EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.9.2025

COM(2025) 590 final

2025/0590(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí Program pro jednotný trh a cla na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/444, (EU) 2021/690, (EU) 2021/785, (EU) 2021/847 a (EU) 2021/1077

{SEC(2025) 592 final} - {SWD(2025) 592 final} - {SWD(2025) 593 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví datum použitelnosti ode dne 1. ledna 2028 a je předkládán pro Unii sestávající z členských států.

·Odůvodnění a cíle

Program pro jednotný trh a cla je součástí balíčku víceletého finančního rámce na období po roce 2027 a jeho cílem je sloučit čtyři jednotlivé programy financování stávajícího víceletého finančního rámce do nového programu na podporu činností v různých oblastech politiky, které přispívají k hladkému fungování jednotného trhu, celní unie, zdanění a boje proti podvodům. Tento program bude zahrnovat rovněž vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, jak je definována v nařízení (ES) č. 223/2009.

Tento program má potenciál vytvářet synergie s průřezovými dopady pokrývajícími několik oblastí politiky. Jeho cílem je také zjednodušit přístup žadatelů k financování a snížit celkovou administrativní zátěž. V důsledku této flexibility zvyšuje tento program přizpůsobivost a schopnost reagovat na nepředvídané potřeby a měl by dosahovat svých obecných a specifických cílů účinněji než jeho předchůdci, přičemž by měl zajistit soudržnost mezi všemi svými složkami a v konečném důsledku přinést větší přidanou hodnotu EU.

Jednotný trh se řídí základními zásadami volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu a významně přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Dobře fungující a bezpečný jednotný trh je předpokladem konkurenceschopného evropského hospodářství. Je klíčem k prosperitě, růstu a solidaritě a podporuje odolnost Evropy a její připravenost na nepředvídané výzvy a krize, jako byla například pandemie COVID-19. Jednotný trh je dnes s HDP ve výši 18 bilionů EUR druhou největší ekonomikou na světě 1 .

Význam jednotného trhu, který je naším evropským domácím trhem se 450 miliony lidí a 26 miliony podniků se v dnešním nejistém světě a vzhledem k nestálým geopolitickým výzvám neustále zvyšuje. Politické směry pro Evropskou komisi 2024–2029 2 a nedávné zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho zdůrazňují potřebu upevnit a využít potenciál jednotného trhu včetně hybných sil výzkumu a inovací 3 ..

Strategie pro jednotný trh 4 , Strategie EU pro startupy a scaleupy 5 a strategie unie úspor a investic 6 rovněž stanovily nový přístup k vytvoření jednoduššího, spravedlivějšího, bezproblémového a silnějšího evropského domácího trhu s velkými kapitálovými zdroji, který zjednoduší předpisy, bude stimulovat reformy, odstraní překážky včetně překážek spojených s rozdíly v právních předpisech a správních postupech členských států, a bude podporovat přeshraniční obchod a investice s cílem zvýšit konkurenceschopnost a růst. Další klíčovou dodatečnou podmínkou úspěchu jednotného trhu je účinná politika soudržnosti a harmonizované právní předpisy a správní postupy.

Daňová politika EU má klíčový význam pro zlepšení fungování jednotného trhu, jeho konkurenceschopnosti a investic, mimo jiné tím, že zabraňuje narušování hospodářské soutěže prostřednictvím daní. Digitalizace a modernizace zdanění jsou v současné době klíčovými faktory pro účinné provádění daňové politiky EU a pro podporu výběru příjmů do rozpočtu EU a členských států. Koordinace daňových záležitostí mezi členskými státy zlepšuje boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Jednotný trh je neodmyslitelně spjat s neustále se vyvíjející celní unií EU, která chrání vnější hranice EU již od roku 1968. Celní unie zůstává základem Unie a základním prostředkem a strážcem jednotného trhu a dalších politických priorit EU, včetně přispívání k Evropské strategii hospodářské bezpečnosti. Má klíčový význam jak pro výběr cel do rozpočtu Unie, tak pro zajištění bezpečnosti vnějších hranic a dodavatelského řetězce, čímž přispívá k bezpečnosti a ochraně v Evropské unii.

Aby celní unie fungovala v praxi, musí Komise a celní správy členských států navrhnout a zavést společná řešení společných problémů. V posledních desetiletích se povinnosti celních orgánů členských států rozšířily i mimo rámec jejich tradiční role spočívající v kontrole a usnadnění obchodu v EU a jejích hospodářských zájmů tak, že tyto orgány přebírají stále více povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany s cílem i) chránit veřejnost před ohrožením zdraví, životního prostředí a občanské bezpečnosti a ii) chránit evropské podniky před nekalou celosvětovou konkurencí, již představuje zboží, které není v souladu s předpisy. Tento široký mandát znamená, že celní správy jsou nyní skutečně hlavním orgánem pro kontrolu zboží vstupujícího na jednotný trh na vnějších hranicích EU a základem vysoce výkonné celní unie, která je schopna přizpůsobit se výzvám, jako jsou geopolitické nejistoty a stále proměnlivější struktury mezinárodního obchodu.

Schengenský prostor je strategickým přínosem Unie a klíčovým faktorem umožňujícím volný pohyb osob a mobilitu pracovních sil a budování odolnosti prostřednictvím koordinovaných reakcí na přeshraniční bezpečnostní výzvy. Odstraněním překážek mobility posiluje Schengen přeshraniční podnikatelskou činnost a hraje důležitou roli při rozvíjení strategické autonomie Unie, čímž posiluje její schopnost zachovat si odolnost a propojení tváří v tvář globálnímu narušování fungování.

Klíčový význam má ochrana jednotného trhu a celní unie před podvody a protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícími finanční zájmy Unie. Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví sdílenou odpovědnost Unie a členských států za boj proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie. Ochrana finančních zájmů Unie by měla zahrnovat všechny aspekty rozpočtu Unie na straně příjmů i na straně výdajů.

Tento program pro jednotný trh a cla slouží jako nástroj umožňující vybudovat infrastrukturu jednotného trhu. Měl by zahrnovat regulační a operační rámec podporující konkurenceschopnost a růst, který by zahrnoval oblasti politiky, jako je dozor nad trhem, normalizace, shodnost výrobků, ochrana spotřebitele, práva duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, krizové řízení, finanční služby, politika hospodářské soutěže, prosazování práva, prováděcí nástroje pro správní spolupráci a přístup k informacím a tvorba, rozvoj a šíření oficiálních evropských statistik.

Ve výše uvedených oblastech je nutné přijmout opatření na úrovni EU, aby byly splněny právní povinnosti zakotvené ve Smlouvách a v sekundárních právních předpisech. Členské státy a Komise sdílejí odpovědnost za správné provádění, uplatňování a prosazování práva EU. To zahrnuje zajištění dodržování pravidel jednotného trhu a respektování práv občanů a podniků. Práce Komise na zajištění dodržování pravidel v této oblasti zahrnuje tři hlavní aspekty: odstranění překážek v rámci jednotného trhu, usnadnění spolupráce s členskými státy a usnadnění spolupráce mezi členskými státy, jakož i provádění nápravných opatření, donucovacích opatření a podněcování reforem. Rozvoj nástrojů na podporu opatření v těchto třech oblastech má zásadní význam pro zajištění a zlepšení fungování jednotného trhu a celní unie.

Kromě toho je v rámci integračního procesu všech zemí zapojených do procesu rozšíření směrem k plně fungujícím tržním ekonomikám třeba podporovat sbližování právních předpisů, zajišťovat budování kapacit včetně zlepšování provozních kapacit a cíleně zvyšovat informovanost.

Účinné provádění norem EU, politik a dodržování pravidel EU, jimiž se řídí jednotný trh a celní unie, a spolupráce mezi vnitrostátními orgány představují výzvy, které je třeba řešit s cílem podpořit reformy, možnosti spolupráce, budování odborné způsobilosti a další iniciativy. Zejména v zájmu snížení administrativní zátěže podniků a občanů je třeba v příslušných případech zefektivnit a zjednodušit pravidla jednotného trhu a dále je podpořit nástroji spolupráce a inovativními nástroji podporujícími „bezpapírový“ jednotný trh.

S ohledem na vzájemné vazby a interakce mezi jednotlivými výše uvedenými politikami je třeba zajistit průběžné financování v oblasti jednotného trhu a celní unie s cílem podpořit dodržování pravidel EU a spolupráci mezi členskými státy.

Program pro jednotný trh a cla řeší tyto politické potřeby tím, že spojuje činnosti financované v rámci čtyř předchozích programů v oblasti i) jednotného trhu (včetně dozoru nad trhem, shodnosti výrobků, normalizace, ochrany spotřebitele, politiky hospodářské soutěže, práva obchodních společností, smluvního práva, práv duševního vlastnictví, krizového řízení, zadávání veřejných zakázek, finančních služeb a evropské statistiky), ii) cel, iii) daní a iv) boje proti podvodům.

Tento program integruje tyto stávající programy:

– části 7 Programu pro jednotný trh zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 8 ,

–program Clo zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 9 ,

–zásahy v souvislosti s Nástrojem pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, který byl zřízen jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 10 ,

–program Fiscalis zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 11  a

–Program Unie pro boj proti podvodům, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady EU) 2021/785 12 .

Program pro jednotný trh nabízí v souladu s právními závazky Unie jako součást víceletého finančního rámce na období 2021–2027 příležitosti k financování umožňující splnit hlavní politickou prioritu Unie, a to dokončení jednotného trhu bez překážek. Jeho cílem je chránit a posilovat postavení občanů, spotřebitelů, investorů a podniků prosazováním práva Unie, usnadňováním přístupu na trh (při zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele) a posilováním spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a mezi příslušnými orgány členských států a Komisí a decentralizovanými agenturami Unie.

Dalším cílem je rozvíjet, vytvářet a šířit oficiální evropské statistiky, které hrají klíčovou roli v informování o široké škále politik EU, včetně cílů a fungování jednotného trhu a konkurenceschopnosti Unie. Evropský statistický systém stále více využívá nové zdroje dat a technologie, které vedou k včasnějším a relevantnějším statistikám na podporu všech politických priorit EU. Pro podložené rozhodování je zásadní disponovat spolehlivou a srovnatelnou evropskou statistikou, která je vyvíjena, vypracovávána a šířena v rámci programu podle nařízení (ES) č. 223/2009.

Programy EU Clo a Fiscalis na období 2021–2027 doprovázejí celní a daňovou politiku v EU. Oba tyto programy jsou koncipovány jako programy spolupráce, mají výraznou digitální složku a čelí stejným výzvám, které byly zmíněny výše, včetně výzvy na straně celní politiky, kterou představuje zajištění odpovídajícího financování umožňujícího zajistit provoz dobře fungující celní unie a řešit výzvy v digitálním věku. Přeshraniční charakter infrastruktury a služeb a důraz na interoperabilitu systémů jsou patrné jak v oblasti cel, tak v oblasti daní.

Program Clo na období 2021–2027 podporuje spolupráci a jednotný postup celní unie a celních orgánů s cílem:

–chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států,

–zajistit bezpečnost a ochranu v rámci Unie a

–chránit Unii před nekalým a nezákonným obchodem při současném usnadňování dovolené obchodní činnosti.

Přibližně 95 % jeho rozpočtu je určeno na veřejné zakázky Komise na centrální digitální systémy a řešení. Program Clo zahrnuje také složky pro spolupráci a činnosti zaměřené na budování odborné způsobilosti, které jsou k dispozici všem zemím účastnícím se tohoto programu (členským státům a kandidátským / potenciálním kandidátským zemím). Tyto činnosti mají zajistit, aby celní orgány EU spolupracovaly a jednaly jednotně.

Program Clo zahrnuje cíl zvýšení efektivnosti celní politiky EU a zvýšení agilního využívání údajů 13 . V tomto ohledu bude budoucí program vektorem transformace a provádění, jehož cílem je pokročit ve vytváření efektivity a moderních digitálních řešení pro celní unii 14 v centralizovanějším digitálním prostředí. Bez centrálního sledování a kontroly dodavatelského řetězce ze strany celních orgánů nemá EU úplný přehled o tom, jaké zboží vstupuje na její území a jaké zboží je opouští. To nejenže oslabuje důvěryhodnost odvětvových politik EU, nýbrž omezuje také sílu EU jako geopolitického aktéra.

V současné době existuje téměř 70 centrálních celních informačních systémů (vyvinutých a provozovaných Komisí), které tvoří páteř celní unie. Ty musí být zachovány, aby bylo zajištěno nepřerušené fungování celní unie v souladu s právními závazky EU, a to až do jejich revize prostřednictvím celního datového centra EU.

Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (CCEI), který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic v rámci VFR 2021–2027, má stejný obecný cíl jako program Clo. Financování v rámci tohoto nástroje umožňuje členským státům nákup, údržbu a modernizaci nejmodernějšího celního vybavení, jako jsou skenery, systémy automatického rozpoznávání registračních značek, cvičení psi, mobilní laboratoře pro analýzu vzorků atd. Cílem je dosáhnout přiměřených a rovnocenných výsledků celních kontrol, které jsou nezbytné pro usnadnění legitimního obchodu, a zároveň zajistit dostatečnou úroveň ochrany vnějších hranic. Návrh celní reformy 15 stanovil, že budoucí Celní úřad EU musí provádět budoucí zásahy typu CCEI pro země zapojené do procesu rozšíření a řešit případné krizové situace členských států.

Program Fiscalis na období 2021–2027 podporuje cíle EU v oblasti posílení fungování jednotného trhu, podpory konkurenceschopnosti Unie a spravedlivé hospodářské soutěže v Unii, ochrany finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států včetně ochrany těchto zájmů před daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, jakož i zlepšení výběru daní. V této souvislosti program podporuje rozvoj, provoz a modernizaci klíčových digitálních infrastruktur pro zdanění 16 v souladu s právními závazky Komise stanovenými právními předpisy EU. To představuje přibližně 85 % rozpočtu programu na období 2021–2027 v podobě veřejných zakázek Komise. Program rovněž podporuje spolupráci založenou na projektech a činnosti v oblasti budování odborné způsobilosti s cílem provádět cíle daňové politiky EU včetně posílení fungování jednotného trhu. Zavádí a používá také společné nástroje pro usnadnění spolupráce na jednotném trhu, zejména v souvislosti s bojem proti daňovým únikům a podvodům. Masivní nástup umělé inteligence a kryptoměn s dosud neznámými důsledky vyžaduje úpravu ambicí a potřeb v oblasti digitalizace a aktualizace stávajících digitálních systémů a infrastruktur. Také měnící se daňové politiky vyžadují více lepších digitálních řešení, která by doplnila portfolio stávajících 30 zavedených centrálních daňových informačních systémů financovaných z tohoto programu v souladu se stanovenými právními závazky na úrovni EU.

Program Unie pro boj proti podvodům 17 plní dvojí zásadní úlohu: pomáhá Komisi plnit její povinnosti podle článku 325 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o ochranu rozpočtu Unie před podvody, korupcí a jinými nesrovnalostmi, a zároveň podporuje členské státy v jejich úsilí o dodržování stejného závazku.

Program Unie pro boj proti podvodům má tři zásadní složky, z nichž každá posiluje obranu EU proti finančním deliktům.

1)Za prvé financuje činnosti v oblasti boje proti podvodům v členských státech a přidružených třetích zemích. To zahrnuje financování vyšetřovacího vybavení a specializované odborné přípravy zaměřené na boj proti podvodům, s cílem posílit postavení osob v první linii prevence podvodů.

2)Za druhé financuje informační systém pro boj proti podvodům (AFIS), bezpečnou IT platformu, která členským státům a Komisi umožňuje bezpečně uchovávat a vyměňovat si citlivé informace týkající se vyšetřování. Tato platforma je založena na právním rámci nařízení Rady (EU) č. 515/97 18 , které zajišťuje vzájemnou správní spolupráci v rámci EU i se třetími zeměmi.

3)Za třetí zřizuje systém pro řízení nesrovnalostí (IMS), který je specializovanou částí systému AFIS určenou k hlášení nesrovnalostí a podezření na podvody Komisi v souladu s odvětvovými právními předpisy.

Systém AFIS i IMS jsou základními pilíři, které podporují vyšetřovací mandát úřadu OLAF a povinnosti Komise. Jejich průběžné financování a rozvoj jsou proto nepostradatelné, neboť zajišťují trvalou schopnost Unie a členských států odhalovat podvody, předcházet jim a řešit je na všech úrovních.

·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Význam jednotného trhu s ohledem na nové politické výzvy je uveden v politických směrech a v nedávných zprávách Enrica Letty a Maria Draghiho. Politické směry 19 zdůrazňují potřebu prohloubit jednotný trh obecně a vytvořit nový impuls k dokončení jednotného trhu v odvětvích, jako jsou služby, energetika, obrana, finance, elektronické komunikace a digitální technologie, výzkum a inovace, a řešit problémy spojené s elektronickým obchodem s cílem zajistit, aby spotřebitelé i podniky měli prospěch z rovných podmínek založených na účinných celních a daňových kontrolách.

Program pro jednotný trh a cla je v souladu s ostatními stávajícími i navrhovanými akčními programy a fondy Unie, které sledují podobné cíle v souvisejících oblastech působnosti.

Přispívá k řešení politických priorit pro jednotný trh a celní unii v souladu se strategií pro jednotný trh, s Evropskou strategií hospodářské bezpečnosti 20 , s návrhem Komise na celní reformu, s Evropskou strategií pro data a se a strategií unie úspor a investic. Jak zdůraznil Evropský parlament ve svém usnesení o 30. výročí jednotného trhu 21 , tento program je navržen tak, aby byl pružný a nadále se přizpůsoboval novým výzvám a vyvíjejícím se prioritám.

Program je v souladu se strategií pro jednotný trh 22 a s jejími cíli, jimiž je zjednodušit a posílit jednotný trh a učinit jej spravedlivějším. Tato strategie usiluje o prohloubení a posílení jednotného trhu založeného na datech na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni digitalizací administrativy a snižováním administrativních překážek, o zvýšení koordinace orgánů dozoru nad trhem a zlepšení spolupráce s celními orgány na základě využívání synergií s kapacitami celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem na úrovni členských států a na úrovni EU a případně zřízení orgánu dozoru nad trhem na úrovni EU. Opatření stanovená v této strategii budou podněcovat reformy, vytvářet a zjednodušovat pravidla s cílem odstranit překážky volného pohybu zboží a služeb a zlepšovat provádění a prosazování jednotného trhu, s nimiž jsou cíle tohoto programu plně v souladu. Ochrana jednotného trhu před rušivými dopady krize vyžaduje identifikaci slabých míst a zajištění vhodných, koordinovaných a rychlých reakcí. Cílem aktu pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu (IMERA) je předvídat budoucí krize, připravit se na ně a reagovat na jejich dopad. Zavádí řídící struktury, krizový rámec a nástroje pro zajištění volného pohybu zboží, osob a služeb v době mimořádné situace.

Program rovněž usnadní volný pohyb kapitálu, přístup podniků k investicím a konkurenceschopnost hospodářství Unie tím, že poskytne podporu provádění nařízení č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních standardů účetního výkaznictví 23 a směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) 24 . Nařízení č. 1606/2002 vyžaduje, aby byly do práva Unie začleněny mezinárodní standardy účetního výkaznictví (účetní standardy IFRS) přijaté Radou pro mezinárodní účetní standardy a související interpretace Výboru pro interpretace IFRS, pokud účetní závěrka společnosti podává „ věrný a poctivý obraz“ 25 a pokud tyto standardy jsou v souladu s evropským veřejným zájmem. Program proto bude pokračovat v unijní podpoře vývoje účetních standardů IFRS a práce skupiny EFRAG 26 při posuzování, zda jsou splněny požadavky na jejich začlenění do práva Unie. Program rovněž umožní pokračovat v podpoře zapojení skupiny EFRAG do vývoje evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) v souladu se směrnicí CSRD.

Program je v souladu s celním kodexem Unie 27 , s návrhem Komise na reformu celní unie 28 a dalšími právními předpisy, které celní orgány uplatňují. Program je navíc v souladu se Strategií hospodářské bezpečnosti EU 29 a podporuje ji. Je v souladu s cílem, kterým je podporovat fungování a modernizaci celní unie za účelem posílení jednotného trhu prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich celními orgány a jejich úředníky.

Program poskytne provozní, organizační, metodický a rozpočtový rámec pro provádění cílů a činností celní politiky EU. Ačkoli program zahrnuje současný samostatný program Clo, očekává se, že bude i nadále pokrývat intervence a cíle relevantní pro celní unii. Bude mít zásadní úlohu při zajišťování přechodu na budoucí podobu celní politiky EU, kterou zavádí návrh reformy celní unie a která zahrnuje zřízení Celního úřadu EU a vytvoření a provozování celního datového centra EU, jakož i provozování původních celních digitálních systémů až do jejich přepracování celním datovým centrem EU. Původní celní digitální systémy musí být i nadále udržovány, dokud je nenahradí celní datové centrum EU. Do programu budou začleněny rovněž cílené intervence typu CCEI 2021–2027 30 , které bude provádět nový Celní úřad EU, především s cílem podporovat země zapojené do procesu rozšíření a řešit krizové situace.

Tento program je v souladu s programem Komise, jehož cílem je zajistit spravedlivý a účinný daňový systém v Unii, mimo jiné s cílem zlepšit fungování jednotného trhu, podpořit konkurenceschopnost a spravedlivou hospodářskou soutěž v Unii; chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států včetně ochrany těchto zájmů před daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, a zlepšit výběr daní. Cílem mnohých iniciativ přijatých v tomto rámci je zvýšit daňovou transparentnost a podpořit správní spolupráci prostřednictvím takových opatření, jako je například výměna příslušných informací v daňové oblasti.

Nový program zahrnuje stávající samostatný program Fiscalis, ale očekává se, že zachová stejné intervence a cíle programu Fiscalis. Proto poskytne rozpočtové a jiné prostředky na podporu a provádění těchto regulačních zásahů. Důležitými prvky této správní spolupráce jsou příslušné evropské elektronické systémy, které umožňují daňovým orgánům členských států vyměňovat si informace o provádění balíčku „DPH v digitálním věku“ 31 , směrnice o správní spolupráci (DAC) 32 , směrnice o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní (FASTER) 33 a dalších priorit. Tento nový program se prostřednictvím aktivit v oblasti boje proti podvodům, které propaguje, přímo zaměřuje na několik priorit EU, neboť podvody, korupce a další nezákonné činnosti přímo ohrožují cíle EU v oblastech, jako je finanční stabilita, hospodářský růst, právní stát a důvěra veřejnosti. Tyto financované iniciativy v oblasti boje proti podvodům podpoří i další politické priority Komise, zejména v souvislosti s lepší digitalizací vnitrostátních donucovacích orgánů.

Očekává se, že program přinese významnou přidanou hodnotu EU tím, že bude spolufinancovat činnosti zaměřené na zlepšení přeshraničního sběru a výměny údajů a poskytne členským státům zpravodajské informace na úrovni EU o vznikajících schématech podvodů. Podpora opatření proti podvodům podpoří spolupráci a optimalizuje využívání zdrojů členských států při prevenci a odhalování podvodů, korupce a dalších nezákonných činností, čímž ochrání finanční prostředky daňových poplatníků EU. V souvislosti s probíhajícím přezkumem architektury EU pro boj proti podvodům 34 tak tento program přispěje k posílení a zefektivnění architektury boje proti podvodům s cílem chránit finanční zájmy EU.

·Soulad s ostatními politikami a iniciativami Unie

Usiluje o silný integrovaný jednotný trh, který má zásadní význam pro evropskou konkurenceschopnost, odolnost a hospodářskou bezpečnost, jak je zdůrazněno v Kompasu konkurenceschopnosti, ve zprávě o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2025 35 , a ve strategii pro jednotný trh 2025. Výzvy, které jsou základem konkurenceschopnosti, spočívají ve zjednodušení, podněcování reforem, odstranění překážek na jednotném trhu, umožnění účinnějšího financování a zajištění lepší koordinace při provádění společných cílů politiky EU na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Činnosti v rámci tohoto programu se vzájemně doplňují a usilují o synergie s dalšími návrhy akčních programů EU, které jsou součástí příštího víceletého finančního rámce, jako jsou například plány národního a regionálního partnerství, Evropský fond pro konkurenceschopnost, Horizont Evropa a Globální Evropa. Cílem akcí podporovaných tímto programem je zlepšit fungování a ochranu vnějších hranic jednotného trhu a celní unie jako domácího trhu pro průmysl a podniky EU a nositele konkurenceschopnosti. Obdobně i akce podporované programem na zlepšení správní a provozní kapacity prostřednictvím přeshraniční spolupráce mezi členskými státy včetně digitálních řešení na úrovni EU a projektů na budování odborné způsobilosti doplňují akce vypracované členskými státy v rámci plánů národního a regionálního partnerství. Program je navíc v souladu se stávajícími nástroji politiky soudržnosti pro řešení administrativních a právních překážek bránících fungování jednotného trhu, jako je například nařízení o nástroji BridgeforEU.

Zásadní roli při zajišťování řádného fungování jednotného trhu navíc hraje právo EU v oblasti hospodářské soutěže, jak výslovně uznává jak Smlouva o EU, tak Smlouva o fungování EU 36 . Účinnost politiky hospodářské soutěže na jednotném trhu je zase zásadní hnací silou konkurenceschopnosti EU, protože hospodářská soutěž stimuluje produktivitu, investice a inovace. V nadcházejících letech bude oblast prosazování pravidel hospodářské soutěže čelit novým nebo rostoucím výzvám, a to i na celosvětové úrovni, které pravděpodobně výrazně zvýší jak hrozby pro hospodářskou soutěž, tak složitost prosazování.

Program je rovněž v souladu se společnou bílou knihou o budoucnosti evropské obrany a s politickými směry Komise, které zdůrazňují význam budování skutečného jednotného evropského trhu s obrannými produkty a službami za účelem dosažení obranné připravenosti.

Program rovněž podporuje ambice Unie v oblasti udržitelnosti, včetně cílů v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí a sociální odpovědnosti, které jsou často realizovány prostřednictvím právních předpisů nebo obchodních ujednání týkajících se konkrétních výrobků. Je v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a Dohody o čistém průmyslu, neboť zajišťuje řádnou kontrolu výrobků uváděných na jednotný trh, pokud jde o jejich soulad s normami ochrany životního prostředí. Program může rovněž podporovat opatření související se zásadou „znečišťovatel platí“, a to i prostřednictvím ekologických daní. Program může rovněž podpořit celní orgány při ekologizaci jejich vlastních operací. Program je v souladu s ustanoveními nařízení o CBAM 37 .

Program usiluje o zefektivnění jednotného trhu a celní unie v éře digitalizace tím, že poskytuje finanční prostředky na podporu digitalizace služeb a podniků, a usnadňuje přístup na jednotný trh a mezinárodní spolupráci. Digitální nástroje mají zásadní význam pro účinné provádění politik a podporu reforem. Program se zaměří na zvýšení relevance a včasnosti evropské statistiky a zároveň na omezení zátěže spojené s podáváním zpráv prostřednictvím využití nových zdrojů dat a etického využití digitálních technologií včetně umělé inteligence, zavedení zásady „pouze jednou“ a další digitalizace souborů údajů.

Aby byla zajištěna soudržnost a doplňkovost akcí EU, měl by být program prováděn v součinnosti s dalšími programy Unie, zejména s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF). Je třeba podporovat koordinaci s Nástrojem pro propojení Evropy v oblasti dopravy, zejména v oblastech, kde se digitalizace cel prolíná s investicemi do fyzické infrastruktury, jako jsou inteligentní hraniční přechody, multimodální logistická střediska a přeshraniční dopravní koridory včetně vojenské mobility.

Volný pohyb osob, a to i za účelem zaměstnání, je jednou ze základních svobod jednotného trhu. Tento program sice přímo nepodporuje mobilitu pracovních sil ani vzdělávací mobilitu, ale doplňuje nástroje Unie, jako jsou například Erasmus+ a Evropský sociální fond plus (ESF+), které přispívají k usnadnění mobility v rámci celoživotního vzdělávání, vzájemnému uznávání kvalifikací a přeshraničnímu rozvoji dovedností. Tyto nástroje podporují praktickou realizaci volného pohybu osob a pomáhají řešit nerovnováhu na trhu práce v celé Unii. Pro zajištění mobility pracovních sil je nezbytný rovněž dobře fungující trh s bydlením. Tento program přispívá k takovému právnímu, regulačnímu a správnímu rámci, z něhož tato svoboda vychází, mimo jiné tím, že podporuje spolupráci mezi příslušnými orgány a prosazování pravidel na jednotném trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Očekává se, že navrhovaný nový program bude pokračovat v intervencích programů na období 2021–2027, které budou s určitými úpravami sloučeny do jednoho programu, čímž bude zachován jejich právní základ. Právními základy tohoto programu jsou:

–článek 33 Smlouvy o fungování EU o celní spolupráci v celní unii,

–článek 114 Smlouvy o fungování EU o dosažení cílů vnitřního trhu,

–článek 169 Smlouvy o fungování EU týkající se ochrany spotřebitele,

–článek 197 Smlouvy o fungování EU o správní spolupráci,

–článek 207 Smlouvy o fungování EU o společné obchodní politice,

–článek 325 Smlouvy o fungování EU o ochraně finančních zájmů Unie a

–článek 338 Smlouvy o fungování EU o statistikách.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

EU čelí celosvětové konkurenci ze strany ostatních velkých hospodářských bloků a musí zajistit, aby jednotný trh zůstal i nadále konkurenceschopný, výkonný, přístupný a inovativní a aby poskytoval zúčastněným stranám rovné podmínky. Globální konkurenceschopnost jednotného trhu a rovné podmínky by mohly být posíleny díky pružnějšímu a zjednodušenému systému financování.

Struktura financování EU musí být odolná a flexibilní, aby dokázala reagovat na nově vznikající krize a měnící se potřeby a přizpůsobit se digitální transformaci a rychlým technologickým změnám. Rigidní pravidla ztěžují rychlé přesměrování finančních prostředků nebo změny priorit a omezují schopnost EU řešit naléhavé problémy.

Flexibilnější financování podporuje spolupráci a přeshraniční projekty. Spolupráce a harmonizace přinášejí nadnárodní a přeshraniční výhody a úspory z rozsahu vnitrostátním orgánům při provádění politik EU a rovněž podnikům, spotřebitelům, investorům a občanům. Zjednodušená pravidla a rychlejší schvalovací procesy by mohly pomoci sdílet znalosti a společně vyvíjet řešení výzev, jako jsou například neustále se vyvíjející obchodní modely, změna klimatu a digitální transformace.

Dnešní výzvy vyžadují kolektivní a koordinovanou reakci EU vzhledem k jejich globální povaze a vysoké míře vzájemné závislosti mezi členskými státy. To zdůrazňuje význam koordinace politických opatření. Financování na úrovni EU je nezbytné rovněž k tomu, aby Komise mohla plnit své právní povinnosti (podle Smlouvy o fungování EU a souvisejících právních předpisů) a řešit otázky jednotného trhu a celní unie, které spadají do její pravomoci. Je rovněž nezbytné podporovat spolupráci mezi členskými státy při plnění jejich právních povinností (podle Smlouvy o fungování EU a souvisejících právních předpisů) týkajících se fungování jednotného trhu v řadě oblastí, jako jsou cla, dozor nad trhem, shodnost výrobků, normalizace, ochrana spotřebitele, zadávání veřejných zakázek, krizové řízení, daně a boj proti podvodům. Cílů spočívajících v poskytování spolehlivých, relevantních a srovnatelných evropských statistik, které jsou nezbytné pro výkon činností Unie, navíc nemůže být dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně. Je třeba stanovit programový rámec na úrovni EU. Programový rámec pro evropskou statistiku bude prováděn prostřednictvím koordinovaných statistických akcí a partnerství mezi Eurostatem a vnitrostátními statistickými orgány, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice. Proto je nutné přijmout opatření na úrovni EU, aby se zajistilo, že budou zavedena doprovodná opatření k zajištění a zlepšení fungování jednotného trhu, která doplní opatření přijatá na úrovni členských států.

Ačkoli je celní unie oblastí výlučné pravomoci EU s jednotným celním kodexem Unie 38   39 , provádění těchto právních předpisů zůstává plně v kompetenci členských států. Celní unie proto může být jen tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Klíčovým předpokladem pro to, aby celní orgány mohly postupovat jednotně a zajistit správný výběr cel, DPH při dovozu, spotřebních daní, dalších cel a poplatků a zajistit i nefinanční úkoly, které neustále nabývají na významu, je tedy silná operativní spolupráce včetně digitální integrace.

V daňové oblasti – proměnlivém a složitém právním a digitálním prostředí – vzniká v důsledku úsilí o harmonizaci a sbližování daňového práva a správních opatření, jakož i rychle vznikajících potřeb poptávka po intervencích EU, aby se členským státům dostalo podpory v jejich úsilí a odpovědnosti, pokud jde o provádění práva Unie. Významná část daňové legislativy EU vyžaduje zavedení moderních digitálních řešení umožňujících výměnu informací týkajících se daňových poplatníků (občanů nebo podniků) nebo přeshraničních transakcí včetně transakcí zahrnujících kryptoměny. Tato výměna informací mezi členskými státy probíhá proto, že financování z prostředků EU umožňuje financovat elektronické systémy na úrovni EU nebo jejich společné složky. Bez této finanční podpory by nebyly vyvinuty žádné společné elektronické systémy a mnoho legislativních aktů EU by zůstalo buď neprovedeno, nebo by jejich provádění trpělo významnými zpožděními a technickými překážkami.

Je třeba akce na úrovni Unie, aby podpořila evropský rozměr jednotného trhu, cel, daní a práce orgánů pro boj proti podvodům s cílem zabránit narušování vnitřního trhu a podpořit účinnou ochranu vnějších hranic Unie. Financování na úrovni EU je nezbytné k tomu, aby Komise mohla plnit své různorodé právní povinnosti (podle Smlouvy o fungování EU a souvisejících právních předpisů) a řešit otázky jednotného trhu a celní unie, které spadají do její pravomoci.

Vzhledem k výraznému digitálnímu rozměru oblastí politiky, na které se program vztahuje, je navíc nutné posílit spolupráci mezi organizacemi veřejného sektoru na úrovni EU i na celostátní, regionální a místní úrovni v celé EU, aby se usnadnila bezproblémová výměna údajů s cílem zlepšit provádění politiky a snížit administrativní zátěž.

Tento program lze proto zavést pouze na úrovni EU, jelikož uvedené akce vyžadují aktivní spolupráci a koordinaci členských států.

·Proporcionalita

·Volba nástroje

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Zpětná hodnocení stávajících právních předpisů

·Konzultace se zúčastněnými stranami

1)Integrovaný scénář

Podle tohoto scénáře by se stávající programy týkající se jednotného trhu, celní unie, zdanění a politiky boje proti podvodům spojily do flexibilního rámce na základě jediného právního návrhu. Další harmonizace právních předpisů by přinesla jednotný, více zjednodušený a flexibilní rámec, přičemž by zůstalo zachováno jasné rozdělení mezi stávajícími programy a oblastmi politiky. Tento scénář zachovává stávající politické cíle a modely řízení, a tudíž předchází narušení fungování a zajišťuje kontinuitu. Horizontální programová struktura by mohla podpořit flexibilitu, zjednodušení a více synergií. Propojení programů vícetematické povahy včetně jejich komplexních a různorodých činností vyžaduje posílení koordinace a řízení.

2)Jednotný scénář

Tento scénář by konsolidoval politické priority v oblasti jednotného trhu, celní unie, daní a politiky boje proti podvodům včetně spolupráce mezi vnitrostátními orgány do jediného legislativního aktu s jedním souborem právních a institucionálních požadavků pro všechny činnosti.

·Zjednodušení

Tento program spojuje čtyři předchozí programy, zejména Program pro jednotný trh (s výjimkou pilířů pro malé a střední podniky a pro potraviny a krmiva), program Clo včetně zásahů typu CCEI, program Fiscalis a Program Unie pro boj proti podvodům.

Umožní zefektivnit akce v rámci celé širší škály oblastí politiky a tudíž vytvořit a využít více synergií mezi jednotlivými akcemi, a poskytne pružnější a flexibilnější finanční rámec zaměřený na posílení a prohloubení dobře fungujícího jednotného trhu a silné celní unie, který bude s co nejvyšší nákladovou efektivností chránit finanční a hospodářské zájmy EU a jejích členských států. Veřejné orgány (včetně příslušných orgánů na vnitrostátní úrovni) budou mít přímý prospěch z lepší tvorby politik a prosazování práva díky budování kapacit, posílené spolupráci a zefektivnění správních postupů, které dále posílí synergie politik.

Očekává se, že pro zúčastněné strany bude přínosem zjednodušení koncepce programu, např. při společném zadávání veřejných zakázek nebo společných rámcových smlouvách, jakož i horizontální činnosti, které by se jinak neuskutečnily na stejné úrovni. Zjednodušení a flexibilita koncepce programu a provádění nových horizontálních činností zefektivní rozvoj politiky a prosazování práva a umožní poskytovat nové nebo lepší služby občanům, spotřebitelům i podnikům. Také řízení programu bude potenciálně méně zatěžující pro Komisi a bude výhodné pro žadatele, neboť usnadní přístup k financování a minimalizuje administrativní zátěž, například díky harmonizovaným právním předpisům, společným šablonám pro podávání zpráv, jednotnému souboru požadavků nebo společnému souboru pravidel.

·Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.DALŠÍ ASPEKTY

·Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Strategie pro jednotný trh 2025 představuje několik opatření k řešení strukturálních problémů a zlepšení řízení jednotného trhu v oblastech politiky normalizace, posuzování shody a dozoru nad trhem a k přijetí účinných opatření ke zvýšení souladu výrobků s předpisy využitím synergií mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem na úrovni členských států a na úrovni EU a případně zřízením orgánu dozoru nad trhem na úrovni EU.

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

–budování digitálních kapacit, vývoj a provoz centralizovaných a decentralizovaných evropských elektronických systémů a digitálních řešení, prováděcích nástrojů a dat,

–podporu politické a regulační činnosti (studie, komunikace, posuzování dopadů, hodnocení a návrhy na zjednodušení atd.),

–spolupráci a kooperaci mezi členskými státy, Komisí, agenturami EU a vnitrostátními orgány, jakož i spolupráci mezi členskými státy, Komisí a třetími zeměmi,

–budování administrativních a provozních/technických kapacit (včetně nákupu, údržby, modernizace vybavení – zejména vybavení pro celní kontroly – infrastruktury atd. a souvisejících nákladů),

–budování odborné způsobilosti včetně odborné přípravy,

–vývoj společných nástrojů, metod, údajů a statistik na podporu tvorby politik,

_ další akce k dosažení obecných a specifických cílů (inovace, testování atd.).

Při provádění akcí k naplňování programového rámce pro evropskou statistiku se budou v rámci Evropského statistického systému rozvíjet synergie prostřednictvím kolektivních sítí na základě sdílení odborných znalostí a výsledků nebo podpory specializace na konkrétní úkoly. Výsledky těchto akcí, jako jsou společné nástroje, metody a infrastruktury, budou zpřístupněny v celém Evropském statistickém systému.

2025/0590 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí Program pro jednotný trh a cla na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/444, (EU) 2021/690, (EU) 2021/785, (EU) 2021/847 a (EU) 2021/1077

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 33, čl. 114 odst. 1, čl. 169 odst. 3, čl. 197 odst. 2, čl. 207 odst. 2, čl. 325 odst. 4 a čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora 47 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 48 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Toto nařízení stanoví orientační finanční krytí „Programu pro jednotný trh a cla na období 2028–2034“ (dále jen „program“). Pro účely tohoto nařízení se běžné ceny počítají za použití pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 %.

(2)V rychle se měnícím hospodářském, sociálním a geopolitickém prostředí ukázaly nedávné zkušenosti potřebu pružnějšího víceletého finančního rámce a výdajových programů Unie. Za tímto účelem a v souladu s cíli tohoto nařízení by financování mělo zohledňovat vyvíjející se politické potřeby a priority Unie, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, v závěrech Rady a usneseních Parlamentu, a zároveň zajistit dostatečnou předvídatelnost plnění rozpočtu.

(3)Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 49 . To stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(4)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 50 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 51 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 52 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 53 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 54 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, EPPO a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(5)Program má být prováděn v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2025/XXXX  55 , kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, zásad připravenosti na změnu klimatu a odolnost vůči této změně již od návrhu, pravidel pro monitorování a vykazování výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie, pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a viditelnosti. 

(6)Podle čl. 85 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 56 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků v rámci programu a s výhradou případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(7)Jednotný trh se řídí základními zásadami volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu a významně přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Dobře fungující a bezpečný jednotný trh je nezbytným předpokladem konkurenceschopného, bezpečného a zabezpečeného hospodářství Unie a rozvoje unie úspor a investic. Jak zdůrazňuje nový přístup navržený ve strategii pro jednotný trh, je zapotřebí dalších kroků k odstranění překážek, podněcování reforem, snížení roztříštěnosti a dokončení jednotného trhu, zejména v souvislosti s novými globálními výzvami. To bylo a bude i nadále posilováno účinnou politikou soudržnosti jako další klíčovou podmínkou úspěchu jednotného trhu. Členské státy a Komise sdílejí odpovědnost za prosazování práva Unie, aby zajistily dodržování pravidel jednotného trhu a ochranu práv občanů a podniků. Odpovědnost na úrovni Unie v sobě spojuje tři hlavní aspekty: odstraňování překážek, spolupráci mezi členskými státy, provádění nápravných opatření a donucovací opatření a podněcování reforem. Překážky, jako jsou nedostatky ve znalostech a údajích a tzv. gold-plating, brání občanům, spotřebitelům, podnikům, investorům a hospodářským subjektům v přístupu na jednotný trh a v působení na něm. Budování kapacit, administrativní a operativní spolupráce, včetně digitální spolupráce, a integrace mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí jsou i nadále suboptimální a existuje zde prostor pro jejich posílení, aby se zlepšila efektivita a rovné podmínky. Jejich přizpůsobivosti může bránit nízká efektivita a nedostatečná flexibilita při tvorbě předpisů, při stanovování norem a při jejich prosazování. Je třeba propojit infrastrukturu, která doprovází a umožňuje odstranění vnitřních překážek, s infrastrukturou chránící vnější hranice jednotného trhu.

(8)V rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 57 podporuje Program pro jednotný trh zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 58 tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie, které jsou základem pro řádné fungování jednotného trhu tak, aby mohl dosáhnout svého plného potenciálu. Program Clo zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 59 a program Fiscalis zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 60 doprovázejí celní a daňovou politiku v Unii tím, že podporují digitální řešení pro oblast cel a daní na úrovni Unie, činnosti založené na spolupráci v rámci projektů, jakož i činnosti zaměřené na budování odborné způsobilosti. Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, zřízený jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 61 , navíc přispívá ke zvýšení účinných a efektivních celních kontrol, které jsou nezbytné pro usnadnění zákonného obchodu, a zároveň zajišťuje dostatečnou úroveň ochrany vnějších hranic. Program Unie pro boj proti podvodům, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 62 , financuje akce, jejichž cílem je předcházet podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním, jako je praní peněz, poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie, a bojovat proti nim, a podporovat spolupráci členských států v této oblasti mezi sebou navzájem a s Komisí.

(9)Vzhledem k hospodářské a bezpečnostní nejistotě způsobené geopolitickými výzvami a obchodním napětím je jednotný trh naší kotvou stability a odolnosti. Uvedené výzvy vyžadují společnou a koordinovanou reakci Unie vzhledem k jejich rozsahu a vysoké míře vzájemné závislosti mezi členskými státy a regiony. Kromě toho nebylo možné dosáhnout přiměřené úrovně ochrany a z ní plynoucích výhod pro občany, spotřebitele, investory a podniky pouze prostřednictvím akcí na vnitrostátní úrovni, a nebylo možné dosáhnout jejich prostřednictvím ani úspor z rozsahu, zejména vzhledem k přeshraniční povaze těchto výhod.

(10)Financování ze strany Unie je nutné k tomu, aby Komise mohla plnit právní povinnosti Unie, které nelze přenést na členské státy, a zajistit plnění povinností vyplývajících z práva Unie, zejména v oblasti cel, dozoru nad trhem, shodnosti výrobků, ochrany spotřebitele, finančních služeb, stanovování norem, politiky hospodářské soutěže, poskytování evropských statistik, daní a boje proti podvodům.

(11)Je proto vhodné zavést program na posílení a prohloubení fungování jednotného trhu a silné celní unie a na ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a členských států, jehož koncepce by podporovala flexibilitu, zjednodušení a synergie a rovněž priority v oblasti začleňování horizontálních politik, včetně toho, co je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2025/XXXX 63 , kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie. Je proto třeba sloučit do jediného programu následující čtyři programy: části Programu pro jednotný trh s výjimkou složky týkající se malých a středních podniků a složky týkající se potravin a krmiv, program Clo včetně zásahů typu Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, program Fiscalis a program Unie pro boj proti podvodům. V oblasti jednotného trhu, cel, daní a boje proti podvodům by mělo být zajištěno průběžné a pružné financování včetně financování spolupráce mezi vnitrostátními správními orgány zahrnující činnosti, jako je zjednodušení administrativních procesů, harmonizace pravidel mezi členskými státy nebo usnadnění rychlejších reakcí na vyvíjející se výzvy pomocí komplexního rámce připravenosti na krize a reakce na ně.

(12)V tomto ohledu by měl program umožnit provádění následujících obecných typů akcí: a) budování digitálních kapacit, vývoj a provoz centralizovaných a decentralizovaných evropských elektronických systémů a digitálních řešení, prováděcích nástrojů a dat; b) podpora politiky, regulace a prosazování, například prostřednictvím studií, komunikace, posuzování dopadů, hodnocení a návrhů na zjednodušení; c) spolupráce a kooperace mezi členskými státy, Komisí, agenturami Unie a vnitrostátními orgány a se zúčastněnými stranami; d) budování administrativních a provozních/technických kapacit, včetně nákupu, údržby, modernizace vybavení – zejména vybavení pro celní kontroly – infrastruktury a souvisejících nákladů; e) budování odborné způsobilosti; f) společné nástroje, metody, údaje a statistiky na podporu tvorby politik a g) další akce k dosažení obecných a specifických cílů, jako jsou inovace nebo testování.

(13)Vzhledem k rostoucí digitalizaci hospodářství a společnosti je stále více zapotřebí, aby občané, spotřebitelé, investoři, hospodářské subjekty, podniky a orgány veřejné správy měli včasné, přesné a dostupné informace a poradenství o fungování jednotného trhu a o svých právech a povinnostech podle práva Unie. Dále by měla být umožněna posílená spolupráce a integrace, aby bylo zajištěno bezproblémové provádění, jednotné a účinné prosazování v celé Unii a aby se zabránilo překážkám a omezením bránícím řádnému fungování jednotného trhu, daňové politiky, politiky boje proti podvodům a celní unie. Orgány a subjekty Unie by měly zachovat účinnou tvorbu předpisů, stanovování norem, jakož i provádění a prosazování práva Unie s ohledem na měnící se okolnosti a zajistit prosazování restriktivních opatření při správě finančních prostředků Unie.

(14)Program by proto měl dále zlepšit fungování jednotného trhu včetně jeho vnějšího rozměru a chránit občany, spotřebitele a podniky a posilovat jejich postavení. Toho by mělo být dosaženo vypracováním, prováděním a prosazováním práva Unie, nabídkou digitálních nástrojů a řešení, usnadněním přístupu na trh a zadávání veřejných zakázek, zajištěním odolnosti, zvládáním mimořádných událostí a bezpečnostních hrozeb nebo krizí, stanovením norem a podporou rozvoje regulačního rámce Unie. Opatření programu by se měla týkat oblastí práv duševního vlastnictví, práva obchodních společností, boje proti praní peněz a smluvního práva, a měla by zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele včetně ochrany práv cestujících, a dohledu nad trhem, finanční gramotnosti, volného pohybu kapitálu a finančních služeb, účinného a účelného prosazování hospodářské soutěže, cel, boje proti podvodům, účinného a účelného prosazování omezujících opatření Unie a daní. Program by měl rovněž posílit spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a Komisí, zejména spolupráci a větší synergie mezi jednotlivými vnitrostátními orgány včetně vnitrostátních donucovacích orgánů, jakož i spolupráci mezi členskými státy, Komisí a třetími zeměmi včetně poskytování digitálních řešení s cílem zlepšit sdílení informací mezi vnitrostátními orgány a s příslušnými zúčastněnými stranami. Měl by umožnit vývoj, tvorbu a šíření vysoce kvalitních, srovnatelných, včasných a spolehlivých evropských statistik. Je třeba zavést soudržná digitální řešení, která usnadní a zjednoduší podnikání v rámci Unie i se třetími zeměmi a budou využívat příležitostí, které jednotný trh a celní unie nabízejí občanům, spotřebitelům, investorům a podnikům, přičemž budou zároveň respektovat cíle Unie v oblasti klimatu. Koordinované platformy Unie zajišťují spolupráci mezi orgány členských států, čímž se snižuje roztříštěnost a duplicita úsilí. Nástroje pro digitální provádění snižují administrativní zátěž a vytvářejí transparentnost. Jednotlivé nástroje jsou navrženy tak, aby vytvářely synergie, které usnadňují a zjednodušují podnikatelskou činnost v Unii a v mezinárodních obchodních operacích, zvyšují každodenní efektivitu podniků, podporují větší hospodářskou integraci a jsou hybnou silou inovací v celé Unii.

(15)Zásadní význam mají evropské statistiky, neboť jsou základem pro tvorbu, monitorování a hodnocení všech politik Unie a umožňují všem členům společnosti přijímat informovaná rozhodnutí a aktivně se účastnit demokratického procesu. Je třeba vypracovávat a šířit relevantní a srovnatelné oficiální evropské statistiky, které by poskytovaly cenné poznatky, řešily nedostatky ve znalostech a umožnily občanům, spotřebitelům, investorům a podnikům plně využívat výhod jednotného trhu. Právní rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 64 podléhá vzhledem ke své horizontální povaze zvláštním požadavkům, a zejména požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení, s ohledem na respektování statistických zásad, jakož i fungování Evropského statistického systému a správu a řízení tohoto systému, včetně úlohy a úkolů uložených Výboru pro Evropský statistický systém a Komisi (Eurostatu), a sestavování a provádění programů statistických činností.

(16)Program by měl zajistit zastoupení zájmů spotřebitelů, včetně koncových uživatelů finančních služeb, na úrovni Unie, aby vývoj na jednotném trhu odpovídal také jejich potřebám a posiloval důvěru investorů v jednotný trh.

(17)Cílem programu je posílit důvěru spotřebitelů a investorů v jednotný trh a celní unii zajištěním vysoké úrovně ochrany spotřebitelů včetně ochrany cestujících, bezpečnosti výrobků a posílení postavení spotřebitelů, a tím umožnit spotřebitelům plně využívat výhod jednotného trhu a přispívat ke konkurenceschopnému, inovativnímu a dynamickému jednotnému trhu. Program by měl zajistit bezpečnost a práva spotřebitelů, jakož i jejich právní a ekonomické zájmy prostřednictvím konkrétních a účinných opatření, která podporují, doplňují a monitorují politiku prováděnou členskými státy. Spotřebitelé by navíc měli být posilováni a povzbuzováni k tomu, aby činili udržitelná a informovaná rozhodnutí. Je nezbytné zajistit účinné provádění, jednotné prosazování a důsledné dodržování požadavků na ochranu spotřebitelů a jejich práv a na bezpečnost výrobků v celé Unii, což přispěje k vytvoření rovných podmínek pro spotřebitele, investory i podniky. Spotřebitelské organizace na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie hrají zásadní roli při prosazování zájmů spotřebitelů, zastupování zájmů spotřebitelů při tvorbě politik, poskytování nezávislého poradenství, zvyšování informovanosti a podpoře spotřebitelů, zejména při soudním a mimosoudním řešení sporů, a při pomoci spotřebitelům, aby chápali a účinně uplatňovali svá práva. Program by měl posílit úlohu a kapacitu spotřebitelských organizací a evropských spotřebitelských center, aby jim umožnil poskytovat jednotlivým spotřebitelům poradenství a konzultace uzpůsobené na míru. Program by měl dále podporovat spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány včetně těch, které jsou pověřeny vymáháním spotřebitelského práva a působí v souladu s nařízením (EU) 2017/2394, a těch, které plní úkoly v oblasti vymáhání práv cestujících v souladu s nařízením (EU) 2021/782, nařízením (EU) č. 181/2011, nařízením (EU) č. 1177/2010, nařízením (ES) č. 261/2004 a nařízením (ES) č. 1107/2006. Je třeba přijmout opatření na budování kapacit za účelem přizpůsobení vyšetřovacích technik a nástrojů prosazování práva technologickému vývoji, jako je například využívání umělé inteligence. Je rovněž nutné přijmout opatření k posílení kapacity orgánů dozoru nad trhem odpovědných za sledování bezpečnosti výrobků a spolupráce mezi nimi, zejména prostřednictvím systému včasného varování Unie Safety Gate pro nebezpečné výrobky, který funguje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 65 , a informačního a komunikačního systému pro dozor nad trhem (ICSMS) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 66 .

(18)Činnosti v oblasti dozoru nad trhem jsou zásadní pro dosažení cílů nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 67 a dalších právních aktů Unie, které vyžadují, aby Komise uznávala akreditační orgány a podporovala sítě. Tyto činnosti by měly zlepšit spolupráci mezi členskými státy a podpořit harmonizaci způsobů práce a dozoru nad elektronickým obchodem. Činnosti v oblasti dozoru nad trhem přispívají k ochraně konkurenceschopnosti podniků Unie, bezpečnosti spotřebitelů a usnadňují přeshraniční spolupráci a sdílení odborných znalostí. Dozor nad trhem zajišťuje, aby nepotravinářské výrobky na trhu Unie neohrožovaly spotřebitele a pracovníky v Unii. Zajišťuje také ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana životního prostředí a opatření v oblasti klimatu, bezpečnost a spravedlivý obchod. Dozor nad trhem hraje důležitou roli v tom, že pomáhá EU při naplňování jejího programu Zelené dohody, například tím, že zajišťuje řádné uplatňování zákazů a omezení týkajících se udržitelnosti u dovážených výrobků. Je třeba posílit správu jednotného trhu, aby se vyřešily strukturální problémy v oblasti normalizace, posuzování shody a dozoru nad trhem. Strategie pro jednotný trh navrhuje přijmout účinná opatření ke zvýšení souladu výrobků s předpisy využitím synergií s kapacitami celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem na úrovni členských států a na úrovni EU a případně zřídit orgán dozoru nad trhem na úrovni EU.

(19)Evropské normy hrají klíčovou roli při prosazování harmonizace v celé Unii a při podpoře klíčových politických cílů. Je nezbytné zajistit zastoupení zájmů Unie v mezinárodním normalizačním prostředí. Harmonizace norem a digitální regulace může vyřešit roztříštěnost tvorby a prosazování předpisů v Unii, která je překážkou dobře fungujícího jednotného trhu. Program by měl přinést silnější koordinační mechanismy, harmonizované regulační normy a posílený dohled na úrovni Unie.

(20)Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) obsahuje systém pravidel, která zajišťují, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu, a stanoví, že Unie má výlučnou pravomoc stanovovat pravidla hospodářské soutěže. Program by měl přispět k politice Unie v oblasti hospodářské soutěže a zabývat se zejména významnými důsledky, které pro hospodářskou soutěž a fungování jednotného trhu plynou z čisté, spravedlivé, konkurenceschopné a digitální transformace hospodářství a podnikatelského prostředí, Pro posílení a urychlení prosazování pravidel hospodářské soutěže má zásadní význam využívání správných technologií a dovedností pro sledování trhů a efektivnější shromažďování, zpracování a analýzu informací. Tyto technologie by měly modernizovat politiku v oblasti hospodářské soutěže a pomáhat zlepšit její analýzu a hodnocení vývoje na trhu. Je rovněž nezbytné, aby program podporoval sítě, posiloval spolupráci s vnitrostátními orgány a soudy, posiloval mezinárodní spolupráci a zajišťoval oslovení širší skupiny zúčastněných stran při sdělování a vysvětlování práv, přínosů a povinností souvisejících s politikou hospodářské soutěže Unie. Program by měl přispět ke spravedlivé hospodářské soutěži a rovným podmínkám, a to i na globální úrovni, a posílit postavení podniků a spotřebitelů, aby mohli využívat výhod jednotného trhu. To by mělo celkově přispět i k dosažení významných makroekonomických dopadů účinného prosazování pravidel hospodářské soutěže v Unii.

(21)Program by měl podporovat rozvoj a zavádění vysoce kvalitních evropských a mezinárodních standardů vykazování finančních i nefinančních informací podniků a dobře fungujícího společného rámce pro účetní výkaznictví, které jsou nezbytné pro vnitřní trh, účinné fungování kapitálových trhů a pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v kontextu unie úspor a investic.

(22)Rozvoj regulačního rámce Unie v oblastech práva obchodních společností a správy a řízení společností i smluvního práva má zásadní význam pro to, aby byla podnikům zajištěna větší efektivita a konkurenceschopnost a zároveň poskytuje ochranu zúčastněným stranám dotčeným operacemi společností a reaguje na nově se objevující politické výzvy. Podpora vhodného hodnocení, provádění (včetně digitálního vývoje) a prosazování příslušného acquis, které informuje zúčastněné strany a pomáhá jim, usnadňuje bezpečnou výměnu informací a zajišťuje právní jistotu s ohledem na společnosti na jednotném trhu. Připravovaný evropský inovační akt a 28. 68 režim pro podniky přímo přispějí ke konkurenceschopnosti Unie. Je nezbytné vytvořit jasný a dobře uzpůsobený právní rámec pro ekonomiku a inovace založené na datech včetně digitalizace a sdílení mezi podniky a správními orgány s využitím evropské podnikatelské peněženky, jednotné digitální brány nebo jiných digitálních prostředků pro uvádění výrobků na jednotný trh, jako je například digitální pas výrobku. Ten by posílil by právní jistotu s ohledem na smluvní a mimosmluvní povinnosti, zejména s ohledem na odpovědnost, bezpečnost, etiku a soukromí v souvislosti s pokročilými nově vznikajícími technologiemi, jako je například umělá inteligence a kvantové technologie.

(23)Celní unie zůstává základem Unie a základním prostředkem a strážcem konkurenceschopného jednotného trhu a dalších politických priorit Unie, včetně evropské hospodářské bezpečnosti. Celní unie má zásadní význam pro provádění obchodní politiky Unie, pro ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států a pro zajištění bezpečnosti a zabezpečení v Unii. Komise v reakci na potřebu řešit výzvy – včetně nutnosti usnadnit legitimní mezinárodní obchod –, kterým čelí celní unie a související hospodářské subjekty, jakož i vnitrostátní celní orgány, a s ohledem na vývoj jejich úlohy a obchodních modelů, v nichž působí, předložila dne 17. května 2023 návrh 69 na nejambicióznější a nejkomplexnější reformu celní unie od jejího založení v roce 1968. Je třeba vytvořit nákladově efektivnější a účinnější rámec spolupráce v celní unii založený na novém partnerství mezi celními orgány a mezi celními orgány a podniky a zřídit Celní úřad EU, který by měl vytvořit a spravovat celní datové centrum EU.

(24)Daňová politika Unie hraje klíčovou roli v bezproblémovém fungování konkurenceschopného vnitřního trhu. Podporuje konzistentní daňové postupy ve všech členských státech a rovné podmínky a minimalizuje překážky přeshraničního obchodu. Daňová politika Unie nejen bojuje proti roztříštěnosti a diskriminaci, ale také chrání finanční zájmy Unie a jejích členských států a podporuje hospodářský růst a investice v soutěžním rámci. Daňová politika rovněž přispívá k cílům EU v oblasti klimatu a životního prostředí. Zásadní význam pro ochranu těchto zájmů, sladění s širšími cíli Unie a zachování důvěry občanů a podniků v integritu vnitřního trhu má boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím posílené spolupráce a výměny informací. Účinné fungování jednotného trhu vyžaduje také zjednodušení daňových systémů a digitalizaci veřejné správy, aby se zvýšila transparentnost a soudržnost, což podpoří prostředí hospodářské soutěže ve všech členských státech. Vzhledem k dopadu digitalizace na veřejnou správu včetně daňových orgánů by daňová politika Unie měla tyto digitální příležitosti využít k zajištění spravedlivého zdanění a účinného výběru daní a zároveň nabídnout štíhlejší a efektivnější rámec, který sníží zátěž spojenou s dodržováním předpisů.

(25)V souladu s již zavedenými i budoucími právními závazky na úrovni Unie má zásadní význam pokračovat ve vývoji a provozování unijních složek digitálních řešení v celní a daňové oblasti. Tyto společné složky jsou nezbytné pro vytvoření moderní a efektivní celní unie a daňových systémů v celé Unii a pro zvýšení konkurenceschopnosti Unie na celosvětové úrovni.

(26)Program by měl umožnit pokračování programu Clo včetně intervencí na podporu vybavení pro celní kontroly, které byly v období 2021–2027 zavedeny v rámci Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, jakož i programu Fiscalis a jejich předchůdců. V tomto ohledu by měl program umožnit pokračování podpory práce celních a daňových orgánů nejen zajištěním solidního digitálního celního a daňového prostředí, ale také posílením sítí odborníků, sdílením know-how a osvědčených postupů, jakož i doplněním vnitrostátního úsilí o odbornou přípravu celních a daňových úředníků a odborníků o řešení na úrovni Unie. V tomto smyslu by měl program podporovat pokračující spolupráci a kooperaci mezi vnitrostátními celními orgány i mezi vnitrostátními daňovými orgány, jejich spolupráci s Komisí a s dalšími vnitrostátními orgány a budování jejich digitálních, administrativních, lidských a provozních kapacit (vývoj a provoz elektronických systémů a digitálních řešení a nástrojů, vybavení, infrastruktura, školení, inovace, studie, hodnocení atd.). Důležitost zajištění odpovídajících a rovnocenných výsledků celních kontrol vyžaduje kromě jiných aspektů i dostupnost a optimální využívání příslušného a vyspělého vybavení pro celní kontroly, což by měl tento program usnadnit, zejména v případě krizových situací a v zemích sousedících s vnějšími hranicemi Unie. Je třeba co nejvíce podporovat společné zadávání veřejných zakázek s cílem zvýšit účinnost a úspory z rozsahu. Program by měl rovněž umožnit přechod k obnovené celní unii 70 .

(27)Program by měl rovněž přispět k zajištění vybavení a interoperability systémů celní kontroly EU, které by usnadnily hladký pohyb vojenského materiálu a vybavení s ohledem na rostoucí význam vojenské mobility. Za tímto účelem by mohla být poskytnuta podpora digitalizaci a koordinaci celních postupů včetně posílení civilně-vojenské celní spolupráce.

(28)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 jsou pracovní programy a dokumenty k výzvám vhodným místem pro stanovení podrobnějších technických údajů pro plnění rozpočtu v rámci souboru politik podporovaných programem včetně zvláštních kritérií způsobilosti a kritérií pro udělení grantu nebo zadání veřejné zakázky v závislosti na nástroji plnění rozpočtu, ať už jde o grant, nebo veřejnou zakázku, a na konkrétních cílech politiky. V souladu s článkem 136 finančního nařízení by měly být uplatňovány bezpečnostní požadavky. Měla by se uplatňovat omezení pro vysoce rizikové dodavatele podle příslušných platných ustanovení.

(29)Evropa musí chránit své bezpečnostní zájmy proti dodavatelům, kteří by mohli představovat trvalé bezpečnostní riziko kvůli možnému vměšování třetích zemí, jakož i svou bezpečnost, zejména bezpečnost kybernetickou. Je proto nezbytné snížit riziko přetrvávající závislosti vnitřního trhu na vysoce rizikových dodavatelích, a to i v dodavatelském řetězci IKT, vzhledem k tomu, že by potenciálně mohli mít závažné negativní důsledky pro bezpečnost uživatelů a společností v celé Unii, jakož i kritické infrastruktury Unie, pokud jde o integritu dat a služeb a dostupnost služeb. Toto omezení by mělo vycházet z přiměřeného posouzení rizik a být založeno na souvisejících zmírňujících opatřeních definovaných v politikách a právních předpisech Unie.

(30)Právní předpisy Unie, kterými se stanoví pravidla pro finanční prostředky Unie v rámci sdíleného řízení a pro předvstupní pomoc, pokud jde o programové období 2014 až 2020 a následující období, stanoví povinnost členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí oznamovat nesrovnalosti a podvody poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie. Na základě těchto právních předpisů a souvisejících prováděcích nařízení je Komise povinna provozovat systém pro řízení nesrovnalostí (IMS) jako nástroj pro bezpečnou elektronickou komunikaci, který rovněž podporuje řízení a analýzu nesrovnalostí.

(31)Článek 325 Smlouvy o fungování EU vyžaduje, aby Unie a členské státy bojovaly proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie. Unie by měla činnosti v těchto oblastech podporovat. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 515/97 71 a s rozhodnutím Rady 2009/917/SVV 72 má Unie podporovat vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů. Tato podpora se vztahuje nejen na boj proti podvodům v souvislosti s celními podvody, ale také na nedovolený obchod v oblasti bezpečnosti a ochrany, zdraví a ochrany životního prostředí a je poskytována ve vztahu k řadě operačních činností. Patří mezi ně například informační systém pro boj proti podvodům (AFIS), který je platformou informačních technologií a skládá se ze souboru aplikací provozovaných v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí. Tento společný informační systém zahrnující AFIS a IMS vyžaduje stabilní a předvídatelné financování v průběhu let umožňující zajistit jeho udržitelnost, které by mělo být zpřístupněno v rámci programu vzhledem k právním závazkům Komise v tomto ohledu a významu tohoto systému pro ochranu hospodářských a finančních zájmů Unie a členských států.

(32)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programu v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP 73 , která stanoví přidružování k programům na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Třetí země by měly mít povinnost udělit nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(33)V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnost a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 11. února 2025 nazvaném „Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci“ 74 , by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících daňovou politiku a daňové orgány.

(34)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž podpory a prohloubení dobře fungujícího a konkurenceschopného jednotného trhu a silné celní unie a ochrany finančních a hospodářských zájmů, bezpečnosti a ochrany Unie a jejích členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu právních povinností, rozsahu a účinků této akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(35)Návrh části programu týkající se rámce pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky byl předložen k předběžnému přezkoumání Výboru pro Evropský statistický systém v souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 223/2009.

(36)Toto nařízení nahrazuje programy zavedené nařízeními (EU) 2021/444, (EU) 2021/690, (EU) 2021/785, (EU) 2021/847 a (EU) 2021/1077. Uvedená nařízení by proto měla být zrušena.

(37)Aby bylo zajištěno pokračování plnění akcí souvisejících s právními závazky Unie a dalších činností nebo změna činností prováděných podle uvedených nařízení až do jejich ukončení, měla by být stanovena přechodná opatření,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Program pro jednotný trh a cla (dále jen „program“) a stanoví se jím cíle programu, jeho rozpočet na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. 

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního či mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která je způsobilá jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, anebo subjekt bez právní subjektivity uvedený v čl. 200 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

2)„celními orgány“ celní orgány ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 75 nebo rovnocenné subjekty v přidružených zemích;

3)„úlohou celních orgánů“ úloha celních orgánů, jak je vymezena v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013;

4)„daněmi“ nebo „zdaněním“ záležitosti, včetně navrhování, správy, vymáhání a dodržování, týkající se těchto daní a poplatků:

a)daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES 76 ;

b)spotřebních daní z alkoholu podle směrnice Rady 92/83/EHS 77 ;

c)spotřebních daní z tabákových výrobků podle směrnice Rady 2011/64/EU 78 ;

d)daní z energetických produktů a elektřiny podle směrnice Rady 2003/96/ES 79 ;

e)jiných daní a poplatků jakéhokoli druhu ukládaných členským státem nebo jeho nižšími územními nebo správními celky, včetně místních orgánů, či jejich jménem, nebo jménem Unie, pokud jsou významné pro vnitřní trh a správní spolupráci mezi členskými státy;

5)„daňovými orgány“ veřejné a jiné orgány, které jsou odpovědné za daně nebo činnosti v oblasti daní;

6)„digitálním řešením na úrovni Unie“ digitální koncepce, systém, nástroj, databáze, datové centrum, aplikace, platforma, interoperabilní IT infrastruktura nebo podobné řešení, včetně hardwarových i softwarových aspektů;

7)„normou“

a)norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 80 ;

b)„mezinárodní účetní standard“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1606/2002 81 ;

a)„standard vykazování nefinančních informací“, který poskytuje zúčastněným stranám informace v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení 82 ;

d)„mezinárodní auditorský standard“ vymezený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES 83 ;

8)„dozorem nad trhem“ činnosti a opatření orgánů dozoru nad trhem, které mají zajistit, aby byly výrobky v souladu s požadavky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, a zajistit ochranu veřejného zájmu, kterého se uvedené právní předpisy týkají;

9)„orgánem dozoru nad trhem“ orgán dozoru nad trhem ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) 2019/1020;

10)„evropskou statistikou“ statistika, která je vyvíjena, vypracovávána a šířena v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009;

11)„programovým rámcem pro evropskou statistiku“ evropský statistický program uvedený v článku 13 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 3
Cíle programu

1.Obecným cílem programu je posílit a prohloubit fungování jednotného trhu a celní unie, chránit bezpečnost, zabezpečení a finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, přičemž jeho koncepce podporuje flexibilitu, zjednodušení a synergie, jakož i priority Unie v oblasti začleňování horizontálních politik.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)posílit postavení občanů, spotřebitelů, investorů, hospodářských subjektů a podniků poskytováním informací, pokynů a poradenství, které jim umožní činit informovaná rozhodnutí a plně využívat možností jednotného trhu ve vztahu ke zboží, lidem, službám a kapitálu, zlepšit související digitální a finanční gramotnost a zajistit přístup k mechanismům nápravy podporou zastupitelských organizací v jejich participativní roli; zlepšit porozumění jednotnému trhu a jeho výzvám podporou činností, analýz a nástrojů pro sběr a získávání dat;

b)podporovat spolupráci mezi vnitrostátními orgány členských států a mezi vnitrostátními orgány členských států, Komisí a dalšími institucemi Unie ve všech programových oblastech včetně připravenosti a hospodářské bezpečnosti jednotného trhu a reakce na krize; navrhovat, zavádět, provádět, provozovat, udržovat a podporovat společné složky digitálních řešení na úrovni Unie a podporovat připojení k nim; posílit provozní, technické a správní kapacity vnitrostátních orgánů včetně celních a daňových orgánů;

c)usnadnit harmonizované stanovování norem a posílit rozvoj evropských a mezinárodních norem, zajistit účinnou koncepci, jednotný výklad a provádění, jakož i prosazování práva Unie a sledování rizik roztříštěnosti trhu, a to i v souvislosti s ověřováním souladu s acquis EU ze strany přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů;  

d)podporovat spolupráci a jednotný postup celní unie a celních orgánů při plnění jejich poslání a přispívání k hospodářské bezpečnosti Evropy a zajišťovat účinný dozor nad trhem a vysokou úroveň ochrany spotřebitele, shodnosti výrobků a bezpečnosti;

e)chránit hospodářské, finanční a jiné zájmy Unie a jejích členských států před podvody, korupcí a jiným protiprávním jednáním, včetně rizik souvisejících s výdaji, příjmy a majetkem, jakož i rizik poškození dobré pověsti a podporovat operativní spolupráci členských států a jejich činnosti v oblasti vyšetřování; podporovat daňovou politiku a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní a zlepšovat daňové systémy Unie a výběr daní s cílem zvýšit konkurenceschopnost a investice v Evropě;

f)zlepšit tvorbu politiky založené na důkazech a připravené na digitalizaci a využívání digitálních prováděcích nástrojů, jakož i vzájemné využití veřejných údajů na podporu specifických cílů uvedených v písmenech a) až e);

g)poskytovat relevantní a srovnatelnou oficiální evropskou statistiku, jak je stanoveno v příloze.

3.Program podporuje provádění právních závazků na úrovni Unie týkajících se odolnosti jednotného trhu a prováděcích nástrojů, dozoru nad trhem, shodnosti výrobků, norem, zadávání veřejných zakázek, práv duševního vlastnictví, politiky hospodářské soutěže, politiky finančních služeb, boje proti praní peněz, omezujících opatření Unie, práva obchodních společností a správy a řízení společností, spotřebitelské politiky, evropské statistiky, celních předpisů, daní a boje proti podvodům, jakož i dalších opatření sledujících obecné a specifické cíle uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 4
Rozpočet

1.Orientační finanční krytí pro provádění programu v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034 se stanoví na 6 238 112 000 EUR v běžných cenách.

2.Rozpočtové závazky na činnosti, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

3.Ke krytí nezbytných výdajů a řízení akcí nezavršených do skončení programu lze prostředky zapsat i do rozpočtu Unie na období po roce 2034.

4.Finanční krytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 5 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc sloužící k provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, systémy a platformy informačních technologií na úrovni organizace, informační a komunikační činnosti a činnosti v oblasti viditelnosti včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a správní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5
Dodatečné zdroje

1.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou na program poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Na žádost členských států mohou být na program poskytnuty zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Jsou dodatečné k částce uvedené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly na program takto poskytnuty, právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů nebo programů, které na ně navazují.

Článek 6
Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie. Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet příspěvek i v rámci tohoto programu. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie anebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Je-li příspěvek Unie založen na způsobilých nákladech, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady akce a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Udělovací řízení v rámci programu mohou být vedena v rámci přímého nebo nepřímého řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami (dále jen „partneři ve společném udělovacím řízení“) pod podmínkou, že je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři ve společném udělovacím řízení poskytnout programu zdroje v souladu s článkem 5 tohoto nařízení, nebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V případě společných udělovacích řízení mohou být zástupci partnerů ve společném udělovacím řízení rovněž členy hodnotící komise uvedené v čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, EURATOM) 2024/2509.

Článek 7 
Třetí země přidružené k programu

1.Program může být otevřen účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými v rámci těchto dohod, které se vztahují se na:

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, jakož i na Andorru, Monako a San Marino;

b) přistupující a kandidátské země a potenciální kandidáty;

c)země evropské politiky sousedství;

d)další třetí země, včetně těch, které sousedí s nejvzdálenějšími regiony EU.

2.Dohody o přidružení týkající se účasti na programu:

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se programu účastní, a výhodami pro ni;

b)stanoví podmínky účasti na programu včetně výpočtu finančních příspěvků na program a na jeho obecné správní náklady sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast;

c)nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

e)v příslušných případech zajišťují ochranu bezpečnosti, obrany a zájmů veřejného pořádku Unie a jejích členských států.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) udělí daná třetí země nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí, že rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování EU, a rozsudky a usnesení Soudního dvora Evropské unie jsou vykonatelné.

Článek 8
Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Program se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, zejména jako granty, veřejné zakázky, nefinanční dary a odměny a náhrady odborníkům podle článků 242 a 243 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

3.Pokud je financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, poskytuje se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 jako financování nespojené s náklady nebo, je-li to nezbytné, na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Financování může být poskytnuto formou náhrady skutečných způsobilých nákladů pouze tehdy, pokud cílů akce nelze dosáhnout jinak nebo pokud je tato forma nezbytná pro umožnění jiných zdrojů financování včetně financování ze strany členských států.

Článek 9
Způsobilost

1.Stanoví se kritéria způsobilosti na podporu dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 a použijí se na všechna udělovací řízení v rámci programu.

2.V udělovacích řízeních v rámci přímého nebo nepřímého řízení může být pro přijímání finančních prostředků Unie způsobilý jeden nebo více z těchto právních subjektů:

a)subjekty usazené v některém členském státě;

b)subjekty usazené v přidružené třetí zemi;

c)mezinárodní organizace;

d)jiné subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích, které jsou uvedeny v pracovním programu, jestliže má financování těchto subjektů zásadní význam pro provedení akce a přispívá k cílům stanoveným v článku.

3.Nad rámec čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou mechanismů zadávání veřejných zakázek stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 v příslušných případech účastnit a využívat je přidružené třetí země uvedené v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení. Na zúčastněné přidružené třetí země se použijí obdobně pravidla platná pro členské státy.

4.V souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 jsou udělovací řízení, která mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, omezena a na vysoce rizikové dodavatele se z bezpečnostních důvodů vztahují omezení způsobilosti v souladu s právem EU.

5.Pro akce provádějící normalizační opatření jsou způsobilé subjekty uvedené v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.

6.Pro akce na podporu ochrany spotřebitele a/nebo související se sítí evropských spotřebitelských center jsou způsobilé tyto subjekty:

a)neziskový subjekt určený členským státem nebo třetí zemí uvedenou v článku 7, vybraný transparentním postupem;

b)veřejný subjekt.

7.Pracovní program podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 může kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení blíže upřesnit nebo může pro specifické akce stanovit další kritéria způsobilosti.

8.Zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací se jednání o kritériích způsobilosti a zadávání neúčastní.

Článek 10
Subjekty způsobilé bez výzvy k předkládání návrhů

Grant z programu lze bez výzvy k podávání návrhů udělit těmto subjektům:

1)u akcí v oblasti dozoru nad trhem orgánům dozoru nad trhem v členských státech uvedeným v článku 10 nařízení (EU) 2019/1020;

2)u akcí v oblasti akreditace orgánu uznanému podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 84 k provádění činností uvedených v čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení;

3)u akcí na podporu vývoje vysoce kvalitních standardů vykazování finančních i nefinančních informací podniků a auditorských standardů a usnadnění jejich začlenění do práva Unie skupině EFRAG (dříve Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví), Nadaci pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví a Radě pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) nebo nástupnickým organizacím;

4)u akcí v oblasti prosazování ochrany spotřebitele orgánům členských států příslušným pro vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, jak je uvedeno v článku 1 nařízení (EU) 2017/2394;

5)u akcí týkajících se spotřebitelů zástupcům zájmů spotřebitelů na úrovni Unie, zejména organizaci Bureau Européen des Unions de Consommateurs (BEUC) a Evropské asociaci pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC) za předpokladu, že nejsou ve střetu zájmů a že prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů Unie alespoň ve dvou třetinách členských států;

6)u akcí týkajících se ochrany zájmů spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb a podporujících jejich účast na tvorbě politik v oblasti finančních služeb, poskytujících poradenství v oblasti finančních služeb a podporujících finanční gramotnost a lepší porozumění finančnímu sektoru a různým kategoriím komercionalizovaných produktů, organizaci Finance Watch a Evropské federaci střadatelů a uživatelů finančních služeb (Better Finance) nebo nástupnickým organizacím, za následujících podmínek, které budou každoročně vyhodnocovány:

a)tyto subjekty jsou nadále nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslu, obchodu či podnikání;

b)nejsou ve střetu zájmů a prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů Unie v oblasti finančních služeb; 

7)u akcí týkajících se evropské statistiky národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009;

8)u akcí týkajících se cel nebo daní celním nebo daňovým orgánům členských států a celním nebo daňovým orgánům zúčastněných přidružených třetích zemí, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 7 tohoto nařízení.

Článek 11
Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 12
Zrušení

Nařízení 2021/444, (EU) 2021/690, (EU) 2021/785, (EU) 2021/847 a (EU) 2021/1077 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2028.

Článek 13
Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí prováděných podle nařízení (EU) 2021/444, (EU) 2021/690, (EU) 2021/785, (EU) 2021/847 a (EU) 2021/1077, která se na tyto akce nadále vztahují, až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může pokrývat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc, které jsou nezbytné k zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2021/444, (EU) 2021/690, (EU) 2021/785, (EU) 2021/847 a (EU) 2021/1077.

Článek 14
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 86  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od 1. 1. 2028 do 31. 12. 2034,

–    finanční dopad od roku 2028 do roku 2034 u prostředků na závazky a od roku 2028 do roku 2039 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 89   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Pravidla pro sledování a podávání zpráv pro tento program se budou řídit požadavky stanovenými v nařízení xxx [nařízení o výkonnosti].

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

1.1.1.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce			4		„Správní výdaje“ 90
GŘ: <SMCP>						Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
						2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
 Lidské zdroje						304,907	303,779	303,027	303,027	303,027	303,027	303,027	2123,821
Ostatní správní výdaje						0	0	0	0	0	0	0	0
GŘ <SMCP> CELKEM	Prostředky					304,907	303,779	303,027	303,027	303,027	303,027	303,027	2123,821
CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)				304,907	304,779	303,027	303,027	303,027	303,027	303,027	2123,821

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

1.1.1.2. Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: <>			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+1b+3	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
pro GŘ <>	Platby	=2a+2b+3	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.

Na program mohou přispívat i třetí země v souladu s případnými dohodami o přidružení uvedenými v článku 7 nařízení.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) [1]

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[1]    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

[2]    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

Uvedené požadavky jsou v souladu se zásadami stanovenými v Evropské strategii pro data, které podporují interoperabilitu, dostupnost a opětovnou použitelnost.

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a byla prozkoumána možnost opětovného použití stávajících dat: ANO

·Nově vytvořená data jsou dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovupoužitelná a splňují standardy vysoké kvality: ANO

Digitální systémy uplatňují zásadu „pouze jednou“ a zkoumá se opětovné používání stávajících informací, přičemž jsou opětovně využívány stávající zdroje a data z provádění programu (např. pomocí přehledů ukazatelů).

Druh dat	Odkaz na požadavky	Subjekt, který data poskytuje	Subjekt, který data přijímá	Četnost (v příslušných případech)
Obchodní a bankovní údaje z rejstříků, informace o společnostech, údaje o skutečných majitelích z registrů. Společné datové slovníky týkající se požadavků na vykazování a zveřejňování. Finanční údaje a ukazatele.	Finanční služby, právo obchodních společností	Vnitrostátní orgány, podniky, spotřebitelé, občané, investoři, Evropská komise a další evropské orgány a instituce.	Vnitrostátní orgány, Evropská komise a další evropské orgány a instituce	Zákonné povinnosti 95
Normalizační údaje:	Evropské a mezinárodní normy	Evropské normalizační organizace a národní normalizační orgány	Komise	Na vyžádání / periodicky
Údaje o zadávání veřejných zakázek, metadata, osobní údaje, údaje o externích poskytovatelích služeb, finanční údaje / ukazatele, protokoly o přístupu, bezpečnostní údaje, informace související s podnikáním, informace o produktech, informace o vyšetřování případů, údaje související s acquis EU, soudní údaje, -údaje o souladu výrobku s předpisy	Prováděcí nástroje	Úřad pro publikace, vnitrostátní správní orgány Hospodářské subjekty	Vnitrostátní správní orgány, Komise	nepřetržitě nebo pravidelně, automaticky nebo na vyžádání.
Údaje týkající se dozoru nad trhem	Dozor nad trhem	Hospodářské subjekty	Vnitrostátní správní orgány, Komise	Na vyžádání / periodicky
Profily zúčastněných stran, stížnosti a dotazy spotřebitelů na výrobky a služby, údaje o řešení případů, údaje o bezpečnosti výrobků, údaje o dozoru nad trhem, údaje o porušování spotřebitelského práva a údaje o vymáhání práva, údaje o přeshraničních transakcích, údaje o postupech alternativního řešení sporů, výsledky zjednávání nápravy, údaje o obchodnících, údaje o chování spotřebitelů, příklady osvědčených postupů	Spotřebitelská politika	Členské státy, orgány, instituce a subjekty EU, oprávněné třetí strany, podniky, spotřebitelé/občané	Členské státy, orgány, instituce a subjekty EU, oprávněné třetí strany, podniky, spotřebitelé/občané	Podávání stížností nebo dotazů spotřebitelů, bezpečnostních upozornění a oznámení, hlášení o dozoru nad trhem, žádostí o spolupráci při prosazování práva, požadavků na sledování nebo podávání zpráv
Evropská statistika pokrývá všechny klíčové oblasti politiky EU – Eurostat získává údaje z více než 2000 souborů dat a metadat a šíří více než 7500 souborů dat.	Evropská statistika	Statistické úřady členských států; země ESVO, země v procesu rozšíření; třetí země; orgány, instituce a subjekty EU; oprávněné třetí strany (např. mezinárodní organizace); podniky; spotřebitelé/občané.	Eurostat, který údaje ověřuje a šíří je jako evropskou statistiku svým uživatelům, tj. tvůrcům politik, orgánům a službám EU; občané; sdělovací prostředky; podniky a finanční trhy; výzkumní pracovníci a akademická obec.	V souladu s právními požadavky stanovenými v acquis EU o evropské statistice. Přenosy dat z členských států směrem k Eurostatu se zakládají téměř výhradně na právních požadavcích stanovených v acquis EU o evropské statistice a na některých dobrovolných přenosech
Informace týkající se podnikání, informace o vyšetřování případů	Politika hospodářské soutěže	Evropská komise (GŘ COMP), oprávněné třetí strany / podniky, členské státy, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž,	Evropská komise (GŘ COMP), oprávněné třetí strany / podniky, členské státy, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, občané (pro veřejné informace)	Průběžně
Údaje o zdanění	Zdanění	Hospodářské subjekty / fyzické osoby, daňové orgány členských států	Daňové orgány členských států; EUROFISC, Komise	Průběžně
Celní údaje	Celní unie	Hospodářské subjekty, celní orgány členských států, Komise	Hospodářské subjekty, celní orgány členských států, Komise	Průběžně
Celní údaje	Boj proti podvodům	Hospodářské subjekty, celní orgány členských států, Komise	Orgány členských států, Komise	Průběžně
Údaje o dopravě	Boj proti podvodům	Hospodářské subjekty, celní orgány členských států, Komise	Orgány členských států, Komise	Průběžně
Údaje o obchodu	Boj proti podvodům	Statistické úřady, hospodářské subjekty	Orgány členských států, Komise	Průběžně
Údaje o projektech financovaných EU	Boj proti podvodům	Hospodářské subjekty, orgány členských států, Komise	Orgány členských států, Komise	Průběžně

4.3.Digitální řešení

Digitální řešení č. 1 – prováděcí nástroje (např. jednotná digitální brána, portál Your Europe)

Digitální řešení č. 2 – digitální nástroje pro politiku hospodářské soutěže (CASE@EC, next-Gen eDiscovery, nástroje pro spolupráci se zúčastněnými stranami v kontextu hospodářské soutěže atd.)

4.4.Posouzení interoperability

Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb	Popis	Odkaz na požadavky	Jiná řešení interoperability
Digitální veřejná služba č. 1: prováděcí nástroje (např. jednotná digitální brána, portál Your Europe)	Snížit administrativní zátěž a vytvářet transparentnost pro občany, spotřebitele a podniky.	Ustanovení čl. 3 písm. f)	/
Digitální veřejná služba č. 2: Politika hospodářské soutěže	Usnadnit přeshraniční interakci mezi subjekty EU, správními orgány členských států a podniky působícími na vnitřním trhu, zejména pokud jde o případy v oblasti hospodářské soutěže.	Ustanovení čl. 3 písm. f)	/
Systém propojení registrů bankovních účtů (BARIS)	Výměna údajů a informací mezi členskými státy a subjekty EU. Interoperabilita registrů.	Ustanovení čl. 3 písm. b)	/
Systém propojení registrů informací o skutečných majitelích (BORIS)	Výměna údajů a informací mezi členskými státy a subjekty EU. Interoperabilita registrů.	Ustanovení čl. 3 písm. b)	/
Systém propojení obchodních rejstříků (BRIS)	Výměna informací o společnostech mezi členskými státy a mezi subjekty EU prostřednictvím případných dalších přístupových míst. Interoperabilita registrů.	Ustanovení čl. 3 písm. a) a b)	/
Nástroj EU Taxonomy Navigator	Vytvořit transparentnost pro občany, spotřebitele a podniky.	Ustanovení čl. 3 písm. a)	/
Integrovaný systém podávání zpráv v oblasti finančních služeb v EU a společný slovník a datový prostor	Výměna údajů a informací mezi členskými státy a subjekty EU. Interoperabilita řešení vyvinutých evropskými orgány dohledu a vnitrostátními orgány.	Ustanovení čl. 3 písm. b)	/
Sledování zakázek v oblasti informatiky pro odborníky (MICE)	/	Ustanovení čl. 3 písm. f)	/
Infrastruktura pro analýzu dat GŘ FISMA	/	Ustanovení čl. 3 písm. f)	/
Správa acquis, znalosti o evropské legislativě on-line (KOEL)	/	Ustanovení čl. 3 písm. f)	/
Eurostat spravuje jednotné kontaktní místo pro elektronické přenosy dat (v současné době zavedené v systému EDAMIS), které používají národní statistické úřady a další vnitrostátní orgány v Evropské unii i mimo ni (ESVO, kandidátské země, potenciální kandidátské země, Evropská centrální banka, OECD, …). Eurostat si vyměňuje vysoce kvalitní metadata o datových souborech s využitím technologií sémantického webu a podle zásad FAIR za účelem zvýšení interoperability.	Při sběru a šíření dat používá Eurostat mezinárodní statistické standardy pro výměnu údajů a metadat (SDMX). To umožňuje bezproblémovou a pro všechny strany srozumitelnou výměnu založenou na harmonizaci statistických pojmů a vymáhanou na základě standardní technické interoperability mezi uvedenými systémy prostřednictvím standardizovaných rozhraní pro programování aplikací (API). Řešení využívající veškerý potenciál těchto technologických infrastruktur založených na rozhraní API umožňují sdílení a opětovné používání a zajišťují, že při podpoře provozních funkcí nedochází ke zdvojování. Eurostat vyvíjí rovněž různé nástroje podporující různé části těchto norem, které jsou opětovně využívány řadou subjektů v rámci Evropské komise i mimo ni. Evropské statistiky jsou zveřejňovány ve veřejně přístupné bezplatné databázi, která je k dispozici na internetových stránkách Eurostatu a je zdarma pro komerční i nekomerční použití. Eurostat si pravidelně vyměňuje vysoce kvalitní metadata o datových souborech Eurostatu s portálem data.europa.eu s využitím technologií sémantického webu a v souladu se zásadami interoperability FAIR.	Ustanovení čl. 3 písm. a)
Platforma EC-REACT	Usnadňuje přeshraniční interoperabilitu orgánů veřejného a občanského sektoru tím, že umožňuje strukturované sdílení a koordinaci informací ve vícejazyčném a bezpečném digitálním prostředí. Systém zajišťuje vzájemné uznávání kvalifikovaných subjektů a podporuje právní postavení v různých jurisdikcích. Zajišťuje integritu údajů a jejich sladění pro účely opatření členských států v oblasti soukromoprávního prosazování práva.	Ustanovení čl. 3 písm. a)	Moduly pro bezpečné zpracování zpráv a sdílení dokumentů v souladu se zásadami ISA. Rámec CMS Drupal podporující modulární vývoj a integraci. Společné značkování metadat pro vyhledatelný obsah a sémantické sladění.
Databáze CPC-IMI, EU eLab a nástroj IT pro správu případů v souvislosti se spoluprací v oblasti ochrany spotřebitele (nový)	Umožňuje konzistentní vícejazyčné zpracování případů a výměnu údajů mezi všemi členskými státy a Evropskou komisí; podporuje sladění postupů, zefektivňuje naléhavé upozorňování a reakce napříč jurisdikcemi.	Ustanovení čl. 3 písm. a), b), c)	Harmonizované datové modely pro typy případů, právní základy a kategorie porušení předpisů. Standardizované procesní šablony pro výstrahy, koordinované akce a oznámení o prosazování. Vícejazyčná rozhraní a glosář pojmů
IT nástroj – síť ESC	Usnadnit přeshraniční interakce mezi evropskými spotřebitelskými centry, vnitrostátními donucovacími orgány, vnitrostátními spotřebitelskými organizacemi, orgány pro řešení sporů a Evropskou komisí. Umožňuje konzistentní zpracování případů, výměnu údajů a identifikaci přeshraničních problémů v oblasti vymáhání práva.	Ustanovení čl. 3 písm. a)	Harmonizované datové modely pro typy případů, právní základy a kategorie porušení předpisů. Standardizované procesní šablony pro výstrahy, koordinované akce a oznámení o prosazování. Vícejazyčná rozhraní a glosář pojmů v integrované znalostní databázi.
Systém včasného varování Safety Gate, portály Safety Business Gateway a Consumer Safety Gateway a nástroj eSurveillance WebCrawler	Systémy jsou interoperabilní s Informačním a komunikačním systémem pro dozor nad trhem (ICSMS). Tato integrace umožňuje bezproblémovou výměnu dat a koordinaci mezi členskými státy, což zvyšuje schopnost EU rychle řešit a zvládat problémy s bezpečností výrobků.	Ustanovení čl. 3 písm. a), b), d)	Standardizované procesní šablony pro výstrahy. Vícejazyčná rozhraní a glosář pojmů v integrované znalostní databázi.
Celní systémy	Usnadnění přeshraniční interakce mezi subjekty EU a správními orgány členských států a hospodářskými subjekty v souvislosti s celní politikou	Specifické cíle návrhu 3b, 3d, 3f + individuální právní základ pro celní systémy, jak je stanoven v celním kodexu Unie 96 a v celním datovém centru EU, zaváděném na základě návrhu celní reformy 97	Všechny celní systémy jsou interoperabilní vzájemně mezi sebou i s vnitrostátními složkami členských států.
Daňové systémy	Usnadnit přeshraniční interakce mezi subjekty EU a správními orgány členských států a hospodářskými subjekty v souvislosti s daňovou politikou	Specifické cíle návrhu 3b, 3e, 3f + individuální právní základ pro daňové systémy	Interoperabilita se týká především vnitrostátních složek jednotlivých systémů.
Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS)	Usnadňuje přeshraniční interakce mezi subjekty EU a orgány a hospodářskými subjekty členských států	Ustanovení čl. 3 písm. b) e) a f) Kromě toho má informační systém pro boj proti podvodům (AFIS) svůj vlastní právní základ, kterým je nařízení Rady (ES) č. 515/97	Interoperabilita se systémy subjektů EU a orgánů členských států
Systém pro řízení nesrovnalostí (IMS)	Usnadňuje přeshraniční interakce mezi subjekty EU a orgány členských států	Ustanovení čl. 3 písm. b) e) a f)	Interoperabilita se systémy subjektů EU a orgánů členských států

Digitální veřejná služba

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

Popis opatření	Odkaz na požadavky	Úloha Komise (v příslušných případech)	Zapojené subjekty (v příslušných případech)	Předpokládaný harmonogram (v příslušných případech)
Předpokládá se několik opatření na podporu priorit v oblasti inovací a digitalizace evropské statistiky, jako je například budování kapacit vnitrostátních statistických úřadů prostřednictvím Evropského programu odborné statistické přípravy (ESTP) a využívání společných platforem (např. Web Intelligence Hub) pro zkoumání nových zdrojů dat a sandboxing nových statistických výstupů.	Evropská statistika	Eurostat pravidelně konzultuje budoucí vývoj svých digitálních nástrojů se svými expertními skupinami. Zvláštní pracovní skupina se ve spolupráci s členskými státy věnuje vývoji a údržbě digitálních řešení pro vypracovávání statistik a prostřednictvím svých různých expertních a cílových skupin podporuje různé aspekty těchto řešení, jako jsou bezpečnostní aspekty, cloudová infrastruktura a interoperabilita a opětovná použitelnost různých řešení mezi všemi členy skupiny a Eurostatem. Eurostat bude investovat do digitálních technologií, cloudových služeb a umělé inteligence.	Vnitrostátní statistické úřady členských států a ESVO

4.6. Orientační seznam evropských elektronických systémů pro cla a daně

Evropské elektronické celní systémy financované v rámci programu Clo v roce 2024 98  

Evropské elektronické daňové systémy (orientační seznam)

Systém IT	Právní základ:
EMCS (včetně SEED a dalších systémů spotřební daně)	Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2020/263 ze dne 15. ledna 2020 o zavedení elektronického systému pro dopravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani; směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění), a nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004
Centrální systém VIES, VIES, vrácení DPH, eFCA, dozor (údaje o DPH), TNA, CESOP, OSS/IOSS/TOOG (režim pro přemístění), TIC, VIES on-the-web, SME on-the-web	Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracování)
Osvědčení o osvobození od DPH	Směrnice Rady (EU) 2025/425 ze dne 18. února 2025, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o elektronické osvědčení o osvobození od daně z přidané hodnoty (článek 151a) – od roku 2032
TEDB	Databáze TEDB podporuje uplatňování směrnice (EU) 2019/1995 o DPH v oblasti elektronického obchodování a směrnice (EU) 2020/285 o DPH pro malé a střední podniky.
Směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC) (výměny a statistiky), DIČ na internetu, eFCA, IT systémy podle směrnice DAC (včetně centrálních depozitářů pro DAC3, DAC6 a DAC8)	Směrnice Rady (EU) 2011/16 o správní spolupráci v oblasti daní, ve znění pozdějších předpisů
FASTER (portál EU, článek 6)	Směrnice Rady (EU) 2025/50 ze dne 10. prosince 2024 o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní

(1)    Strategie pro jednotný trh, COM(2025) 500 final, 21.5.2025, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(2)     Politické směry pro Evropskou komisi 2024–2029 .

(3)    „Draghiho zpráva“, „Konkurenceschopnost EU: Výhled do budoucna – Evropská komise . „Lettova zpráva“, Enrico Letta – Mnohem více než jen trh (duben 2024) .

(4)     Strategie pro jednotný trh, COM(2025) 500 final, 21.5.2025 , sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(5)    research-and-innovation.ec.europa.eu/document/download/2f76a0df-b09b-47c2-949c-800c30e4c530_en?filename=ec_rtd_eu-startup-scaleup-strategy-communication.pdf.

(6)     Strategie unie úspor a investic, COM(2025) 124 final , 19. března 2025, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(7)    Stávající složka týkající se malých a středních podniků a složka týkající se potravin a krmiv jsou zahrnuty v jiných návrzích nového víceletého finančního rámce.

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(9)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/444/oj ).

(10)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 ze dne 24. června 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1077/oj ).

(11)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní a zrušuje nařízení (EU) č. 1286/2013 (Úř. věst. L 188, 28.5.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/847/oj ).

(12)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/785/oj ).

(13)     Návrh nařízení – 52023PC0258 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , o kterém se v současné době jedná.

(14)    Viz výše uvedená poznámka pod čarou a celní reforma EU | Evropská komise (europa.eu) .

(15)    Návrh nařízení – 52023PC0258 – CS – EUR-Lex (europa.eu), o kterém se v současné době jedná.

(16)    Program EU Fiscalis 2021–2027 podporuje portfolio téměř 30 centrálních daňových informačních systémů.

(17)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/785/oj ).

(18)

   Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

(19)    Politické směry pro Evropskou komisi 2024–2029.

(20)    Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě o „Strategii evropské hospodářské bezpečnosti“ (JOIN(2023) 20 final).

(21)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2023 o třicátém výročí jednotného trhu: oslava úspěchů a výhled do budoucna, P9 TA(2023)0007.

(22)     Strategie pro jednotný trh, COM(2025) 500 final, 21.5.2025 , sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32002R1606&qid=1754662650886).

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15, ELI: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32022L2464).

(25)    Jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU.

(26)    Dříve známá jako Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví.

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(28)     Návrh nařízení – 52023PC0258 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , o kterém se v současné době jedná.

(29)    Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě o „Strategii evropské hospodářské bezpečnosti“ (JOIN/2023/20 final).

(30)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 ze dne 24. června 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.

(31)    Směrnice Rady (EU) 2025/516 ze dne 11. března 2025, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla DPH pro digitální věk, nařízení Rady (EU) 2025/517 ze dne 11. března 2025, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o ujednání o správní spolupráci v oblasti DPH potřebná pro digitální věk, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2025/518 ze dne 11. března 2025, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o požadavky na informace u některých režimů DPH (viz: https://eur-lex.europa.eu/oj/daily-view/L-series/default.html?ojDate=25032025).

(32)    Směrnice Rady (EU) 2011/16 o správní spolupráci v oblasti daní, ve znění pozdějších předpisů.

(33)    Směrnice Rady (EU) 2025/50 ze dne 10. prosince 2024 o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní.

(34)    COM(2025)546, Bílá kniha o přezkumu architektury boje proti podvodům.

(35)     COM(2025)26, SWD(2025)11, SWD(2025)12 .

(36)

   Články 101 až 109 Smlouvy o fungování EU a protokol č. 27 ke Smlouvě o EU i ke Smlouvě o fungování EU o vnitřním trhu a hospodářské soutěži, který stanoví, že „vnitřní trh podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii zahrnuje systém zajišťující, aby hospodářská soutěž nebyla narušována“. To je posíleno ustanovením čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(39)     Návrh nařízení – 52023PC0258 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , o kterém se v současné době jedná.

(40)    Průběžné hodnocení Programu pro jednotný trh na období 2021–2027 (dosud nezveřejněno).

(41)    Souběžně probíhá průběžné hodnocení Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.

(42)     Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o závěrečném hodnocení programu Clo 2020, COM(2022) 635 final, zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o závěrečném hodnocení programu Fiscalis 2020 , COM(2022) 717 final.

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/785/oj).

(44)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Účetnímu dvoru, Průběžné hodnocení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014, 17.12.2024, COM(2024)572 final.

(45)     https://op.europa.eu/s/zXCm .

(46)     Návrh nařízení – 52023PC0258 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , o kterém se v současné době jedná.

(47)    Odkaz bude doplněn.

(48)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj ).

(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj ).

(51)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1995/2988/oj ).

(52)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj ).

(53)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj ).

(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj ).

(55)     Návrh nařízení – EUR-Lex – 52025PC0545 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , v současné době v jednání – .Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2025/... ze dne ... o ... (Úř. věst., L, ..., ELI:...) [vložte datum, úplný název a odkazy na zveřejnění tohoto nařízení].-

(56)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska) (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1764/oj ).

(57)    Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj ).

(58)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/690/oj ).

(59)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/444/oj ).

(60)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní a zrušuje nařízení (EU) č. 1286/2013 (Úř. věst. L 188, 28.5.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/847/oj ).

(61)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 ze dne 24. června 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1077/oj ).

(62)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/785/oj ).

(63)     Návrh nařízení – EUR-Lex – 52025PC0545 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , v současné době v jednání – .Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2025/... ze dne ... o ... (Úř. věst., L, ..., ELI:...) [vložte datum, úplný název a odkazy na zveřejnění tohoto nařízení].-

(64)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/223/oj ).

(65)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (Úř. věst. L 135, 23.5.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/988/oj ).

(66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011.

(67)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1020/oj ).

(68)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“, COM(2025)30 final.

(69)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie a zřizuje Celní úřad Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 952/2013, COM(2023) 258 final.

(70)    Na základě dohody, které má být dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie a zřizuje Celní úřad Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 952/2013 (COM/2023/258 final).

(71)     Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1997/515/oj ).

(72)    Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2009/917/oj).

(73)    Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj .

(74)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci“ (COM(2025) 46 final).

(75)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj ).

(76)    Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2006/112/oj ).

(77)    Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/83/oj ).

(78)    Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/64/oj ), která má být zrušena a nahrazena směrnicí Rady o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, pokud bude přijat návrh Komise (COM(2025) 580 final ze dne 16. července 2025).

(79)    Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/96/oj ).

(80)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1025/oj ).

(81)    Nařízení EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2002/1606/oj/eng).

(82)    Například standardy přijaté v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15, ELI: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32022L2464).

(83)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87, http://data.europa.eu/eli/dir/2006/43/oj ).

(84)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/765/oj ).

(85)     Návrh nařízení – EUR-Lex – 52025PC0545 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , o kterém se v současné době jedná. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2025/... ze dne ... o ... (Úř. věst. L, ..., ELI:...) [vložte datum, úplný název a odkazy na zveřejnění tohoto nařízení].-

(86)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(87)     Nařízení – EU – 2024/903 – CS – EUR-Lex .

(88)    Na základě dohody, které mají dosáhnout spolunormotvůrci ohledně návrhu Komise na celní reformu Unie.

(89)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(90)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(91)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(92)    Například: systémy propojení registrů informací o skutečných majitelích, centralizované registry bankovních účtů neboelektronické systémy vyhledávání dat, integrovaný systém podávání zpráv ve finančních službách EU, povinnosti podávání zpráv o udržitelném financování.

(93)    Například: infrastruktury pro analýzu dat, správa acquis.

(94)    GŘ COMP prosazuje hospodářskou soutěž prostřednictvím pěti nástrojů: 1) prosazování antimonopolních a protikartelových pravidel na základě článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU; 2) nařízení o digitálních trzích (nařízení (EU) 2022/1925); 3) kontrola spojování podniků, kterou upravuje nařízení Rady (ES) č. 139/2004; 4) kontrola státní podpory podle článků 107 až 109 Smlouvy o fungování EU; 5) nařízení o zahraničních subvencích (nařízení (EU) 2022/2560).

(95)    Například: směrnice o boji proti praní peněz (AMLD), článek 16 směrnice (EU) 2024/1640; směrnice (EU) 2017/1132 o právu obchodních společností, článek 22; nařízení o sdílení údajů (2023/0363(COD), které má vstoupit v platnost do konce roku 2025).

(96)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(97)     Návrh nařízení – 52023PC0258 – CS – EUR-Lex (europa.eu) , o kterém se v současné době jedná.

(98)    Tyto systémy a digitální řešení vycházejí buď z celního kodexu Unie, nebo ze samostatného právního aktu.