EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 555 final

2025/0555(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský fond pro konkurenceschopnost („ECF“), včetně zvláštního programu pro výzkum a inovace v oblasti obrany, zrušují nařízení (EU) 2021/522, (EU) 2021/694, (EU) 2021/697, (EU) 2021/783 a mění nařízení (EU) 2021/696, (EU) 2023/588 a (EU) [EDIP]

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 555 final} - {SWD(2025) 555 final} - {SWD(2025) 556 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Evropský fond pro konkurenceschopnost (dále také „ECF“ nebo „fond“) je součástí balíčku víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2027, jehož cílem je sloučit čtrnáct jednotlivých nástrojů financování ze současného VFR do jednoho rámce, který bude fungovat jako investiční kapacita k posílení evropské konkurenceschopnosti v oblasti technologií a ve strategických odvětvích se zásadním významem pro konkurenceschopnost EU, od kooperativního výzkumu až po rozšiřování, inovace, budování průmyslu a infrastruktury a výroby, včetně dovedností, a na podporu projektů a společností, včetně malých a středních podniků, startupů, větších společností, univerzit a výzkumných subjektů, a zároveň bude pákovým efektem využívat rozpočtové nástroje k přilákání soukromých, institucionálních a vnitrostátních investic.

Za posledních třicet let se rozdíly v produktivitě mezi EU a ostatními vyspělými ekonomikami prohloubily, což znamenalo nižší konkurenceschopnost EU oproti ostatním velkým ekonomikám. V současné době EU zaostává v různých oblastech, včetně technologického rozvoje, výsledků v oblasti výzkumu a inovací, zavádění infrastruktury, dynamiky trhu a průmyslové kapacity. V posledních letech, které se vyznačovaly rychlým technologickým pokrokem, rostoucí hospodářskou soutěží, kontrolou klíčových základních infrastruktur a obchodním protekcionismem, se posílení konkurenceschopnosti Evropské unie stalo naprosto zásadní prioritou. Na tento stav a jeho možný dopad na naši prosperitu v nedávné době upozornilo několik zpráv, včetně Draghiho zprávy o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti a Lettovy zprávy „Mnohem více než jen trh“, z jejichž doporučení vychází Kompas konkurenceschopnosti.

Kompas konkurenceschopnosti 1 , který Evropská komise přijala v lednu 2025, diagnostikuje významné problémy, které brání konkurenceschopnosti v EU. Hlavním zjištěným problémem je rozptýlení výdajů Unie do četných překrývajících se programů, z nichž mnohé financují podobné iniciativy, avšak s různými požadavky, což ztěžuje účinné kombinování finančních prostředků.

Kompas určuje několik klíčových faktorů nezbytných ke zvýšení konkurenceschopnosti Unie: 1) odstranění rozdílů v oblasti inovací; 2) dekarbonizaci a 3) snížení nadměrné závislosti a zvýšení bezpečnosti. Kromě toho zdůrazňuje pět horizontálních podpůrných mechanismů: 1) zjednodušení; 2) odstranění překážek na jednotném trhu; 3) financování; 4) dovednosti a kvalitní pracovní místa a 5) lepší koordinaci. Zjednodušení, financování a lepší koordinace jsou hlavními cíli Evropského fondu pro konkurenceschopnost, který se zaměřuje na řešení problémů, jako je: 1) nedostatečná podpora v průběhu celého investičního vývoje – od základního výzkumu a aplikovaného výzkumu až po rozšiřování jeho výsledků, průmyslové využití a výrobu; 2) vysoké investiční potřeby pro splnění priorit Unie včetně přechodu na čistou energii a digitální transformace a 3) složité a nekoordinované podmínky financování z Unie. Očekává se, že řešení těchto výzev bude mít pozitivní, jakkoli jen nepřímý dopad na další problémy zjištěné v Kompasu konkurenceschopnosti, jako jsou rozdíly v oblasti inovací, a zároveň sníží závislost Evropy na vnějších zdrojích v případě kritických technologií a zdrojů, a tím zvýší bezpečnost a odolnost.

Evropský fond pro konkurenceschopnost není jedinou iniciativou k posílení konkurenceschopnosti Unie. Doplňuje další opatření oznámená v Kompasu konkurenceschopnosti. Tento návrh je v souladu se sdělením Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci 2 , které vytyčilo cíle učinit příští rozpočet Unie jednodušší, cílenější, účinnější a schopný řešit aktuálně panující složitosti, nedostatky a nepružnosti. Sdělení rovněž zdůrazňuje, že flexibilita je klíčem k zajištění schopnosti rozpočtu reagovat na měnící se realitu, a zaměřuje se na výzvy, jako je posilování konkurenceschopnosti Unie, které vyžadují společný postup ve sjednocené Evropě. Společnosti, na které se bude vztahovat budoucí 28. režim, by měly mít rovněž možnost využívat výhod ECF, zejména proto, že cílem tohoto režimu je zjednodušit přeshraniční činnost a podnítit investice na jednotném trhu EU.

ECF bude strukturován na základě čtyř oblastí politiky, které odrážejí strategické priority se zásadním významem pro konkurenceschopnost a odolnost Unie (od umělé inteligence a digitálních technologií po vesmír, od čistých technologií po biotechnologie, od obrany po zdraví). Otevřená architektura by fondu pomohla rychle reagovat na nové výzvy a priority vytyčením celkového směřování a strategie. Tato nová architektura by umožnila stanovit politické priority na úrovni každé oblasti politiky, aby bylo možné účinně cílit podporu od aplikovaného výzkumu až po výrobu a zavádění, včetně infrastruktury a specifických dovedností, využívat nástroje financování přizpůsobené potřebám projektů a snížit riziko investic tím, že fond nabídne vhodný poměr mezi pákovým efektem a dopadem rozpočtu Unie. Kromě toho bude samostatné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] o rámcovém programu pro výzkum a inovace 3 [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa], úzce propojeno se složkami ECF, aby byl zajištěn plynulý investiční vývoj od nápadu až po uvedení na trh.

Evropský fond pro konkurenceschopnost bude flexibilně mobilizovat celý soubor finančních nástrojů poskytovaných z rozpočtu Unie (včetně půjček, grantů, vlastního kapitálu, kvazikapitálu, kombinování zdrojů, zadávání veřejných zakázek a záruk). Rozpočtová záruka a finanční nástroje by byly k dispozici pro všechny oblasti politiky, a tudíž by bylo možné je využívat ve všech oblastech financování v rámci jednoho fondu. Díky integrovanějšímu přístupu na strategické i provozní úrovni budou zajištěny synergie s ostatními programy. V návaznosti na soubor finančních nástrojů ECF bude fond poskytovat projektovou poradenskou podporu v průběhu celého cyklu investic s cílem napomáhat vzniku a rozvoji projektů, podporovat rozvoj dovedností a poskytovat průřezovou podnikatelskou podporu malým a středním podnikům a startupům, která usnadní jejich obchodní růst, přístup k financování a investice. Integrovaná struktura by rovněž umožnila součinnost s dalšími strukturálními částmi víceletého finančního rámce, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] 4 o plánech národního a regionálního partnerství [plány národního a regionálního partnerství]. ECF přispívá ke konkurenceschopnosti Unie a pokrývá širokou škálu oblastí politiky od výzkumu a inovací, digitalizace, vesmíru, obrany, životního prostředí, zdraví, podpory jednotného trhu, oběhového hospodářství až po transformaci energetiky. Fond zahrnuje činnosti, které se v současné době provádějí v rámci čtrnácti programů Unie: programu Horizont Evropa (HE) jako samostatného programu, který je však úzce propojen s ECF, Inovačním fondem (IF), programem Digitální Evropa (DEP), Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) – Digitální technologie, Evropským obranným fondem (EDF), aktem na podporu výroby munice (ASAP), nástrojem na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA), Programem pro evropský obranný průmysl (EDIP), programem EU4Health, Evropským kosmickým programem, iniciativou IRIS, Programem InvestEU, Programem pro jednotný trh (složkou pro malé a střední podniky) a programem LIFE (podrobnější informace o každém z těchto programů uvádí příloha 7 zprávy o posouzení dopadů). Rozsah těchto programů je dnes velmi různorodý, přičemž největším je program Horizont Evropa, na který v tomto víceletém finančním rámci (2021–2027) připadá 93 miliard EUR za sedm let, a druhým největším je Inovační fond, na který v období 2020–2030 připadá odhadem 40 miliard EUR (financovaný z příjmů ze systému pro obchodování s emisemi podle čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES).

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

–dekarbonizaci průmyslu a inovace, zejména v oblasti čistých technologií (Inovační fond),

–digitální technologie, celoevropskou digitální veřejnou infrastrukturu a digitální řešení v oblasti cel a daní (Program pro jednotný trh).

•Soulad s ostatními politikami Unie

ECF je v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti, který na základě doporučení zpráv poskytl plán pro zvýšení konkurenceschopnosti. Kromě toho bude ECF významně podporovat Dohodu o čistém průmyslu, která nastínila potřebu urychlit dekarbonizaci, reindustrializaci a inovace a spojit opatření v oblasti klimatu a konkurenceschopnosti do jedné zastřešující strategie růstu.

ECF rovněž doplňuje a zesiluje účinky budování unie úspor a investic. Prohloubení kapitálových trhů umožní pojišťovnám, penzijním fondům, bankám a správcům aktiv podílet se na projektech podporovaných z ECF, a tím občanům EU poskytne příležitosti k úsporám a investicím, jež v konečném důsledku přinesou prospěch střadatelům a občanům.

ECF je plně v souladu s politickým programem Digitální dekáda 2030, který stanoví společné digitální cíle Unie a rámec řízení pro urychlení digitální transformace Evropy v oblasti infrastruktury, dovedností a služeb 9 . Digitální investice ECF reagují zejména na nedostatky a priority zjištěné ve zprávě o stavu digitální dekády 2025, zejména v oblasti digitální konektivity, pokročilé výpočetní techniky a digitálních dovedností, a podporují tak cíl Unie v oblasti digitální suverenity.

Pro činnosti prováděné v rámci ECF je rovněž významná řada dalších iniciativ, včetně: aktu o kritických surovinách, aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, aktu o čipech, Průmyslového akčního plánu EU pro automobilový průmysl, nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, aktu o umělé inteligenci, nařízení o interoperabilní Evropě, Strategie pro vědy o živé přírodě, aktu o pokročilých materiálech, balíčku farmaceutických právních předpisů, strategie pro lékařská protiopatření, bílé knihy o obraně, Strategie hospodářské bezpečnosti, Strategie Unie připravenosti, Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a Evropského paktu pro oceány. ECF je rovněž v souladu s vnějším rozměrem konkurenceschopnosti, s mezinárodními závazky Unie, včetně závazků v oblasti obchodu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Toto nařízení stanoví orientační finanční krytí pro ECF, včetně finančních prostředků Evropské unie pro čistou transformaci a dekarbonizaci průmyslu, vedoucí postavení v digitální oblasti, pro zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomiku, pro odolnost, obranný průmysl a vesmír.

Vzhledem k tomu, že ECF představuje rámec pro samostatné základní programové akty a dotčené oblasti politiky, návrh se opírá o řadu samostatných právních základů, z nichž každý se použije na příslušnou část nebo části ECF:

–čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k plnění cílů společné zemědělské politiky,

–čl. 168 odst. 5 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k příslušným činnostem, jejichž cílem je chránit a zlepšovat lidské zdraví podporou konkurenceschopnosti v oblasti zdraví, biotechnologií, zemědělství a bioekonomiky,

–článek 172 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k příslušným činnostem podporujícím konkurenceschopnost prostřednictvím digitální transformace v oblastech veřejného zájmu,

–čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k příslušným činnostem podporujícím konkurenceschopnost průmyslové základny Evropské unie, včetně podpory malých a středních podniků, zejména s cílem přizpůsobit se novým hospodářským výzvám v oblasti výzkumu, přechodu na čistou energii a digitální transformace, zdraví, biotechnologií, zemědělství a bioekonomiky, vesmíru, bezpečnosti a obrany,

–článek 175 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k nutnosti pokračovat v opatřeních mimo fondy uvedené v článku 175 Smlouvy o fungování EU a zdokonalovat tato opatření pro činnosti ke zlepšení konkurenceschopnosti na celém vnitřním trhu, a to i pomocí rozšiřujících opatření a s ohledem na hospodářskou, sociální a územní soudržnost,

–čl. 182 odst. 4, článek 183 a čl. 188 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU ve vztahu k příslušným činnostem podporujícím výzkum a inovace v oblasti obrany,

–čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k příslušným činnostem na podporu politiky Unie pro oblast vesmíru,

–čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k příslušným činnostem, které zachovávají, chrání a zlepšují kvalitu životního prostředí, a činnostem podporujícím přechod na čistou energii, které přispívají ke zmírňování změny klimatu,

–čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k fungování trhu s energií; zajištění bezpečnosti dodávek energie v Unii; podpoře energetické účinnosti a úspor energie a rozvoje nových a obnovitelných zdrojů energie a propojení energetických sítí,

–čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve vztahu k činnostem na podporu strategických partnerů pro obranný průmysl,

–čl. 322 odst. 1 písm. a) ve vztahu k přijetí finančních pravidel, která stanoví zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu a pro předkládání a audit účtů.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Aby byla reakce na posílení konkurenceschopnosti Unie skutečně účinná, musí být koordinována na úrovni Unie. Sdružování zdrojů na této úrovni zvyšuje dopad a hodnotu investic tím, že dosahuje úspor z rozsahu při podpoře a snižování rizika investic v oblastech politiky, které jsou pro evropskou konkurenceschopnost zásadní. Tento přístup je nákladově efektivnější, než kdyby členské státy jednaly samostatně.

Přetrvávající nedostatečné investice soukromého sektoru v kritických oblastech, jako je infrastruktura, ekologická a digitální transformace a průmyslová kapacita, jsou umocněny roztříštěností kapitálových trhů, která brání účinným přeshraničním investicím. Přestože existují vysoké soukromé úspory, nejsou dostatečně transformovány v dlouhodobé investice nezbytné pro strategickou autonomii.

Veřejné výdaje na výzkum a vývoj v Unii jsou stále roztříštěné a neodpovídají prioritám celé Unie, přičemž většina finančních prostředků pochází z rozpočtů jednotlivých členských států. Pouze opatření na úrovni Unie mohou podpořit rozsah a typ projektů, kterých členské státy nemohou dosáhnout samy, a vytvořit tak kritické množství pro projekty a partnerství se skutečným dopadem.

Koordinace na úrovni Unie navíc podporuje spolupráci, která je nezbytná k podpoře přelévání znalostí a snížení rizika investic, a tím i ke zvýšení konkurenceschopnosti. Celoevropský přístup nabízí úspory z rozsahu a spolupráci mezi zúčastněnými stranami, což je zásadní pro vyšší zhodnocení znalostí a zlepšení kapacit.

V neposlední řadě je přímo řízený program Unie nejvhodnějším nástrojem, který zajistí uplatňování jednotného souboru pravidel pro přeshraniční spolupráci v nejvíce strategických oblastech politiky, které ECF zahrnuje, čímž se zajistí sladění politik a vzniknou úspory z rozsahu napříč odvětvími a členskými státy.

•Proporcionalita

Navrhovaná opatření nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů Unie a přidané hodnoty ze zapojení Unie.

•Volba nástroje

Základní akt má podobu nařízení přijatého řádným legislativním postupem v souladu se Smlouvou o fungování EU, aby se zajistilo, že povinnosti budou přímo závazné pro příjemce financování z ECF a přímo použitelné ve všech členských státech Unie.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Evropská komise uspořádala veřejnou konzultaci s cílem získat poznatky o financování oblasti konkurenceschopnosti ze strany Unie v rámci příprav na příští víceletý finanční rámec, který započne v roce 2028. Tato konzultace, která probíhala 12 týdnů a zahrnovala online dotazník a stanoviska, se zaměřila na širokou škálu zúčastněných stran, jako jsou občané, podniky, malé a střední podniky, orgány veřejné správy a akademická obec.

Shrnutí zjištění z 2 034 odpovědí a 462 stanovisek odhalilo, že hlavními problémy pro konkurenceschopnost Unie jsou obecně nedostatečné investice do výzkumu a inovací a výrazný rozdíl v inovacích oproti globálním konkurentům. Konzultace zdůraznila potřebu koordinace na úrovni Unie, aby bylo možné účinně sdružovat zdroje, a tím dosáhnout úspor z rozsahu a zlepšit dopad investic v oblastech, jako jsou infrastruktura, inovace a strategická odvětví.

Respondenti podporovali opatření zaměřená na zvýšení financování strategických priorit, zajištění kontinuity financování od výzkumu po výrobu a omezení závislosti Unie ve strategických odvětvích. Tato opatření byla považována za nezbytná k řešení roztříštěné podpory v rámci celého investičního vývoje, která narušuje konkurenceschopnost tím, že brání účinné přeměně úspor v dlouhodobé investice.

K problémům patřily také roztříštěné kapitálové trhy a nedostatečné soukromé investice, které ovlivňovaly zejména malé a střední podniky a scaleupy. V rámci respondentů zdůrazňovaly podniky a akademické instituce význam větších investic do výzkumu a vývoje, modernizace infrastruktury a dekarbonizace pro udržení konkurenceschopnosti. Navzdory pozitivní zpětné vazbě na různé fáze procesu financování byly vysloveny obavy týkající se dlouhých lhůt pro hodnocení, nedostatečné transparentnosti a složitých postupů podávání žádostí, které nepříznivě postihují zejména malé a střední podniky a nové žadatele. Ke zlepšení procesu financování bylo navrženo zjednodušení a soudržnost napříč programy.

Veřejnou konzultaci doplnily další konzultační činnosti pro příslušné zúčastněné strany, a to v oblasti průmyslu i v oblasti výzkumu a inovací.

Dne 19. března 2025 se pro zúčastněné strany z oblasti průmyslu uskutečnilo 9. plenární zasedání Průmyslového fóra, které se zaměřilo na nový Evropský fond pro konkurenceschopnost. Účastníci, které zastupovalo více než 60 členů z různých průmyslových odvětví a podnikatelských sdružení i členských států, byli vyzváni, aby se vyjádřili k problémům souvisejícím s konkurenceschopností a podělili se o nápady, jak tyto problémy řešit. Získané podněty se do značné míry shodovaly se zpětnou vazbou získanou od zúčastněných stran během veřejné konzultace a zdůrazňovaly nutnost sladit výzkumnou a průmyslovou politiku a nástroje financování.

Podrobnější shrnutí konzultací provedených v rámci tohoto návrhu uvádí příloha 2 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Tento návrh vychází z rozsáhlého přezkumu dokumentace, který obsáhl přibližně 140 dokumentů, včetně výše uvedených posouzení dopadů, hodnocení v polovině období a následných hodnocení. Byla rovněž prostudována řada příslušných politických a vědeckých zpráv a dokumentů.

Přezkum dokumentace dále doplnilo ekonomické modelování, které provedlo Společné výzkumné středisko (JRC) za účelem kvantifikace vybraných dopadů, a analýza nákladů a přínosů, kterou provedl externí konzultant. Úplný seznam zdrojů použitých pro účely tohoto návrhu uvádí příloha 1 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu. Podrobnou metodiku použitou pro účely analýzy nákladů a přínosů a modelování uvádí příloha 4 posouzení dopadů.

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční krytí k provádění ECF v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034 činí 234 300 000 000 EUR v běžných cenách. Orientační rozdělení této částky je následující:

–11 000 000 000 EUR na činnosti přispívající k obecným cílům podle článku 3, prováděné zejména prostřednictvím průřezových činností, jako je netematická podpora z nástroje InvestEU ECF uvedená v kapitole II oddíle 2; projektové poradenství, spolupráce s malými a středními podniky, rozvoj dovedností a přístup k financování podle kapitoly III,

–26 210 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a),

–20 393 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b),

–51 493 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c),

–125 204 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).

Legislativní finanční výkaz s dalšími rozpočtovými informacemi je přiložen.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Tato iniciativa bude sledována prostřednictvím výkonnostního rámce pro rozpočet na období po roce 2027, který stanoví, že během fáze provádění programu bude podávána zpráva o provádění a bude provedeno zpětné hodnocení v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Pro rozpočtovou záruku a finanční nástroje se použije zjednodušené uplatňování výkonnostního rámce. K zavádění tržně orientovaných nástrojů je nezbytné usilovat o zjednodušení, aby pro soukromé investory bylo atraktivní podpořit oblasti politiky Unie.

Hodnocení bude provedeno v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy a bude založeno na ukazatelích relevantních pro cíle programu.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

–Kapitola I zřizuje jako součást víceletého rámcového programu na období 2028–2034 Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF), zaměřený na posílení konkurenceschopnosti Unie ve strategických odvětvích. Stanovuje cíle, rozpočet a pravidla financování fondu s cílem podpořit projekty v odvětvích přechodu na čistou energii a digitální transformace, zdraví a odolnosti, bezpečnosti a obrany. Mezi hlavní cíle patří zvýšení technologického a hospodářského dopadu, snížení strategických závislostí, přilákání soukromých investic a podpora infrastruktury a malých a středních podniků. Kapitola klade důraz na sladění výzkumných a průmyslových politik s cílem podpořit průmysl Unie v celosvětovém měřítku, na rozvoj kritické infrastruktury a na řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Specifické cíle se zaměřují na podporu inovací a konkurenceschopnosti v kritických odvětvích, jako jsou čisté technologie, zdravotnictví, digitální transformace, bezpečnost a obrana. Kapitola klade důraz na reinvestování výnosů s cílem zvýšit konkurenceschopnost Unie a obsahuje pokyny pro spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi s cílem rozšířit investiční příležitosti. Stanovuje jednotný soubor pravidel. Kromě toho zajišťuje strategickou koordinaci zdrojů a stanoví mechanismy správy a řízení.

–Kapitola II představuje „sadu nástrojů pro ECF“, jež se skládá z grantů, zadávání veřejných zakázek a koordinace nástrojů průmyslové politiky, a nástroj InvestEU ECF, který využívá finanční nástroje, jako jsou půjčky, vlastní kapitál a záruky, jež mají mobilizovat významné soukromé a veřejné investice v souladu s prioritami Unie. Stanovuje společná pravidla pro kooperativní výzkumné a inovační činnosti, přičemž zohledňuje cílená specifika programu Horizont Evropa, a zajišťuje koordinaci nástrojů průmyslové politiky, včetně hodnotových řetězců, zvyšování výroby, rozvoje dovedností a kritických opatření v oblasti konkurenceschopnosti. Nástroj InvestEU ECF nastiňuje, jak budou prováděcí partneři spravovat a využívat finanční prostředky až do fáze uvedení na trh, přičemž se zaměřuje na klíčové oblasti, jako je vývoj a zavádění inovativních technologií. Stávající financování scaleupů z oblasti deep tech v rámci fondu Scaleup Europe oznámeného ve Strategii pro startupy a scaleupy bude probíhat za podmínek dohodnutých ve stávajícím víceletém finančním rámci. Veškeré budoucí financování scaleupů ve víceletém finančním rámci na období 2028–2034 bude probíhat prostřednictvím ECF.

–Cílem kapitoly III je zlepšit projektové poradenské služby, podpořit spolupráci malých a středních podniků a zefektivnit přístup k financování. Kapitola zřizuje centralizované projektové poradenství pro investiční podporu ve všech oblastech politiky, služby na podporu podnikání a unijní podnikatelskou síť na podporu malých a středních podniků a startupů s cílem podpořit jejich růst, přístup k financování a investicím z prostředků Unie prostřednictvím poradenských a partnerských služeb.

–Kapitoly IV až VII obsahují podrobnější ustanovení týkající se provádění jednotlivých oblastí politiky ECF.

–Kapitola VIII s názvem „Závěrečná ustanovení“ podrobně popisuje procesní a administrativní rámec provádění Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF). Popisuje, jak bude Evropské komisi při přijímání pracovních programů nápomocen výbor v různém složení, který se zaměří na různá odvětví. Tato kapitola uděluje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které může Evropský parlament nebo Rada v případě potřeby zrušit. V návrhu je rovněž uvedeno zrušení několika stávajících nařízení Unie, aby se zefektivnila nová struktura, a přechodná opatření, která mají zajistit hladký přechod na rámec ECF. Nařízení má nabýt účinku dne 1. ledna 2028 a být závazné pro všechny členské státy.

2025/0555 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský fond pro konkurenceschopnost („ECF“), včetně zvláštního programu pro výzkum a inovace v oblasti obrany, zrušují nařízení (EU) 2021/522, (EU) 2021/694, (EU) 2021/697, (EU) 2021/783 a mění nařízení (EU) 2021/696, (EU) 2023/588 a (EU) [EDIP]

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, čl. 168 odst. 5, čl. 172 první pododstavec, čl. 173 odst. 3 první pododstavec, čl. 175 první pododstavec, čl. 182 odst. 4, článek 183 ve spojení s čl. 188 druhým pododstavcem, čl. 189 odst. 2, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 212 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 11 ,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Tímto nařízením se stanoví orientační finanční krytí pro Evropský fond pro konkurenceschopnost (dále jen „ECF“), včetně zvláštního programu pro výzkum a inovace v oblasti obrany, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. Pro účely tohoto nařízení se běžné ceny počítají za použití pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 %.

(2)Unie stojí před obdobím, které bude pro její budoucnost určující z politického, hospodářského, sociálního, environmentálního, klimatického a bezpečnostního hlediska, včetně zvýšeného rizika konvenčních vojenských hrozeb. Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti 12 představila novou vizi, jak znovu nastartovat udržitelný růst v Evropě. Lettova zpráva 13 uvedla, že Evropa musí využít svůj jednotný trh k dosažení vedoucího postavení v celosvětové hospodářské soutěži. Sdělení Komise o Kompasu konkurenceschopnosti 14 předložilo plán pro zvýšení konkurenceschopnosti, který vychází z doporučení uvedených zpráv. Ve sdělení Komise týkajícím se Dohody o čistém průmyslu 15 byla nastíněna potřeba urychlit dekarbonizaci, reindustrializaci a inovace a spojit opatření v oblasti klimatu a konkurenceschopnosti v rámci jednoho zastřešujícího růstu. Cílem odvětvových akčních plánů pro průmysl, například automobilový průmysl, ocelářství a hutnictví a chemický průmysl, je zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost, udržitelnost a odolnost evropského průmyslu. Zpráva o stavu digitální dekády z roku 2025 16 zdůrazňuje naléhavou potřebu podpořit spolupráci a zvýšit veřejné a soukromé investice v zájmu posílení vedoucího postavení Unie v digitální oblasti a suverenity a inkluzivity Unie. Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 17 zdůrazňuje potřebu masivních a rychlých opětovných investic do obrany na podporu evropské svobody jednání. Priority Strategie hospodářské bezpečnosti dále zdůrazňují zásadní potřebu zajistit technologický náskok Unie a snížit riziko v hospodářských vztazích, mimo jiné posílením odolnosti dodavatelských řetězců, a tím snížit závislost na jiných stranách. Evropský pakt pro oceány nastiňuje potřebu zvýšit konkurenceschopnost a urychlit strategickou transformaci v odvětvích modré ekonomiky, se zaměřením zvláště na dekarbonizaci a rozšiřování inovací. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o cestě k příštímu víceletému finančnímu rámci 18 , příští dlouhodobý rozpočet Unie musí být cílenější, jednodušší, pružnější a předvídatelný a musí lépe naplňovat priority Unie, včetně posílení její konkurenceschopnosti.

(3)Aby Unie znovu získala a posílila svou konkurenční výhodu, je nezbytné, aby oživila inovační cyklus tím, že bude rozvíjet svou kapacitu pro přelomové inovace a investovat do nových, špičkových a strategických technologií s významným hospodářským potenciálem. K zajištění své autonomie v rámci globální ekonomiky by měla Unie zabezpečit své vedoucí postavení v oblasti technologií a průmyslu ve strategických odvětvích, a to počínaje dodavatelskými řetězci kritických surovin, aby vyvíjela a vyráběla strategické technologie v Evropě a zmírňovala rizika ovlivňující její bezpečnost a odolnost, která vyplývají z kritických vnějších závislostí. Tohoto cíle lze dosáhnout řešením případů selhání trhu a nevyhovujícího stavu investic, a to přiměřeným způsobem, bez vytěsňování soukromého financování a s ohledem na vysoké investiční potřeby pro plnění priorit Unie, včetně dekarbonizace a digitální transformace. Je třeba klást větší důraz na využití účasti soukromého sektoru prostřednictvím lepšího uplatňování mechanismů sdílení rizik mezi fondy Unie a soukromými investory, aby se zajistilo účinné využívání veřejných finančních prostředků. Tato činnost bude navazovat na pokrok dosažený v oblasti unie úspor a investic, který vytvoří nezbytné regulační prostředí k rozmachu soukromých investic, a dále posílí dopad tohoto pokroku. Využitím jakýchkoli dodatečných vnitrostátních zdrojů není dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(4)Je tudíž nezbytné, aby financování z prostředků Unie poskytovalo podporu podnikům a projektům po celou dobu investičního vývoje. Tento cyklus zahrnuje všechny fáze vývoje a výroby strategických technologií, výrobků a služeb v Evropě, od aplikovaného výzkumu přes všechny formy inovací, rozšiřování, průmyslové využití až po výrobu a uvedení na trh, včetně nezbytné podpory investic a provozních nákladů, infrastruktury a dovedností. Investiční vývoj není lineární, protože všechny fáze se vzájemně ovlivňují a nápady na nové produkty nebo služby mohou vznikat v kterékoli fázi. Evropské financování musí tuto nelineární skutečnost zohlednit zvýšenou flexibilitou poskytování podpory při zachování předvídatelnosti financování.

(5)To rovněž vyžaduje, aby financování Unie usnadňovalo vytváření a rozšiřování inovačních a průmyslových ekosystémů, v nichž na sebe jednotlivé subjekty vzájemně synergicky působí. Úspěšné ekosystémy se vyznačují intenzivní a agilní interakcí a spoluprací mezi malými a velkými podniky, univerzitami, výzkumnými institucemi, poskytovateli infrastruktury, investory i orgány veřejné správy. Bez takové spolupráce v rámci jednotlivých inovačních a průmyslových ekosystémů a mezi nimi zůstává inovační potenciál nevyužit.

(6)Digitální konektivita má zásadní význam pro podporu spolupráce v rámci ekosystému, urychlení inovací, umožnění bezproblémového a bezpečného přístupu ke kritickým digitálním kapacitám a řešením v celé Unii, usnadnění přeshraničních partnerství veřejného a soukromého sektoru a pro podporu interoperability a nákladové efektivnosti.

(7)Účelem ECF je proto vytvořit investiční kapacitu na podporu evropské konkurenceschopnosti v oblasti strategických technologií, infrastruktur, výrobků a služeb a odvětví a zajistit tak plynulejší investiční vývoj. Fond bude podporovat vytváření, spolupráci a rozšiřování ekosystémů inovací, soukromých finančních zdrojů a průmyslu.

(8)V EU nadále přetrvávají rozdíly v konkurenceschopnosti a inovační výkonnosti mezi regiony. Po vytrvalém úsilí na úrovni EU i vnitrostátní úrovni s cílem odstranit rozdíly v inovacích je čas uvolnit plný potenciál každého regionu. Zajištěním účinného zapojení méně rozvinutých regionů do hodnotových řetězců EU získá Unie jako celek lepší postavení v celosvětové hospodářské soutěži.

(9)Nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území představují jedinečné a strategické bohatství, které je přínosem pro Unii jako celek – včetně blízkosti ke třetím zemím, výjimečných podmínek pro výzkum vesmíru a astrofyziku, bohatého potenciálu obnovitelných zdrojů energie, bohaté biologické rozmanitosti a rozsáhlých mořských oblastí. ECF by měl využít jejich potenciál jakožto geostrategických základen, zejména na podporu cílů Unie v oblasti bezpečnosti, připravenosti, regionálních hodnotových řetězců a konkurenceschopnosti.

(10)Komise by měla zajistit úzkou koordinaci a součinnost mezi všemi zdroji financování z Unie ve víceletém finančním rámci. Za tímto účelem bude s ECF úzce propojen rámcový program pro výzkum a inovace: aby bylo zajištěno, že evropský průmysl bude využívat výsledky výzkumu financovaného Unií k dalším inovacím a výrobě v Evropě. V zájmu podpory synergií by se měly pracovní programy přijaté podle tohoto nařízení integrovat ve zvláštní a vyhrazené části a měly by zajišťovat soudržnost se složkou „Konkurenceschopnost“, částí II „Konkurenceschopnost a společnost“ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] 19 [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa] 20 v souladu s postupem projednávání ve výboru stanoveným v tomto nařízení. Kromě toho ECF zajistí soudržnost s typy akcí plánovaných k provedení v rámci Inovačního fondu, zejména při vytváření pracovních programů.

(11)Aby podpořily součinnost mezi akcemi v rámci ECF a Inovačního fondu, měly by pracovní programy ECF zajistit soudržnost s prioritami a typy akcí, které by mohly být financovány z Inovačního fondu. ECF, Horizont Evropa a Inovační fond budou společně poskytovat soudržnou podporu konkurenceschopnosti Unie.

(12)Kromě toho by měl pracovní program ECF zajistit soudržnost s vybranými projekty a prioritami v oblasti konkurenceschopnosti stanovenými v rámci nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti.

(13)Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem může prospět evropské konkurenceschopnosti a k naplnění cílů ECF je nezbytné využít soukromé investice. Proto by mělo být možné plnit části rozpočtu ECF prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru společně s dalšími veřejnými a soukromými subjekty, pokud se bude jednat o nejúčinnější formu plnění, která umožní dosáhnout politických cílů stanovených pro výzkum a technologický rozvoj a zároveň zajistí adicionalitu a zabrání vytěsňování soukromých investic. Partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků by měla být zřizována v případech, kdy je vyžadováno úzké zapojení Unie, a měla by zajistit náležitá hlasovací práva Unie, jakož i dostatečné společné investice ze strany ostatních partnerů v zájmu využití podpory Unie. S ohledem na podporu synergií a efektivity je na základě vyhodnocených potřeb nezbytné pro společné podniky zajistit centralizované usazení a správní funkce. Proto by měl být počet společných podniků co nejvíce omezen.

(14)ECF by měl využít celý soubor nástrojů rozpočtu Unie k uvolnění dalších veřejných a soukromých investic, zejména ze strany institucionálních investorů, a to v celém průběhu investičního vývoje. Měl by přispět k vytvoření „investiční kultury“ lepším využitím veřejných prostředků a potenciálu rozpočtu Unie pro snižování rizika. Fond bude maximalizovat přidanou hodnotu opatření Unie a přiláká soukromý kapitál, aby zajistil konkurenceschopnou inovační a průmyslovou základnu, a to i s využitím inovativních nástrojů financování včetně společných investic veřejného a soukromého sektoru s asymetrickou návratností rizik. V tomto ohledu by se mělo vždy, kdy to bude to možné, upřednostňovat využití finančních nástrojů, které lákají soukromé investory.

(15)Draghiho zpráva vyzývá k větší investiční podpoře, aby se odstranila investiční mezera, a uznává InvestEU jako klíčový nástroj pro sdílení rizik. Nástroj InvestEU ECF by měl zřídit jednotnou rozpočtovou záruku a poskytovat finanční nástroje na podporu konkurenceschopnosti EU.

(16)V rychle se měnícím hospodářském, sociálním, bezpečnostním a geopolitickém prostředí ukázaly nedávné zkušenosti potřebu větší pružnosti víceletého finančního rámce a jeho programů. Za tímto účelem a v souladu s cíli ECF by financování mělo v rozpočtovém procesu náležitě zohledňovat vyvíjející se politické potřeby a priority Unie, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, a zároveň zajišťovat nezbytnou předvídatelnost v oblasti provádění investic.

(17)ECF by měl usnadnit přístup k financování z programů Unie prostřednictvím uživatelsky orientovaných, rychlých, jednodušších a harmonizovaných postupů a měl by zlepšit soudržnost mezi nástroji Unie a investicemi členských států. ECF by měl při koncipování nástrojů financování z Unie klást důraz na příjemce finančních prostředků Unie, zejména na průmysl, malé a střední podniky, startupy a scaleupy, a to včetně těch, které vzniknou v rámci nadcházejícího 28. režimu.

(18)ECF by měl fungovat na základě čtyř oblastí politiky, které odrážejí klíčové politické priority Unie: čistá transformace a dekarbonizace průmyslu; vedoucí postavení v digitální oblasti zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomika; odolnost a bezpečnost, obranný průmysl a vesmír.

(19)Infrastruktura je základním faktorem evropské konkurenceschopnosti. Investice do infrastruktury jsou nezbytnou podmínkou řádného fungování jednotného trhu EU, ekologické a digitální transformace a zvýšení odolnosti a bezpečnosti Unie. Například transevropská dopravní síť podporuje udržitelné druhy dopravy a prosazuje lepší multimodální a interoperabilní digitální a dopravní řešení, a tím přispívá k hladkému fungování vnitřního trhu. Transevropské energetické sítě jsou klíčové pro skutečnou energetickou unii, která umožní dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu propojením sítí pro přenos elektřiny a čisté energie v zemích Unie, aby byla zajištěna naše energetická nezávislost a konkurenceschopnost. K tomu je nezbytný rozvoj přeshraničních propojovacích vedení, vnitrostátních přenosových/přepravních a distribučních sítí. Podpora z ECF bude působit v souladu a doplňkově s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF). Pro konkurenceschopnost Evropy je zásadní zajistit součinnost mezi rozvojem transevropských sítí v energetice a dopravě se silným přeshraničním dopadem podporovaným z Nástroje pro propojení Evropy a investiční podporou dekarbonizace, modernizace a rozšiřování dopravní, energetické a digitální infrastruktury za pomoci ECF.

(20)Kromě toho jsou transevropské digitální sítě nezbytné k propojení vnitrostátních a mezinárodních telekomunikačních sítí, které umožňují bezproblémový a bezpečný přeshraniční přístup k vysoce výkonným výpočetním, cloudovým a datovým kapacitám a kapacitám umělé inteligence. V tomto ohledu je nezbytné rozvíjet, chránit a udržovat infrastruktury pro konkurenceschopnost, jako jsou pozemní páteřní sítě a infrastruktury podmořských kabelů, zajišťovat kontinuitu služeb v případě incidentů, jakož i zvyšovat detekční kapacity v mořských oblastech v zájmu posílení podmořských kabelů, jak je zdůrazněno ve společném sdělení „akční plán EU o bezpečnosti kabelů“.

(21)Konkurenční síla Unie spočívá v lidech. Kompas konkurenceschopnosti označuje podporu dovedností a kvalitních pracovních míst za horizontální faktor. Závěry Evropské rady zdůrazňují, že „v návaznosti na sdělení Komise ze dne 5. března 2025 o unii dovedností by mělo být vyvinuto další úsilí zaměřené na lepší získávání, uznávání a udržování dovedností v celé EU, a to od budování základních dovedností přes celoživotní učení až po změny kvalifikace a prohlubování dovedností, v souladu s evropským pilířem sociálních práv a jeho akčním plánem“. Součástí tohoto úsilí je silný dialog. Lidský kapitál je klíčem k prosperitě Unie, její ekonomické odolnosti a jedinečnému sociálně tržnímu hospodářství. Má zásadní význam pro podporu prosperity, včetně vysoce kvalitních pracovních míst, neboť posiluje růst produktivity, zvyšuje konkurenceschopnost a inovativnost našich průmyslových odvětví, láká další investice a podporuje dynamický jednotný trh a větší hospodářskou bezpečnost. ECF by měl přispívat k unii dovedností 21 podporou rozvoje kvalifikované pracovní síly vybavené specifickými dovednostmi, které jsou potřebné ve strategických oblastech investic fondu, a to prostřednictvím celoživotního učení, vzdělávání, projektů odborné přípravy a učňovské přípravy a vytvářením atraktivních kvalitních pracovních míst dostupných pro všechny, jakož i tím, že investice ECF doprovodí investicemi do dovedností s cílem zmírnit nedostatek dovedností v daném strategickém odvětví ECF a označit případy, kdy bude takové odvětví zahrnuto. To zahrnuje i záruku k získání dovedností, která by pracovníkům v odvětvích procházejících restrukturalizací měla umožnit prohlubování dovedností a změny kvalifikace v souladu s příslušnými národními, regionálními a/nebo odvětvovými strategiemi transformace. ECF by měl podporovat shromažďování poznatků o dovednostech, prohlubování dovedností a změny kvalifikace a napomáhat partnerstvím veřejného a soukromého sektoru mezi univerzitami, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, podniky, zejména malými a středními podniky, sociálními partnery a subjekty aplikovaného výzkumu. ECF by také mohl podporovat činnosti aliancí univerzit, a to i ve spolupráci se zaměstnavateli, s cílem zlepšit jejich výsledky v oblasti inovací a rozvoje dovedností a talentů.

(22)ECF by měl přispívat k cílům dekarbonizace evropského průmyslu podporou vývoje a zavádění čistých technologií. ECF bude podporovat provádění Dohody o čistém průmyslu, která z čisté transformace a dekarbonizace učiní hnací sílu růstu a konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví. Za tímto účelem bude ECF podporovat dekarbonizaci s technologicky neutrálním přístupem, přičemž bude uznávat příspěvek různých technologií k zajišťování stability sítí a propojování sektorů, aby se přizpůsobil zejména investičním potřebám energeticky náročných odvětví. Kromě toho by měl napomoci pokroku v provádění akčního plánu pro dostupné ceny energie, který zajistí bezpečnou, cenově dostupnou, účinnou a čistou energii pro všechny Evropany. ECF bude napomáhat přechodu k dekarbonizované, oběhové, klimaticky neutrální, vodohospodářsky odolné a na obnovitelných biologických zdrojích založené ekonomice, která účinně využívá zdroje. Podpoří také udržitelnou, přírodu nepoškozující a odolnou průmyslovou výrobu v energeticky náročných odvětvích v Unii v souladu s cíli připravovaného návrhu aktu o akcelerátoru dekarbonizace průmyslu. Měl by také podporovat cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1724 22 (akt o průmyslu pro nulové čisté emise) zvyšováním výrobní kapacity technologií s nulovými čistými emisemi, posilováním výrobních kapacit a investicemi do související infrastruktury. V zájmu dekarbonizace odvětví dopravy bude ECF investovat mimo jiné také do udržitelných paliv, související infrastruktury a mobilních aktiv, jakož i do modernizace a digitalizace dopravy.

(23)ECF bude rovněž přispívat k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně vody, pobřeží, moře a půdy, ke snížení znečištění, zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace suchozemských a mořských ekosystémů a zároveň ke zvýšení odolnosti vůči klimatu a vodohospodářské odolnosti. Oblast politiky ECF pro čistou transformaci a dekarbonizaci by měla financovat projekty, které k uvedeným cílům přispívají.

(24)Projekty a činnosti v rámci oblasti politiky týkající se čisté transformace a dekarbonizace průmyslu budou podporovat energetickou účinnost, integrovanou energii z obnovitelných zdrojů, nové druhy energie, energetické renovace a inovativní řešení v oblasti vytápění a chlazení.

(25)Produktivita výroby v Unii závisí také na účinném využívání zdrojů, přičemž materiálové vstupy představují významnou část výrobních nákladů. Oběhové přístupy k výrobkům a výrobě zvyšují produktivitu zdrojů, zatímco činnosti zaměřené na udržení hodnoty, jako je repasování, renovace a opravy, poskytují významné pracovní příležitosti. ECF by měl přispívat k bioekonomice, oběhovému hospodářství a k přístupu k materiálům včetně biomateriálů.

(26)Jestliže využije nevyužitý potenciál našich výzkumných pracovníků a průmyslových odvětví, může se Unie stát světovým lídrem v oblasti digitálních technologií, jako jsou umělá inteligence, digitální identita, polovodiče, robotika, kvantové technologie, vesmírné technologie a další. ECF by měl podporovat rozvoj a zavádění digitálních řešení a infrastruktur a kapacit v celé Unii ve prospěch evropské společnosti a hospodářství.

(27)Chronicky nedostatečné investice do evropského technologického sektoru jsou jednou z hlavních příčin nedostatečné konkurenceschopnosti Unie ve srovnání s našimi celosvětovými konkurenty. Kromě toho se evropská suverenita v oblasti digitálních technologií a infrastruktur stala klíčovým faktorem pro naši odolnost, bezpečnost a demokracii, jak bylo zdůrazněno ve zprávě o stavu digitální dekády z roku 2025, která rovněž zdůraznila ostatní významné nedostatky narušující dosažení cílů Unie do roku 2030, zejména v oblasti rozvoje umělé inteligence a vesmírných technologií, polovodičů, sítí 5G a digitálních dovedností.

(28)Digitální transformace Evropy zrychluje, avšak mnohé kritické závislosti na dodavatelích ze zemí mimo Unii (od surovin, pokročilých polovodičů a čipů pro umělou inteligenci až po systémy, infrastruktury a služby) vyžadují evropské alternativy, které ukotví digitální transformaci v evropském hospodářství, přičemž základním rozlišovacím prvkem budou naše sdílené hodnoty, včetně využití síly technologií s otevřeným zdrojovým kódem. Podpora vedoucího postavení v digitální oblasti je dána regulačními i neregulačními politickými iniciativami Unie v digitální oblasti, jako jsou akt o umělé inteligenci, akční plán pro kontinent umělé inteligence a akční plán pro umělou inteligenci, strategie pro využívání umělé inteligence, akt pro rozvoj cloudu a umělé inteligence, strategie datové unie, akt o digitálních sítích, kvantová strategie EU a akt o kvantové technologii, akt o kybernetické solidaritě, akt o kybernetické odolnosti a akt o kybernetické bezpečnosti, společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 a revize aktu o čipech EU, jakož i budoucími politickými iniciativami. K digitálním oblastem, do nichž je třeba investovat, patří řada kritických průlomových technologií, jako je umělá inteligence a digitální dvojčata na základě umělé inteligence, robotika, polovodiče, autonomní nebo kvantové technologie. Zahrnují také klíčové infrastruktury, jako je digitální identita, cloud, vysoce výkonná a kvantová výpočetní technika, komunikace, pokročilá infrastruktura pro pozorování pod vodou a snímací infrastruktura, sítě digitální konektivity včetně podmořských kabelů, jakož i kybernetická bezpečnost, obrana nebo vesmírné kapacity. Podpora jejich využívání v soukromém i veřejném sektoru zvyšuje konkurenceschopnost, bezpečnost, suverenitu a udržitelnost celé naší ekonomiky a posiluje odolnost a připravenost společnosti. Interoperabilní digitální technologie jsou navíc hnací silou modernizace veřejného sektoru, slouží k integraci jednotného trhu, který je pro evropské digitální startupy nejcennějším odrazovým můstkem k dosažení globální konkurenceschopnosti. Hnací silou technologického pokroku a inovací v každém hospodářském odvětví, a tím i jejich produktivity a konkurenceschopnosti, je zejména integrace digitálního vývoje specifického pro jednotlivá odvětví a využívání digitálních řešení, která by měla být podporována v rámci celého ECF.

(29)Technologický pokrok a inovace v každém hospodářském odvětví, a tedy i jejich produktivita a konkurenceschopnost, jsou v zásadě poháněny integrací vývoje digitální oblasti v konkrétních odvětvích a využíváním digitálních řešení, která by měla být podporována v rámci celého fondu v kontextu činností rozvíjených v jednotlivých oblastech politiky fondu. Závislost na vysoce rizikových dodavatelích v kriticky významných odvětvích může představovat strategické riziko zahraničního vměšování a ohrozit bezpečnost, odolnost a svrchovanost Unie. Skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací ve spolupráci s Komisí a Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) hraje klíčovou roli při provádění koordinovaných posouzení bezpečnostních rizik kriticky důležitých dodavatelských řetězců na úrovni EU, přičemž zohledňuje technické, případně netechnické rizikové faktory v souladu s článkem 22 směrnice (EU) 2022/2555 23 .

(30)Evropa musí chránit své bezpečnostní zájmy před dodavateli, kteří by mohli představovat trvalé bezpečnostní riziko z důvodu možného vměšování ze strany třetích zemí, jakož i z důvodu bezpečnosti, zejména kybernetické. Je proto nezbytné snížit riziko přetrvávající závislosti na vysoce rizikových dodavatelích na vnitřním trhu, včetně dodavatelského řetězce v oblasti IKT, neboť by tito dodavatelé mohli potenciálně závažným negativním způsobem ovlivnit bezpečnost uživatelů a společností v celé Unii a kritickou infrastrukturu Unie, pokud jde o integritu dat a služeb, jakož i dostupnost služeb. Toto omezení by mělo být založeno na přiměřeném posouzení rizik a souvisejících zmírňujících opatřeních, která jsou vymezena v politikách a právních předpisech Unie.

(31)Úspěšné zavedení přeshraniční a odvětvové interoperability má značný a dosud nevyužitý potenciál, zejména pro konkurenceschopnost evropských podniků. Proto je nezbytné investovat do rozvoje celoevropských digitálních veřejných infrastruktur zahrnujících interoperabilní, bezpečné a svrchované digitální sítě, řešení a služby, které mají řešit roztříštěnou interoperabilitu v celé Unii, zejména přeměnit veřejný sektor členských států na propojený a agilní digitální ekosystém bez třecích ploch. Zavedení interoperability ze strany evropských orgánů veřejné správy na všech úrovních je předpokladem odolného a inovativního veřejného sektoru, který přispívá k cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti, technologické suverenity a bezpečnosti.

(32)Pro zlepšení veřejného zdraví a posílení konkurenceschopnosti Unie je zásadní řešit nárůst přenosných a nepřenosných nemocí prostřednictvím cílených strategií podpory zdraví a prevence nemocí a soustavných investic, včetně investic do odvětví léčiv a zdravotnických prostředků. Taková opatření, doplněná o podporu účinných, dostupných a odolných zdravotnických systémů, mohou výrazně zvýšit produktivitu pracovních sil, neboť zlepší zdraví obyvatelstva a zmírní nedostatek pracovních sil, a zároveň podpoří zdravotnické systémy, které jsou hnací silou inovací. Využití zdravotních údajů má v tomto úsilí zásadní význam a umožňuje činit informovaná rozhodnutí. Kromě toho je podpora inovací formou upevňování na důkazech založené cesty od průlomových medicínských objevů k řešením, která lze uvést na trh, klíčem ke zvýšení konkurenceschopnosti Unie a také přínosem pro posílení bezpečnosti dodávek.

(33)Bioekonomika je motorem růstu, který Evropě umožní úspěšně zvládnout ekologickou transformaci a posílit svou konkurenceschopnost a strategickou autonomii. Přestože evropská bioekonomika již nyní přetváří průmyslové ekosystémy, posiluje strategickou autonomii a uvolňuje hodnoty ve strategických odvětvích, je pro využití jejího potenciálu, zejména pro klíčová průmyslová odvětví, nezbytně nutné posílit investice, iniciativy a strategie na úrovni Unie a členských států, aby se bioekonomika stala z výjimečného oboru v odvětvích a regionech Unie normou. Je třeba podpořit konkurenceschopnost, udržitelnost, odolnost a spravedlnost pro odvětví zemědělství, rybolovu, akvakultury a lesnictví a venkovské a pobřežní oblasti a přispět k dlouhodobému potravinovému zabezpečení v Unii.

(34)K překlenutí rozdílů v inovacích a urychlení objevů, vývoje, snižování rizik, prokazování a rozšiřování inovací v oblasti bioekonomiky, k podpoře jejich zavádění na trh, k zajištění financování cyklu inovací pro startupy a k rozšiřování rychle rostoucích podniků, k maximalizaci účinného využívání zdrojů a k zajištění udržitelných dodávek biomasy jsou zapotřebí investice, iniciativy a strategie. Bioekonomika přispívá k dekarbonizaci tím, že poskytuje udržitelné alternativy k výrobkům a procesům založeným na fosilních palivech, je však přínosem i pro oběhové hospodářství, čistou transformaci, odstraňování uhlíku, biologickou rozmanitost, ekosystémové služby a obnovu přírody.

(35)Podpora odolnosti evropského průmyslu má zásadní význam pro zachování konkurenceschopnosti Unie i v době krize a je nezbytná pro bezpečnost Unie. Aby tuto odolnost zajistil, měl by ECF podporovat opatření zaměřená na snížení závislosti a diverzifikaci dodávek ve strategických odvětvích, jako je odvětví surovin, a posílit tak kapacity Unie pro bezpečné dodávky udržitelných kritických surovin v celém hodnotovém řetězci v souladu s cíli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 (akt o kritických surovinách) 24 a chemický průmysl, který je základem pro téměř všechna průmyslová odvětví. Pro schopnost Unie diverzifikovat své dodavatelské řetězce a účinně snižovat závislosti má zásadní význam prosazování ambiciózní a vzájemně výhodné obchodní agendy.

(36)Kromě toho geopolitický kontext, zejména ruská útočná válka proti Ukrajině, vystavil Unii a její členské státy, zvláště státy sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, vysokému riziku naplnění konvenčních vojenských hrozeb. Při zvážení této skutečnosti společně s hrozbami na ostatních hranicích EU jsou zvýšené investice do obrany pokládány za prioritu, a to i v případě projektů, jako jsou Baltská obranná linie a Štít na východní hranici. Obranný průmysl a vesmír jsou klíčovými ekosystémy pro zajištění odolnosti a strategické autonomie Evropské unie a zvýšení připravenosti a pohotovosti Unie v souladu se společnou bílou knihou o budoucnosti evropské obrany 2030 25 . Tato oblast rovněž podporuje zaměření Unie na udržitelnost, konkurenceschopnost, odolnost a bezpečnost a na postavení Unie ve světě. Silná evropská technologická a průmyslová základna obrany (EDTIB) je nezbytným předpokladem zajištění obranné připravenosti a přesvědčivého odstrašení. Má rovněž zásadní význam pro ochranu evropských občanů, zajištění schopnosti Unie reagovat na nové bezpečnostní výzvy, podporu Ukrajiny a udržení postavení Evropy jako globálního aktéra. Evropská technologická a průmyslová základna obrany je považována za strategické aktivum, jež přispívá k hospodářské odolnosti a bezpečnosti Unie, inovacím, vedoucímu postavení v oblasti technologií a strategické autonomii. V celé Unii a jejích členských státech se odvětví obrany rychle vyvíjí a stále důležitější roli v něm hrají nejmodernější technologie a nové subjekty. Zrychlují se také inovační cykly a roste důraz na rychlý vývoj prototypů, zkoušky a ověřování, a to i v reálném operačním prostředí. Pro zlepšení vojenské mobility je třeba investovat do nových civilně-vojenských prostředků, včetně mobilních aktiv a infrastruktury dvojího užití. Koordinovaná a trvalá podpora evropské technologické a průmyslové základny obrany je proto klíčová pro posílení kolektivní bezpečnosti Unie a jejích členských států, rozvoj unijních obranných projektů společného zájmu a obrannou připravenost Evropy. V souvislosti s tím by měla být financována také opatření na podporu posílení ukrajinské obranné technologicko-průmyslové základny, neboť ukrajinský průmysl bude mít zásadní význam pro podporu zvýšených evropských potřeb v oblasti obrany. Za tímto účelem bude ECF prováděn s ohledem na cíle Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu a bude v souladu s prioritami obranných kapacit, na nichž se členské státy společně dohodly v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

(37)Unijní kosmické technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Využití vesmíru přispívá ke všem odvětvím hospodářství od zemědělství po bankovnictví. Je rozhodujícím faktorem pro bezpečnost a obranu a pro dobré fungování a konkurenceschopnost hospodářství, například tím, že poskytuje přesné služby určování polohy pro široké spektrum odvětví a uživatelů, od letectví až po námořní dopravu, a tím hraje klíčovou roli z hlediska nezávislosti a suverenity Evropy a evropských občanů. Oblast vesmíru má zásadní význam pro dosažení priorit EU a jejích strategických cílů, včetně hospodářské prosperity a hospodářské bezpečnosti, dekarbonizace, ekologické a digitální transformace. Oblast vesmíru přispívá k hospodářské bezpečnosti Unie a jejích členských států. Je také hnací silou vědeckého výzkumu a technologických inovací, což se následně promítá do celé řady odvětví. A v neposlední řadě nabízí platformu k mezinárodní spolupráci a diplomacii v oblasti vesmíru, která podpoří postavení Unie jako spolehlivého partnera na celosvětové scéně.

(38)Složky ECF týkající se vesmíru jsou citlivé. Jejich služby musí být robustní a naprosto spolehlivé. Musí být zajištěna kontinuita služeb a vysoká úroveň bezpečnosti, a to i v těch nejvážnějších krizových situacích. Důsledky porušení těchto podmínek by mohly mít dramatické důsledky pro bezpečnost Unie a jejích členských států. Z toho důvodu je třeba použít zvláštní ustanovení pro konkrétní okolnosti.

(39)ECF by měl rovněž podporovat politické cíle týkající se bezpečnější a lépe chráněné Evropy, která je lépe připravena na bezpečnostní hrozby, zejména posílením konkurenceschopnosti evropského průmyslu a strategické autonomie, včetně námořní a celní bezpečnosti, kritické energetické a dopravní infrastruktury a civilní připravenosti. Aby bylo možné čelit rostoucím bezpečnostním a hybridním hrozbám, jako jsou terorismus, organizovaný zločin, kyberkriminalita, klimatické katastrofy a útoky na kritickou infrastrukturu, měl by ECF podporovat úsilí Evropy v oblasti zvyšování povědomí o hrozbách, budování odolnosti a navyšování investic do bezpečnosti a měl by podporovat připravenost již od návrhu napříč příslušnými odvětvími.

(40)Stále častěji se setkáváme s využitím týchž technologií pro tržní a obranné použití, nezřídka díky inovačním startupům. Je proto nezbytné hledat opatření k lepšímu využití potenciálních synergií mezi civilní a obrannou oblastí a technologií dvojího užití. Technologie, materiály, znalosti nebo výrobky dvojího užití, které lze využít jak pro civilní, tak pro vojenské účely, mohou být podporovány v rámci celého ECF, aby se zajistilo lepší propojení technologického průmyslu Unie s její obrannou průmyslovou základnou i s technologickým inovačním kapitálem Evropy.

(41)Aby byla zajištěna předvídatelnost pro zúčastněné strany a dostatečná míra jistoty pro plánování investic, měl by ECF stanovit orientační rozdělení rozpočtu mezi jednotlivé oblasti politiky na období 2028–2034 a zároveň zachovat flexibilitu pro přerozdělování částí rozpočtu v souladu s novými výzvami a vznikajícími prioritami po celou dobu trvání víceletého finančního rámce. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby v každé oblasti politiky bylo k dispozici určité minimální rozpočtové krytí pro dlouhodobé plánování a závazky, rozdělené v rámci několika let do ročních splátek, které Unii umožní konsolidovat svou poptávku a navázat strategické dlouhodobé vztahy s příjemci, zajistit průmyslu a finančnímu ekosystému dlouhodobou předvídatelnost a napomáhat zřizování důležitých infrastruktur Unie, například pro vodík a průmyslové hospodaření s uhlíkem, satelitní systémy nejvyšší světové třídy, infrastruktury pro pozorování pod vodou, kybernetickou bezpečnost, kvantové polovodiče, umělou inteligenci a vysoce výkonnou výpočetní techniku nebo kritickou infrastrukturu a obranné či vesmírné projekty společného zájmu.

(42)K dosažení důležitých cílů ECF a k jeho řízení je třeba zajistit dostatečnou úroveň zdrojů na provádění. Rozpočtové krytí by proto mělo poskytovat dostatečný příspěvek na náklady na řízení ECF.

(43)Na tento základní akt se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509. To stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 26 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 27 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 28 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 29 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 30 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, EPPO a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(44)Aby podpořil konkurenceschopnost Unie, měl by ECF vedle svého rozpočtu pokud možno přitahovat a vytvářet dodatečné vnější účelově vázané příjmy. V tomto ohledu by měl být ECF otevřený a měl by usnadňovat součinnost a spolupráci v případě veškerých finančních či nefinančních příspěvků, které mohou podpořit cíle konkurenceschopnosti, a to i ze strany členských států, třetích zemí a mezinárodních organizací.

(45)S cílem podpořit odolnost hospodářství Unie, zejména snížením strategických závislostí, by měl ECF umožnit, aby Unie upřednostňovala podporu výroby a vývoje strategických technologií a odvětví nacházejících se v Unii, zejména v případě opatření souvisejících se strategickými aktivy, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, a to v souladu s právem Unie a jejími mezinárodními závazky. Je nezbytné, aby evropské financování přispívalo k využívání strategických technologií vyvinutých v Unii a financovaných z evropských prostředků. Aby v Unii podpořil vývoj a výrobu strategických technologií financovaných z unijních prostředků, měl by mít ECF možnost podmínit svou podporu omezením kontroly, omezením převodu aktiv a omezením dodávek pro použití konkrétních výrobků a technologií.

(46)Činnosti ECF by měly být otevřeny spolupráci se třetími zeměmi, pokud je to v zájmu Unie. V těchto mezích může Unie k činnostem v rámci ECF plně nebo částečně přidružit třetí země. Přidružení by mělo zajišťovat spravedlivou vyváženost, pokud jde o příspěvky a výhody třetích zemí, jakož i ochranu finančních a případně bezpečnostních zájmů Unie.

(47)ECF by měl být otevřený a měl by usnadňovat součinnost s dalšími činnostmi Unie, které podporují oblasti politiky úzce související s konkurenceschopností, včetně rámcového programu pro výzkum a inovace, vnějších politik a programů ve sdíleném řízení s členskými státy. To by mělo umožnit kombinaci a kumulaci financování akcí podporujících cíle více než jedné oblasti politiky Unie. Komise a členské státy by měly navázat spolupráci s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost mezi ECF a nařízením (EU) [XXX] [plány národního a regionálního partnerství]. Kromě toho by měla být usnadněna podpora na základě nařízení (EU) [XXX] [plány národního a regionálního partnerství] a ECF projektům, kterým byla udělena pečeť konkurenceschopnosti, a to za pomoci hodnocení provedeného před udělením pečeti a aniž by byla dotčena pravidla státní podpory. Kritéria pro udělení pečeti konkurenceschopnosti by měla být navržena tak, aby pečeť mohla fungovat také jako záruka kvality, která institucionálním investorům poskytne ujištění, že projekt byl náležitě prověřen. Pečeť konkurenceschopnosti by se měla udělovat vysoce kvalitním projektům, které přispívají k cílům ECF. ECF může být prováděn společně s jinými programy Unie nebo s jinými spoludárci či spoluinvestory, přičemž tito partneři by měli mít možnost zapojit se do hodnotících komisí pro společně financovaná udělovací řízení. Realizace všech těchto synergických aktivit by měla být jednoduchá. Požadavky na podávání zpráv a vedení záznamů pro příjemce by měly být pokud možno omezeny na jediný smluvní tok zpráv a plateb s jednotným souborem pravidel pro veškerou poskytovanou podporu.

(48)Podpora Unie by se měla zaměřovat na dosažení politických cílů. Ve všech případech by mělo být financování z ECF poskytováno formou, která nejlépe umožňuje dosáhnout cílů fondu, a zároveň by měla být administrativní zátěž příjemců omezena na naprosté minimum. Při plnění rozpočtu by měl ECF nabídnout úplný soubor nástrojů podpory Unie a zajistit součinnost mezi jím podporovanými politikami, zejména tím, že umožní používání zjednodušených společných udělovacích řízení, která budou sledovat cíle více než jedné politiky. Jako hlavní zjednodušující opatření by proto mělo být prosazováno odstranění zatěžujícího finančního výkaznictví prostřednictvím co nejširšího využití financování, které není vázáno na náklady.

(49)ECF by měl podporovat různorodý soubor politik přispívajících ke konkurenceschopnosti a zároveň poskytovat harmonizovaný základní soubor kritérií způsobilosti, který zajistí řízení politik, a zajišťovat dostatečnou úroveň ochrany hospodářských a bezpečnostních zájmů tím, že se podpora Unie zaměří na příjemce v členských státech včetně zámořských zemí a území. V případě potřeby by měl ECF stanovit zvláštní podmínky způsobilosti pro strategická odvětví a technologie, včetně souvisejících hodnotových řetězců, kritických infrastruktur Unie a zvláštních funkcí.

(50)ECF by měl být prováděn prostřednictvím pracovních programů stanovených v tomto nařízení. Pracovní programy by mohly být přijímány v ročním nebo víceletém formátu. Víceletý formát by mohl být zvážen zejména pro účely podpory Unie poskytované na rozpočtové záruky a finanční nástroje, aby měli prováděcí partneři zajištěnu předvídatelnost. Určený způsob provádění odráží zjištěné potřeby zaměřenosti, flexibility, předvídatelnosti a efektivnosti, které jsou nezbytné ke splnění cílů nařízení. V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2059 budou pracovní programy a dokumenty k výzvám stanovovat podrobnější technické údaje pro plnění rozpočtu v rámci celého souboru politik podporovaných ECF, včetně specifických kritérií způsobilosti a kritérií pro udělení v závislosti na nástroji plnění rozpočtu, ať už se jedná o grant, nebo veřejnou zakázku, a na konkrétních cílech politiky. V souladu s článkem 136 finančního nařízení by se na vysoce rizikové dodavatele měla z bezpečnostních důvodů vztahovat omezení způsobilosti. Pracovní programy jsou také vhodným místem pro přidělování rozpočtových prostředků v souladu s vyvíjejícími se politickými prioritami a měly by stanovit příspěvky, specifické podmínky a očekávané výsledky.

(51)Aby finanční nástroje a rozpočtová záruka účinně přilákaly finanční prostředky, musí být prováděcí partneři úzce propojeni. Tím je zajištěno řízení a sladění politik a také vytváření rezervy projektů. Zkušenosti a poznatky získané při provádění programu InvestEU zdůrazňují význam investičních pokynů při budování této účasti a zajišťování potřebné předvídatelnosti a viditelnosti pro prováděcí partnery a investory, aby mohli vytvořit své organizační kapacity a zahájit přípravu investic, přičemž pokyny musí zároveň umožňovat nezbytnou flexibilitu k zajištění odpovídajícího politického řízení při provádění. Investiční pokyny by měly obsahovat podrobný popis oblastí politiky, kterých se intervence týká, a zaměření investic s cílem zajistit adicionalitu a motivovat k přilákání soukromých a veřejných investic na podporu politických cílů a strategických projektů Unie. Investiční pokyny by měly být vypracovány po konzultaci s prováděcími partnery, aby bylo možné využít jejich znalostí trhu, umožnit jim investice do prioritních oblastí Unie a motivovat je k většímu riziku. V zájmu zohlednění měnících se potřeb a vývoje mohou být investiční pokyny přezkoumány v souvislosti s přezkumem víceletého finančního rámce v polovině období.

(52)Financování scaleupů z oblasti deep tech z fondu Scaleup Europe oznámeného ve Strategii pro startupy a scaleupy, která existuje v době vstupu tohoto nařízení v platnost, by se mělo provádět za podmínek dohodnutých ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Veškeré financování scaleupů ve víceletém finančním rámci na období 2028–2034 bude probíhat prostřednictvím ECF.

(53)Aby bylo možné dosáhnout cíle, kterým je převedení výsledků výzkumu do tržní podoby a posílení průmyslové přítomnosti Unie ve strategických technologiích a odvětvích, bude nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa] úzce propojeno s ECF a bude podporovat výzkumné a inovační činnosti stanovené v oblastech politiky ECF. Pracovní programy ECF budou ve zvláštní vyhrazené části uvádět společné výzkumné a inovační akce. Ty mohou zahrnovat i příspěvky k evropským partnerstvím zřízeným na základě rámcového programu pro výzkum a inovace, je-li to nezbytné k dosažení cílů ECF. Pracovní programy ECF by měly rovněž stanovit politické priority, kterými se budou řídit úkoly Evropské rady pro inovace.

(54)V zájmu podpory odolných hodnotových řetězců Unie obsahujících více členských států mohou pracovní programy zahrnovat zvláštní výzvy k předkládání návrhů na rozšíření hodnotových řetězců, které budou podporovat přípravu projektů i lákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu za účelem integrace dodavatelů, výrobců a inovátorů z různých členských států a diverzifikace zdrojů dodávek.

(55)Aby se podpořila konkurenceschopnost evropského průmyslu prostřednictvím inovací zdola nahoru řízených průmyslem, mohou pracovní programy zahrnovat zvláštní dvoustupňová udělovací řízení vedená zdola nahoru s cílem určit a podpořit průkopníky v oblasti technologií EU prostřednictvím konsorcií vycházejících z potřeb průmyslu.

(56)Pro všechny oblasti politiky by měl být vytvořen horizontální, průřezový soubor nástrojů financování, který bude nabízet všechny formy podpory povolené nařízením (EU, Euratom) 2024/2059, jako jsou finanční nástroje, včetně podpory poskytované ve formě vlastního kapitálu. Volba konkrétního nástroje financování, a zejména to, zda bude podpora návratná či nikoli, závisí na povaze financovaných opatření (například na základních selháních trhu, konkrétní potřebě, povaze odvětví, fázi vývoje nebo typu příjemce). Podpora Unie by měla u projektů snížit riziko do té míry, aby soukromý sektor mohl investovat a projekt se úspěšně uskutečnil. Míra spolufinancování by měla být co nejnižší a zároveň tak vysoká, aby bylo možné podpořený projekt realizovat. Mohla by být použita kombinace nástrojů financování, včetně operací kombinování zdrojů a kombinace financování. ECF by měl rovněž pro každou oblast politiky zajistit poradenství ohledně nejvhodnějšího nástroje financování, který by měl být použit pro konkrétní akce v dané oblasti, mimo jiné v závislosti na fázi vývoje, specifických potřebách odvětví a základních selháních trhu.

(57)K prioritám ECF by měly přispívat konzultace s více zúčastněnými stranami, včetně výzkumných pracovníků a průmyslu, sociálních partnerů, jakož i investorů, konečných uživatelů a občanské společnosti, od malých a středních podniků přes malé až po velké organizace. Tyto konzultace by měly být strukturovány na základě poradních výborů a rad, včetně rady zúčastněných stran ECF, jehož úkolem by mělo být poskytovat Komisi poznatky a poradenství ohledně trendů politiky, investičních potřeb a provádění ECF z pohledu předkladatelů projektů s cílem zajistit, aby se zpětná vazba od zúčastněných stran promítla do návrhu pracovních programů.

(58)Významné projekty společného evropského zájmu jsou nástrojem státní podpory a průmyslové politiky, který Komise posuzuje podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU 31 . Významně přispívají k hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst, ekologické a digitální transformaci a ke konkurenceschopnosti a odolnosti průmyslu a hospodářství Unie. Významné projekty společného evropského zájmu umožňují sdružovat znalosti, odbornost, finanční zdroje a hospodářské subjekty napříč Unií a vytvářet pozitivní vedlejší účinky pro celou Unii. Významné projekty společného evropského zájmu rovněž umožňují přilákat soukromé prostředky do vysoce rizikových projektů, které mají zásadní význam pro přiblížení průlomových inovací využití v průmyslu, a do infrastrukturních projektů, které mají pro Unii velký význam, a to s otevřeným a nediskriminačním přístupem. Vzhledem k podobnosti sledovaných cílů bude ECF podporovat synergie mezi financováním z Unie a významnými projekty společného evropského zájmu podporou konkrétních projektů začleněných do významných projektů společného evropského zájmu na základě jejich přínosu ke strategickým prioritám Unie, jako je odolnost Unie, a na základě schopnosti financování z ECF rozšířit účast, zejména účast malých a středních podniků, nebo rozšířit pokrytí členských států, jakož i zvýšit evropskou přidanou hodnotu.

(59)Neustále se vyvíjející geopolitická situace zdůrazňuje nezbytnost toho, aby si Evropa zajistila vlastní strategickou autonomii a vyhnula se strategickým závislostem. ECF bude zahrnovat možnost podpory zvýšení výroby a provádění zrychlených opatření v oblasti konkurenceschopnosti u projektů, které nabízejí specifickou podporu evropské strategické autonomii. To se týká například projektů, které byly vybrány jako strategické podle nařízení (EU) 2024/1252 (akt o kritických surovinách), nařízení (EU) 2024/1724 (akt o průmyslu pro nulové čisté emise) a nařízení (EU) 2025/102 (akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích).

(60)Vzájemný pojišťovací mechanismus zřízený v rámci programu Horizont Evropa a řízený Komisí se ukázal jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradili neplnící účastníci. Vzájemný pojišťovací mechanismus by proto měl být používán i nadále a v příslušných případech umožňovat využití u akcí v rámci ECF.

(61)V zájmu prozkoumání všech možností, jak zlepšit evropskou konkurenceschopnost, by měl ECF poskytnout strukturovaný rámec pro cílené experimentování v oblasti udělování a provádění podpory Unie, zejména pro lepší zacílení a urychlení udělovacích řízení Unie a pro zjednodušení a urychlení jejich provádění ve prospěch příjemců. Díky tomu by mělo být možné v konkrétně vymezeném rámci specifikovat případ od případu určité akce nebo kategorie akcí, na které se vztahují určité dodatky, odchylky a výjimky z jiných právních předpisů Unie, a otestovat dopad v reálném prostředí po omezenou dobu trvání ECF a zároveň zajistit, aby byla zavedená vhodná ochranná opatření, zejména společný evropský zájem. Použití experimentálních opatření může poskytnout poučení pro posuzování budoucích změn horizontálního právního rámce poskytování podpory Unie.

(62)V nezbytných a řádně odůvodněných případech by měl ECF představovat cílený intervenční mechanismus, který bude záměrně poskytovat podporu Unie pro určitá opatření strategického a hospodářského významu. V případech, kdy by nebylo možné některé důležité projekty úspěšně uskutečnit v rámci lhůty pro ukončení řádných soutěžních udělovacích řízení, by měl ECF rovněž stanovit možnost přímo převzít vynikající projekty, které zůstaly bez financování z některého z programů Unie, nebo bez přerušení pokračovat ve finanční podpoře dobře fungujících projektů v jejich dalších krocích v rámci investičního vývoje, aniž by na příjemce kladl další administrativní zátěž. Kromě toho mohou být v souladu s přístupem příslušných odvětvových právních předpisů, jako je akt o průmyslu pro nulové čisté emise, akt o kritických surovinách nebo směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III), a s odkazem ve sdělení o Dohodě o čistém průmyslu a Strategii pro jednotný trh stanoveny v samostatných stávajících nebo budoucích právních předpisech případy, kdy jsou konkrétní projekty považovány za projekty veřejného zájmu nebo se předpokládá, že je s nimi spojen převažující veřejný zájem.

(63)V nezbytných a řádně odůvodněných případech by měl být ECF rovněž schopen zajistit mechanismus „zrychlené intervence“, aby urychlil poskytování podpory Unie k řešení naléhavých potřeb financování, které umožní úspěšnou realizaci důležitých podnikatelských záměrů na jednotném trhu, pokud takové financování není v dostatečné míře dostupné na trhu. Za tímto účelem by se vzhledem k naléhavosti měly některé kontroly provádět až po poskytnutí finančních prostředků, což usnadní a omezí administrativní zátěž příjemců a co nejrychleji zajistí finanční jistotu při současném přijetí přiměřené míry finančního rizika pro Unii odpovídající sledovaným cílům.

(64)V nezbytných a řádně odůvodněných případech by měl ECF motivovat startupy a inovátory usazené mimo Unii k přemístění nebo investování a k budování svých podniků na jednotném trhu tím, že poskytne mechanismus „pobídkové intervence“, který přiláká úspěšné startupy a inovátory z celého světa, přičemž využije i síť zastoupení EU. Za tímto účelem by měly být dočasně zrušeny požadavky na způsobilost, například pokud jde o usazení v členských státech nebo přidružených zemích na začátku podpory Unie, aby se příjemci umožnilo ve stanoveném čase přesídlit s jistotou následné podpory z prostředků Unie. Finanční zájmy Unie by měly být řádně chráněny a platby by měly být poskytovány až po splnění požadavků na způsobilost.

(65)V nezbytných a řádně odůvodněných případech by měl ECF umožnit pružnější a přístupnější způsob identifikace, výběru a podpory inovačních projektů a nápadů, a to i stanovením nástrojově neutrálních udělovacích řízení, které umožní výzkumným pracovníkům, podnikatelům, společnostem a dalším občanům navrhovat svá inovační řešení bez počátečního umělého zúžení nebo omezení podpory Unie na grant, veřejnou zakázku nebo jinou formu unijní podpory. Nápady by měly být posuzovány a vybírány na základě přínosu pro řešení příslušné výzvy nebo politické priority Unie a teprve poté by měl být na základě požadavků a přínosu jednotlivých projektů vybrán nejvhodnější a nejefektivnější nástroj plnění rozpočtu na podporu těchto nápadů, ať už grant, veřejná zakázka nebo jiná forma.

(66)V nezbytných a řádně odůvodněných případech by měl ESF rovněž zjednodušit a urychlit provádění podpory Unie pro některé důležité projekty.

(67)Nástroj InvestEU ECF by měl poskytnout rozpočtovou záruku a finanční nástroje k mobilizaci dodatečných investic v celé Unii na podporu evropské konkurenceschopnosti v oblasti strategických technologií, služeb a odvětví.

(68)Nástroj InvestEU ECF budou realizovat partneři, včetně skupiny Evropské investiční banky (EIB), mezinárodních finančních institucí, národních podpůrných bank a institucí, jakož i exportních úvěrových agentur. Klíčovým aspektem nástroje InvestEU ECF zůstane otevřená architektura, která bude vycházet ze široké spolupráce a zkušeností v rámci programu InvestEU. Komise a skupina EIB by měly působit v partnerství s cílem podpořit provádění nástroje InvestEU ECF a zajistit konzistentnost, inkluzivnost, adicionalitu a účinné provádění.

(69)Aby se předešlo zbytečné administrativní zátěži a zajistilo se rychlé zavedení a nepřerušená podpora až po uvedení na trh napříč programovými obdobími, bude provádění nástroje InvestEU ECF vycházet ze stávajícího společenství prováděcích partnerů programu InvestEU, u nichž bylo provedeno posouzení pilířů, ze smluvních ujednání a příslušných finančních produktů. V zájmu zajištění řádného finančního řízení, rychlejšího zavádění a zjednodušení pro pověřené subjekty by navíc provádění nástroje InvestEU ECF mělo vycházet ze stávajících dohod, šablon pro právní a smluvní ujednání, jakož i zavedených nástrojů pro monitorování a podávání zpráv. Tím se zlepší dopad podpory z prostředků Unie a bude možné více se zaměřit na účinnou podporu konečných příjemců. Komise se může opírat o dohody s prováděcími partnery uzavřené podle nařízení (EU) 2021/253 a o posouzení, která provedla sama nebo je provedly jiné subjekty v souvislosti s dohodami podle uvedeného nařízení, a může je v plném rozsahu nebo částečně znovu použít.

(70)Aby byl prováděcím partnerům poskytnut širší přístup k nástroji InvestEU ECF, měla by mít Komise možnost uzavírat dohody o nepřímém řízení se všemi kategoriemi subjektů uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2059. Za účelem uvolnění soukromého kapitálu by měly být subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie, rovněž způsobilé k tomu, aby byly po kladném posouzení pilířů výjimečně pověřeny prováděním finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk, a to i v kombinaci s granty nebo jinými formami nevratné podpory v rámci operací kombinování zdrojů, pokud jsou těmto subjektům poskytnuty odpovídající finanční záruky. Tyto soukromoprávní subjekty by měly být vybírány s řádným ohledem na povahu prováděného finančního nástroje nebo rozpočtové záruky, na zkušenosti a finanční a provozní kapacitu těchto subjektů a na jejich pravidla a postupy pro ověřování ekonomické životaschopnosti projektů konečných příjemců. Jejich výběr by měl být transparentní, objektivně zdůvodněný a neměl by vést ke střetu zájmů.

(71)V zájmu zajištění soudržnosti by se rozpočtová záruka a finanční nástroje v rámci nástroje InvestEU ECF, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operací kombinování zdrojů, měly provádět v souladu s hlavou X nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(72)V zájmu zajištění soudržnosti při provádění rozpočtových záruk, finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů v rámci různých programů Unie, by Komise měla vypracovat pokyny včetně technických opatření, podmínek a pravidel pro využívání uvedených forem podpory v rámci těchto programů.

(73)Aby byly splněny požadavky nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, mělo by toto nařízení stanovit maximální výši rozpočtové záruky v rámci nástroje InvestEU ECF, míru tvorby rezerv pro tuto rozpočtovou záruku v souladu s čl. 214 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a povinnost Komise každoročně posoudit tuto míru zajištění v souladu s posouzením ve smyslu čl. 41 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a v souladu s rámcem Komise pro řízení rizik a rovněž možnost třetích stran a třetích zemí přispívat konkrétně do nástroje InvestEU ECF.

(74)Je nezbytné umožnit, aby nástroj InvestEU ECF, včetně rozpočtové záruky, sloužil jako horizontální prováděcí nástroj pro jiné politiky Unie, a poskytoval tak podporu na základě jiných programů Unie v souladu s cíli stanovenými v těchto programech. Za tímto účelem by měly být v rámci těchto ostatních programů vytvořeny odpovídající rezervy na finanční závazky. V případech, kdy k cílům vnitřních politik Unie přispívají jiné programy Unie, by měla být podpora ve formě rozpočtové záruky nebo finančních nástrojů, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, poskytována výhradně prostřednictvím nástroje InvestEU ECF.

(75)Nástroj InvestEU ECF by měl poskytnout jediné centralizované místo pro zřízení a správu rozpočtové záruky a všech finančních nástrojů přispívajících k cílům vnitřních politik Unie, což přispěje k lepší efektivnosti a zvýšení politického dopadu financování z prostředků Unie. Finanční produkty zřízené podle nařízení, kterým se zavádí Program InvestEU, jsou slučitelné se státní podporou ve smyslu čl. 212 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Komise a prováděcí partneři by měli zajistit, aby nové finanční produkty, které budou zřízeny podle tohoto nařízení, byly v souladu se státní podporou ve smyslu čl. 212 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, aby bylo zajištěno jejich rychlé využití.

(76)Vzhledem k tomu, že evropské inovativní startupy a scaleupy jsou zásadní hnací silou růstu a konkurenceschopnosti, a vzhledem k tomu, že tyto podniky se v Unii potýkají s přetrvávajícími překážkami v přístupu k potřebnému financování, měl by nástroj InvestEU ECF poskytovat cílenou finanční podporu rostoucím a rozšiřujícím se podnikům v Unii ve všech fázích – od vzniku a zahájení činnosti až po rozšíření a průmyslovou výrobu. Nástroj InvestEU ECF by měl poskytovat přímé a nepřímé financování evropským společnostem s cílem přilákat soukromé investory, a tím uvolnit plný potenciál evropského podnikání a investic. Tím se posílí postavení startupů a scaleupů a upevní celosvětové vedoucí postavení Unie v oblasti technologií a průmyslu a zároveň budou překlenuty rozdíly v inovacích a investicích v Evropě a naplní se ambice unie úspor a investic. Nástroj InvestEU ECF by zahrnoval dílčí nástroj, jehož cílem by bylo zajistit, aby rychle rostoucí podniky, které vyvíjejí nebo zavádějí inovativní technologie, a to i v oblastech důležitých pro strategické zájmy Unie a její hospodářskou bezpečnost, měly přístup k přiměřenému kapitálu, který jim umožní rozšířit podnikání. Nástroj InvestEU ECF bude mobilizovat investice z evropských kapitálových trhů v souladu s politickými prioritami Unie.

(77)Mělo by být zřízeno projektové poradenství na podporu cílů ECF v návaznosti na Poradenské centrum InvestEU. To by mělo sjednotit poradenskou podporu soukromým a veřejným subjektům v celé Evropě, nabízet služby individuálně přizpůsobené potenciálním příjemcům a přispívat k rozvoji rezervy potenciálních investičních operací v rámci ECF. Zároveň by úkolem služeb podpory podnikání, jako je například síť „EU pro podniky“, mělo být mimo jiné zajistit, aby se evropské podniky staly inovativnějšími a konkurenceschopnějšími a aby rostly a rozšiřovaly svou působnost na jednotném trhu, a zvyšovat povědomí a přispívat k budování kapacit v oblasti možností přístupu k financování prostřednictvím kapitálového trhu. Aby se předešlo zbytečné administrativní zátěži a zajistilo se rychlé zavedení a průběžná podpora trhu, může se ECF opírat o stávající komunitu poradenských partnerů určených v rámci pilíře programu InvestEU.

(78)Malé a střední podniky tvoří více než 99 % všech podniků v Unii, zajišťují dvě třetiny pracovních míst a významně přispívají k vytváření nových kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích. Rozvíjející se podniky existují ve všech odvětvích a na všech úrovních inovační zdatnosti. Podnítit růst a inovace v Unii lze pouze podporou množství rozvíjejících se firem, které v Unii existují v segmentu malých a středních podniků. Malé a střední podniky mají zásadní význam pro dosažení ekologické a digitální transformace hospodářství, včetně dosažení klimatické neutrality.

(79)Přístup k financím je však pro malé a střední podniky, zejména pak pro startupy a scaleupy, významnou překážkou, protože při podpoře svých plánů růstu často využívají externí financování. Malé a střední podniky se potýkají s dalšími překážkami inovací a růstu, které se větších podniků nedotýkají stejnou měrou, například s nedostatkem podnikatelských dovedností, nedostatečným přístupem k technologické infrastruktuře, obtížemi při ochraně duševního vlastnictví nebo při přístupu na vývozní trhy a do hodnotových řetězců za účelem rozvoje své internacionalizace.

(80)Z důkazů vyplývá, že přímá finanční podpora malým a středním podnikům sama o sobě nestačí k podpoře jejich expanze a že potřebují a využívají specializované poradenství na úrovni Unie. Poskytování poradenství v oblasti pravidel jednotného trhu, inovací a přístupu k financování přispívá ke konkurenceschopnosti Unie. Kromě toho je podpora podnikání na místní, regionální a celostátní úrovni různorodá a měla by propojovat i méně rozvinuté a nejvzdálenější regiony. Tuto mezeru pomáhají překlenout stávající iniciativy Unie, například síť Enterprise Europe Network, Evropská platforma spolupráce mezi klastry a evropská centra pro digitální inovace. V souladu s tím bude v návaznosti na síť Enterprise Europe Network (EEN), Evropskou platformu spolupráce mezi klastry (ECCP) a další sítě zřízena síť „EU pro podniky“, aby zjednodušila a zefektivnila poradenské a partnerské služby.

(81)ECF bude podporovat přístup malých a středních podniků k financování a posilovat jejich konkurenceschopnost v Unii dvěma hlavními způsoby: za prvé, vedle sítě „EU pro podniky“ bude ECF provádět také další průřezové činnosti zaměřené na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Za druhé by oblasti politiky ESF měly zahrnovat specializovaná opatření pro malé a střední podniky zacílená na malé a střední podniky ve strategických odvětvích, například systémy bonusů na podporu účasti malých a středních podniků, s cílem podpořit inovace, růst a rozšiřování malých a středních podniků. Zvláštní podpora může být poskytnuta na přístup a dostupnost financování pro malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací ve všech odvětvích hospodářství, včetně mikrofinancování a podpory sociálních podniků. Flexibilní soubor finančních nástrojů v rámci ECF by navíc měl zajistit, aby malé a střední podniky mohly v průběhu celého investičního vývoje získávat takový typ podpory, který nejlépe odpovídá jejich potřebám.

(82)Aby dále podpořil zásady zjednodušení a snadného přístupu příjemců k možnostem financování z prostředků Unie, měl by ECF nabízet jednotný portál, který by centralizoval informace o všech možnostech financování z prostředků Unie a přístupu k tomuto financování a podporoval další činnosti. Jednotný portál by měl usnadnit a urychlit přístup k finančním prostředkům, financování a investicím z unijních i jiných zdrojů, zjednodušit postupy a zároveň navázat na portál pro financování a nabídková řízení, portál InvestEU, portál pro přístup k financování, portál STEP a další příslušné platformy. Na jednotném portálu by také mělo být možné přímo podat žádost týkající se možností financování.

(83)ECF má být prováděn v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] 32 [nařízení o výkonnosti], které stanoví pravidla pro sledování výdajů a výkonnostní rámec pro rozpočet Unie, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pravidel pro monitorování a vykazování výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie, pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a viditelnosti.

(84)V rychle se měnícím hospodářském, sociálním a geopolitickém prostředí ukázaly nedávné zkušenosti potřebu větší pružnosti víceletého finančního rámce a programů Unie. Za tímto účelem a v souladu s cíli ECF by financování mělo náležitě zohledňovat vyvíjející se potřeby politiky, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, v závěrech Rady a usneseních Evropského parlamentu, a zároveň zajistit dostatečnou předvídatelnost plnění rozpočtu.

(85)Za účelem dosažení obecných a specifických cílů ECF by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny maximální výše rozpočtové záruky a míry tvorby rezerv, jakož i pokud jde o některá opatření na podporu politiky v oblasti vesmíru. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 33 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci dostává Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. 

(86)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ECF prostřednictvím určitých opatření stanovených v pracovních programech, jakož i některých opatření na podporu politiky v oblasti vesmíru by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 34 .

(87)Ačkoli se pracovní programy a jiné akty, kterými se provádí toto nařízení, týkají konkrétních úkolů plnění rozpočtu, které nevyžadují svěření prováděcích pravomocí a které by obvykle neměly spadat do oblasti působnosti prováděcích aktů uvedených v nařízení (EU) č. 182/2011, měl by být použit poradní postup pro přijímání některých aktů vymezených v tomto nařízení, včetně pracovních programů, kterými se provádějí činnosti v oblasti čisté transformace, zdraví, biotechnologií, zemědělství a bioekonomiky, vedoucího postavení v digitální oblasti, odolnosti a bezpečnosti, obranného průmyslu a vesmíru, vzhledem k tomu, že tyto akty by měly být plně podporovány a měly by vytvářet synergie s vnitrostátními činnostmi a činnostmi sdíleného řízení, které provádějí členské státy. Vzhledem k citlivosti a zvláštnímu významu synergií a plné koordinace s členskými státy v oblasti odolnosti a bezpečnosti, podpory obranného průmyslu a vesmíru by se měl pro přijímání pracovních programů v těchto oblastech použít přezkumný postup.

(88)Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty v řádně odůvodněných případech, kdy pracovní program nebyl přijat v dostatečném předstihu před rokem plnění rozpočtu, aby byla zajištěna kontinuita podpory Unie, zejména v případě kritických provozních činností, jako jsou satelitní systémy a kritické infrastruktury, nebo kdy je třeba tyto akty přijmout urychleně, aby bylo možné okamžitě reagovat na krizi nebo jiné podobné výjimečné a řádně odůvodněné mimořádné situace, pokud to vyžadují naléhavé důvody.

(89)ECF nahrazuje programy zřízené nařízeními (EU) 2021/522, 35 (EU) 2021/694, 36 (EU) 2021/696, 37 (EU) 2021/697, 38 (EU) 2021/783, 39 (EU) 2023/588, 40 a zrušuje ustanovení nařízení (EU) 2021/696, (EU) 2023/588 a (EU) [EDIP],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Účel a struktura fondu

Článek 1

Předmět

1.Tímto nařízením se zřizuje Evropský fond pro konkurenceschopnost (dále jen „ECF“), včetně zvláštního programu pro obranný výzkum a inovace ve smyslu čl. 182 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, a stanoví se cíle fondu ECF, jeho rozpočet na období 2028–2034, formy podpory z prostředků Unie a pravidla pro poskytování této podpory v rámci průřezových činností a konkrétních politik, které fond ECF podporuje.

2.Toto nařízení stanoví:

a)oblast politiky „Čistá transformace a dekarbonizace průmyslu“ – prováděnou prostřednictvím činností uvedených v kapitole II a kapitole IV a přispívající ke specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)oblast politiky „Zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomika“ – prováděnou prostřednictvím činností uvedených v kapitole II a kapitole V a přispívající ke specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)oblast politiky „Vedoucí postavení v digitální oblasti“ – prováděnou prostřednictvím činností uvedených v kapitole II a kapitole VI a přispívající ke specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)oblast politiky „Odolnost a bezpečnost, obranný průmysl a vesmír“ – prováděnou prostřednictvím činností uvedených v kapitole II a kapitole VII, včetně zvláštního programu pro obranný výzkum a inovace podle odstavce 1, a přispívající ke specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. d).

3.Nařízení rovněž stanoví právní rámec, jehož cílem je zajistit bezpečnost dodávek, odstranit překážky investic a úzká místa ve výrobě a podpořit konkurenceschopnost průmyslové základny Unie.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„poradní dohodou“ se rozumí právní nástroj, jímž Komise a poradní partner upřesní podmínky provádění projektových poradenských služeb;

2)„poradním partnerem“ se rozumí způsobilá protistrana, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s níž Komise uzavřela poradní dohodu za účelem provedení jedné nebo více poradenských iniciativ, jiných než poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž Komise uzavřela smlouvu, nebo výkonných agentur;

(3)„složkou“ se rozumí část nástroje InvestEU ECF vymezená z hlediska původu zdrojů, kterými je podpora podložena;

4)„kontrolou“ se rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

5)„strukturou výkonného vedení“ se rozumí orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli nebo jakékoli jiné osobě se srovnatelnou rozhodovací pravomocí, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje je;

6)„skupinou EIB“ se rozumí Evropská investiční banka (dále jen „EIB“), její dceřiné společnosti a jiné subjekty zřízené v souladu s čl. 28 odst. 1 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky (dále jen „statut EIB“);

7)„záruční dohodou“ se rozumí právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner upřesní podmínky pro navrhování finančních a investičních operací, aby na ně mohla být poskytnuta záruka z nástroje InvestEU ECF, pro poskytnutí rozpočtové záruky na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s tímto nařízením;

8)„naléhavým veřejným zájmem“ se pro účely článku 20 rozumí převažující důvod pro poskytnutí podpory Unie na určitou akci nebo soubor akcí, a to z důvodu jasného a významného přínosu k dosažení cílů politiky v rámci ECF, který odůvodňuje použití zrychlených a zjednodušených pravidel pro udělení podpory;

9)„prováděcím partnerem“ se rozumí způsobilá finanční instituce nebo zprostředkovatel, s nímž Komise uzavřela záruční dohodu;

10)„významným projektem společného evropského zájmu“ se rozumí projekt, který splňuje všechna kritéria stanovená ve sdělení Komise nazvaném „Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem“ nebo v jakékoli následné revidované verzi uvedeného sdělení;

11)„investičním vývojem“ se rozumí nepřetržitý sled veřejné a soukromé finanční podpory a mechanismů podpory politiky poskytované příjemcům v celém řetězci vývoje, včetně ucelené řady činností spojených s přidělováním finančních zdrojů a poskytováním podpory na podporu inovací a hospodářského růstu. Uvedený vývoj zahrnuje mimo jiné zahájení od fáze základního a aplikovaného výzkumu, další pokrok přes fáze rozšiřování, průmyslového využití až k vrcholné fázi výroby v plném rozsahu a průmyslové vyspělosti a internacionalizace;

12)„finanční a investiční operací“ se rozumí operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům prostřednictvím finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněná v příloze k finančním výkazům;

13)„právnickými subjekty“ se rozumí právnické osoby založené a uznané jako takové podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, včetně Struktur pro evropské zbrojní programy (SEAP) zřízených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] 41 [EDIP], které mají právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uveden v čl. 200 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

14)„oblastí politiky“ se rozumí cílená oblast, kterou má sada nástrojů pro ECF podpořit, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 2;

15)„zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných produktů;

16)„projektovým poradenstvím“ se rozumí poradenství, které podporuje investice, včetně činností spojených s budováním kapacit a rozvojem trhu, a služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků poskytované poradenskými partnery, externími poskytovateli služeb, s nimiž Komise uzavřela smlouvu, nebo výkonnými agenturami;

17)„pečetí konkurenceschopnosti“ se rozumí značka kvality udělovaná návrhu podanému v rámci výzvy k předkládání návrhů, který splňuje všechny požadavky na kvalitu stanovené v udělovacím řízení, ale mohl by získat podporu z jiných unijních nebo vnitrostátních zdrojů financování;

18)„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ se rozumí subjekt vymezený v doporučení Komise 2025/3500 final;

19)„malým a středním podnikem“ se rozumí mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES;

20)„zúčastněnými stranami“ se rozumí jednotlivci, skupiny nebo organizace, kteří jsou dotčeni prováděním programu a mohou se do něj zapojit;

21)„infrastrukturou“ se rozumí všechny fyzické a virtuální prvky nezbytné pro poskytování služeb a hospodářských činností, včetně sítí, rozvodných sítí a prostředků, jakož i mobilních aktiv spojených s infrastrukturou, které podporují dekarbonizaci, odolnost, účinnost, digitalizaci a interoperabilitu.

Článek 3

Cíle

1.Obecným cílem ECF je zvýšit evropskou konkurenceschopnost, zejména ve strategických odvětvích a technologiích v rámci celého investičního vývoje, a to prostřednictvím:

a)zajištění technologického, hospodářského a environmentálního dopadu investic Unie, mimo jiné rozvojem radikálních a přírůstkových inovací, a nových, špičkových a strategických technologií a technologií dvojího užití s významným hospodářským potenciálem, a to i prostřednictvím rozvoje a urychlení jejich výroby a průmyslového využití;

b)snižování strategických závislostí Unie nebo předcházení těmto závislostem a posilování odolnosti a hospodářské bezpečnosti Unie, mimo jiné diverzifikací zdrojů a trhů, podporou zvyšování evropské výroby strategických technologií a budováním, posilováním a ochranou kritických hodnotových řetězců a infrastruktury Unie;

c)řešení selhání trhu a nepříznivých investičních situací, a to i přilákáním soukromého kapitálu a institucionálních investorů, jakož i veřejného financování v přiměřené míře, aniž by docházelo k duplicitám a vytěsňování soukromých investorů; poskytování služeb integrované platformy k zajištění cílené finanční podpory společnostem ve všech fázích vývoje, startupům, scaleupům a strategickým podnikům, včetně těch, které aktivně zajišťují výrobu, průmyslové využití a uvádění na trh;

d)prohlubování integrace kapitálových trhů Unie v souladu s cílem vybudovat unii úspor a investic, včetně řešení otázky roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, odstranění překážek a vytvoření pobídek pro soukromé investice a diverzifikaci a posílení zdrojů financování podniků Unie ve všech členských státech, včetně členských států s méně rozvinutými kapitálovými trhy;

e)sladění podpory výzkumu, inovací a průmyslové politiky, aby se excelence výzkumu Unie promítla do průmyslové síly Unie na světových trzích a zajistila budoucnost výroby v Evropě;

f)rozvoje přeshraniční a kritické infrastruktury Unie, která je klíčová pro její konkurenceschopnost a strategickou nezávislost, zejména infrastruktury v oblasti energetiky a dopravy, digitálních technologií, bezpečnosti, obrany a vesmíru, jakož i sociální infrastruktury a souvisejících dat a služeb;

g)posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací usazených v Unii a jejich schopnosti růst a rozšiřovat se, zejména zlepšením jejich přístupu k financování, včetně soukromých investic, mikrofinancování a podpory sociálních podniků, jakož i usnadněním přístupu k financování Unie prostřednictvím rychlejších, zjednodušených a harmonizovaných postupů; snížení a zajištění přiměřené zátěže související s podáváním zpráv;

h)řešení nedostatku dovedností kriticky potřebných pro všechny druhy kvalitních pracovních míst v odvětvích se strategickým významem pro konkurenceschopnost EU, a to prostřednictvím horizontálních i specifických investic do dovedností, přispíváním k dostupnosti dovedností v oblasti budoucích nových technologií a snahou doprovázet investiční činnost investicemi do dovedností a uvádět, kdy jsou tyto investice zahrnuty;

i)zajištění integrace jednotného trhu, včetně podpory iniciativ v jakékoli fázi investičního vývoje s pozitivními vedlejšími účinky pro jednotný trh a odolnost jeho hodnotových řetězců;

j)podpůrných opatření pro vypracování, provádění a sledování příslušných právních předpisů a politik Unie;

k)zajištění spravedlivého přechodu k udržitelné, dekarbonizované a digitální ekonomice, která je spravedlivá a podporuje pracovníky a komunity.

2.V rámci obecných cílů stanovených v odstavci 1 sleduje ECF zejména tyto specifické cíle:

a)specifické cíle na podporu čisté transformace a dekarbonizace průmyslu spočívají v podpoře dekarbonizace evropského průmyslu, včetně malých a středních podniků a energeticky náročných průmyslových odvětví, výroby čistých technologií a příslušných dodavatelských řetězců, a přispění k přechodu na udržitelné, oběhové, klimaticky neutrální a odolné hospodářství účinně využívající energii, vodu a ostatní zdroje. To zahrnuje zavádění dekarbonizačních technologií a dalších řešení pro průmyslové procesy a činnosti v průmyslových odvětvích, jakož i dekarbonizaci dodávek energie, prosazování energetické účinnosti, zavádění řešení v oblasti obnovitelných a čistých zdrojů energie, rozvoj flexibility energetických systémů, využívání rozhodujících trhů s čistými výrobky, rozvoj, odolnost, integraci a digitalizaci energetických a dopravních infrastruktur a systémů, podporu inteligentní mobility a udržitelných alternativních paliv, jakož i udržitelné modré ekonomiky, rozvoj inovativních obchodních modelů inspirovaných přírodou a řešení na straně poptávky pro čisté a dekarbonizované budovy, dopravu a průmysl a zvýšení výroby přispívající ke strategické autonomii Evropy;

b)na podporu oblasti politiky Zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomiky:

1)specifické cíle na podporu oblasti zdraví představují podpora inovací a konkurenceschopnosti zdravotnického odvětví při současném zajištění bezpečnosti dodávek a průmyslové kapacity a schopnosti zvládat budoucí závažné přeshraniční hrozby pro zdraví; zlepšování a ochrana veřejného zdraví a zdraví obyvatelstva upřednostněním upevňování zdraví a prevence nemocí v průběhu celého života na základě přístupu „zdraví ve všech politikách“ a „jednoho zdraví“ a posilováním inovací a odolnosti zdravotnických systémů;

2)specifickým cílem na podporu biotechnologií je přispívat k vývoji a rozšiřitelné výrobě a zavádění, dostupnosti a přístupnosti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, diagnostiky a dalších lékařských protiopatření;

(3)specifické cíle na podporu politiky bioekonomiky spočívají v podpoře inovativní a konkurenceschopné bioekonomiky v Unii, a to i v oblastech biologických materiálů a výrobků z biologických materiálů, biovýroby, inovativních potravinářských výrobků a biochemických produktů; včetně podpory malých a středních podniků, startupů a scaleupů, přispívání k rozvoji a rozšiřitelné výrobě a využití, dostupnosti a přístupnosti inovací v oblasti bioekonomiky, včetně těch, které jsou založeny na průřezových špičkových biotechnologiích; posílení dodavatelských řetězců a zvyšování jejich odolnosti;

4)specifickým cílem na podporu zemědělství a potravinového zabezpečení je posílit konkurenceschopnost, udržitelnost a odolnost zemědělství, rybolovu a akvakultury, lesnictví a venkovských a pobřežních oblastí a jejich úlohu při přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, které je odolné vůči změně klimatu, inteligentně využívá zdroje vody a nepoškozuje přírodu, a posílit ochranu biologické rozmanitosti přírodních zdrojů a zároveň přispět k dlouhodobému potravinovému zabezpečení v Unii;

c)specifické cíle na podporu politiky vedoucího postavení v digitální oblasti spočívají v podpoře inovací a konkurenceschopnosti digitálního odvětví pro konkurenceschopnou a bezpečnou Unii a v zajišťování jeho přínosů pro občany a společnost, veřejnou správu a podniky v celé Unii. To zahrnuje mimo jiné podporu celých digitálních hodnotových a dodavatelských řetězců a činností, včetně podpory startupů, scaleupů a malých a středních podniků, a to zejména z hlediska těchto aspektů: dosáhnout vedoucího postavení v oblasti digitálních technologií a technologií umělé inteligence, mimo jiné prostřednictvím přenosu technologií a inovací a prostřednictvím špičkových infrastruktur, jako jsou digitální dvojčata na základě umělé inteligence; dosáhnout technologické suverenity vybudováním odolných digitálních ekosystémů a zajištěním vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii; umožnit podnikům a občanům využití síly digitálních technologií zaváděním pokročilých digitálních aplikací a služeb, infrastruktur, kapacit a schopností a posilováním interoperability napříč Unií, včetně podpory digitalizace podniků, a to i malých a středních podniků, malých podniků se střední tržní kapitalizací, startupů a scaleupů; podpořit digitální transformaci a interoperabilitu veřejného a soukromého sektoru rychlým zaváděním umělé inteligence, technologií peněženek, například peněženek digitální identity EU, a služeb vytvářejících důvěru zaváděných podle nařízení (EU) č. 910/2014, a připravovaných evropských podnikatelských peněženek a dalších digitálních inovativních řešení; podpořit kulturní a tvůrčí odvětví a doplnit program AgoraEU;

d)specifické cíle na podporu politiky „Odolnost a bezpečnost, obranný průmysl a vesmír“:

1)specifické cíle na podporu odolnosti dodavatelských řetězců spočívají v posílení odolnosti Evropy upevněním kapacity Unie v oblasti průzkumu, těžby, zpracování a recyklace surovin a diverzifikace zdrojů dodávek a trhů a zlepšením včasné dostupnosti těchto produktů, včetně zkrácení jejich dodacích lhůt, rezervace výrobních kapacit nebo vytváření zásob výrobků, meziproduktů nebo surovin;

2)specifické cíle na podporu obranného průmyslu EU spočívají v podpoře připravenosti obranného průmyslu Unie a jejích členských států posílením konkurenceschopnosti, reakceschopnosti a možností evropské technologické a průmyslové základny obrany (dále také „EDTIB“), včetně podpory startupů, scaleupů a malých a středních podniků, podporou inovativního obranného ekosystému EU; ve společném výzkumu a vývoji obranných produktů a technologií, včetně přelomových obranných technologií; spolupráci v průběhu celého životního cyklu obranného vybavení, zejména při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a při rozvoji evropských obranných projektů společného zájmu; přizpůsobení výrobního odvětví strukturálním změnám;

(3)specifické cíle týkající se zavádění vesmírných systémů a vesmírné politiky EU spočívají ve vývoji, údržbě a provozování vesmírných systémů, zajišťování špičkových kosmických informací, dat a služeb na podporu politik Unie, zejména v oblasti bezpečnosti, obrany, udržitelného růstu, ochrany životního prostředí a odolnosti vůči změně klimatu, globální angažovanosti a strategické nezávislosti; v maximalizaci socioekonomických přínosů činností využívajících kosmický prostor, zejména prostřednictvím podpory rozvoje inovativní a konkurenceschopné kosmické ekonomiky Unie a podpory rozvoje skutečně jednotného trhu pro činnosti v kosmickém prostoru, včetně společného výzkumu a inovací v oblasti kosmických výrobků a technologií a podpory malých a středních podniků; ve zvýšení bezpečnosti, zabezpečení a udržitelnosti všech činností v kosmickém prostoru; v podpoře úlohy Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví;

4)specifickými cíli na podporu odvětví civilní bezpečnosti jsou posílení konkurenceschopnosti a reakceschopnosti evropského odvětví civilní bezpečnosti v oblastech použití týkajících se bezpečnosti, odolnosti kritických infrastruktur a infrastruktur dvojího užití, technologií včetně kritické energetické infrastruktury a řešení pro kontrolu zboží a osob na hranicích, ochranu hranic, námořní bezpečnost, celní bezpečnost a civilní připravenost na bezpečnostní hrozby, jakož i posílení schopností příslušných koncových uživatelů v odvětví civilní bezpečnosti.

Článek 4

Rozpočet

1.Orientační finanční krytí na provádění ECF v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034 činí 234 300 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)11 000 000 000 EUR na činnosti přispívající k obecným cílům podle článku 3, prováděné zejména prostřednictvím průřezových činností, jako je netematická podpora z nástroje InvestEU ECF uvedená v kapitole II oddíle 2; projektové poradenství, spolupráce s malými a středními podniky, rozvoj dovedností a přístup k financování uvedené v kapitole III;

b)26 210 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

c)20 393 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);

d)51 493 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);

e)125 204 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).

3.Rozpočtové závazky na činnosti, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

4.Do rozpočtu Unie na období po roce 2034 lze zapsat prostředky na krytí výdajů nezbytných k dosažení cílů stanovených v článku 3, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, jakož i výdaje pokrývající kritické provozní činnosti a služby.

5.Finanční krytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 5 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc sloužící k provádění ECF, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, systémy a platformy informačních technologií na úrovni organizace, informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a správní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením ECF.

ODDÍL 2

Jednotný soubor pravidel

Článek 5

Dodatečné zdroje

1.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky pro ECF nebo kteroukoli z jeho specifických činností nebo cílů uvedených v čl. 3 odst. 2, včetně specifických příspěvků na rozpočtovou záruku a finanční nástroje v rámci nástroje InvestEU ECF podle článku 21. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení mohou být na jejich žádost poskytnuty ECF v souladu s článkem X nařízení (EU) [XXX] [nařízení o Fondu národních a regionálních partnerství]. Komise tyto zdroje vynakládá přímo nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Představují dodatečné zdroje k částce uvedené v článku 4. Uvedené zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly na ECF takto poskytnuty, právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu převedeny zpět do jedné nebo více příslušných kapitol plánu nebo jejich nástupců.

3.Veškeré příjmy z činností a složek podle kapitoly VII oddílu 3 tohoto nařízení představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 pro ECF nebo jeho nástupce.

4.[Od 1. ledna 2028 / datum zahájení programu] se odchylně od čl. 212 odst. 3 prvního, druhého a čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů financovaných ze zdrojů podle tohoto nařízení, jeho předchůdce a nástrojů uvedených v příloze IV nařízení (EU) 2021/523 použijí k poskytování podpory Unie v rámci ECF. Odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) a v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 představují tyto zdroje vnější účelově vázané příjmy ECF.

5.[Od 1. ledna 2028 / datum zahájení programu] lze odchylně od čl. 216 odst. 4 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 použít případný přebytek rezerv na rozpočtové záruky stanovené nařízeními (EU) 2015/1017[2] a (EU) 2021/523[3] na poskytování podpory Unie v rámci ECF. Uvedené zdroje představují vnější účelově vázané příjmy ECF ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení 2024/2509.

Článek 6

Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.ECF se provádí v synergii s dalšími programy Unie. Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet další příspěvek z ECF. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie nebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Je-li příspěvek Unie založen na způsobilých nákladech, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady akce a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Udělovací řízení v rámci ECF mohou být vedena společně v rámci přímého nebo nepřímého řízení s členskými státy, orgány Unie, jejich útvary, subjekty a agenturami, mezinárodními organizacemi třetích zemí, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami, pokud je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie, jakož i bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři poskytnout ECF zdroje v souladu s článkem 5 tohoto nařízení nebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V případě společného udělovacího řízení mohou být členy hodnotící komise podle čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 i zástupci partnerů ve společném udělovacím řízení.

Článek 7

Koordinace

1.Komise zajistí jednotné provádění Evropského fondu pro konkurenceschopnost, rámcového programu pro výzkum a inovace a Inovačního fondu.

2.Komise a členské státy způsobem odpovídajícím jejich příslušné odpovědnosti usnadňují koordinaci a soudržnost mezi Evropským fondem pro konkurenceschopnost a plány národního a regionálního partnerství v oblasti společných priorit konkurenceschopnosti ve vybraných klíčových oblastech a projektech, které jsou považovány za strategicky důležité a ve společném evropském zájmu.

3.ECF bude prováděn v součinnosti s dalšími fondy Unie, včetně fondu Globální Evropa, zejména s cílem podpořit globální konkurenceschopnost, zajistit diverzifikované zdroje dodávek a posílit vývozní potenciál a příležitosti evropských společností.

Článek 8

Pečeť konkurenceschopnosti

1.Pečeť konkurenceschopnosti může být udělena vysoce kvalitním akcím, které splňují alespoň tyto podmínky:

a)byly posouzeny v udělovacím řízení v rámci ECF;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v tomto udělovacím řízení.

2.Pracovní program nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou stanovit další podmínky.

3.Členské státy mohou podporovat projekty, kterým byla pečeť udělena, nebo mohou poskytovat podporu prostřednictvím ECF tak, že ECF poskytnou dodatečné zdroje v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo 2.

4.Strategickým projektům podle aktu o kritických surovinách, aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, aktu o kriticky důležitých léčivých přípravcích a jiným strategickým projektům uvedeným v právních předpisech Unie, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, bude pečeť konkurenceschopnosti udělena přímo.

Článek 9

Způsobilost

1.Kritéria způsobilosti se stanoví na podporu dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 a vztahují se na všechna udělovací řízení v rámci ECF.

2.Za předpokladu, že jsou splněny všechny zvláštní podmínky stanovené v rámci jednotlivých oblastí politiky nebo složek, může být jedna nebo více z následujících kategorií právních subjektů způsobilá k získání podpory Unie v udělovacích řízeních v rámci přímého a nepřímého řízení:

a)subjekty usazené v členském státě nebo v zámořských zemích a územích;

b)subjekty usazené v přidružené třetí zemi;

c)mezinárodní organizace;

d)jiné subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích, jestliže má financování těchto subjektů zásadní význam pro provedení akce a přispívá k cílům stanoveným v článku 3. 

3.Nad rámec čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou mechanismů zadávání veřejných zakázek stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 účastnit a využívat je přidružené třetí země uvedené v čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení a mezinárodní organizace. Pravidla použitelná pro členské státy podle článku 168 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se obdobně použijí na zúčastněné přidružené třetí země a mezinárodní organizace.

4.V udělovacích řízeních nejsou k financování způsobilé tyto činnosti:

a)činnosti, které jsou zakázány právem Unie, platným mezinárodním právem nebo vnitrostátními právními předpisy všech členských států;

b)činnosti, které jsou již plně financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů.

c)v souladu s článkem 136 finančního nařízení se na vysoce rizikové dodavatele z bezpečnostních důvodů vztahují omezení způsobilosti v souladu s právními předpisy EU.

5.Pracovní program nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení blíže upřesnit nebo pro specifické akce stanovit další kritéria způsobilosti.

6.Zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací se neúčastní jednání o kritériích způsobilosti/udělení.

Článek 10

Preference EU

1.Podpora z ECF se zaměřuje na vývoj, výrobu a využívání strategických technologií a odvětví v Unii v souladu s právem Unie a mezinárodními závazky. V udělovacích řízeních lze použít kteroukoli z podmínek uvedených v odstavci 2 s cílem chránit strategické a hospodářské bezpečnostní zájmy Unie, jakož i bezpečnostní a kritická aktiva a služby, které zajišťují.

2.Pracovní program, investiční pokyny nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou stanovit podmínky způsobilosti k zajištění konkurenceschopnosti Unie, včetně ochrany hospodářských zájmů a autonomie Unie, je-li to nezbytné a vhodné, a to i prostřednictvím preferenčních podmínek, jako jsou omezení nebo pobídky pro subjekty Unie, a současně omezit narušení jednotného trhu. Tyto podmínky způsobilosti mohou mít podobu:

a)omezení účasti a výkonnosti, která vyžadují, aby zúčastněné subjekty byly usazeny, využívaly zařízení nebo vykonávaly činnosti v členských státech a případně v dalších způsobilých zemích. Pracovní program nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou stanovit další podrobnosti k uplatňování těchto omezení účasti a výkonnosti;

b)omezení převodu, která vyžadují, aby příjemci finančních prostředků z ECF během akce nebo do pěti kalendářních let po jejím ukončení nepřeváděli přímo ani nepřímo veškeré nebo některé operace, výsledky nebo související přístupová a užívací práva, včetně udělování licencí, ze způsobilého členského státu nebo přidružené země do nezpůsobilé třetí země. Nestane-li se tak, může být financování Unie sníženo a může být v plné výši nebo částečně vymáháno zpět. Pracovní program nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou stanovit další podrobnosti k uplatňování těchto omezení převodu;

c)omezení dodávek a obsahu, která vyžadují, aby příjemci finančních prostředků z ECF zajistili určité minimální využití nebo získávání vybavení, dodávek a materiálů nebo jejich součástí používaných pro akci od způsobilých subjektů uvedených v odst. 2 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze od uvedených způsobilých subjektů přiměřeně získat. Pracovní program nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou stanovit další podrobnosti k uplatňování těchto omezení dodávek a obsahu;

d)kontrolní omezení, která vyžadují, aby příjemci finančních prostředků z ECF získali možnost a/nebo měli možnost rozhodovat o vytváření a využívání výsledků bez omezení uložených nezpůsobilými subjekty, včetně zákonného oprávnění a praktické možnosti upravovat, nahrazovat nebo odstraňovat složky výsledků, které podléhají omezením uloženým nezpůsobilými subjekty nebo třetími zeměmi. Pracovní program nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou stanovit další podrobnosti k uplatňování těchto omezení oprávnění k využití výsledků.

3.Na udělovací řízení, která mají vliv na bezpečnost, obranu nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, se vztahují omezení v souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Uvedená omezení způsobilosti mohou zejména zahrnovat:

a)pokud jde o zúčastněné subjekty, omezení struktur výkonného vedení a omezení vlastnictví a kontroly, která omezují účast všech nebo některých subjektů na subjekty se strukturou výkonného vedení, jakož i vlastnictvím a kontrolou, jež náleží fyzickým nebo právnickým osobám usazeným v členských státech a případně v dalších způsobilých zemích;

b)pokud jde o prováděné činnosti, omezení místa plnění, používání zařízení nebo vybavení, která omezují použití pro všechny nebo některé činnosti na aktiva umístěná v členských státech, případně v jiných způsobilých zemích, nebo pocházející z členských států, případně z jiných způsobilých zemí;

c)pokud jde o další bezpečnostní omezení, bezpečnostní přezkumy a posouzení rizik, bezpečnostní prověrky, omezení převodu a přístupových práv, včetně udělování licencí k zajištění vhodných záruk pro všechny nebo některé výsledky a další informace vytvořené nebo používané v rámci akce.

Článek 11

Přidružení třetích zemí k činnostem v rámci ECF

1.ECF může být otevřen účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými v rámci těchto dohod, které se vztahují na:

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, jakož i na Andorru, Monako a San Marino;

b)přistupující a kandidátské země a potenciální kandidáty;

c)země evropské politiky sousedství;

d)ostatní třetí země.

2.Za předpokladu, že třetí země, která má o účast zájem, splní případné zvláštní podmínky stanovené v rámci jednotlivých oblastí politiky nebo složek, dohody o přidružení pro účast v programu v rámci ECF:

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní ECF, a výhodami pro ni;

b)stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků do ECF, které sestávají z provozního příspěvku a poplatku za účast a obecné správní náklady;

c)nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

e)zajišťují ochranu strategických, bezpečnostních a obranných zájmů a zájmů veřejného pořádku Unie a jejích členských států.

3.Pro účely písmene d) udělí třetí země nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí vykonatelnost rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování EU, jakož i rozsudků a příkazů Soudního dvora Evropské unie, a zajistí, aby její příslušné orgány spolupracovaly s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie v souladu s platnými mezinárodními dohodami nebo jinými použitelnými předpisy.

4.V souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU mohou být uzavřeny samostatné zvláštní dohody pro činnosti v rámci ECF související s bezpečností, poskytováním zabezpečených služeb a kritických aktiv pro EU.

Článek 12

Provádění a formy podpory Unie

1.ECF se provádí prostřednictvím pracovních programů v souladu s článkem 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.ECF se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

3.Udělovací řízení prováděná v rámci ECF musí být v souladu s obecnými ustanoveními ECF uvedenými v kapitolách I a II tohoto nařízení, která mají v případě rozporu přednost před veškerými jinými pravidly týkajícími se činností nebo následných prováděcích aktů.

4.Pokud se udělovací řízení týká více než jednoho specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2, může pracovní program stanovit, že se udělovací řízení provádí podle jediného souboru pravidel přímým použitím nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 doplněného obecnými pravidly stanovenými v kapitolách I a II, nebo použitím pravidel jednoho z dotčených specifických cílů.

5.Za určitých řádně odůvodněných okolností může být financování z prostředků Unie poskytnuto bez výzvy k předkládání návrhů v souladu s článkem 198 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, včetně písmene e).

6.Podpora Unie může být poskytnuta v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, zejména ve formě grantů, cen, zadání veřejné zakázky, nefinančních darů, rozpočtových záruk a finančních nástrojů.

7.Poskytuje-li se podpora Unie formou rozpočtové záruky a finančních nástrojů, a to i v kombinaci s jinými formami nevratné podpory v rámci operací kombinování zdrojů, provádí se v souladu s hlavou X nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

8.Je-li financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, a to i v případě, že je kombinováno v rámci operací kombinování zdrojů s jinými formami návratné podpory, které nejsou podporovány z rozpočtu Unie, poskytuje se v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a ve formě financování, které není spojeno s náklady v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, nebo v případě potřeby za použití zjednodušeného vykazování nákladů. Financování může být rovněž poskytnuto formou úhrady skutečných způsobilých nákladů, pokud cílů akce nelze dosáhnout jinak nebo pokud je tato forma nezbytná k umožnění jiných zdrojů financování, včetně financování ze strany členských států.

9.V souladu s čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 může být hodnotící komise v případě akcí provádějících výzkumné a inovační činnosti částečně nebo zcela složena z nezávislých externích odborníků.

10.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu stanoveného v článku 30 rámcového programu pro výzkum a inovace mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním částek dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle článku 155 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Od příjemců nesmí být přijaty ani od nich nesmí být požadovány žádné další záruky nebo zajištění.

11.Je-li to nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 3, mohou být části ECF prováděny prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo partnerství v rámci veřejného sektoru zřízených v rámci rámcového programu pro výzkum a inovace, zejména pověřením společných podniků zřízeným podle článku 187 Smlouvy o fungování EU úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Podpora z ECF je podmíněna účinným využíváním finančních prostředků Unie, přiměřeným finančním příspěvkem ostatních partnerů, který přinejmenším odpovídá příspěvku Unie, a hlasovacími právy Unie v řídících orgánech, která zajišťují ochranu zájmů Unie v partnerství. Za tímto účelem se společné podniky zřizují jediným zřizovacím aktem, který zajišťuje centralizované správní funkce.

12.Kromě důvodů uvedených v článku 132 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 udělovací řízení a z nich vyplývající právní závazky umožňují ukončení v případě, že se cílů akce pravděpodobně nepodaří dosáhnout vůbec nebo ve stanovených lhůtách nebo pokud akce ztratila svůj politický význam.

Článek 13

Použití předpisů o utajovaných informacích a citlivých informacích

1.Komise chrání utajované informace v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 42 .

2.Každý členský stát a přidružená země zajistí, aby poskytovaly pro utajované informace EU stupeň ochrany rovnocenný bezpečnostním pravidlům Rady stanoveným v rozhodnutí Rady 2013/488/EU 43 . Rovnocennost ochrany ve třetích zemích se stanoví v dohodě o bezpečnosti informací uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

3.K usnadnění výměny utajovaných informací a citlivých informací s členskými státy a případně s dalšími příjemci se používá zabezpečený systém výměny.

4.Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, které se podílejí na plnění rozpočtu Unie, mají přístup k informacím, včetně utajovaných informací, nezbytným pro účely provádění udělovacích řízení, provádění akcí, včetně podávání zpráv a plateb, jakož i kontrol, přezkumů, auditů a vyšetřování.

5.V zájmu zajištění souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, včetně zásad transparentnosti a rovného zacházení, se ve všech fázích udělovacího řízení zahrnujících utajované informace s administrativními údaji nezbytnými pro hodnocení, udělení a audit podpory Unie, které jsou omezeny na právní, finanční a procesní informace, zachází jako s citlivými neutajovanými informacemi.

Článek 14

Správní a poradní rady a výbory

1.Je zřízena strategická rada zúčastněných stran.

2.Členy strategické rady zúčastněných stran ECF jmenuje Komise na základě otevřené výzvy k předložení nominací nebo k vyjádření zájmu, případně obojímu, podle toho, co Komise považuje za vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti z hlediska odvětví, typu organizace, včetně soukromých investorů, a velikosti, odborných znalostí, pohlaví, věku a zeměpisného rozložení. Funkční období členů rady je omezeno na čtyři roky a lze je jednou prodloužit. Členové správní rady by měli jednat bezúhonně a poctivě.

3.Komise stanoví pro Radu zúčastněných stran ECF podrobná pravidla týkající se výběru a složení, odměňování, jednacího řádu, střetu zájmů a důvěrnosti. Členové rady jsou těmito pravidly vázáni.

4.Strategická rada zúčastněných stran ECF poskytuje na základě informací od Observatoře nově vznikajících technologií poradenství ohledně celkového směřování ECF, poradenství ohledně dlouhodobých trendů v oblasti konkurenceschopnosti, poradenství ohledně oblastí selhání trhu a nepříznivých investičních situací, které by mohly být řešeny při provádění ECF, a poradenství ohledně identifikace strategických portfolií projektů v rámci činností ECF a napříč těmito činnostmi, a pro tyto účely může pracovat v různých složeních zaměřených na jednotlivé oblasti politiky.

5.Zřizuje se nezávislý investiční výbor pro nástroj InvestEU ECF (dále jen „investiční výbor“).

6.Složení investičního výboru musí zajistit, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do působnosti ECF a rozsáhlé znalosti zeměpisných trhů v Unii, a aby byl jako celek genderově vyvážený.

7.Investiční výbor přezkoumává návrhy na financování a investiční operace předložené prováděcími partnery pro krytí zárukou Unie a ověřuje soulad návrhů na financování v rámci nástroje InvestEU ECF s použitelnými pravidly.

8.Poradní výbor pro nástroj InvestEU ECF se skládá z jednoho zástupce každého prováděcího partnera a jednoho zástupce každého členského státu. Poradní výbor pro nástroj InvestEU ECF poskytuje poradenství ohledně koncipování finančních produktů a strategického a provozního směřování v oblasti své působnosti. Rovněž poskytuje poradenství ke koordinaci s Evropskou radou pro inovace s cílem zajistit doplňkovost s ostatním financováním z prostředků Unie nebo soukromými investicemi. Poradnímu výboru předsedá zástupce Komise.

9.Komise stanoví pro investiční výbor a poradní výbor pro nástroj InvestEU ECF podrobná pravidla týkající se výběru a složení, odměňování, jednacího řádu, střetu zájmů a důvěrnosti.

10.Komise a prováděcí partneři zavedou pravidelné dialogy o přezkumu politiky s cílem projednat pokrok při provádění finančních produktů a zapojit se do příslušného vývoje politiky.

11.Komise zajistí, aby byly při vypracovávání pracovních programů konzultovány zúčastněné strany, a to vytvořením jedné nebo několika tematických platforem pro každou oblast politiky.

Kapitola II

SADA NÁSTROJŮ PRO ECF

ODDÍL 1

Nástroje pro koordinaci grantů, veřejných zakázek a průmyslové politiky

Článek 15

Pracovní programy

1.Pracovní programy mohou stanovit:

a)akce a související rozpočet z ECF, jakož i akce stanovené ve zvláštní vyhrazené části pracovních programů uvedené v odstavci 2;

b)nástroje a formy financování;

c)kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení;

d)jednotnou sazbu spolufinancování na jednotlivou akci pro granty poskytované podle skutečných nákladů;

e)akce, na které se vztahuje vzájemný pojišťovací mechanismus podle nařízení (EU) [XXX] [Horizont Evropa];

f)pravidla použitelná na akce týkající se více než jednoho specifického cíle;

g)akce, na které se vztahují zvláštní pravidla, zejména pokud jde o vlastnictví, využívání a šíření, převod a udělování licencí, jakož i práva přístupu k výsledkům;

h)akce, na které se vztahují mechanismy stanovené v článku 20.

2.Pracovní programy podle tohoto nařízení zahrnují ve zvláštní vyhrazené části činnosti v oblasti kooperativního výzkumu a inovací a jim vyhrazený rozpočet.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pracovní programy k provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a), b), c) a d) a pro horizontální činnosti v kapitole III. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 83 odst. 2.

4.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pracovní programy k provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodech 2), 3) a 4). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

5.V řádně odůvodněných naléhavých případech souvisejících se skutečností, že pracovní program nebyl přijat do 1. října roku předcházejícího roku plnění rozpočtu, přijme Komise pracovní program prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů postupem podle čl. 83 odst. 4, a to nejpozději do 15. října roku předcházejícího roku plnění rozpočtu. Tyto prováděcí akty zůstávají v platnosti v daném období plnění rozpočtu.

6.V řádně odůvodněných naléhavých případech souvisejících s potřebou okamžité reakce na krizi nebo jiné podobné výjimečné a řádně odůvodněné mimořádné situace může Komise přijmout pracovní program prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů postupem podle čl. 83 odst. 4.

Článek 16

Nástroj pro tvorbu hodnotových řetězců jednotného trhu

1.V zájmu podpory odolných hodnotových řetězců Unie mohou pracovní programy zahrnovat zvláštní výzvy k předkládání návrhů na rozšíření hodnotových řetězců, které budou podporovat jak přípravu projektů, tak i přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu za účelem integrace dodavatelů, výrobců a inovátorů z různých členských států a diverzifikace zdrojů dodávek.

Článek 17

Průkopníci v oblasti technologií EU

1.Pracovní programy mohou zahrnovat specializovaná dvoustupňová udělovací řízení zdola nahoru, jejichž cílem je určit a podpořit průkopníky v oblasti technologií EU prostřednictvím konsorcií vycházejících z potřeb průmyslu, která využijí své úlohy hnací síly inovací a vývozu k posílení své globální konkurenceschopnosti spolu se svými evropskými dodavateli z řad malých a středních podniků prostřednictvím investic do nových řešení a identifikace vhodných partnerů. Podporovat lze přípravu projektů i lákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu.

2.V prvním stupni může být zveřejněna otevřená výzva k vyjádření zájmu o zboží, práce nebo služby, které by mohly přispět ke konkurenceschopnosti Unie obecně nebo v určitém odvětví, aniž by byl specifikován druh činností nebo nástroj plnění rozpočtu, který má být použit.

3.Ve druhém stupni bude podpořena analýza a přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu.

4.Návrhy a nabídky budou hodnoceny a seřazeny na základě společných kritérií pro udělení, jako je jejich srovnatelný přínos pro konkurenceschopnost Unie.

5.Hodnotící komise určí nejvhodnější nástroj plnění rozpočtu a navrhne maximální výši a formu příspěvku Unie.

Článek 18

Opatření k posílení výroby

1.Odchylně od čl. 196 odst. 2 finančního nařízení mohou finanční příspěvky, pokud je to nezbytné k provádění výrobních projektů nezbytných pro podporu obecného cíle odolnosti uvedeného v čl. 3 odst. 1 nebo činností nezbytných k zajištění bezpečnosti, odolnosti nebo kontinuity služeb na podporu cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d), zahrnovat akce, které byly zahájeny před datem předložení návrhu týkajícího se těchto akcí.

2.Pracovní program nebo dokumenty související s udělovacím řízením stanoví další podmínky, které zajistí, aby byla podpora nezbytná a přiměřená, vylučovala nadměrnou náhradu a dvojí financování, byla dočasná a v průběhu času se snižovala.

Článek 19

Navýšení pro významné projekty společného evropského zájmu

1.ECF může podpořit:

a)projekty, které se přímo podílejí na významném projektu společného evropského zájmu, který schválila Komise podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU;

b)navazující projekty založené na výsledcích významných projektů společného evropského zájmu, za podmínky významných soukromých investic.

2.Jakákoli podpora z ECF pro významný projekt společného evropského zájmu uvedená v odstavci 1 je podmíněna spolufinancováním z vnitrostátních zdrojů.

Článek 20

Zrychlená a cílená opatření pro konkurenceschopnost

1.S cílem vytvořit nebo usnadnit možnost podpory Unie pro akce naléhavého veřejného zájmu nebo akce kriticky citlivé z hlediska času, které by jinak nemohly být účinně provedeny podle běžných pravidel platných pro rozpočet Unie nebo odvětvové politiky, mohou pracovní programy určit některá udělovací řízení v rámci přímého nebo nepřímého řízení, na něž se mohou vztahovat určité dodatky, výjimky a odchylky od použitelných právních předpisů v průběhu udělovacího řízení nebo provádění podporovaných činností, a to s výhradou všech těchto podmínek:

a)akce je nezbytná a vhodná k dosažení cílů akce v souladu s obecnými nebo specifickými cíli programu;

b)akce je řádně odůvodněna naléhavým veřejným zájmem a/nebo je citlivá z hlediska času, případně obojí;

c)akci nelze jinak účinně provést podle běžných pravidel platných pro udělovací řízení.

2.V souladu s odstavcem 1 lze na udělovací řízení použít jedno nebo více z následujících opatření:

a)aniž je dotčeno použití soutěžních řízení, kdykoli je to vhodné v souladu s čl. 192 odst. 1 a nad rámec článku 198 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, může pracovní program u grantů stanovit, že udělovací řízení má podobu cílené intervence, která:

1)určí akci naléhavého veřejného zájmu Unie a příjemce nebo kategorie příjemců, kteří mohou být vyzváni k předložení návrhu bez výzvy, nebo

2)stanoví částku, do jejíž výše mohou být určeny a vyzvány návrhy, kterým byla udělena pečeť uvedená v článku 8 tohoto nařízení, které však neobdržely finanční prostředky Unie z důvodu nedostatečného rozpočtu. Žadatelé mohou být vyzváni k opětovnému předložení návrhu bez výzvy; pokud je návrh znovu předložen bez podstatné změny, může orgán poskytující podporu rozhodnout, že bude plně vycházet z předchozího kladného hodnocení a případných dříve provedených kontrol a předložených podkladů; rozhodnutí o udělení grantu řádně vysvětlí důvody k udělení pro jednotlivou akci a seznam akcí se zveřejní ve výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 74 odst. 9 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 nebo

(3)upřesní akci a příjemce nebo oblast politiky a kategorie příjemců a stanoví částku, do jejíž výše mohou být předkládány návrhy na rozšíření akcí v rámci ECF nebo jiných programů Unie s cílem pokračovat v činnostech nebo doplnit další činnosti nebo subjekty a/nebo dále rozvíjet výsledky; pokud akce a příjemci nejsou v pracovním programu jednotlivě určeni, rozhodnutí o udělení grantu řádně vysvětlí důvody k udělení pro jednotlivou akci a seznam akcí se zveřejní ve výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 74 odst. 9 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Ocenění může mít podobu změny původní akce doplněním nových činností a navýšením maximálního příspěvku Unie;

b)odchylně od článků 199, 201 a 203, pokud jde o granty, nebo od čl. 170 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pokud jde o zadávání veřejných zakázek, může pracovní program stanovit, že udělovací řízení má podobu zrychlené intervence, která:

1)omezí požadavky na rozhodnutí o udělení zakázky a podpis právních závazků na předběžné hodnocení kritérií pro udělení zakázky a vyloučení; rozhodnutí o udělení zakázky bude přijato výhradně na základě vlastního prohlášení žadatelů a uchazečů o kritériích výběru a způsobilosti, aniž by se v průběhu předběžného hodnocení vyžadovaly příslušné podklady; závěrečné hodnocení, včetně kritérií výběru a způsobilosti, a žádosti o veškeré příslušné podklady se provedou do tří měsíců od podpisu právního závazku a

2)požaduje oznámení výsledků předběžného hodnocení uchazečům nebo předkladatelům nabídek do 30 kalendářních dnů od uplynutí lhůty pro podání návrhů nebo nabídek; rozhodnutí o udělení se přijme do 60 kalendářních dnů od uplynutí lhůty k předložení návrhů nebo nabídek a případně se na něj nebudou vztahovat postupy stanovené v článku 83; do ukončení závěrečného hodnocení se nevyplácí žádné předběžné financování;

c)odchylně od článku 9 tohoto nařízení může pracovní program stanovit, že udělovací řízení má podobu pobídkové intervence, která umožní dočasné a podmíněné upuštění od požadavku na splnění vymezené části kritérií způsobilosti během udělovacího řízení a částí provádění akce, zejména pokud jde o místo usazení; splnění dočasně zrušených kritérií způsobilosti bude namísto toho dosaženo a vyhodnoceno během provádění akce ve lhůtě stanovené v právním závazku. Nebudou-li dočasně zrušená kritéria způsobilosti splněna ke stanovenému datu, bude se akce považovat za nezpůsobilou v celém rozsahu a veškeré finanční prostředky Unie budou v plné výši získány zpět; u pobídkových intervencí se nevyplácí žádné předběžné financování;

d)pracovní program může stanovit zvláštní dvoustupňové udělovací řízení zdola nahoru v souladu s těmito pravidly:

1)v první fázi může být vyhlášena výzva k vyjádření zájmu bez upřesnění druhu činností nebo nástroje plnění rozpočtu, který má být použit, aby žadatelé, předkladatelé nabídek a subjekty, u kterých se provádí posouzení pilířů, mohli předložit návrhy projektů nebo nabídky na zboží, práce nebo služby, které by mohly přispět ke konkurenceschopnosti Unie obecně nebo v určitém odvětví;

2)návrhy a nabídky budou hodnoceny a seřazeny na základě společných kritérií pro udělení, jako je jejich srovnatelný přínos pro konkurenceschopnost Unie. Hodnotící komise určí nejvhodnější nástroj plnění rozpočtu v rámci přímého nebo nepřímého řízení, konkrétně grant, zadání veřejné zakázky, nefinanční dary, dohody o příspěvku nebo jinou podporu, a navrhne maximální výši a formu příspěvku Unie;

(3)ve druhém stupni budou v mezích dostupného rozpočtu úspěšně hodnocené projekty nebo nabídky vyzvány, aby svůj návrh nebo nabídku upravily a doplnily v souladu se závěry hodnotící komise. Jinak se udělovací řízení řídí pravidly stanovenými v článku 12, která se vztahují na příslušný nástroj plnění rozpočtu.

3.V souladu s odstavcem 1 může u akcí, které vyžadují plánování, výstavbu a provoz zařízení financovaných v rámci udělovacího řízení, pracovní program určit, že se v závislosti na povaze akce je tato akce ve veřejném zájmu a může být naléhavým důvodem převažujícího veřejného zájmu ve smyslu čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 92/43/EHS a čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, v zájmu obrany ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a v zájmu veřejného zdraví a bezpečnosti ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, v souladu s platnými právními předpisy a za podmínek v nich stanovených, jako je nařízení 2024/1735 (akt o průmyslu pro nulové čisté emise), směrnice RED III (směrnice 2023/2413) nebo souhrnný balíček o obranné připravenosti (COM(2022) 349), pokud jsou splněny zbývající ostatní podmínky stanovené v těchto předpisech.

ODDÍL 2

Nástroj InvestEU ECF

Článek 21

Obecný rámec

1.Nástroj InvestEU ECF jako horizontální prováděcí nástroj pro vnitřní politiky Unie obsahuje rozpočtovou záruku a finanční nástroje, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, za účelem přispění k obecným a specifickým cílům stanoveným v článku 3 a může být prováděn v součinnosti s jinými činnostmi Unie nebo vnitrostátními činnostmi, a to i prostřednictvím složek pro členské státy.

2.Nástroj InvestEU ECF se zaměřuje na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace. Nástroj InvestEU ECF může poskytovat zejména půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové investice poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směrujících financování ke konečným příjemcům.

3.Maximální výše rozpočtové záruky v rámci složky EU nástroje InvestEU ECF činí 70 000 000 000 EUR v běžných cenách. Vytvoří se na ni rezervy v míře 50 %.

4.Minimální výše podpory Unie z ECF poskytované prostřednictvím nástroje InvestEU ECF činí 17 000 000 000 EUR a použije se na podporu obecných a specifických cílů stanovených v článku 3. Tato minimální částka se zvýší o příspěvky z pracovních programů uvedených v článku 15. Příspěvky jsou zvýhodněným prostředkem provádění v rámci ECF a používají se k tvorbě rezerv na rozpočtovou záruku nebo k financování finančních nástrojů.

5.Investiční pokyny stanovené Komisí podrobněji vymezí rozsah intervencí na podporu obecných a specifických cílů stanovených v článku 3. Tyto investiční pokyny se připraví v úzkém dialogu s potenciálními prováděcími partnery.

6.Pro tvorbu rezerv podle odstavce 3 platí tato pravidla:

a)míra tvorby rezerv se posuzuje každý rok v souladu s posouzením podle čl. 41 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

b)pro účely podpory v rámci jiných programů Unie uvedených v čl. 23 odst. 2 se rezerva tvoří z daného jiného programu Unie;

c)tvorba rezerv se přiděluje do závazků do 31. prosince 2034 a zohledňuje pokrok při poskytování rozpočtové záruky v rámci nástroje InvestEU ECF;

d)v souladu s čl. 214 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 probíhá tvorba rezerv do 31. prosince 2037 a zohledňuje pokrok při schvalování a podepisování finančních a investičních operací.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 84 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění odstavec 3, aby upravila míru tvorby rezerv a maximální výši rozpočtové záruky až o 20 % této částky.

Článek 22

Podpora scaleupů a startupů

1.Nástroj InvestEU ECF slouží jako integrovaná platforma Unie pro poskytování cílené finanční podpory společnostem ve všech fázích vývoje, startupům, scaleupům, včetně těch, které aktivně zajišťují výrobu, průmyslové využití a uvádění na trh. Zajistí, aby evropské společnosti s vysokým potenciálem, které vyvíjejí nebo zavádějí inovativní řešení, měly přístup ke kapitálu a zdrojům, které jim umožní růst v Unii, a posílily tak integraci jednotného trhu a unie úspor a investic.

2.Komise ve spolupráci se skupinou EIB, dalšími mezinárodními finančními institucemi a národními podpůrnými bankami vytvoří zejména nástroj pro scaleupy. Nástroj bude koordinovaně a konzistentně poskytovat ucelený soubor nástrojů financování přizpůsobených jedinečným potřebám scaleupů, včetně nepřímého a přímého vlastního kapitálu a kvazikapitálu, rizikového dluhu, půjček, záruk a kombinovaného financování, s cílem přilákat soukromé investory na podporu financování scaleupů a usnadnit možnosti ukončení účasti. Nástroj se zaměřuje na malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací a společnosti se střední tržní kapitalizací.

3.Nástroj intervenuje v případech, kdy tržní investoři nemohou zajistit dostatečné financování evropských rychle rostoucích, inovativních a strategických společností, včetně případů, kdy je to nutné k ochraně strategických aktiv, zájmů, autonomie nebo hospodářské bezpečnosti Unie.

4.Nástroj bude využívat veřejné investice k podnícení významných toků soukromého a institucionálního kapitálu, například od soukromých kapitálových fondů, podniků, penzijních fondů, pojišťoven a dalších dlouhodobých investorů, čímž prohloubí evropské kapitálové trhy a podpoří udržitelný růst scaleupů.

Článek 23

Ustanovení o výlučnosti

1.V období VFR 2028–2034 se rozpočtové záruky, finanční nástroje nebo finanční nástroje využívané přímo Komisí v souladu s článkem 219 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 na podporu cílů politiky na území Unie stanoví výhradně podle tohoto oddílu.

2.Rozpočtová záruka v rámci své maximální výše uvedené v čl. 21 odst. 3 a finanční nástroje, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, mohou být použity k poskytnutí podpory v rámci jiných programů Unie, včetně Inovačního fondu EU ETS a jiných programů Unie financovaných z jiných zdrojů než z rozpočtu Unie, v souladu s cíli stanovenými v těchto programech.

Článek 24

Složka EU a složka členských států

1.Nástroj InvestEU ECF se skládá ze složky EU a složky členských států.

2.Specifické příspěvky do nástroje InvestEU ECF podle čl. 5 odst. 1 lze poskytovat v souladu s čl. 211 odst. 2 a čl. 221 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Specifické příspěvky pro rozpočtovou záruku v rámci nástroje InvestEU ECF vedou k dodatečné částce rozpočtové záruky podle čl. 21 odst. 3.

Článek 25

Společenství prováděcích partnerů

1.Nástroj InvestEU ECF budou realizovat partneři v modelu otevřené architektury, včetně skupiny Evropské investiční banky (EIB), mezinárodních finančních institucí, národních podpůrných bank a institucí.

2.Odchylně od čl. 211 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a s výhradou článku 12 tohoto nařízení může být prováděním rozpočtové záruky nebo finančního nástroje, a to i v případě kombinace s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, pověřen kterýkoli subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

3.Kromě subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) a čl. 211 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2029 mohou být po kladném posouzení pilířů prováděním rozpočtové záruky nebo finančního nástroje výjimečně pověřeny také subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, pokud jsou těmto subjektům poskytnuty odpovídající finanční záruky, které mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie. Tyto soukromoprávní subjekty se vybírají s řádným ohledem na povahu prováděného finančního nástroje nebo rozpočtové záruky, na zkušenosti a finanční a provozní kapacitu a na pravidla a postupy těchto subjektů pro ověřování ekonomické životaschopnosti projektů konečných příjemců. Jejich výběr musí být transparentní, musí být objektivně zdůvodněn a nesmí vést ke střetu zájmů.

Kapitola III

Projektové poradenství, spolupráce malých a středních podniků, rozvoj dovedností a přístup k financování

ODDÍL 1

Projektové poradenství

Článek 26

Projektové poradenství

1.Projektové poradenství je k dispozici pro nástroje vratného a nevratného financování. Akce a činnosti podporované v rámci této kapitoly přispívají k obecným cílům stanoveným v čl. 3 odst. 1 a v příslušných případech podporují a doplňují činnosti v rámci ostatních kapitol.

2.Je zajištěn centralizovaný přístup k poradenským službám a službám napomáhajícím zakládání a rozvoji podniků, které mohou zahrnovat:

a)služby investičního poradenství, včetně činností v oblasti rozvoje trhu a poradenské podpory při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů a pro posílení schopnosti předkladatelů projektů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace a zlepšovat pochopení a využívání finančních nástrojů s cílem plně využít jejich potenciál. Tato podpora se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo financování podporovaného subjektu;

b)služby odborného vedení a pomoci při zakládání a rozvoji podniků zaměřené na potenciální příjemce podpory z ECF a další předkladatele projektů, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, startupů a scaleupů, které podporují a usnadňují jejich přístup k financování a finančním prostředkům z ECF, napomáhají navazování kontaktů se soukromými investory a podporují finanční gramotnost podnikatelů, včetně pochopení možností, které nabízí financování využívající kapitálového trhu;

3.Projektové poradenství mimo jiné podporuje vytváření rezerv projektů a vývoj potenciálních investičních projektů v rámci nástroje InvestEU ECF a přispívá k jejich dalšímu rozvoji. Projektové poradenství rovněž spolupracuje s průmyslovými aliancemi a evropskými klastry. Projektové poradenství je k dispozici v rámci každé uvedené oblasti politiky a vztahuje se na odvětví v rámci této oblasti politiky. Kromě toho se poradenská podpora může vztahovat na obecné cíle a průřezové akce.

4.Komise může uzavírat poradní dohody s poradními partnery a poskytovateli služeb v souladu s potřebami jednotlivých oblastí politiky. Komise a poradní partneři včetně skupiny EIB úzce spolupracují s cílem zajistit efektivnost, synergii a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž zohlední stávající struktury a práci.

5.Bez ohledu na nástroj plnění rozpočtu využitý k pořízení nebo poskytnutí poradenských služeb jsou poskytovatelé a příjemci služeb vybíráni v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení, zamezení střetu zájmů, včetně protichůdných profesních zájmů.

6.Při provádění projektového poradenství Komise, její poradní partneři a další poskytovatelé služeb v případě potřeby spolupracují s dalšími veřejnými nebo soukromými poskytovateli poradenských a podpůrných služeb na úrovni Unie nebo jednotlivých států, včetně sítě „EU pro podniky“.

ODDÍL 2

Spolupráce malých a středních podniků

Článek 27

Síť „EU pro podniky“

1.Zřizuje se síť „EU pro podniky“, která bude pomáhat podnikům Unie zvyšovat konkurenceschopnost, inovovat, růst a rozšiřovat se na jednotném trhu i mimo něj, a to se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, startupy, scaleupy a malé podniky se střední tržní kapitalizací. Síť zeměpisně vyváženým způsobem pokrývá celou Unii, přičemž zohledňuje specifika všech typů regionů v Unii, včetně méně rozvinutých regionů a nejvzdálenějších regionů Unie.

Článek 28

Podpora podnikání

1.ESF provádí průřezové činnosti zaměřené na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a dosažení adicionality na úrovni Unie, a to mimo jiné prostřednictvím těchto opatření:

a)poskytování integrovaného podnikatelského poradenství a podpory společnostem, včetně finanční podpory třetím stranám;

b)zajišťování partnerských příležitostí a budování kapacit;

c)podpora a pomoc při přístupu k technologiím, technologické infrastruktuře a zařízením, podpora zavádění inovací na trh a podpora podnikatelských organizací, malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací, včetně startupů a scaleupů, při zapojení do platforem a odvětví pro spolupráci;

d)podpora porozumění politikám Unie ze strany podniků a získávání zpětné vazby o účinnosti těchto politik;

e)lepší přístup a větší dostupnost financování pro malé a střední podniky, včetně mikrofinancování a podpory sociálních podniků, a pro malé podniky se střední tržní kapitalizací;

f)usnadnění přístupu na trhy, mimo jiné prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků a poskytování informací o trhu, a to i v méně rozvinutých a nejvzdálenějších regionech;

g)zlepšování podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky a podpora nových podnikatelských příležitostí pro malé a střední podniky, a to mimo jiné podporou zhodnocování duševního vlastnictví, stanovování norem a zadávání veřejných zakázek;

h)podpora podnikatelského ducha, včetně podnikavosti žen a mládeže, a osvojování podnikatelských a obchodních dovedností.

Článek 29

Specializované akce pro malé a střední podniky ke zvýšení jejich účasti

1.Každá oblast politiky podporuje specializované akce v konkrétních odvětvích zaměřené na startupy, malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací nebo výzvy pro malé a střední podniky ve strategických odvětvích s cílem podpořit inovace, zakládání a rozvoj podniků, komercializaci a rozšiřování činnosti.

Článek 30

Podpora rozvoje dovedností

1.ECF financuje činnosti na podporu rozvoje dovedností, zejména ve strategických odvětvích, a vytváří silné vazby mezi vysokoškolským vzděláváním, poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy, aplikovaným výzkumem a podniky pro agilní, inovativní a konkurenceschopnou ekonomiku. To zahrnuje podporu evropské záruky dovedností na podporu transformace hodnotových řetězců ve prospěch strategických růstových odvětví nebo profesí na celém trhu práce prostřednictvím prohlubování dovedností a změn kvalifikace pracovních sil a partnerství v oblasti odborného vzdělávání a přípravy s cílem posílit spolupráci mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy a podniky, zejména malými a středními podniky, a propojit je s regionálními průmyslovými ekosystémy.

ODDÍL 3

Asistenční služba pro příjemce

Článek 31

Přístup k finančním prostředkům Unie

1.V souladu s článkem 150 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 přispívá ECF k zachování a rozšiřování jednotného prostoru pro elektronickou výměnu dat účastníků, aby zajistil zjednodušený přístup k finančním prostředkům Unie. Tento příspěvek je zajišťován bez ohledu na způsob nebo nástroj plnění rozpočtu a zahrnuje poradenské služby a služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků a podporu jednotné brány pro přístup k podpoře Unie v souladu s nařízením (EU) [XXX] [nařízení o výkonnosti].

2.ECF může podporovat jakékoli další činnosti s cílem usnadnit a urychlit přístup k finančním prostředkům Unie a k jiným finančním prostředkům, financování a investicím, jakož i zajistit zhodnocení a využití výsledků prostřednictvím nástrojů, jako jsou ověření koncepce, granty na zavádění, poradenské služby a služby na podporu podnikání a jakákoli specializovaná platforma.

Kapitola IV

Podpora čisté transformace a dekarbonizace průmyslu

Článek 32

Předmět

1.Akce podporované podle této kapitoly přispívají k obecným cílům stanoveným v čl. 3 odst. 1 a specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. a).

2.Podpora akcí podle této kapitoly je financována z rozpočtu stanoveného v článku 4 a z případných dalších příspěvků přidělených v souladu s článkem 5.

Článek 33

Specifické činnosti na podporu politik čisté transformace a dekarbonizace průmyslu

1.Podpora oblasti politiky týkající se čisté transformace a dekarbonizace průmyslu se provádí zejména prostřednictvím těchto činností:

a)„činnosti LIFE“: poskytování podpory projektům vedeným zdola nahoru pro demonstraci, testování a tržní uplatňování inovativních řešení a osvědčených postupů v oblasti čisté transformace a dekarbonizace průmyslu a zvyšování povědomí o klimatu a životním prostředí na příslušných úrovních řízení;

b)energetická účinnost, ukládání energie, odezva na straně poptávky, vnitrostátní přenosové/přepravní a distribuční sítě, digitalizace energetických systémů, integrovaná energie z obnovitelných zdrojů, energetické renovace a řešení, systémy a služby v oblasti vytápění a chlazení;

c)řešení pro čistou energii a dekarbonizaci v průmyslu, včetně elektrifikace energeticky náročných odvětví a zachycování, využívání a ukládání uhlíku, a ve městech, zejména v oblasti energetiky, dopravy a budov;

d)získávání, produkce, skladování, distribuce a využívání udržitelných paliv, které usnadňují dekarbonizaci mobility;

e)čistá, multimodální a digitalizovaná řešení bezpečné dopravy a mobility, včetně mobilních aktiv (např. vozidel, plavidel včetně rybářských, letadel, kolejových vozidel) a infrastruktur (mimo jiné nabíjecí infrastruktury, přístavů nebo vysokorychlostních železnic), systémů a provozu;

f)podpora vývoje a zavádění inteligentní mobility, včetně vozidel, infrastruktury, propojené a automatizované mobility, inteligentních systémů řízení dopravy a souvisejících služeb;

g)výroba čistých technologií a její dodavatelský řetězec, mimo jiné prostřednictvím finanční podpory strategických projektů podle nařízení (EU) 2024/1735, zvyšování výrobní kapacity v oblasti technologií pro nulové čisté emise a příslušných dodavatelských řetězců a posilování stávajících výrobních linek;

h)posílení kapacit Unie v oblasti inovací a průmyslového využití pokročilé výroby a pokročilých materiálů;

i)oběhové hospodářství, účinné využívání vody, zdraví oceánů a environmentální politika, včetně řešení na ochranu, obnovu a zlepšení kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody, moří a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a řešení degradace ekosystému, udržitelných řešení pro opatření v oblasti klimatu v zemědělsko-potravinářských a lesnických dodavatelských řetězcích;

j)odolnost vůči klimatu a vodohospodářská odolnost;

k)prevence, omezování a sanace znečištění;

l)investice, inovace a modernizace v odvětvích udržitelné modré ekonomiky, jako je stavba lodí a lodní doprava, energie na moři, technologie pozorování oceánů, modré technologie a ochrana ekosystémů;

m)udržitelnost a čistá transformace malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu, stavebnictví a dalších hospodářských odvětvích;

n)tržní využití, budování kapacit a rozvoj dovedností pro čistou transformaci, včetně přechodu na čistou energii a činností na straně poptávky po energii (například akademie průmyslu pro nulové čisté emise) a přechodu na udržitelnou a bezpečnou mobilitu a udržitelný cestovní ruch ve městech, venkovských oblastech, společenstvích a budovách;

o)podpora opatření k vypracování, provádění, sledování a vymáhání příslušných právních předpisů a politik Unie. To zahrnuje podporu příslušných institucí, spolupráci mezi vnitrostátními orgány a se zúčastněnými stranami, studie, vývoj a zavádění nástrojů a infrastruktur, včetně infrastruktury a nástrojů informačních technologií.

2.Podpora poskytovaná prostřednictvím činností uvedených v odstavci 1 může být poskytována jakoukoli formou, a to i prostřednictvím kooperativních výzkumných a inovačních činností stanovených v nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace] a určených ve zvláštní vyhrazené části pracovního programu.

Článek 34

Doplňující pravidla

1.U činností na podporu koordinačních a podpůrných akcí v oblasti energetické účinnosti a přechodu na čistou energii může podpora z Unie pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování.

2.Odchylně od čl. 184 odst. 6 finančního nařízení může příslušná schvalující osoba u činností na podporu koordinačních a podpůrných akcí v oblasti energetické účinnosti a přechodu na čistou energii a činností v rámci programu LIFE uvedených v čl. 34 odst. 1 písm. a) povolit nebo uložit financování nepřímých nákladů příjemce formou paušálních sazeb až do výše 25 % celkových způsobilých přímých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a jakýchkoli jednotkových nákladů nebo paušálních částek, které zahrnují nepřímé náklady.

3.Pracovní programy zajistí soudržnost s druhy akcí, které mají být prováděny v rámci fondu podle čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES, a soudržnost a doplňkovost s nařízením (EU)[XXX] [Nástroj pro propojení Evropy]

4.Pracovní programy přijaté v souladu s pravidly tohoto nařízení podle této kapitoly zahrnují zvláštní vyhrazenou část a zajišťují soudržnost s činnostmi v oblasti „Konkurenceschopnost a společnost“ podporovanými podle nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa]

Článek 35

Mechanismy soutěžního nabídkového řízení

1.Udělovací řízení podle této kapitoly může mít podobu soutěžního nabídkového řízení. Zahrnuje rozdílové smlouvy, rozdílové smlouvy o uhlíku nebo smlouvy s pevně stanovenou prémií na podporu investic do dekarbonizace za předpokladu, že jsou chráněny finanční zájmy Unie a expozice rozpočtu zůstává omezena na maximální příspěvek. Soutěžní nabídková řízení lze provádět prostřednictvím kteréhokoli z nástrojů pro plnění rozpočtu uvedených v článku 12 a v souladu s nimi.

KAPITOLA V

PODPORA PRO ZDRAVÍ, BIOTECHNOLOGIE, ZEMĚDĚLSTVÍ A BIOEKONOMIKU

Článek 36

Zvláštní ustanovení na podporu politik v oblasti zdraví, biotechnologií, zemědělství a bioekonomiky

1.Akce podporované podle této kapitoly přispívají k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b).

2.Podpora akcí podle této kapitoly je financována z rozpočtu stanoveného v čl. 4 odst. 2 a z případných dalších příspěvků přidělených v souladu s článkem 5.

Článek 37

Specifické činnosti

1.Podpora politiky v oblasti zdraví, biotechnologií, zemědělství a bioekonomiky se provádí zejména prostřednictvím těchto činností:

a)zlepšování a ochrana zdraví, včetně přeshraničního zdravotnictví, upřednostňováním podpory zdraví a prevence nemocí v průběhu celého života prostřednictvím přístupu „zdraví ve všech politikách“ a politiky „jednoho zdraví“, se zvláštním důrazem na přenosné a nepřenosné nemoci, včetně duševního zdraví, degenerativního zdraví, autismu, kardiovaskulárních onemocnění, nádorových onemocnění a dalších nepřenosných nemocí včetně nemocí souvisejících se znečištěním, sexuálního a reprodukčního zdraví, a posilování mezinárodních iniciativ a spolupráce v oblasti zdraví;

b)zvýšení efektivnosti a odolnosti zdravotnických systémů posílením přístupu ke zdravotním údajům a digitálním nástrojům, infrastrukturám a službám, jejich využívání a opakovaného používání, včetně podpory evropského prostoru pro zdravotní údaje, zaváděním řešení založených na umělé inteligenci a robotice ve zdravotnictví, dosahováním pokroku při digitální transformaci zdravotnictví, zlepšováním přístupu ke zdravotnickým službám se zvláštním zaměřením na veřejné zdraví a pracovníky ve zdravotnictví, rozvojem a prováděním právních předpisů Unie v oblasti zdraví, a to i s využitím digitálních technologií, podporou rozhodování založeného na důkazech (včetně podpory hodnocení zdravotnických technologií), poskytováním digitálních řešení pro monitorování a koordinací a podporou integrované činnosti mezi vnitrostátními zdravotnickými systémy s cílem zajistit soudržnost a účinnost v celé Unii;

c)podpora vývoje, výrobní kapacity, výroby a průmyslového využití technologií v oblasti zdraví a bioekonomiky s cílem zvýšit konkurenceschopnost tohoto odvětví a zajistit dostupnost léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, digitálních řešení a lékařských protiopatření Unie, které jsou důležité pro připravenost a reakci na přeshraniční zdravotní hrozby, jakož i konkurenceschopnost a odolnost odvětví zajištěním toho, aby tyto přípravky a prostředky byly inovativní, bezpečné, přístupné, obecně i cenově dostupné, což podpoří spravedlivý přístup v celé Unii;

d)podpora objevování, vývoje, snižování rizika, demonstrací, pilotních projektů, využívání a rozšiřování biotechnologických inovací, urychlování uvádění biotechnologických řešení na trh a jejich využívání, posilování nově vznikajících hodnotových řetězců a poskytování přístupu k financování a další podpory malým a středním podnikům, startupům, scaleupům a inovátorům;

e)ochrana obyvatel podporou rozvoje, provádění a monitorování politik zdravotní bezpečnosti ve spolupráci s orgány členských států a zúčastněnými stranami, jakož i koordinací unijních a vnitrostátních plánů prevence, připravenosti a reakce;

f)podpora inovativního a konkurenceschopného odvětví bioekonomiky v Unii, a to i v oblasti zdravotnických biotechnologií, biologických materiálů a výrobků z biologických materiálů, zhodnocování zemědělských a lesních reziduí, produktů s negativními emisemi uhlíku, biovýroby a biochemických produktů, zejména podporou objevování, vývoje, snižování rizika, demonstrací, pilotních projektů a rozšiřování inovací v oblasti bioekonomiky; urychlením uvádění biologických materiálů ze zemědělství a lesnictví a řešení v oblasti bioekonomiky na trh a jejich tržního využívání; posílením nově vznikajících hodnotových řetězců; budováním kvalifikovaných pracovních sil, poskytováním přístupu k financování a další podpory malým a středním podnikům, startupům, scaleupům a inovátorům;

g)podpora konkurenceschopnosti, udržitelnosti, odolnosti a spravedlnosti pro odvětví zemědělství, rybolovu, akvakultury a lesnictví a venkovské a pobřežní oblasti a přínos k dlouhodobému potravinovému zabezpečení v Unii;

h)podpora opatření k vypracování, provádění, sledování a vymáhání příslušných právních předpisů a politik Unie. To zahrnuje podporu příslušných institucí, spolupráci mezi vnitrostátními orgány a se zúčastněnými stranami, studie, vývoj a zavádění nástrojů a infrastruktur, včetně infrastruktury a nástrojů informačních technologií.

2.Pracovní programy přijaté v souladu s pravidly tohoto nařízení podle této kapitoly zahrnují zvláštní vyhrazenou část a zajišťují soudržnost s činnostmi v oblasti „Konkurenceschopnost a společnost“ podporovanými podle nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa] 

KAPITOLA VI

VEDOUCÍ POSTAVENÍ V DIGITÁLNÍ OBLASTI

Článek 38

Zvláštní ustanovení na podporu vedoucího postavení v digitální oblasti

1.Akce podporované podle této kapitoly přispívají k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. c).

2.Podpora akcí podle této kapitoly je financována z rozpočtu stanoveného v čl. 4 odst. 2 písm. d) a z případných dalších příspěvků přidělených v souladu s článkem 5.

Článek 39

Specifické činnosti na podporu vedoucího postavení v digitální oblasti

1.Podpora vedoucího postavení v digitální oblasti se komplexně a soudržně zabývá digitálním odvětvím v celém jeho rozsahu, do něhož patří například umělá inteligence (včetně továren a gigatováren na umělou inteligenci), vysoce výkonná výpočetní technika, kvantové technologie, polovodiče a fotonika, robotika, technologie pro zpracování velkých objemů dat, edge computing v oblasti telekomunikací a technologie cloudu, 6G a další bezdrátové technologie, komunikační sítě, pokročilá konektivita včetně 6G a jiných bezdrátových technologií, technologie snímání, kybernetická bezpečnost a odolnost sítí, softwarové inženýrství, rozšířená realita a virtuální světy, digitální dvojčata, digitální identita Unie a podnikatelské peněženky, technologie vytvářející důvěru, nové a vznikající digitální technologie, jakož i meziodvětvové digitální technologie a aplikace, včetně těch s potenciálem dvojího užití, podpora datových technologií a datových prostorů.

2.Podpora vedoucího postavení v digitální oblasti se provádí zejména prostřednictvím těchto činností:

a)dosahování vedoucího postavení v oblasti digitálních technologií a technologií umělé inteligence prostřednictvím výzkumu a inovací, aplikovaného výzkumu, přenosu technologií, průmyslového využití a tržního uplatnění. Provádění zahrnuje mimo jiné rozvoj a utváření udržitelných základních digitálních technologií, které odrážejí hodnoty Unie, chrání bezpečnost Unie a podporují její konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku;

b)dosahování technologické suverenity vybudováním odolných digitálních ekosystémů, včetně pokročilých digitálních dovedností, a zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii. Provádění zahrnuje mimo jiné vytvoření atraktivního ekosystému pro přelomové inovativní společnosti, malé a střední podniky, startupy a scaleupy, jakož i pro nové subjekty s vůdčím postavením v digitálním odvětví, aby mohly zůstat, růst a prosperovat v Unii, a podporu jejich růstu a rozšiřování jejich trhů, a to i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, a přispívání k digitální suverenitě Unie se zaměřením na řešení složité povahy technologických hodnotových řetězců, na normalizaci, bezpečnost dodávek vyspělých digitálních technologií, infrastruktur a služeb, potřebné kapacity včetně výrobních a produkčních kapacit, a na vyspělé digitální dovednosti v soukromém i veřejném sektoru;

c)zpřístupnění síly digitálních technologií podnikům a občanům zaváděním nejmodernějších a udržitelných digitálních aplikací, infrastruktur a služeb v celé Unii. Provádění zahrnuje mimo jiné akce zaměřené na výzkum a inovace, vývoj, produkci, výrobu nebo zavádění pokročilých digitálních infrastruktur ve velkém rozsahu v celé Unii (např. vysoce výkonné výpočetní techniky, edge computingu v oblasti telekomunikací a cloudu, továren a gigatováren na umělou inteligenci, dat a datových prostorů, testovacích a experimentálních zařízení, pilotních linek pro polovodiče, fotoniku a kvantové čipy, kvantové výpočetní techniky, komunikační a snímací infrastruktury, center kybernetické bezpečnosti, sítě „EU pro podniky“, evropských center pro digitální inovace, pokročilých infrastruktur pro připojení, včetně podmořských kabelů a jiných než pozemních sítí), peněženek digitální identity EU a služeb vytvářejících důvěru, jakož i evropských podnikatelských peněženek a služeb a bezpečné a interoperabilní digitální veřejné infrastruktury, které budou působit jako klíčový faktor digitální transformace, podporovat odolnost a připravenost společnosti a přinášet jasnou přidanou hodnotu podnikům, veřejným službám a občanům. Tato opatření se případně koordinují s vnitrostátními investicemi, a těží přitom z nevyužitého potenciálu k vytvoření domácího trhu pro vyspělé digitální technologie Made in Europe. Tyto akce mohou být prováděny v rámci projektů pro více zemí zřízených v souladu s rozhodnutím (EU) 2022/2481, zejména včetně projektů prováděných prostřednictvím konsorcií nebo společných podniků evropské digitální infrastruktury;

d)podpora digitální transformace veřejného a soukromého sektoru v Unii, včetně podpory rozvoje a šíření digitálních dovedností. Provádění zahrnuje mimo jiné poskytování nezbytné podpory k urychlení a prohloubení uplatňování a využívání digitálních řešení ve všech hospodářských odvětvích prostřednictvím výzkumu, inovací a zavádění, aby se zvýšila jejich produktivita a konkurenceschopnost, a to se zaměřením na složitější technologie, jakož i na dosažení společenských přínosů. Cílem podpory použití ve veřejném sektoru i širší digitalizace veřejného sektoru je zajistit soudržné interoperabilní prostředí digitálních veřejných služeb v celé Unii, podpořit technologickou suverenitu a maximalizovat efektivnost těchto služeb pro podniky a občany. Digitální transformaci hospodářského a veřejného sektoru podporují také ostatní odvětvové oblasti politiky ECF;

e)podpora opatření k vypracování, provádění, sledování a vymáhání příslušných právních předpisů a politik Unie. To zahrnuje podporu příslušných institucí, spolupráci mezi vnitrostátními orgány a se zúčastněnými stranami, studie, vývoj a zavádění nástrojů a infrastruktur, včetně infrastruktury a nástrojů informačních technologií.

3.Činnosti v rámci tohoto oddílu podporují vývoj, zavádění a pořizování pokročilých kapacit, infrastruktur, technologií a schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem zajistit bezpečnost kritických infrastruktur a digitálních dodavatelských řetězců, vytvořit unijní situační přehled o hrozbách a zlepšit schopnosti odhalování a reakce na incidenty a podporují konkurenceschopnost průmyslové základny kybernetické bezpečnosti Unie, rozvoj dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti spolu s kybernetickou vyspělostí evropské průmyslové základny, včetně malých a středních podniků.

4.Pracovní programy přijaté v souladu s pravidly tohoto nařízení podle této kapitoly zahrnují zvláštní vyhrazenou část a zajišťují soudržnost s činnostmi v oblasti „Konkurenceschopnost a společnost“ podle nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa]

KAPITOLA VII

PODPORA PRO ODOLNOST A BEZPEČNOST, OBRANNÝ PRŮMYSL A VESMÍR

Článek 40

Předmět

1.Akce podporované podle tohoto oddílu přispívají k obecným cílům stanoveným v čl. 3 odst. 1 a specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. d).

2.Podpora akcí podle tohoto oddílu je financována z rozpočtu stanoveného v čl. 4 odst. 2 písm. e) a z případných dalších příspěvků přidělených v souladu s článkem 5.

Článek 41

Synergie v oblasti vesmíru a obrany

1.Zřizuje se poradní výbor pro vesmír a obranu, který může Komisi radit ohledně koordinace a doplňkovosti činností v oblasti vesmíru a obrany ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. d) bodů 1 a 2 a ohledně souvisejících finančních nástrojů pro zvýšení účinnosti investic a efektivnosti výsledků. Členy poradního výboru uvedeného v odstavci 1 jmenují členské státy.

ODDÍL 1

Podpora politiky v oblasti odolnosti

Článek 42

Specifické činnosti na podporu politik v oblasti odolnosti

1.Podpora politiky v oblasti odolnosti posílí strategickou autonomii, hospodářskou bezpečnost a odolnost průmyslu Unie posílením jednotlivých fází hodnotového řetězce surovin, mimo jiné prostřednictvím diverzifikace dodávek kritických surovin ze třetích zemí.

2.Podpora politiky v oblasti odolnosti se provádí zejména prostřednictvím těchto činností:

a)podpora posílení kapacit EU v oblasti průzkumu, těžby, zpracování a recyklace surovin;

b)nákup surovin v souladu s potřebami hospodářské bezpečnosti a cíli ekologické a digitální transformace, aby se snížilo riziko přerušení dodávek pro podniky v EU, včetně budování a správy zásob kritických surovin v koordinaci s členskými státy a průmyslem;

c)finanční podpora strategických projektů podle aktu o kritických surovinách v souladu s potřebami hospodářské bezpečnosti a cíli ekologické a digitální transformace.

3.Podpora poskytovaná prostřednictvím činností uvedených v odstavci 2 může být poskytována jakoukoli formou, a to i prostřednictvím kooperativních výzkumných a inovačních činností stanovených v rámcovém programu pro výzkum a inovace [REF] a určených ve zvláštní vyhrazené části pracovního programu.

4.Pracovní programy přijaté v souladu s pravidly tohoto nařízení podle této kapitoly zahrnují zvláštní vyhrazenou část a zajišťují soudržnost s činnostmi v oblasti „Konkurenceschopnost a společnost“ podle nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa]

Článek 43

Doplňující pravidla

1.Strategické projekty podle aktu o kritických surovinách a strategické projekty předpokládané v příslušných odvětvových právních předpisech mohou uplatňovat pravidla stanovená v článku 20.

ODDÍL 2

Podpora politiky v oblasti obranného průmyslu

Článek 44

Specifické činnosti na podporu politiky v oblasti obranného průmyslu

1.Podpora politiky v oblasti obranného průmyslu se provádí zejména prostřednictvím těchto činností:

a)podpora zavádění evropských obranných projektů společného zájmu podle článku 45 tohoto nařízení;

b)podpora obranného výzkumu a vývoje, inovací a technologické převahy podle článku 46;

c)podpora reakceschopnosti, rozšiřování a odolnosti obranného průmyslu podle článku 47;

d)podpora spolupráce při zadávání veřejných zakázek, údržbě a dostupnosti v oblasti obrany podle článku 48;

e)posilování a podpora vojenské logistiky podle článku 49.

2.Podpora novým účastníkům trhu, inovativním startupům, malým a středním podnikům a scaleupům bude přizpůsobena činnostem uvedeným v prvním odstavci, aby byla zajištěna rychlost, flexibilita a pružnost. Bude mít podobu specializovaného Programu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS), který bude zahrnovat inovativní a rozšiřitelné činnosti, včetně podpory převratných technologií a jednotlivých subjektů, jako jsou: akce umožňující navazování kontaktů a podnikatelský koučink pro inovátory, pružné mechanismy financování, výzvy, hackathony, podpora zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, modely iterativního zadávání veřejných zakázek na modernizaci u rychle se vyvíjejících systémů a další opatření pro zrychlení inovačních cyklů a integraci technologií, ověřování a experimentování.

3.Podpora poskytovaná prostřednictvím činností uvedených v odstavcích 1 a 2 může mít jakoukoli formu, včetně podpory kooperativního výzkumu, jakož i podpory inovačních činností určené jednotlivým subjektům a finančních nástrojů.

Článek 45

Evropské obranné projekty společného zájmu

1.Evropské obranné projekty společného zájmu zahrnují kolaborativní průmyslové projekty, jejichž cílem je posílit konkurenceschopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany v celé Unii a zároveň přispět k rozvoji vojenských schopností členských států a systémů společného zájmu a/nebo užití, včetně těch, které zajišťují přístup do všech operačních oblastí, tj. pozemní, námořní, letecké, vesmírné a kybernetické.

2.Komise může evropské obranné projekty společného zájmu určit v prováděcím aktu přijatém přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

3.Při určování projektů uvedených v odstavci 2 Komise:

a)řádně zváží pokyny poskytnuté v rámci poradního výboru pro obranný průmysl uvedeného v článku 56, zejména to, jak projekt přispívá k prioritám schopností stanoveným v rámci SZBP, především v Plánu rozvoje schopností, a k cílům Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu;

b)určí celkové potřeby financování a potenciální dopady na rozpočet Unie;

c)zohlední veškeré názory členských států.

4.Evropské obranné projekty společného zájmu musí splňovat tato obecná kritéria:

a)projekt zahrnuje nejméně čtyři členské státy;

b)cílem projektu je vývoj schopností, včetně těch, které zajišťují přístup ke strategickým oblastem a sporným prostorům, strategických podpůrných schopností a v příslušném případě systémů fungujících jako evropská obranná infrastruktura společného zájmu a využití;

c)přínosy projektu se projevují v širší části Unie a zajišťují širokou zeměpisnou účast;

d)projekty jsou obzvláště významné z hlediska velikosti nebo rozsahu a jejich cílem je zmírnit značnou míru technologického nebo finančního rizika;

e)potenciální celkové přínosy projektu převažují nad jeho náklady, a to i v dlouhodobějším horizontu.

5.Evropský obranný projekt společného zájmu musí zahrnovat nejméně čtyři členské státy. Projektu se v příslušném případě může účastnit Evropská komise.

6.Má se za to, že evropský obranný projekt společného zájmu přispívá k obranným schopnostem kritickým pro bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států, a je tudíž ve veřejném zájmu. Tyto projekty mohou být zřízeny v rámci Struktur pro evropské zbrojní programy vytvořených v souladu s nařízením (EU) [XXX] [Program pro evropský obranný průmysl].

7.Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy u evropských obranných projektů společného zájmu uplatňovat režimy podpory a poskytovat těmto projektům správní podporu.

8.Realizaci evropských obranných projektů společného zájmu lze považovat za naléhavý důvod převažujícího veřejného zájmu ve smyslu čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice 92/43/EHS a nadřazený veřejný zájem ve smyslu čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60. Plánování, výstavbu a provoz souvisejících výrobních zařízení lze proto považovat za nadřazený veřejný zájem za předpokladu, že jsou splněny zbývající další podmínky uvedené v těchto ustanoveních.

9.Unie podporuje veškeré činnosti nezbytné k vývoji, industrializaci, zadání veřejné zakázky nebo zavedení evropského obranného projektu společného zájmu, a to zejména prostřednictvím některé z činností podporovaných podle tohoto oddílu.

Článek 46

Kooperativní obranný výzkum a vývoj, inovace a technologická převaha

1.Činnosti na podporu obranného výzkumu a vývoje, inovací a technologické převahy mohou zahrnovat zejména:

a)kooperativní výzkumné akce v oblasti obrany, od základního po aplikovaný výzkum, zaměřené na společně dohodnuté priority schopností;  

b)akce týkající se spolupráce na vývoji nových obranných produktů a technologií, které zahrnují alespoň vývoj prototypu systému, testování, potvrzení způsobilosti nebo certifikaci;  

c)akce na podporu převratných technologií v oblasti obrany;

d)akce na podporu rychlejších inovačních cyklů a integrace technologií, včetně průběžného výzkumu a vývoje a technologických výzev;  

e)akce převzetí technologií (spin-in) k přizpůsobení civilních technologií pro účely obrany.

Článek 47

Reakceschopnost, rozšiřování a odolnost obranného průmyslu

1.Činnosti související s posílením reakceschopnosti, rozšiřování průmyslové výroby a odolnosti: s cílem zvýšit reakceschopnost a odolnost evropské technologické a průmyslové základny obrany a umožnit jí vývoj, výrobu a udržování kritické obranné výrobní kapacity/schopností s potřebným rozsahem a rychlostí, a to i prostřednictvím podpory rozšiřování průmyslové výroby inovativních společností a podpory rozvoje dovedností; mohou zahrnovat zejména:

a)optimalizaci, rozšíření, modernizaci, zdokonalení nebo nové využití stávajících výrobních kapacit nebo vytvoření nových výrobních kapacit, pokud jsou tyto součásti a suroviny určeny nebo používány zcela k výrobě obranných produktů, zejména s cílem navýšit výrobní kapacitu nebo zkrátit výrobní lhůty, a to i prostřednictvím pořízení nebo získání potřebných strojů a jakýchkoli jiných nezbytných vstupů;

b)vytváření přeshraničních průmyslových partnerství, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo jiných forem průmyslové spolupráce v rámci společného úsilí průmyslu, například přeshraničních společných podniků, včetně činností, jejichž cílem je koordinovat získávání nebo vyhrazování a vytváření zásob obranných produktů, jejich součástí a odpovídajících surovin, pokud jsou tyto součásti a suroviny určeny nebo používány zcela k výrobě obranných produktů, a koordinovat výrobní kapacity a výrobní plány;

c)budování a zpřístupňování vyhrazených pohotovostních výrobních kapacit (neustále připravených zařízení) pro obranné produkty, jejich součásti a odpovídající suroviny, pokud jsou tyto součásti a suroviny určeny nebo používány zcela k výrobě obranných produktů, v souladu s objednávanými nebo plánovanými objemy výroby;

d)podporu industrializace a komercializace obranných produktů, které byly vyvinuty v rámci akcí financovaných Unií nebo jiných činností spolupráce prováděných s podporou nejméně dvou členských států, mimo jiné prostřednictvím vytváření přeshraničních průmyslových partnerství, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo jiných forem průmyslové spolupráce, zvyšování počáteční výroby a v příslušném případě prostřednictvím licenční výroby;

e)testování, včetně nezbytné infrastruktury, a v příslušném případě certifikaci obnovy obranných produktů s cílem řešit jejich zastarávání a umožnit jejich používání konečnými uživateli;

f)snižování průmyslových strategických závislostí, zejména nahrazování součástí podléhajících omezením ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země nebo rozvoj schopnosti takové součásti nahradit nebo vyřadit.

2.Aby zajistila, že obranné produkty EU budou dostupné včas a v dostatečném objemu, a tím posílila konkurenceschopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany a v příslušném případě i ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany, podpoří Komise tento soubor opatření (Evropský mechanismus pro prodej vojenského materiálu):

a)vytváření, správu a udržování rezervoárů připravenosti obranného průmyslu obsahujících obranné produkty;

b)zřízení a udržování jednotného, centralizovaného a aktualizovaného katalogu obranných produktů, které vyvíjí evropská technologická a průmyslová základna obrany a ukrajinská technologická a průmyslová základna obrany;

c)posílení administrativních kapacit v oblasti veřejných zakázek na obranné produkty.

3.Rezervoár připravenosti obranného průmyslu uvedený v odst. 2 písm. a) zřizuje, spravuje a udržuje pouze Struktura pro evropské zbrojní programy ve smyslu nařízení [EDIP] a rezervoár nabízí členským státům, přidruženým zemím a Ukrajině okamžitou a přednostní možnost nákupu nebo použití/pronájmu obranných produktů, které jsou jeho součástí.

4.Komise po konzultaci s Evropskou obrannou agenturou zřídí a průběžně aktualizuje katalog uvedený v odst. 2 písm. b). Při vypracovávání technických specifikací pro tento katalog Komise konzultuje Evropskou obrannou agenturu a zohlední její názory a případně pořídí institucionální platformu IT, která je nezbytná k sestavení katalogu. Členské státy, Ukrajina a hospodářské subjekty budou vyzvány k dobrovolným zápisům do tohoto katalogu.

Článek 48

Kolaborativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, údržba a dostupnost

1.Program podporuje činnosti, jejichž cílem je zvýšit spolupráci mezi členskými státy a přidruženými zeměmi v oblasti vývoje společné certifikační schopnosti, pořizování, údržby a dostupnosti obranných schopností, a tím snížit roztříštěnost a zvýšit interoperabilitu, dosáhnout úspor z rozsahu, zajistit rychlejší přístup k potřebnému vybavení a posílit kolektivní obrannou připravenost.

2.Členské státy a přidružené země, které provádějí akci související s kolaborativním zadáváním veřejných zakázek, údržbou a dostupností v oblasti obrany, jednomyslně jmenují způsobilý právní subjekt jako zástupce, který jedná jejich jménem pro účely této akce. Zástupce zejména provádí zadávací řízení a uzavírá výsledné smlouvy s dodavateli či poskytovateli jménem zúčastněných zemí. Může se účastnit akce jako příjemce a působit jako koordinátor konsorcia, a může tudíž spravovat a kombinovat finanční prostředky z programu a finanční prostředky od zúčastněných členských států a přidružených zemí.

3.Zástupce ve svých zadávacích řízeních a smlouvách uplatňuje kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v článku 51 pro svá zadávací řízení a smlouvy s dodavateli a ve výzvě k podávání nabídek požaduje, aby se tato kritéria uplatňovala na subdodavatele.

4.Zástupci sdělí Komisi záruky a zmírňující opatření uvedená v článku 51. Další informace o těchto zárukách a zmírňujících opatřeních se poskytnou Komisi na její žádost. Komise informuje výbor uvedený v čl. 83 odst. 1 písm. e) o každém oznámení podaném v souladu s tímto odstavcem.

5.Každá smlouva vyplývající z akce související s kolaborativním zadáváním veřejných zakázek, údržbou a dostupností v oblasti obrany musí obsahovat ustanovení upravující nákup dodatečných množství obranných produktů pro jiné členské státy, přidružené země nebo Ukrajinu.

6.Pro účely tohoto článku se „zástupcem“ rozumí veřejný zadavatel ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU a čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/25/EU usazený v členském státě nebo přidružené zemi, Evropská obranná agentura, Struktura pro evropský zbrojní program nebo mezinárodní organizace, které jsou určeny členskými státy, přidruženými zeměmi nebo Ukrajinou k provádění kolaborativního zadávání veřejných zakázek jejich jménem.

Článek 49

Posilování a podpora vojenské logistiky

1.Činnosti související s posílením vojenské mobility v Unii podporou dvojího užití civilně-vojenských prostředků, včetně vybavení, infrastruktury a suprastruktur, usnadněním, umožněním a podporou vojenských přesunů a přístupu ke kapacitám vojenské mobility, včetně sdružování a sdílení prostředků vojenské mobility; to zahrnuje i podporu vojenských základen, včetně ubytování pro vojenský personál a sociální infrastruktury, s cílem umožnit a udržet zvýšené rozmístění vojenského personálu v členských státech, mohou zahrnovat tyto činnosti:

a)motivace k pořizování výrobků, které umožňují nebo zlepšují přesun, přepravu nebo nasazení vojenského personálu, vybavení nebo zásob a zlepšují přístup ke kapacitám vojenské mobility;

b)pomoc členským státům při identifikaci a přístupu k dopravním a logistickým zdrojům a vybavení, které mohou být k dispozici na komerčním trhu nebo z jiných zdrojů za účelem podpory vojenské mobility;

c)podpora digitalizace procesů souvisejících s vojenskou mobilitou s cílem zajistit a usnadnit přímou a bezpečnou výměnu informací mezi členskými státy, které žádají o vojenský přesun a schvalují jej, a další příslušné postupy;

d)posílení, modernizace, rozšíření a změna využití průmyslových kapacit pro výrobu a údržbu výrobků, které přímo přispívají k vojenské mobilitě v Unii a zlepšují ji;

e)odborná příprava, změny kvalifikace a prohlubování dovedností personálu s cílem zvýšit dostupnost kvalifikovaného personálu pro přepravu obranných produktů, součástí a zásob, zejména pro bezpečnou a účinnou přepravu nadrozměrného, nadměrně těžkého a nebezpečného zboží;

f)posílení ochrany a odolnosti infrastruktur se strategickým významem pro vojenskou mobilitu, zejména těch, které se nacházejí v koridoru vojenské mobility, a těch, které mají evropský dopad;

g)podpora opatření k vypracování, provádění, sledování a vymáhání příslušných právních předpisů a politik Unie. To zahrnuje podporu příslušných institucí, spolupráci mezi vnitrostátními orgány a se zúčastněnými stranami, studie, vývoj a zavádění nástrojů a infrastruktur, včetně infrastruktury a nástrojů informačních technologií.

2.Činnosti budou prováděny jako doplňkové k nařízení (EU) [XXX] [CEF].

Článek 50

Doplňková pravidla pro přidružení třetích zemí

1.Kromě pravidel uvedených v článku 11 se akcí v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě 2 mohou účastnit:

a)členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)Ukrajina.

2.Doplňkově k ustanovením požadovaným v článku 11 dohoda o přidružení s jinými třetími zeměmi, než jsou země uvedené v odstavci 1,

a)upřesní, jak mají být upraveny podmínky způsobilosti, zejména s cílem umožnit účast subjektů usazených v přidružené zemi, ale kontrolovaných jinou třetí zemí nebo subjektem z jiné třetí země;

b)stanoví vhodná opatření k zajištění bezpečnosti dodávek, jakož i veškerá další opatření nezbytná k ochraně bezpečnostních a obranných zájmů Evropské unie a členských států;

c)přispívá ke zvýšení standardizace obranných systémů a k větší interoperabilitě mezi schopnostmi členských států a těchto jiných třetích zemí.

Článek 51

Doplňková pravidla způsobilosti pro granty

1.Vedle splnění všech podmínek způsobilosti stanovených v článku 9 tohoto nařízení musí příjemci finančních prostředků Unie dodržovat povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 6.

2.Příjemci mají své struktury výkonného vedení v Unii nebo v přidružené zemi a nepodléhají kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.

3.Odchylně od odstavce 2 je právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, který podléhá kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, způsobilý jako příjemce finančních prostředků Unie, pokud jsou Komisi předloženy záruky schválené v souladu s vnitrostátními postupy členského státu nebo přidružené země, v nichž je usazen, včetně přiměřených opatření na základě prověřování ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2019/452.

4.Tato záruční opatření zajistí, aby účast právního subjektu ve smyslu uvedeného bodu nebyla v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU.

5.Záruky uvedené v prvním pododstavci musí zejména doložit, že pro účely dané akce byla přijata opatření zajišťující, že:

a)kontrola nad právním subjektem není vykonávána způsobem, který by omezoval jeho schopnost provést akci a dosáhnout výsledků nebo mu v tom bránil, který by ukládal omezení ohledně jeho infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou pro účely akce nezbytné, nebo který by narušoval jeho schopnosti a standardy nutné k provedení akce;

b)nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země nemají přístup k citlivým informacím o akci a zaměstnanci či jiné osoby zapojené do akce mají, pokud je to nutné, vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí;

c)duševní vlastnictví vzniklé na základě akce a výsledky akce zůstanou příjemci během provádění akce i po jejím dokončení, nepodléhají kontrole či omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země a nebudou vyvezeny mimo Unii nebo mimo přidružené země ani k nim nebude poskytnut přístup mimo Unii či mimo přidružené země bez souhlasu členského státu nebo přidružené země, v nichž je právní subjekt usazen, a v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

6.Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za potřebné, mohou být poskytnuty další záruky.

7.Komise informuje výbor uvedený v čl. 83 odst. 1 písm. e) o každém právním subjektu, který je považován za způsobilý podle tohoto odstavce.

8.Pokud nenastanou určité řádně odůvodněné a výjimečné okolnosti, které budou vymezeny v pracovním programu nebo v dokumentech souvisejících s udělovacím řízením, infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců finančních prostředků Unie zapojených do akce, které jsou využívány pro účely této akce, se musí nacházet na území členského státu nebo přidružené země. V případě potřeby mohou pracovní programy stanovit podmíněné výjimky z tohoto pravidla.

9.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. a), b) a e) a v čl. 45 odst. 2 se podmínky uvedené v odstavcích 2 až 6 vztahují na subdodavatele zapojené do akce. „Subdodavateli zapojenými do akce“ se rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem k příjemci, jiní subdodavatelé, jimž je přiděleno alespoň 10 % celkových způsobilých nákladů na akci, a subdodavatelé, kteří mohou pro účely provedení akce vyžadovat přístup k utajovaným informacím. Subdodavatelé zapojení do akce nejsou členy konsorcia.

10.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. a) a d) se podmínky uvedené v odstavcích 2 až 6 vztahují na subdodavatele zapojené do akce nebo do kolaborativního zadávání veřejných zakázek. „Subdodavatelem zapojeným do kolaborativního zadávání veřejných zakázek“ se rozumí právní subjekt, který poskytuje kritické vstupy, jež mají jedinečné atributy nezbytné pro fungování produktu, a kterému je přiděleno nejméně 15 % z hodnoty zakázky a který k plnění smlouvy potřebuje přístup k utajovaným informacím.

11.Výsledky činností uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. a) a b) a v čl. 44 odst. 2, jakož i výrobky nebo technologie, které jsou výsledkem těchto akcí, nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho či více zprostředkujících právních subjektů, a to ani pokud jde o přenos technologií.

12.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. a), c) a d) nesmí být odhadované náklady na součásti pocházející z Unie nebo přidružených zemí nižší nežli 65 % odhadovaných nákladů konečného produktu. Žádné součásti nesmějí pocházet ze třetích zemí, jež jednají v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů.

13.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. a), c) a d) mají příjemci a dodavatelé možnost rozhodnout bez omezení uložených třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu pořizovaného obranného produktu nebo podporovaném navýšení výrobní kapacity obranného produktu, včetně zákonné pravomoci nahradit nebo rozebrat součásti, na něž se vztahují omezení uložená třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí.

14.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. c) a d) může pracovní program stanovit, že požadavky na způsobilost stanovené v odstavcích 10 a 11 tohoto článku budou posouzeny na konci akce.

15.S výjimkou akcí uvedených v čl. 44 odst. 2 nebo pokud není v pracovních programech stanoveno jinak, se podpora Unie poskytuje pouze na akce, které provádí:

a)právní subjekty spolupracující v rámci konsorcia alespoň tří způsobilých právních subjektů usazených alespoň ve třech různých členských státech nebo přidružených zemích. Nejméně tři z těchto způsobilých právních subjektů usazených nejméně ve dvou různých členských státech nebo přidružených zemích nesmí po celou dobu provádění akce přímo ani nepřímo podléhat kontrole stejného právního subjektu ani se kontrolovat navzájem;

b)nebo Struktura pro evropský zbrojní program zřízená v souladu s nařízením (EU) [XXX][EDIP].

16.Pokud je na úrovni Unie zřízen registr s cílem zvýšit dostupnost produktů, které umožňují nebo zvyšují mobilitu, přepravu nebo nasazení vojenského personálu, vybavení nebo zásob, jsou produkty podporované podle článku 45a zapsány do tohoto registru za účelem zpřístupnění produktu Unii nebo jejím členským státům.

17.Pro akce týkající se kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, údržby a dostupnosti podle článku 48 jsou způsobilé pouze tyto právní subjekty:

a)veřejní zadavatelé z členských států nebo přidružených zemí;

b)mezinárodní organizace;

c)Struktury pro evropský zbrojní program zřízené v souladu s nařízením (EU) [XXX] [EDIP];

d)Evropská obranná agentura.

18.Bez ohledu na článek 201 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se finanční způsobilost ověřuje pouze u koordinátora konsorcia.

19.V souladu s čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 mohou být hodnotící komisi nápomocni nezávislí externí odborníci s platnou bezpečnostní prověrkou, pokud to pracovní program vyžaduje. Odchylně od článku 242 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se tento seznam nezávislých odborníků nezveřejňuje.

Článek 52

Míry financování

1.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. a) může podpora Unie pokrýt až 100 % způsobilých nákladů.

2.V případě akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b), které podporují obranný výzkum a inovace, může podpora Unie pokrýt až 100 % způsobilých nákladů.

3.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b), které podporují rozvoj obranných technologií a schopností, může podpora Unie pokrýt až 50 % způsobilých nákladů nebo v případě zadávání veřejných zakázek na služby výzkumu a vývoje až 50 % odhadované hodnoty zakázky.

4.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. c) může podpora Unie pokrýt až 50 % způsobilých nákladů.

5.U akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. d) může podpora Unie pokrýt až 25 % odhadované hodnoty kolaborativní veřejné zakázky.

6.V případě akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. e) může podpora Unie pokrýt:

a)pokud akce podporuje zadávání veřejných zakázek prováděné členskými státy, až 25 % odhadované hodnoty veřejné zakázky;

b)pokud je cílem akcí pomoci členským státům při získávání přístupu k dopravním a logistickým zdrojům, až 100 % způsobilých nákladů.

7.Aby byla řádně zohledněna konkrétní situace dotyčného strategického partnera, může podpora Unie u akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. f) pokrýt až 100 % způsobilých nákladů.

8.Odchylně od čl. 184 odst. 6 finančního nařízení může příslušná schvalující osoba u akcí uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. a) a b) povolit nebo uložit financování nepřímých nákladů příjemce formou paušálních sazeb až do výše 25 % celkových způsobilých přímých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a jakýchkoli jednotkových nákladů nebo paušálních částek, které zahrnují nepřímé náklady.

Článek 53

Kritéria pro udělení

1.Jak je upřesněno v pracovních programech, návrhy akcí se posuzují v souladu s kritérii pro udělení zaměřenými na excelenci:

a)kvalita a efektivnost provádění akce;

b)cíle, priority a očekávané výsledky stanovené pro příslušnou akci, zejména prostřednictvím hodnocení jednoho nebo více z těchto kritérií upřesněných v pracovních programech: i) přínos k excelenci v oblasti obrany; ii) inovační kapacity; iii) přeshraniční spolupráce, zejména s malými a středními podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, které do akce vnášejí významnou přidanou hodnotu; iv) konkurenceschopnost; v) zvýšení výrobních kapacit a dostupnosti; vi) zkrácení výrobních lhůt; v) zvýšení interoperability; vii) zvýšení zaměnitelnosti a viii) bezpečnost dodávek v celé Unii v reakci na zjištěná rizika, včetně zejména vysokého rizika naplnění konvenčních vojenských hrozeb.

Článek 54

Vlastnictví výsledků

1.Pokud je podpora Unie poskytována formou grantu, mají orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i orgány udělující granty na požádání bezplatná přístupová práva k výsledkům pro účely rozvoje, provádění a sledování stávajících politik nebo programů Unie v oblastech své působnosti a právo udělovat třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou stanoveny ve smluvních vztazích mezi zúčastněnými stranami, bez práva udělovat sublicence, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak.

2.Aniž jsou dotčena platná pravidla pro kontrolu vývozu v rámci odpovědnosti členských států a přidružených zemí:

a)vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí mají přístupová práva ke zvláštním zprávám o činnostech financovaných podle čl. 44 odst. 1 písm. b). Tato přístupová práva se udělují bezplatně a Komise je převede na členské státy a přidružené země poté, co zajistí odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti;

b)vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí použijí zvláštní zprávu výhradně pro účely související s jejím použitím ozbrojenými, bezpečnostními nebo zpravodajskými silami nebo pro ozbrojené, bezpečnostní nebo zpravodajské síly a také v rámci jejich programů spolupráce. Takové použití zahrnuje mimo jiné studium, hodnocení, posouzení, výzkum, návrh, přijetí a certifikaci produktu, provoz, školení a likvidaci, jakož i posouzení a vypracování technických požadavků na zadávání veřejných zakázek;

c)jestliže dva nebo více členských států nebo přidružených zemí uzavřely na vícestranném základě nebo v rámci Unie společně jednu nebo několik smluv s jedním či více příjemci s cílem dále společně rozvíjet výsledky činností podporovaných z fondu podle čl. 45 odst. 1 písm. b), mají přístupová práva k těmto výsledkům, pokud jsou tato práva ve vlastnictví těchto příjemců a jsou nezbytná k plnění této smlouvy nebo těchto smluv. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a za zvláštních podmínek, jejichž cílem je zajistit, aby byla tato práva použita pouze pro účely této smlouvy nebo těchto smluv a aby byly stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti;

d)v případě akcí na podporu rozvoje obranných technologií a schopností se přístupová práva k výsledkům vývojových akcí poskytují vnitrostátním orgánům, které akci spolufinancují, za spravedlivých a přiměřených podmínek, na nichž se dohodnou s příjemci, kteří tyto výsledky vytvářejí. Podmínky výkonu těchto přístupových práv jsou stanoveny ve smluvním vztahu mezi příjemci a vnitrostátními orgány, které akci spolufinancují;

e)v případě akcí na podporu posílení obranného průmyslu, rozšíření průmyslové výroby nebo vybudování strategických výrobních kapacit může Komise poskytnout členským státům a přidruženým zemím na jejich žádost příslušnou dokumentaci k akci, aby se zabránilo dvojímu financování stejných nákladů;

f)pokud Unie podporuje kolaborativní zadávání veřejných zakázek na obranné produkty, zúčastněné členské státy a přidružené země poskytnou ostatním členským státům a přidruženým zemím na jejich žádost příslušný soubor informací, jako jsou hlavní charakteristiky, výkonnosti, jednotkové náklady a dodací lhůty, aby se mohly k zadávání zakázek připojit v pozdější fázi za spravedlivých a přiměřených podmínek;

g)tato přístupová práva zahrnují právo pověřit jiné právní subjekty usazené v Unii nebo přidružených zemích, aby jejich jménem využívaly výsledky, dle potřeby za podmínek zachování důvěrnosti.

3.Jakýkoli převod vlastnictví výsledků nebo udělení výhradních licencí k výsledkům, které byly vytvořeny s podporou, právním subjektům, které nejsou usazeny v přidružené třetí zemi, nebo subjektům nepřidružené třetí země podléhá předchozímu oznámení a schválení ze strany Komise nebo příslušných orgánů členského státu nebo přidružené země, které se uskuteční do tří let po konečné platbě na akci za podmínek zajišťujících ochranu bezpečnostních a obranných zájmů Unie.

Článek 55

Další použitelná pravidla pro utajované informace

1.Fyzické osoby s bydlištěm v třetích zemích a právnické osoby usazené v třetích zemích mohou nakládat s utajovanými informacemi Unie týkajícími se programu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly Komise stanovenými v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v rozhodnutí 2013/488/EU.

2.Aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující průmyslovou bezpečnost, jak jsou stanovena v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Unie, je-li to na základě posouzení jednotlivého případu považováno za nezbytné, a to s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

3.Pokud se akce týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní příslušný financující subjekt v dokumentech týkajících se výzvy k podávání návrhů nebo nabídek opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

4.Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se stanoví v dohodě o bezpečnosti informací, upravující i případné otázky průmyslové bezpečnosti, které byly nebo budou mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací uzavřeny v souladu s postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU.

5.Bezpečnostní rámec pro zajištění odpovídající ochrany utajovaných nových informací získaných při provádění akce financované podle tohoto oddílu se stanoví v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a prováděcími pravidly za pomoci bezpečnostních odborníků jmenovaných členskými státy a přidruženými zeměmi, na jejichž území jsou příjemci usazeni. Členské státy a přidružené země poskytnou Komisi v rámci práce expertní skupiny Komise pro bezpečnost (ComSEG) společně dohodnutou příručku pro stanovování stupňů utajení. Pokud členské státy a přidružené země takovou konkrétní společně dohodnutou příručku pro stanovování stupňů utajení nevytvoří, vypracuje Komise bezpečnostní rámec pro danou akci v souladu s platnými bezpečnostními předpisy Komise. Utajované nové informace získané při provádění akce financované podle tohoto oddílu se dále nešíří bez potvrzené „potřeby znát“, na níž se dohodly zúčastněné členské státy a přidružené země. Příslušný bezpečnostní rámec pro danou akci musí být v každém případě zaveden před podpisem dohody o financování.

Článek 56

Poradní výbor pro obranný průmysl

1.Zřizuje se poradní výbor pro obranný průmysl.

2.Obecným úkolem výboru je pomáhat Komisi a poskytovat jí poradenství a doporučení podle tohoto nařízení. Výbor poskytuje zejména poradenství ohledně dlouhodobé investiční strategie v oblasti obranné politiky.

3.Výbor pro obranný průmysl se skládá ze zástupců členských států, Komise a vysokého představitele/vedoucího agentury. Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce a jeho náhradníka.

ODDÍL 3

PROVÁDĚNÍ POLITIKY PRO KOSMICKÉ SYSTÉMY A OBLAST VESMÍRU

Článek 57

Zvláštní ustanovení

1.Činnosti podporované podle tohoto oddílu přispívají k obecným cílům stanoveným v čl. 3 odst. 1 a specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. e).

2.Podpora činností podle tohoto oddílu je financována z rozpočtu stanoveného v čl. 4 odst. 2 písm. e) a z případných dalších příspěvků přidělených v souladu s článkem 6.

Článek 58

Složky

1.Politika Unie pro kosmické systémy a oblast vesmíru se provádí zejména prostřednictvím těchto složek:

a)navigace a určování polohy a času (PNT), včetně dílčích složek, které představují systém Galileo a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS);

b)pozorování Země, včetně dílčích složek, které představují program Copernicus a vládní služba pro pozorování Země (EOGS);

c)bezpečná konektivita, včetně dílčích složek, které představují družicová infrastruktura EU pro odolnost, propojení a bezpečnost (IRIS²) a družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM);

d)získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA), včetně dílčích složek, které představují pozorování a sledování vesmíru (SST), jevy kosmického počasí (SWE) a blízkozemní tělesa (NEO);

e)přístup do vesmíru;

f)komercializace využití vesmíru a kosmická ekonomika;

g)technologická suverenita, výzkum a inovace.

Pracovní programy přijaté v souladu s pravidly tohoto nařízení podle tohoto oddílu zahrnují zvláštní vyhrazenou část a zajišťují soudržnost s činnostmi v oblasti „Konkurenceschopnost a společnost“ podporovanými podle nařízení (EU) [XXX] [rámcový program Horizont Evropa] a zohledňují zvláštní pravidla podle tohoto oddílu.

Článek 59

Navigace, určování polohy a času (PNT)

1.Složka pro navigaci, určování polohy a času (PNT) (dílčí složky Galileo a EGNOS) podporovaná v rámci tohoto oddílu poskytuje dlouhodobé, nejmodernější a bezpečné polohové, navigační a časoměrné služby, a to bez přerušení i za nepříznivých podmínek a pokud možno na celosvětové úrovni, a je schopna podporovat politické priority Unie.

2.Způsobilé činnosti v rámci složky PNT zahrnují:

a)alespoň řízení, provoz, údržbu, neustálé zlepšování a ochranu kosmické a pozemní infrastruktury a poskytovaných služeb;

b)vývoj služeb PNT a vývoj a zavádění budoucích generací systémů; a to i na nízké oběžné dráze Země (LEO-PNT);

c)výzkumné a vývojové činnosti podporující modernizaci infrastruktury („předcházející výzkum a vývoj“) a vývoj aplikací, uživatelské technologie, normalizaci a certifikaci („navazující výzkum a vývoj“);

d)spolupráci s jinými regionálními nebo globálními družicovými navigačními systémy, a to i za účelem usnadnění kompatibility a interoperability, a podporu úlohy Unie jako globálního aktéra v kosmickém odvětví, podporu mezinárodní spolupráce a podporu evropské kosmické diplomacie.

3.Služby poskytované složkou pro unijní navigaci, určování polohy a času zahrnují zejména:

a)otevřenou službu pro spotřebitelské použití (OS);

b)vysoce přesnou službu pro profesionální nebo komerční použití (HAS);

c)otevřenou službu systému Galileo pro ověření pravosti navigačních zpráv (OSNMA);

d)veřejnou regulovanou službu vyhrazenou vládou schváleným uživatelům (PRS);

e)službu tísňového varování pro více druhů nebezpečí (EWSS);

f)časoměrnou službu (TS);

g)kosmickou navigační službu pro provozovatele kosmických prostředků;

h)globální samostatnou službu pátrání a záchrany, včetně služby pro vládní uživatele, integrující funkce zpětné komunikace na podporu záchranné operace (SAR);

i)služby v oblasti bezpečnosti života pro uživatele, pro které je bezpečnost zásadní, včetně civilního letectví, námořní dopravy a dalších použití v dopravě (SoL);

j)službu šíření dat (EDAS);

k)služby monitorování vysokofrekvenčního rušení pro různé oprávněné komunity uživatelů všech kosmických složek;

l)přínos k doplňkovým službám PNT, který zvýší odolnost v případě narušení služeb poskytovaných složkou PNT.

4.Veřejná regulovaná služba je pro členské státy, Radu, Komisi, ESVČ a případně pro řádně oprávněné agentury Unie bezplatná. Služby složky pro navigaci, určování polohy a času se poskytují přednostně na územích všech členských států a třetích zemí účastnících se dílčích složek PNT, která se zeměpisně nacházejí v Evropě.

5.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření potřebná ke stanovení a regulaci politik přístupu k údajům a službám PNT. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 83 odst. 2.

Článek 60

Pozorování Země

1.Systém pozorování Země (EO) se skládá ze složky Copernicus a z vládní služby pro pozorování Země (EOGS). Copernicus je funkční, autonomní, z potřeb uživatelů vycházející systém pro civilní pozorování Země, který podléhá civilní kontrole a využívá stávající vnitrostátní a evropské kapacity. Poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu, je založen na politice bezplatného a otevřeného přístupu k datům a v příslušných případech plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky.

2.Složka Copernicus rovněž podporuje formulování, provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států zejména v oblasti životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, atmosféry, zemědělství a rozvoje venkova, ochrany kulturního dědictví, civilní ochrany, monitorování infrastruktury, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiku v rámci oblasti politiky týkající se vedoucího postavení v digitální oblasti, která je v souladu s cílem složky Copernicus.

3.Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci systémů pozorování Země a s tím související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje mezinárodní dohody a koordinační postupy.

4.„Hlavními uživateli složky Copernicus“ jsou orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány v Unii či přidružených třetích zemích, pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování civilních veřejných politik, jako jsou environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a politiky v oblasti zabezpečení, které využívají data složky Copernicus a informace složky Copernicus a navíc napomáhají vývoji této složky.

5. Aby byla zajištěna její kontinuita a vývoj a aby vyhovovala měnícím se potřebám uživatelů, zejména orgánů a institucí Unie a evropských, vnitrostátních nebo regionálních veřejných orgánů v Unii nebo přidružených třetích zemích, tvoří složku Copernicus zejména:

a)infrastruktura složky Copernicus, včetně vývoje, rozmístění a provozu družic Sentinel složky Copernicus, přístupu k datům třetích stran získaným při pozorování Země z vesmíru a trvalého přístupu k datům in-situ a dalším pomocným údajům, včetně možných příspěvků do mezinárodních sítí in-situ;

b)služby složky Copernicus, včetně monitorování životního prostředí na globální úrovni v oblasti půdy, změny klimatu, atmosféry a mořského prostředí; služby krizového řízení; služby prevence a připravenosti; bezpečnostní služby v rámci Unie; včetně námořního dohledu a monitorování hranic; podpora vnější činnosti Unie a společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

c)přístup k datům složky Copernicus a jejich distribuce, včetně infrastruktury a služby k zajištění uživatelsky vstřícného způsobu vyhledávání, prohlížení a dlouhodobého archivování dat složky Copernicus a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuce a využívání, zejména součinnost s jinými datovými prostory, jako jsou evropský datový prostor v rámci Zelené dohody nebo digitální dvojčata;  

d)Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout technické specifikace týkající se způsobilých akcí vyjmenovaných v odstavci 4. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 83 odst. 2.

6.Komise může rovněž přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 84 k doplnění politiky týkající se údajů a informací složky Copernicus, pokud jde o bezpečnostní omezení, jakož i specifikace, podmínky a postupy pro přístup k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus a jejich využívání.

7.Vládní služba pro pozorování Země poskytuje lepší povědomí o situaci na podporu připravenosti, rozhodování a činnosti Unie a členských států v oblasti bezpečnosti a obrany. Vládní služba pro pozorování Země zahrnuje zejména družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu. Poskytuje bezpečná, spolehlivá, včasná, trvalá a cílená data z pozorování Země z vesmíru, čímž posílí stávající a plánované schopnosti. Doplní a využije stávající schopnosti poskytované prostřednictvím Satelitního střediska Evropské unie, včetně schopností členských států. Vládní služba pro pozorování Země může rovněž poskytovat doplňující informace službám složky Copernicus, zejména pro účely civilní ochrany a bezpečnosti.

8.Vládní službu pro pozorování Země (EOGS) tvoří zejména:

a)infrastruktura EOGS, včetně vývoje a činnosti nových vesmírných misí pro pozorování Země určených pro citlivé vládní aplikace; přístup k doplňkovým datům třetích stran získaným při pozorování Země z vesmíru; přístup k datům in situ a k pomocným datům; 

b)služby EOGS, včetně činností pro vytváření geoprostorových informací s přidanou hodnotou, které jsou vyhrazeny pro vládou schválené uživatele pro citlivé aplikace k získávání poznatků o situaci, na podporu připravenosti a rozhodování v oblasti bezpečnosti a obrany;  

c)přístup k datům EOGS a jejich distribuce, včetně infrastruktury a služeb pro zajištění bezpečného způsobu přístupu k datům a informacím vládní služby pro pozorování Země, jejich distribuce, využívání a dlouhodobého archivování.

9.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout technické specifikace týkající se způsobilých akcí EOGS vyjmenovaných v odstavci 8. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 83 odst. 2.

10.Uživatelé EOGS musí být řádně oprávněni Komisí nebo členskými státy a musí splňovat obecné bezpečnostní požadavky uvedené v článku 69. Jako uživatelé EOGS mohou být schváleny tyto subjekty:

a)orgán veřejné moci Unie nebo členského státu nebo subjekt pověřený výkonem veřejné moci;

a)fyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí činnost jménem subjektu uvedeného v písmenu a) a pod jeho kontrolou.

11.Členské státy mohou k EOGS přispívat družicovými kapacitami, místy pozemních segmentů nebo částí zařízení pozemního segmentu.

12.Agentury Unie mohou získat přístup k EOGS pouze tehdy, je-li to nezbytné k vykonávání jejich úkolů, a v souladu s podrobnými pravidly stanovenými správní dohodou uzavřenou mezi dotčenou agenturou a orgánem Unie provádějícím dozor nad ní.

13.Výzkumné a vývojové činnosti podporují vývoj složky Copernicus a EOGS, včetně jejich služeb, a navazující výzkum a vývoj týkající se aplikací a uživatelských technologií pro využívání služeb pozorování Země.

Článek 61

Bezpečná konektivita

1.Oblast působnosti složky „Bezpečná konektivita“ zahrnuje zejména:

a)zajištění dlouhodobé dostupnosti spolehlivých, zabezpečených a nákladově efektivních vládních služeb a služeb družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM);

b)umožnění komerčních služeb infrastruktury IRIS²;

c)v možných případech umožnění rozvoje komunikačních a dalších nekomunikačních služeb, zejména zlepšením činností a složek podle tohoto oddílu, vytvářením synergií mezi nimi a rozšiřováním jejich schopností a služeb, jakož i rozvoje nekomunikačních služeb poskytovaných členským státům prostřednictvím hostingu dalších družicových subsystémů, včetně užitečného zatížení;

d)zlepšení bezpečné konektivity v zeměpisných oblastech strategického zájmu, jako je Afrika a Arktida, jakož i Baltské moře, Černé moře, Středomoří a Atlantik.

2.Tato složka zahrnuje zejména tyto způsobilé činnosti:

a)činnosti v oblasti vymezení, koncepce, vývoje, ověřování a souvisejících činností týkajících se nezbytné kosmické a pozemní infrastruktury potřebné k poskytování služeb státní správy IRIS²;

b)činnosti spojené s využíváním zajišťující poskytování služeb státní správy IRIS², které zahrnují provoz, údržbu, neustálé zdokonalování a ochranu kosmické a pozemní infrastruktury, včetně doplňování a řízení zastarávání;

c)postupnou integraci infrastruktury EuroQCI do systému bezpečné konektivity;

d)výzkum a vývoj činností pro budoucí generace v oblasti vesmírné a pozemní infrastruktury, vývoj služeb státní správy IRIS² a služby GOVSATCOM, technologický rozvoj, zejména s cílem zajistit technologickou suverenitu Unie, a zavádění služeb bezpečné konektivity, včetně činností souvisejících s návrhem, vývojem a výrobou uživatelských terminálů;

e)pořízení a poskytování vládních a komerčních kapacit služeb družicové komunikace, služeb a uživatelského zařízení nezbytného pro sdružování a sdílení služeb GOSVSATCOM; kapacity, služby a uživatelské vybavení, které poskytují:

1)účastníci GOVSATCOM uvedení v odstavci 17, nebo

2)právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování kapacit nebo služeb družicové komunikace v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 69 na základě obecných bezpečnostních požadavků podle článku 77.

3.Infrastruktury IRIS² a GOVSATCOM zahrnují tyto požadavky:

a)infrastruktura IRIS² je modulární a skládá se ze státní infrastruktury a komerční infrastruktury. Zahrnuje všechny příslušné pozemní a kosmické segmenty, které jsou nezbytné k poskytování služeb státní správy, včetně příslušných řídicích středisek;

b)komerční infrastruktura IRIS² systému bezpečné konektivity zahrnuje veškeré kosmické a pozemní prostředky kromě těch, které jsou součástí státní infrastruktury. Komerční infrastruktura nesmí ohrozit výkonnost nebo bezpečnost státní infrastruktury. Komerční infrastrukturu a veškerá související rizika plně financuje soukromý sektor;

c)státní infrastruktura IRIS² případně hostuje dodatečné družicové subsystémy, zejména užitečná zatížení, které lze použít jako součást kosmické infrastruktury složek ECF, jakož i družicové subsystémy používané k poskytování nekomunikačních služeb členským státům;

d)infrastruktura GOVSATCOM zahrnuje infrastrukturu nezbytnou pro poskytování služeb GOVSATCOM, zejména centrum složky GOVSATCOM;

e)pozemní a kosmické segmenty uvedené v odstavcích 3 a 4 a jejich provoz musí splňovat obecné bezpečnostní požadavky uvedené v čl. 77 odst. 3.

4.Poskytování služeb bezpečné konektivity se zajišťuje podle ustanovení portfolia služeb a v souladu s provozními požadavky a bezpečnostními požadavky uvedenými v článku 77. Poskytování služeb GOVSATCOM se rovněž řídí pravidly sdílení a stanovení priorit podle odstavce 9.

5.Přístup ke službám GOVSATCOM a službám státní správy IRIS² je pro institucionální a vládní uživatele bezplatný, pokud Komise nevymezí v souladu s článkem 11 cenovou politiku.

6.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby GOVSATCOM a služby státní správy IRIS², včetně služeb pro vládou schválené uživatele založené na komerční infrastruktuře.

7.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů provozní požadavky na služby GOVSATCOM a služby státní správy IRIS².

8.Při sdílení a prioritizaci služeb GOVSATCOM jsou upřednostňováni uživatelé složky GOVSATCOM podle své relevantnosti a úrovně kritičnosti. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla pro sdílení a prioritizaci kapacit, služeb a uživatelského vybavení složky GOVSATCOM. Komise rovněž přijme prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla poskytování služeb státní správy IRIS². Při vypracovávání těchto aktů Komise zohlední očekávanou poptávku po různých případech užití, analýzu bezpečnostních rizik pro tyto případy užití a případně nákladovou efektivnost.

9.Pokud z analýzy rizik a očekávané poptávky podle odstavce 11 vyplyne, že existuje nedostatek kapacit nebo že poptávka převyšuje přístupovou kapacitu pro služby státní správy IRIS², což může vést k narušení trhu, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout cenovou politiku. Přijetím cenové politiky Komise zajistí, aby poskytování služeb GOVSATCOM a služeb státní správy IRIS² nenarušovalo hospodářskou soutěž, aby nedošlo k nedostatku služeb státní správy a aby stanovená cena nevedla k nadměrné náhradě pro dodavatele uvedené v článku 20.

10.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 9 až 12 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

11.Členské státy, Rada, Komise a ESVČ jsou účastníky složky bezpečné konektivity, pokud opravňují uživatele nebo poskytují kapacity družicové komunikace, či místa pozemních segmentů nebo část zařízení pozemního segmentu.

12.Agentury Unie se mohou stát účastníky složky bezpečné konektivity pouze tehdy, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů, a v souladu s podrobnými pravidly stanovenými správní dohodou uzavřenou mezi dotčenou agenturou a orgánem Unie, který nad ní vykonává dozor.

13.Třetí země a mezinárodní organizace se mohou stát účastníky složky bezpečné konektivity na základě zvláštní specializované mezinárodní dohody uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU a podle čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení.

14.Uživatelé služeb státní správy jsou účastníky řádně oprávněni využívat služby GOVSATCOM nebo služby státní správy IRIS² a splňují obecné bezpečnostní požadavky uvedené v čl. 77 odst. 3. Jako uživatelé služeb GOVSATCOM nebo služeb státní správy IRIS² mohou být oprávněny tyto subjekty:

a)orgán veřejné moci Unie nebo členského státu nebo subjekt pověřený výkonem veřejné moci;

b)fyzická nebo právnická osoba, která vyvíjí činnost jménem subjektu uvedeného v písmenu a) a pod jeho kontrolou.

15.Infrastruktura IRIS² se provádí prostřednictvím koncesní smlouvy. Pokud není koncesní smlouva týkající se infrastruktury IRIS² naplněna, Komise zajistí optimální provedení tím, že případně zadá zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce nebo smíšenou zakázku.

16.Komise přijme nezbytná opatření k zajištění kontinuity služeb státní správy IRIS², pokud nejsou dodavatelé uvedení v tomto článku schopni plnit své povinnosti.

17.Zakázky uvedené v tomto článku zejména zajistí, aby byly při poskytování služeb založených na komerční infrastruktuře IRIS² chráněny základní zájmy Unie a cíle dílčí složky. Tyto zakázky rovněž zahrnují přiměřené záruky, aby se zabránilo nadměrné náhradě pro dodavatele uvedené v tomto článku, narušení hospodářské soutěže, střetům zájmů, nepřípustné diskriminaci nebo jakýmkoli jiným skrytým nepřímým výhodám. Tyto záruky mohou zahrnovat povinnost vést oddělené účetnictví pro poskytování služeb státní správy IRIS² a pro poskytování komerčních služeb IRIS², včetně zřízení subjektu, který je strukturálně a právně oddělen od vertikálně integrovaného provozovatele služeb státní správy, a zajištění otevřeného, spravedlivého, přiměřeného a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře nezbytné pro poskytování komerčních služeb. Zakázky rovněž zajistí, aby byly po celou dobu jejich trvání splněny podmínky způsobilosti.

18.Pokud služby státní správy a komerční služby IRIS² využívají společné subsystémy nebo rozhraní pro zajištění synergií, v zakázkách uvedených v tomto článku se rovněž určí, které z těchto rozhraní a společných subsystémů jsou součástí státní infrastruktury, aby byla zajištěna ochrana bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států.

19.Dodavatelé uvedení v tomto článku plně financují komerční infrastrukturu uvedenou v odstavci 3 s cílem splnit cíl uvedený v odst. 1 písm. b).

Článek 62

Pozorování a sledování vesmíru

1.Dílčí složka v rámci získávání poznatků o situaci ve vesmíru, pozorování a sledování vesmíru zahrnuje zejména:

a)vytvoření, rozvoj a provoz sítě senzorů členských států, která bude vybrána na základě studií architektury, zahrnující pozemní a kosmické senzory SST členských států, které budou vybrány na základě studií architektury, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou, senzorů komerčního sektoru Unie a senzorů Unie zaměřených na průzkum a sledování kosmických objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů;

b)zpracování a analýzu dat SST za účelem vytváření informací SST a služeb SST;

c)poskytování služeb SST uživatelům SST;

d)podněcování a podporu součinnosti s iniciativami zaměřenými na podporu rozvoje a zavádění technologií pro odstraňování celistvých kosmických objektů na konci jejich životnosti, technologických systémů na předcházení vzniku kosmické tříště a její odstraňování, jakož i usilování o tuto součinnost;

e)spolupráce s mezinárodními iniciativami v oblasti řízení kosmické dopravy, a to i na operativní úrovni;

f)provádění činností stanovených nařízením (EU) [XXX] [bezpečnost, odolnost a environmentální udržitelnost činností v kosmickém prostoru v Unii];

g)výzkumné a vývojové činnosti podporující vývoj SST, včetně služeb SST.

2.Dílčí složka SST rovněž poskytuje technickou a administrativní podporu pro zajištění přechodu mezi činnostmi SST prováděnými v rámci ECF a činnostmi SST prováděnými podle nařízení (EU) 2021/696.

3.Partnerství SST vytvořené podle nařízení (EU) 2021/696 zůstává v rámci ECF v účinnosti. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná pravidla pro pozdější zapojení členského státu do partnerství SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

4.Úkoly partnerství SST uvedené v odstavci 5 se rozšíří tak, aby podporovaly provádění SST. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 84, kterými tento odstavec doplní podrobným výčtem úkolů, jež má partnerství SST plnit.

5.Služby SST jsou bezplatné a kdykoli nepřetržitě k dispozici, jsou přizpůsobovány potřebám uživatelů SST a zahrnují:

a)posuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickou tříští a potenciální vydávání upozornění na riziko kolize během startu, rané orbitální fáze, zvyšování oběžné dráhy, provozu na oběžné dráze a během fází vedoucí k ukončení kosmické mise;

b)detekci a charakterizaci fragmentace, rozlomení či kolizí těles na oběžné dráze;

c)posuzování rizika nekontrolovaného vstupu kosmických objektů a kosmickou tříští zpět do zemské atmosféry a vypracování souvisejících informací včetně odhadu doby a pravděpodobného místa možného dopadu;

d)rozvoj činností týkajících se snižování množství kosmické tříště s cílem omezovat její vznik, řešení problému kosmické tříště, monitorování startu po injektáži, specifické služby pro konstelace, vytvoření trhu pro služby SST, přípravu systému na provoz v cislunárním prostoru, podporu provozu a služeb ve vesmíru a podporu tmavé a klidné oblohy.

6.Služby SST mohou zahrnovat služby pro uživatele SST z řad státní správy na základě katalogu uvedeného v odstavci 1 písm. a).

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými doplní seznam jiných než hlavních uživatelů a upřesní služby, k nimž mohou mít přístup.

8.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout provozní požadavky a požadavky na přístup, jakož i bezpečnostní a technické specifikace pro služby SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

9.K uživatelům SST patří:

a)hlavní uživatelé SST, kteří mají přístup ke všem službám SST: členské státy, ESVČ, Komise, Rada, agentura, jakož i veřejní a soukromí vlastníci a provozovatelé celistvých kosmických objektů usazení v Unii;

b)jiní než hlavní uživatelé SST;

c)uživatelé SST z řad státní správy pro účely vládní služby: orgány členských států, ESVČ, Rada.

10.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se přístupu uživatelů SST ke službám SST a příslušných postupů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

11.Dílčí složka SST není otevřena účasti třetích zemí s výjimkou Norska.

Článek 63

Blízkozemní tělesa

1.Cílem dílčí složky NEO (blízkozemní tělesa) v rámci SSA je monitorování rizik přírodních těles ve sluneční soustavě, která se přibližují k Zemi.

2.Způsobilé činnosti v rámci dílčí složky NEO zahrnují zejména příslušné činnosti pro splnění cíle stanoveného v odstavci 1, zejména podpůrné činnosti související s údržbou a vkládáním údajů do unijního katalogu fyzikálních vlastností blízkozemních těles.

3.Výzkumné a vývojové činnosti podporující vývoj dílčí složky NEO včetně jejích služeb a navazující výzkum a vývoj aplikací a uživatelských technologií pro využití služeb dílčí složky NEO.

Článek 64

Jevy kosmického počasí

1.Cílem dílčí složky SWE (jevy kosmického počasí) je monitorovat a vyhodnocovat přírodní změny související s jevy kosmického počasí, jako jsou sluneční větry a sluneční erupce.

2.Způsobilé činnosti v rámci dílčí složky SWE zahrnují všechny činnosti potřebné k poskytování služeb týkajících se kosmického počasí, včetně výzkumných a vývojových činností podporujících vývoj dílčí složky SWE včetně jejích služeb a navazující výzkum a vývoj aplikací a uživatelských technologií pro využití služeb dílčí složky SWE.

3.Služby SWE musí být dostupné kdykoli a bez přerušení a zahrnují zejména:

a)oblast vesmíru;

b)oblast PNT;

c)oblast EO;

d)oblasti telekomunikací / družicové komunikace.

4.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout podrobná ustanovení týkající se služeb dílčí složky SWE, včetně požadavků a technických specifikací týkajících se těchto služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

Článek 65

Přístup do vesmíru

1.Přístup do vesmíru představuje možnost vypouštět a dopravovat kosmické lodě do vesmíru, ve vesmíru a zpět.

2.Unie podněcuje autonomní a odolný přístup do vesmíru tím, že podporuje spolehlivé a nákladově efektivní evropské služby vypouštění do vesmíru spolu s jednotným evropským přístupem, který zohledňuje základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států.

3.V součinnosti s ostatními programy a režimy financování Unie způsobilé činnosti zahrnují zejména:

a)zadávání veřejných zakázek a sdružování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby Unie a na požádání sdružování a společné zadávání veřejných zakázek na služby vypouštění do vesmíru pro potřeby členských států, mezinárodních organizací a jiných veřejných subjektů;

b)přístup k inovacím v oblasti vesmíru, včetně modernizace a vývoje nových technologií a systémů a služeb;

c)vývoj, přizpůsobení, výstavbu, údržbu a provoz kritické pozemní infrastruktury Unie, mimo jiné včetně zařízení nezbytných pro testování, vypouštění a obnovu přístupu k vesmírným technologiím a službám.

4.Komise ustanoví řídící výbor složený z evropských veřejných subjektů, včetně členských států, agentury zřízené v souladu s nařízením (EU) [XXX][budoucí zřizovací nařízení agentury EUSPA], dalších příslušných mezinárodních organizací a veřejných subjektů, který bude koordinovat evropské činnosti v oblasti přístupu do vesmíru.

5.V zájmu ochrany bezpečnostních zájmů Unie jsou kosmické prostředky státní infrastruktury vypouštěny poskytovateli služeb, kteří splňují podmínky ohledně způsobilosti a účasti stanovené v článku 69, a pouze za odůvodněných výjimečných okolností nebo na základě mezinárodní dohody, která takovou činnost stanoví, z území třetí země.

Článek 66

Komercializace využití vesmíru a kosmická ekonomika

1.Iniciativa CASSINI představuje iniciativu Unie pro podnikání v kosmickém odvětví. Iniciativa CASSINI provádí opatření na podporu komercializace kosmického průmyslu a služeb Unie, zejména se zaměřením na podnikání, a k využití investic soukromého sektoru a podporuje tak podnikatele v růstu a rozšiřování na jednotném trhu

2.Tato složka zahrnuje tyto způsobilé činnosti:

a)vytvoření investičních nástrojů Unie pro soukromé investice v počáteční fázi, ve fázích raného a následného růstu, které budou umožňovat snadnější ukončení účasti pro zakladatele a investory;

b)vytvoření nástroje Unie pro rozšiřování průmyslové výroby, který umožní investice do nových výrobních zařízení a posílí dodavatelské řetězce v Unii;

c)podporu rozvoje unie dovedností se zaměřením na kosmické odvětví, včetně informací o dovednostech, vývoje studijních plánů týkajících se oblasti vesmíru, prohlubování dovedností, změn kvalifikace, mobility a výměnných programů;

d)posilování místních kosmických ekosystémů sdružujících různé subjekty s cílem prosazovat inovace v oblasti vesmíru, poskytovat podporu, zařízení a služby občanům a společnostem s cílem podpořit podnikání, zejména prostřednictvím přenosu technologií, služeb podnikatelských inkubátorů a služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků, navazování kontaktů a vytváření sítí investorů a umožněním lepšího přístupu na trh a do mezinárodních podnikatelských sítí;

e)programy k urychlení obchodního růstu prostřednictvím využití hlavních odběratelských smluv a programů k přilákání odběratelů na trzích soukromého i veřejného sektoru, které budou zahrnovat kosmické komponenty a infrastruktury, jakož i produkty využívající kosmická data a služby;

f)veškerá další opatření nezbytná k podpoře kosmické ekonomiky Unie a budování jednotného trhu pro oblast vesmíru.

Článek 67

Technologická suverenita, výzkum a inovace

1.Složka technologické suverenity a inovací umožňuje Unii vybudovat konkurenceschopný, autonomní a inovativní kosmický průmyslový ekosystém, jehož cílem je posílit technologickou suverenitu, nezávislost a soběstačnost Unie v kosmickém odvětví. Složka podporuje vývoj a zavádění nejmodernějších kosmických řešení. Přednostně se zaměří na snížení kritické závislosti na technologiích, které nepocházejí z Unie, a na technologie dvojího užití, které mohou být přínosem pro civilní i obranné použití.

2.Složka zahrnuje tyto způsobilé činnosti:

a)činnosti související s technologickou suverenitou Unie, jako je výzkum, vývoj a využívání kritických kosmických technologií, včetně těch, které přímo reagují na zjištění unijní Observatoře pro kritické technologie, a provádění souvisejících plánů Observatoře pro kritické technologie, které snižují závislost Unie a zvyšují konkurenceschopnost kosmického ekosystému Unie;

b)činnosti zaměřené na zlepšení včasné dostupnosti kritických surovin a moderních materiálů, komponentů a technologií pro toto odvětví, mimo jiné zkrácením jejich dodacích lhůt, rezervací výrobních kapacit nebo vytvářením zásob výrobků, meziproduktů nebo surovin;

c)výzkum a vývoj nových kosmických kapacit Unie a souvisejících technologií podporujících novou ekonomiku ve vesmíru, zejména prostřednictvím rozvoje, demonstrací a zprovoznění činností a služeb ve vesmíru a technologií kvantového snímání;

d)zvýšení průmyslové konkurenceschopnosti Unie na globálních komerčních trzích, mimo jiné prostřednictvím demonstračních misí, které zvýší stupeň digitalizace komplexních kosmických systémů;

e)zkoumání a využívání synergií s doplňkovými oblastmi, jako je obrana a další relevantní odvětví, pro klíčové oblasti, jako je umělá inteligence a kybernetická bezpečnost;

f)podpora normalizačních a certifikačních činností relevantních pro kosmické odvětví Unie;

g)usnadnění dostupnosti a přístupu k zařízením pro testování a zpracování dat;

h)podpora uživatelského využívání složky Copernicus jejími hlavními uživateli, rozvoj trhu a budování kapacit, včetně propagace dat a služeb složky Copernicus, navazujících aplikací a jejich rozvoje na všech úrovních s cílem maximalizovat socioekonomické přínosy, jakož i shromažďování a analýza potřeb uživatelů složky Copernicus.

Článek 68

Přístup ke službám

1.Třetí země a mezinárodní organizace mohou mít přístup ke službám bezpečné konektivity a k vládní službě pro pozorování Země na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU a podle čl. 11 odst. 3, která stanoví podmínky přístupu k těmto službám, a to za podmínky dodržování článku 78.

2.Třetí země a mezinárodní organizace, které nemají sídlo v členských státech, mohou mít přístup k zabezpečeným citlivým službám SST na základě uzavřené dohody, pokud uzavřou dohodu v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU, která stanoví podmínky přístupu k těmto službám, a splňují bezpečnostní požadavky uvedené v článku 77.

3.Přístup třetích zemí a mezinárodních organizací k veřejné regulované službě (PRS) poskytované složkou Galileo se řídí čl. 3 odst. 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU.

4.Odchylně od odstavce 2 se pro přístup ke službám SST týkajícím se předcházení kolizím a návratu do atmosféry nevyžaduje žádná dohoda uzavřená v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

Článek 69

Podmínky způsobilosti a účasti pro zachování bezpečnosti, integrity a odolnosti provozních kosmických systémů Unie

1.Komise stanoví podmínky způsobilosti a účasti stanovené v odstavci 2 pro zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny podle této hlavy, pokud to považuje za nezbytné a vhodné pro zachování bezpečnosti, integrity a odolnosti provozních systémů Unie, přičemž zohlední cíl podporovat strategickou autonomii Unie, zejména pokud jde o technologie napříč klíčovými technologiemi a hodnotovými řetězci při současném zachování otevřené ekonomiky.

2.Před použitím podmínek způsobilosti a účasti v souladu s odstavcem 1 Komise informuje výbor uvedený v čl. 83 odst. 1 písm. g) a v co největší míře zohlední názory členských států na oblast působnosti a odůvodnění těchto podmínek způsobilosti a účasti.

3.Podmínky způsobilosti a účasti jsou tyto:

a)způsobilý právní subjekt je usazen v členském státě a jeho struktury výkonného vedení jsou usazeny v tomto členském státě;

b)způsobilý právní subjekt se zavazuje k vykonávání veškerých relevantních činností v jednom nebo více členských státech a

c)způsobilý právní subjekt nepodléhá kontrole třetí země nebo subjektu třetí země.

4.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit kritéria, která určí, jaká schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů může mít dopad na bezpečnost, integritu a odolnost provozních systémů Unie, přičemž zohlední cíl podporovat strategickou autonomii Unie, zejména pokud jde o technologie napříč celou škálou klíčových technologií a hodnotovými řetězci.

5.Komise může u konkrétního právního subjektu upustit od podmínek podle odst. 3 písm. a) a b) na základě hodnocení založeného na těchto kumulativních kritériích:

a)u specifických technologií, zboží nebo služeb potřebných pro činnosti uvedené v odstavci 1 nejsou v členských státech snadno dostupné žádné alternativy;

b)právní subjekt je usazen v zemi, která je členem EHP nebo ESVO a která uzavřela mezinárodní dohodu s Unií podle článku 11, její struktury výkonného vedení jsou v této zemi usazeny, a v této zemi nebo v jedné či více takových zemích jsou prováděny činnosti spojené se zadáváním veřejných zakázek, grantem nebo cenou a

c)jsou zavedena dostatečná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací EU podle článku 78 a k zajištění integrity, bezpečnosti a odolnosti složek programu, jejich fungování a jejich služeb.

6.Odchylně od prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce může Komise upustit od podmínek podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nebo b) pro právní subjekt usazený ve třetí zemi, která není členem EHP nebo ESVO.

7.Komise může upustit od podmínky stanovené v odst. 3 písm. c), pokud právní subjekt usazený ve členském státě poskytne tyto záruky:

a)kontrola nad právním subjektem není vykonávána způsobem, který omezuje jeho schopnost:

1)provádět zadávací řízení, grant nebo cenu a

2)dosahovat výsledků, zejména prostřednictvím povinnosti podávat zprávy;

b)třetí země nebo subjekt třetí země vykonávající kontrolu se zaváže zdržet se výkonu jakýchkoli práv kontroly nebo ukládání povinností podávat zprávy vůči právnímu subjektu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, grantem nebo cenou a

c)právní subjekt splňuje požadavky článku 69.

8.Příslušné orgány členského státu, v němž je právní subjekt usazen, posoudí, zda daný právní subjekt splňuje kritéria stanovená v odst. 5 písm. c) pro upuštění od podmínky uvedené v odst. 3 písm. b) a záruk uvedených v odstavci 7. Komise se tímto posouzením řídí.

9.Komise poskytne výboru pro program uvedenému v čl. 83 odst. 1 písm. g) tyto informace:

a)oblast působnosti podmínek způsobilosti a účasti uvedených v odstavci 1 tohoto článku;

b)podrobnosti a odůvodnění výjimek udělených v souladu s tímto článkem a

c)hodnocení, které bylo základem pro udělení výjimky podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, aniž by byly vyzrazeny obchodně citlivé informace.

10.Podmínky stanovené v odstavci 3, kritéria stanovená v odstavcích 4, 5 a 6 a záruky stanovené v odstavci 7 jsou součástí dokumentů týkajících se zadání veřejné zakázky, případně grantu nebo ceny, a v případě zadání veřejné zakázky se použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky.

11.Tímto článkem není dotčeno rozhodnutí č. 1104/2011/EU a rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci ze dne 15. září 2015 (43), nařízení (EU) 2019/452, rozhodnutí 2013/488/EU a rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 ani bezpečnostní prověrky prováděné členskými státy, pokud jde o právní subjekty zapojené do činností vyžadujících přístup k utajovaným informacím EU v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

12.Podléhají-li smlouvy uzavřené na základě tohoto článku stupni utajení, nesmějí být podmínkami způsobilosti a účasti uplatňovanými Komisí v souladu s odstavcem 1 dotčeny pravomoci vnitrostátních bezpečnostních orgánů.

13.Tento článek nesmí zasahovat do žádného stávajícího postupu pro udělení bezpečnostní prověrky zařízení a personálu v rámci členského státu, měnit jej ani ho rozporovat.

Článek 70

Vlastnictví kosmických prostředků Unie a přístup k výsledkům

1.S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Unie vlastníkem veškerých hmotných i nehmotných prostředků vytvořených, vyvinutých nebo zakoupených v rámci přímého nebo nepřímého řízení při provádění činností podporovaných podle tohoto oddílu. V tomto smyslu Komise zajistí, aby příslušné smlouvy, dohody a další ujednání vztahující se na tyto činnosti, jež mohou vést k vytvoření nebo vyvinutí takových prostředků, obsahovaly ustanovení zajišťující vlastnictví Unie.

2.Odstavec 1 se nevztahuje na hmotný a nehmotný majetek vytvořený nebo vyvinutý v rámci přímého nebo nepřímého řízení při provádění činností podporovaných podle tohoto oddílu:

a)pokud je podpora Unie poskytována formou grantů, cen nebo zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, nebo

b)činnosti nejsou plně financovány Unií, není-li stanoveno jinak, a s výjimkou IRIS² nebo

c)činnosti se týkají přijímačů PRS vyvinutých členskými státy.

3.Za podmínek stanovených v odstavci 2 nenabývají orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie vlastnické právo, ale mají bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek, bez práva udělovat sublicence, nebo právo vyžadovat, aby tyto licence udělovali příjemci.

4.Unie je oprávněna uzavírat příslušné dohody za účelem nabytí vlastnictví majetku vyvinutého třetími stranami, pokud je tento majetek nezbytný k splnění cílů stanovených v článku 3.

5.Komise zajistí, aby Unie měla tato práva:

a)právo užívat kmitočty potřebné pro přenos signálů generovaných státní infrastrukturou IRIS², složek PNT a složky EO, a to v souladu s platnými právními a správními předpisy a příslušnými licenčními smlouvami, na základě příslušných žádostí o notifikace volných kmitočtových pásem poskytované členskými státy, za něž jsou členské státy nadále odpovědné;

b)právo upřednostnit poskytování služeb státní správy IRIS² před komerčními službami v souladu s podmínkami stanovenými v zakázkách uvedených v článku 61 a zohledněním potřeb vládou schválených uživatelů.

Článek 71

Záruka a odpovědnost

1.Není-li uvedeno jinak, služby, údaje a informace poskytované složkami a činnostmi podle tohoto oddílu jsou bez záruky, ať už výslovné nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. Unie, včetně Komise a agentury (EUSPA), nenese odpovědnost.

2.V případě SST členské státy, které se účastní dílčí složky SST, nenesou odpovědnost za: škody způsobené neposkytnutím služeb SST nebo jejich přerušením, prodlením při poskytování služeb SST; poskytnutí nepřesných informací v rámci služeb SST nebo opatření přijatá v reakci na poskytnutí služeb SST.

Článek 72

Doplňková pravidla pro zadávání veřejných zakázek

1.Při ochraně autonomie Unie může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče. U zakázek, jejichž hodnota přesahuje 10 milionů EUR, veřejný zadavatel zajistí, aby nejméně 30 % hodnoty veřejné zakázky bylo zadáno na základě výběrového řízení na různých úrovních subdodávek společnostem mimo skupinu hlavního uchazeče, zejména s cílem umožnit přeshraniční účast malých a středních podniků v kosmickém ekosystému. Pokud uchazeč nesplní požadavek podle smlouvy o subdodávce nebo se odchýlí od 30% podílu, uvede pro to důvody. Veřejný zadavatel může do dokumentace udělovacího řízení zahrnout zvláštní požadavky, aby zajistil, že hlavní dodavatelé budou při realizaci zakázky dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v tomto nařízení, zejména pokud jde o zapojení malých a středních podniků a nových účastníků trhu, hospodářskou soutěž a neustálé srovnávání s nejlepšími podmínkami na trhu.

2.Veřejné zakázky týkající se služeb státní správy, kontinuity služeb nebo plnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě 3, zejména pokud jde o bezpečnost, se považují za zakázky splňující podmínku naléhavosti stanovenou v bodě 11.1 písm. c) přílohy I finančního nařízení.

Článek 73

Doplňková pravidla pro udělování grantů

1.Unie může pokrýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

2.Odchylně od čl. 184 odst. 6 finančního nařízení při uplatňování paušálních sazeb může příslušná schvalující osoba povolit nebo nařídit financování nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 25 % celkových přímých způsobilých nákladů akce.

3.Odchylně od článku 207 finančního nařízení činí maximální výše finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě, 200 000 EUR.

4.Partnerství SST se považuje za předem definovaného příjemce grantu SST.

Článek 74

Doplňková pravidla pro nepřímé řízení

1.S agenturou zřízenou podle nařízení (EU) [XXX] [budoucí zřizovací nařízení agentury EUSPA] i s Evropskou kosmickou agenturou se uzavře třístranná dohoda podle článku 131 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, na jejímž základě mohou být [EUSPA] a Evropská kosmická agentura pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu.

2.Kdykoli agentura nebo ESA zřídí výbor pro hodnocení nabídek pro veřejné zakázky zadávané v souladu s třístrannou dohodou, mohou si odborníci z Komise a v případě potřeby i z dalšího pověřeného subjektu vyhradit právo účastnit se zasedání výboru pro hodnocení nabídek jako členové, mít přístup ke všem výsledkům a účastnit se přezkumných jednání. Touto účastí není dotčena technická nezávislost výboru pro hodnocení nabídek.

3.Odchylně od čl. 62 odst. 1 finančního nařízení a s výhradou posouzení ochrany zájmů Unie Komisí může agentura úkoly, kterými byla v rámci nepřímého řízení pověřena agentura nebo její nástupci, dále pověřit subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 za podmínek nepřímého řízení vztahujících se na Komisi.

4.Kdykoli jsou činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů prováděny prostřednictvím nepřímého řízení pověřenými subjekty, musí komunikační činnosti, činnosti související s šířením informací a veškerá infrastruktura, vybavení, vozidla, dodávky nebo významné výsledky financované z veřejné zakázky nebo grantu uznávat podporu Unie a zobrazovat evropskou vlajku (logo) a prohlášení o financování (dle potřeby přeložené do místních jazyků) v souladu se standardními pravidly Komise pro komunikaci.

Článek 75

Úlohy

1.Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění hladkého průběhu akcí podporovaných podle tohoto oddílu a mohou přispět svými technickými znalostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a přidělování frekvencí. Tento příspěvek zahrnuje mimo jiné zpřístupnění dat, informací, služeb a infrastruktury Unie nezbytných pro řádné fungování akcí, které mají k dispozici nebo které se nacházejí na jejich území. Členské státy odpovídají na místní úrovni za bezpečnostní akreditaci míst, která se nacházejí na jejich území a tvoří část bezpečnostně akreditované oblasti složek. Zejména členské státy účastnící se partnerství SST provádějí bezpečnostní akreditaci na základě obecných bezpečnostních požadavků uvedených v článku 77.

2. Komise má celkovou odpovědnost za provádění složek uvedených v tomto oddíle, a to i v oblasti bezpečnosti, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, a zajišťuje dohled nad tímto prováděním.

3. Komise

a)řídí každou složku nebo dílčí složku, které nejsou svěřeny jinému subjektu;

b)určuje priority a dlouhodobý vývoj těchto složek v souladu s požadavky uživatelů a zajišťuje dohled nad jejich prováděním;

c)určuje a koordinuje mezinárodní rozměr složek, aby zajistila soudržnost s politikami Unie v oblasti vnější činnosti a jednotný přístup k nim;

4.je-li to nezbytné pro další vymezení a upřesnění správy, bezpečnosti a poskytování služeb podle této kapitoly, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů doplnit katalog poskytovaných služeb a po konzultaci s uživateli a dalšími zúčastněnými stranami stanovit technické a provozní požadavky potřebné k provádění a rozvoji složek podle této kapitoly a služeb, které složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních požadavků Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavky na zpětnou slučitelnost. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s čl. 83 odst. 2;

5.v případě potřeby přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů opatření nezbytná k určení umístění pozemní infrastruktury otevřeným a transparentním postupem, přičemž zajistí řádné finanční řízení a ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku Unie a jejích členských států. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s čl. 83 odst. 2.

6.Agentura má své vlastní úkoly a Komise ji může pověřit dalšími úkoly v souladu s nařízením (EU) [XXX] [zřizovací nařízení agentury EUSPA].

7.Za předpokladu, že jsou chráněny zájmy Unie, může být ESA pověřena těmito úkoly:

a)pokud jde o PNT: rozvojem hlavních systémů a projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, včetně testování a validace;

b)pokud jde o složku Copernicus: i) koordinací a prováděním kosmické složky a jejího vývoje; ii) projektováním, vývojem a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury a s tím spojeným zadáváním veřejných zakázek, kromě případů, kdy tyto činnosti vykonávají jiné subjekty; iii) případně poskytováním přístupu k datům třetích stran;

c)pokud jde o EOGS: návrhem a vývojem nových vesmírných misí pro pozorování Země a částí souvisejících pozemních segmentů;

d)pokud jde o: i) IRIS²: dohledem nad vývojem, ověřováním a souvisejícím zaváděním, které se týkají fází vymezení, koncepce, vývoje, ověřování a zavádění služeb státní správy, a nad vývojem a rozvojem nezbytným pro poskytování služeb státní správy, zajištění koordinace mezi úkoly a rozpočtem svěřeným Evropské kosmické agentuře a případným příspěvkem Evropské kosmické agentury, s výjimkou sdružování a sdílení souvisejících činností uvedených v čl. 47 odst. 2 písm. a); ii) poskytováním svých technických odborných znalostí, a to i během provádění složek;

4.Na základě posouzení provedeného Komisí může být ESA pověřena dalšími úkoly vycházejícími z potřeb činností podle tohoto oddílu, a to za předpokladu, že tyto úkoly nezdvojují činnosti, které provádějí jiné pověřené subjekty, a že je jejich cílem zvýšit účinnost provádění činností v rámci oblasti politiky týkající se vesmíru.

5.Za předpokladu, že jsou chráněny zájmy Unie, může Komise rovněž plně nebo částečně pověřit úkoly k provádění složek podporovaných podle tohoto oddílu příslušné subjekty, jako je Evropská organizace pro využívání meteorologických družic, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Satelitní středisko Evropské unie, Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí a [Mezinárodní středisko Mercator pro oceán].

Článek 76

Příslušné orgány

1.Pokud je to zapotřebí u bezpečnostně citlivých složek, jako je navigace a určování polohy a času, pozorování Země a bezpečná konektivita, určí každý účastník dané složky pověřený dohledem nad přístupem ke službám příslušný orgán pro každou složku. Příslušný orgán zajistí, aby

a)používání příslušných služeb bylo v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v článku 77;

b)byla určena a spravována přístupová práva k příslušným službám;

c)uživatelská zařízení nezbytná k využívání příslušných služeb a související elektronická komunikační spojení a informace byly využívány a řízeny v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v článku 77;

d)bylo zřízeno ústřední kontaktní místo, které bude podle potřeby pomáhat při podávání zpráv o bezpečnostních rizicích a hrozbách, zejména pokud jde o detekci potenciálně škodlivého elektromagnetického rušení ovlivňujícího služby vyvinuté v rámci oblasti politiky týkající se vesmíru.

2.Odchylně od odstavce 1 jsou činnosti, úkoly a fungování příslušných orgánů veřejné regulované služby uvedeny v článku 5 rozhodnutí č. 1104/2011/EU.

Článek 77

Zásady řízení a bezpečnosti

1.Zásady řízení pro specifické činnosti a složky podle tohoto oddílu jsou založeny na těchto principech:

a)jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění, které vychází z jejich příslušných pravomocí a zamezuje překrývání nebo zdvojování úkolů a odpovědností, čímž zajišťuje jasnou odpovědnost;

b)vhodnost řídicí struktury vzhledem ke konkrétním potřebám každé jednotlivé složky a jednotlivého a opatření;

c)pevná kontrola nad činnostmi a složkami, včetně přísného dodržování nákladů, harmonogramu a výkonnosti všemi subjekty v rámci jejich příslušné úlohy a úkolů;

d)transparentní a nákladově efektivní řízení;

e)nepřetržitost služeb a nezbytná kontinuita infrastruktury, včetně ochrany před příslušnými hrozbami;

f)systematické a strukturované posuzování potřeb uživatelů dat, informací a služeb poskytovaných [složkami] a souvisejícího vědeckého a technologického vývoje;

g)konstantní úsilí o kontrolu nad riziky a o jejich omezování.

2.Zásady bezpečnosti pro specifické činnosti a složky podle tohoto oddílu jsou založeny na těchto principech:

a)zohledňovat zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti a inspirovat se jejich osvědčenými postupy;

b)k zajištění ochrany pozemních infrastruktur, které jsou nedílnou součástí oblasti politiky týkající se vesmíru a které se nacházejí na jejich území, přijmou členské státy opatření, která jsou přinejmenším rovnocenná opatřením nezbytným k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES;

c)používat bezpečnostní pravidla Rady a Komise, která mimo jiné stanoví oddělení provozních funkcí od funkcí souvisejících s akreditací;

d)považovat Komisi za původce všech utajovaných informací vytvořených pověřenými subjekty podle čl. 68 odst. 1;

e)zajistit, aby komise pro bezpečnostní akreditaci zřízená nařízením (EU) [XXX] [zřizovací nařízení agentury EUSPA] plnila své úkoly, aniž budou dotčeny povinnosti Komise nebo pověřených subjektů a aniž budou dotčeny pravomoci členských států v oblasti bezpečnostní akreditace;

f)Komise sdělí rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci, jakož i zjištěná zbytková rizika pro informaci Radě. Komise může přijmout veškerá vhodná opatření v souladu s tímto nařízením;

g)vytvořit strukturu pro koordinaci činnosti služeb státní správy v rámci jednotlivých složek s určenými příslušnými vnitrostátními orgány nebo vnitrostátními subjekty pro příslušnou složku.

3.Komise zajistí, aby byla pro každou novou složku provedena analýza rizik a hrozeb a aby byla zachována pro stávající složky. Na základě této analýzy určí prováděcími akty obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 83 odst. 3.

4.V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, se použijí postupy stanovené v rozhodnutí (SZBP) 2021/698.

Článek 78

Doplňující pravidla týkající se ochrany utajovaných informací

1.Výměna utajovaných informací souvisejících se složkami podporovanými podle těchto oddílů je předmětem mezinárodní dohody mezi Unií a třetí zemí nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací nebo případně ujednání mezi příslušným orgánem nebo subjektem Unie a příslušnými orgány třetí země nebo mezinárodní organizací o výměně utajovaných informací a vztahují se na ni podmínky stanovené v této dohodě nebo ujednaní.

2.Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU v oblasti politiky týkající se vesmíru, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany alespoň rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla Komise stanovená rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci je definována v dohodě o bezpečnosti informací, včetně záležitostí týkajících se průmyslové bezpečnosti, je-li to relevantní, uzavřené mezi Unií a touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU.

3.Aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující oblast průmyslové bezpečnosti uvedená v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím EU, je-li to považováno za nezbytné v jednotlivých případech s ohledem na povahu a obsah těchto informací, na potřebu příjemce znát utajované informace a na míru prospěchu pro Unii.

ODDÍL 4

PODPORA POLITIKY V ODVĚTVÍ BEZPEČNOSTI

Článek 79

Zvláštní ustanovení na podporu politiky v odvětví civilní bezpečnosti

1.Akce podporované podle tohoto oddílu přispívají k obecným cílům stanoveným v čl. 3 odst. 1 a specifickým cílům stanoveným v čl. 3 odst. 2 písm. f).

2.Podpora akcí podle tohoto oddílu je financována z rozpočtu stanoveného v čl. 4 odst. 2 písm. e) a z případných dalších příspěvků přidělených v souladu s článkem 6.

3.Akce se provádějí v souladu s obecnými ustanoveními uvedenými v kapitole I a dalšími pravidly uvedenými v tomto oddíle.

Článek 80

Specifické činnosti na podporu politiky v odvětví civilní bezpečnosti

1.Podpora politiky v odvětví civilní bezpečnosti se týká zejména těchto oblastí použití:

a)bezpečnost a odolnost kritických civilních infrastruktur, zejména proti hybridním hrozbám;

b)technologie, schopnosti a řešení relevantní pro prevenci trestné činnosti a reakci na trestnou činnost, zejména terorismus a násilný extremismus, organizovanou trestnou činnost a trestnou činnost prováděnou kybernetickými prostředky;

c)technologie, schopnosti a řešení pro kontrolu zboží a osob na hranicích, ochranu hranic a logistických uzlů, námořní bezpečnost a dohled a celní bezpečnost;

d)civilní připravenost na bezpečnostní hrozby, ať už přírodní nebo způsobené člověkem, náhodné nebo úmyslné.

2.Podpora průmyslové politiky v oblasti civilní bezpečnosti se provádí zejména prostřednictvím těchto činností:

a)výzkum a inovace, rozšiřování výroby, podpora malých a středních podniků, rozvoj dovedností a opatření týkající se výroby;

b)testování a ověřování technologií a řešení;

c)zavádění a tržní využívání technologií a řešení, zejména ze strany bezpečnostních odborníků působících v praxi;

d)podpora opatření k vypracování, provádění, sledování a vymáhání příslušných právních předpisů a politik Unie.

3.Podpora poskytovaná prostřednictvím činností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být poskytována jakoukoli formou, a to i prostřednictvím kooperativních výzkumných a inovačních činností stanovených v nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace] a určených ve zvláštní vyhrazené části pracovního programu.

4.Pracovní programy přijaté v souladu s pravidly tohoto nařízení podle tohoto oddílu zahrnují zvláštní vyhrazenou část a zajišťují soudržnost s činnostmi v oblasti „Konkurenceschopnost a společnost“ podporovanými podle nařízení (EU) [XXX] [rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa].

Článek 81

Vlastnictví výsledků

1.Pokud je podpora Unie poskytována formou zadávání veřejných zakázek, výsledky jsou vlastnictvím Unie.

2.Pokud je podpora Unie poskytována formou grantu, mají orgány, instituce a jiné subjekty Unie na požádání bezplatná přístupová práva k výsledkům pro účely rozvoje, provádění a sledování stávajících politik nebo programů Unie v oblastech své působnosti a právo udělovat třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek, bez práva udělovat sublicence, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak.

3.Jakýkoli převod vlastnictví výsledků nebo udělení výhradních licencí k výsledkům, které byly vytvořeny s podporou, právním subjektům, které nejsou usazeny v přidružené třetí zemi, nebo subjektům nepřidružené třetí země podléhá předchozímu oznámení a schválení ze strany Komise nebo příslušných orgánů členského státu nebo přidružené země, které se uskuteční do tří let po konečné platbě na akci za podmínek zajišťujících ochranu bezpečnostních zájmů Unie.

Článek 82

Doplňková pravidla pro udělování grantů

1.U činností na podporu koordinačních a podpůrných opatření v odvětví civilní bezpečnosti může Unie krýt až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování.

2.Odchylně od čl. 184 odst. 6 finančního nařízení při uplatňování paušálních sazeb může příslušná schvalující osoba povolit nebo nařídit financování nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 25 % celkových přímých způsobilých nákladů akce.

Kapitola VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 83

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor, který je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a může se scházet v těchto složeních:

a)všeobecný výbor ECF pro záležitosti týkající se obecných cílů nebo záležitosti týkající se více než jednoho ze specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2;

b)výbor pro čistou transformaci pro záležitosti týkající se specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. a);

c)výbor pro zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomiku pro záležitosti týkající se specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b);

d)výbor pro digitální oblast pro záležitosti týkající se specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. c);

e)výbor pro obranný průmysl pro záležitosti týkající se specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. d);

f)výbor pro odolnost pro záležitosti týkající se specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. d);

g)výbor pro vesmír pro záležitosti týkající se specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. d). V souladu se svým jednacím řádem může výbor pro vesmír zřídit podvýbory a pracovní skupiny, jako je „fórum uživatelů“, které poskytují poradenství v oblasti požadavků uživatelů, vývoje služeb a jejich využívání uživateli;

h)výbor pro bezpečnostní průmysl pro záležitosti týkající se specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě 4.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011 a stanovisko se vyžádá od výboru v nejvíce dotčeném složení.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 a stanovisko se vyžádá od výboru v nejvíce dotčeném složení.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

5.Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

6.Výbory uvedené v odst. 1 písm. b) až h) se mohou scházet v různých složeních nebo podvýborech, které odpovídají konkrétním složkám oblastí politiky.

7.V souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií mohou být zástupci třetích zemí, mezinárodních organizací nebo jiných orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie přizváni jako pozorovatelé na schůze výboru v jednotlivých složeních za podmínek stanovených v jejich jednacím řádu a s ohledem na bezpečnostní zájmy a zájmy veřejného pořádku Unie. Zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací se neúčastní jednání o záležitostech týkajících se způsobilosti, včetně jednání souvisejících s články 9 a 10 tohoto nařízení.

8.Evropská obranná agentura je přizvána k účasti na činnosti výboru jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti na činnosti výboru pro obranný průmysl.

Článek 84

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v tomto nařízení je svěřena Komisi na dobu od data vstupu tohoto nařízení v platnost do 31. prosince 2035.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 85

Změny nařízení (EU) 2021/696

1.Hlavy I, II a III, články 26, 27, 28, 30, 31, 32, 33, 43, hlavy VI, VII, VIII a X nařízení (EU) 2021/696 se zrušují s účinností od 1. ledna 2028.

Článek 86

Změny nařízení (EU) 2023/588

2.Kapitoly I, II, III a IV, články 24, 25, 26, 28 a 29, hlavy VII, VIII, IX a X nařízení (EU) 2023/588 se zrušují s účinností od 1. ledna 2028.

Článek 87

Změny nařízení [EDIP]

3.Kapitoly I, II (s výjimkou ustanovení týkajících se Nástroje na podporu Ukrajiny [bude potvrzeno po přijetí nařízení EDIP]) a V nařízení (EU) [EDIP] se zrušují [s účinností od 1. ledna 2028].

Článek 88

Zrušení

4.S účinkem od 1. ledna 2028 se zrušují tato nařízení:

(a)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014;

(b)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240;

(c)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092;

(d)nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013.

Článek 89

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle základních aktů uvedených v článku 85, které se na příslušné akce použijí až do jejich ukončení.

2.Tímto nařízením nejsou dotčeny prováděcí akty přijaté podle nařízení (EU) 2021/696 o Kosmickém programu Unie a nařízení (EU) 2023/588 o síti IRIS². Tyto akty zůstávají v platnosti, pokud jsou relevantní, až do jejich změny na základě tohoto nařízení a s výjimkou rozhodnutí přijatých podle čl. 36 odst. 4 nařízení (EU) 2023/588.

3.Finanční krytí uvedené v čl. 4 odst. 1 může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi ECF a opatřeními přijatými podle základních aktů uvedených v prvním pododstavci.

Článek 90

Vstup v platnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Použije se ode dne 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

–Makroekonomická návratnost: Očekává se přínos k růstu HDP prostřednictvím zrychlených investičních výdajů a zjednodušení procesů.

–Efektivnost a produktivita: Očekává se snížení administrativních nákladů a integrace přístupových bodů, což zefektivní procesy pro rychle rostoucí odvětví a startupy.

–Zjednodušené prostředí financování: Nižší náklady, zkrácení doby vyhledávání, doby přípravy návrhů, doby poskytnutí informací a doby udělení grantu usnadňují přístup k fondům a potenciálně zvyšují míru úspěšnosti.

–Podpora malých a středních podniků: Konsolidace do jednoho fondu by byla pro malé a střední podniky pravděpodobně výhodná, protože obvykle nemají dostatek prostředků na to, aby se orientovaly ve složitých a roztříštěných systémech. Strategické zaměření na přelomové inovace by navíc mohlo malým a středním podnikům nabídnout nové příležitosti v oblastech s vysokým růstem.

–Konkurenceschopnost na trhu: Cílem fondu je zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků, včetně malých a středních podniků a startupů, a to zpřístupněním a strategickým sladěním financování. Tento podnět podporuje evropskou strategickou autonomii tím, že snižuje závislost na zahraničních dodavatelských řetězcích a omezuje závislost na vnějších subjektech, čímž posiluje postavení společností z EU na domácím i celosvětovém trhu. Kromě toho se snaží lépe propojit výzkum s rozvojem trhu a sladit výzkumné priority s potřebami průmyslu, a to vše při zachování přístupu zdola nahoru u základního výzkumu.

–Výzkum a inovace: Předvídatelnost financování výzkumu a inovací by zůstala nezměněna a v souladu se závazky vyplývajícími ze Smlouvy. Konsolidace do jednoho fondu, který pokrývá celý investiční vývoj, může zároveň usnadnit uplatnění výsledků výzkumu na trhu a lépe sladit aplikovaný výzkum s prioritami průmyslu.

–Zaměstnanost a dovednosti: Očekává se, že větší objem investic zvýší zaměstnanost. Fond bude integrovat iniciativy v oblasti dovedností, vzdělávání a odborné přípravy do jednotného rámce, který bude sladěn s potřebami průmyslu ve strategických odvětvích, jako jsou čisté technologie a umělá inteligence. Tento přístup podpoří cílené investice do změn kvalifikace a prohlubování dovedností, posílí součinnost mezi vzděláváním, výzkumem a podniky a umožní rychlou adaptaci na nové trendy.

–Regionální rozvoj: Strategické regiony mohou zaznamenat výrazný růst, který přiláká investice a podnikání.

–Zlepšení v odvětví zdravotnictví: Cílem zjednodušených mechanismů by bylo snížit administrativní zátěž a urychlit reakci na krize.

–Priorita dekarbonizace: Zaměření na dekarbonizaci a čisté technologie je v souladu s cílem EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a může zvýšit pozitivní dopady na klima.

–Investiční nejistota: Vysoká nejistota v oblasti investic do čistých technologií vyžaduje pečlivou rovnováhu mezi předvídatelností a flexibilitou, aby se dosáhlo pozitivních výsledků v oblasti životního prostředí.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká:

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 44  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–s platností od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034

–    finanční dopad od roku 2028 do roku 2034 u prostředků na závazky a od roku 2028 do roku 2040 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v miliardách EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Nepovinné: pokud se na návrhu podílí více než jedno GŘ, vyplňte níže uvedené tabulky; pokud ne, smažte je.

====================================================================================================

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

=================================================================================================

Nepovinné: je-li návrh částečně nebo plně financován z vnějších účelově vázaných příjmů, vyplňte tabulku v oddíle 3.2.1.2. Pokud ne, celý oddíl smažte.

3.2.1.2.    Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

================================================================================================

Povinná tabulka:

====================================================================================================

Povinná tabulka

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)