EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 552 final

2025/0238(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský fond pro regionální rozvoj, včetně Evropské územní spolupráce (Interreg), a Fond soudržnosti jako součást fondu stanoveného v nařízení (EU) [...] [nařízení o NRP] a stanoví podmínky pro provádění podpory Unie na regionální rozvoj v letech 2028–2034

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 16. července 2025 Komise přijala návrh příštího víceletého finančního rámce (dále jen „VFR“) na období 2028–2034 1 . Ten zahrnuje Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) a Fond soudržnosti.

Ačkoli se regionální a územní rozdíly výrazně snížily, mimo jiné i díky politikám soudržnosti EU, 29 % občanů EU stále žije v regionech s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU a mnohé problémy přetrvávají a objevují se nové. Tyto výzvy je třeba řešit prostřednictvím posílené a modernizované politiky soudržnosti a růstu ve spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány.

Jednodušší, cílenější a účinnější rozpočet byl definován jako klíčový cíl ve sdělení Komise „Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci“ 2 . Veřejná konzultace rovněž ukázala, že zúčastněné strany se obecně shodují na potřebě zjednodušení a větší flexibility, což jsou nejčastěji zmiňované faktory, které umožňují efektivnější a účinnější rozpočet EU.

Cílem nařízení je řešit regionální nerovnováhu a podporovat rozvoj zaostávajících regionů (článek 176 SFEU) podporou reforem a investic do sociálního a hospodářského rozvoje všech regionů a měst EU a posílením územní spolupráce (zejména prostřednictvím Plánu Interreg). Fond soudržnosti je zaměřen na podporu investic a reforem v oblasti životního prostředí a dopravy v členských státech s nižším HDP na obyvatele (článek 177).

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Činnost EU je odůvodněna v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“): „ Unie rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.“

Cíle EFRR jsou stanoveny v článku 176 SFEU: „Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii“.

Cíle Fondu soudržnosti jsou stanoveny v článku 177 SFEU: „Fond soudržnosti zřízený týmž postupem poskytne finanční příspěvky na projekty ve sféře životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury“.

Článek 178 SFEU představuje právní základ pro přijetí prováděcích nařízení pro EFRR, fond politiky soudržnosti na podporu cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

Článek 174 SFEU kromě toho stanoví, že zvláštní pozornost se má věnovat venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 349 SFEU stanoví konkrétní opatření s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, kterou tvoří určité specifické rysy, jež ohrožují jejich rozvoj.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

EFRR a Fond soudržnosti podporují integraci a spolupráci mezi členskými státy a snižují regionální rozdíly uvnitř členských států a mezi nimi, včetně rozdílů mezi městskými, venkovskými, pobřežními nebo řídce osídlenými oblastmi a mezi evropskou pevninou a nejvzdálenějšími regiony a ostrovy. Financování v rámci politiky soudržnosti podnítilo investice, které by se neuskutečnily ve stejném rozsahu, se stejnými ambicemi a stejnou rychlostí, kdyby nebyly k dispozici finanční prostředky EU. Cílů návrhu proto nemohou členské státy dosáhnout samostatně a podpora Unie vytváří přidanou hodnotu.

Řešení na úrovni EU přidává hodnotu opatřením na vnitrostátní úrovni. Financování politiky soudržnosti v období 2014–2020 bylo významné a dosáhlo téměř 13 % celkových vládních investic v EU a 51 % v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti 4 . Ekonomické studie 5 shodně konstatují, že politika soudržnosti má pozitivní dopad na regionální hospodářský růst, a to i v místním měřítku 6 . Kromě toho makroekonomické simulace 7 naznačují, že celkový nárůst HDP EU díky investicím do politiky soudržnosti dosáhne v roce největšího dopadu téměř 1 %. Přínosy jsou zvláště významné v méně rozvinutých regionech, kde prognózy HDP na konci období provádění politiky soudržnosti převyšují prognózy bez politiky soudržnosti. Rozvinutější regiony zaznamenávají menší, ale stále pozitivní dlouhodobý dopad v důsledku vedlejších účinků (přínosy, které se šíří napříč regiony). Tyto vedlejší účinky se podílejí na celkovém dopadu na HDP EU ve výši přibližně 15 %, přičemž nejvyšší podíl (45 %) je ve vyspělých regionech 8 .

Volby politik v rámci nařízení jsou navíc přiměřené, protože fondy budou prováděny v rámci sdíleného řízení: programy nejsou řízeny přímo Evropskou komisí, nýbrž prováděny v partnerství s členskými státy.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů. Spadá do působnosti opatření v oblasti posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Cíle a příslušná podpora Unie jsou úměrné tomu, čeho chce nástroj dosáhnout. Cílem návrhu je rovněž posílit předchozí snahy o zjednodušení, a to dalším sjednocením a konsolidací pravidel.

•Volba nástroje

Nejvhodnějším nástrojem pro provádění tohoto návrhu je nařízení Evropského parlamentu a Rady o EFRR [a Fondu soudržnosti] a doplňující [návrh nařízení o Fondu národních a regionálních partnerství].

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Předběžné výsledky hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti ex post ukazují, že programy plní většinu svých cílů. Dosud bylo z těchto fondů podpořeno více než 2,5 milionu malých a středních podniků a přispělo se k vytvoření více než 370 tisíc pracovních míst. 24 milionů dětí využívá nově vybudovaná místa péče o děti. Dále bylo investováno více než 66 miliard EUR do projektů souvisejících s klimatem a kapacita EU pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se zvýšila o více než 6 000 megawattů. Fondy rovněž umožnily zavést opatření na ochranu lesů před požáry, z nichž mělo podle vykázaných hodnot programu prospěch více než 24 milionů lidí, a zlepšit přístup k širokopásmovému připojení pro více než 8 milionů domácností. 

Zjednodušující opatření zavedená v programovém období 2014–2020 vedla k určitému snížení zátěže, ale existuje prostor pro další zjednodušení, například rozšířením rozsahu zjednodušeného vykazování nákladů a financování, které není spojeno s náklady. Značným zdrojem komplikací při provádění EFRR a Fondu soudržnosti jsou však stále vnitrostátní pravidla nad rámec požadavků na úrovni EU (tzv. „gold-plating“).

Výkonnostní rámec prostřednictvím společných ukazatelů, milníků a cílů umožnil vytvořit spolehlivou datovou základnu pro důkazy a analýzu, zejména prostřednictvím shromažďování harmonizovaných údajů o pokroku, včetně údajů o příjemcích. Zlepšení interoperability a dostupnosti vnitrostátních databází by nejen usnadnilo lepší monitorování a posílilo orientaci politiky na výkonnost, ale mohlo by také snížit administrativní zátěž. 

EFRR a Fond soudržnosti umožnily investice, které by členské státy bez těchto fondů pravděpodobně neuskutečnily, a to díky rozsahu financování, schopnosti přilákat další soukromé investice a zacílení investic. EFRR a Fond soudržnosti navíc přinášejí přidanou hodnotu díky víceletému plánování a kontinuitě financování.

Důkazy ukazují, že podpora byla do značné míry relevantní pro řešení trvalých i nových potřeb příjemců v průběhu celého programového období. Investice byly relevantní pro evropskou konkurenceschopnost a většinou byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, i když s určitými nesrovnalostmi v jednotlivých členských státech. Na úrovni EU byla většina investic přidělena do oblastí politiky, které jsou v souladu s nezbytnými reformami stanovenými v doporučeních pro jednotlivé země, přičemž v jednotlivých členských státech se tyto investice lišily. Celkově lze říci, že doporučení pro jednotlivé země slouží jako užitečný nástroj, který členským státům pomáhá zaměřit investice na potřeby reforem. Existuje méně důkazů o tom, že by doporučení pro jednotlivé země formulovaná během programového období ovlivňovala stanovení priorit nebo přerozdělování prostředků. 

EFRR a Fond soudržnosti jsou vhodné pro podporu územní soudržnosti. Jejich koncepce a struktura řízení zajišťuje, že investiční strategie řeší územní výzvy a umožňují jak vnitrostátní, tak decentralizované regionální programování a provádění, čímž se naplňování priorit EU přizpůsobuje územním potřebám. V některých případech by větší flexibilita při uplatňování zásady tematického zaměření umožnila lepší přizpůsobení územním specifikům. Modelové simulace naznačují, že zásahy politiky soudržnosti mají pozitivní dopad na ekonomiku EU. Odhaduje se, že HDP EU bude na konci období politiky až o 0,6 % vyšší ve srovnání s hypotetickým scénářem bez této politiky.

Pokud jde o Interreg, jako klíčové oblasti pro budoucí zlepšení byly označeny větší harmonizace a důkladnější způsoby koordinace mezi různými finančními toky EU. 

Předběžné výsledky hodnocení EFRR, Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci v polovině období ukazují, že ačkoli provádění začalo pozdě a na začátku programového období bylo pomalé, v první polovině roku 2024 se výrazně zrychlilo. Zpoždění bylo způsobeno převážně vnějšími faktory a souvisí s krizí COVID-19 a ruskou útočnou válkou proti Ukrajině. Členské státy upřednostnily nástroje reakce na krize na úrovni EU, zejména Nástroj pro oživení a odolnost (RRF).

Díky integrovanému zohledňování územních hledisek a nástrojům jsou fondy vhodné k řešení regionálních rozdílů. Nezbytným předpokladem je přiměřená administrativní kapacita, ale zatím není realitou pro všechny programy. Partnerství a víceúrovňová správa mají silný pozitivní vliv na programování a provádění, ale stále existují oblasti, které je třeba zlepšit, pokud jde o zapojení zúčastněných stran a participativní rozhodování. 

Přechod od předběžných podmínek k menšímu počtu jasnějších základních podmínek zlepšil účinnost. Převážná většina základních podmínek již byla splněna a nastartovala reformní procesy v oblastech, jako je inteligentní specializace, doprava a klima. Základní podmínky a milníky RRF se v některých oblastech vzájemně posilují. Přizpůsobení podmínek specifickým národním a regionálním okolnostem namísto jejich univerzální platnosti pro všechny programy by mohlo posílit součinnost investic v rámci politiky soudržnosti s příslušnými odvětvovými politikami a místními potřebami. 

V členských státech existují osvědčené postupy kombinující politiku soudržnosti a financování z RRF na podporu doplňkových opatření. Reformy vyvolané milníky RRF prospívají investicím do soudržnosti a naopak: základní podmínky mohou prospět i investicím do RRF. 

Nová zjednodušující opatření přispívají ke snížení administrativní zátěže. Zjednodušené nákladové možnosti a financování bez vazby na náklady mají velký potenciál, ale jejich využití je zatím nerovnoměrné. 

EFRR a Fond soudržnosti umožňují řešit specifické rozvojové problémy, které by bez nich nebyly řešeny ve stejném rozsahu. Přidaná hodnota fondů zahrnuje dlouhodobou strategickou perspektivu a budování kapacit na nižší než celostátní a nižší než regionální úrovni s pozitivním dopadem na provádění vnitrostátních nástrojů. Princip víceúrovňového řízení a partnerství propojuje úroveň EU, celostátní a regionální úroveň prostřednictvím místně orientovaného přístupu, který je pro hodnocené fondy jedinečný ve srovnání s ostatními vnitrostátními nástroji a nástroji EU. Fondy přispívají na oblasti s jasným evropským rozměrem, včetně opatření v oblasti klimatu, digitální transformace, obrany, transevropské dopravy a meziregionální a přeshraniční spolupráce. 

Přijaté příděly vykazují velmi vysokou míru souladu se strategickou agendou Rady a pokyny předsedy Komise, jakož i s prioritami evropského semestru. Kromě toho fondy přispívají k oblastem, které Draghiho zpráva označila jako oblasti, v nichž je třeba podporovat růst. To ukazuje, že politika soudržnosti má i nadále význam pro současný politický cyklus a předpokládané budoucí potřeby. 

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0238 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský fond pro regionální rozvoj, včetně Evropské územní spolupráce (Interreg), a Fond soudržnosti jako součást fondu stanoveného v nařízení (EU) [...] [nařízení o NRP] a stanoví podmínky pro provádění podpory Unie na regionální rozvoj v letech 2028–2034

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 177, 178 a 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 9 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 10 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, zejména pak podmínkami vyplývajícími z demografického poklesu, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovy a přeshraniční a horské regiony. (2)Fond soudržnosti byl zřízen proto, aby přispěl k dosahování obecného cíle posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie poskytováním finančních příspěvků týkajících se životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (dále jen „TEN-T“), jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 11 .

(3)Tato podpora Unie v rámci EFRR a Fondu soudržnosti má být poskytována v rámci Fondu národních a regionálních partnerství v souladu s pravidly, kterými se tento fond řídí a která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o NRP] 12 .

(4)Nařízení (EU) XX [nařízení o NRP] stanoví společná pravidla pro různé fondy, včetně EFRR, Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (dále jen „ENRF“), Azylového a migračního fondu (dále jen „AMIF“), Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „NSHV“), které fungují ve společném rámci (dále jen „fondy“).

(5)Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU, a to s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat povinnosti dané Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování genderové rovnosti a o systematické začleňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, operace, z nichž mají podniky prospěch, musí splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU.

(6)EFRR a Fond soudržnosti by měly přispívat ke specifickým cílům politiky stanoveným v článcích 2 a 3 nařízení (EU) [nařízení o NRR] v rámci jejich příslušných oblastí působnosti stanovených ve Smlouvách. Je třeba dále upřesnit možnosti podpory z EFRR a Fondu soudržnosti pro znevýhodněné oblasti, městské oblasti a nejvzdálenější regiony. Dále je třeba stanovit podmínky pro provádění Evropské územní spolupráce (Interreg).

(7)V souladu se zásadou mezigenerační spravedlivosti a se závazkem Unie dodržovat práva dítěte a strategii pro mládež by EFRR a Fond soudržnosti měly podporovat opatření, která přispívají k udržitelnému rozvoji budoucích generací, podporují přístup k příležitostem pro mladé lidi na všech územích a řeší specifické potřeby mládeže ve znevýhodněných oblastech, zejména ve znevýhodněných a vylidňujících se regionech, včetně infrastruktury pro dovednosti, inovace, podnikání, udržitelné živobytí a kulturu nebo sport. Tato podpora může být realizována prostřednictvím integrovaných městských nebo místních strategií.

(8)Členské státy, a zejména ty, v nichž čelí významným problémům romská populace, věnují zvláštní pozornost rovnosti a začleňování Romů. Podpora by neměla být poskytována na činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení osob se zdravotním postižením a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové.

(9)S ohledem na podporu udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaný územní rozvoj za účelem účinnějšího řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, které mají dopad na městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, přičemž je třeba zohlednit potřebu podpory vazby mezi městy a venkovem. Opatření odrážející tyto přístupy by měla být stanovena v příslušných kapitolách plánů národního a regionálního partnerství.

(10)Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 SFEU zajišťujících opatření pro nejvzdálenější regiony s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v těchto regionech v důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 SFEU, jako jsou např. odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu – a stejně jako v případě všech operací spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti –, měla by jakákoli podpora z EFRR na financování provozní a investiční podpory v nejvzdálenějších regionech splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU.

(11)Za účelem podpory harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních by měl EFRR v rámci programu Interreg podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, meziregionální spolupráci a spolupráci nejvzdálenějších regionů.

(12)Interreg by měl být realizován mimo plány národního a regionálního partnerství, a to formou Plánu Interreg s ohledem na specifický kontext cíle spolupráce a nezbytné způsoby provádění projektů ve více zemích, včetně specifik čtyř oblastí.

(13)EFRR v rámci programu Interreg může přispívat na všechny specifické cíle. Kromě toho by měl přispívat k dalším specifickým cílům, které se týkají konkrétních otázek „lepšího řízení spolupráce“, „bezpečnější a lépe chráněné Evropy“ a „odolnějších regionů sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou“. Aby mohla být z EFRR v rámci cíle Interreg poskytnuta podpora jak na investice do infrastruktury, tak na související investice, odbornou přípravu a integrující činnosti, je nutné stanovit, že z EFRR mohou být podporovány i činnosti v rámci specifických cílů stanovených v čl. [3 odst. 1 písm. c) – Specifické cíle v sociální oblasti] nařízení (EU) [nařízení o NRP].

(14)Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat a měnit seznamy kapitol Interreg a seznam celkových částek podpory Unie pro každou kapitolu Interreg. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Ačkoliv mají tyto akty obecnou povahu, měl by být použit poradní postup vzhledem k tomu, že pouze technicky provádějí ustanovení. Rozhodnutí o schválení příslušné kapitoly Plánu Interreg by mělo představovat rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 110 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 13 .

(15)Kromě toho by členské státy měly připravit také kapitoly s cílem stanovit základní programové prvky pro provádění podpory. Tyto kapitoly by měly podléhat pravidelnému schvalování Komisí.

(16)V zájmu co nejúčinnějšího využití podpory z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měl být zřízen mechanismus, který by umožnil navrácení této podpory v případě, kdy programy vnější spolupráce nemohou být přijaty nebo musí být ukončeny, a který by se vztahoval i na třetí země, jež nedostávají podporu z žádného finančního nástroje Unie. Tento mechanismus by měl usilovat o dosažení optimálního fungování programů a maximální možnou koordinaci mezi těmito nástroji.

(17)Aby se podpořila a posílila opatření spolupráce, měly by být i nadále možné činnosti spolupráce mezi partnery v rámci daného členského státu nebo mezi různými členskými státy v souvislosti s podporou poskytovanou v rámci všech specifických cílů. Tato posílená spolupráce doplňuje spolupráci v rámci programu Interreg a může zahrnovat partnery z jakéhokoli regionu Unie, ale může zahrnovat i přeshraniční regiony a regiony, které jsou všechny zahrnuty do makroregionální strategie nebo strategie pro mořské oblasti, případně kombinace obojího.

(18)V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody by nová přeshraniční kapitola „PEACE PLUS“ měla pokračovat v činnosti předchozích programů mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění praktického významu EFRR je třeba zajistit, aby při podpoře míru a usmíření rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem.

(19)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti odstraněním zásadních regionálních rozdílů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1 
Předmět

Toto nařízení stanoví zvláštní podmínky pro provádění podpory Unie v souladu s obecnými cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) [nařízení o NRP], a zejména v jeho písmenech a) a e).

Stanoví rovněž ustanovení nezbytná pro provádění podpory Unie na podporu Evropské územní spolupráce („Interreg“) s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy a jejich regiony uvnitř Unie a mezi členskými státy, jejich regiony a třetími zeměmi, partnerskými zeměmi, jinými územími nebo zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci.

Tato podpora Unie se poskytuje v rámci Fondu národních a regionálních partnerství v souladu s pravidly, kterými se tento fond řídí a která jsou stanovena v nařízení (EU) [nařízení o NRP].

Článek 2  
Podpora z EFRR a Fondu soudržnosti

EFRR a Fond soudržnosti podporují specifické cíle stanovené v nařízení (EU) [nařízení o NRP], které přispívají k obecnému cíli stanovenému v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) [nařízení o NRP] v souladu s jejich působností stanovenou v článcích 176 a 177 SFEU.

Článek 3 
Definice

1)„Evropskou územní spoluprací (Interreg)“ se rozumí spolupráce mezi členskými státy a jejich regiony uvnitř Unie a mezi členskými státy, jejich regiony a nečlenskými státy, která je financována z Fondu národních a regionálních partnerství a případně z nástroje Globální Evropa.

2)„Nečlenským státem“ se rozumí území třetích nebo partnerských zemí, jakož i zámořské země a území členských států.

Pro účely této kapitoly, pokud ustanovení článků 69 [Odpovědnost členských států], 70 [Předkládání ročního balíčku záruk], 74 [Shromažďování a zaznamenávání údajů] a 77 [Předkládání a posuzování žádostí o platbu] nařízení (EU) [nařízení o NRP] odkazují na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž sídlí řídící orgán“.

Článek 4 
Podpora znevýhodněných oblastí

1.V souladu s článkem 174 SFEU věnují členské státy zvláštní pozornost řešení problémů znevýhodněných regionů a oblastí, zejména venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovou transformací, regionů, které trpí závažnými a trvalými přírodními nebo demografickými znevýhodněními, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony, a také oblastí procházejících spravedlivou transformací a regionů sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Členské státy a regiony případně stanoví integrovaný přístup k řešení demografických problémů nebo specifických potřeb regionů a oblastí uvedených v tomto odstavci ve svých plánech národního a regionálního partnerství v souladu s články 72 až 74 [integrovaný místní a městský rozvoj] nařízení (EU) [nařízení o NRP]. Takový integrovaný přístup může zahrnovat závazek k účelovému financování pro tento účel a může být zahrnut do zvláštních kapitol plánu národního a regionálního partnerství.

Článek 5
Udržitelný rozvoj měst

Členské státy v rámci svého územního rozvoje podporují integrované strategie rozvoje měst, které se zaměřují na udržitelný rozvoj a řeší výzvy v oblasti životního prostředí, energetiky a klimatu, zejména spravedlivou transformaci na čisté a klimaticky neutrální a odolné hospodářství do roku 2050, přičemž zvláštní pozornost věnují bydlení, chudobě, kulturnímu dědictví a využití potenciálu digitálních technologií pro účely inovací a energetické účinnosti, podpoře rozvoje funkčních městských oblastí, jakož i podpoře vazeb mezi městy a venkovem.

Článek 6
Nejvzdálenější regiony

V plánech národního a regionálního partnerství se stanoví opatření na pokrytí strukturální podpory jejich hospodářského, sociálního a územního rozvoje a provozních nákladů nebo vyrovnávacích plateb, včetně nákladů na poskytování služeb v rámci závazku veřejné služby a smluv v těchto regionech, s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v nejvzdálenějších regionech v důsledku jedné nebo více trvalých překážek jejich rozvoje uvedených v čl. 349 prvním pododstavci SFEU.

KAPITOLA II

Plán Interreg

Článek 7 
Působnost

1.Interreg se zaměřuje na podporu následujících oblastí spolupráce:

a)spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného a harmonického regionálního rozvoje mezi sousedními pozemními a námořními příhraničními regiony (přeshraniční spolupráce);

b)spolupráce na větších nadnárodních územích nebo kolem mořských pánví, do níž jsou zapojeni národní, regionální a místní partneři v členských i nečlenských státech s cílem dosáhnout vyššího stupně územní integrace (nadnárodní spolupráce);

c)spolupráce s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti podporou výměny zkušeností, inovativních přístupů a budování kapacit (meziregionální spolupráce);

d)spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a s jejich sousedními nečlenskými státy nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci s cílem usnadnit jejich regionální integraci a harmonický rozvoj v jejich sousedství (spolupráce nejvzdálenějších regionů).

Pokud toto nařízení nestanoví zvláštní požadavky, probíhá spolupráce mezi dvěma nebo více evropskými partnery, z nichž žádný není členským státem nebo jeho regionem, v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v nařízení XX [Globální Evropa].

2.Kapitoly Plánu Interreg podporující přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a meziregionální spolupráci se provádějí v rámci sdíleného řízení. Příspěvky z nástroje Globální Evropa zahrnuté v kapitolách podporujících spolupráci nejvzdálenějších regionů mohou být prováděny ve sdíleném nebo nepřímém řízení. Programy spolupráce uvedené v odstavci 1 spolufinancované z Fondu národních a regionálních partnerství mohou obdržet příspěvky z pilířů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení XX [nástroj Globální Evropa].

3.Na Plán Interreg se vztahují pravidla stanovená v nařízení (EU) [nařízení o NRP], s výjimkou případů, kdy jsou v tomto nařízení stanovena specifičtější pravidla pro provádění Plánu Interreg.

4.Kromě specifických cílů stanovených v čl. 3 písm. a) a c) nařízení (EU) [nařízení o NRP] Interreg podporuje „lepší řízení spolupráce“, „bezpečnější a lépe chráněnou Evropu“ a „odolnější regiony sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou“.

5.V případě přeshraničního programu PEACE PLUS, kde působí na podporu míru a usmíření, přispívá EFRR jako specifický cíl podle čl. 2 písm. a) obecného cíle nařízení (EU) [nařízení o NRP] rovněž k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména prostřednictvím akcí na podporu soudržnosti mezi komunitami.

6.Na Plán Interreg se nevztahují články XX [Podpora úvěru], XX [Úvěrová dohoda a výpůjční a úvěrové operace] a XX [Přezkum v polovině období] a čl. 14 odst. 2 [25% částka flexibility] nařízení (EU) [nařízení o NRP].

Článek 8 
Požadavky na kapitoly Plánu Interreg

1.Plán Interreg obsahuje kapitoly Plánu Interreg. Každá kapitola odpovídá spolupráci v dané zeměpisné oblasti.

2.Členský stát, v němž sídlí budoucí řídící orgán, předloží Komisi kapitolu Plánu Interreg nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost jménem všech zúčastněných členských států a třetích zemí.

3.Každá kapitola Plánu Interreg obsahuje následující prvky v souladu se šablonou uvedenou v příloze tohoto nařízení. Kapitola Plánu Interreg:

a)uvádí příslušnou oblast spolupráce Interreg a zeměpisné pokrytí;

b)popisuje intervenční strategii kapitoly Plánu Interreg založenou na jasné analýze územních potřeb a nedostatků v oblasti, na kterou se vztahuje, a určuje opatření pro spolupráci, včetně případných opatření pro územní nebo místní rozvoj, a vysvětluje, jak mají tato opatření přispět k cílům stanoveným v článcích 2 a 3 [cíle politiky] nařízení (EU) [nařízení o NRP] a specifickým cílům Interreg uvedeným v čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení a k transformaci na klimatickou neutralitu;

c)poskytuje seznam a popis opatření, včetně obecných a specifických cílů, které každé opatření primárně sleduje, a seznam předpokládaných milníků a cílů s orientačním datem jejich dokončení během programového období. Ukazatele navržené pro cíle vycházejí z ukazatelů výstupů uvedených v příloze I nařízení XX [nařízení o výkonnosti], s výjimkou řádně odůvodněných případů;

d)uvádí celkové odhadované náklady na opatření, případně spolu s informacemi o stávajícím nebo plánovaném financování ze strany Unie, podložené odpovídajícím odůvodněním a vysvětlením, jak je v souladu se zásadou nákladové efektivnosti, řádného finančního řízení a úměrné očekávanému hospodářskému a sociálnímu dopadu;

e)stanoví jasná opatření pro účinné monitorování a provádění kapitoly Plánu Interreg jednotlivými členskými státy, včetně odpovědných orgánů a vytvořených monitorovacích výborů, která budou odrážet cíl vytvořit robustní systém víceúrovňové správy založený na zásadě partnerství, a také předpokládaný přístup k informacím, komunikaci a viditelnosti v souladu s pravidly stanovenými v nařízení xx [nařízení o výkonnosti];

f)podporuje partnerství a výměnu znalostí tím, že uvede, které zúčastněné strany byly konzultovány, jak byly vybrány, jak byla zajištěna jejich reprezentativnost a jak se jejich příspěvky odrážejí v kapitole Plánu Interreg v souladu s kodexem chování pro partnerství, a tím, že uvede shrnutí konzultačního procesu provedeného pro přípravu kapitoly Plánu Interreg;

g)stanoví rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy a případně nečlenské státy v případě finančních oprav uložených řídícím orgánem nebo Komisí v souladu s pravidly, kterými se řídí Fond národních a regionálních partnerství a která jsou stanovena v nařízení (EU) [nařízení o NRP];

h)vysvětluje opatření a systémy k zajištění řádného, účinného a účelného využívání zdrojů Unie v souladu s řádným finančním řízením a ochranou finančních zájmů Unie.

Článek 9 
Schválení a změna Plánu Interreg

1.Komise přijme prováděcí akt postupem podle čl. 13 odst. 2 [Postup projednávání ve výborech], v němž stanoví:

a)seznam kapitol Plánu Interreg, označení příslušných oblastí kapitol a orientační příděl z fondu a případně z nástroje Globální Evropa;

b)případně podrobná ujednání týkající se konkrétních způsobů provádění Plánu Interreg, aby byl zajištěn jednotný přístup. 

Prvky uvedené v prvním pododstavci písm. a) se stanoví na základě informací poskytnutých jednotlivými členskými státy o plánovaném rozdělení jejich podílu na prostředcích Plánu Interreg podle metodiky stanovené v příloze I [Metodika výpočtu finančního příspěvku pro každý členský stát v rámci fondu] nařízení (EU) [nařízení o NRP].

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci tvoří obecnou část Plánu Interreg.

2.Komise posoudí kapitoly Plánu Interreg nebo pozměněné kapitoly Plánu Interreg předložené členským státem, v němž sídlí řídící orgán, do čtyř měsíců od jejich předložení. Při posuzování Komise ověří, zda kapitola Plánu Interreg splňuje všechny požadavky článku 5 a zda se řídí šablonou uvedenou v příloze tohoto nařízení [Šablona kapitoly Plánu Interreg]. Komise může vznášet připomínky a požadovat doplňující informace. Lhůta pro schválení se přerušuje ode dne následujícího po dni, kdy Komise zašle členskému státu své připomínky nebo žádost o revidované dokumenty, do dne, kdy členský stát Komisi odpoví.

3.Pokud kapitoly Plánu Interreg nebo pozměněné kapitoly Plánu Interreg předložené členským státem, v němž sídlí řídící orgán, splňují všechny požadavky článku 8 a řídí se šablonou uvedenou v příloze tohoto nařízení, Komise tyto kapitoly Plánu Interreg [nebo pozměněné kapitoly Plánu Interreg] prostřednictvím prováděcího aktu schválí.

4.Po schválení kapitol Plánu Interreg podle odstavce 3 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů každé tři měsíce schválit kapitoly Plánu Interreg předložené následně, které splňují všechny požadavky uvedené v článku 8 [Požadavky na kapitoly Plánu Interreg] a řídí se šablonou uvedenou v příloze tohoto nařízení [Šablona kapitoly Plánu Interreg]. V ostatních případech může Komise schválit změny kapitol Plánu Interreg každých šest měsíců na základě žádosti členského státu, v němž sídlí řídící orgán.

5.Prováděcí akty stanovené v odstavcích 3 a 4 stanoví pro každou kapitolu Plánu Interreg:

a)celkové odhadované náklady na kapitolu Interreg, které stanoví Komise na základě návrhu členského státu, v němž sídlí řídící orgán;

b)výši finančního příspěvku z nařízení (EU) [nařízení o NRP] a případně výši finančního příspěvku z nástroje Globální Evropa a výši vnitrostátního příspěvku jiného než vnitrostátní spolufinancování;

c)výši celkového ročního příspěvku Unie, jak je uvedeno v článku 14 [Závazek] nařízení (EU) [nařízení o NRP];

d)částku předběžného financování, která má být vyplacena, a zda má být předběžné financování vyplaceno v plné výši v roce schválení kapitoly nebo v tranších v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) [nařízení o NRP].

6.Rozhodnutí o schválení příslušné kapitoly Plánu Interreg představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 110 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 a jeho oznámení členskému státu, v němž sídlí řídící orgán, představuje právní závazek.

7.Výše finančního příspěvku Unie, vnitrostátního příspěvku nečlenských států a vnitrostátního spolufinancování plánovaného v rámci kapitoly Plánu Interreg nesmí ve svém souhrnu překročit celkové odhadované náklady kapitoly.

Článek 10 
Funkce orgánů odpovědných za kapitolu Plánu Interreg a monitorovacího výboru

1.Členské státy a případně nečlenské státy, které se účastní kapitoly Plánu Interreg, určí jediný řídící orgán a jediný auditní orgán, které se nacházejí ve stejném členském státě. Koordinační orgán uvedený v článku 49 nařízení (EU) [nařízení o NRP] se pro Plán Interreg neurčuje.

2.Kromě článku 50 nařízení (EU) [nařízení o NRP] je každý řídící orgán kapitoly Plánu Interreg odpovědný za řízení kapitoly s ohledem na plnění jejích cílů a odpovídá za:

a)vypracování a předložení žádostí o platbu pro kapitolu Plánu Interreg Komisi v souladu s článkem 63 [Platby] nařízení (EU) [nařízení o NRP];

b)poskytování prognóz částek pro žádosti o platby, které mají být předloženy za běžný a následující kalendářní rok do 15. února a 31. července v souladu se šablonou uvedenou v příloze X [Prognózy plateb] nařízení (EU) [nařízení o NRP];

c)podepsání a poskytnutí prohlášení řídícího subjektu uvedeného v čl. XX odst. 1 písm. a) [Roční balíček pro poskytnutí jistoty] nařízení (EU) [nařízení o NRP] v souladu se šablonou uvedenou v příloze XII uvedeného nařízení;

d)koordinování a předkládání Komisi všech dokumentů požadovaných jako součást ročního balíčku dokumentů k poskytnutí jistoty podle článku 70 [Roční balíček pro poskytnutí jistoty] nařízení (EU) [nařízení o NRP].

3.Členský stát a případně nečlenský stát, který se účastní kapitoly Plánu Interreg, může rozhodnout, že řídicí kontroly uvedené v článku XX [Funkce řídícího orgánu] nařízení (EU) [nařízení o NRP] se provedou tak, že každý členský stát určí subjekt nebo osobu odpovědnou za takovou kontrolu na svém území. Komise může v prováděcím aktu podle čl. 9 odst. 1 [Schválení a změna Plánu Interreg] stanovit další požadavky, které musí tyto subjekty nebo osoby splnit.

4.Řídícímu orgánu je nápomocen společný sekretariát, jehož zaměstnanci zastupují státy účastnící se kapitoly Plánu Interreg. Společný sekretariát pomáhá řídícímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů Interreg a pomáhá příjemcům a partnerům s prováděním operací.

5.Kromě pravidel stanovených v článku 52 [Funkce auditního orgánu] nařízení (EU) [nařízení o NRP] je pro účely kapitol Plánu Interreg v případech, kdy auditní orgán nemá oprávnění vykonávat své úkoly na celém území, na které se vztahuje program spolupráce, nápomocna skupina auditorů složená ze zástupců všech členských států a případně i nečlenských států, které se účastní programu Interreg. Každý členský stát a případně třetí stát odpovídá za audity prováděné na svém území.

6.Pro každou kapitolu Plánu Interreg se zřizuje monitorovací výbor. Monitorovací výbor odpovídá za výběr operací Interreg v souladu se strategií a cíli kapitoly Plánu Interreg. Komise může v prováděcím aktu podle čl. 9 odst. 1 [Schválení a změna Plánu Interreg] stanovit další požadavky, které musí monitorovací výbor splnit.

Článek 11 
Ustanovení pro nečlenské státy

1.Příspěvek z nařízení (EU) [nařízení o NPR] na kapitoly Plánu Interreg, které mají být rovněž podporovány z nástroje Globální Evropa, včetně pro nejvzdálenější regiony, stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje. Příslušné příspěvky z nástroje Globální Evropa do kapitol Plánu Interreg zohledňují zapojení členských států a příjemců nástroje Globální Evropa. Podpora poskytovaná podle nařízení (EU) [nařízení o NRP] se poskytuje kapitolám pro vnější přeshraniční spolupráci za předpokladu, že jsou z nástroje Globální Evropa poskytovány přiměřené částky.

2.Pro provádění kapitoly Plánu Interreg v rámci sdíleného řízení v nečlenském státě se uzavírá dohoda o financování mezi Komisí, která zastupuje Unii, a každým zúčastněným nečlenským státem, který je zastoupen v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem. Tato dohoda o financování se považuje za nástroj plnění rozpočtu Unie v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509.

Stranou dohody o financování může být rovněž členský stát, v němž sídlí řídící orgán příslušné kapitoly Plánu Interreg, zastoupený v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem.

Pokud je nečlenský stát povinen převést řídícímu orgánu finanční příspěvek na podporu kapitoly Plánu Interreg, který není spolufinancováním podpory Unie (dále jen „národní příspěvek“), jsou pravidla týkající se národního příspěvku stanovena v dohodě o financování.

Jakákoli dohoda o financování se uzavírá do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy byl učiněn první rozpočtový závazek, a považuje se za uzavřenou v den, kdy ji podepsala poslední strana. Pokud se kapitola Plánu Interreg týká více než jedné třetí země, musí být před datem podpisu uvedeným v první větě uzavřena alespoň jedna dohoda o financování.

3.Pokud provádění operace vyžaduje zadávání zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce příjemcem, který je orgánem veřejné moci se sídlem v nečlenském státě, může tento příjemce použít jednu z následujících možností:

a)vnitrostátních právních a správních předpisů dotčeného nečlenského státu za předpokladu, že to dohoda o financování umožňuje a že zakázka je zadána nabídce, která nabízí nejlepší poměr ceny a kvality, případně nabídce s nejnižší cenou, přičemž je vyloučen jakýkoli střet zájmů;

b)zadávacího řízení podle článků 181 a 182 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 12 
Vrácení zdrojů a ukončení 

1.Pokud do roku [2029 nebo] 2030 nebude kapitola Plánu Interreg předložena Komisi do 31. března příslušného roku, bude roční příspěvek z NRP do této kapitoly Plánu Interreg přerozdělen do jiné kapitoly Plánu Interreg, které se dotyčný členský stát účastní.

2.Pokud do 31. března 2031 stále existují kapitoly Plánu Interreg, které nebyly předloženy Komisi, příspěvek z NRP do těchto kapitol Plánu Interreg na zbývající roky do roku 2034, který nebyl přerozdělen do jiné kapitoly Plánu Interreg, se přidělí do kapitoly Plánu Interreg, které se dotyčný členský stát účastní.

3.Jakákoliv kapitola Plánu Interreg, která již byla schválena Komisí, se zruší nebo se její příděl sníží v souladu s platnými pravidly a postupy, zejména pokud:

i.žádná z partnerských zemí, na které se vztahuje příslušná vnější přeshraniční kapitola Plánu Interreg, nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtách stanovených v souladu s článkem [XX] Plánu Interreg; nebo

ii.kapitola Plánu Interreg nemůže být provedena podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.

V případech uvedených v prvním pododstavci se příspěvek z NRP uvedený v odstavci 1, který odpovídá ročním splátkám, které ještě nebyly přiděleny, nebo ročním splátkám, které byly přiděleny a jejichž přidělení bylo zcela nebo částečně zrušeno během téhož rozpočtového roku a které nebyly přerozděleny do jiné kapitoly Plánu Interreg, přidělí do jiné kapitoly Plánu Interreg, jíž se dotyčný členský stát účastní.

4.Příspěvek z [vnějších fondů] snížený podle tohoto článku se použije v souladu s nařízením [Globální Evropa].

Článek 13 
Program PEACE PLUS

1.Kapitola programu PEACE PLUS se týká spolupráce mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska, která se provádí v rámci sdíleného řízení v Irsku i ve Spojeném království.

2.Má se za to, že se Úřad pro zvláštní programy EU, jestliže je určen jako řídící orgán, nachází v členském státě.

3.Finanční příspěvek Spojeného království na činnosti Unie za jeho účast v kapitole programu PEACE PLUS ve formě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 21 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 je součástí rozpočtových prostředků pro [okruh 1, [...], podprogram „Plán Interreg“].

4.Pokud kapitola programu PEACE PLUS má za cíl podporu míru a usmíření, přispívá rovněž k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability v dotčených regionech, zejména prostřednictvím opatření na podporu soudržnosti mezi komunitami.

5.Pokud kapitola programu PEACE PLUS působí na podporu míru a usmíření, mohou mít podporované operace partnery pouze z jedné zúčastněné země.

KAPITOLA III

Závěrečná ustanovení

Článek 14 
Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen výbor zřízený v souladu s článkem 88 [nařízení o NRP].

Článek 15 
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne použitelnosti nařízení (EU) [...] o zřízení Evropského fondu pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

[…]

(1)    COM(2025) 571 final.

(2)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52025DC0046

(3)     Výsledek programování na období 2021–2027 – politika soudržnosti | Údaje | Evropské strukturální a investiční fondy (europa.eu)

(4)    Pellegrini et al. (2013) Measuring the effects of European Regional Policy on economic growth: A regression discontinuity approach, Papers in Regional Science, 92, s. 217-233 (Měření účinků evropské regionální politiky na hospodářský růst: Přístup regresní diskontinuity, Články v regionální vědě), Becker et al. (2013) Absorptive Capacity and the growth and investment effects of regional transfers: A regression discontinuity design with heterogeneous treatment effects, American Economic Journal (Absorpční kapacita a vliv regionálních transferů na růst a investice: Regresní diskontinuální model s heterogenními účinky léčby), American Economic Journal: Economic Policy, 5(4); Becker et al. (2018) Effects of EU Regional Policy: 1989–2013 (Dopady regionální politiky EU 1989–2013), Regional Science and Urban Economics, 69, s. 143–152; Crescenzi, R. a Giua, M. (2020), One or many Cohesion Policies of the European Union? On the differential economic impacts of Cohesion Policy across Member States (Jedna nebo více politik soudržnosti Evropské unie? O rozdílných ekonomických dopadech politiky soudržnosti v jednotlivých členských státech), Regional Studies, 54(1), s. 10–20; Di Caro P. and Fratesi, U. (2022), One policy, different effects: Estimating the region-specific impacts of EU cohesion policy (Jedna politika, různé účinky: Odhad regionálně specifických dopadů politiky soudržnosti EU), Journal of Regional Science, 62, s. 307–330.

(5)    Bachtrögler-Unger et al. 2023. EU cohesion policy on the ground: Analyzing small-scale effects using satellite data (Politika soudržnosti EU v praxi: Analýza dopadů v malém měřítku pomocí satelitních dat). Regional Science and Urban Economics 103, 103954.

(6)    9. zpráva o soudržnosti https://ec.europa.eu/regional_policy/information-sources/cohesion-report_en .

(7)    Monfort, P., Crucitti, F., Lazarou, N. a Salotti, S., The economic spillovers of EU cohesion policy 2007-2013 (Ekonomické dopady politiky soudržnosti EU v letech 2007–2013), Evropská komise, 2021, JRC125419.

(8)    Úř. věst. C , , s. .

(9)    Úř. věst. C , , s. .

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU ( Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1 ).

(11)    Úř. věst …

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) – PE/99/2023/REV/1 – (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 552 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti jako součásti Evropského fondu pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034, včetně Evropské územní spolupráce (Interreg)

sPŘÍLOHA

ŠABLONA KAPITOLY PLÁNU INTERREG

Odkaz/název kapitoly Interreg

Oblast spolupráce Interreg

1.Strategie kapitoly

Mapa zeměpisných oblastí a zemí, na které se vztahuje.

a)Intervenční strategie kapitoly Interreg vycházející z jasné analýzy územních potřeb a nedostatků v oblasti, na kterou se vztahuje

b)Určení opatření pro spolupráci, včetně případných opatření pro územní nebo místní rozvoj, a vysvětlení, jak mají tato opatření přispět k cílům definovaným v článku [cíle politiky] nařízení [o Fondu národních a regionálních partnerství] a v článku 6 tohoto nařízení

Opatření	Příslušný cíl politiky	Vysvětlení příspěvku
		Textové pole [2 000]

2.Popis opatření

pro každé opatření

a)Milníky a cíle

Tabulka milníků, cílů a harmonogramu kapitol obsahující tyto informace:

Identifikátor opatření	Název opatření	Specifický cíl	Milník nebo cíl (referenční číslo)	Název milníku/cíle	Měrná jednotka	Základní scénář	Cíl	Orientační časový plán pro dosažení cílů (čtvrtletí a rok)	Popis jednotlivých milníků a cílů	Hodnota vyplacených prostředků pro milník nebo cíl
									[1 000]

3.Financování a náklady

Pro každé opatření:

a)Vyčíslení nákladů na opatření

Identifikátor kapitoly	Identifikátor opatření	Reforma/investice	Celkové odhadované náklady (v EUR)	Orientační rozdělení celkových nákladů na opatření podle oblasti intervence	Použitá metodika a popis celkových odhadovaných nákladů, včetně nákladů založených na historických údajích	Odůvodnění věrohodnosti a přiměřenosti celkových odhadovaných nákladů, včetně posouzení auditního orgánu s přihlédnutím k národním a regionálním zvláštnostem a metodám úpravy	Typ cílového území
					[3 000]	[3 000]	[kód rozměru a typu území]

b)Kontrola dosažení milníků a cílů

Identifikátor opatření	Milníky/cíle	Uveďte, jaký dokument (dokumenty) či systém se použijí ke kontrole dosažení výsledku či podmínky (případně každého z průběžných požadovaných výsledků) Popište, jak budou prováděny řídicí kontroly (včetně kontrol na místě) Popište, jaká opatření budou přijata za účelem shromažďování a uchovávání příslušných údajů/dokumentů	Identifikátor opatření
		[2 000]	[1 000]

4.Opatření pro provádění kapitoly

a)Opatření pro účinné monitorování a provádění kapitoly

b)Opatření a systémy k zajištění řádného, účinného a účelného využívání zdrojů EU v souladu s řádným finančním řízením a ochranou finančních zájmů Unie v souladu s článkem XX [Odpovědnost členských států za kapitolu Interreg]

c)Orgány kapitoly

Orgán kapitoly	Název instituce [500]	Jméno kontaktní osoby [200]
Řídící orgán
Auditní orgán

d)Shrnutí konzultačního procesu provedeného při přípravě kapitoly a role partnerů při provádění, monitorování a hodnocení

e)Popis rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy a případně země, které členskými státy nejsou, v případě finančních oprav uložených řídícím orgánem nebo Komisí