EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 548 final

2025/0223(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Mechanismu civilní ochrany Unie a podpoře Unie poskytované na připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví a o zrušení rozhodnutí č. 1313/2013/EU (Mechanismus civilní ochrany Unie)

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 545 final} - {SWD(2025) 545 final} - {SWD(2025) 546 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Navrhované nařízení vychází z právního rámce stanoveného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“), jakož i z nařízení (EU) 2021/522, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027. Zavádí rámec pro civilní ochranu a financování připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví s cílem využít synergií a podpořit lepší koordinaci napříč odvětvími. Cílem je zvýšit celkovou účinnost podpory prevence přírodních a člověkem způsobených nebezpečí, včetně závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, a přípravy a odezvy na ně, s ohledem na stále složitější a propojenější povahu rizik a hrozeb, kterým Unie čelí, jak zdůraznily závěry Evropské rady z roku 2023 1 a 2024 2 .

V posledních letech se Evropa potýká se zhoršujícím se prostředím rizik a hrozeb, což je způsobeno stále nestabilnější kombinací bezpečnostních, zdravotních a environmentálních problémů a problémů souvisejících se změnou klimatu. Výrazně zvýšený počet aktivací mechanismu Unie naznačuje, že vnitrostátní systémy budou pravděpodobně i nadále žádat o zvýšenou podporu v rámci odezvy na katastrofy a krize. Koordinační mechanismus na úrovni Unie proto musí být dostatečně vybaven k tomu, aby mohl tuto podporu poskytovat účinněji a efektivněji, a to i prostřednictvím posílení prevence a připravenosti.

Mnohostranná povaha meziodvětvových krizí, jako je pandemie COVID-19 nebo ruská útočná válka proti Ukrajině, navíc vyžaduje komplexnější a integrovanější přístup k řešení krizí, což vyžaduje úzkou a účinnou spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy, aby bylo možné účinně řešit problémy, které tyto krize přinášejí. Současný geopolitický kontext vyžaduje posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy, k čemuž vyzývá Strategie unie připravenosti 3  a společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 4 .

Aby byly zajištěny bezproblémové a účinné operace v rámci civilního a vojenského úsilí, bude účinné řešení krizí vyžadovat úzkou koordinaci mezi civilními a vojenskými subjekty. Tato spolupráce je obzvláště důležitá v otázkách s výrazným rozměrem dvojího užití, kdy civilní a vojenské subjekty spoléhají na společné infrastruktury, jako jsou dopravní sítě a logistické uzly. Spoluprací civilních a vojenských subjektů lze zajistit, aby jejich úsilí bylo dobře koordinované a vzájemně se doplňovalo, což v konečném důsledku posílí celkovou odezvu na krizi. Důležitým cílem návrhu je proto zajistit, aby nařízení mohlo nabízet účinnější a efektivnější podporu v případě těchto složitých krizí s velkým dopadem 5 , a jeho celospolečenský a mezirezortní přístup by měl vytvořit silnější vazby mezi civilní ochranou, zdravím, životním prostředím a bezpečností a zpřístupnit zjednodušená a pružnější opatření pro účinné a efektivní řešení složitých meziodvětvových a dlouhodobých krizí.

Začlenění opatření v rámci připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví do tohoto návrhu poskytuje další úroveň ochrany občanů EU, což v konečném důsledku zvyšuje odolnost a chrání obyvatelstvo před vážnými zdravotními hrozbami. Mimořádné situace v oblasti zdraví mohou mít dalekosáhlé dopady i mimo zdravotnictví a mohou ovlivnit sociální stabilitu, rovnováhu životního prostředí nebo kritickou infrastrukturu. Připravenost a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví budou nadále koordinovány v rámci stávajících struktur, včetně Výboru pro zdravotní bezpečnost a rady úřadu HERA.

Kromě toho návrh spolu se souvisejícími horizontálními požadavky a dalšími programy podporuje a prosazuje opatření k předvídání katastrof a jejich předcházení, čímž pomáhá snižovat náklady hospodářství Unie na ně a minimalizovat jejich nepříznivý sociální, hospodářský a environmentální dopad na nejzranitelnější regiony a osoby včetně žen, dětí, starších osob, uprchlíků, osob z rasových nebo etnických menšin a osob se zdravotním postižením. To v konečném důsledku přispěje k udržitelnějšímu růstu, který podporuje začleňování, a k mezigenerační spravedlnosti. Návrh rovněž významně přispívá ke zjednodušení, neboť spojuje do jednoho znění ustanovení týkající se fungování mechanismu Unie a ustanovení týkající se financování jeho činností, čímž zjednodušuje stávající postupy. Kromě toho tím, že zajišťuje, aby investice v rámci mechanismu Unie rovněž posilovaly konkurenceschopnost a odolnost průmyslové základny Unie, vytváří základ pro strategičtější, spolehlivější a autonomnější reakce, a to i v souladu s právem Unie a mezinárodními závazky, podporou využívání řešení vyvinutých nebo vyrobených v Unii.

Návrh uznává, že jednotlivci mohou být vystaveni vícečetným a vzájemně se prolínajícím formám zranitelnosti, a proto podporuje meziodvětvový přístup ke zvládání rizik katastrof, aby se zajistilo, že nikdo nebude opomenut.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Tento návrh se opírá o pozitivní výsledky, kterých se dosáhlo díky stávajícími rámci, a má za úkol napravit jeho nedostatky posílením ustanovení s cílem dále podporovat, koordinovat a doplňovat činnost členských států v této oblasti. Vychází rovněž ze složky programu EU4Health zaměřené na připravenost a reakce na krize, která podporuje provádění nařízení (EU) 2022/2371 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách 6 a nařízení (EU) 2022/2372 o rámci pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie 7 , a dalších iniciativ k posílení připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví. Měl by zajistit součinnost s mandáty Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropské agentury pro léčivé přípravky, které souvisejí s krizí, jakož i s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními organizacemi. Cílem je zajistit, aby byla vedle opatření civilní ochrany posílena i připravenost a reakce Unie na mimořádné situace v oblasti zdraví. Navrhované nařízení je i nadále v souladu se stávajícími politikami tím, že posiluje připravenost, prevenci a schopnost reakce členských států. Podporuje závazek k větší evropské solidaritě a koordinovanému úsilí, který staví na pevných základech dřívější spolupráce a iniciativ.

Kromě úzkého propojení se Strategií unie připravenosti, Strategií EU pro vytváření zásob 8 a Strategií pro lékařská protiopatření, která Unii připravuje na příští zdravotní krizi 9 , mechanismus Unie navíc jedná v souladu se Strategií vnitřní bezpečnosti EU 10 , jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň bezpečnosti občanů Unie, a společnou bílou knihou o budoucnosti evropské obrany 2030 a plánem ReArm Europe / Připravenost 2030 11 na podporu silnějšího evropského obranného postoje vůči vnějším hrozbám. Je rovněž v souladu se Strategií pro vytváření zásob a Strategií pro lékařská protiopatření a podporuje závazky Unie podle evropského právního rámce pro klima 12 , aby byl zajištěn trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

V rámci přístupu k připravenosti již od návrhu podle Strategie unie připravenosti je tento návrh koncipován tak, aby podporoval součinnost s dalšími oblastmi vnitřní a vnější politiky v rámci integrovaného přístupu ke zvládání rizik katastrof napříč všemi příslušnými odvětvími a zúčastněnými stranami, včetně agentur EU, členských států a mezinárodních organizací, a přispíval k provádění politik Unie v oblasti snižování a zvládání rizik katastrof a sendajského rámce pro snižování rizika katastrof.

Pokud jde o vnější politiku, připravenost a odolnost EU a členských států se stále více prolíná s připraveností a odolností našich partnerů ve světě, kteří čelí podobné škále globálních krizí a výzev. Spolupráce s našimi externími partnery při předvídání krizí, přípravě na ně, jejich předcházení a reakci na ně je oboustranně přínosná a má zásadní význam pro snížení rizika dominových nebo vedlejších účinků krizí, které vznikají jinde, na EU. Ve stále nestabilnějším geopolitickém prostředí a v zájmu řešení globálních výzev tento návrh doplňuje opatření, která mají být přijata v rámci iniciativy Globální Evropa, v jejímž rámci budou EU a členské státy nadále rozvíjet a prohlubovat přizpůsobené a vzájemně výhodné dvoustranné a vícestranné partnerství.

Návrh klade zvláštní důraz na posílení spolupráce mechanismu Unie s opatřeními v oblasti připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví a na poskytování humanitární pomoci. Klade důraz na oblasti, jako jsou stavy ohrožení veřejného zdraví; spravedlnost a vnitřní věci, včetně konzulární pomoci a ochrany kritické infrastruktury; environmentální řízení se zaměřením na ochranu před povodněmi a prevenci závažných průmyslových havárií; odolnost vůči změně klimatu a připravenost na ni; zmírnění znečišťování moří; vnější vztahy a rozvojová spolupráce, bezpečnost, obrana a vesmír. Aby byla zachována soudržnost a doplňkovost s ostatními finančními nástroji Unie, obsahuje návrh jasná ustanovení, která vymezují oblast působnosti mechanismu Unie, čímž se předchází překrývání nebo možnému dvojímu financování.

V souvislosti se zdravotní bezpečností tento návrh doplňuje opatření týkající se připravenosti v oblasti zdravotní bezpečnosti financovaná z jiných finančních nástrojů Unie, jejichž cílem je posílit strategickou autonomii Unie a přístup ke zdravotnickým inovacím, jak je stanoveno v rámci navrhované oblasti Zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomiku Evropského fondu pro konkurenceschopnost a odpovídající oblasti podle navrhovaného rámcového programu pro výzkum Horizont Evropa.

Návrh se týká vesmírných systémů Unie, které mají zásadní význam pro posílení připravenosti a schopnosti reakce Unie na krize. Strategie unie připravenosti zdůrazňuje, že programy Copernicus, Galileo a připravované služby IRIS² poskytují poznatky o situaci v reálném čase, podporují včasné varování a spolehlivou komunikaci v případě selhání pozemních sítí. Tyto schopnosti jsou nepostradatelné při koordinaci nouzových operací, podpoře civilní ochrany, včetně zajištění včasného přístupu k informacím včasného varování z vesmíru pro přímé šíření varovných zpráv obyvatelstvu, a zmírňování dopadů přírodních a člověkem způsobených katastrof.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu jsou čl. 168 odst. 5, článek 196 a čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Ustanovení čl. 168 odst. 5 SFEU poskytuje právní základ pro pobídková opatření určená k ochraně a zlepšování lidského zdraví, a zejména k boji proti nejzávažnějším přeshraničním nemocem, opatření týkající se sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasného varování před nimi a boje proti nim.

Článek 196 SFEU poskytuje právní základ pro iniciativy Unie k posílení spolupráce a kolektivní připravenosti členských států při řízení prevence, připravenosti a reakce na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.

Tyto právní základy v kombinaci s čl. 322 odst. 1 SFEU umožňují finanční flexibilitu tím, že poskytují možnost přenášet prostředky.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení daných cílů. Zásadou proporcionality se řídila práce Komise na koncepci navrhovaného nařízení, která má za cíl určit a umožnit součinnost s jinými programy a posílit spolupráci s členskými státy při vymezování jeho priorit.

Návrh je přiměřený a usiluje o zvýšení účasti členských států na opatřeních, která podporuje, tím, že co nejvíce snižuje překážky účasti. Zajišťuje snížení administrativní zátěže Unie a vnitrostátních orgánů, která byla omezena na to, co je nezbytné k tomu, aby Komise vykonávala svoji odpovědnost za provádění rozpočtu Unie. Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení stanovených cílů nezbytné.

•Volba nástroje

Aby bylo zajištěno obecné uplatňování a finanční flexibilita, je návrh nařízením Evropského parlamentu a Rady. Forma nařízení jako právního aktu je slučitelná s požadavky na přenos prostředků stanovenými ve finančních pravidlech, která jsou použitelná na souhrnný rozpočet Unie. Cílem návrhu nařízení je nahradit a zrušit rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nařízení provádí zjištění a doporučení „Průběžného hodnocení provádění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie za období 2017–2022“ a „Přezkumu úřadu HERA: Hodnocení s cílem posílit zdravotní bezpečnost v EU“ (2024), jakož i předběžná zjištění „Hodnocení programu EU4Health“ a „Hodnocení provádění nařízení (EU) 2022/2371“ o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise uspořádala zvláštní otevřenou veřejnou konzultaci na téma „Financování z EU na civilní ochranu, připravenost a reakce na krize“. Průzkum byl přístupný všem občanům EU, podnikům, sdružením a vládním orgánům a zasláno bylo 1 187 odpovědí, z nichž celkem 139 zahrnovalo připojená stanoviska.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise v uplynulých letech uspořádala několik setkání s externími zúčastněnými stranami, odborníky na civilní ochranu zastupujícími členské státy: vedoucími útvarů civilní ochrany a vysokými úředníky pro oblast civilní ochrany, jakož i tematickými odborníky k projednání konkrétních témat týkajících se revize právního rámce.

•Posouzení dopadů

Při vypracovávání návrhu Komise provedla posouzení dopadů, aby identifikovala problémy, definovala cíle návrhu a stanovila několik možností zlepšení a posoudila jejich dopad. Stanovisko výboru RSB a souhrnná zpráva jsou k dispozici v rejstříku dokumentů Komise pod číslem 2025/MFF/05. 

V posouzení dopadů byly analyzovány tři možnosti politiky:

V rámci možnosti 1 se navrhovalo posílení odvětvového Mechanismu civilní ochrany Unie, včetně cíleného posílení střediska ERCC. Činnosti na úrovni EU musí být doplněny významným úsilím na vnitrostátní úrovni, a to i s ohledem na kapacity pro odezvu, které jsou na úrovni EU omezeny na „tradiční“ sektor civilní ochrany (zdravotnické zásoby, zásoby v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (CBRN), letecké hašení lesních požárů atd.). Ačkoli zvýšené úsilí na vnitrostátní úrovni umožňuje úspěšně dosahovat všech cílů, přidaná hodnota opatření na úrovni EU není plně využita. V porovnání s možností 2 se tak mělo za to, že této možnosti schází dostatečná účinnost, efektivnost, vnější soudržnost a zjednodušení.

V rámci možnosti 2 meziodvětvový mechanismus UCPM spojuje mechanismus UCPM a příslušné činnosti pro připravenost v oblasti bezpečnosti veřejného zdraví. V porovnání s možností 1 je dosaženo synergií a doplňkovosti mezi činnostmi v oblasti civilní ochrany a připravenosti na mimořádné situace v oblasti zdraví prostřednictvím jediného nástroje. Integrovaná rozpočtová struktura zajišťuje flexibilitu a pružnost při řízení nástroje. Možnost 2 počítá se zřízením Krizového koordinačního centra EU, které by se tak stalo ústřední kapacitou EU pro meziodvětvovou připravenost na rizika, včetně vytváření zásob a koordinace krizového řízení. Kapacity pro odezvu na úrovni EU jsou přizpůsobeny novému prostředí nebezpečí a hrozeb. Posouzení rizik na úrovni EU využívá synergií a doplňkovosti odvětvových hodnocení a odborných znalostí. V souladu s obecnou meziodvětvovou povahou iniciativy jsou zahrnuty další relevantní činnosti zaměřené na mimořádné situace v oblasti zdraví, jejichž cílem je bojovat proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám.

Možnost politiky 3 zahrnuje jako hlavní prvek vytvoření jediného nástroje financování (Fondu připravenosti) na úrovni EU, který by zahrnoval všechny mechanismy a činnosti související s připraveností pro celý víceletý finanční rámec. Tento fond bude zahrnovat všechny mechanismy a prvky financování související s připraveností v rámci stávajícího víceletého finančního rámce, mimo jiné včetně mechanismu UCPM, složky programu EU4Health zaměřené na krizovou připravenost a prvků souvisejících s připraveností v rámci národních obálek, Evropského fondu pro konkurenceschopnost a programu Erasmus+. Z hlediska struktury by to znamenalo, že v rámci tohoto jediného fondu se používají různé způsoby řízení programů: přímé (prováděné Komisí), sdílené (např. strukturální fondy) a nepřímé (např. různé organizace systému OSN, jako je WHO, UNHCR, UNICEF). Tato možnost by s sebou přinesla velké výzvy, včetně řízení rozpočtových přídělů pro všechny programy a nástroje financování. Možnost 3 je považována za nerealizovatelnou, a proto byla v rané fázi zamítnuta.

Upřednostňovaná možnost politiky a její hlavní dopady

Za upřednostňovanou možnost politiky byla považována možnost 2, protože plně využívá přidanou hodnotu EU, a tím komplexně dosahuje cílů. V kontextu krizového prostředí, které je stále více přeshraniční a vícerozměrné, přináší volba možnosti 2 významné sociální (např. vyšší společný jmenovatel připravenosti obyvatelstva), environmentální (např. úspěšnější ochrana přírodních prostranství a biologické rozmanitosti) i ekonomické (např. náklady spojené s komplexní prevencí a připraveností jsou výrazně nižší než náklady na odezvu) výhody.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh zavádí významná zlepšení, která mají zefektivnit a zjednodušit celý právní rámec, včetně zejména větší provozní jasnosti a účinnosti. Například postupy podávání zpráv o rizicích byly soustředěny do specializované struktury, která ozřejmuje společnou tvorbu výstupů členskými státy a Komisí, čímž zlepšuje společné chápání povědomí o rizicích.

Kromě toho je podpora Unie v oblasti odezvy sjednocena do jediného článku, což zjednodušuje identifikaci možných operačních scénářů, a tím se zvyšuje připravenost a účinnost odezvy. Koordinační úsilí je podpořeno a lépe objasněno dalším zlepšením schopností Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a vytvořením specializovaného Krizového koordinačního centra, které bude členským státům pomáhat předvídat krize napříč odvětvími a zvládat jejich následky. Úroveň odezvy je doplněna jednoznačností použitelné míry spolufinancování tím, že tyto míry soudržně integruje do jednoho uceleného referenčního bodu, a proto již nebude zapotřebí nahlížet do několika článků. Nařízení klade důraz na flexibilitu dopravy a umožňuje financovat opatření v případech, kdy nejsou realizovatelné žádné komerční dopravní možnosti, ale v členských státech jsou k dispozici alternativy, což je opatření, které odměňuje inovativní řešení na úrovni států a zdůrazňuje přizpůsobivé strategie.

Tato zlepšení odrážejí odhodlané úsilí o zdokonalení strukturálních a operačních rámců mechanismu Unie, čímž se zajistí jejich přizpůsobivost a odolnost při řešení složitých situací v případě očekávaných i nepředvídaných mimořádných situací. Tento soudržný přístup je v souladu se zastřešujícím cílem vytvořit účinnější a transparentnější rámec civilní ochrany. K zajištění souladu těchto strategií s praktickými provozními potřebami bude přínosný další dialog a zpětná vazba.

•Základní práva

Právní revize mechanismu Unie a navrhovaná podpůrná opatření v oblasti připravenosti a reakce v oblasti zdraví jsou navrženy tak, aby byly v souladu se základními právy uvedenými v Listině základních práv EU a aby je dodržovaly. Tato zpráva podrobně popisuje, jak tyto revize začleňují klíčová základní práva.

Hlavní pozornost je věnována právu na život (článek 2), neboť cílem návrhu je chránit a zachovat lidský život při katastrofách a mimořádných událostech. Cílem změn je zefektivnit postupy, a tak zvýšit schopnost mechanismu Unie reagovat a přímo podpořit ochranu životů prostřednictvím účinného zvládání katastrof.

Dále je pro tento návrh zásadní právo na svobodu a bezpečnost (článek 6). Zlepšení zajišťují včasnou odezvu na hrozby, čímž se zvyšuje individuální i kolektivní bezpečnost v celé Unii. Tato zlepšení pomáhají chránit občany tím, že zajišťují rychlé nasazení a koordinaci během krizí.

Pozornost věnovaná právu na ochranu zdraví (článek 35) zahrnuje vyjasnění úlohy mechanismu Unie při zajišťování spolehlivé odezvy v oblasti veřejného zdraví. Tyto revize posilují přeshraniční spolupráci a přidělování zdrojů, zejména během mimořádných událostí v oblasti zdraví, a podporují tak ochranu zdraví jako základní právo.

Základní právo na ochranu životního prostředí, zakotvené v článku 37 Listiny základních práv Evropské unie, hraje v rámci mechanismu Unie zásadní roli. Tento mechanismus, který má podporovat koordinovanou odezvu na přírodní a člověkem způsobené katastrofy v celé EU i mimo ni, musí ze své podstaty zahrnovat ochranu životního prostředí jako hlavní součást svých operací. Ochrana životního prostředí je zvláště důležitá ve všech třech fázích zvládání katastrof, a to i pokud jde o vážné zdravotní hrozby: prevence, aby se snížila pravděpodobnost a dopad environmentálních rizik; připravenost, aby se zajistilo, že budou zavedeny systémy pro zmírnění škod na ekosystémech a biologické rozmanitosti, a odezva, aby bylo možné rychle řešit škody na životním prostředí způsobené katastrofami, jako jsou lesní požáry, úniky chemických látek nebo povodně. Uznání ochrany životního prostředí jako základního práva zdůrazňuje povinnost orgánů EU a členských států začlenit ekologická hlediska do politik a opatření v oblasti civilní ochrany.

Revize mechanismu Unie, které uplatňují celospolečenský přístup, posilují základní právo na rovnost (kapitola III) a zajišťují, aby byly ve všech fázích prevence, připravenosti a odezvy zohledněny potřeby žen a skupin, které jsou ve zranitelné situaci a/nebo čelí diskriminaci a sociálnímu vyloučení, jako jsou děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, osoby z rasových nebo etnických menšin.

Z důrazu na procesní jasnost a zjednodušení je navíc patrné právo na řádnou správu (článek 41). Tyto změny zajišťují transparentní a efektivní fungování mechanismu a vytvářejí spolehlivý rámec pro odezvu na mimořádné události.

Tyto revize odrážejí přístup k posílení mechanismu Unie založený na základních právech, který zajišťuje podporu ochranné kapacity a hodnot zakotvených v Listině EU. Aby bylo možné tyto strategie zdokonalit tak, aby základní práva všech osob co nejlépe podporovaly a sloužily jim, bude přínosná další zpětná vazba a diskuse.

Tento návrh zohledňuje závazky vyplývající z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD), jejíž smluvní stranou je EU spolu se všemi členskými státy. Zejména článek 11 Úmluvy o rizikových situacích a humanitárních krizích uvádí, že smluvní státy přijmou v souladu se svými závazky podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti osob se zdravotním postižením v rizikových situacích.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Orientační finanční krytí podle tohoto nařízení činí 10 675 000 000 EUR (v běžných cenách).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Na základě kapitoly II nařízení o posuzování a předvídání rizik zahrnuje proces tvorby politiky podle tohoto revidovaného návrhu nařízení několik klíčových prvků a zpráv, které jsou sladěny v cyklech podávání zpráv a řazeny tak, aby byl zajištěn cyklický a účinný přístup ke zvládání rizik katastrof.

Tento proces začíná na vnitrostátní úrovni, kde jsou členské státy odpovědné za vypracování a zveřejnění posouzení rizik na celostátní nebo nižší úrovni. Tato posouzení rizik jsou podkladem pro plánování zvládání rizik katastrof, včetně bezpečnostních rizik a hybridních hrozeb, které zohledňuje přeshraniční spolupráci a rizika s přeshraničními dopady. Tato posouzení a plány by měly být konzistentní a koordinované s dalšími příslušnými vnitrostátními procesy. Kromě toho se od členských států očekává, že jako předpoklad pro informované posouzení rizik zlepší shromažďování údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof.

Nejméně jednou za pět let předkládají členské státy Komisi shrnutí svých posouzení rizik, schopnosti reakce a činností podporujících cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Komise dále vypracovává pokyny pro předkládání těchto shrnutí a zajišťuje, aby byl tento proces standardizovaný a účinný.

Na úrovni Unie umožní předávání požadovaných informací a dalších dostupných údajů Komisi zmapovat schopnosti zvládání rizik na úrovni Unie, na celostátní a nižší než celostátní úrovni, čímž se usnadní výměna osvědčených postupů a související budování kapacit. Na základě provedeného posouzení rizik Komise pravidelně přezkoumává scénáře katastrof pro celou Unii v oblasti prevence katastrof a připravenosti a odezvy na ně, které se pak promítají do dalšího rozvoje cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám jako dohodnutých předpokladů pro plánování schopností zvládání rizik katastrof, které je třeba zavést. Na základě těchto dohodnutých ukazatelů vypracovává Komise pravidelné zprávy o přírodních a člověkem způsobených rizicích, kterým Unie čelí, o pokroku dosaženém při provádění opatření ke zvládání rizik a cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám, jakož i o kapacitách pro odezvu a schopnostech odezvy potřebných na úrovni Unie na podporu vnitrostátních opatření při řešení vyvíjejícího se prostředí rizik a hrozeb. Toto podávání zpráv by mělo být konzistentní a koordinované s dalšími příslušnými procesy na úrovni EU.

Tato posloupnost zajišťuje, že vnitrostátní posuzování rizik a plánování jsou začleněny do procesu posuzování a stanovování cílů na úrovni Unie, který následně slouží jako podklad pro vnitrostátní opatření a budování kapacit, přičemž mechanismy pravidelného přezkumu a aktualizace zajišťují, aby politiky zůstaly účinné a relevantní.

Komise si může od členských států vyžádat další informace o konkrétních opatřeních v oblasti prevence a připravenosti. Komise může rovněž navrhnout vyslání odborníků nebo vydat doporučení ke zvýšení úrovně prevence a připravenosti.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Hlavní novinkou navrhovaného nařízení je vytvoření meziodvětvové úrovně připravenosti a začlenění financování připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví.

Cílem nové úrovně připravenosti je odstranit kvantitativní a kvalitativní nedostatky v současném právním rámci. Vychází z poznatků získaných z pandemie COVID-19, nedávného nárůstu mpox a nedávných operací mechanismu UCPM, zejména pokud jde o složité přeshraniční krize a reakci na potřeby v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině. Odráží výzkum a prognózy týkající se vyvíjejícího se prostředí rizik a hrozeb v Evropě a zdůrazňuje stále více systémovou povahu rizik a rostoucí dopad kaskádových účinků napříč odvětvími. Dále zohledňuje výhledové úvahy s členskými státy o potřebě zajistit pokračující fungování stávajících systémů civilní ochrany v Evropě za stále složitějších scénářů mimořádných událostí a krizí.

Pokud jde o kvantitativní nedostatky, tato nová úroveň by měla umožnit řešit krize s velkým dopadem napříč odvětvími komplexnějším a integrovanějším přístupem, který by účinněji koordinoval opatření v oblasti připravenosti a odezvy napříč zasaženými odvětvími. Pokud jde o kvalitativní nedostatky, umožňuje řešit rizika a hrozby, pro které nejsou k dispozici žádné stávající nástroje. To umožní snížit roztříštěnost struktur krizového řízení na úrovni EU, zjednodušit postupy a účinněji využívat zdroje při řešení zejména nově vznikajících bezpečnostních rizik souvisejících s hybridními hrozbami a narušením kritické infrastruktury s meziodvětvovým dopadem.

Složka navrhovaného nařízení týkající se připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví zlepší financování dohledu, odhalování a porozumění nově vznikajícím a bezprostředně hrozícím zdravotním hrozbám a propojí tyto poznatky s lékařskými protiopatřeními. V úzké koordinaci s členskými státy zlepší přístup k výrobním kapacitám během krizí a podpoří pořizování, vytváření zásob a nasazení lékařských protiopatření v rámci úsilí o připravenost a odezvu. Podpoří také rozvoj znalostí a schopnosti členských států EU předcházet vážným přeshraničním zdravotním hrozbám, připravovat se na ně a reagovat na ně.

Předpokládá se, že středisko ERCC bude po rozšíření nové schopnosti centrálního Krizového koordinačního centra EU hrát klíčovou roli. Jeho hlavní oblast činnosti se zaměřuje na lepší porozumění krizím, což usnadňuje proaktivnější opatření v oblasti připravenosti a odezvy, meziodvětvovou koordinaci, aniž by docházelo k přebírání nebo zdvojování odvětvových odborných znalostí, a lepší sledování, přičemž členské státy a rozhodovací orgány jsou informovány, pokud jde o kompetence a odpovědnost.

Vzhledem k podpůrným pravomocem v této oblasti politiky a související vnitrostátní citlivosti, pokud jde o rozšiřování kapacit EU pro řešení krizí, mělo by být operativní využívání opatření v oblasti odezvy v rámci této dodatečné úrovně připravenosti spojeno se spouštěcím mechanismem, který by aktivovala Rada a který by byl spojen se stávajícími postupy, jako je aktivace opatření IPCR nebo doložka solidarity (podle článku 222 SFEU).

Na základě získaných zkušeností budou míry spolufinancování a provozní pravidla stanovená v rozhodnutí č. 1313/2013 a v rámci programu EU4Health zjednodušeny, aby umožňovaly účinnější a pružnější provádění v rychle se měnících krizových situacích. Cílem navrhovaného nařízení je proto vyjasnit pravidla pro operacionalizaci mnoha opatření v oblasti odezvy, jako je zřizování logistických center a zdravotních evakuačních středisek, vlastní zdravotní evakuace, rozmístění kapacit pro odezvu a zásahových týmů. V rámci mechanismu UCPM budou také jasněji začleněny dary od soukromého sektoru, které byly úspěšně zavedeny během operací v reakci na potřeby na Ukrajině.

Navrhované nařízení dále lépe vymezí podporu mechanismu UCPM poskytovanou členským státům v jejich vnitrostátních cyklech připravenosti. To zahrnuje zvláštní pravidla podporující vzájemné hodnocení a dobrovolné posuzování vnitrostátních systémů připravenosti. Úloha sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany jako pilíře budování kapacit bude dále posílena jako platforma pro výměnu odborných znalostí, získaných zkušeností a inovativních postupů v oblasti zvládání rizik katastrof, přičemž budou doplněna pravidla týkající se připravenosti obyvatelstva a spolupráce s klíčovými zúčastněnými stranami (armádou a soukromým sektorem) v rámci odborné přípravy a cvičení.

Cílem navrhovaného nařízení je stanovit pružnější a integrovanější strukturu rozpočtu založenou na jeho širším cíli a rozsahu připravenosti. Jeho větší flexibilita a schopnost reagovat na krize s velkým dopadem a nově vznikající hrozby bude muset být doprovázena odpovídajícími činnostmi v oblasti prevence a připravenosti, jako je předvídání, výhled a rozvoj kapacit.

2025/0223 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Mechanismu civilní ochrany Unie a podpoře Unie poskytované na připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví a o zrušení rozhodnutí č. 1313/2013/EU (Mechanismus civilní ochrany Unie)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 168 odst. 5, článek 196 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vzhledem k výraznému nárůstu počtu a závažnosti přírodních a člověkem způsobených nebezpečí v posledních letech je posílení spolupráce v oblasti civilní ochrany na úrovni Unie nezbytné k vytvoření odolné Unie, která bude disponovat schopnostmi potřebnými k předvídání a zvládání těchto rizik a hrozeb, a to bez ohledu na povahu jejich původu, aby byla zajištěna odpovídající ochrana občanů Unie. Mechanismus civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“) by měl tuto úlohu plnit tím, že bude posilovat spolupráci a koordinaci mezi členskými státy s cílem zvýšit celkovou schopnost předcházet katastrofám a krizím, připravovat se na ně a reagovat na ně.

(2)Toto nařízení stanoví orientační finanční krytí pro mechanismus Unie a financování připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví. Pro účely tohoto nařízení se běžné ceny počítají za použití pevného 2% deflátoru. Na toto nařízení se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 15 (dále jen „finanční nařízení“). To stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(3)Opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou sice zásadní pro zvýšení odolnosti Unie při zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof, avšak výskyt katastrof, jejich načasování a rozsah jsou ze své povahy nepředvídatelné. Finanční zdroje potřebné k zajištění odpovídající reakce se mohou rok od roku značně lišit a měly by být okamžitě k dispozici. Sladění rozpočtové zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobit finanční provádění pracovních programů. Je proto vhodné povolit vedle přenosu prostředků schváleného podle čl. 12 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 i přenos nevyužitých prostředků, jenž se omezí na následující rok, přičemž přenesené prostředky se využijí výhradně na opatření v oblasti odezvy.

(4)V rychle se měnícím hospodářském, sociálním a geopolitickém prostředí nedávné zkušenosti ukázaly, že je potřeba, aby byl víceletý finanční rámec a výdajové programy Unie pružnější. Za tímto účelem by financování mělo náležitě zohledňovat vyvíjející se politické potřeby a priority Unie, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, v závěrech Rady a usneseních Evropského parlamentu, a zároveň zajistit dostatečnou předvídatelnost plnění rozpočtu.

(5)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 16 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 17 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 18 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 19 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, EPPO a Účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(6)Ochrana, která má být zajištěna v rámci mechanismu Unie, by se měla vztahovat na lidi, životní prostředí a majetek, včetně bydlení, kritické infrastruktury, jako je energetická a dopravní infrastruktura nebo kosmická infrastruktura, a kulturního dědictví, a to proti všem druhům přírodních a člověkem způsobených katastrof. Odkaz na přírodní a člověkem způsobené katastrofy je třeba chápat jako odkaz na důsledky všech přírodních a člověkem způsobených nebezpečí. To by mělo zahrnovat teroristické činy, technologické, radiologické nebo ekologické katastrofy, změnu klimatu, znečištění moří a vnitrozemských vod, narušení dodávek vody a vodohospodářskou odolnost, hydrogeologickou nestabilitu, mimořádné situace v oblasti zdraví a další nedefinované hybridní katastrofy nebo mimořádné události, ke kterým dochází v Unii nebo mimo ni. Tyto katastrofy vyžadují meziodvětvovou koordinaci v situacích, kdy se uplatňují i jiné mechanismy krizového řízení Unie.

(7)Mechanismus Unie by měl podporovat solidaritu mezi členskými státy prostřednictvím praktické spolupráce a koordinace, aniž je dotčena primární odpovědnost členských států za ochranu obyvatelstva, životního prostředí a majetku včetně kulturního dědictví na jejich území před všemi katastrofami a za vybavení jejich systémů pro zvládání katastrof dostatečnými schopnostmi, aby tyto systémy mohly odpovídajícím způsobem a konzistentně předcházet katastrofám takové povahy a rozsahu, které lze důvodně předpokládat a na něž je možné se připravit, a tyto katastrofy zvládat.

(8)Aby Unie podpořila soudržnost své mezinárodní činnosti v oblasti civilní ochrany, měla by uznat klíčovou úlohu mezivládních organizací tím, že posílí politický dialog, výměnu poznatků a osvědčených postupů, neboť katastrofy a krize co do velikosti a rozsahu celosvětově stále rostou a jejich rizika a hrozby jsou pro Unii společné.

(9)Aby se podpořil integrovaný a komplexní přístup ke zvládání rizik katastrof, měla by opatření Unie zahrnovat všechny priority pro opatření podle sendajského rámce. Zatímco opatření v oblasti strukturální odolnosti a připravenosti jsou řešena horizontálně a v příslušných programech Unie, mechanismus by se jimi měl zabývat v různých fázích cyklu zvládání katastrof, konkrétně ve fázi prevence, připravenosti a odezvy, a to prostřednictvím koordinovaného plánování a opatření, která předvídají a zmírňují rizika, zvyšují připravenost a umožňují účinnou reakci, přičemž obnovou a rekonstrukcí by se měly nadále zabývat jiné nástroje Unie. Unie by měla zdůrazňovat význam prevence katastrof a začlenění preventivních opatření do správy věcí veřejných a odvětvových politik, s cílem snížit rizika, posílit odolnost obyvatelstva, infrastruktury a základních služeb a minimalizovat dopady katastrof, jakož i usilovat o další rozvoj cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 20 . Silnější kolektivní operativní odezva na úrovni Unie spolu s podporou individuálních schopností členských států prostřednictvím opatření v oblasti budování kapacit je nezbytná k zajištění dovedností, zdrojů a znalostí potřebných ke zvládání rizik, snížení zranitelnosti a zvýšení odolnosti vůči budoucím rizikům a hrozbám.

(10)Aby byl zajištěn komplexní a aktuální přehled a porozumění prostředí rizik na celostátní a odpovídající nižší úrovni, měly by členské státy pravidelně provádět a zveřejňovat posouzení rizik, přičemž informace o těchto posouzeních by měly sdílet s Komisí alespoň jednou za pět let, nebo pokud významná změna prostředí rizik vyžaduje aktualizaci těchto posouzení. Tato posouzení rizik nebo jejich shrnutí by měla Komise využívat k vypracovávání scénářů, plánů, posouzení rizik a hrozeb a zpráv o opatřeních ke zvládání rizik na úrovni Unie v souvislosti s katastrofami nezbytných pro komplexní pochopení rizik, kterým Unie čelí, a schopností k jejich řešení. Tato posouzení a plány by měly být konzistentní a koordinované s dalšími příslušnými procesy na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(11)Členské státy jsou sice odpovědné za své zdravotní politiky, měly by se však v duchu evropské solidarity, spolupráce a koordinace připravit na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a chránit se před nimi. S cílem posílit schopnost Unie v tomto ohledu by toto nařízení mělo poskytnout podporu zejména opatřením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ze dne 23. listopadu 2022 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách, jakož i podle nařízení Rady (EU) 2022/2372 o rámci pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie. Toto nařízení by také mělo zajistit součinnost s mandáty Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropské agentury pro léčivé přípravky, které souvisejí s krizemi, jakož i s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními organizacemi.

(12)Situace v oblasti lékařských protiopatření stále vykazuje závislost Unie na třetích zemích, pokud jde o zajištění dodávek surovin, farmakologicky účinných látek, léčivých přípravků, zdravotnických prostředků i osobních ochranných prostředků, kterých je v Unii během zdravotních krizí, zejména pandemií, zapotřebí. Toto nařízení by proto mělo podpořit opatření, která podporují pořizování, správu, vytváření zásob a nasazení produktů s významem pro krizi v rámci Unie, aby se posílila strategická autonomie Unie a zajistila vyšší bezpečnost dodávek lékařských protiopatření.

(13)Při stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie, podle nařízení (EU, Euratom) 2022/2371, by mohla být poptávka po lékařských protiopatřeních pro krizové situace vyšší než nabídka. V takové situaci je nezbytná nárazová výroba a zpracování lékařských protiopatření. Měla by být podporována opatření, která rezervují výrobní kapacity pro lékařská protiopatření pro krizové situace, včetně potřebných surovin a pomocných dodávek a součástí.

(14)Na rozdíl od běžných činností v oblasti zadávání veřejných zakázek vyžadují činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek související s předcházením tomu, aby možné krizové situace v oblasti zdraví přerostly ve skutečné krizové situace, určitou míru flexibility a reaktivity. Toto nařízení by proto mělo umožnit přidávání nových veřejných zadavatelů, aniž by bylo dosaženo prahové hodnoty požadované nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, s cílem předejít rozvinutí potenciální vážné zdravotní krize.

(15)Programy v oblasti budování kapacit a využívání a sdílení výzkumu a inovací jsou zásadními aspekty spolupráce v oblasti civilní ochrany. K posílení kolektivní schopnosti předcházet katastrofám, připravovat se na ně a reagovat na ně, k podpoře sdílení znalostí v rámci komunity civilní ochrany a uplatňování výzkumu ve všech fázích zvládání rizik katastrof a k posílení spolupráce a výměny znalostí mezi aktéry civilní ochrany a zvládání rizik katastrof, organizacemi občanské společnosti a výzkumnou komunitou je nezbytné zachovat a dále posilovat síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „síť znalostí“) zřízenou prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/1956 21 . Síť znalostí by měla vycházet z práce stávajících struktur, včetně odborníků z oblasti civilní ochrany, center excelence, univerzit, výzkumných pracovníků a dalších odborníků, mladých odborníků z praxe a zkušených dobrovolníků působících v oblasti zvládání mimořádných událostí, jakož i všech aktérů podílejících se na zvládání rizik katastrof, a spolupracovat s nimi. Síť znalostí by měla být rovněž posílena v souladu se Strategií unie připravenosti 22 začleněním specializovaných opatření v oblasti připravenosti obyvatelstva a spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Síť by měla být schopna usnadnit výměnu znalostí a spolupráci s mezinárodními organizacemi a v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států i spolupráci s regionálními a místními orgány, přičemž by měla zajistit, aby byla náležitě zohledněna jejich úloha, potřeby a možnosti.

(16)V zájmu posílení schopnosti Unie zabránit zdravotním krizím, připravit se a reagovat na ně a zvládnout je by mělo toto nařízení poskytovat podporu opatřením prováděným v rámci doplňkových mechanismů a struktur zřízených podle příslušných nástrojů krizového řízení Unie, zejména s ohledem na evropský dodavatelský řetězec. Tato podpora by měla zahrnovat budování kapacit v oblasti reakce na zdravotní krize, včetně plánování pro mimořádné situace a připravenosti, mimo jiné na dopady změny klimatu na zdraví, preventivních opatření, jako jsou opatření týkající se očkování a imunizace, rozsáhlejších programů dohledu a lepší koordinace a spolupráce.

(17)Měla by být zavedena ustanovení, která zajistí rámec pro průběžný vývoj cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Tyto cíle jsou založeny na současných a výhledových scénářích, které zahrnují dopady změny klimatu na riziko katastrof, údaje o minulých událostech a meziodvětvovou analýzu dopadů se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny obyvatel a komunity žijící v pobřežních oblastech, na ostrovech nebo v jiných regionech, které jsou obzvláště zranitelné vůči dopadům změny klimatu, jako je vzestup hladiny moří a povodně.

(18)V reakci na rostoucí četnost a závažnost přírodních a člověkem způsobených katastrof je zásadní a je kolektivní odpovědností zvýšit mezigenerační odolnost společnosti. Vyžaduje to využití kolektivních zdrojů mládežnických organizací a organizací občanské společnosti, médií, vzdělávacích, školicích a kulturních institucí, vědeckých a akademických institucí, veřejných orgánů, sociálních partnerů, soukromého sektoru, místních sítí a komunit a občanů při předvídání, prevenci a zvládání katastrof a krizí a při obnově po katastrofách a krizích. Účinná připravenost veškerého obyvatelstva, včetně žen a skupin ve zranitelných situacích, dětí, starších osob, uprchlíků, osob z rasových nebo etnických menšin, jako jsou Romové, a osob se zdravotním postižením, jakož i turistů a osob, které se dočasně nacházejí na území členského státu a mohou být vystaveny přeshraničním rizikům, posiluje odolnost společnosti tím, že zajišťuje, aby všichni lidé bez ohledu na své schopnosti měli znalosti, dovednosti a zdroje nezbytné k tomu, aby se sami chránili a podporovali ostatní v ochraně před možnými riziky a hrozbami.

(19)Jak je uvedeno ve Strategii unie připravenosti, připravenost již od návrhu integruje preventivní opatření, posuzování rizik, adaptivní plánování, zapojení zúčastněných stran, jakož i bezpečnostní aspekty napříč právními předpisy, politikami a programy Unie, včetně hospodářských a sociálních politik koordinovaných v rámci evropského semestru. Tento přístup nabízí proaktivní rámec, který umožňuje všem příslušným zúčastněným stranám, jako jsou organizace, komunity a orgány, předvídat krize, předcházet jim, zvládat je a zotavovat se z nich bez ohledu na jejich původ. Podporou spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a vědeckou komunitou, jakož i využíváním výsledků výzkumu a inovací, posiluje připravenost již od návrhu schopnost předcházet narušením a zvládat je a zajišťuje ochranu životů, majetku, životního prostředí a integrity kritické infrastruktury.

(20)Hlediska prevence rizik katastrof a připravenosti na ně by měly být systematicky začleňovány do příslušných politik, programů a procesů řízení. Mechanismus Unie by proto měl podporovat zásadu připravenosti již od návrhu, jež je stanovena ve strategii, a to i tím, že bude přispívat k rozvoji a šíření znalostí o rizicích a provozních zkušeností na podporu plánování s ohledem na rizika a rozhodnutí, která zvyšují připravenost napříč odvětvími.

(21)Pandemie COVID-19 ukázala víceodvětvovou povahu zdravotních krizí a zdůraznila význam začlenění zdravotních aspektů do rámce krizového řízení, který zahrnuje toto nařízení. Kombinace opatření civilní ochrany a připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví v rámci civilní ochrany zajišťuje komplexní a koordinovaný přístup ke zvládání katastrof, což v konečném důsledku zvyšuje odolnost a ochranu obyvatelstva před širokou škálou potenciálních rizik a hrozeb. Mimořádné situace v oblasti zdraví, jako jsou pandemie, chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby, rezistence vůči antimikrobiálním látkám nebo zdravotní dopady jevů v důsledku změny klimatu související s nárůstem výskytu nemocí přenášených vektory v Evropě, mohou mít dalekosáhlé dopady i mimo oblast zdravotnictví a mohou ovlivnit sociální stabilitu, rovnováhu životního prostředí nebo poskytování základních služeb závislých na kritické infrastruktuře. Plánovaný průřezový přístup může zabránit dopadu mimořádných událostí souvisejících se zdravím dříve, než přerostou v krizi, nebo tento dopad zmírnit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat skupinám obyvatel žijícím v ústavech, jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo starší osoby vyžadující dlouhodobou péči, které jsou mimořádnými situacemi v oblasti zdraví obzvláště ohroženy a zasaženy, jak dokazuje krize COVID-19.

(22)Členské státy jsou sice odpovědné za své zdravotní politiky, měly by však chránit veřejné zdraví v duchu evropské solidarity, spolupráce a koordinace. Tato spolupráce by měla zlepšit připravenost na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a jejich prevenci a kontrolu. Připravenost je klíčem ke zvýšení odolnosti vůči budoucím hrozbám. Zkušenosti získané z pandemie COVID-19 ukázaly, že je třeba přijmout na úrovni Unie další opatření na podporu spolupráce a koordinace mezi členskými státy. Uvedená spolupráce by měla zlepšit připravenost, prevenci a kontrolu ve vztahu k šíření závažných lidských infekcí a nemocí přes hranice, s cílem bojovat proti dalším vážným přeshraničním zdravotním hrozbám a chránit a zlepšovat zdraví a blahobyt všech obyvatel Unie.

(23)Aby mohla Unie účinně předvídat různé výzvy a krize, čelit jim a zotavit se z nich, věnuje se vzhledem k rychle rostoucím rizikům a nejistotě posilování odolnosti v různých oblastech. V této souvislosti politický závazek pracovat na Evropském mechanismu civilní obrany znamená odhodlanou politickou angažovanost s cílem zajistit, aby byla k dispozici přiměřená a pružná opatření pro účinné a efektivní řešení meziodvětvových, komplexních a dlouhodobých krizí. Tato zvláštní opatření by se měla vztahovat na meziodvětvové krize a také mimo jiné na situace, kdy se jedná o integrovanou reakci na politickou krizi nebo kdy byla aktivována doložka solidarity nebo kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, jakož i na mimořádné situace spadající do oblasti působnosti jiných nástrojů Unie, které se zabývají mimořádnými situacemi v jednotlivých odvětvích, jako jsou mimořádné situace související s vnitřním trhem, konzulární situace, bezpečnostní situace, situace v oblasti zdraví a změny klimatu, kdy schopnosti mechanismu Unie mohou poskytnout podporu při řešení následků těchto krizí.

(24)Unie by měla být připravena na rozsáhlé meziodvětvové incidenty a krize, včetně možnosti ozbrojené agrese, které postihnou jeden nebo více členských států. Ve většině krizových situací obvykle nesou primární odpovědnost vnitrostátní civilní orgány. Ve stále větším počtu případů, jako jsou mimořádné situace v oblasti zdraví, extrémní povětrnostní jevy a hybridní nebo kybernetické útoky, však civilní orgány vyžadují vojenskou podporu. V případě ozbrojené agrese by vojenské síly potřebovaly civilní pomoc, aby zajistily nepřetržité fungování státu a společnosti. Proto je třeba zlepšit interakci mezi civilními a vojenskými aktéry, aniž by byly narušeny jejich příslušné kompetence, a to v plné spolupráci s členskými státy. V návaznosti na Strategii unie připravenosti by Komise a vysoký představitel měli vypracovat opatření pro civilně-vojenskou připravenost. Tato opatření by měla vyjasnit úlohy, povinnosti a priority orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a členských států při přípravě na incidenty a krize a při reakci na ně.

(25)Významným příspěvkem k odezvě na katastrofy může být využití vojenských prostředků v rámci civilního velení s tím, že se jedná o krajní řešení. V případech, ve kterých je považováno za vhodné na podporu operací civilní ochrany využít vojenských kapacit, by spolupráce s ozbrojenými silami měla probíhat v souladu s podmínkami, postupy a kritérii stanovenými Radou nebo jejími příslušnými orgány pro zpřístupnění vojenských kapacit relevantních pro civilní ochranu pro potřeby mechanismu Unie a měla by být v souladu s příslušnými mezinárodními předpisy.

(26)Krize mají často meziodvětvový charakter, zasahují více oblastí společnosti a vyžadují koordinovanou a integrovanou reakci různých odvětví. Ať už se jedná o krize způsobené přírodními nebezpečími, mimořádnými událostmi v oblasti bezpečnosti nebo stavy ohrožení veřejného zdraví, tyto krize obvykle překračují tradiční hranice a zasahují více odvětví současně. Měla by být stanovena pravidla, která mechanismu Unie umožní účinně podporovat meziodvětvové řešení krizí a doplňovat opatření a postupy, které již byly stanoveny v rámci jiných nástrojů Unie.

(27)Mnohostranná povaha meziodvětvových krizí vyžaduje komplexní a integrovaný přístup k jejich zvládání, což vyžaduje úzkou a účinnou spolupráci, aby bylo možné účinně řešit problémy, které přinášejí. Hlavními příslušnými orgány podporujícími mechanismus Unie by měly zůstat vnitrostátní orgány civilní ochrany. Současně je nutné zajistit koordinaci, monitorování a podporu meziodvětvových operací na úrovni Unie, a podpořit tak úsilí jednotlivých států. Z tohoto důvodu by mělo být zřízeno Krizové koordinační centrum (dále jen „centrum“). Toto centrum bude fungovat v součinnosti se Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a bude doplňovat jeho funkci s využitím stávajících struktur a odborných znalostí střediska ERCC. Středisko ERCC bude i nadále podporovat mechanismus Unie a zajišťovat ústřední bod pro operativní koordinaci s orgány členských států, včetně subjektů pověřených členskými státy, orgány a institucemi Unie, jakož i útvary Komise. Pro maximalizaci tohoto úsilí by měla být zavedena pravidla, která by umožnila zvýšit podporu Unie poskytovanou opatřením členských států tak, aby přesně odrážela požadavky a naléhavost potřeb. V zájmu účinnějšího propojení vnější činnosti s vnitřní odezvou na krize a zamezení zdvojování úsilí by mělo centrum spolupracovat s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), a zejména s jejím Střediskem pro reakci na krize, pokud jde o úlohu a pravomoci vysokého představitele.

(28)V zájmu zajištění soudržnosti s příslušnými stávajícími strukturami bude Krizové koordinační centrum rovněž úzce koordinováno s vnitřní bezpečnostní strukturou Komise, a to i s budoucím zřízením Integrovaného bezpečnostního operačního střediska (ISOC), jež bylo oznámeno ve sdělení Komise ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti 23 . Činnosti centra budou v příslušných případech v souladu se standardními operačními postupy, komunikačními nástroji a bezpečnostními postupy Komise, čímž se zajistí maximální interoperabilita, usnadní sdílení informací a podpoří bezpečnostní aspekty ochrany majetku Komise.

(29)Ustanovení tohoto nařízení, která jsou určena členským státům, je třeba chápat jako ustanovení určená i přidruženým zemím. Ačkoli toto nařízení může doplňovat provádění jiných nástrojů Unie pro zvládání rizik v případech meziodvětvových krizí, země přidružené k mechanismu Unie by však neměly být dotčeny, pokud nespadají do oblasti působnosti podporovaného nástroje.

(30)Pravidla by měla stanovit, že žádosti o pomoc v rámci mechanismu Unie může podávat zasažená země, ať už se jedná o členský stát nebo třetí zemi, jakož i Organizace spojených národů a její agentury nebo mezinárodní organizace, která je k tomuto účelu výslovně určena. V takových žádostech o pomoc by mělo být umožněno určit druh civilní ochrany nebo pomoci potřebné k řešení mimořádné události, včetně případů, kdy se žádost týká aktiv dvojího užití.

(31)Členské státy, podporované Komisí a případně delegacemi Unie ve třetích zemích, by měly zajistit, aby byla přijata veškerá vhodná opatření pro včasnou dopravu pomoci, kterou nabízejí, a to i pokud jde o přípravu dopravy, dostupnost a možnost nasazení této pomoci.

(32)Dočasné přidělení jakýchkoli kapacit pro odezvu v rámci mechanismu Unie by mělo být možné v situacích zvýšeného rizika katastrof v členském státě nebo třetí zemi. Mělo by zahrnovat dočasné nasazení zdrojů a zásahových týmů, pokud jsou očekávána přírodní nebo člověkem způsobená nebezpečí.

(33)V zájmu zajištění operační připravenosti, zejména v oblastech ohrožených přírodními požáry během letní sezóny a v dalších oblastech s opakujícími se sezónními riziky, by měl mechanismus Unie umožnit předběžné rozmístění kapacit pro odezvu v členských státech k řešení těchto rizik. Toto proaktivní opatření by mělo zvýšit připravenost Unie na boj s opakujícími se katastrofami a zmírnit jejich ničivý dopad na životy, domovy a životní prostředí. Zároveň by toto opatření mělo usnadnit sdílení technických a operačních znalostí v různých scénářích a kontextech požárů, posílit interoperabilitu a zlepšit koncepci podpory hostitelského státu v případě kapacit pro odezvu. Pokud by tyto kapacity a zásahové týmy musely reagovat na katastrofu během svého předběžného rozmístění, měla by se použít pravidla pro odezvu, zejména pokud jde o náklady na jejich provoz.

(34)Vzhledem ke zvyšujícím se teplotám a dlouhým obdobím sucha se zvyšuje riziko přírodních požárů v Unii, přičemž tyto požáry jsou stále častější a intenzivnější; zároveň však zůstává zásadním problémem omezená dostupnost specializovaných kapacit pro odezvu, včetně obojživelných prostředků pro letecké hašení lesních požárů, což představuje hlavní operační výzvu Unie při řešení několika souběžných přírodních požárů. Pro zajištění hladkého přechodu k plnému zavedení kapacit rescEU, rezervy kapacit na úrovni Unie zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 24 , je nezbytné prodloužit toto přechodné období stanovené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2671 25 do roku 2034, aby Unie mohla pokračovat ve financování vnitrostátních prostředků k leteckému hašení požárů a poskytovat je pro operace odezvy v rámci mechanismu Unie, zatímco bude postupně vytvářena stálá letecká flotila k hašení lesních požárů v rámci kapacit rescEU; tyto nové prostředky k leteckému hašení požárů, financované v rámci kapacit rescEU, jsou v současné době ve vývoji a očekává se, že budou postupně k dispozici od roku 2028.

(35)Mechanismus Unie lze využít k poskytování podpory v oblasti civilní ochrany pro konzulární pomoc občanům Unie zasaženým katastrofami ve třetích zemích, pokud o to požádají členské státy, jejichž občané jsou katastrofou postiženi. Dotčené členské státy by se pokud možno měly snažit tyto žádosti koordinovat mezi sebou navzájem a s veškerými dalšími příslušnými subjekty, aby zajistily optimální využití mechanismu Unie a zamezily praktickým obtížím na místě. Podpora v oblasti civilní ochrany pro konzulární pomoc může zahrnovat opatření, jako je repatriace, asistované odjezdy a evakuace, aniž jsou dotčena jiná možná opatření. O tuto podporu lze požádat, pokud členské státy nejsou schopny zajistit rychlou a účinnou evakuaci občanů Unie s využitím komerčních možností z důvodu náhlé povahy mimořádné události nebo politické či bezpečnostní situace, vzhledem k níž se komerční lety mohou ukázat jako nedostatečné, nespolehlivé nebo nedostupné. Kromě toho mohou být žádosti podávány v situacích, které zahrnují více členských států nebo rozsáhlé repatriace, asistované odjezdy a evakuace, kdy by společné dopravní prostředky představovaly účinnější a nákladově efektivnější řešení. Finanční pomoc z mechanismu Unie k podpoře v oblasti civilní ochrany poskytované na konzulární pomoc může obdržet členský stát zasažených občanů nebo členský stát koordinující pomoc pro všechny občany Unie. Aby se ještě více podpořila zásada evropské solidarity zakotvená v tomto nařízení, měla by se finanční pomoc poskytovat progresivně s ohledem na různé státní příslušnosti občanů Unie na palubě dopravního prostředku. Členský stát, který poskytuje konzulární pomoc nezastoupeným občanům Unie v souladu se směrnicí Rady (EU) 2015/637 26 , může požádat, aby se na nákladech spojených s tímto opatřením podíleli cestující nebo členské státy, jejichž občanů se toto opatření týká, a to podle tržních sazeb. Pokud členské státy poskytující tuto konzulární pomoc využívají finanční pomoc v rámci mechanismů Unie, měly by být při určování příspěvku z mechanismu Unie zohledněny náhrady požadované podle uvedené směrnice. Jako další úroveň pomoci v oblasti civilní ochrany mohou být kapacity rescEU v oblasti dopravy a logistiky využity také k podpoře v oblasti civilní ochrany poskytované na konzulární pomoc.

(36)V zájmu větší srozumitelnosti, a tedy i právní jistoty, by mělo být zjednodušeno financování nákladů na přizpůsobení kapacit pro odezvu, které byly vyčleněny pro Evropský soubor civilní ochrany. Kromě toho by mělo být zajištěno vyšší financování provozních nákladů vzniklých při nasazení kapacit Evropského souboru civilní ochrany registrovaných v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2025/704 27 při operacích odezvy v rámci mechanismu Unie.

(37)Kapacity rescEU trvale prokazují svou přidanou hodnotu při operacích koordinované odezvy Unie. V zájmu zajištění souladu se strategií a v závislosti na dostupnosti finančních zdrojů by Komise měla dále posílit kapacity rescEU tím, že bude financovat údržbu stávajících kapacit a případně je rozšíří a vytvoří další. Rozvoj kapacit rescEU by měl zahrnovat všechny formy pořizování, jako je zadávání veřejných zakázek, uzavírání smluv, pronájem nebo leasing, včetně lékařských protiopatření. V této souvislosti a v souladu s právem Unie a mezinárodními závazky by mělo být podporováno používání řešení vyvinutých nebo vyrobených v Unii, aby se posílila strategická autonomie Unie a odolnost kritických dodavatelských řetězců. Za výjimečných okolností, například pokud nejsou požadovaná lékařská protiopatření v rámci kapacit rescEU definována, například v případě farmakologicky účinných látek nebo hodnocených přípravků, by mohly být zásoby vytvořeny mimo mechanismus Unie. Zkušenosti získané během nasazení v souvislosti s pandemií COVID-19, reakcí Unie na ruskou útočnou válku proti Ukrajině a opakujícími se obdobími přírodních požárů ukazují, že pravidla upravující řízení a rychlé nasazení kapacit rescEU je k tomu, aby byla zajištěna rychlá reakce, zapotřebí ještě více zefektivnit.

(38)Kapacity rescEU mohou být nasazeny mimo Unii v případě, že přírodní nebo člověkem způsobené nebezpečí dosáhne významného rozsahu a má mezinárodní význam. Toto nasazení by mělo být zvažováno v případě, že má Unie zájem na reakci na mimořádnou událost, nebo pokud krize může mít dopad na Unii, mimo jiné v případech, kdy krize ohrožuje občany Unie, vyžaduje naléhavý zásah a byla oznámena v rámci jiných nástrojů Unie nebo mezinárodních mechanismů odezvy.

(39)Spolupráce soukromého sektoru by měla být dále posílena tím, že dary na pomoc při katastrofách budou směřovat do stávajících kapacit rescEU, které hostí členské státy. Dary by měly být poskytovány prostřednictvím členských států, v nichž jsou kapacity rescEU umístěny, a před případným odesláním by měla být zajištěna jejich kvalita. Měla by být stanovena pravidla umožňující zřizování logistických center pro účely sdružování pomoci nebo skladů, v nichž by se shromažďovaly kapacity rescEU, které mohou být získávány ze soukromého sektoru.

(40)Usnadněním dalšího rozvoje a posílené integrace přeshraničních systémů detekce, včasného varování a upozornění, které jsou pro Unii důležité, by Unie měla členským státům pomoci zkrátit dobu potřebnou k odezvě na katastrofy a včas varovat občany Unie. Tyto systémy by měly využívat stávající i nově vznikající informační zdroje a infrastruktury a zároveň aktivně podporovat zavádění inovativních technologií. Vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za varování svého obyvatelstva nesou členské státy, které zajišťují účinné šíření varování a připravenost v případě katastrof, je nezbytné posílit jejich schopnosti.

(41)Aby se zlepšila připravenost na meziodvětvové, přeshraniční a celounijní katastrofy, měla by Unie prostřednictvím svého mechanismu a stávajících nástrojů Unie poskytovat členským státům podporu při vytváření a zavádění systémů veřejné výstrahy. Mechanismus Unie by měl v případě potřeby využívat služby poskytované vesmírnými systémy Unie, jako jsou Galileo, EGNOS, Copernicus a vládní služba pro pozorování Země, IRIS2 a GOVSATCOM, jakož i služby získávání poznatků o situaci ve vesmíru. K minimalizaci doby potřebné k odezvě na katastrofy by měla přispět složka včasného varování v rámci služby programu Copernicus pro podporu krizového řízení, kterou tvoří Evropský systém informací o povodních, Evropský systém informací o lesních požárech a Evropská observatoř pro sledování sucha. Tyto prostředky jsou významnými nástroji na úrovni Unie, které umožňují účinně se připravit na katastrofy a krize v rámci Unie i mimo ni a reagovat na ně.

(42)Mechanismus Unie by měl konsolidovat a sdružovat analytické a vědecké kapacity nezbytné pro operační připravenost v oblasti odezvy koordinované Unií v rámci Nástroje vědeckotechnického poradenství (STAF). Tento nástroj by měl fungovat jako podpůrný pilíř pro středisko ERCC, centrum a členské státy. Nástroj vědeckotechnického poradenství by měl poskytovat odborné analýzy a vědecké a technické poznatky, a přispívat tak k lepší operační připravenosti, analýze a situačnímu povědomí. Tato iniciativa by měla uplatňovat meziodvětvový přístup k předvídání katastrof a krizí, přípravě na ně a jejich řešení, který je orientován na služby a zohledňuje všechna rizika, a doplňovat výzkumnou a vývojovou činnost interního vědeckého a znalostního útvaru Komise (Společné výzkumné středisko).

(43)V posledních letech byl mechanismus Unie opakovaně aktivován za účelem provádění zdravotních evakuací ze třetích zemí zasažených katastrofou, jejichž systémy zdravotní péče byly přetíženy, zejména v reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině, humanitární krizi v Gaze a po požáru nočního klubu v Severní Makedonii, kdy zajišťoval bezpečný převoz a léčbu pacientů v členských státech a dalších zemích přidružených k mechanismu Unie, které se dobrovolně přihlásily k poskytnutí této podpory. Při rozsáhlých operacích by proto Unie měla podporovat řadu opatření, která umožňují koordinovat převoz pacientů z žádající země do ošetřujícího členského státu. Taková opatření mohou zahrnovat vyslání hodnotícího týmu a krátkodobý převoz do místního zdravotnického zařízení nebo speciálně zřízeného střediska souvisejícího se zdravotní evakuací; společná pravidla by proto měla stanovit, které činnosti jsou považovány za součást zdravotní evakuace, a podmínky a postupy pro zřizování a provoz středisek určených k usnadnění zdravotní evakuace.

(44)Aniž jsou dotčena pravidla upravující přidružení třetích zemí k mechanismu Unie a vzhledem k tomu, že je uznáván význam podpory mezinárodní spolupráce v oblasti civilní ochrany, je důležité, aby se Komise zapojila do koordinovaného úsilí třetích zemí, které mají podobné cíle v oblasti zvládání rizik katastrof a civilní ochrany. To by mělo Komisi umožnit sladit politické priority a koordinovat operace s vnitrostátními orgány třetích zemí označených za strategické partnerské země.

(45)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení prostřednictvím příslušných prováděcích aktů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 28 .

(46)Při přijímání příslušných prováděcích aktů by se měl použít přezkumný postup, jelikož tyto akty provádějí akty s obecnou oblastí působností.

(47)Podle čl. 85 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 29 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(48)Mechanismus Unie má být prováděn v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnosti], které stanoví pravidla pro sledování výdajů a výkonnostní rámec pro rozpočet, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pravidel pro monitorování a vykazování výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie, pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a viditelnosti.

(49)Pokud pomoc v rámci mechanismu Unie přispívá k humanitární reakci Unie, zejména při složitých mimořádných událostech, měla by být opatření, na něž je poskytována finanční pomoc na základě tohoto nařízení, v souladu s humanitárními zásadami a zásadami využití civilní ochrany a vojenských zdrojů uvedenými v Evropském konsensu o humanitární pomoci. Tato opatření by měla zohlednit i další odezvu na mimořádné humanitární situace financovanou Unií a zajistit soulad se stanovenými pokyny a cíli. Mechanismus Unie by měl nahradit Mechanismus civilní ochrany Unie zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU 30 .

(50)Rozhodnutí č. 1313/2013/EU by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I 
OBECNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1
Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení stanoví Mechanismus civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“) a podporu Unie poskytovanou na připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví. Stanoví cíle, rozpočet na období 2028–2034, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

2.Toto nařízení stanoví zejména:

a)pravidla fungování mechanismu Unie, včetně konkrétních opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy;

b)pravidla pro fungování Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „ERCC“) jako koordinačního orgánu mechanismu Unie;

c)pravidla pro zřízení Krizového koordinačního centra (dále jen „centrum“) jako obecné struktury, která zlepšuje informovanost o situaci a operativní meziodvětvovou připravenost a koordinaci;

d)podpůrná opatření v oblasti připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví.

Článek 2

Oblast působnosti

1.Cílem tohoto nařízení je zajistit ochranu lidí, životního prostředí a majetku a kulturního dědictví před všemi druhy přírodních a člověkem způsobených katastrof, včetně vážných přeshraničních zdravotních hrozeb.

2.Toto nařízení umožňuje meziodvětvovou koordinaci v situacích, kdy se uplatňují jiné mechanismy Unie pro odezvu na krize nebo zvládání rizik. Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci vysokého představitele v oblasti vnějšího rozměru krizí, včetně misí a operací prováděných v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky.

3.Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze stávajících právních aktů Unie nebo ze stávajících mezinárodních dohod ani pravomoci Komise v oblasti bezpečnosti zaměstnanců, majetku a informací Komise. Použije se, aniž jsou dotčeny jiné právní akty Unie, které stanoví zvláštní pravidla pro odezvu nebo zvládání rizik v souvislosti s krizemi, včetně připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví, a doplňuje je.

4.Hlava II tohoto nařízení stanoví pravidla pro:

a)opatření v oblasti prevence a připravenosti v členských státech;

b)opatření ve třetích zemích, které se týkají mobilizace a vysílání odborníků a týmů civilní ochrany Evropské unie (dále jen „týmy EUCP“) poskytujících poradenství, pokud jde o opatření v oblasti prevence a připravenosti, jakož i spolupráce v oblasti odborné přípravy a sdílení znalostí a zkušeností v rámci sítě znalostí, a

c)opatření na pomoc při reakci na bezprostřední hrozbu katastrofy nebo bezprostřední nepříznivé následky katastrofy v členských státech nebo třetích zemích na základě žádosti o pomoc v souladu s článkem 28.

5.Hlava III tohoto nařízení stanoví pravidla pro podporu Unie v oblasti připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví, zejména pro provádění nařízení (EU) 2022/2371 a nařízení (EU) 2022/2372.

6.Vytváření zásob uvedených v hlavě III se provádí v souladu s článkem 21, s výjimkou lékařských protiopatření, která nejsou definována jako kapacity rescEU.

7.Při uplatňování opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy podle tohoto nařízení se zohledňují zvláštní potřeby odlehlých, nejvzdálenějších a jiných regionů nebo ostrovů Unie, pokud jde o prevenci, připravenost a odezvu.

8.Odezva podle tohoto nařízení zohledňuje zvláštní potřeby zámořských zemí a území, pokud jde o odezvu.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„katastrofou“ jakákoli situace, bez ohledu na její původ, která má či může mít závažný dopad na obyvatelstvo, veřejné zdraví, životní prostředí, kritickou infrastrukturu nebo majetek včetně kulturního dědictví;

2)„krizí“ jakákoli probíhající nebo hrozící katastrofa, která má nebo může mít dopad na více odvětví současně, aniž je dotčen význam pojmu krize uvedený v čl. 2 bodě 22 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, který se použije v zadávacích řízeních;

3)„odvětvím“ specifická oblast vzájemně propojených společenských, vládních a hospodářských činností, zejména zdravotnictví, životní prostředí, doprava, energetika, bezpečnost a další oblasti činnosti náchylné ke katastrofám;

4)„pomocí“ odborníci, moduly, další kapacity pro odezvu nebo týmy pro technickou pomoc a podporu spolu s jejich vybavením a věcnou pomocí, včetně prostředků nebo dodávek základní materiální pomoci, jakož i nabídky orgánů, agentur a subjektů Unie a další kapacity potřebné ke zmírnění bezprostředních následků katastrofy nebo krize;

5)„připraveností“ stav pohotovosti a způsobilosti lidských a materiálních prostředků, struktur, systémů, komunit a organizací dosažený v důsledku předem přijatého opatření a umožňující jim zajistit účinnou a rychlou odezvu;

6)„prevencí“ opatření zaměřená na snížení rizika nebo zmírnění možných nepříznivých důsledků katastrof pro obyvatelstvo, veřejné zdraví, životní prostředí a majetek včetně kulturního dědictví;

7)„cíli Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám“ cíle stanovené Komisí ve spolupráci s členskými státy v oblasti civilní ochrany na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti pro účely zlepšení kapacity Unie a jejích členských států odolávat dopadům katastrof, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady;

8)„společným komunikačním a informačním systémem pro mimořádné události“ (CECIS) webová platforma vyvinutá a spravovaná Komisí, která usnadňuje výměnu informací v reálném čase mezi členskými státy a střediskem ERCC;

9)„včasným varováním“ včasné a účinné poskytnutí informací, jež umožňují přijmout opatření s cílem zabránit rizikům a nepříznivým dopadům katastrof nebo je omezit a usnadnit připravenost na účinnou odezvu;

10)„modulem“ soběstačné a nezávislé uspořádání předem vymezených kapacit členských států, které vychází z úkolů a potřeb, nebo mobilní operační tým členských států, představující soubor lidských a materiálních prostředků, který může být popsán z hlediska schopnosti zásahu nebo úlohy či úloh, které je schopen splnit, a pro které byly stanoveny minimální technické požadavky;

11)„týmem pro technickou pomoc a podporu“ (dále jen „TAST“) lidské a materiální zdroje, které přidělil jeden nebo více členských států za účelem plnění logistických a podpůrných úkolů;

12)„zásahovým týmem“ specializovaná skupina složená z vyškoleného personálu a vybavená prostředky pro rychlou a účinnou odezvu na následky katastrof, která není předem vyčleněna pro Evropský soubor civilní ochrany ani není zřízena jako součást kapacit rescEU;

13)„týmem civilní ochrany Evropské unie“ (dále jen „tým EUCP“) tým složený z odborníků a v případě potřeby týmu TAST, který je vybrán a vyslán střediskem ERCC na základě mandátu souvisejícího s žádostí o odborné poradenství v oblasti prevence nebo připravenosti nebo o odezvu na mimořádnou událost v souvislosti s probíhající žádostí o pomoc;

14)„dvojím užitím“ aktiva a kapacity, které lze využít v civilním i vojenském kontextu;

15)„posouzením rizik“ celkový meziodvětvový proces zjišťování rizik, analýzy rizik a hodnocení rizik prováděný na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;

16)„schopností zvládání rizik“ schopnost členského státu nebo jeho regionů omezit rizika (dopadů a pravděpodobnosti katastrofy), určená v jeho posouzení rizik, přizpůsobit se těmto rizikům nebo je zmírnit, a to na úroveň v tomto členském státě přijatelnou. Schopnost zvládání rizik je posuzována z hlediska technické, finanční a správní schopnosti provádět odpovídající posouzení rizik, plánování zvládání rizik pro prevenci a připravenost a opatření pro předcházení rizikům a připravenost na ně;

17)„podporou hostitelského státu“ veškeré kroky, které země přijímající nebo posílající pomoc nebo Komise provádějí ve fázích připravenosti a odezvy za účelem odstranění předvídatelných překážek bránících mezinárodní pomoci nabízené prostřednictvím mechanismu Unie. Zahrnuje podporu ze strany členských států zaměřenou na usnadnění přesunu této pomoci přes jejich území;

18)„logistickou podporou“ základní vybavení nebo služby, které kapacity pro odezvu potřebují k plnění úkolů, včetně zřizování logistických center;

19)„zdravotní evakuací“ soubor koordinovaných opatření umožňujících organizovanou přepravu osob, které potřebují lékařskou péči, z oblastí zasažených katastrofou do příslušných zdravotnických zařízení, a to buď v členském státě, nebo v případě občanů Unie také ve třetích zemích;

20)„zdravotním evakuačním střediskem“ tranzitní zařízení zřízené v rámci mechanismu Unie, které dočasně přijímá evakuované pacienty a jejich doprovod, zajišťuje třídění pacientů, stabilizaci pacientů a nepřetržitou (v režimu 24/7) péči a v případě potřeby organizuje jejich převoz v koordinaci se střediskem ERCC do zdravotnických zařízení v členském státě; zdravotní evakuační středisko zahrnuje fyzické pracoviště, jeho zdravotnický a logistický personál, vybavení a podpůrné služby nezbytné k zajištění bezpečného předání pacientů z žádajícího státu do země, která poskytuje lékařskou péči;

21)„provozními náklady“ veškeré náklady na provoz kapacity nebo nasazení odborníka či týmu EUCP během operace. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na personál, mezinárodní nebo místní dopravu, logistiku, bezpečnost, spotřební materiál a zásoby, údržbu a další náklady nezbytné k zajištění účelného použití dotčených kapacit;

22)„náklady na dopravu“ náklady spojené s přesunem dopravních a logistických zdrojů na místo určené žádajícím členským státem, třetí zemí nebo organizací, včetně nákladů na veškeré služby, poplatků, logistických a manipulačních nákladů a dalších dopravních potřeb souvisejících s odezvou, nákladů na pohonné hmoty a případných nákladů na ubytování, jakož i dalších nepřímých nákladů, jako jsou daně, cla obecně a náklady na tranzit;

23)„přidruženou zemí“ třetí země, která podepsala s Unií dohodu o účasti na opatřeních podle tohoto nařízení za stejných podmínek jako členské státy. Odkaz na členské státy se považuje za odkaz na přidružené státy, není-li uvedeno jinak;

24)„lékařskými protiopatřeními“ lékařská protiopatření ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2022/2371;

25)„vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami“ hrozby uvedené v čl. 3 bodě 1 nařízení (EU) 2022/2371, jakož i radiologické a jaderné hrozby.

Kapitola 2
Cíle a finanční ustanovení

Článek 4

Cíle

1.Obecným cílem tohoto nařízení je posílit spolupráci mezi Unií a členskými státy při prevenci všech druhů přírodních a člověkem způsobených katastrof a při přípravě a reakci na ně za účelem zvládání následků, při prevenci vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, které se mohou vyskytnout v Unii nebo mimo ni, a při přípravě a reakci na ně, jakož i při prevenci situací, které mají dopad na několik odvětví současně, a při přípravě a reakci na ně.

2.Obecného cíle podle odstavce 1 se dosáhne prostřednictvím těchto specifických cílů:

a)zlepšit porozumění rizikům a hrozbám katastrof, včetně těch, které souvisejí se změnou klimatu a veřejným zdravím, a jejich předvídání a aktivně usilovat o prevenci nebo zmírňování jejich možných dopadů; podpořit prevenci a připravenost a posílit spolupráci mezi civilní ochranou, zdravotnictvím a dalšími příslušnými orgány;

b)usnadňovat, především prostřednictvím sítě znalostí, budování kapacit na úrovni Unie a členských států, zejména podporou a větším využívání výsledků výzkumu a inovací v oblasti katastrof a krizí, poskytováním a prováděním programů budování kapacit, jako je odborná příprava a cvičení, vzájemné hodnocení, vysílání odborníků a týmů EUCP, které poskytují poradenství týkající se opatření v oblasti prevence a připravenosti, jakož i další odborné znalosti, a také technickou a finanční pomoc na podporu strategií, plánů a investic, podporu prevence, připravenosti a odolnosti;

c)zvyšovat připravenost na úrovni členských států a Unie, včetně všech úrovní společnosti, k odezvě na katastrofy, zejména i) podporou střediska ERCC a centra a jejich komunikačních a informačních struktur pro koordinaci a situační povědomí mezi orgány členských států a stávajícími strukturami EU pro řešení krizí, ii) podporou rozvoje a udržování účinných systémů včasného varování pro odhalování bezprostředních hrozeb katastrof a informováním o nich, což umožní včas přijmout opatření v oblasti prevence nebo zmírnění dopadů, iii) rozvojem a udržováním kapacit pro odezvu, posilováním jejich interoperability a zvažováním jejich možného dvojího užití v případě krize, iv) podporou začleňování hledisek prevence rizik katastrof a připravenosti na ně do politik a finančních rámců na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie s cílem posílit dlouhodobou odolnost, v) zlepšením připravenosti a odolnosti všech aktérů a zúčastněných stran, včetně všech úrovní státní správy, civilních a vojenských orgánů, občanské společnosti, soukromého sektoru, a zajišťováním životně důležitých společenských funkcí, s cílem posílit celkovou připravenost obyvatelstva a odolnost společnosti;

d)usnadňovat rychlou a účinnou odezvu uvnitř Unie, a to i v zemích uvedených v čl. 9 odst. 1, jakož i mimo Unii, na základě žádosti o pomoc v souladu s článkem 28;

e)podporovat připravenost a odezvu členských států a Unie na meziodvětvové krize, zejména zvyšováním pomoci s ohledem na jejich intenzitu a dopad, jakož i podporou odezvy na krize zahájené v rámci jiných nástrojů Unie pro odezvu na krize nebo zvládání rizik, je-li to nutné, a to i prostřednictvím centra, a podporou spolupráce a koordinace mezi příslušnými civilními a vojenskými aktéry, zejména podporou vypracovávání komplexních ujednání o civilně-vojenské připravenosti;

f)posílit úsilí členských států a Unie v oblasti připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví:

i) posílením schopnosti prevence vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a připravenosti a rychlé reakce na ně, zejména podporou politik a řešení v oblasti zdravotní bezpečnosti, zlepšením sběru údajů, systémů včasného varování a dohledu, a

ii) zlepšením nabídky lékařských protiopatření zvýšením jejich dostupnosti a přístupnosti, zejména prostřednictvím rezervačních kapacit, zadávání veřejných zakázek, vytváření zásob a nasazení, jakož i

iii) koordinačními opatřeními a posílením budování kapacit.

Článek 5

Civilně-vojenská připravenost a spolupráce EU

Komise spolupracuje s vysokým představitelem na:

a)přispívání k rozvoji opatření na posílení civilně-vojenské připravenosti a koordinace odezvy v rámci Unie po konzultaci s členskými státy;

b)vypracovávání opatření k vyjasnění rolí a povinností a stanovování priorit pro přípravu a odezvu na katastrofy a krize v rámci Unie, jakož i scénářů pro celou Unii, které budou základem pro odbornou přípravu a cvičení na úrovni Unie, osvědčené postupy, včetně standardních operačních postupů, a mechanismy pro účinnou spolupráci a komunikaci v krizových scénářích.

Článek 6

Rozpočet

1.Orientační finanční krytí pro provádění nařízení na období 2028–2034 činí 10 675 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Rozpočtové závazky na činnosti, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek.

3.Ke krytí nezbytných výdajů a řízení opatření nezavršených do roku 2034 lze prostředky zapsat i do rozpočtu Unie na období po roce 2034.

4.Finanční krytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 7 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc sloužící k provádění nařízení, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, systémy a platformy informačních technologií na úrovni organizace, informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a správní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením podle tohoto nařízení.

5.Vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 platí, že se prostředky na závazky a platby, které nebyly využity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány do ročního rozpočtu, přenášejí automaticky a mohou být jednotlivě přiděleny na závazky a vyplaceny do 31. prosince následujícího roku. Přenesené prostředky se využijí výhradně na opatření v oblasti odezvy. Přenesené prostředky jsou prvními prostředky, které se využijí v následujícím rozpočtovém roce.

Článek 7

Dodatečné zdroje

6.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou podle tohoto nařízení poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

7.Na žádost členských států mohou být podle tohoto nařízení poskytnuty zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Jsou dodatečné k částce uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly podle tohoto nařízení takto poskytnuty, právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů nebo programů, které na ně navazují.

Článek 8

Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.Toto nařízení se provádí v synergii s programy Unie. Na opatření, na které byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet příspěvek i podle tohoto nařízení. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie anebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Jsou-li všechny příspěvky Unie poskytnuty na základě způsobilých nákladů, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady opatření a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Udělovací řízení podle tohoto nařízení mohou být vedena v rámci přímého nebo nepřímého řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami (dále jen „partnery v rámci společného udělovacího řízení“) pod podmínkou, že je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři v rámci společného udělovacího řízení poskytnout programu Unie zdroje v souladu s článkem 7 tohoto nařízení anebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Ve společných udělovacích řízeních mohou být zástupci partnerů v rámci společného udělovacího řízení rovněž členy hodnotící komise uvedené v čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 9

Přidružené třetí země

1.Přidružení podle tohoto nařízení může být otevřeno následujícím třetím zemím prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článku 4 a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými v rámci těchto dohod, které se vztahují na:

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, jakož i evropské mikrostáty;

b)přistupující a kandidátské země a potenciální kandidáty;

c)země evropské politiky sousedství;

d)jiné třetí země.

2.Dohody o přidružení týkající se účasti podle tohoto nařízení:

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země přidružené podle tohoto nařízení a výhodami pro ni;

b)stanoví podmínky účasti podle tohoto nařízení, včetně výpočtu finančních příspěvků sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast a jeho obecných správních nákladů;

c)nepřiznávají žádnou rozhodovací pravomoc podle tohoto nařízení;

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

e)v příslušných případech zajišťují ochranu zájmů Unie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku.

Pro účely písmena d) udělí třetí země nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí, že rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy, a rozsudky a usnesení Soudního dvora Evropské unie jsou vykonatelné.

Článek 10

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Toto nařízení se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, zejména ve formě grantů, cen, zadání veřejné zakázky a nefinančních darů.

3.V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 může Komise členským státům udělit přímé granty na opatření v rámci specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 2 bez výzvy k podávání návrhů.

4.Granty podle specifického cíle uvedeného v čl. 4 odst. 2 lze použít v kombinaci s financováním od Evropské investiční banky, bank v Unii a přidružených zemích či od jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž v kombinaci s financováním od finančních institucí v soukromém sektoru a veřejných či soukromých investorů, včetně partnerství v rámci veřejného sektoru nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru.

5.Pokud je financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, poskytuje se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 jako financování nespojené s náklady nebo, je-li to nezbytné, na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Financování ve formě úhrady skutečně vzniklých způsobilých nákladů může být poskytnuto pouze v případě, že cílů opatření nelze dosáhnout jinak.

6.Pro účely čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se může hodnotící komise zčásti nebo zcela skládat z nezávislých externích odborníků

Článek 11

Způsobilost

1.Na podporu dosažení cílů stanovených v čl. 4 odst. 2 se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 stanoví kritéria způsobilosti, která se vztahují na všechna udělovací řízení podle tohoto nařízení.

2.V udělovacích řízeních v rámci přímého a nepřímého řízení může být pro financování z prostředků Unie způsobilý jeden nebo více těchto právních subjektů:

a)subjekty usazené v členském státě;

b)subjekty usazené v přidružené třetí zemi;

c)mezinárodní organizace;

d)jiné subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích, jestliže má financování těchto subjektů zásadní význam pro provedení opatření a přispívá k cílům stanoveným v čl. 4 odst. 2.

3.Nad rámec čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou mechanismů zadávání veřejných zakázek stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 účastnit a využívat je přidružené třetí země uvedené v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení. Nepřidružené třetí země se mohou účastnit zadávacích řízení stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pokud je to nezbytné k dosažení cílů uvedených v článku 4 a pokud s tím souhlasí všechny zúčastněné země.

4.Na udělovací řízení, která mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, se vztahují omezení v souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

5.V udělovacích řízeních týkajících se grantů nejsou opatření způsobilá pro financování tehdy, pokud jsou tato opatření nebo jejich části již plně financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů, s výjimkou příspěvků Unie v rámci synergických opatření podle článku 8.

6.Pracovní program podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení blíže upřesnit nebo mohou pro specifická opatření stanovit další kritéria způsobilosti.

Článek 12

Pracovní program

Nařízení se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

HLAVA II

CIVILNÍ OCHRANA

Kapitola 1
Posuzování rizik a plánování zvládání rizik

Článek 13

Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám

Komise ve spolupráci s členskými státy dále vypracovává cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám týkající se civilní ochrany a vydá doporučení, aby byly stanoveny jako společný základ na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti. Tyto cíle jsou založeny na současných a výhledových scénářích, včetně kosmických údajů z programu Copernicus, a scénářích zabývajících se dopady změny klimatu na rizika katastrof, údaji o minulých událostech a meziodvětvovou analýzou dopadů, se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny obyvatel. Při vypracovávání cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám zohlední Komise opakující se katastrofy, které postihují členské státy, a navrhne členským státům přijmout zvláštní opatření k posílení odolnosti vůči těmto katastrofám, včetně opatření, která budou prováděna s využitím finančních prostředků Unie.

Článek 14

Vnitrostátní posuzování rizik a plánování zvládání rizik

V zájmu podpory účinného a soudržného přístupu k prevenci a připravenosti v rámci mechanismu Unie členské státy:

a)dále rozvíjejí posouzení rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni a zajišťují koordinaci a soulad s dalšími příslušnými procesy posuzování rizik, jakož i veřejnou dostupnost jejich výsledků, které nejsou citlivé, s cílem zlepšit informovanost obyvatelstva o rizicích a jeho připravenost;

b)dále rozvíjejí posouzení schopnosti zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;

c)dále rozvíjejí a zdokonalují plánování zvládání rizik katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, a to i pokud jde o přeshraniční spolupráci a rizika s možnými přeshraničními dopady, a přitom zohledňují cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám a zajišťují koordinaci a soulad s dalšími příslušnými plánovacími procesy;

d)v souladu s mezinárodními závazky zlepšují shromažďování a šíření údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, a to i prostřednictvím lepšího využívání kosmických údajů.

Článek 15

Sdílení informací o zvládání rizik na vnitrostátní úrovni

S cílem podpořit rozvoj společného chápání rizik a hrozeb katastrof na úrovni Unie, určit společné potřeby v oblasti budování kapacit pro zvládání rizik katastrof, podpořit dosahování cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám a usnadnit výměnu osvědčených postupů členské státy, aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla a postupy, zpřístupní Komisi souhrn v souladu s pokyny uvedenými v čl. 16 odst. 2 do 31. prosince 2028 a poté alespoň jednou za pět let:

a)posouzení rizik na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, včetně posouzení rizik nebo katastrof s potenciálními přeshraničními dopady;

b)posouzení schopností zvládání rizik katastrof a kapacit pro odezvu na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;

c)činnosti podporující dosahování cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám;

d)investiční potřeby v oblasti zvládání rizik katastrof, které vyžadují podporu v rámci příslušných nástrojů Unie nebo by ji mohly využít.

Článek 16

Opatření na úrovni Unie týkající se posuzování rizik a plánování zvládání rizik

1.Za účelem lepšího pochopení rizik katastrof, kterým Unie čelí, a jako podklad pro koordinovanou připravenost, na základě shrnutí uvedených v článku 16 a s přihlédnutím k jakýmkoli dalším dostupným meziodvětvovým údajům, včetně kosmických údajů, o identifikaci rizik, a to i na úrovni Unie, jakož i k práci sítě znalostí Komise:

a)alespoň jednou za pět let vypracuje zprávu, která poskytne meziodvětvový přehled o rizicích přírodních a člověkem způsobených katastrof, jimž Unie čelí, a o pokroku dosaženém při provádění článku 14 a cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám uvedených v článku 13;

b)vypracuje a pravidelně přezkoumává scénáře katastrof na úrovni Unie za účelem prevence, připravenosti a odezvy;

c)alespoň jednou za pět let vypracuje zprávu o kapacitách pro odezvu a příslušných schopnostech na úrovni Unie a o zbývajících nedostatcích ve vztahu ke kapacitám pro odezvu na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni, jak je uvedeno v čl. 15 písm. b), přičemž zohlední příslušné cíle v oblasti kapacit a výkonnostní cíle. Ve zprávě je rovněž obsažen přehled vývoje rozpočtu a nákladů souvisejících s kapacitami pro odezvu a posouzení potřeby dále tyto kapacity rozvíjet.

2.Komise společně s členskými státy vypracuje a aktualizuje pokyny k předkládání souhrnu uvedeného v článku 15.

3.Komise může požádat členské státy o poskytnutí dalších informací o konkrétních opatřeních v oblasti prevence a připravenosti týkajících se rizik, která vedou k pravidelně se vyskytujícím nebo zvláště závažným katastrofám, a pokud je to vhodné:

a)navrhnout, aby byli vysláni odborníci s cílem poskytnout poradenství ohledně opatření v oblasti prevence a připravenosti, nebo

b)vydat doporučení ke zvýšení úrovně prevence a připravenosti v dotyčném členském státě. Komise a uvedený členský stát se vzájemně průběžně informují o veškerých opatřeních přijatých v návaznosti na tato doporučení.

Kapitola 2
Budování kapacit a připravenost

Článek 17

Nástroje pro budování kapacit

Komise podporuje členské státy při zvyšování jejich kapacity v oblasti řešení rizik tím, že jim poskytuje přístup k nástrojům, jako jsou programy odborné přípravy a cvičení, technická a finanční pomoc, vzájemné hodnocení, vysílání odborníků a týmů EUCP, které poskytují poradenství týkající se opatření v oblasti prevence a připravenosti, a další poskytování odborných znalostí, učení a sdílení znalostí a podpora využívání výsledků výzkumu a inovací v oblasti zvládání rizik katastrof.

Článek 18

Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany

1.Síť znalostí shromažďuje, zpracovává a šíří znalosti a informace relevantní pro mechanismus Unie a pro podporu společných iniciativ aktérů civilní ochrany a zvládání rizik katastrof v rámci Unie, včetně organizací občanské společnosti, místních a regionálních orgánů, soukromého sektoru a výzkumné obce, a to na základě přístupu zohledňujícího širokou škálu rizik.

2.Komise prostřednictvím sítě znalostí náležitě zohledňuje odborné znalosti, které jsou k dispozici v členských státech, a to i na všech úrovních vlády, na úrovni Unie, mezinárodních organizací a subjektů, třetích zemí a organizací působících na místě.

3.Komise a členské státy usilují o to, aby bylo při vytváření a provozu sítě znalostí zajištěno genderově vyvážené a inkluzivní zastoupení.

4.Komise prostřednictvím sítě znalostí usiluje o soudržnost plánování a rozhodování tím, že napomáhá průběžné výměně znalostí a informací zahrnujících všechny oblasti činností mechanismu Unie.

5.Komise prostřednictvím sítě znalostí podporuje členské státy při zvyšování povědomí obyvatelstva o rizicích katastrof.

6.Komise prostřednictvím sítě zejména:

a)posiluje kolektivní schopnost předcházet katastrofám, připravovat se na ně a účinně na ně reagovat, podporovat sdílení znalostí a učení, jakož i podporovat investice do zvládání rizik katastrof. To zahrnuje:

i)vytvoření a řízení programů finanční pomoci s cílem zlepšit zvládání rizik a sdílení znalostí a podpořit rozvoj investic a plánů pro prevenci a připravenost;

ii) vytvoření a řízení programu odborné přípravy a cvičení a programu výměny odborníků pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky v oblasti zvládání katastrof a krizí, který se týká prevence, připravenosti a odezvy. Tyto programy podporují a zaměřují se na výměnu osvědčených postupů v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof a krizí a zahrnují společné kurzy. Výměna odborných znalostí v oblasti zvládání katastrof a krizí zahrnuje výměnu odborníků a zkušených dobrovolníků. Cílem programů odborné přípravy a cvičení a výměny odborníků je posílit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy a Komisí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof a krizí a zvýšit koordinaci, slučitelnost a doplňkovost kapacit uvedených v článcích 20 a 21 a zlepšit odbornou způsobilost odborníků podle článku 33;

iii)vytvoření a řízení programů pro poskytování a výměnu odborných znalostí;

b)posiluje šíření a využívání výsledků výzkumu a inovací ve všech fázích civilní ochrany a zvládání rizik katastrof a stimuluje interakci mezi výsledky výzkumu a inovací, soukromým sektorem a orgány členských států;

c)shromažďuje a řídí zkušenosti získané z provedených opatření v oblasti civilní ochrany v rámci mechanismu Unie, včetně aspektů uceleného cyklu zvládání katastrof, s cílem poskytnout široký základ pro procesy učení a rozvíjení znalostí. To zahrnuje:

i)sledování, analýzu a hodnocení všech příslušných opatření v oblasti civilní ochrany v rámci mechanismu Unie;

ii)podporu uplatňování získaných zkušeností s cílem zajistit základnu opírající se o zkušenosti, z níž má vycházet rozvoj činností v rámci cyklu zvládání katastrof, a

iii)vypracování metod a nástrojů pro shromažďování, analýzu, propagaci a uplatňování získaných zkušeností.

Toto opatření v příslušných případech obsahuje zkušenosti získané ze zásahů mimo Unii, pokud jde o využívání spojitostí a synergií mezi pomocí poskytovanou v rámci mechanismu Unie a humanitární reakcí;

d)provozuje internetovou platformu sloužící síti znalostí s cílem podporovat a usnadňovat plnění různých úkolů uvedených v písmenech a), b) a c).

7.Při plnění úkolů stanovených v odstavci 1 Komise zvláště zohlední potřeby a zájmy členských států, které jsou vystaveny obdobným rizikům katastrof, a nutnost posílit ochranu biologické rozmanitosti a kulturního dědictví.

8.Komise posílí spolupráci v oblasti budování kapacit a využívání výsledků výzkumu a inovací a podporuje sdílení znalostí a zkušeností mezi sítí a mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi, zejména s cílem přispět k plnění mezinárodních závazků, zejména závazků podle sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030.

9.Síť rovněž prosazuje zavádění inovativních řešení financovaných Unií do praxe a podporuje členské státy při hledání a uplatňování nejmodernějších technologií a přístupů, a to i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

10.Organizace sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany se stanoví v prováděcím aktu přijatém přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 19

Obecná opatření v oblasti připravenosti

1.Členské státy dobrovolně rozvíjejí kapacity pro odezvu v souladu s články 20 a 21.

2.Komise podporuje členské státy při zvyšování povědomí obyvatelstva o rizicích katastrof.

3.Na žádost členského státu může Komise podporovat a koordinovat pohotovostní přidělování kapacit pro odezvu a zásahových týmů, a to i pro účely odborné přípravy, cvičení, výměny znalostí a zlepšování interoperability kapacit a zásahových týmů.

4.Členské státy mohou s výhradou odpovídajících bezpečnostních záruk poskytnout informace o příslušných vojenských kapacitách pro odezvu, které by mohly být použity v rámci pomoci prostřednictvím mechanismu Unie, jako je například doprava a logistická či zdravotnická podpora.

5.Členské státy poskytnou Komisi příslušné informace o odbornících, modulech a dalších kapacitách pro odezvu, které vyčleňují pro účely pomoci prostřednictvím mechanismu Unie, a tyto informace v případě potřeby aktualizují.

6.Členské státy přijmou vhodná opatření v rámci připravenosti za účelem usnadnění podpory hostitelského státu.

7.Komise uděluje medaile jako projev uznání a ocenění dlouhodobé angažovanosti a mimořádného přispění k mechanismu Unie. Udělování medailí se provádí v souladu s prováděcími akty přijatými přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

8.Aniž je dotčen článek 9, může Komise koordinovat politické priority a v případě potřeby i operativní činnosti s vnitrostátními orgány třetí země, která je označena za strategickou partnerskou zemi a která má shodné cíle v oblasti civilní ochrany nebo s níž Unie uzavřela dohodu o bezpečnosti a obraně.

Článek 20

Evropský soubor civilní ochrany

1.Evropský soubor civilní ochrany (ECPP) se skládá ze souboru dobrovolně vyčleněných kapacit členských států pro odezvu a zahrnuje moduly, další kapacity pro odezvu, kategorie odborníků a týmy pro technickou pomoc a podporu (TAST). Komise v prováděcím aktu přijatém přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2 stanoví pravidla pro určení odborníků členských států, modulů a dalších kapacit pro odezvu, jakož i provozní požadavky na fungování a interoperabilitu modulů a nasazení.

2.Pomoc poskytovaná členským státem prostřednictvím Evropského souboru civilní ochrany doplňuje stávající kapacity žádajícího členského státu, aniž je dotčena primární odpovědnost členských států za prevenci katastrof a odezvu na ně na jejich území.

3.Komise na základě zjištěných rizik a jakýchkoli stávajících vytvořených scénářů podle čl. 16 odst. 1 písm. b) stanoví prostřednictvím prováděcích aktů druhy a počet klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropský soubor civilní ochrany (dále jen „cíle kapacity pro odezvu“). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

4.Komise ve spolupráci s členskými státy sleduje pokrok při plnění cílů kapacity pro odezvu stanovených v prováděcích aktech uvedených v odstavci 3 a zjišťuje potenciálně významné nedostatky v kapacitě pro odezvu v rámci Evropského souboru civilní ochrany. Jsou-li takové nedostatky zjištěny, Komise posoudí, zda jsou nezbytné kapacity členským státům k dispozici mimo rámec Evropského souboru civilní ochrany. Komise vybízí členské státy, aby v souladu se zprávou uvedenou v čl. 17 odst. 1 písm. c) řešily významné nedostatky v kapacitě pro odezvu v rámci Evropského souboru civilní ochrany.

5.Prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2 Komise zřídí a spravuje proces certifikace a registrace kapacit pro odezvu, které členské státy zpřístupní Evropskému souboru civilní ochrany, a vymezí požadavky na kvalitu a interoperabilitu kapacit pro odezvu.

6.Členské státy dobrovolně určí, vyčlení a zaregistrují kapacity pro odezvu, které nabízejí Evropskému souboru civilní ochrany, včetně příslušných vojenských kapacit, které by mohly být použity jako součást pomoci. Registrace mezinárodních modulů poskytovaných dvěma nebo více členskými státy je prováděna společně všemi dotčenými členskými státy.

7.Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropský soubor civilní ochrany, jsou kdykoli k dispozici pro vnitrostátní potřeby členských států.

8.Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropský soubor civilní ochrany, jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy prováděné v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska ERCC. Konečné rozhodnutí o jejich nasazení učiní členské státy, které příslušnou kapacitu pro odezvu registrovaly. Pokud mimořádné vnitrostátní události, vyšší moc nebo ve výjimečných případech jiné závažné důvody brání členskému státu ve zpřístupnění těchto kapacit pro odezvu na konkrétní katastrofu, informuje tento členský stát co nejdříve Komisi s odkazem na tento článek.

9.V případě nasazení podléhají kapacity členských států pro odezvu i nadále jejich velení a řízení, a pokud mimořádné vnitrostátní události, vyšší moc nebo ve výjimečných případech jiné závažné důvody brání členskému státu v dalším poskytování těchto kapacit pro odezvu, mohou být po konzultaci s Komisí staženy. Komise podle potřeby usnadňuje koordinaci mezi různými kapacitami pro odezvu prostřednictvím střediska ERCC v souladu s článkem 25.

Článek 21

Kapacity rescEU

1.Kapacity rescEU poskytují pomoc, která doplňuje celkové stávající kapacity pro odezvu na vnitrostátní úrovni a kapacity, které členské státy vyčlenily pro Evropský soubor civilní ochrany, nebo plní operační potřeby, aby byla zajištěna účinná a rychlá odezva na žádosti o pomoc podané v souladu s článkem 28.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí kapacity pro odezvu, z nichž se mají kapacity rescEU skládat, mimo jiné na základě posouzení rizik v Unii v souladu s čl. 16 odst. 1, přičemž zohlední zjištěná a nově vznikající rizika, celkové kapacity a nedostatky na úrovni Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

3.Kapacity rescEU jsou pořizovány, pronajímány, pronajímány formou leasingu, nebo jinak smluvně zajišťovány členskými státy, nebo jsou členským státům darovány.

4.Kapacity rescEU, jak jsou vymezené prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2, mohou být pronajímány, pronajímány formou leasingu, nebo jinak smluvně zajišťovány Komisí, pokud je to nezbytné k řešení nedostatků v oblasti dopravy a logistiky.

5.V řádně odůvodněných naléhavých případech může Komise pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu, nebo jinak smluvně zajišťovat kapacity vymezené prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s postupem pro naléhavé případy podle čl. 35 odst. 2. Tyto prováděcí akty:

a)určí potřebný druh a množství materiálních prostředků a veškeré potřebné podpůrné služby, které jsou již vymezeny jako kapacity rescEU, a/nebo

b)vymezí dodatečné materiální prostředky a veškeré potřebné podpůrné služby jako kapacity rescEU a určí potřebný druh a množství těchto kapacit.

6.Kapacity rescEU jsou umístěny v členských státech nebo je hostí Komise. Komise a členské státy případně zajistí odpovídající zeměpisné rozložení kapacit rescEU.

7.Komise po konzultaci s členskými státy vymezí prostřednictvím prováděcích aktů požadavky na kvalitu kapacit pro odezvu, které jsou součástí kapacit rescEU. Požadavky na kvalitu vycházejí ze zavedených mezinárodních norem, pokud tyto normy již existují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

8.Kapacity rescEU, včetně kapacit dvojího užití, mohou být používány pouze pro vnitrostátní účely, pokud nejsou používány nebo potřebné pro odezvu.

9.Kapacity rescEU se využívají, a to i pro nasazení, vnitrostátní použití, zapůjčení nebo darování, včetně správy strategických rezerv kapacit rescEU, v souladu s prováděcími akty přijatými přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

10.Kapacity rescEU jsou k dispozici pro odezvu na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska ERCC v souladu s článkem 28. Rozhodnutí o jejich nasazení a demobilizaci a jakékoli rozhodnutí v případě protichůdných žádostí přijímá Komise prostřednictvím střediska ERCC v úzké koordinaci s žádajícím členským státem a členským státem, v němž se nachází kapacita pro odezvu.

11.Pokud kapacity rescEU sestávají z vybavení nebo spotřebního zboží, může Komise prostřednictvím střediska ERCC rozhodnout o darování nebo zapůjčení nabízených kapacit rescEU.

12.Za řízení operací v oblasti odezvy odpovídá členský stát, na jehož území jsou kapacity rescEU nasazeny. Pokud jsou rescEU kapacity nasazeny mimo území Unie, odpovídají za zajištění jejich plného začlenění do celkové odezvy členské státy, v nichž byly doposud tyto kapacity umístěny.

13.V případě nasazení se Komise na operačním nasazení kapacit rescEU dohodne s žádajícím členským státem prostřednictvím střediska ERCC. Žádající členský stát během operací usnadní operační koordinaci svých vlastních kapacit a činností v souvislosti s kapacitami rescEU.

14.Komise podle potřeby usnadňuje koordinaci mezi různými kapacitami pro odezvu prostřednictvím střediska ERCC.

15.Členské státy jsou o operačním stavu kapacit rescEU informovány prostřednictvím systému CECIS.

16.V závislosti na operačních potřebách v členských státech mohou být kapacity rescEU nasazeny v reakci na katastrofy a krize mimo Unii, které mají významný dopad na Unii nebo členské státy nebo mají mezinárodní význam.

17.Při nasazení kapacit rescEU ve třetích zemích mohou členské státy ve zvláštních případech odmítnout nasazení vlastního personálu v souladu s prováděcími akty, které se přijímají přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 22

Přechodné kapacity rescEU

1.Do roku 2034 může být poskytnuta podpora Unie na krytí 75 % nákladů nezbytných pro zajištění rychlého přístupu k vnitrostátním kapacitám, jež odpovídají kapacitám vymezeným v souladu s čl. 21 odst. 2.

2.Kapacity uvedené v odstavci 1 se do konce roku uvedeného ve zmíněném odstavci označují jako kapacity rescEU.

3.Odchylně od článku 21 přijímá rozhodnutí o nasazení kapacit uvedených v odstavci 1 členský stát, který je zpřístupnil jako kapacity rescEU. Pokud mimořádné vnitrostátní události, vyšší moc nebo ve výjimečných případech jiné závažné důvody brání členskému státu ve zpřístupnění těchto kapacit v případě konkrétní katastrofy, informuje tento členský stát co nejdříve Komisi s odkazem na tento článek.

Článek 23

Předvídání a včasné varování

1.Komise ve spolupráci s členskými státy provádí následující opatření ke zvýšení schopností v oblasti předvídání a včasného varování na základě vesmírných kapacit Unie, které poskytují Copernicus, Galileo a v případě potřeby další vesmírné služby:

a)další zlepšení přeshraničních systémů detekce a včasného varování v zájmu Unie s cílem zmírnit bezprostřední dopad katastrof;

b)integrace a posílení stávajících přeshraničních systémů detekce a včasného varování na základě přístupu zohledňujícího širokou škálu rizik s cílem minimalizovat čas potřebný k odezvě;

c)udržování a další rozvoj schopností situačního povědomí a analýzy;

d)monitorování katastrof a v relevantních případech posuzování dopadů změny klimatu a poskytování poradenství založeného na vědeckých poznatcích;

e)převádění vědeckých dat na využitelné provozní informace;

f)vytváření, udržování a rozvíjení evropských vědeckých partnerství zabývajících se všemi nebezpečími, čímž se podpoří propojení mezi vnitrostátními systémy včasného varování a upozornění a případně napojení těchto systémů na středisko ERCC a příslušné systémy IT;

g)podpora úsilí členských států a pověřených mezinárodních organizací poskytováním vědeckých poznatků, inovativních technologií a odborných znalostí za účelem rozvoje jejich systémů včasného varování, a to i prostřednictvím sítě znalostí.

2.Vědeckotechnický nástroj sdružuje stávající iniciativy, programy, nástroje a služby, jako jsou služby programu Copernicus, s cílem přispět vědeckými a technickými odbornými znalostmi k operační připravenosti, analýze a situačnímu povědomí centra, střediska ERCC a členských států, aby bylo možné předvídat katastrofy a krize, připravit se na ně a reagovat na ně na základě meziodvětvového přístupu orientovaného na služby a zohledňujícího všechna rizika.

3.Pokud jsou zásahové služby poskytovány systémy Galileo a EGNOS, Copernicus, IRIS2 a GOVSATCOM nebo získávání poznatků o situaci ve vesmíru, může se každý členský stát rozhodnout, zda je bude využívat.

Článek 24

Systémy veřejné výstrahy

1.Komise spolupracuje s členskými státy na podpoře integrace družicové služby nouzového varování Galileo do vnitrostátních systémů veřejné výstrahy.

2.Komise podporuje členské státy při zvyšování připravenosti obyvatelstva a informovanosti o platných varováních v celé Unii.

3.V případě přeshraniční katastrofy mohou centrum a středisko ERCC usnadnit sdílení informací mezi dotčenými zeměmi, pokud jde o využívání družicové služby nouzového varování Galileo. Na základě žádosti členského státu mohou centrum a středisko ERCC jménem tohoto členského státu šířit veřejné výstražné zprávy prostřednictvím družicové služby nouzového varování Galileo v rámci tohoto členského státu.

4.Komise stanoví postupy pro využívání družicové služby nouzového varování Galileo na pomoc třetím zemím, které o tuto službu požádají.

5.Veřejné výstražné zprávy uvedené v odstavci 3 mohou zohledňovat služby Unie pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru, zejména služby pozorování a sledování vesmíru.

Článek 25

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události

1.Středisko ERCC zlepšuje společné situační povědomí o rizicích spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, jakož i nepřetržitou operační kapacitu a slouží členským státům a Komisi při plnění cílů tohoto nařízení.

2.Středisko ERCC úzce spolupracuje s vnitrostátními orgány civilní ochrany a příslušnými orgány a institucemi Unie.

3.Středisko ERCC zejména koordinuje, monitoruje a podporuje odezvu na úrovni Unie v reálném čase.

4.Středisko ERCC má přístup k provozním, analytickým a monitorovacím kapacitám, jakož i ke kapacitám v oblasti řízení informací a komunikace, a je vybaveno k získávání a zpracovávání utajených informací EU s cílem řešit širokou škálu katastrof v Unii i mimo ni.

5.Členské státy určí kontaktní místa pro fungování střediska ERCC a informují o nich Komisi. Interakce střediska ERCC s kontaktními místy členských států se vymezí prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

Článek 26

Krizové koordinační centrum

1.Aniž je dotčen článek 25, zřizuje se Krizové koordinační centrum (dále jen „centrum“). Centrum vychází ze struktury a schopností střediska ERCC, včetně jeho analytických a vědeckých schopností, situačního povědomí a nepřetržité operační kapacity pro meziodvětvové krize.

2.Centrum úzce spolupracuje se Střediskem ESVČ pro reakci na krize v oblasti vnějšího rozměru meziodvětvových krizí, a to s ohledem na své úlohy a pravomoci.

3.Centrum předvídá a sleduje rizika spojená s meziodvětvovými krizemi, včetně pravidelného informování o operativním výhledu týkajícím se meziodvětvových a plošných rizik.

4.Centrum zajišťuje koordinaci s příslušnými vnitrostátními orgány určenými v souladu s odstavcem 5, útvary Komise, orgány a institucemi Unie a poskytuje podporu v situacích uvedených v čl. 29 odst. 1.

5.Členské státy určí kontaktní místa pro fungování centra a informují o nich Komisi.

Kapitola 3
Odezva

Článek 27

Oznamování katastrof

1.V případě katastrofy uvnitř Unie nebo bezprostřední hrozby takové katastrofy, která má či může mít přeshraniční dopady, oznámí členský stát, v němž ke katastrofě došlo nebo může pravděpodobně dojít, tuto skutečnost neprodleně potenciálně zasaženým členským státům, jakož i Komisi. Oznámení Komisi se nevyžaduje, pokud již byla oznamovací povinnost zakotvena v jiných právních předpisech Unie, ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo v platných mezinárodních dohodách.

2.V případě katastrofy uvnitř Unie nebo bezprostřední hrozby takové katastrofy, která pravděpodobně povede k žádosti o pomoc ze strany jednoho nebo více členských států, oznámí členský stát, v němž ke katastrofě došlo nebo může pravděpodobně dojít, neprodleně Komisi, že lze očekávat případnou žádost o pomoc prostřednictvím střediska ERCC, s cílem umožnit Komisi, aby v případě potřeby uvědomila ostatní členské státy a aktivovala své příslušné složky.

3.Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 jsou šířena prostřednictvím systému CECIS. Komise vymezí složky systému CECIS, jakož i organizaci sdílení informací prostřednictvím systému CECIS prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

4.Centrum zajistí vhodný rámec pro přijímání oznámení o krizích, která Komise obdrží prostřednictvím jiných nástrojů Unie.

Článek 28

Žádost o pomoc

1.Pokud dojde ke katastrofě nebo pokud taková katastrofa bezprostředně hrozí, může zasažený členský stát nebo třetí země požádat o pomoc prostřednictvím střediska ERCC. Žádost je formulována co nejkonkrétnějším způsobem. Může zahrnovat zejména žádost o moduly, zásahové týmy, předměty a vybavení na pomoc při katastrofách, logistické zdroje, dopravní prostředky a jakékoli další zdroje. Komise stanoví operační postupy pro odezvu na katastrofy prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

2.Za výjimečných okolností a bez žádosti o pomoc ze strany třetí země zasažené katastrofou může členský stát z humanitárních důvodů požádat o aktivaci mechanismu Unie. Provádění mechanismu Unie musí být v souladu s platnými pravidly mezinárodního práva (včetně souhlasu (výslovného nebo implicitního) dotčené země). Celková odezva musí být koordinována s Organizací spojených národů a jejími agenturami a musí být zavedeno účinné přijímání nabídek a poskytování pomoci.

3.Pokud je zasaženou zemí třetí země, může o pomoc požádat také Organizace spojených národů a její agentury nebo příslušná mezinárodní organizace, a to jménem a se souhlasem zasažené země. Komise určí příslušné mezinárodní organizace prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

4.Žádost o pomoc zaniká po uplynutí lhůty nejvýše 90 dní, pokud nejsou středisku ERCC předloženy nové prvky odůvodňující potřebu pokračování pomoci nebo další pomoci.

5.Nástroj vědeckotechnického poradenství (STAF) spojuje stávající analytické a vědecké kapacity, včetně těch, které nabízí středisko ERCC, nezbytné pro odezvu. Zasažená země může požádat středisko ERCC o aktivaci nástroje STAF, včetně služeb poskytovaných vesmírnými kapacitami EU, a získat přístup k datům získaným z vesmíru.

6.Po obdržení žádosti o pomoc Komise prostřednictvím střediska ERCC podle situace a neprodleně:

a)odešle žádost kontaktním místům členských států;

b)shromáždí a analyzuje informace o situaci s cílem získat společné povědomí o situaci a odezvě na ni a rozešle tyto informace přímo členským státům;

c)v případě potřeby usnadní koordinaci a poskytování pomoci prostřednictvím přítomnosti odborníka nebo týmu EUCP na místě a další nezbytná podpůrná a doplňková opatření;

d)poskytne poradenství ohledně toho, který druh pomoci je nezbytný pro zmírnění následků katastrofy;

e)po konzultaci se zasaženým členským státem nebo třetí zemí vydá doporučení pro poskytnutí pomoci prostřednictvím mechanismu Unie a vyzve členské státy k nasazení kapacit a usnadnění koordinace požadované pomoci. Pokud je žádající zemí členský stát, přijme vhodná opatření k usnadnění podpory hostitelského státu v oblasti příchozí pomoci v souladu s doporučením o podpoře hostitelského státu.

7.Pokud je zasaženou zemí třetí země, Komise úzce spolupracuje:

a)se zasaženou zemí, pokud jde o technické podrobnosti, jako jsou například konkrétní potřeby pomoci, přijímání nabídek a praktická opatření pro přijímání a distribuci pomoci na místě;

b)s Organizací spojených národů a jejími agenturami nebo jim poskytuje podporu a spolupracuje s ostatními příslušnými subjekty přispívajícími k celkovému úsilí v oblasti pomoci s cílem maximalizovat součinnost, usilovat o doplňkovost a zabránit zdvojování činnosti a nedostatkům;

c)se všemi příslušnými subjekty, zejména v závěrečné fázi pomoci, s cílem usnadnit hladké předání.

8.Každý členský stát, jemuž je prostřednictvím mechanismu Unie adresována žádost o pomoc, neprodleně určí, zda je schopen požadovanou pomoc poskytnout, a uvědomí o svém rozhodnutí nabídnout pomoc středisko ERCC prostřednictvím systému CECIS, přičemž uvede rozsah a podmínky. Středisko ERCC průběžně informuje členské státy.

9.Zásahy mimo Unii podle tohoto článku se mohou provádět buď formou autonomního asistenčního zásahu, nebo jako příspěvek k zásahu vedenému mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Organizací spojených národů a jejími agenturami a respektuje jejich vedoucí úlohu. V případě člověkem způsobených katastrof nebo komplexních mimořádných událostí Komise zajistí soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci a dodržování humanitárních zásad.

10.Při plánování operací odezvy na humanitární krizi mimo Unii Komise a členské státy určí a podpoří součinnost mezi financováním pomoci v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci ze strany Unie a členských států.

11.Koordinací pomoci poskytované třetím zemím v rámci mechanismu Unie nejsou dotčeny dvoustranné kontakty a pomoc mezi členskými státy a zasaženou zemí ani spolupráce mezi členskými státy a Organizací spojených národů a jinými příslušnými mezinárodními organizacemi. Tyto dvoustranné kontakty a pomoc mohou být rovněž využity jako příspěvek ke koordinaci prostřednictvím mechanismu Unie a k předávání informací o všech dvoustranných kontaktech a pomoci poskytnuté zasažené zemi středisku ERCC.

12.Pomoc může být nabídnuta jinými orgány, institucemi a subjekty Unie a koordinována v rámci odezvy podle tohoto článku.

Článek 29

Podpora při meziodvětvových krizích

1.Centrum lze využít k poskytování podpory při meziodvětvových krizích, pokud:

a) je odezva zahájena v rámci jiných nástrojů Unie pro zvládání rizik;

b)v případech uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993 31 ;

c)v případech uvedených v článku 4 rozhodnutí Rady 2014/415/EU 32 ;

d)o podporu požádá Rada;

e)v případech stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2022/2371 nebo vyhlášení stavu ohrožení zdraví mezinárodního významu Světovou zdravotnickou organizací.

2.V případech uvedených v odstavci 1 může podpora Unie na odezvu pokrýt až 100 % nákladů, aby se zohlednil rozsah a dopad krize.

3.V případech uvedených v odstavci 1 může Komise pořizovat materiální prostředky a jakékoli nezbytné podpůrné služby potřebné k doplnění pomoci v rámci mechanismu Unie nebo může udělovat granty členským státům na pořízení těchto prostředků a služeb.

4.Pokud mechanismus Unie poskytuje podporu při odezvě nebo centrum usnadňuje odezvu, jež byla zahájena v rámci jiných nástrojů Unie pro zvládání rizik, zohlední se oblast působnosti těchto nástrojů pro určení zařazení přidružených zemí v souvislosti s opatřeními podle této kapitoly.

Článek 30

Konzulární pomoc

1.Mechanismus Unie lze za výjimečných okolností použít k poskytování podpory v oblasti civilní ochrany v rámci konzulární pomoci občanům při katastrofách ve třetích zemích, jestliže o ni požádá dotčený členský stát.

2.Podpora v oblasti civilní ochrany v rámci konzulární pomoci odráží solidaritu mezi členskými státy a zahrnuje zejména repatriaci, evakuaci a asistované odjezdy, jakož i další opatření v oblasti poskytování pomoci.

3.Podpora Unie může být odstupňována s ohledem na množství státních příslušností občanů Unie, kterých se dané opatření týká.

4.Členský stát poskytující opatření konzulární pomoci může požádat, aby se na nákladech spojených s tímto opatřením podíleli buď cestující, nebo členské státy, jejichž občanů se dané opatření týká. Pokud je pomoc poskytována občanovi Unie, který je státním příslušníkem členského státu, který není zastoupen ve třetí zemi, jak je stanoveno v článku 6 směrnice (EU) 2015/637, použijí se články 14 a 15 uvedené směrnice.

Kapitola 4
Podpora odezvy ze strany Unie

Článek 31

Podpora odezvy ze strany Unie

1.Komise podpoří odezvu uvedenou v článku 32 prostřednictvím:

a)poskytování a sdílení informací o zdrojích vybavení a o dopravních a logistických zdrojích, které se členské státy rozhodnou zpřístupnit, s cílem usnadnit sdružování těchto zdrojů vybavení nebo dopravních a logistických zdrojů;

b)podpory členských států při určování dopravních a logistických zdrojů a vybavení, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu, a usnadňování jejich přístupu k těmto zdrojům;

c)financování dopravních a logistických zdrojů, včetně vojenských zdrojů, jakož i operačních nákladů nezbytných pro zajištění rychlé odezvy, včetně případů, kdy o dopravní a logistické zdroje požádá zasažená země.

2.Opatření uvedená v článku 32 jsou způsobilá pro podporu odezvy ze strany Unie, pouze pokud jsou splněna tato kritéria:

a)byla podána žádost o pomoc v souladu s článkem 28;

b)tyto další dopravní a logistické zdroje jsou nezbytné pro zajištění účinnosti odezvy;

c)pomoc odpovídá potřebám určeným střediskem ERCC a je poskytována podle doporučení stanovených tímto střediskem souvisejících s technickými specifikacemi, kvalitou, časem a podmínkami poskytování;

d)pomoc byla schválena žádající zemí, a to přímo nebo prostřednictvím Organizace spojených národů nebo jejích agentur nebo příslušné mezinárodní organizace, v rámci mechanismu Unie, a

e)v případě katastrof ve třetích zemích pomoc doplňuje případnou celkovou humanitární reakci Unie.

3.Pokud členský stát požaduje, aby Komise zadala zakázku na dopravní služby, požádá Komise o částečnou úhradu nákladů v souladu s mírami financování uvedenými v příloze I.

Článek 32

Odezva

1.S cílem podpořit účinnou odezvu je Komise nápomocna členským státům nabízejícím pomoc prostřednictvím:

a)identifikace a přístupu ke zdrojům vybavení a dopravním a logistickým zdrojům a službám ve formě přístupu ke komerčnímu trhu nebo jiným zdrojům prostřednictvím Komise, jako jsou dopravní služby pořizované od soukromých nebo jiných subjektů, a usnadňování jejich přístupu k těmto zdrojům;

b)poskytování a sdílení informací o zdrojích vybavení a dopravních a logistických zdrojích a službách ve formě sdružování s ostatními členskými státy a usnadňování zřizování a udržování logistických center, která usnadňují sdružování;

c)podpory dopravy spontánně nabízené pomoci, která není předem vyčleněna pro Evropský soubor civilní ochrany;

d)usnadňování činností podporujících zdravotní evakuační střediska a provádění zdravotní evakuace;

e)přípravy na mobilizaci a vyslání odborníků a týmů EUCP;

f)přípravy na mobilizaci a vyslání zásahových týmů;

g)vytvoření a udržování nouzové kapacity prostřednictvím sítě vyškolených odborníků z členských států;

h)dočasného předběžného umístění a koordinace kapacit pro odezvu v situacích zvýšeného rizika a na základě žádosti členského státu nebo třetí země a s přihlédnutím k posouzení Komise;

i)pohotovostního přidělování kapacit pro odezvu v obdobích a oblastech se zvýšeným nebo opakujícím se sezónním rizikem a na žádost členského státu;

j)dopravy pomoci nezbytné v případě ekologických katastrofách, na něž se vztahuje zásada „znečišťovatel platí“, přičemž platí tyto podmínky:

i)zasažený nebo pomáhající členský stát požádá o finanční podporu Unie při dopravě pomoci na základě řádně odůvodněného posouzení potřeb;

ii)zasažený nebo případně pomáhající členský stát přijme veškerá nezbytná opatření, aby v souladu se všemi příslušnými mezinárodními, unijními nebo vnitrostátními právními předpisy požádal o náhradu škody od znečišťovatele a získal ji;

iii)po obdržení náhrady škody od znečišťovatele zasažený nebo případně pomáhající členský stát okamžitě vrátí příslušné prostředky Unii;

k)přijetí dalších nezbytných podpůrných a doplňkových opatření v zájmu usnadnění koordinace odezvy co nejúčinnějším způsobem.

2.V případě dopravních operací členských států z místa sdružování do místa konečného určení se členský stát ujme vedení ve věci žádosti o podporu Unie ve formě grantu nebo usnadnění přístupu ke zdrojům a službám potřebným pro celou operaci.

3.Náklady související s odst. 1 písm. h) a i) nejsou způsobilé, pokud jsou hrazeny z podpory hostitelských států.

4.V případě ekologické katastrofy uvedené v odst. 1 písm. j), kterou není zasažen členský stát, provádí opatření uvedená v písmeni j) pomáhající členský stát.

5.Komise může doplnit dopravní a logistické zdroje poskytované členskými státy poskytnutím dodatečných zdrojů nezbytných k zajištění rychlé odezvy.

6.Komise může usnadnit odezvu rozvojem kartografických podkladů pro rychlé nasazení a mobilizaci zdrojů, zejména s ohledem na specifika přeshraničních regionů pro účely přeshraničních rizik ve více zemích.

7.Komise stanoví pravidla pro vysílání odborníků a týmů EUCP v prováděcím aktu přijatém přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

8.Pokud členský stát požaduje, aby Komise zadala zakázku na dopravní služby, požádá Komise o částečnou úhradu nákladů v souladu s mírami financování uvedenými v příloze I.

Článek 33

Nasazení odborníků a týmu EUCP

1.Na žádost členského státu, třetí země, Organizace spojených národů nebo jejích agentur nebo příslušné mezinárodní organizace určené v souladu s čl. 28 odst. 3 může Komise vybrat a jmenovat jednotlivé odborníky nebo týmy EUCP složené z odborníků jmenovaných členskými státy a podpořit jejich vyslání, aby poskytovali poradenství týkající se opatření v oblasti prevence a připravenosti nebo aby podpořili společné posouzení situace a potřeb, usnadnili koordinaci pomoci nebo poskytovali technické poradenství.

2.Mechanismus Unie a schopnosti centra mohou být využity k poskytování podpory při nasazení odborníků nebo týmů EUCP, pokud mechanismus Unie poskytuje podporu v případech uvedených v článku 29. Do týmu mohou být začleněni odborníci z Komise a z jiných orgánů, institucí a subjektů Unie, včetně zdravotnické jednotky EU zřízené podle čl. 11 písm. a) nařízení (ES) č. 851/2004 33 , aby podpořili tým EUCP a usnadnili spojení s centrem. Do týmu mohou být začleněni odborníci vyslaní agenturami OSN nebo jinými mezinárodními organizacemi, aby posílili spolupráci a usnadnili společná posouzení.

3.Vyžaduje-li to provozní účelnost, může Komise v úzké spolupráci s členskými státy usnadnit zapojení dalších odborníků jejich nasazením a technickou a vědeckou podporu a využít specializovaných vědeckých, pohotovostních lékařských a odvětvových odborných znalostí.

4.Výběr a jmenování odborníků se řídí tímto postupem:

a)členské státy navrhují na vlastní odpovědnost odborníky, kteří mohou být vysláni jakožto členové týmů EUCP;

b)Komise vybírá odborníky a vedoucího těchto týmů podle jejich kvalifikace a zkušeností, mimo jiné na základě úrovně absolvované odborné přípravy v rámci mechanismu Unie, předchozích zkušeností z misí uskutečněných v rámci mechanismu Unie a v oblasti jiné mezinárodní pomoci; výběr je založen také na dalších kritériích, mimo jiné na jazykových schopnostech, aby se zajistilo, že tým jako celek má schopnosti nezbytné v konkrétní situaci;

c)Komise vybere odborníky a vedoucí týmu pro misi na základě dohody s členským státem, který je navrhl;

d)Komise uvědomí členské státy o další odborné podpoře poskytované v souladu s odstavcem 3.

5.Pokud jsou vysíláni odborníci nebo týmy EUCP, usnadňují koordinaci mezi kapacitami členských států pro odezvu a spolupracují s příslušnými orgány žádající země. Středisko ERCC udržuje úzké styky s odbornými týmy a poskytuje jim pokyny a logistickou podporu.

6.Komise prostřednictvím střediska ERCC podporuje odborníky a týmy EUCP, kteří byli vybráni, jmenováni nebo vysláni podle tohoto článku, při vypracovávání plánu pro bezpečnost a ochranu tím, že sdílí své vlastní posouzení bezpečnosti a poskytuje bezpečnostní instruktáž jako součást instruktáže v souvislosti s misí. Komise podporuje odborníky a týmy EUCP při přípravě dalších zmírňujících opatření a jiných nezbytných opatření před nasazením nebo v jeho průběhu.

HLAVA III
PŘIPRAVENOST A REAKCE NA MIMOŘÁDNÉ SITUACE V OBLASTI ZDRAVÍ

Článek 34

Připravenost a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví

Komise podporuje členské státy při posilování schopností v oblasti prevence vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a připravenosti a reakce na ně, zejména prostřednictvím: 

a)podpory sběru údajů, výměny informací a systémů včasného varování a dohledu;

b)zlepšování dostupnosti a přístupnosti lékařských protiopatření, mimo jiné prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, rezervace kapacit, vytváření zásob a nasazení;

c)budování kapacit;

d)podpůrných opatření pro rozvoj, provádění a monitorování, mimo jiné prostřednictvím spolupráce mezi vnitrostátními orgány a se zúčastněnými stranami, a rozvoje a zavádění nezbytných nástrojů a infrastruktur, včetně infrastruktur IT.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 35

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

4.V souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií mohou k účasti na zasedáních výboru být podle požadavků stanovených jeho jednacím řádem přizváni jako pozorovatelé zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, přičemž se vezmou v potaz bezpečnost a veřejný pořádek Unie nebo jejích členských států. Zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací se neúčastní jednání o otázkách týkajících se způsobilosti subjektů ze třetích zemí nebo mezinárodních organizací.

Článek 36

Zrušení

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2028.

Článek 37

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení, podle rozhodnutí č. 1313/2013/EU nebo podle nařízení (EU) 2021/522, která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí podle tohoto nařízení může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi mechanismem Unie a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1313/2013/EU nebo nařízení (EU) 2021/522.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 34  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2034,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

4

„Správní výdaje“ 36

UCPM

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Lidské zdroje

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

Ostatní správní výdaje

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

UCPM CELKEM

Prostředky

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

xx

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

				2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	(4)		xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx
	Platby	(5)		xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)		(6)		xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 3	Závazky	=4+6		xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx
víceletého finančního rámce (referenční částka)	Platby	=5+6		xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx	xx

Okruh víceletého finančního rámce

4

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4	Závazky	0	0	0	0	0	0	0	0
víceletého finančního rámce	Platby	0	0	0	0	0	0	0	0

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

Nepoužije se.

3.2.3.3.Prostředky celkem

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		213	213	213	213	213	213	213
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		85	85	85	85	85	85	85
Položka administrativní podpory (xx)	– v ústředí	30	30	30	30	30	30	30
CELKEM		328	328	328	328	328	328	328

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

Nepoužije se.

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

Počet zaměstnanců, kteří provádějí Mechanismus civilní ochrany Unie a složku programu EU4Health týkající se připravenosti a reakce v oblasti zdraví, je v současné době 285 FTE (ekvivalentů plných pracovních úvazků) (205 v rámci GŘ ECHO a 80 v rámci GŘ HERA).

Současný stav zaměstnanců je rozdělen takto:

170 úředníků a dočasných zaměstnanců v rámci okruhu 4 (20 01 02 01 – v ústředí a v zastoupeních)

85 externích zaměstnanců v rámci okruhu 4 (20 02 01 a 20 02 02 – Externí zaměstnanci – v ústředí a v zastoupeních)

30 zaměstnanců v rámci vnějších účelově vázaných příjmů, které budou v novém víceletém finančním rámci zařazeny do položky BA

Tento počet zaměstnanců však bude muset být přizpůsoben celkovým ambicím a rozpočtu přidělenému nástroji UCPM+ a novým opatřením vyplývajícím ze Strategie unie připravenosti, aby bylo možné tento ambiciózní program realizovat.

Odhaduje se, že bude zapotřebí zvýšit počet zaměstnanců o 15 %, čímž se počet pracovních míst zvýší na 328, aby bylo možné pokrýt nové činnosti a úkoly, které mají být v rámci nového nástroje prováděny, jako např.:

zvýšená míra činností v důsledku zvýšeného počtu a intenzity katastrof 41 ,

zavedení připravenosti již od návrhu, sledování začleňování připravenosti do všech příslušných politik,

zavedení druhé úrovně, která přesahuje rámec současného mechanismu UCPM a týká se meziodvětvové připravenosti a odezvy.

Dvě klíčové iniciativy, které by GŘ ECHO muselo realizovat, by vyžadovaly značné lidské zdroje:

1. Krizové koordinační centrum EU

Důležitým výsledkem je vytvoření Krizového koordinačního centra EU, které bude vycházet ze struktur a odborných znalostí střediska ERCC. Cílem centra je pokračovat v podpoře členských států při zvládání meziodvětvových důsledků krizí a dále tuto podporu rozšiřovat na základě posíleného plánování a komplexnější analýzy a znalosti situace. Při plném respektování subsidiarity, vnitrostátních pravomocí a specifik členských států bude centrum:

usilovat o společné porozumění na všech úrovních krizí a jejich důsledků pro různá odvětví a veškeré obyvatelstvo,

usnadňovat práci ve všech odvětvích tím, že poskytne podporu vedoucím útvarům při řešení krizí, aniž převezme odpovědnost za jednotlivá odvětví, a

monitorovat celkovou odezvu na krize a zároveň poskytovat stálou zpětnou vazbu Radě, mimo jiné prostřednictvím mechanismu integrované politické reakce na krize (IPCR).

Zřízení centra bude spojeno s úsilím o posílení civilně-vojenské spolupráce během rozsáhlých meziodvětvových incidentů a krizí, včetně ozbrojené agrese, a při přípravě na ně. Podpoří také práci na vytvoření Evropského mechanismu civilní obrany 42 .

Centrum bude zajišťovat meziodvětvovou koordinaci v oblasti připravenosti a odezvy mezi různými zúčastněnými stranami, včetně útvarů Komise, členských států, Rady, ESVČ / Střediska pro reakci na krize, pokud jde o jeho pravomoci, a mezinárodních partnerů, zejména NATO.

2. Připravenost již od návrhu

Strategie unie připravenosti EU zavádí novou hlavní zásadu pro tvorbu politik EU: připravenost již od návrhu. To znamená, že je třeba od počátku posuzovat, jak iniciativy ovlivňují připravenost. Význam tohoto přístupu podtrhuje jeho dvojí úloha ve strategii, a to jako základní zásady i jako specializované klíčové opatření. To vyžaduje proaktivní a trvalé úsilí v oblasti provádění.

Aby měla připravenost již od návrhu skutečný dopad, je třeba začlenit připravenost prostřednictvím záměrného a včasného zohlednění faktorů připravenosti při plánování a rozhodování, a nespoléhat se pouze na následná hodnocení. Účinné provádění bude rovněž záviset na důkladném monitorování vývoje iniciativy a aktivní podpoře jejího šíření na vnitrostátní a regionální úrovni.

Začlenění připravenosti do našeho politického rámce není jen o snižování budoucích rizik, ale také o chytré investici. Nedávná studie, která zkoumala více než 70 iniciativ v oblasti připravenosti v celé EU, zjistila, že u každého investovaného eura činila návratnost od dvou do deseti eur. Investice do připravenosti provedené nyní přinesou méně narušení, nižší náklady na obnovu a vyšší dlouhodobou odolnost a konkurenceschopnost. Přidělení odpovídajících rozpočtů a zdrojů v současné době pomůže zachránit životy a ušetřit peníze v budoucnosti.

Kromě lidských zdrojů potřebných na tyto dvě iniciativy budou další lidské zdroje nezbytné i k realizaci dalších nových opatření vyplývajících ze Strategie unie připravenosti, a to mimo jiné na:    

Lepší výhledy a předvídání: vytvoření „krizového přehledu“ pro osoby s rozhodovací pravomocí; posílení analytických kapacit a systémů včasného varování střediska ERCC a pravidelnou přípravu operativních výhledů o meziodvětvových rizicích a plošných rizicích, jakož i analýzu jejich kaskádových účinků (klíčové opatření).

Připravenost obyvatelstva zvyšování povědomí obyvatelstva o rizicích, mimo jiné pro starší osoby, mladé lidi a osoby se zdravotním postižením.

Reakce na krize: posílení kapacit rescEU – rezervy kapacit pro odezvu na úrovni EU; provádění Strategie pro vytváření zásob a přijetí pokynů pro „zátěžové testování“ odezvy na mimořádné události a krizových center v celé EU.

Výrazný nárůst provozních činností bude následně vyžadovat také posílení podpůrných funkcí (právní podpora, provádění finančních a kontrolních činností, IT atd.).

GŘ HERA bude odpovědné za provádění části týkající se připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví. Vzhledem k rozšířenému mandátu, jak je popsáno ve strategii MCM COM(2025)xxx ze dne 16. července 2025, bude zapotřebí posílit přidělování zaměstnanců.

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
OKRUH 4
Výdaje na informační technologie (podnikové)	2,69	2,69	2,69	2,69	2,69	2,69	2,69	18,83
Mezisoučet za OKRUH 4	2,69	2,69	2,69	2,69	2,69	2,69	2,69	18,83
Mimo OKRUH 47
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy	12,00	12,00	12,00	12,00	12,00	12,00	12,00	84,00
Mezisoučet mimo OKRUH 4	12,00	12,00	12,00	12,00	12,00	12,00	12,00	84,00
CELKEM	14,69	14,69	14,69	14,69	14,69	14,69	14,69	102,83

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Tato iniciativa je v souladu s návrhem víceletého finančního rámce na období 2028–2034.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

Datové toky

4.3.Digitální řešení

U každého digitálního řešení vysvětlete, jak je dosaženo jeho souladu s požadavky a povinnostmi zakotvenými v rámci EU pro kybernetickou bezpečnost a s dalšími platnými politikami a legislativními akty v digitální oblasti (jako jsou např. eIDAS, jednotná digitální brána apod.).

Digitální řešení č. 1

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    EUCO/2023/7 final.

(2)    EUCO/2023/24 final.

(3)    JOIN (2025) 130 final.

(4)    JOIN (2025) 120 final.

(5)    JOIN/2025/130 final.

(6)    Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 26.

(7)    Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 64.

(8)    COM/2025/528 final.

(9)    COM/2025/529 final.

(10)    COM/2025/148 final.

(11)    JOIN/2025/120 final.

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(13)    *Úř. věst. L…, s.

(14)    *Úř. věst. L…, s.

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(16)    Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(17)    Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(18)    Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(19)    Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.

(20)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 ze dne 20. května 2021, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 185, 26.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/836/oj).

(21)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 ze dne 20. května 2021, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 185, 26.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/836/oj).

(22)    JOIN/2025/130 final.

(23)    COM(2025)148 final.

(24)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 ze dne 13. března 2019, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 77I, 20.3.2019, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2019/420/oj ).

(25)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2671 ze dne 22. listopadu 2023, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU za účelem prodloužení přechodného období pro kapacity rescEU (Úř. věst. L, 2023/2671, 28.11.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2023/2671/oj ).

(26)    Směrnice Rady (EU) 2015/637 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES (Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/637/oj ).

(27)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/704, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují prováděcí rozhodnutí Komise 2014/762/EU a (EU) 2019/1310 (Úř. věst. L, 2025/704, 15.4.2025, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2025/704/oj ).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj ).

(29)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska) (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 6, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1764/oj ).

(30)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2013/1313/oj ).

(31)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993 ze dne 11. prosince 2018 o opatřeních pro integrovanou politickou reakci EU na krize (Úř. věst. L 320, 17.12.2018, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2018/1993/oj).

(32)    2014/415/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2014 o způsobu provádění doložky solidarity Unií (Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2014/415/oj).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).

(34)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(35)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(36)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(37)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(38)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(39)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(40)    Zpráva JRC „ Analýza současných a nově vznikajících rizik “.

(41)    Pojmem „mechanismus civilní obrany“ není dotčena terminologie používaná členskými státy pro nástroje nebo mechanismy, které mají obsah srovnatelný s tím, co je ve strategii označováno jako mechanismus civilní obrany.

(42)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 548 final

PŘÍLOHA

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Mechanismu civilní ochrany Unie a financování připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví a o zrušení rozhodnutí č. 1313/2013/EU (Mechanismus civilní ochrany Unie)

{SEC(2025) 545 final} - {SWD(2025) 545 final} - {SWD(2025) 546 final}

Příloha

Oddíl 1
Možná způsobilá opatření v oblasti prevence (neúplný seznam)

Opatření naplňující cíl stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. a):

a)spolufinancování projektů, studií, seminářů, průzkumů, vzájemných hodnocení a podobných akcí a činností;

b)podporování členských států při vypracovávání a zveřejňování posouzení rizik, hodnocení schopností zvládání rizik a plánování zvládání rizik na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;

c)opatření k usnadnění přístupu ke znalostem o rizicích katastrof, jejich sdílení a zlepšování této znalostní základny, včetně využívání výsledků vědeckého výzkumu a inovací, osvědčených postupů a informací, společných zájmů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, posuzování rizik, mapování a činností členských států v oblasti zvládání rizik;

d)v souladu s mezinárodními závazky podporování členských států při zlepšování shromažďování údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni;

e)podporování členských států při zlepšování meziodvětvového plánování zvládání rizik katastrof na úrovni Unie;

f)podporování členských států při zvyšování povědomí, informování a vzdělávání veřejnosti a jejich úsilí při poskytování informací veřejnosti o systémech varování, a to i na přeshraniční úrovni;

g)podporování členských států při vytváření cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany;

h)přijímání dalších podpůrných a doplňkových preventivních opatření nezbytných k dosažení cíle uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. a).

Oddíl 2
Možná způsobilá opatření v oblasti budování kapacit (neúplný seznam)

Opatření naplňující cíl stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. b):

a)opatření usnadňující zpracování a šíření znalostí, získaných zkušeností a informací týkajících se mechanismu Unie, a to i prostřednictvím specializovaných online nástrojů;

b)programy technické a finanční pomoci, včetně grantů;

c)vytvoření a řízení programů odborné přípravy a cvičení v oblasti civilní ochrany, prevence, připravenosti a plánování reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, včetně řízení lékařských protiopatření, civilně-vojenské spolupráce a programu výměny odborníků pro pracovníky civilní ochrany a zvládání katastrof;

d)vytvoření a řízení programu využívání výsledků výzkumu a inovací a podpora zavádění a využívání příslušných nových přístupů nebo technologií nebo obojího pro účely mechanismu Unie, včetně jejich získávání;

e)přijímání dalších podpůrných a doplňkových preventivních opatření nezbytných k dosažení cíle uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. b).

Oddíl 3
Možná způsobilá opatření v oblasti připravenosti (neúplný seznam)

Opatření naplňující cíl stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. c):

a)správa střediska ERCC a jeho nástrojů, včetně systému CECIS;

b)spolupráce s členskými státy na rozvoji a integraci nadnárodních systémů detekce a včasného varování v zájmu Unie s cílem zmírnit bezprostřední dopad katastrof;

c)spolupráce s členskými státy na vývoji nástrojů poskytujících veřejnosti informace o platných varováních v Evropě;

d)spolupráce s členskými státy na udržování a dalším rozvoji situačního povědomí a schopnosti analýzy, včetně vědeckých a technických odborných znalostí k poskytování poradenství, a na převádění vědeckých informací na informace provozní;

e)spolupráce s členskými státy na monitorování katastrof a v relevantních případech dopadů změny klimatu a na poskytování poradenství založeného na těchto vědeckých poznatcích;

f)spolupráce s členskými státy na vytváření, udržování a rozvíjení evropských vědeckých partnerství zaměřených na přírodní a člověkem způsobená nebezpečí, podporování propojení mezi vnitrostátními systémy včasného varování a upozornění a napojení těchto systémů na středisko ERCC a na jiné příslušné informační systémy;

g)podporování úsilí členských států a pověřených mezinárodních organizací pomocí vědeckých znalostí, zavádění inovativních technologií a odborných znalostí;

h)usnadňování koordinace mezi členskými státy, pokud jde o předběžné rozmístění kapacit pro odezvu na katastrofy v rámci Unie;

i)rozmísťování a koordinace kapacit pro odezvu na žádost členského státu, a to i za účelem odborné přípravy, cvičení, výměny znalostí a zlepšení interoperability kapacit a zásahových týmů;

j)podpora úsilí o zlepšování interoperability modulů a jiných kapacit pro odezvu, s přihlédnutím k osvědčeným postupům na úrovni členských států i na mezinárodní úrovni;

k)přijímání nezbytných opatření, v rámci pravomoci, s cílem usnadnit podporu hostitelského státu, včetně vypracovávání a aktualizace, ve spolupráci s členskými státy a na základě operačních zkušeností, pokynů pro podporu hostitelského státu;

l)podpora členských států, na jejich žádost, v souvislosti s katastrofami, ke kterým na jejich území došlo, poskytnutím možnosti využít evropská vědecká partnerství pro účely cílených odborných analýz. Se souhlasem zasažených členských států lze tyto výsledné analýzy sdílet prostřednictvím systému CECIS;

m)přijímání opatření souvisejících s rozvojem a možností nasazení Evropského souboru civilní ochrany, která mohou být financována až do výše 100 %, včetně pokrytí:

i)nákladů na odbornou přípravu a cvičení, a to i pro vojenský personál;

ii)nákladů na registraci a certifikaci;

iii)nákladů na přizpůsobení na modernizaci nebo opravy kapacit pro odezvu Evropského souboru civilní ochrany, které zahrnují náklady spojené s operabilitou, interoperabilitou modulů a dalších kapacit pro odezvu, autonomií, soběstačností, přepravitelností, balením, bezpečností a další potřebné náklady, za předpokladu, že tyto náklady konkrétně souvisejí se zapojením do Evropského souboru civilní ochrany;

n)přijímání opatření souvisejících s rozvojem, údržbou a možností nasazení kapacit rescEU, která mohou být financována až do výše 100 %, včetně pokrytí:

i)vybavení;

ii)údržby, včetně oprav;

iii)pojištění;

iv)odborné přípravy;

v)skladování;

vi)registrace a certifikace;

vii)spotřebního materiálu;

viii)personálu potřebného k zajištění dostupnosti a možnosti nasazení kapacit rescEU;

o)přijímání dalších podpůrných a doplňkových preventivních opatření nezbytných k dosažení cíle uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. c).

Oddíl 4
Možná způsobilá opatření v oblasti odezvy (neúplný seznam)

1)Opatření naplňující cíl stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. d), která mohou být financována až do výše 75 %:

a)přeprava spontánně nabízené pomoci, která není registrována v Evropském souboru civilní ochrany nebo kapacitách rescEU a která je potřebná k reakci na katastrofu;

b)přístup ke zdrojům vybavení a k dopravním a logistickým zdrojům a souvisejícím službám ve formě přístupu ke komerčnímu trhu nebo jiným zdrojům prostřednictvím Komise, například dopravním službám pořizovaným od soukromých nebo jiných subjektů;

c)poskytování podpory v oblasti civilní ochrany v rámci konzulární pomoci občanům Unie při katastrofách ve třetích zemích, přičemž konečná míra spolufinancování je progresivní a závisí na počtu různých občanů EU na palubě.

2)Opatření naplňující cíl stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. d), která mohou být financována až do výše 100 %:

a)přístup ke zdrojům vybavení a k dopravním a logistickým zdrojům a souvisejícím službám ve formě přístupu ke komerčnímu trhu nebo jiným zdrojům nabízeným členskými státy, například dopravním službám pořizovaným od soukromých nebo jiných subjektů;

b)přístup k dopravním a logistickým zdrojům, pokud je to nezbytné k zajištění toho, aby sdružování pomoci členských států nebo kapacit rescEU bylo operativně účinné, a pokud se náklady týkají jedné či více z následujících situací:

i)krátkodobá skladovací kapacita nebo dlouhodobá logistická kapacita za účelem dočasného uskladnění a řízení pomoci členských států s cílem usnadnit její koordinovanou dopravu;

ii)doprava a logistika z členského státu poskytujícího pomoc do místa, kde probíhá koordinovaná doprava;

iii)koordinace, předání a úprava balení pomoci členských států s cílem maximálně využít dostupné dopravní kapacity nebo s cílem vyhovět specifickým operačním požadavkům;

iv)místní doprava a tranzit sdružené pomoci s cílem zajistit její koordinované dodání v cílové destinaci v zasažené zemi;

v)doprava sdružené pomoci z místa, kde se opatření sdružené pomoci uskutečňuje, do místa konečného určení v zasažené zemi;

c)doprava spontánně nabízené pomoci, která není registrována v Evropském souboru civilní ochrany a která je potřebná pro reakci na krizi, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 3;

d)doprava nabízená členskými státy, a to i prostřednictvím vojenských zdrojů, pro jakoukoli pomoc potřebnou k reakci na katastrofu nebo krizi ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy nejsou k dispozici žádné komerční nabídky dopravy;

e)činnosti nezbytné pro organizaci dopravy za účelem provádění zdravotní evakuace, pokud se náklady týkají některé z následujících situací:

i)přeprava pacienta, včetně jeho doprovodu, opatrovníků nebo zákonných zástupců, ze zasažené země do tranzitního zdravotnického zařízení nebo zdravotního evakuačního střediska, včetně místní dopravy a tranzitu;

ii)používání nebo zřizování a správa zařízení pro příjem a stabilizaci pacientů, včetně provozních nákladů spojených se zdravotnickým vybavením a personálem nezbytným pro následnou přepravu pacientů;

iii)provozní náklady na nezbytný personál doprovázející zdravotní evakuaci, včetně vyslání lékařských týmů pro posuzování;

iv)nákup zdravotnického materiálu a spotřebního materiálu, přístup k vybavení pro použití v centrech nebo během zdravotní evakuace;

f)usnadnění dopravy za účelem dočasného předběžného rozmístění a koordinace kapacit pro odezvu;

g)usnadnění dopravy a dalších nákladů za účelem pohotovostního přidělení kapacit pro odezvu a jejich koordinace v obdobích zvýšeného sezónního rizika;

h)přijímání dalších nezbytných podpůrných a doplňkových opatření v zájmu usnadnění koordinace odezvy co nejúčinnějším způsobem;

i)přijímání dalších podpůrných a doplňkových preventivních opatření nezbytných k dosažení cíle uvedeného v čl. 4 odst. 2 písm. d).

3)Opatření naplňující cíl stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. d), která mohou být financována až do výše 100 %:

a)usnadnění dopravy a podpora provozu registrovaných kapacit Evropského souboru civilní ochrany;

b)usnadnění dopravy a podpora provozu kapacit rescEU;

c)příprava na mobilizaci a vyslání odborných týmů uvedených v čl. 33 odst. 1 a vytvoření a udržování nouzové kapacity prostřednictvím sítě vyškolených odborníků z členských států;

d)zajištění dostupnosti technické a logistické podpory, včetně nasazení týmu pro technickou pomoc a podporu, pro odborníky a týmy odborníků uvedené v čl. 33 odst. 1.

Oddíl 5
Možná způsobilá opatření v oblasti meziodvětvové odezvy na krize (neúplný seznam)

Opatření naplňující cíl stanovený v čl. 4 odst. 2 písm. e):

jakékoli opatření v oblasti odezvy nebo další podpůrné a doplňkové opatření nezbytné k odezvě na krizi.