EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.5.2025

COM(2025) 501 final

2025/0130(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/679, (EU) 2016/1036, (EU) 2016/1037, (EU) 2017/1129, (EU) 2023/1542 a (EU) 2024/573, pokud jde o rozšíření některých zmírňujících opatření dostupných pro malé a střední podniky na malé podniky se střední tržní kapitalizací a další zjednodušující opatření

{COM(2025) 502 final} - {SWD(2025) 501 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.1SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Evropské podniky vytvářejí pracovní místa, inovace a prosperitu. Konkurenceschopnost a produktivita jsou základními podmínkami pro rozkvět podniků; jsou již po desetiletí jádrem politiky EU 1 . Aby se hospodářství EU vydalo cestou udržitelného růstu, musí EU a její členské státy provést strukturální zlepšení v podnikatelském prostředí, mimo jiné pomocí vhodně cílených investičních a regulačních opatření.

Předsedkyně von der Leyenová představila plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy v politických směrech Evropské komise na období 2024–2029 2 . Mezi hlavní priority plánu patří usnadnění podnikání a prohloubení jednotného trhu.

Konkurenceschopnost evropských podniků podporuje i program Komise pro zlepšování právní úpravy 3 , jehož účelem je zajistit, aby právní předpisy EU plnily své cíle bez vytváření zbytečné zátěže. V roce 2023 Komise zjistila nutnost racionalizovat a zjednodušit požadavky na podávání zpráv pro podniky a správní orgány 4 a zavázala se je snížit o 25 %, aniž by byly narušeny politické cíle příslušných právních předpisů. Tento závazek byl následně zvýšen na 25% snížení všech administrativních nákladů, přičemž u malých a středních podniků tento závazek činil 35 % 5 .

Mario Draghi ve své zprávě o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti 6 uvádí, že právní předpisy EU způsobují úměrně vyšší zátěž pro malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací 7 než pro velké podniky. Zpráva navrhuje, že Komise by měla rozšířit stávající zmírňující opatření, která jsou v současnosti k dispozici malým a středním podnikům, i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby se na ně rozšířila proporcionalita v právu Unie. Draghiho zpráva rovněž konstatuje, že v EU chybí společně dohodnutá definice malých podniků se střední tržní kapitalizací a snadno dostupné statistické údaje.

Podle zprávy Enrica Letty Mnohem více než trh umožní rozlišování mezi společnostmi se střední tržní kapitalizací a velkými podniky v předpisech EU vhodnější pravidla, která podpoří jejich růst a spravedlivou účast na jednotném trhu, zejména během krizí 8 . Podniky se střední tržní kapitalizací tak mohou přispět k dokončení jednotného trhu a jeho lepšímu fungování.

Dne 12. září 2023 zveřejnila Komise balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům 9 , v němž oznámila svůj cíl pomoci malým a středním podnikům soutěžit a růst, a to mimo jiné tím, že bude věnovat pozornost potřebám podniků, které překračují prahové hodnoty definice malých a středních podniků 10 , a širšímu spektru malých společností se střední tržní kapitalizací. V rámci opatření 18 tohoto balíčku bylo oznámeno, že Komise „vypracuje harmonizovanou definici malých společností se střední tržní kapitalizací“, sestaví soubor údajů založený na této definici a „posoudí možná opatření na podporu růstu těchto společností (včetně možného uplatnění některých opatření ve prospěch malých a středních podniků v upravené podobě)“.

Ve studii nazvané Study to map, measure and portray the EU mid-cap landscape (Studie, která mapuje, hodnotí a popisuje situaci společností se střední tržní kapitalizací v EU) 11 je ukázáno, že podniky se střední tržní kapitalizací hrají v hospodářství EU zásadní úlohu, neboť zajišťují 13 % celkové zaměstnanosti. Jsou významně zastoupeny v průmyslových ekosystémech, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost a technologickou suverenitu EU, jako je elektronika, letectví a kosmonautika a obrana, energetika, energeticky náročná odvětví a zdravotnictví. Podniky se střední tržní kapitalizací představují segment podnikatelského sektoru, který se jasně odlišuje od malých a středních podniků, ale také od velkých firem. V porovnání s malými a středními podniky vykazují vyšší tempo růstu – přibližně 20 % z nich bylo o tři roky dříve malými a středními podniky – a vyšší úroveň inovací a digitalizace, ačkoli čelí určitým podobným výzvám, jako je administrativní zátěž, a sdílejí potřebu větší proporcionality v nových právních předpisech a cílené podpory. Aby byl umožněn hladký přerod malých a středních podniků v malé podniky se střední tržní kapitalizací, je důležité řešit tyto výzvy soudržným způsobem.

Cílem tohoto návrhu je skutečně poskytnout cílenou politickou podporu, která může pomoci podnikům při rozšiřování, zejména v relevantních a významných odvětvích. V současném hospodářském kontextu a s ohledem na odvětví s vysokým podílem podniků s počtem zaměstnanců v rozmezí 250–749 osob 12 se proto definice malých podniků se střední tržní kapitalizací vztahuje na podniky, které jsou třikrát větší než malé a střední podniky 13 . To by mělo usnadnit rozšiřování podniků a pokrýt větší počet společností. Komise vydala doporučení, které tuto definici formalizuje (doporučení Komise ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací, C(2025) 3500 final), jako součást balíčku zjednodušujících opatření pro malé podniky se střední tržní kapitalizací, který zahrnuje i tento návrh směrnice, která do stávajících právních předpisů zavádí zmírňující opatření pro malé podniky se střední tržní kapitalizací.

Definice malých podniků se střední tržní kapitalizací se již používá v obecném nařízení o blokových výjimkách 14 a v pokynech k rizikovému financování 15 pro účely zjištěných selhání trhu, která lze řešit prostřednictvím cílené veřejné finanční podpory z vnitrostátních zdrojů. Obecná definice malých podniků se střední tržní kapitalizací však nemá být obdobou samotné definice použité v pravidlech státní podpory, nýbrž má sloužit jako základ pro cílenou politickou podporu, která může společnostem pomoci při rozšiřování v relevantních a významných odvětvích. Definicí malých podniků se střední tržní kapitalizací v uvedeném doporučení samozřejmě nejsou dotčeny prahové hodnoty považované za vhodné v kontextu státní podpory.

Vzhledem k výše uvedenému je cílem tohoto návrhu zohlednit malé podniky se střední tržní kapitalizací a proporcionalitu v řadě právních aktů, které již poskytují malým a středním podnikům zmírňující nebo podpůrná opatření, a to z hlediska administrativní zátěže – tj. aby podle výše vysvětlené logiky byly pokryty podniky, které jsou třikrát větší než malé a střední podniky. Proto se v aktech, v nichž jsou malé a střední podniky definovány odkazem na části přílohy doporučení Komise 2003/361/ES, jako jsou prahové hodnoty stanovené v článku 2 uvedeného doporučení, použije podobný přístup i při definování malých podniků se střední tržní kapitalizací.

Cílem je podpořit malé podniky se střední tržní kapitalizací, které se potýkají s podobnými problémy jako malé a střední podniky. Vzhledem k tomu, že se stále nacházejí ve fázi růstu, mohou mít stejný prospěch z proporcionality v oblasti regulace, místo toho, aby se na ně vztahovala stejná pravidla jako na velké podniky, které jsou lépe vybaveny a mají více zdrojů, aby se s těmito pravidly vypořádaly.

Cílem tohoto návrhu je tedy rozšířit na malé podniky se střední tržní kapitalizací některá ustanovení, která se v současnosti vztahují na malé a střední podniky, a navrhnout zjednodušující opatření ve prospěch malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací v následujících právních aktech:

·Nařízení (EU) 2016/679 obsahuje ustanovení o obecné ochraně údajů (GDPR). Článek 30 nařízení (EU) 2016/679 stanoví, že každý správce a zpracovatel musí vést záznamy o činnostech zpracování, a uvádí, jaké informace by tyto záznamy měly obsahovat. V čl. 30 odst. 5 je stanovena výjimka pro malé a střední podniky a organizace s méně než 250 zaměstnanci, podle níž tyto subjekty nemusí vést takové záznamy, pokud jsou splněny určité podmínky. Cílem tohoto návrhu je zjednodušit a vyjasnit výjimku z povinnosti vedení záznamů podle uvedeného článku tím, že se vedení záznamů stane povinným pouze v případě, kdy je pravděpodobně, že činnosti zpracování budou mít za následek „vysoké riziko“ pro práva a svobody subjektů údajů. Současně by měla být rozšířena oblast působnosti výjimky i na malé podniky se střední tržní kapitalizací a organizace s méně než 750 zaměstnanci.

Článek 40 nařízení (EU) 2016/679 stanoví, že členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise musí podporovat sdružení a jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů, aby vypracovaly kodexy chování s ohledem na konkrétní povahu různých odvětví provádějících zpracování a na konkrétní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby byly při vypracovávání kodexů chování zohledněny i jejich specifické potřeby.  

Článek 42 nařízení (EU) 2016/679 stanoví, že členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise musí podporovat, zejména na úrovni Unie, zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů subjekty pro vydávání osvědčení uvedenými v článku 43 GDPR nebo příslušnými dozorovými úřady, a v této souvislosti musí být zohledněny specifické potřeby malých a středních podniků. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby byly při vydávání osvědčení zohledněny také jejich specifické potřeby.

·Nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, obsahuje ustanovení, která mají malým a středním podnikům usnadnit přístup k nástrojům na ochranu obchodu, a to poskytováním obecných informací, a pokud je to možné, usnadněním postupů pro tyto podniky. Cílem čl. 5 odst. 1a nařízení (EU) 2016/1036 je usnadnit přístup k nástroji na ochranu obchodu. V této souvislosti je malým a středním podnikům poskytována pomoc prostřednictvím k tomu určené asistenční služby, která jim pomáhá s obecnými informacemi a vysvětlením postupů a způsobu podání podnětu, nebo vydáváním standardních dotazníků. Aby se zajistilo, že prospěch z poradenství a pomoci asistenční služby budou mít i malé podniky se střední tržní kapitalizací, měla by být oblast působnosti tohoto ustanovení rozšířena také na ně. V čl. 6 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1036 je stanoven časový harmonogram procesu šeření. Obsahuje ustanovení, podle něhož se má doba šetření v případě fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky pokud možno shodovat s účetním obdobím. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby také mohly mít prospěch z jednoduchosti a předvídatelnosti, které přináší sladění doby šetření s účetním obdobím.

·Nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, obsahuje ustanovení o usnadnění přístupu k nástroji na ochranu obchodu. V této souvislosti je malým a středním podnikům poskytována pomoc prostřednictvím k tomu určené asistenční služby, která jim pomáhá s obecnými informacemi a vysvětlením postupů a způsobu podání podnětu, nebo vydáváním standardních dotazníků. Aby se zajistilo, že prospěch z poradenství a pomoci asistenční služby budou mít i malé podniky se střední tržní kapitalizací, měla by být oblast působnosti tohoto ustanovení rozšířena také na ně. V čl. 11 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1037 je stanoven časový harmonogram procesu šetření. Obsahuje ustanovení, podle něhož se má doba šetření v případě fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky pokud možno shodovat s účetním obdobím. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby také mohly mít prospěch z jednoduchosti a předvídatelnosti, které přináší sladění doby šetření s účetním obdobím.

·Nařízení (EU) 2017/1129 ve znění nařízení (EU) 2024/2809 se týká možnosti vytvoření zjednodušené formy prospektu – unijního emisního prospektu pro růst. Tento typ prospektu mohou obvykle sestavovat malé a střední podniky a v některých případech i jiné typy společností. Bylo by vhodné rozšířit používání tohoto zjednodušeného prospektu také na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby se snížily jejich náklady na kotaci a aby se tyto společnosti staly pro investory atraktivnějšími, což by usnadnilo přístup malých podniků se střední tržní kapitalizací k financování.

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/1129 bylo změněno nařízením (EU) 2024/2809, ustanovení týkající se unijního emisního prospektu pro růst se použije od 5. března 2026. Je proto vhodné také odložit den použitelnosti změn nařízení (EU) 2017/1129 stanovených v tomto nařízení na 5. března 2026. 

·Nařízení (EU) 2023/1542 obsahuje ustanovení o bateriích. Článek 47 nařízení (EU) 2023/1542 osvobozuje malé a střední podniky od některých povinností týkajících se politik náležité péče týkajících se baterií. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby byly z těchto povinností rovněž vyňaty. V návaznosti na článek 52 jsou hospodářské subjekty uvedené v čl. 48 odst. 1 povinny každoročně přezkoumat a zveřejnit, a to i prostřednictvím internetu, zprávu o své politice náležité péče týkající se baterií. S cílem snížit administrativní zátěž hospodářských subjektů by měl být tento požadavek na přezkoumání a zveřejnění politiky náležité péče změněn tak, aby se uplatňoval každé tři roky, a nikoliv každoročně. Toto opatření na snížení zátěže by se mělo vztahovat na všechny hospodářské subjekty, včetně malých podniků se střední tržní kapitalizací.

·Nařízení (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech 16 (nařízení o F-plynech) obsahuje mimo jiné ustanovení o výrobcích a zařízeních obsahujících fluorované skleníkové plyny. Nařízení o F-plynech, které vstoupilo v platnost v roce 2024, rozšířilo registrační povinnost na portálu fluorovaných skleníkových plynů na veškerý dovoz výrobků a zařízení, včetně dovozu, který nepodléhá požadavkům na podávání zpráv. Zahrnuje také novou registrační povinnost pro vývoz výrobků a zařízení obsahujících F-plyny, včetně vývozu, na který se nevztahuje vývozní omezení. Pokud obchodník není schopen předložit platnou registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů, celní orgány by měly zboží zadržet. Tyto obchodní licence slouží především k usnadnění vymáhání.

Od vstupu nařízení v platnost obdržela Komise od obchodníků s výrobky a zařízeními obsahujícími F-plyny mnoho žádostí a dotazů týkajících se registrace. Většinou se týkají relativně malých společností, které obchodují s ojetými automobily s F-plyny v klimatizačních zařízeních, pro něž neexistují žádná omezení, jejichž dodržování by bylo nutné vymáhat.

Pro registraci musí dovozci a vývozci předložit Komisi elektronickou žádost a poskytnout požadované informace týkající se jejich podnikatelské činnosti a jejich právní a finanční identity. Komise registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů potvrdí.

Zdá se, že tento požadavek není zcela přiměřený a že požadavek na registraci by měl být lépe zaměřen na společnosti, které vykonávají činnosti, na něž se vztahují jiné povinnosti stanovené nařízením o F-plynech, aby sloužil účelu usnadnění vymáhání. Navrhuje se proto omezit tuto povinnost na dovoz, který musí být rovněž oznamován, a na vývoz, na který se vztahují omezení týkají se potenciálu globálního oteplování u F-plynů obsažených ve výrobcích a zařízeních. Tato změna je navíc v souladu s posouzením dopadů, které provedla Komise 17 a které v upřednostňované variantě nezahrnovalo rozšířenou povinnost pro dovozce a vývozce výrobků a zařízení, a zároveň respektuje logiku intervence, pokud jde o potřebu usnadnit vymáhání nového omezení, které spolunormotvůrci zavedli pro některé vyvážené výrobky a zařízení. Očekává se, že z tohoto zjednodušení budou mít prospěch především malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Tento návrh je součástí balíčku opatření, jejichž cílem je snížit byrokracii pro malé podniky se střední tržní kapitalizací tím, že se na ně rozšíří některá ustanovení, která v současnosti využívají malé a střední podniky. Jeho účelem je naplnit závazek Komise i) usnadnit podnikání a snížit administrativní zátěž a ii) rozšířit proporcionalitu v právu EU na malé podniky se střední tržní kapitalizací.

Racionalizace zavedená těmito opatřeními neovlivní dosažení cílů v dané oblasti politiky ani základní myšlenku legislativních aktů.

Navrhovaná změna nařízení o F-plynech se zaměřuje pouze na požadavky na registraci pro dovozce a vývozce výrobků a zařízení, obvykle v malých množstvích, které nemají vliv na účinnost nařízení ani na plnění mezinárodních závazků podle Montrealského protokolu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Záměrem tohoto návrhu je v řadě právních aktů, které se týkají různých oblastí politiky, zohlednit situaci malých podniků se střední tržní kapitalizací podobně jako situaci malých a středních podniků. Návrh usiluje o zvýšení efektivnosti při dosahování cílů těchto právních předpisů a o snížení související zátěže pro podniky, organizace a orgány veřejné správy.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh se zakládá na článku 16, článku 114, čl. 192 odst. 1 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež jsou právním základem aktů, které pozměňuje. V rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení (EU) 2023/1542, je vhodným právním základem ve vztahu k těmto změnám článek 114. Tento návrh nemění zvláštní pravidla pro nakládání s odpadními bateriemi, která by vycházela z čl. 192 odst. 1 Smlouvy. V rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení (EU) 2024/573, je vhodným právním základem ve vztahu k těmto změnám čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.  

Všechny právní akty uvedené v bodě 1, jichž se tento návrh týká, obsahují podobná ustanovení, jejichž cílem je snížit byrokratickou zátěž pro malé a střední podniky nebo jim pomoci plnit povinnosti, které jim příslušné akty ukládají, s cílem usnadnit jim uplatňování těchto právních předpisů a snížit související zátěž. Za účelem rozšíření této proporcionality, pokud jde o administrativní zátěž, se považuje za oprávněné rozšířit předmětná ustanovení na malé společnosti se střední tržní kapitalizací.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Povinnosti uložené podnikům jsou stanoveny přímo i nepřímo právem Unie, a proto je lze měnit pouze na úrovni Unie Členské státy, podniky a Komise budou mít prospěch z rozšíření pravidel, která se v současné době vztahují na malé a střední podniky, i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, jakož i ze změny nařízení o F-plynech.

•Proporcionalita

Rozšířením některých ustanovení, která se již vztahují na malé a střední podniky, i na malé podniky se střední tržní kapitalizací se zjednodušuje právní rámec tím, že se provedou minimální změny stávajících povinností členských států, v důsledku čehož by mělo být dále s malými podniky se střední tržní kapitalizací zacházeno stejně jako s malými a středními podniky. Návrh se omezuje na ty změny, které jsou nezbytné k zajištění toho, aby malé podniky se střední tržní kapitalizací využívaly stejný právní rámec jako malé a střední podniky.

Cílené změny se týkají pouze aspektů platných pro malé a střední podniky (definovaných různými způsoby v závislosti na kontextu právního aktu a volbě spolunormotvůrce), které budou nyní rozšířeny i na malé podniky se střední tržní kapitalizací a které je vhodné zahrnout do jediného návrhu. Definice malých podniků se střední tržní kapitalizací, které mají být do těchto aktů zahrnuty, se budou řídit přístupem k definici malých a středních podniků zvoleným spolunormotvůrcem pro tyto akty a budou zahrnovat podniky, které jsou třikrát větší než tyto malé a střední podniky.

Pokud jde o změnu nařízení o F-plynech, zjednodušení zajišťuje zlepšení proporcionality požadavku na registraci.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu se závazkem posoudit možná opatření na podporu růstu malých podniků se střední tržní kapitalizací přijatým v balíčku opatření na pomoc malým a středním podnikům 18 Komise analyzovala acquis se zvláštním zaměřením na iniciativy, které jsou buď považovány za zatěžující, nebo zahrnují zvláštní mírnější režimy či zmírňující opatření pro malé a střední podniky. Prověrka odhalila řadu možností, jak pro malé podniky se střední tržní kapitalizací zajistit lepší proporcionalitu.

Komise rovněž spolupracovala s podnikatelskou komunitou a naslouchala jí, aby stanovila, jak používat definici malých podniků se střední tržní kapitalizací pro účely horizontální politiky, a aby určila oblasti pro přiměřená regulační, finanční nebo politická opatření. V tomto ohledu se ve stanoviscích zaslaných zúčastněnými stranami objevuje řada doporučení, jako například „zvážit v souvislosti se zlepšováním právní úpravy specifické charakteristiky podniků se střední tržní kapitalizací“ nebo „zajistit, aby právní předpisy EU více zohledňovaly velikost podniků“.

Komise konzultovala se zástupci evropského průmyslu konkrétní nápady, jak malým podnikům se střední tržní kapitalizací poskytnout jim uzpůsobenou podporu. Tyto konzultace proběhly prostřednictvím dvoustranných jednání a „kulatého stolu o zjednodušení“, který se konal 6. února 2025 a který byl věnován nezbytné politické podpoře malých podniků se střední tržní kapitalizací.

Pokud jde o nařízení o F-plynech, Komise je v přímém kontaktu se všemi obchodníky, kteří se musí zaregistrovat na portálu fluorovaných skleníkových plynů. V prvních měsících roku 2025 obdržela Komise přibližně 2 000 žádostí o registraci měsíčně, obvykle od mikropodniků a malých podniků, na které se nevztahovala povinnost registrace podle předchozího nařízení o F-plynech a které neměly žádné předchozí znalosti o nařízení o F-plynech nebo portálu fluorovaných skleníkových plynů. Mnoho z těchto zúčastněných stran mělo zařízení, které bylo na hranicích zadržováno celními orgány, a požadavky na registraci považovalo za nepřiměřené. Kromě toho jeden členský stát, v němž působí mnoho obchodníků, požádal Komisi o zjednodušení pravidel.

Výsledky všech těchto diskusí přispěly k seznamu návrhů předložených v tomto dokumentu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Opatření, která se v současné době vztahují na malé a střední podniky a která mají být rozšířena na malé podniky se střední tržní kapitalizací, byla stanovena na základě procesu interního a externího přezkumu stávajících právních předpisů a vycházejí ze zkušeností s prováděním souvisejících právních předpisů. Jelikož se jedná o jeden z kroků v procesu průběžného posuzování potřeby zmírňujících opatření pro malé podniky, aby mohly plnit povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie, bude kontrola administrativní zátěže a jejího dopadu na zúčastněné strany pokračovat.

•Posouzení dopadů

Návrh se týká omezených a cílených změn právních předpisů s cílem zjednodušit je nebo rozšířit na malé podniky se střední tržní kapitalizací některá opatření, která se v současnosti vztahují na malé a střední podniky. Vycházejí ze zkušeností s prováděním právních předpisů. Tyto změny zajišťují pouze účinnější a efektivnější provádění. Jejich cílená povaha a nedostatek příslušných možností politiky znamenají, že posouzení dopadů není nutné. Přiložený pracovní dokument útvarů Komise se však zabývá prvky dopadu těchto opatření, včetně vyčíslení očekávaných úspor.

Pokud jde o změnu nařízení o F-plynech, zjednodušení je v souladu s upřednostňovanou možností a s logikou intervence v posouzení dopadů, které doprovází návrh Komise z roku 2022. Změna povede ke snížení administrativních nákladů pro obchodníky, zejména malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, a zároveň nebude mít negativní dopad na dosažení cílů uvedeného nařízení v oblasti klimatu. Naopak umožní orgánům členských států, celním orgánům a Komisi, aby se místo toho soustředily na případy, které jsou důležité pro vymáhání omezení podle nařízení o F-plynech.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

V rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) Komise zajišťuje, aby její právní předpisy sloužily svému účelu, byly zaměřeny na potřeby zúčastněných stran a minimalizovaly zátěž při dosahování svých cílů. Tento návrh je proto součástí programu REFIT, jelikož snižuje zbytečnou zátěž pro malé podniky se střední tržní kapitalizací tím, že se pravidla platná pro malé podniky se střední tržní kapitalizací uvádějí do souladu s pravidly platnými pro malé a střední podniky.

Jedná se o návrh v rámci programu REFIT, jehož cílem je zjednodušit právní předpisy a snížit zátěž pro zúčastněné strany.

•Základní práva

Nepoužije se.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Pokud jde o nařízení (EU) 2016/679 o obecné ochraně osobních údajů (GDPR): 

Článek 30 stanoví, že každý správce a zpracovatel vede záznamy o činnostech zpracování, a uvádí, jaké informace by tyto záznamy měly obsahovat. Odstavec 5 uvedeného článku stanoví výjimku pro malé a střední podniky a organizace s méně než 250 zaměstnanci, podle níž tyto subjekty nemusí vést takové záznamy, pokud jsou splněny určité podmínky. Cílem tohoto návrhu je zjednodušit a vyjasnit výjimku z povinnosti vedení záznamů podle čl. 30 odst. 5 tím, že se vedení záznamů stane povinným pouze v případě, kdy je pravděpodobné, že činnosti zpracování budou mít za následek „vysoké riziko“ pro práva a svobody subjektů údajů. Současně by měla být rozšířena oblast působnosti výjimky i na malé podniky se střední tržní kapitalizací a organizace s méně než 750 zaměstnanci. Ustanovení čl. 30 odst. 5 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.  

V jednom z bodů odůvodnění tohoto pozměňujícího nařízení bude objasněno, že z povinnosti vést záznamy jsou vyňaty i malé podniky se střední tržní kapitalizací, pokud není pravděpodobné, že zpracování údajů těmito podniky bude mít za následek „vysoké riziko“ pro subjekty údajů, jak je definováno v článku 35, a že zpracování zvláštních kategorií osobních údajů v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. b) samo o sobě nezakládá povinnost vést záznamy o zpracování.  

Článek 40 stanoví, že členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise musí podporovat sdružení a jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů, aby vypracovaly kodexy chování s ohledem na konkrétní povahu různých odvětví provádějících zpracování a na konkrétní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby byly při vypracovávání kodexů chování zohledněny také jejich specifické potřeby. Proto by měl být do čl. 40 odst. 1 doplněn odkaz na malé podniky se střední tržní kapitalizací. 

Článek 42 stanoví, že členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise musí podporovat, zejména na úrovni Unie, zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů certifikačními orgány uvedenými v článku 43 nebo příslušnými dozorovými úřady, a v této souvislosti musí být zohledněny specifické potřeby malých a středních podniků. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby byly při vydávání osvědčení zohledněny také jejich specifické potřeby. Do čl. 42 odst. 1 by proto měl být doplněn odkaz na malé podniky se střední tržní kapitalizací.

Pokud jde o nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie:

V čl. 5 odst. 1a se stanoví, že Komise musí usnadnit přístup nestejnorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky k nástrojům na ochranu obchodu prostřednictvím k tomu určené asistenční služby pro malé a střední podniky, a to například šířením povědomí, poskytováním obecných informací a vysvětlení o postupech a o tom, jak podat podnět, vydáváním standardních dotazníků ve všech úředních jazycích Unie a zodpovídáním obecných dotazů, které se netýkají žádného konkrétního případu. Tento článek by měl být změněn tak, aby se jeho působnost rozšířila i na malé podniky se střední tržní kapitalizací a aby také ony mohly využívat poradenství a pomoc asistenční služby. Měly by být rovněž zahrnuty definice malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací.

V čl. 6 odst. 9 je stanoveno, že doba šetření se musí pokud možno shodovat s účetním obdobím, zejména v případě nestejnorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky. Tento článek by měl být změněn tak, aby se jeho působnost rozšířila i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby také ony měly z tohoto ustanovení stejný prospěch.

Pokud jde o nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie:

V čl. 10 odst. 1a se stanoví, že Komise musí usnadnit přístup nestejnorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky k nástrojům na ochranu obchodu prostřednictvím k tomu určené asistenční služby pro malé a střední podniky, a to například šířením povědomí o tomto nástroji, poskytováním obecných informací a vysvětlení o postupech a o tom, jak podat podnět, vydáváním standardních dotazníků ve všech úředních jazycích Unie a zodpovídáním obecných dotazů, které se netýkají žádného konkrétního případu. Tento článek by měl být změněn tak, aby se jeho působnost rozšířila i na malé podniky se střední tržní kapitalizací a aby mohly využívat poradenství a pomoc asistenční služby. Měly by být rovněž zahrnuty definice malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací.

V čl. 11 odst. 9 je stanoveno, že doba šetření se musí pokud možno shodovat s účetním obdobím, zejména v případě nestejnorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky. Tento článek by měl být změněn tak, aby se jeho působnost rozšířila i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby také ony měly z tohoto ustanovení stejný prospěch.

Pokud jde o nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu:

V čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2017/1129 se stanoví výjimky z povinnosti sestavit prospekt pro některé veřejné nabídky cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu. Tento článek by měl být změněn tak, aby zahrnoval novou výjimku z povinnosti zveřejnit prospekt pro veřejné nabídky cenných papírů, pokud tyto nabídky vyplývají z konverze závazků provedené orgány EU příslušnými k řešení krize podle rámce EU pro řešení krize bank nebo pojistitelů (směrnice 2014/59/EU a (EU) 2025/1) nebo orgány třetích zemí podle srovnatelného právního rámce. Kromě toho by stávající výjimka z povinnosti zveřejnit prospekt pro přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu EU podle čl. 1 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) 2017/1129, která se týká řešení krize, měla být rozšířena i na opatření přijatá orgány třetích zemí v podobném kontextu.

Článek 2 nařízení (EU) 2017/1129 stanoví příslušné definice v nařízení. Tento článek by měl být změněn tak, aby zavedl definici malých podniků se střední tržní kapitalizací jako kategorie podniků, která se liší od malých a středních podniků, a aby prostřednictvím křížového odkazu na čl. 2 odst. 1 body 88 a 90 směrnice 2014/59/EU a na čl. 2 body 72 a 74 směrnice (EU) 2025/1 zavedl definice „relevantního orgánu třetí země“ a „postupu třetí země k řešení krize“.

Článek 15a nařízení (EU) 2017/1129 ve znění nařízení (EU) 2024/2809 se týká možnosti vytvoření zjednodušené formy prospektu – unijního emisního prospektu pro růst. Tento typ prospektu mohou obvykle vypracovávat malé a střední podniky a v některých případech i jiné typy podniků. Používání tohoto zjednodušeného prospektu by mělo být rozšířeno také na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby se snížily jejich náklady na kotaci a tyto podniky se staly pro investory atraktivnějšími, což by usnadnilo přístup malých podniků se střední tržní kapitalizací k financování.

Pokud jde o nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích a odpadních bateriích: 

Článek 47 osvobozuje malé a střední podniky od některých povinností týkajících se politik náležité péče týkajících se baterií. Malé a střední podniky jsou popsány jako „hospodářské subjekty, jejichž čistý obrat za účetní období předcházející poslednímu účetnímu období byl nižší než 40 milionů EUR a které nejsou součástí skupiny sestávající z mateřského podniku a dceřiných podniků, u níž tato částka mezní hodnotu 40 milionů EUR překročí na konsolidovaném základě“. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby byly z těchto povinností stejně vyňaty. Pro zajištění konzistentnosti by měly být malé podniky se střední tržní kapitalizací popsány stejným způsobem, přičemž je třeba mít na paměti, že se jedná o subjekty třikrát větší než malé a střední podniky, tj. na základě čistého obratu, který by měl být nižší než 150 milionů EUR.

V návaznosti na článek 52 jsou hospodářské subjekty uvedené v čl. 48 odst. 1 povinny každoročně přezkoumat a zveřejnit, a to i prostřednictvím internetu, zprávu o své politice náležité péče týkající se baterií. S cílem snížit administrativní zátěž hospodářských subjektů by měl být tento požadavek na přezkoumání a zveřejnění politiky náležité péče změněn tak, aby se uplatňoval každé tři roky, a nikoliv každoročně. Toto opatření na snížení zátěže by se mělo vztahovat na všechny hospodářské subjekty, včetně malých podniků se střední tržní kapitalizací.

Pokud jde o nařízení (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech:

Ustanovení čl. 20 odst. 4 písm. a) v současné době vyžaduje, aby se všichni dovozci a vývozci výrobků a zařízení registrovali na portálu fluorovaných skleníkových plynů. Z ustanovení čl. 20 odst. 5 vyplývá, že platná registrace na portálu fluorovaných skleníkových plynů v okamžiku dovozu nebo vývozu představuje požadovanou licenci. Aby se zajistilo, že požadavek na registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů bude zaměřen na činnosti, které jsou relevantní pro vymáhání, mění se čl. 20 odst. 4 písm. a) tak, že požadavek na registraci dovážených výrobků a zařízení se omezuje na dovoz, který podléhá požadavkům na podávání zpráv (které zahrnují prahové hodnoty de minimis), a požadavek na registraci vyvážených výrobků a zařízení se zrušuje, s výjimkou případů, kdy se týká vývozu určitých výrobků a zařízení s F-plyny s potenciálem globálního oteplování 1 000 nebo vyšším, které podléhají vývoznímu omezení. Očekává se, že z tohoto zjednodušujícího opatření budou mít prospěch především malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací.

2025/0130 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/679, (EU) 2016/1036, (EU) 2016/1037, (EU) 2017/1129, (EU) 2023/1542 a (EU) 2024/573, pokud jde o rozšíření některých zmírňujících opatření dostupných pro malé a střední podniky na malé podniky se střední tržní kapitalizací a další zjednodušující opatření

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16, článek 114, čl. 192 odst. 1 a čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 20 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V politických směrech Evropské komise na období 2024–2029 21 ,, představila předsedkyně von der Leyenová plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Unie. Mezi hlavní priority plánu patří usnadnění podnikání a prohloubení jednotného trhu.

(2)Konkurenceschopnost podniků Unie podporuje i program Komise pro zlepšování právní úpravy 22 , jehož účelem je zajistit, aby právní předpisy Unie plnily své cíle s minimálními náklady. V roce 2023 Komise zjistila, že je nutné racionalizovat a zjednodušit požadavky na podávání zpráv pro podniky a správní orgány 23  , a zavázala se snížit administrativní zátěž o 25 %.

(3)Dne 12. září 2023 zveřejnila Komise balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům 24 , v němž oznámila svůj cíl pomoci malým a středním podnikům soutěžit a růst, a to tím, že bude věnovat pozornost potřebám podniků, které překračují prahové hodnoty definice malých a středních podniků 25 , a širšímu spektru malých společností se střední tržní kapitalizací. V rámci opatření 18 tohoto balíčku bylo oznámeno, že Komise „vypracuje harmonizovanou definici malých společností se střední tržní kapitalizací, sestaví soubor údajů založený na této definici a posoudí možná opatření na podporu růstu těchto společností (včetně možného uplatnění některých opatření ve prospěch malých a středních podniků v upravené podobě)“.

(4)Podniky přesahující definici malých a středních podniků – „malé podniky se střední tržní kapitalizací“ – hrají v hospodářství Unie zásadní roli 26 . Jsou významně zastoupeny v průmyslových ekosystémech, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost Unie a její technologickou suverenitu, a to v oblastech jako elektronika, letectví a kosmonautika a obrana, energetika, energeticky náročná odvětví a zdravotnictví. Přibližně 20 % malých podniků se střední tržní kapitalizací bylo o tři roky dříve malými a středními podniky 27 .

(5)V porovnání s malými a středními podniky vykazují malé podniky se střední tržní kapitalizací vyšší tempo růstu a vyšší úroveň inovací a digitalizace. Nicméně pokud jde o administrativní zátěž, čelí podobným problémům jako malé a střední podniky, což vede k potřebě proporcionality v oblasti právních předpisů a potřebě cílené podpory. Aby byl umožněn hladký přerod malých a středních podniků v malé podniky se střední tržní kapitalizací, je důležité důsledně řešit lavinový efekt, který může nastat, jakmile přesáhnou segment malých a středních podniků a budou čelit pravidlům, která se vztahují na velké podniky. V zájmu usnadnění podnikání malých podniků se střední tržní kapitalizací a snížení jejich administrativní zátěže by měla být řada stávajících aktů, které stanoví zvláštní zmírňující pravidla pro malé a střední podniky, upravena tak, aby se oblast působnosti těchto ustanovení rozšířila i na malé podniky se střední tržní kapitalizací.

(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 28 , (EU) 2016/1036 29 , (EU) 2016/1037 30 , (EU) 2017/1129 31 a (EU) 2023/1542 32 obsahují řadu ustanovení, jejichž cílem je poskytnout malým a středním podnikům podpůrná, zjednodušující nebo zmírňující opatření. Konkrétně jsou tato ustanovení zaměřena na zmírnění administrativní zátěže, snížení nebo odstranění překážek vstupu na trh, usnadnění dodržování předpisů, zohlednění specifické situace malých a středních podniků při plnění jejich povinností a při posuzování hospodářských a sociálních dopadů těchto povinností, poskytování specializovaných pokynů, podpory a pomoci malým a středním podnikům.

(7)V zájmu zajištění konzistentnosti a právní jistoty by měla být v těchto aktech zavedena definice malých podniků se střední tržní kapitalizací. Ačkoli by definice malých podniků se střední tržní kapitalizací měla v zásadě odpovídat definici uvedené v doporučení Komise ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (C(2025) 3500 final) a zahrnovat podniky, které jsou až třikrát větší než malé a střední podniky, měla by v příslušných případech vycházet z definic malých a středních podniků, které jsou již uvedeny v pozměňovaných aktech a které zákonodárci považovali za vhodné.

(8)Nařízení (EU) 2016/679 upravuje ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volný pohyb těchto údajů. Povinnost vést záznamy o zpracování by měla být zjednodušena tak, aby se vztahovala na všechny podniky a organizace s méně než 750 zaměstnanci za předpokladu, že jejich činnosti zpracování pravděpodobně nebudou mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů.

(9)S cílem zohlednit výše uvedené je nezbytné změnit čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679, a to rozšířením oblasti působnosti výjimky z povinnosti vést záznamy i na malé podniky se střední tržní kapitalizací a organizace s méně než 750 zaměstnanci, aby také ony mohly této výjimky využít, a stanovením toho, že se výjimka použije, pokud není pravděpodobné, že zpracování bude mít za následek „vysoké riziko“ pro práva a svobody subjektů údajů ve smyslu článku 35 nařízení (EU) 2016/679. Zejména zpracování osobních údajů uvedených v odstavci 3 zmíněného ustanovení by mělo být považováno za zpracování, které vyžaduje, aby správce nebo zpracovatel vedl záznamy o svých činnostech zpracování.

(10)V této souvislosti by zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, které je nezbytné pro účely plnění povinností a výkon zvláštních práv správce nebo subjektu údajů v oblasti pracovního práva a práva v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/679, nemělo jako takové vyžadovat vedení záznamů o zpracování.

(11)Aby se na malé podniky se střední tržní kapitalizací rozšířila ustanovení, která jsou podle nařízení (EU) 2016/679 k dispozici mikropodnikům a malým a středním podnikům, měly by být změněny také tyto články: 

–článek 4, který obsahuje definice použitelné pro účely nařízení (EU) 2016/679. Z důvodu jasnosti by měly být doplněny definice mikropodniků, malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací. V případě malých a středních podniků je vhodné řídit se volbou spolunormotvůrce, jak je vyjádřena ve 13. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2016/679. V případě malých podniků se střední tržní kapitalizací je třeba odkázat na bod 2 doporučení Komise ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (C(2025) 3500 final); 

–článek 40, který stanoví, že členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise mají podporovat sdružení a jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů, aby vypracovaly kodexy chování, a že při tom mají být zohledněny specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. Tento požadavek by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i specifické potřeby malých podniků se střední tržní kapitalizací;

–článek 42, který stanoví, že když členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podporují, zejména na úrovni Unie, zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů certifikačními orgány uvedenými v článku 43 uvedeného nařízení nebo příslušnými dozorovými úřady, je třeba zohlednit specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků. Tento požadavek by měl být rovněž rozšířen tak, aby zahrnoval i specifické potřeby malých podniků se střední tržní kapitalizací.

(12)Evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu údajů byli konzultováni v souladu s čl. 42 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/1725 a dne [XXX, datum] vydali společné stanovisko.

(13)Nařízení (EU) 2016/1036 a (EU) 2016/1037 jsou součástí systému Unie na ochranu obchodu. Umožňují Unii vyšetřovat a řešit dumping a subvencování ze strany třetích zemí a obnovit rovné podmínky na trhu Unie. Pokud šetření potvrdí existenci takových praktik a z nich vyplývající újmu výrobnímu odvětví Unie, uloží Komise antidumpingové nebo vyrovnávací clo, pokud toto uložení není v rozporu se zájmem Unie. Antidumpingová a antisubvenční šetření vyžadují aktivní účast podniků. Šetření se obvykle zahajuje na základě formální stížnosti dotčeného výrobního odvětví Unie, která musí obsahovat důkazy o nekalé praktice a o újmě, kterou způsobila. Šetření vyžadují aktivní účast výrobců, dovozců a uživatelů výrobku v Unii a poskytnutí údajů z jejich strany. Pro malé a střední podniky je často velmi obtížné porozumět ochraně obchodu a spolupracovat v řízeních na ochranu obchodu, a to především kvůli jejich roztříštěnosti a nedostatku zdrojů. Proto nařízení (EU) 2016/1036 a (EU) 2016/1037 obsahují ustanovení k překonání překážek, které brání menším podnikům v přístupu k ochraně obchodu a v jejím využívání, a to prostřednictvím k tomu určené asistenční služby a pokud možno sladěním doby šetření s účetním obdobím. Považuje se za vhodné zajistit, aby tato ustanovení využívaly i malé podniky se střední tržní kapitalizací.

(14)Nařízení (EU) 2017/1129 stanoví požadavky na sestavení prospektu při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu. Uvedené nařízení ve znění nařízení (EU) 2024/2809 stanoví zjednodušený unijní emisní prospekt pro růst, který má ve srovnání se standardním prospektem mírnější požadavky, aby byl proces kotace pro určité typy podniků a v určitých případech méně zatěžující a méně nákladný. Hlavními kategoriemi příjemců těchto zjednodušených prospektů jsou podniky s růstovým potenciálem, zejména malé a střední podniky a další podniky, jejichž cenné papíry jsou nebo mají být přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků. Aby se snížila zátěž malých podniků se střední tržní kapitalizací a aby se tyto podniky staly pro investory potenciálně atraktivnějšími, je vhodné umožnit také malým podnikům se střední tržní kapitalizací sestavit pro jejich veřejné nabídky cenných papírů unijní emisní prospekt pro růst, a to i v případě, že jsou tyto nabídky doprovázeny přijetím k obchodování v mnohostranném obchodním systému.

(15)Aby se vyjasnilo zacházení s malými podniky se střední tržní kapitalizací v nařízení (EU) 2017/1129, je nutné zavést v jeho článku 2 definici malého podniku se střední tržní kapitalizací, která se liší od definice malého a středního podniku. Malé podniky se střední tržní kapitalizací by pro účely uvedeného nařízení měly být definovány buď jako podniky, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií založených na průměrném počtu zaměstnanců, bilanční sumě a ročním čistém obratu, nebo jako podniky, které splňují definici malých podniků se střední tržní kapitalizací stanovenou ve směrnici 2014/65/EU.

(16)Malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací jsou obzvláště závislé na službách poskytovaných úvěrovými institucemi a pojišťovnami a často se spoléhají pouze na jednoho nebo několik hlavních poskytovatelů těchto služeb. Režimy řešení krize zajišťují nepřerušený přístup ke vkladům a kritickým funkcím v případě úpadku finanční instituce. Pokud orgány příslušné k řešení krize využívají své pravomoci ke konverzi závazků finanční instituce za účelem jejího včasného vyřešení a zajištění kontinuity zásadních funkcí, není možné předem připravit a zveřejnit prospekt z důvodu krátkého časového rámce, který je v souvislosti s řešením krize stanoven. Je proto důležité zavést výjimku z povinnosti zveřejnit prospekt, která se vztahuje na veřejnou nabídku jak cenných papírů, které jsou výsledkem konverze v důsledku výkonu pravomocí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 33 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1 34 , tak cenných papírů, které jsou výsledkem konverze v důsledku výkonu srovnatelné pravomoci v rámci postupu třetí země k řešení krize, která provádí dokument Key Attributes of Effective Resolution Regimes for Financial Institutions (Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce Rady pro finanční stabilitu) zveřejněný v říjnu 2011. Stejně tak by stávající výjimka z povinnosti zveřejnit prospekt v případě přijetí cenných papírů, které jsou výsledkem konverze v důsledku výkonu pravomocí podle směrnice 2014/59/EU a směrnice (EU) 2025/1, k obchodování na regulovaném trhu měla být rozšířena i na cenné papíry, které jsou výsledkem konverze v důsledku výkonu srovnatelné pravomoci v rámci postupu třetí země k řešení krize, která tyto mezinárodně dohodnuté standardy provádí.

(17)Ustanovení nařízení (EU) 2017/1129 týkající se unijního emisního prospektu pro růst se začne uplatňovat ode dne 5. března 2026, neboť Komise musí vypracovat akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví omezený obsah a standardizovaný formát a pořadí informací pro tento prospekt. Je proto vhodné odložit uplatňování změn nařízení (EU) 2017/1129 týkajících se unijního emisního prospektu pro růst stanovených v tomto nařízení na 5. března 2026. 

(18)Nařízení (EU) 2023/1542 stanoví pravidla týkající se baterií a odpadních baterií. Článek 47 tohoto nařízení osvobozuje malé a střední podniky od některých povinností týkajících se politik náležité péče týkajících se baterií. Působnost tohoto ustanovení by měla být rozšířena i na malé podniky se střední tržní kapitalizací, aby byly z těchto povinností rovněž vyňaty. Pro zajištění konzistentnosti je vhodné označovat malé podniky se střední tržní kapitalizací stejným způsobem, přičemž je třeba mít na paměti, že se jedná o subjekty až třikrát větší než malé a střední podniky, tj. s čistým obratem, který by měl být nižší než 150 milionů EUR.

(19)Podle článku 52 nařízení (EU) 2023/1542 jsou hospodářské subjekty uvedené v čl. 48 odst. 1 uvedeného nařízení povinny – každoročně – přezkoumat a zveřejnit, to i prostřednictvím internetu, zprávu o své politice náležité péče týkající se baterií. S cílem snížit administrativní zátěž hospodářských subjektů by se od nich mělo vyžadovat, aby svou politiku náležité péče přezkoumávaly a zveřejňovaly pouze jednou za tři roky, a nikoli jednou ročně. Toto snížení zátěže by se mělo vztahovat na všechny hospodářské subjekty, včetně malých podniků se střední tržní kapitalizací.

(20)Požadavek uvedený v čl. 20 odst. 4 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 35 registrovat se na portálu fluorovaných skleníkových plynů před uskutečněním jakéhokoli dovozu a vývozu výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny má usnadnit vymáhání. Zátěž vyplývající z tohoto požadavku však může být nepřiměřená v porovnání s jeho přínosem, zejména pro malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací. Požadavek na registraci by proto měl být omezen na dovoz, na který se vztahuje povinnost podávat zprávy, a na vývoz, pro který existuje vývozní omezení. V rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení (EU) 2024/573, je vhodným právním základem ve vztahu k těmto změnám čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. 

(21)Nařízení (EU) 2016/679, (EU) 2016/1036, (EU) 2016/1037, (EU) 2017/1129, (EU) 2023/1542 a (EU) 2024/573 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2016/679  

Nařízení (EU) 2016/679 se mění takto: 

1)V článku 4 se doplňují nové body 27 a 28, které znějí: 

„27) „mikropodniky, malými a středními podniky“ podniky podle definice v článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES*; 

28) „malými podniky se střední tržní kapitalizací“ podniky podle definice v bodě 2 přílohy doporučení Komise ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (C(2025) 3500 final)**.

________ 

* Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).  

** Doporučení Komise ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (C(2025) 3500 final).“ ;

2)v článku 30 se odstavec 5 nahrazuje tímto: 

„5. Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na podnik nebo organizaci zaměstnávající méně než 750 osob, pokud není pravděpodobné, že zpracování, které provádí, bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů ve smyslu článku 35.“;

3)v článku 40 se odstavec 1 nahrazuje tímto: 

„1. Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podporují vypracování kodexů chování, které mají přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení s ohledem na konkrétní povahu různých odvětví provádějících zpracování a na konkrétní potřeby mikropodniků, malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací.“;

4)v článku 42 se odstavec 1 nahrazuje tímto: 

„1. Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podpoří, zejména na úrovni Unie, zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů pro účely prokázání souladu s tímto nařízením v případě operací zpracování prováděných správci a zpracovateli. Zohlední se specifické potřeby mikropodniků, malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) 2016/1036

Nařízení (EU) 2016/1036 se mění takto:

1)v čl. 5 odst. 1a se první pododstavec nahrazuje tímto: 

„Komise usnadňuje přístup nestejnorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky* nebo malými podniky se střední tržní kapitalizací** k nástrojům na ochranu obchodu prostřednictvím k tomu určené asistenční služby, a to například šířením povědomí, poskytováním obecných informací a vysvětlení o postupech a o tom, jak podat podnět, vydáváním standardních dotazníků ve všech úředních jazycích Unie a zodpovídáním obecných dotazů, které se netýkají žádného konkrétního případu.“

________ 

* Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).

** Doporučení Komise ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (C(2025) 3500 final).“ ;

2)v článku 6 se odstavec 9 nahrazuje tímto: 

„9. Při řízeních zahájených podle čl. 5 odst. 9 se šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. V každém případě musí být tato šetření ukončena do čtrnácti měsíců od jejich zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry podle článku 8 v souvislosti se závazky, nebo podle článku 9 v souvislosti s přijetím konečných opatření. Doba šetření se pokud možno shoduje s účetním obdobím, zejména v případě nestejnorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky nebo malými podniky se střední tržní kapitalizací.“

Článek 3

   Změny nařízení (EU) 2016/1037

Nařízení (EU) 2016/1037 se mění takto:

1)v čl. 10 odst. 1a se první pododstavec nahrazuje tímto: 

„Komise usnadňuje přístup nestejnorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky* nebo malými podniky se střední tržní kapitalizací** k nástrojům na ochranu obchodu prostřednictvím k tomu určené asistenční služby, a to například šířením povědomí, poskytováním obecných informací a vysvětlení o postupech a o tom, jak podat podnět, vydáváním standardních dotazníků ve všech úředních jazycích Unie a zodpovídáním obecných dotazů, které se netýkají žádného konkrétního případu.“

________

* Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).

** Doporučení Komise ze dne 21. května 2025 o definici malých podniků se střední tržní kapitalizací (C(2025) 3500 final).“ ;

2)v článku 11 se odstavec 9 nahrazuje tímto: 

„9. Při řízeních zahájených podle čl. 10 odst. 11 se šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. V každém případě musí být tato šetření ukončena do třinácti měsíců od jejich zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 13 v souvislosti se závazky, nebo podle článku 15 v souvislosti s přijetím konečných opatření. Doba šetření se pokud možno shoduje s účetním obdobím, zejména v případě nestejnorodých a fragmentovaných odvětví tvořených převážně malými a středními podniky nebo malými podniky se střední tržní kapitalizací.“

Článek 4

Změny nařízení (EU) 2017/1129

Nařízení (EU) 2017/1129 se mění takto: 

1)Článek 1 se mění takto:

a)v odstavci 4 se vkládá nové písmeno dc), které zní:

„dc) nabídku cenných papírů, které jsou výsledkem konverze nebo výměny jiných cenných papírů, kapitálu nebo způsobilých závazků orgánem příslušným k řešení krize v důsledku výkonu pravomoci uvedené v čl. 53 odst. 2, čl. 59 odst. 2 nebo čl. 63 odst. 1 směrnice 2014/59/EU nebo výkonu pravomoci uvedené v čl. 35 odst. 1, čl. 39 odst. 2 nebo čl. 42 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1 (*) nebo příslušným orgánem třetí země v důsledku výkonu srovnatelné pravomoci v rámci postupu třetí země k řešení krize;“

____________

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven a kterou se mění směrnice 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 a nařízení (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2017/1129 ( Úř. věst. L, 2025/1, 8.1.2025, ELI:   http://data.europa.eu/eli/dir/2025/1/oj ).

b)v odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

2)„c) cenné papíry, které jsou výsledkem konverze nebo výměny jiných cenných papírů, kapitálu nebo způsobilých závazků orgánem příslušným k řešení krize v důsledku výkonu pravomoci uvedené v čl. 53 odst. 2, čl. 59 odst. 2 nebo čl. 63 odst. 1 směrnice 2014/59/EU nebo výkonu pravomoci uvedené v čl. 35 odst. 1, čl. 39 odst. 2 nebo čl. 42 odst. 1 směrnice (EU) 2025/1 nebo příslušným orgánem třetí země v důsledku výkonu srovnatelné pravomoci v rámci postupu třetí země k řešení krize;“

3)článek 2 se mění takto:

a)vkládají se nová písmena dc) a dd), která znějí:

4)„dc) „příslušným orgánem třetí země“ příslušný orgán třetí země podle definice v čl. 2 odst. 1 bodě 90 směrnice 2014/59/EU nebo příslušný orgán třetí země podle definice v čl. 2 bodě 74 směrnice (EU) 2025/1;

5)dd) „postupem třetí země k řešení krize“ postup třetí země k řešení krize podle definice v čl. 2 odst. 1 bodě 88 směrnice 2014/59/EU nebo postup třetí země k řešení krize podle definice v čl. 2 bodě 72 směrnice (EU) 2025/1;“

a)v článku 2 se vkládá nové písmeno fa), které zní:

„fa) „malými podniky se střední tržní kapitalizací“ jakýkoli z těchto subjektů: 

i)společnosti, které podle své poslední roční nebo konsolidované účetní závěrky splňují nejméně dvě z následujících tří kritérií: průměrný počet zaměstnanců v účetním období nižší než 750, bilanční suma nepřesahující 129 000 000 EUR a roční čistý obrat nepřesahující 150 000 000 EUR;

ii)malé podniky se střední tržní kapitalizací podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 13a směrnice 2014/65/EU;“

6)v článku 15a se odstavec 1 nahrazuje tímto: 

„1. Aniž jsou dotčeny čl. 1 odst. 4 a čl. 3 odst. 2 a 2a, mohou následující osoby v případě veřejné nabídky cenných papírů sestavit unijní emisní prospekt pro růst, jestliže nemají žádné cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu:  

(a)    malé a střední podniky; 

(b)    malé podniky se střední tržní kapitalizací; 

(c)    emitenti jiní než malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, jejichž cenné papíry jsou nebo mají být přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků; 

(d)    osoby nabízející cenné papíry vydané emitenty uvedenými v písmenech a), b) a c).“

Článek 5

Změny nařízení (EU) 2023/1542 

Nařízení (EU) 2023/1542 se mění takto: 

1) v článku 47 se první odstavec nahrazuje tímto: 

„Tato kapitola se nevztahuje na hospodářské subjekty, jejichž čistý obrat za účetní období předcházející poslednímu účetnímu období byl nižší než 150 milionů EUR a které nejsou součástí skupiny sestávající z mateřského podniku a dceřiných podniků, u níž tato částka mezní hodnotu 150 milionů EUR překročí na konsolidovaném základě.“;

2) v čl. 52 odst. 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Hospodářský subjekt uvedený v čl. 48 odst. 1 nejpozději do jednoho roku od data uvedeného v čl. 48 odst. 1 a poté alespoň každé tři roky přezkoumá a zveřejní, a to i prostřednictvím internetu, zprávu o své politice náležité péče týkající se baterií.“

Článek 6

Změny nařízení (EU) 2024/573 

Nařízení (EU) 2024/573 se mění takto:

v čl. 20 odst. 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) následující dovoz a vývoz, s výjimkou dočasného uskladnění podle definice v čl. 5 bodě 17 nařízení (EU) č. 952/2013:

i) dovoz nebo vývoz fluorovaných skleníkových plynů;

ii) uvádění výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny na trh, které vyžaduje podávání zpráv podle článku 26;

iii) vývoz výrobků a zařízení uvedených v čl. 22 odst. 3, které obsahují fluorované skleníkové plyny s GWP 1 000 nebo vyšším nebo jejichž fungování je na nich závislé, od data zákazu uvedeného v příloze IV;“.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost 

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. b) a odst. 3 se použijí ode dne 5. března 2026. 

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1Název návrhu/podnětu3

1.2Příslušné oblasti politik3

1.3Cíle3

1.3.1Obecné cíle3

1.3.2Specifické cíle3

1.3.3Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4Ukazatele výkonnosti3

1.4Návrh/podnět se týká:4

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2Systémy řízení a kontroly8

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3Prostředky celkem24

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7Příspěvky třetích stran28

3.3Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1Požadavky digitálního významu30

4.2Údaje30

4.3Digitální řešení31

4.4Posouzení interoperability31

4.5Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4Návrh/podnět se týká: Žádné z níže uvedených možností.

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 36  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 37   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 38	zemí ESVO 39	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 40	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	Nepoužije se.	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	Nepoužije se.	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>								Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)											0,000
		Platby			(2a)											0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)											0,000
		Platby			(2b)											0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 41
Rozpočtová položka					(3)											0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby			=2a+2b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
GŘ: <…….>								Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)											0,000
		Platby			(2a)											0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)											0,000
		Platby			(2b)											0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 42
Rozpočtová položka					(3)											0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby			=2a+2b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
							Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024		2025		2026		2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky			(4)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby			(5)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				(6)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky			=4+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce	Platby			=5+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Okruh víceletého finančního  rámce			Číslo

GŘ: <…….>			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 43
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+1b +3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
pro GŘ <…….>	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

GŘ: <…….>			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 44
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+1b +3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
pro GŘ <…….>	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

						Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024		2025		2026		2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky		(4)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby		(5)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM			(6)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky		=4+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce	Platby		=5+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
							Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024		2025		2026		2027
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)		Závazky		(4)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby		(5)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)				(6)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6		Závazky		=4+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce  (referenční částka)		Platby		=5+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000

Okruh víceletého finančního rámce		7	„Správní výdaje“ 45
GŘ: <…….>						Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje						0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
 Ostatní správní výdaje						0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky					0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ: <…….>						Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje						0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
 Ostatní správní výdaje						0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky					0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce				(Závazky celkem = platby celkem)		0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
		2024	2025	2026	2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.1.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>								Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)											0,000
		Platby			(2a)											0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)											0,000
		Platby			(2b)											0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 46
Rozpočtová položka					(3)											0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby			=2a+2b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
GŘ: <…….>								Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024		2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)											0,000
		Platby			(2a)											0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)											0,000
		Platby			(2b)											0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 47
Rozpočtová položka					(3)											0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
		Platby			=2a+2b+3			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
							Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024		2025		2026		2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky			(4)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
	Platby			(5)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				(6)			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky			=4+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
víceletého finančního rámce	Platby			=5+6			0,000		0,000		0,000		0,000		0,000
Okruh víceletého finančního rámce			Číslo

GŘ: <…….>									Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
									2024			2025			2026			2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)																0,000
		Platby			(2a)																0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)																0,000
		Platby			(2b)																0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 48
Rozpočtová položka					(3)																0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
		Platby			=2a+2b+3				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
GŘ: <…….>									Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
									2024			2025			2026			2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka		Závazky			(1a)																0,000
		Platby			(2a)																0,000
Rozpočtová položka		Závazky			(1b)																0,000
		Platby			(2b)																0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 49
Rozpočtová položka					(3)																0,000
CELKEM prostředky pro GŘ <…….>		Závazky			=1a+1b+3				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
		Platby			=2a+2b+3				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
								Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024			2025			2026			2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky			(4)				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
	Platby			(5)				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				(6)				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky			=4+6				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
víceletého finančního rámce	Platby			=5+6				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
										Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
										2024			2025			2026			2027
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)			Závazky			(4)				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
			Platby			(5)				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)						(6)				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6			Závazky			=4+6				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
víceletého finančního rámce (referenční částka)			Platby			=5+6				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000

Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“ 50

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: <…….>				Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
				2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
 Ostatní správní výdaje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ: <…….>				Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
				2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
 Ostatní správní výdaje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)		0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
		2024	2025	2026	2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy 

Rok   2024

Rok   2025

Rok   2026

Rok   2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 51

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 52 …

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–X    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.3.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.3.3Prostředky celkem

CELKEM  SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 53

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory  [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory   [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory   [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku): Nepoužije se.

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst			Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

*

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Výdaje na informační technologie (podnikové)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok   2024	Rok   2025	Rok   2026	Rok   2027	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

 
3.3    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 54
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1Požadavky digitálního významu

Odkaz na článek: článek 4; popis: proces schvalování unijního emisního prospektu pro růst; dotčené zúčastněné strany: členské státy, právnické osoby, na které se vztahuje toto nařízení; proces na vysoké úrovni: posoudit stav malých podniků se střední tržní kapitalizací; kategorie: údaje. Odkaz na článek: článek 5; popis: proces ověřování dozoru nad trhem; dotčené zúčastněné strany: orgány dozoru nad trhem členských států nebo vnitrostátní orgány; proces na vysoké úrovni: posoudit stav malých podniků se střední tržní kapitalizací; kategorie: údaje.

4.2Údaje

Unijní emisní prospekt pro růst by mohl být strukturován pro další interoperabilitu. Definice malých podniků se střední tržní kapitalizací.

4.3Digitální řešení

Nepoužije se.

4.4Posouzení interoperability

Digitální veřejná služba: Proces schvalování unijního emisního prospektu pro růst. Opatření na úrovni právní vrstvy: Nové doporučení týkající se definice malých podniků se střední tržní kapitalizací poskytuje harmonizované chápání malých podniků se střední tržní kapitalizací, které lze použít napříč odvětvími a přes hranice. Řešení potenciální překážky na úrovni právní vrstvy: -Odkaz na roční účetní závěrky společností usnadňuje posouzení podniků, na které se pravidla budou vztahovat. -Měla by být prozkoumána budoucí interoperabilita s digitálními nástroji v právu obchodních společností a platformami, jako je BRIS. -Vytvoření identifikačního označení malých a středních podniků / malých podniků se střední tržní kapitalizací sníží administrativní zátěž spojenou s prohlášeními a posouzením použitelného statusu společnosti a umožní výměnu informací mezi řídicími orgány a dalšími příslušnými subjekty. Potenciální překážka na úrovni sémantické vrstvy: Definice malých a středních podniků ani definice podniků se střední tržní kapitalizací nejdou ve své normativnosti nad rámec odkazu na roční účetní závěrky společností. Pro digitální řešení by se měla využít např. korelace mezi definicí malých a středních podniků / podniků se střední tržní kapitalizací a údaji vyplývajícími ze směrnice o účetních závěrkách. Potenciální překážka na úrovni technické interoperability: Pro údaje v definici malých a středních podniků / podniků se střední tržní kapitalizací nebyl definován žádný formát.

4.5Opatření na podporu digitálního provádění

Nové doporučení týkající se definice malých podniků se střední tržní kapitalizací poskytuje harmonizované chápání malých a středních podniků / malých podniků se střední tržní kapitalizací, které lze použít napříč odvětvími a přes hranice.

(1)    Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030, COM(2023) 168 final, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52023DC0168 .

(2)     https://commission.europa.eu/document/download/e6cd4328-673c-4e7a-8683-f63ffb2cf648_en?filename=Political%20Guidelines%202024-2029_EN.pdf .

(3)    Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů, COM(2021) 219 final, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2021:219:FIN .

(4)    Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030, COM(2023) 168 final, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52023DC0168 .

(5)    Pověřovací dopis pro Stéphana Séjourného, nominovaného kandidáta na funkci výkonného místopředsedy pro prosperitu a průmyslovou strategii, k dispozici na adrese: https://commission.europa.eu/document/download/6ef52679-19b9-4a8d-b7b2-cb99eb384eca_en?filename=Mission%20letter%20-%20S%C3%89JOURN%C3%89.pdf .

(6)    M. Draghi, Budoucnost evropské konkurenceschopnosti, 2024, k dispozici na adrese: https://commission.europa.eu/topics/strengthening-european-competitiveness/eu-competitiveness-looking-ahead_en#paragraph_47059 , s. 65.

(7)    Tj. podniky, které přesáhly definici malého a středního podniku.

(8)    E. Letta, Much more than a market (Mnohem více než trh), 2024, k dispozici na adrese: https://www.consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf , s. 107.

(9)    Balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům, COM(2023) 535 final, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2023:535:FIN . Viz také příloha 3A této zprávy, Sledování politiky balíčku opatření na pomoc malým a středním podnikům.

(10)    Malé a střední podniky jsou v současnosti definovány jako podniky s méně než 250 zaměstnanci ve spojení s ročním obratem do 50 milionů EUR nebo bilanční sumou do 43 milionů EUR – doporučení 2003/361/ES – https://single-market-economy.ec.europa.eu/smes/sme-definition_en .

(11)    B. Dachs, I. Siedschlag, W. Yan, M. Yoveska, F. Boeira, S. Ivory, Study to map, measure and portray the EU mid-cap landscape (Studie, která mapuje, hodnotí a popisuje situaci společností se střední tržní kapitalizací v EU), Evropská unie, 2022, k dispozici na adrese: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/ad5fdad5-6a33-11ed-b14f-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-277396461 .

(12)    Z hlediska procentních podílů je nejvyšší podíl malých podniků se střední tržní kapitalizací s 250–749 zaměstnanci v odvětvích elektroniky, obnovitelných zdrojů energie, letectví a kosmonautiky a obrany.

(13)    Jak je definováno v doporučení Komise 2003/361/ES.

(14)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32014R0651 .

(15)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2021.508.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2021%3A508%3ATOC .

(16)    https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj.

(17)    SWD(2022) 96 final.

(18)    Balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům, COM(2023) 535 final, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2023%3A535%3AFIN .

(19)    Úř. věst. C, , s. .

(20)    Úř. věst. C, , s. .

(21)     https://commission.europa.eu/document/download/e6cd4328-673c-4e7a-8683-f63ffb2cf648_en?filename=Political%20Guidelines%202024-2029_EN.pdf .

(22)    Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů, COM(2021) 219 final, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2021:219:FIN .

(23)    Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030, COM(2023) 168 final, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52023DC0168 .

(24)    Balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům (europa.eu). Viz také příloha 3A této zprávy, Sledování politiky balíčku opatření na pomoc malým a středním podnikům.

(25)    Malé a střední podniky jsou definovány jako podniky s méně než 250 zaměstnanci ve spojení s ročním obratem do 50 milionů EUR nebo bilanční sumou do 43 milionů EUR – doporučení 2003/361/ES – https://single-market-economy.ec.europa.eu/smes/sme-definition_en.

(26)    Study to map, measure and portray the EU mid-cap landscape (Studie, která mapuje, hodnotí a popisuje situaci společností se střední tržní kapitalizací v EU), https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/ad5fdad5-6a33-11ed-b14f-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-277396461.

(27)    https://www.esri.ie/system/files/publications/BKMNEXT429.pdf.

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj ).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj ).

(30)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1037/oj ).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1129/oj).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úř. věst. L 191, 28.7.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1542/oj ).

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 ( Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190 ).

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven a kterou se mění směrnice 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 a nařízení (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2017/1129 ( Úř. věst. L, 2025/1, 8.1.2025, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2025/1/oj ).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (Úř. věst. L, 2024/573, 20.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj).

(36)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(37)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(38)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(39)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(40)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(41)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(42)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(43)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(44)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(45)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(46)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(47)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(48)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(49)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(50)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(51)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(52)    Popsaný v oddíle 1.3.2 „Specifické cíle“.

(53)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(54)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.