EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.7.2025
COM(2025) 435 final
2025/0246(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o evropských statistikách rybolovu a akvakultury a o zrušení nařízení (ES) č. 1921/2006, (ES) č. 762/2008, (ES) č. 216/2009, (ES) č. 217/2009 a (ES) č. 218/2009
(Text s významem pro EHP)
{SEC(2025) 224 final} - {SWD(2025) 232 final} - {SWD(2025) 233 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.
SOUVISLOSTI NÁVRHU
•
Důvody a cíle návrhu
Od vzniku Evropského hospodářského společenství v 50. letech minulého století poskytuje Eurostat evropské statistiky rybolovu o úlovcích ryb, vykládkách, rybářském loďstvu Unie a akvakultuře, které jsou nezbytné pro činnost EU. Tyto statistiky jsou v současné době upraveny pěti právními akty, které pocházejí z 90. let 20. století a byly přepracovány v prvním desetiletí 21. století. Zmíněná nařízení mimo jiné stanoví statistické proměnné, rybolovné oblasti, na které se vztahují, referenční období, lhůty pro předávání údajů a kritéria kvality statistik.
Pro koncipování, provádění, sledování a hodnocení politik Evropské unie týkajících se rybolovu jsou nezbytné relevantní, spolehlivé, komplexní a včasné oficiální evropské statistiky. Tyto statistiky jsou potřebné zejména pro: i) politiky týkající se zachování biologických mořských zdrojů, ii) společnou rybářskou politiku (SRP), včetně akvakultury, iii) a politiky a právní předpisy EU týkající se například životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, regionů, veřejného zdraví, bezpečnosti potravin a cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 Organizace spojených národů. Tyto statistiky se rovněž používají pro sledování dopadu rybolovu na citlivé druhy a stanoviště a dopadu akvakultury na kvalitu vody.
Evropské statistiky rybolovu slouží jako základ pro další shromažďování údajů, jako je například rámec pro shromažďování údajů, a jsou důležité pro udržitelnou produkci potravin, zejména v kontextu Zelené dohody pro Evropu.
Reformy SRP a nové iniciativy EU v posledních letech vedly k novým požadavkům na údaje. Kromě toho se zvýšil počet administrativních a jiných zdrojů údajů pro sestavování statistik rybolovu. Rovněž dochází k překrývání toků údajů o rybolovu z členských států EU do různých útvarů Evropské komise a do různých mezinárodních organizací. K překonání těchto problémů je zapotřebí nový právní akt.
Cílem návrhu nařízení Komise o evropských statistikách rybolovu a akvakultury je zvýšit jejich relevantnost tím, že budou lépe odpovídat potřebám uživatelů. Evropské statistiky rybolovu a akvakultury: i) rozšiřují statistické pokrytí, například o ekologickou akvakulturu a zařízení akvakultury v EU; ii) snižují objem důvěrných údajů a iii) řeší problémy s kvalitou vykazovaných údajů. V souladu s prioritou EU v oblasti zjednodušování nahrazují evropské statistiky rybolovu a akvakultury pět stávajících nařízení jediným a snižují administrativní zátěž členských států.
Klíčovým inovativním aspektem evropských statistik rybolovu a akvakultury je využití stávajících databází, které byly zřízeny právními předpisy EU a které má Komise k dispozici, k vypracování oficiálních evropských statistik o úlovcích a rybářském loďstvu Unie, čímž se snižuje administrativní zátěž členských států. Tento přístup rovněž umožňuje vypracovávat nové statistiky o výmětech, rekreačním rybolovu a dopadu odlovů na citlivé druhy, aniž by to pro respondenty znamenalo další zátěž.
Kromě toho byly evropské statistiky rybolovu a akvakultury navrženy tak, aby zohledňovaly požadavky na údaje klíčových mezinárodních organizací, jako je Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jakož i regionálních organizací pro řízení rybolovu. Návrh umožňuje Eurostatu předávat údaje těmto organizacím jménem členských států, čímž se zabraňuje zdvojování úsilí a snižuje administrativní zátěž spojená s povinným vícenásobným vykazováním.
Tato iniciativa je součástí programu REFIT a jejím cílem je zlepšit účinnost základních právních předpisů a současně snížit související zátěž a náklady. Celkové náklady na vypracování evropských statistik rybolovu se odhadují na přibližně 5,6 milionu EUR ročně pro 27 členských států EU a Evropskou komisi, z čehož přibližně 5 % připadá na Evropskou komisi. Odhaduje se, že legislativní návrh sníží náklady na shromažďování údajů o úlovcích o 1,2 milionu EUR ročně.
•
Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Eurostat jako statistický úřad Evropské unie vypracovává oficiální evropské statistiky rybolovu a akvakultury týkající se úlovků, vykládek, rybářského loďstva a produkce akvakultury.
Evropské statistiky rybolovu a akvakultury jsou propojeny s dalšími právními akty, jako je nařízení o SRP, nařízení o kontrolním režimu, které bylo nedávno změněno, nařízení o rámci pro shromažďování údajů, nařízení o rejstříku loďstva Unie a nařízení o ekologické produkci. Pojmy a definice použité v návrhu jsou v souladu s výše uvedenými právními akty, což zajišťuje soudržný a komplexní právní rámec pro statistiky rybolovu a akvakultury a politiky EU v této oblasti. Je zásadní, aby se tento nový legislativní návrh přesně držel definic a metodik uvedených v nařízení o kontrolním režimu, aby byla zachována konzistentnost a přesnost.
Společná rybářská politika reguluje odvětví rybolovu v EU vytvořením rámce, který: i) udává odvětví směr; ii) stanoví pravidla pro řízení rybářského loďstva Unie a iii) usiluje o zajištění dlouhodobé hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti evropského rybolovu. Za účelem plnění těchto úkolů jsou orgány členských států EU odpovědné za rybolov povinny shromažďovat údaje týkající se kontroly rybolovu, které pokrývají celý produkční a distribuční řetězec (např. úlovky, vykládky, přepravu a první prodej, jakož i údaje o intenzitě rybolovu, vlastnostech plavidel, licencích k rybolovu atd.). Mezi hlavní zdroje údajů patří lodní deníky, prohlášení o vykládce, přepravní doklady, prodejní doklady, inspekční zprávy a záznamy systému sledování plavidel. Údaje o úlovcích a rybářském loďstvu Unie se předávají Generálnímu ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE). Další údaje, např. pro vědecké sledování a monitorování životního prostředí a na podporu společné rybářské politiky, jsou spravovány v rámci pro shromažďování údajů a předávají se Společnému výzkumnému středisku Evropské komise. Všechny tyto údaje, shromážděné podle právních předpisů EU a zpřístupněné Komisi, mohou být znovu použity k sestavení oficiálních evropských statistik, čímž se naplňuje zásada „jednou shromáždit, vícekrát použít“.
Eurostat rovněž poskytuje evropské statistiky rybolovu Evropskému středisku pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA), službě zřízené GŘ MARE, která poskytuje týdenní, měsíční a roční informace o trhu odvětví rybolovu s cílem zlepšit plánování produkce a zvýšit produkci. Kromě toho Eurostat poskytuje evropské statistiky rybolovu Evropské námořní síti pro pozorování a sběr dat (EMODnet), což je dlouhodobá iniciativa v oblasti údajů o moři financovaná Evropským námořním a rybářským fondem. Síť EMODnet využívá údaje o úlovcích, vykládkách a akvakultuře a prezentuje je uceleně a srovnatelně prostřednictvím svého online vizualizačního portálu.
•
Soulad s ostatními politikami Unie
Statistika rybolovu podporuje obchodní politiku EU, ekonomickou analýzu a environmentální politiku. Evropské statistiky rybolovu jsou relevantním zdrojem údajů pro potřeby: i) profesionálních uživatelů, jako jsou výzkumné instituce, vnitrostátní, regionální a mezinárodní rybolovné organizace, a ii) redistributorů údajů, kteří používají evropské statistiky rybolovu jako referenční nebo ověřovací zdroj pro své vlastní statistiky a pro účely, jako je sledování a analýza trhu v rámci EUMOFA.
Evropská komise usiluje o snížení regulační zátěže a zjednodušení právních předpisů EU s cílem podpořit konkurenceschopnost a zaručit splnění hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. Statistiky hrají zásadní roli při tvorbě politik a monitorování, což je v souladu s hlavním cílem Komise, kterým je snížení zátěže. Vysoce kvalitní statistiky poskytují informace pro účely politického rozhodování a pomáhají Evropské komisi určit oblasti, kde může mít snížení zátěže největší dopad. Upozorňují také na možnosti zefektivnění procesů, podpory zjednodušení a odhadu ekonomických a sociálních dopadů právních předpisů. Statistiky dále pomáhají při hodnocení účinnosti právních předpisů a umožňují Komisi zlepšit nebo zrušit ty, které jsou zbytečné nebo nadměrně zatěžující, což je v souladu s cíli této iniciativy.
2.
PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•
Právní základ
V článku 338 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) je stanovena pravomoc EU přijímat opatření k vypracovávání statistik, jestliže je to nezbytné k provádění jejích činností.
Oficiální evropské statistiky jsou nezbytné pro přesné a nezávislé sledování SRP, což je oblast politiky, v níž má EU výlučnou pravomoc k zachování biologických mořských zdrojů (čl. 3 písm. d) Smlouvy) a pravomoc přijímat opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv (čl. 43 odst. 3 Smlouvy). Tyto statistiky mají zásadní význam pro zajištění spravedlivého, účinného a efektivního řízení a rozdělování rybolovných zdrojů a pro podporu informovaného rozhodování v členských státech.
•
Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Rybolov je přirozeným, obnovitelným a pohyblivým zdrojem potravin. V EU se řídí společnou politikou, SRP, se společnými pravidly přijatými na úrovni EU a uplatňovanými ve všech členských státech. Hlavním cílem SRP je zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu a akvakultury z environmentálního, ekonomického a sociálního hlediska a zároveň poskytnout Evropanům stabilní zdroj zdravých a výživných potravin.
Společná rybářská politika musí být ze své podstaty založena na srovnatelných, včasných a vysoce kvalitních oficiálních evropských statistikách, což lze zajistit pouze opatřeními na úrovni EU. Toho nelze dosáhnout izolovaným jednáním členských států, ale pouze společným a koordinovaným přístupem. Evropské právní předpisy v oblasti statistiky rybolovu a akvakultury poskytují celoevropský rámec pro sběr údajů a poskytování statistik rybolovu a akvakultury za použití pojmů a definic, které jsou harmonizovány ve všech členských státech. Zavádí společné standardy a metodiky, které nejenže přinášejí srovnatelné výsledky potřebné pro SRP a další politiky EU pro účely řízení a analýzy, ale také zvyšují efektivnost, včasnost a spolehlivost.
Existence právního rámce EU navíc zajišťuje mechanismy kontroly kvality a dostupnost metadat. Z těchto důvodů vnitrostátní poskytovatelé evropských statistik rybolovu a institucionální zúčastněné strany zdůrazňují význam právního základu na úrovni EU.
V oddíle 8 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu se hovoří o proporcionalitě. Zvolený nástroj – nový, zjednodušený právní rámec pro evropské statistiky rybolovu – je přiměřenou reakcí na dosažení cílů a řešení výše uvedených problémů. Tento nástroj byl nezbytný, neboť představuje lepší a pružnější způsob, jak vyhovět potřebám uživatelů, než by tomu bylo v případě méně komplexní legislativní a organizační reformy evropských statistik rybolovu. Nový zjednodušený právní rámec pro evropské statistiky rybolovu navíc nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro modernizaci sběru údajů o úlovcích, vykládkách, rybářském loďstvu Unie a akvakultuře.
Zvoleným nástrojem je nové nařízení, které stanoví zjednodušený právní rámec pro evropské statistiky rybolovu a akvakultury. Tato možnost je vhodnější než směrnice nebo nezávazné nástroje, neboť vysoce kvalitní oficiální evropské statistiky, které jsou srovnatelné mezi členskými státy, ze své podstaty vyžadují například sladění technických aspektů a ustanovení o kvalitě. Pro zajištění splnění těchto požadavků je nezbytné nařízení, které obsahuje prováděcí ustanovení a ustanovení v přenesené pravomoci přímo použitelná v členských státech. Tento přístup zaručuje srovnatelnost mezi členskými státy a zároveň jim umožňuje flexibilitu při výběru zdrojů údajů, pokud tyto zdroje splňují kritéria kvality uvedená v navrhovaném nařízení.
3.
VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•
Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Současný systém evropských statistik rybolovu byl vyhodnocen v roce 2019. Hlavním závěrem hodnocení bylo, že evropské statistiky rybolovu jsou důležitým nezávislým a vysoce kvalitním zdrojem informací, který slouží několika druhům potřeb uživatelů spojených s řízením rybolovu, sledováním trhu a výzkumem. Vnitřní soudržnost evropských statistik rybolovu je dobrá a náklady na jejich vypracování jsou nízké, protože ve většině členských států se statistiky o úlovcích, vykládkách a akvakultuře sestavují na základě administrativních údajů shromážděných pro účely politik. Evropské statistiky rybolovu jsou účinné, neboť se intenzivně využívají pro účely sledování trhu a jsou užitečné pro mezinárodní organizace, jako je FAO.
Hodnocení zároveň uznalo, že požadavky na informace se změnily zejména v důsledku reformy SRP z roku 2013. Kromě toho hodnocení ukázalo, že v odvětví akvakultury se některé údaje shromažďují, ale z důvodu důvěrnosti se nešíří, protože toto odvětví má omezený počet velmi specializovaných společností. Hodnocení navíc potvrdilo, že unijní a celosvětové systémy údajů o rybolovu jsou neefektivní, protože každá země musí vykazovat překrývající se, avšak mírně odlišné soubory údajů několika organizacím.
Analýza toho, zda jsou evropské statistiky rybolovu v souladu s údaji nařízení o kontrolním režimu, odhalila některé přetrvávající nesrovnalosti. Ačkoli jsou celkově malé, jsou významné v zemích Středomoří, kde rybářské loďstvo sestává z velkého počtu malých plavidel.
Závěrem hodnocení bylo zjištění, že SRP vyžaduje kvalitní statistiky rybolovu, které jsou nezávislé a vhodné pro daný účel, slouží široké škále potřeb uživatelů a dobře zapadají do celkového ekosystému mezinárodních údajů o rybolovu.
•
Konzultace se zúčastněnými stranami
Hlavními kategoriemi zúčastněných stran evropských statistik rybolovu jsou:
·poskytovatelé údajů, tj. rybáři, producenti akvakultury atd., kteří poskytují údaje o rybolovu buď jako administrativní údaje (např. z lodních deníků a prohlášení o vykládce), nebo v rámci průzkumů a sčítání;
·tvůrci údajů, tj. národní statistické úřady a další vnitrostátní orgány, které shromažďují a zpracovávají údaje o rybolovu, sestavují oficiální statistiky a předávají je Eurostatu a dalším organizacím;
·uživatelé údajů:
·institucionální uživatelé jsou ti, kteří se přímo podílejí na tvorbě politik EU na unijní, mezinárodní a vnitrostátní úrovni, a také národní výzkumné ústavy napojené na rámec pro shromažďování údajů;
·redistributoři oficiálních evropských statistik rybolovu a akvakultury, kteří veřejně sdílejí informace a znalostní produkty založené na evropských statistikách rybolovu. Redistributory jsou síť EMODnet a středisko EUMOFA. Na mezinárodní úrovni jsou institucionálními uživateli a zároveň redistributory FAO, OECD a Světová obchodní organizace;
·další profesionální uživatelé, kteří přímo či nepřímo přispívají k procesu tvorby politik na úrovni EU a přidávají hodnotu evropským statistikám rybolovu, například vědeckými nebo socioekonomickými analýzami. Patří mezi ně profesní rybolovné organizace EU, poradní sbory, nevládní organizace s programy týkajícími se moře, úmluvy o moři, specializovaná média zaměřená na rybolov, univerzity, výzkumné ústavy, vnitrostátní rybolovné organizace, organizace soukromého sektoru v oblasti akvakultury a jednotlivé soukromé společnosti;
·široká veřejnost a média se o statistiky rybolovu zajímají relativně málo a jejich vliv je velmi omezený.
Konzultační strategie pro evropské statistiky rybolovu se proto zaměřila na oslovení těchto skupin zúčastněných stran a v letech 2018 až 2020 byla v jejím rámci provedena celá řada konzultačních činností. Jednalo se například o tyto akce:
·seminář s členskými státy o silných a slabých stránkách, příležitostech a hrozbách evropských statistik rybolovu z pohledu národních statistických úřadů;
·16 hloubkových rozhovorů s klíčovými zúčastněnými stranami, například s tvůrci politik a přispěvateli SRP, o jejich využívání, potřebách a očekáváních od evropských statistik rybolovu. Klíčovými zúčastněnými stranami byli redistributoři (tj. organizace, které redistribuují evropské statistiky rybolovu prostřednictvím svých vlastních databází a doplňují informace z jiných zemí nebo oblastí) a pravidelní profesionální uživatelé (organizace, které potřebují evropské statistiky rybolovu k provádění svých hlavních profesních činností);
·šest vnitrostátních případových studií a jednu případovou studii akvakultury v různých zemích, které poskytují přehledy a podrobné analýzy různých přístupů ke shromažďování údajů a spolupráci. Účelem případových studií bylo poskytnout přehled o vnitrostátních systémech sběru evropských statistik rybolovu a podrobněji je analyzovat. Sloužily také jako základ pro pochopení toho, jak je v členských státech organizována různá spolupráce v oblasti údajů o rybolovu a jak organizace spolupracují. Kromě toho bylo cílem případových studií analyzovat, jak uživatelé údajů v jednotlivých zemích využívají evropské statistiky rybolovu, a posoudit, zda evropské statistiky rybolovu splňují jejich potřeby z vnitrostátního hlediska. Vnitrostátní případové studie se uskutečnily v Dánsku, Irsku, Řecku, Francii, Itálii a Polsku. Kromě toho byla provedena podpůrná průřezová případová studie o akvakultuře, která se zaměřila zejména na otázku důvěrnosti údajů a která se týkala výše uvedených zemí a Německa;
·bylo provedeno online šetření jako cílená konzultace zaměřená na odborníky s obecnými a konkrétními otázkami týkajícími se evropských statistik rybolovu: ohledně jejich užitečnosti, snadnosti použití, nákladů na sběr, statistické kvality, efektivnosti, účinnosti a soudržnosti. Z 353 oslovených organizací nebo jednotlivců odpovědělo 135. Odpovědi dodalo 33 z 36 oslovených zemí (zahrnujících členské státy, země EHP, kandidátské a potenciální kandidátské země);
·veřejná konzultace s cílem získat informace od profesionálních uživatelů, jednotlivců a dalších zúčastněných stran o jejich zkušenostech s evropskými statistikami rybolovu. Dotazník vyplnilo 24 respondentů.
Vzhledem k tomu, že posouzení dopadů evropských statistik rybolovu bylo provedeno bezprostředně po hodnocení, byla v něm znovu použita velká část podkladů shromážděných pro účely hodnocení. Kromě toho v letech 2019–2020 proběhly konkrétní konzultace se širokou veřejností, odborníky (uživateli údajů) a tvůrci údajů.
·Konzultace se širokou veřejností: i) se zaměřily na to, zda evropské statistiky rybolovu odpovídají potřebám respondentů, a ii) umožnily respondentům vyjádřit se k cílům a možným variantám posouzení dopadů, stanovit jejich pořadí a poskytnout zpětnou vazbu k potenciálním dopadům těchto variant. Bylo obdrženo 15 odpovědí, přičemž preferovanou možností se stal nový zjednodušený právní rámec.
·Konzultace s odborníky se zaměřila na potřeby v oblasti údajů a bylo obdrženo 35 odpovědí. Respondenti poskytli podrobné odpovědi na otázky týkající se: i) jejich potřeby údajů o úlovcích, vykládkách a akvakultuře; ii) jejich preference ohledně četnosti a včasnosti údajů a iii) účelů, pro které používají evropské statistiky rybolovu (např. analýzy trhu a sledovatelnosti).
·Konzultace s tvůrci údajů proběhla během výročního zasedání skupiny ředitelů pro zemědělskou a rybářskou statistiku (DGAS). Zúčastnily se jí všechny členské státy a země EHP, jakož i některé kandidátské a potenciální kandidátské země. Cílem bylo společně diskutovat o možných dopadech návrhů možností, navrhnout další možnosti, seřadit možnosti a přispět k posouzení dopadů.
Po hodnocení a posouzení dopadů konzultace pokračovaly a zahrnovaly následující akce:
·několik strukturovaných setkání, která se uskutečnila v letech 2022 a 2023 s institucionálními pracovníky, odvětvovými organizacemi, zástupci členských států, soukromými producenty, odvětvovými organizacemi a vědci;
·několik zasedání pracovní skupiny Eurostatu pro statistiky rybolovu a jedno zvláštní zasedání skupiny ředitelů pro zemědělskou a rybářskou statistiku, která se konala v letech 2022 a 2023 a byla klíčová pro výběr nejvhodnější varianty z různých technických přístupů a pro doladění metodických postupů. Těchto setkání se mimo jiné zúčastnili zástupci iniciativy Organizace spojených národů s názvem Global Compact a Evropské asociace pro biomasu z řas.
•
Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Komise shromáždila a využila různé formy externích odborných znalostí, které byly zdůrazněny v oddíle „Konzultace se zúčastněnými stranami“ výše, k utváření a vypracování právních předpisů v oblasti evropských statistik rybolovu. Klíčovou roli sehrály národní statistické úřady, které přispěly svými odbornými znalostmi díky aktivní účastí v pravidelných pracovních skupinách pro jednotlivé oblasti, pracovních skupinách a na zasedáních skupiny ředitelů pro zemědělskou a rybářskou statistiku. Tato setkání umožnila rozsáhlé diskuse a výměnu názorů.
V roce 2021 bylo provedeno posouzení dopadů pro evropské statistiky rybolovu, k němuž Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 4. června 2021 kladné stanovisko. Tyto dokumenty budou zveřejněny společně s právním návrhem a do té doby jsou k dispozici na vyžádání.
K dosažení cílů navrhovaného nařízení byly zvažovány čtyři možnosti.
1.Základní scénář, tj. pokračování používání stávajících evropských statistik rybolovu.
2.Ukončení používání evropských statistik rybolovu.
3.Nový, zjednodušený právní rámec pro evropské statistiky rybolovu.
4.Nový právní základ pro akvakulturu a sestavování dostupných statistik rybolovu z administrativních zdrojů na úrovni EU, tj. hybridní varianta mezi variantou 2 a 3, kdy by se přestaly používat statistiky vykládky.
S ohledem na posouzení dopadů, výsledky konzultačních činností a diskuse se zúčastněnými stranami byla upřednostněna možnost 3, tj. nový zjednodušený právní rámec pro evropské statistiky rybolovu. Upřednostňovanou možnost podpořili hlavní uživatelé údajů: útvary Evropské komise, OECD, FAO, Mezinárodní rada pro průzkum moří, několik regionálních organizací pro řízení rybolovu, velká většina národních statistických úřadů odpovědných za statistiky rybolovu v Evropském statistickém systému (ESS) a většina respondentů konzultací.
Tato možnost nejlépe odpovídá cílům programu REFIT tím, že zjednodušuje a sjednocuje pět právních aktů, které v současnosti upravují evropské statistiky rybolovu, do jednoho soudržného právního rámce. Upřednostňovaná varianta umožňuje pružně přizpůsobovat statistické požadavky vyvíjejícím se potřebám uživatelů v souvislosti s koncipováním, prováděním, sledováním a hodnocením SRP a souvisejících politik EU. Nahrazuje také současné částečně nekoordinované a duplicitní přístupy soudržnou strategií pro celou Komisi a obnovenou strukturou evropských statistik rybolovu a akvakultury. To je důležité pro účinné provádění politiky a využívání zdrojů.
Kromě toho tato možnost povede ke snížení nákladů a zátěže několika způsoby. Za prvé omezí dvojí sběr údajů pro statistiku odlovů, neboť údaje mohou být získávány přímo z administrativních zdrojů na úrovni EU. Tím se sníží administrativní náklady a náklady na sběr údajů a rovněž časové zatížení respondentů, tj. rybářů. Za druhé, evropské statistiky rybolovu a akvakultury jsou v souladu s potřebami FAO, OECD a regionálních organizací pro řízení rybolovu. Členské státy tak budou moci umožnit Eurostatu, aby jejich jménem a s jejich souhlasem předával údaje těmto organizacím, čímž se sníží počet ohlašovacích povinností. Za třetí, jakmile dojde ke zjednodušení struktury údajů pro akvakulturu, budou mít uživatelé údajů k dispozici více údajů, což povede k tomu, že bude méně údajů důvěrných. Za čtvrté, zjednodušení mechanismů vykazování údajů sníží zátěž poskytovatelů a tvůrců údajů.
Očekává se, že upřednostňovaná možnost zvýší význam evropských statistik rybolovu, neboť nový právní rámec bude aktualizován tak, aby odrážel nové potřeby uživatelů, jako jsou například:
·celkové úlovky, včetně výmětů a rekreačního rybolovu, s informacemi o citlivých druzích;
·vykládky rybářského loďstva Unie v celosvětovém měřítku a vykládky plavidel třetích zemí v přístavech EU;
·ekologický a regionální rozměr akvakultury.
Roste potřeba podrobnějších a včasnějších evropských statistik na podporu provádění různých iniciativ Komise, včetně akčních plánů pro podporu ekologické produkce, udržitelnou akvakulturu, udržitelnou modrou ekonomiku, rozvoj odvětví řas, energetickou transformaci odvětví rybolovu a akvakultury a ochranu mořských ekosystémů.
Evropské statistiky rybolovu by se zefektivnily, neboť by nadále poskytovaly stávající výhody (např. by byly jednotným kontaktním místem pro vysoce kvalitní a srovnatelné statistiky rybolovu a akvakultury s dlouhými časovými řadami, které jsou přístupné všem), jakož i jednodušší a racionálnější právní rámec, který by lépe zohledňoval nové potřeby uživatelů a vyhovoval jim. Omezení dvojího vykazování sjednocením definic a reorganizací toků údajů by rovněž snížilo rozdíly mezi různými zdroji údajů, a zvýšilo tak spolehlivost, přesnost a mezinárodní srovnatelnost evropských statistik rybolovu.
Hlavní přímé náklady pro zúčastněné strany souvisejí s přizpůsobením se statistickým a technickým systémům v ESS. Očekává se, že tyto náklady na přizpůsobení budou zanedbatelné. Díky efektivnějšímu využívání údajů a zjednodušeným tokům údajů se očekává, že nový právní základ pro evropské statistiky rybolovu povede ve střednědobém až dlouhodobém horizontu k úsporám nákladů ve výši přibližně 1,2 milionu EUR ročně (na základě odhadovaných celkových nákladů na vypracování evropských statistik rybolovu ve výši přibližně 5,6 milionu EUR ročně pro 27 členských států a Evropskou komisi). Národní statistické úřady by měly mít z těchto úspor prospěch, neboť část evropských statistik rybolovu by se sestavovala přímo na základě administrativních údajů na úrovni EU pro SRP a došlo by ke sjednocení více toků údajů do jediného, který by zahrnoval potřeby na úrovni EU a na mezinárodní úrovni.
Dopad této iniciativy na malé a střední podniky a konkurenceschopnost je okrajový, neboť většina podniků v odvětví rybolovu a akvakultury jsou malé nebo střední podniky, které již musí předávat údaje pro administrativní účely. Většina statistik se navíc vypracovává na základě těchto stávajících souborů údajů. Mikropodniky a malé a střední podniky s méně než 10 zaměstnanci nelze vyloučit z povinnosti shromažďovat údaje pro evropské statistiky rybolovu, protože většina rybářských plavidel EU má posádky s méně než 10 členy. Dopady na ně jsou však okrajové.
Statistická nařízení mají přímý dopad na zdroje potřebné ke splnění legislativních požadavků evropských statistik rybolovu, jako jsou řízení a čas/vstupy požadované poskytovateli údajů, tvůrci údajů a Eurostatem. Tento dopad je poměrně omezený, neboť nařízení se týkají především úzké skupiny poskytovatelů údajů, kteří musí administrativní údaje poskytovat v každém případě, a malého počtu organizací odpovědných za vypracovávání statistik, jako jsou národní statistické úřady. Vzhledem k tomu, že nařízení jsou přímo použitelná v členských státech, mají činnosti uskutečňované v důsledku provádění těchto nařízení, jako je sběr, vypracování a ověřování statistik jednotlivými zeměmi a Eurostatem, dopady v podobě nákladů z hlediska zdrojů. Náklady jsou však omezené, protože ESS již vytváří statistiky rybolovu a je nutné pouze provést úpravy.
Evropské statistiky rybolovu mají dalekosáhlé nepřímé dopady na oblasti, jako je řízení politik a zachování mořských zdrojů, neboť díky poskytování vysoce kvalitních a srovnatelných údajů z různých zemí usnadňují koncipování, provádění a sledování fakticky podložených politik. Tyto dopady je však obtížné předvídat a kvantifikovat, neboť je obtížné odhadnout, jak budou tvůrci politik a další uživatelé statistiky využívat a jakou váhu jim budou přikládat v rozhodovacím procesu.
•
Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Úspora nákladů v rámci programu REFIT u upřednostňované možnosti:
|
Popis
|
Částka
|
Poznámky
|
|
Údaje o úlovcích: snížení zátěže a nákladů odstraněním dvojího vykazování údajů o úlovcích.
|
Roční úspory přímých nákladů spojených s údaji o úlovcích se odhadují na přibližně 1,2 milionu EUR ve srovnání s výchozím stavem.
|
Plánuje se vypracování statistik odlovů z administrativních zdrojů údajů na úrovni EU. Členské státy by již nemusely předávat statistiky odlovů.
Přímé a nepřímé úspory nákladů pro tvůrce údajů (národní statistické úřady a další vnitrostátní orgány). Úspory nákladů vycházejí z údajů poskytnutých členskými státy a vyplývají především z přímých a nepřímých osobních nákladů a nákladů na zjišťování.
Odhaduje se, že z dlouhodobého hlediska bude tato změna pro Komisi nákladově neutrální.
|
|
Opakované použití evropských statistik rybolovu mezinárodními organizacemi.
|
Snížení zátěže na úrovni členských států a mezinárodních organizací díky odstranění několika činností spojených s předáváním a ověřováním.
|
Ze zjednodušených toků údajů mají prospěch tvůrci údajů (národní statistické úřady a další vnitrostátní orgány) i uživatelé údajů (mezinárodní organizace); „jednou shromáždit, vícekrát použít“.
|
|
Zlepšení účinnosti: snížení objemu důvěrných údajů.
|
Uživatelé údajů by měli k dispozici více údajů při stejných nákladech jako dosud.
|
Zjednodušením struktury údajů by se uživatelům zpřístupnilo více údajů při stejných nákladech a stejné zátěži pro poskytovatele a tvůrce údajů.
|
Odhadované celkové náklady na vypracování evropských statistik rybolovu činí pro členské státy a Evropskou komisi přibližně 5,6 milionu EUR ročně, z čehož přibližně 5 % připadá na Evropskou komisi. Odhadované roční úspory nákladů na údaje o úlovcích činí 1,2 milionu EUR, tj. 21 % celkových nákladů.
Tyto náklady představují 0,05 % roční hodnoty produkce rybolovu a akvakultury v EU, což je velmi málo. Důvodem těchto nízkých nákladů je široké využívání dostupných administrativních údajů jako zdrojových údajů pro statistiky o úlovcích, vykládkách a loďstvu.
Členské státy hradí náklady na vypracování evropských statistik rybolovu ze svých rozpočtů, neboť národní statistické úřady musí plnit právní povinnosti EU týkající se těchto statistik a rovněž pravidelně přizpůsobovat své systémy novým nebo aktualizovaným nařízením.
5.
OSTATNÍ PRVKY
•
Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Vzhledem k tomu, že evropské statistiky rybolovu jsou statistickými nařízeními, která jsou přímo použitelná v členských státech EU, není zapotřebí žádná zvláštní podpora ani plán provádění.
•
Informativní dokumenty (u směrnic)
Žádné informativní dokumenty nejsou potřeba.
•
Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Tento právní návrh zavádí integrovaný rámec pro souhrnné evropské statistiky rybolovu a akvakultury týkající se: i) těžby biologických mořských zdrojů při rybolovných činnostech a jejich uvádění na trh; ii) struktury plavidel provádějících odlov a iii) produkce a struktury zařízení akvakultury. Klade důraz na opakované využívání administrativních údajů na úrovni EU pro sestavování těchto statistik a na omezení zdvojování a překrývání toků údajů s cílem snížit zátěž a náklady pro vnitrostátní poskytovatele a tvůrce údajů.
V článku 1 je vymezen předmět a oblast působnosti a následně jsou údaje, které mají být shromažďovány, kategoricky rozděleny do dvou hlavních oblastí: rybolovu a akvakultury. V rámci těchto oblastí jsou uvedena témata a dílčí témata, která jsou dále specifikována v příloze. Články 2 a 3 uvádějí příslušné pojmy (definice) a jednotky zjišťování. Článek 4 stanoví požadavky na údaje a kritéria pro osvobození členských států od povinnosti předkládat Komisi (Eurostatu) údaje o určitých proměnných. Rovněž zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem doplnění, vypuštění nebo změny témat a dílčích témat a k provádění aktů za účelem upřesnění požadovaných souborů údajů a jejich technických složek. Tato struktura má tu výhodu, že nabízí harmonizovaný základ se stejnými společnými aspekty pro všechna témata a zároveň řeší rozdíly mezi tématy v sekundárních právních předpisech.
Článek 5 stanoví, že Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem shromažďování údajů ad hoc, pokud je to považováno za nezbytné pro řešení dalších statistických potřeb. Článek 6 objasňuje statistické pokrytí podle nařízení.
S cílem omezit administrativní zátěž zmocňuje článek 7 Komisi – pokud členský stát nevznese námitku – k vypracovávání vnitrostátních a evropských statistik o úlovcích a loďstvu prostřednictvím opětovného použití příslušných údajů z databází nebo rejstříků zřízených právními předpisy EU, které buď spravuje Komise, nebo jsou zřízeny na vnitrostátní úrovni a Komise k nim má přístup. Článek 7 rovněž stanoví možnost vypracovávat v budoucnu evropské statistiky o vykládkách a akvakultuře za použití stejného přístupu.
Článek 8 stanoví zdroje údajů, které musí členské státy používat za předpokladu, že umožňují vypracovávat evropské statistiky splňující požadavky na kvalitu stanovené v článku 11 tohoto nařízení. Článek 9 zavádí možnost a podmínky, za kterých může Komise (Eurostat) po dohodě s dotčeným členským státem předávat souhrnné údaje, na které se vztahuje toto nařízení, mezinárodním, mezivládním a regionálním organizacím pro řízení rybolovu.
Články 10 a 11 se týkají referenčních období a podávání zpráv o kvalitě, pro které může Komise přijmout prováděcí akty. Článek 12 stanoví přechodný režim pro předávání údajů o úlovcích z rekreačního rybolovu a údajů o úlovcích citlivých druhů, jak je požadováno podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, dokud tyto údaje nebudou k dispozici.
Článek 13 specifikuje činnosti, na které se může vztahovat finanční příspěvek EU. Články 14–18 stanoví mechanismy udělování výjimek a výkonu přenesené pravomoci, jakož i postup projednávání ve výboru, zrušení a vstup v platnost.
2025/0246 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o evropských statistikách rybolovu a akvakultury a o zrušení nařízení (ES) č. 1921/2006, (ES) č. 762/2008, (ES) č. 216/2009, (ES) č. 217/2009 a (ES) č. 218/2009
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Spolehlivé, souhrnné a včasné evropské statistiky jsou nezbytné pro koncipování, provádění, monitorování a hodnocení politik a právních předpisů Unie týkajících se rybolovu a akvakultury, zejména v rámci společné rybářské politiky (dále také jen „SRP“). Tyto statistiky rovněž pomáhají posoudit dopad rybolovu a akvakultury na rozvoj podnikání, bezpečnost potravin, kvalitu vody, citlivé druhy, stanoviště, změnu klimatu a veřejné zdraví, jakož i posoudit fungování trhu a plnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 Organizace spojených národů.
(2)Evropské statistiky rybolovu a akvakultury by měly sloužit k podpoře věcně podloženého rozhodování a ke sledování pokroku při plnění strategických cílů Unie, jako je například Zelená dohoda pro Evropu.
(3)Evropské statistiky rybolovu a akvakultury se v současné době shromažďují na základě pěti právních aktů, které nezajišťují úplnou konzistentnost ve všech statistických oblastech. K zajištění konzistentnosti, zefektivnění statistických procesů a umožnění komplexnějšího přístupu je zapotřebí společný právní rámec.
(4)Vzrůstá potřeba podrobnějších a včasnějších evropských statistik na podporu provádění politik EU, právních předpisů, jakož i různých iniciativ Komise, včetně akčních plánů pro podporu ekologické produkce, udržitelnou akvakulturu,, udržitelnou modrou ekonomiku, rozvoj odvětví řas, energetickou transformaci odvětví rybolovu a akvakulturya ochranu mořských ekosystémů.
(5)V usneseních Parlamentu byl rovněž zdůrazněn význam evropských statistik rybolovu a akvakultury,.
(6)Unie se jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právuzavázala podporovat udržitelný rybolov a vykonává své pravomoci v oblasti zachování biologických mořských zdrojů a rybolovu, které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 1 písm. d) a čl. 4 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
(7)Koordinační pracovní skupina FAO pro statistiky rybolovu stanovuje mezinárodní normy pro statistiky rybolovu, včetně pojmů a klasifikací, jako jsou rybolovné oblasti pro statistické účely a seznam druhů ASFIS (Aquatic Sciences and Fisheries Information System). Evropské statistiky rybolovu a akvakultury by se v příslušných případech měly těmito normami řídit.
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 stanoví společný rámec pro evropské statistiky s důrazem na kritéria kvality a minimalizaci zatížení respondentů a administrativní zátěže.
(9)Pro efektivnost sběru údajů a kvalitu evropských statistik rybolovu a akvakultury je zásadní soudržnost, srovnatelnost a interoperabilita údajů a jednotné formáty vykazování.
(10)Toto nařízení by mělo sladit své požadavky na údaje, definice, metodiky a formáty vykazování s požadavky FAO a OECD, aby se zvýšila soudržnost, srovnatelnost a interoperabilita a snížila administrativní zátěž.
(11)Evropské statistiky akvakultury by měly vycházet z jasné definice „zařízení akvakultury“, která: i) je dále odlišuje od statistik podle právního rámce Unie pro zdraví zvířat a ii) zohledňuje jedinečné vlastnosti akvakultury (včetně produkce rostlin, řas a sinic) a koexistenci různých produkčních linek.
(12)Statistiky o ekologické produkci akvakultury jsou nezbytné pro sledování pokroku Akčního plánu pro podporu ekologické produkce EU. V zájmu zajištění soudržnosti a srovnatelnosti by měly být v maximální možné míře použity administrativní údaje z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 by se mělo vztahovat na údaje o zemských územních jednotkách.
(14)S cílem reagovat na nově vznikající požadavky na informace lze shromažďovat ad hoc údaje o rybolovu a akvakultuře. Takový dodatečný požadavek ohledně údajů by měl být řádně odůvodněn a neměl by respondenty a vnitrostátní orgány nepřiměřeně zatěžovat.
(15)Struktura údajů použitá v tomto nařízení by měla být srovnatelná s rámcem pro shromažďování údajů stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004.
(16)Metody sběru údajů by měly minimalizovat náklady a administrativní zátěž respondentů, včetně malých a středních podniků a členských států.
(17)Aby se zabránilo vícenásobnému vykazování členskými státy, měla by statistiky o úlovcích a rybářském loďstvu Unie vypracovávat Komise (Eurostat) z administrativních údajů na úrovni EU shromážděných podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218), pokud je to možné.
(18)V zájmu zefektivnění tvorby statistik by členské státy měly mít možnost používat různé zdroje údajů a metody, včetně administrativních zdrojů, šetření, imputace, odhadů a modelování. Měla by být rovněž podporována digitální řešení, monitorovací nástroje a dálkové senzory, přičemž by měla být zajištěna kvalita, přesnost, včasnost a srovnatelnost statistik.
(19)V rámci tohoto nařízení by měla být stanovena opatření, která zajistí, aby byly důvěrné údaje využívány v souladu s články 21 a 22 nařízení (ES) č. 223/2009.
(20)Komise (Eurostat) může předávat souhrnné údaje mezinárodním organizacím výhradně pro statistické nebo vědecké účely s cílem snížit zátěž spojenou s vykazováním.
(21)Statistiky a zprávy o kvalitě sestavené podle tohoto nařízení by měla Komise (Eurostat) šířit v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.
(22)Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen „Výbor pro ESS“) schválil jednotnou strukturu integrovaných metadat (dále jen „SIMS“) jako standard Evropského statistického systému (dále jen „ESS“) pro podávání zpráv o kvalitě, což přispívá k jednotným standardům a harmonizovaným metodám.
(23)Doporučení Komise (EU) 2023/397 vyzývá členské státy, aby při sestavování referenčních metadat a zpráv o kvalitě používaly statistické koncepty SIMS a aby doporučení prováděly v rozsahu, v jakém je relevantní pro statistiky rybolovu a akvakultury.
(24)Hodnocení Komise týkající se evropských statistik rybolovu (od roku 2019) doporučilo revizi stávajícího právního rámce, aby vyhovoval současným a budoucím statistickým potřebám.
(25)Posouzení dopadů vypracované Evropskou komisí týkající se evropských statistik rybolovu (od roku 2021) doporučilo, aby se v novém právním rámci upřednostnila účinnost a relevantnost statistik rybolovu a akvakultury.
(26)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společného rámce pro evropské statistiky rybolovu a akvakultury, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, je zapotřebí koordinovaný a harmonizovaný přístup. Z důvodu soudržnosti a srovnatelnosti lze proto tohoto cíle lépe dosáhnout na úrovni Unie, kdy by Unie měla mít možnost přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku by toto nařízení nemělo překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.
(27)S cílem reagovat na nově vznikající potřeby údajů v oblasti rybolovu a akvakultury a měnící se politické priority by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu dílčích témat uvedených v tomto nařízení a pokud jde o upřesnění požadavků na údaje v rámci sběru údajů ad hoc. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zvážit náklady a administrativní zátěž. Je nanejvýš důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, i s odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci by měli mít systematicky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(28)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení pravidelně předávaných údajů, jakož i údajů ad hoc: i) technické prvky předávaných souborů údajů a jejich technické formáty; ii) seznam proměnných; iii) popis proměnných; iv) měrné jednotky; v) proměnné týkající se citlivých druhů; vi) proměnné týkající se ekologické produkce; vii) proměnné na regionální úrovni; viii) prahové hodnoty pro určení proměnných osvobozených od požadavků na předkládání údajů; ix) jednotky zjišťování; x) požadavky na přesnost; xi) metodická pravidla a xii) lhůty pro předání údajů. Kromě toho by za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení praktických opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah a pro udělování výjimek členským státům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Při výkonu těchto pravomocí by Komise měla přihlížet k aspektům, jako jsou náklady a administrativní zátěž respondentů a členských států.
(29)V řádně odůvodněných případech by Komise měla mít možnost udělit členským státům na omezenou dobu výjimky, pokud jsou nezbytné významné úpravy jejich vnitrostátních statistických systémů k provedení tohoto nařízení, a zejména k přizpůsobení systémů sběru údajů novým požadavkům, včetně využívání administrativních zdrojů.
(30)Na podporu provádění tohoto nařízení by měly být členské státy i Unie povinny poskytovat finanční prostředky. Měl by proto být stanoven finanční příspěvek Unie ve formě grantů.
(31)Je třeba posílit koordinaci v rámci ESS s cílem zajistit soudržnost a srovnatelnost statistik rybolovu a akvakultury.
(32)Opatření stanovená tímto nařízením by měla nahradit opatření stanovená nařízeními Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1921/2006, (ES) č. 762/2008, (ES) č. 216/2009, (ES) č. 217/2009 a (ES) č. 218/2009. Uvedená nařízení by proto měla být zrušena.
(33)Návrh byl konzultován s Výborem pro ESS,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1.Toto nařízení stanoví integrovaný rámec pro evropské statistiky týkající se těžby biologických mořských zdrojů v rámci rybolovných činností a jejich uvádění na trh a loďstva Unie provádějícího odlov, produkce akvakultury a zařízení akvakultury.
2.Statistiky týkající se rybolovu a akvakultury pokrývají tyto oblasti a témata:
1)statistiky rybolovu:
a)úlovky;
b)vykládky;
c)loďstvo provádějící odlov;
2)statistiky akvakultury:
a)produkce akvakultury, kromě líhní a odchovných zařízení;
b)toky v akvakultuře;
c)zařízení akvakultury.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1)„vodami Unie“, „biologickými mořskými zdroji“, „rybářským plavidlem“, „rybářským plavidlem Unie“, „výměty“, „akvakulturou“, „rybolovnou činností“, „produkty rybolovu“ a „produkty akvakultury“ se rozumí pojmy ve smyslu příslušných definic uvedených v čl. 4 odst. 1 bodech 1, 2, 4, 5, 10, 25, 28, 29 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013;
2)„rybářským loďstvem Unie“ se rozumí pojem ve smyslu příslušné definice uvedené v čl. 2 písm. c) prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218;
3)„citlivým druhem“ se rozumí pojem ve smyslu příslušné definice uvedené v čl. 6 bodě 8 nařízení (EU) 2019/1241;
4)„úlovky“ a „vykládkou“ se rozumí pojmy ve smyslu příslušných definic uvedených v čl. 2 bodech 15 a 16 nařízení Komise (ES) č. 1639/2001;
5)„licencí k rybolovu“, „ rekreačním rybolovem“ a „plavidlem provádějícím odlov“ se rozumí pojmy ve smyslu příslušných definic uvedených v čl. 4 bodech 9, 28 a 33 nařízení (ES) č. 1224/2009;
6)„ekologickou produkcí“ se rozumí pojem ve smyslu příslušné definice uvedené v čl. 3 bodě 1 nařízení (EU) 2018/848;
7)„uvedením na trh“ se rozumí pojem ve smyslu příslušné definice uvedené v čl. 5 písm. f) nařízení (EU) č. 1379/2013;
8)„druhem“ se rozumí taxony organismů označené mezinárodním třípísmenným kódem, jak jej stanovila Organizace OSN pro výživu a zemědělství („FAO“) (seznam druhů ASFIS (Aquatic Sciences and Fisheries Information System) pro účely statistik o rybolovu), nebo – pokud tento kód neexistuje – třípísmenným kódem pro souhrnné údaje o taxonech;
9)„rybolovnými oblastmi FAO“ se rozumí zeměpisné rybolovné oblasti označené pomocí mezinárodního číselného kódu, který pro statistické účely stanovila FAO;
10)„komerčním rybolovem“ se rozumí komerční využívání mořských biologických zdrojů uskutečňované plavidlem provádějícím odlov s platnou licencí k rybolovu nebo fyzickou či právnickou osobou, která je držitelem licence nebo je registrována v alternativním systému pro rybolov bez plavidla;
11)„komerčními úlovky“ se rozumí úlovky získané komerčním rybolovem s výjimkou výmětů;
12)„rekreačními úlovky“ se rozumí úlovky druhů za podmínek, které jsou stanoveny v článku 55 nařízení (ES) č. 1224/2009, na území Unie a ve vodách Unie;
13)„prvním prodejem vyložených biologických mořských zdrojů“ se rozumí počáteční finanční transakce, při níž jsou vyložené produkty rybolovu poprvé uvedeny na trh;
14)„zařízením akvakultury“ se rozumí jakýkoli administrativně vymezený nebo určený prostor, kde se provozuje akvakultura, s výjimkou produkce akvarijních a okrasných druhů. Totéž zařízení akvakultury může mít několik produkčních linek;
15)„akvakulturou založenou na odlovu“ se rozumí praxe spočívající v odběru „semenného“ materiálu – od časných vývojových stadií po dospělé jedince – z přírody a jejich pozdější odchov v zajetí do tržní velikosti pomocí akvakulturních technik;
16)„prvním prodejem“ v akvakultuře se rozumí počáteční finanční transakce, při níž jsou produkty akvakultury poprvé uvedeny na trh;
17)„líhněmi a odchovnými zařízeními“ se rozumí místa pro umělé rozmnožování, líhnutí a chov vodních organismů od časných vývojových stadií. Pro statistické účely se líhně omezují na produkci oplozených jiker. Produkci nedospělých vodních živočichů v rané fázi vývoje zajišťují odchovná zařízení;
18)„produkcí akvakultury“ se rozumí výstup akvakultury, včetně produkce líhní a odchovných zařízení, určený k prodeji;
19)„vypuštěním do přírody“ se rozumí záměrné vypuštění vodních organismů do řek, jezer a jiných vod za účelem obnovy populace – za jinými účely než pro akvakulturu;
20)„jednotkou zjišťování“ se rozumí identifikovatelný subjekt, o němž lze získávat údaje;
21)„oblastí“ se rozumí jeden nebo několik souborů údajů pokrývajících určitá témata;
22)„tématem“ se rozumí obsah informací, které mají být sestaveny k jednotkám zjišťování, přičemž každé téma zahrnuje jedno nebo několik dílčích témat;
23)„dílčím tématem“ se rozumí podrobný obsah informací, které mají být shromážděny k jednotkám zjišťování v souvislosti s určitým tématem; každé dílčí téma zahrnuje jednu nebo více proměnných;
24)„souborem údajů“ se rozumí jedna nebo několik agregovaných proměnných uspořádaných ve strukturované podobě;
25)„proměnnou“ se rozumí charakteristika jednotky zjišťování, která může mít více než jednu hodnotu z množiny hodnot;
26)„údaji ad hoc“ se rozumí údaje, které mají pro uživatele v určitém okamžiku zvláštní význam, avšak které nejsou obsaženy v souborech pravidelně předávaných údajů;
27)„administrativními údaji“ se rozumí údaje generované nestatistickým zdrojem, obvykle v držení veřejných nebo soukromých subjektů, jejichž hlavním cílem není poskytovat statistiku;
28)„metadaty“ se rozumí informace potřebné k používání a výkladu statistiky a popisující údaje strukturovaným způsobem.
Článek 3
Jednotky zjišťování
Pro účely tohoto nařízení se údaje získávají pro tyto jednotky zjišťování:
a)rybářské loďstvo Unie;
b)jiná rybářská loďstva mimo Unii, která vykládají produkty rybolovu v Unii;
c)fyzické nebo právnické osoby, které jsou držiteli licence nebo jsou registrovány v alternativním systému, aby mohly lovit bez plavidla;
d)majitelé lodí, velkoobchodníci, registrovaní odběratelé, registrovaná dražební střediska a organizace producentů schválené členskými státy;
e)fyzické osoby provozující rekreační rybolov v Unii;
f)zařízení akvakultury v Unii.
Článek 4
Požadavky na údaje
1.Dílčí témata, četnost předávání údajů, referenční období a rozměry týkající se citlivých druhů, ekologické produkce a regionálního členění statistik rybolovu a akvakultury podle článku 1 jsou stanoveny v příloze.
2.Regionální údaje týkající se moře se předávají na úrovni nejpodrobnějších statistických rybolovných oblastí používaných v rybolovných oblastech FAO. Regionální údaje o vnitrozemí se poskytují na úrovni NUTS 2 podle definice v nařízení (ES) č. 1059/2003.
3.V zájmu omezení administrativní a finanční zátěže může být členský stát osvobozen od povinnosti předkládat Komisi (Eurostatu) údaje o určité proměnné, pokud:
a)má dotčená proměnná v daném členském státě nulový nebo nízký výskyt nebo
b)dotčená proměnná představuje malý podíl produkce akvakultury na vnitrostátní nebo regionální úrovni (oblast FAO nebo úroveň NUTS 2).
4.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 za účelem změny přílohy doplněním, vypuštěním nebo změnou dílčích témat, včetně jejich popisu, a změnou četnosti předávání údajů, referenčních období a použitelných rozměrů dílčích témat, jak je stanoveno v příloze.
5.Komise přijme prováděcí akty za účelem vymezení těchto technických prvků a případně jednotlivých souborů údajů, které mají být předány Komisi (Eurostatu):
a)seznam proměnných;
b)popisy proměnných;
c)měrné jednotky;
d)proměnné týkající se citlivých druhů;
e)proměnné týkající se ekologické produkce;
f)proměnné na regionální úrovni;
g)prahové hodnoty pro určení proměnných osvobozených od požadavků na předkládání údajů;
h)požadavky na přesnost;
i)metodická pravidla;
j)lhůty pro předání údajů.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 nejméně devět měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.
6.Členské státy předávají ke každému souboru údajů údaje a související metadata prostřednictvím technického formátu stanoveného Komisí (Eurostatem). K předávání údajů Komisi (Eurostatu) se používají služby jednotného kontaktního místa.
Článek 5
Shromažďování údajů ad hoc
1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 15 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení upřesněním údajů, které mají členské státy předat na bázi ad hoc, pokud je v rámci působnosti tohoto nařízení shromažďování dodatečných informací považováno za nezbytné pro řešení dodatečných potřeb statistiky. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:
a)témata a dílčí témata související s oblastmi stanovenými v článku 1, která se mají zahrnout v rámci sběru údajů ad hoc, a důvody těchto dodatečných potřeb statistiky;
b)referenční období.
2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 počínaje referenčním rokem [dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost]. Mezi lhůtami pro předání po sobě následujících sběrů údajů ad hoc musí být nejméně dvouletý interval.
3.Pro účely sběrů údajů ad hoc uvedených v odstavci 1 přijme Komise prováděcí akty, jimiž v příslušných případech upřesní tyto technické prvky údajů, které se mají předat:
a)seznam proměnných;
b)popisy proměnných;
c)měrné jednotky;
d)proměnné týkající se citlivých druhů;
e)proměnné týkající se ekologické produkce;
f)proměnné na regionální úrovni;
g)prahové hodnoty pro určení proměnných osvobozených od požadavků na předkládání údajů;
h)požadavky na přesnost;
i)metodická pravidla;
j)lhůty pro předání údajů;
k)jednotky zjišťování.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2 nejméně devět měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.
Článek 6
Pokrytí
1.Statistika musí vypovídat o statistické populaci, kterou popisuje.
2.Aby se snížila administrativní zátěž a zatížení statistických respondentů, zahrnují údaje o rybolovu a akvakultuře uvedené v čl. 1 odst. 2 v každém členském státě alespoň:
95 % hmotnosti komerčních úlovků;
90 % loďstva Unie provádějícího odlov, pokud jde o hmotnost výmětů;
90 % fyzických osob provozujících rekreační rybolov;
95 % hmotnosti vykládek;
95 % loďstva Unie provádějícího odlov;
95 % produkce akvakultury.
Článek 7
Vypracovávání evropských statistik rybolovu a akvakultury
1.Pro vypracovávání evropských statistik o úlovcích a loďstvu Unie provádějícím odlov Komise (Eurostat) opětovně použije příslušné údaje z databází nebo rejstříků zřízených právem Unie podle čl. 8 odst. 2, které buď spravuje Komise, nebo jsou zřízeny na vnitrostátní úrovni a Komise k nim má přístup. Před šířením těchto statistik konzultuje Komise (Eurostat) příslušné národní statistické úřady, aby zajistila splnění požadavků na důvěrnost statistických údajů. Pokud členský stát vznese námitku proti opětovnému použití svých vnitrostátních údajů Komisí (Eurostatem), předá Komisi (Eurostatu) údaje o úlovcích a loďstvu provádějícím odlov ve formě agregovaných souborů údajů. Tuto námitku musí dotyčný členský stát řádně odůvodnit a oznámit Komisi (Eurostatu) nejpozději 12 měsíců před začátkem referenčního roku.
2.Za účelem vypracování evropských statistik týkajících se vykládek a akvakultury předávají členské státy Komisi (Eurostatu) statistiky o vykládkách a akvakultuře ve formě agregovaných souborů údajů.
3.Pokud jsou k dispozici příslušné údaje o vykládkách nebo o akvakultuře z jiných databází nebo rejstříků zřízených právem Unie, Komise (Eurostat) tyto údaje opětovně použije k vypracování statistik podle stejných postupů, jaké jsou stanoveny v odstavci 1, za předpokladu, že tyto údaje splňují požadavky na kvalitu stanovené v článku 11.
Článek 8
Zdroje údajů a metody
1.Členské státy použijí jeden nebo více z následujících zdrojů údajů či metod za předpokladu, že umožní vypracovávat statistiky, které splňují požadavky na kvalitu uvedené v článku 11:
a)administrativní zdroje údajů uvedené v odstavci 2;
b)administrativní zdroje údajů založené na vnitrostátním právu;
c)statistická zjišťování;
d)inovativní metody a zdroje, jako jsou digitální nástroje a dálkové senzory.
2.Pokud jde o odst. 1 písm. a) tohoto článku, mohou členské státy využít údaje z těchto zdrojů:
a)elektronické databáze zřízené podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;
b)počítačové databáze zřízené podle nařízení (EU) 2017/1004;
c)rejstřík rybářského loďstva Unie zřízený podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218;
d)rejstříky zřízené podle nařízení (EU) 2018/848;
e)jakékoli další vhodné administrativní zdroje údajů zřízené podle práva Unie.
Článek 9
Sdílení údajů s mezinárodními organizacemi
Komise (Eurostat) může předávat souhrnné údaje, na které se vztahuje toto nařízení, mezinárodním, mezivládním a regionálním organizacím pro řízení rybolovu, pokud Komise (Eurostat) a dotyčná organizace uzavřou dohodu, která zajistí, že údaje budou použity výhradně pro statistické nebo vědecké účely. Touto dohodou musí být rovněž zavedena vhodná opatření, jejichž cílem je: i) chránit údaje, zejména zajistit fyzickou a logickou ochranu důvěrných údajů a ii) sledovat riziko nezákonného zveřejnění údajů nebo jakéhokoli jejich použití nad rámec účelu, pro který byly údaje předány, a předcházet tomuto riziku. Předávání důvěrných údajů v této souvislosti se uskutečňuje po dohodě s dotyčným členským státem.
Článek 10
Referenční období
První referenční období začíná v kalendářním roce [vložte rok začínající dnem 1. ledna následující 18 měsíců po přijetí].
Článek 11
Požadavky na kvalitu a podávání zpráv o kvalitě
1.Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.
2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění kvality údajů a metadat předávaných Komisi.
3.Komise (Eurostat) posuzuje kvalitu údajů a metadat, které jí byly předány nebo které obdržela z administrativních zdrojů na úrovni Unie.
4.Pro účely odstavce 3 předá každý členský stát Komisi (Eurostatu) k údajům předávaným během daného období poprvé do [vyplnit příslušné datum] a poté každé tři roky zprávu o kvalitě popisující statistické procesy, zahrnující zejména:
a)metadata popisující použitou metodiku a způsob, jak byly dosaženy technické specifikace stanovené v tomto nařízení;
b)informace o kvalitě údajů získaných ze zdrojů uvedených v čl. 8 odst. 1 a použitých k vypracování statistik podle tohoto nařízení;
c)informace o splnění požadavků na pokrytí stanovených v článku 6.
5.Komise (Eurostat) zveřejní každé tři roky zprávu o kvalitě statistik rybolovu a akvakultury sestavenou podle postupů uvedených v článku 7.
6.Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.
7.Je-li to nutné, informují členské státy Komisi (Eurostat) o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by mohly ovlivnit kvalitu předávaných údajů.
8.Na základě řádně odůvodněné žádosti Komise (Eurostatu) poskytnou členské státy veškeré další nezbytné informace, které jsou zapotřebí pro hodnocení kvality předávaných údajů a metadat.
Článek 12
Přechodný režim pro údaje o úlovcích citlivých druhů a úlovcích v rámci
rekreačního rybolovu
Odchylně od článku 7 se členské státy osvobozují od povinnosti předávat údaje týkající se úlovků citlivých druhů a úlovků v rámci rekreačního rybolovu, dokud nebudou k dispozici údaje požadované v článcích 14 a 55 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009.
Článek 13
Příspěvek Unie
1.Pro účely uplatňování tohoto nařízení může být národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům zahrnutým na seznamu uvedeném v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 poskytnut finanční příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie určený na náklady na:
a)shromažďování údajů ad hoc podle článku 5 tohoto nařízení;
b)využívání inovativních metod a přístupů, jako jsou digitální nástroje a dálkové senzory, uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.
2.Finanční příspěvek Unie podle tohoto článku nepřesáhne 90 % způsobilých nákladů.
3.Výše finančního příspěvku Unie podle tohoto článku se stanoví podle pravidel příslušného programu financování v závislosti na dostupnosti finančních prostředků.
Článek 14
Výjimky
1.Pokud použití tohoto nařízení nebo prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení vyžaduje rozsáhlé úpravy statistického systému členského státu, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými se dotyčnému členskému státu udělí výjimky, a to na maximální dobu dvou let. Příslušný členský stát podá Komisi řádně odůvodněnou žádost o takovou výjimku do tří měsíců ode dne vstupu dotyčného aktu v platnost.
Vliv těchto výjimek na srovnatelnost údajů členských států nebo na výpočet požadovaných včasných a reprezentativních evropských souhrnných ukazatelů se omezí na minimum. Při udělování výjimky se zohlední zátěž respondentů.
2.Prováděcí akty uvedené v odst. 1 prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.
Článek 15
Výkon přenesené pravomoci
1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
3.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].
4.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení přenesení pravomoci se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
5.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
6.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
7.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 4 nebo čl. 5 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 16
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen Výbor pro ESS zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 17
Zrušení
1.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1921/2006, (ES) č. 762/2008, (ES) č. 216/2009, (ES) č. 217/2009 a (ES) č. 218/2009 se zrušují s účinkem od 1. ledna [roku následujícího po uplynutí 18 měsíců od přijetí], aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v uvedených právních aktech, které se týkají předávání údajů a metadat, včetně zpráv o kvalitě, za na referenční období, která zcela nebo zčásti spadají do období před uvedeným datem.
2.Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 18
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna [roku následujícího 18 měsíců po přijetí].
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3
1.1.Název návrhu/podnětu3
1.2.Příslušné oblasti politik3
1.3.Cíle3
1.3.1.Obecné cíle3
1.3.2.Specifické cíle3
1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3
1.3.4.Ukazatele výkonnosti3
1.4.Povaha návrhu/podnětu4
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.5
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti5
1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5
1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5
1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6
1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ7
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv7
2.2.Systémy řízení a kontroly7
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie7
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění7
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)7
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí7
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU8
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky8
3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky10
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky10
3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu10
3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků17
3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky19
3.2.3.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu19
3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů19
3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu20
3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi21
3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem22
3.2.7.Příspěvky třetích stran22
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy23
4.Digitální rozměr24
4.1.Požadavky digitálního významu24
4.2.Data25
4.3.Digitální řešení29
4.4.Posouzení interoperability30
4.5.Opatření na podporu digitálního provádění33
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských statistikách rybolovu a akvakultury a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1921/2006, 762/2008, 216/2009, 217/2009 a 218/2009
1.2.Příslušné oblasti politik
Vypracovávání evropských statistik a společná rybářská politika
1.3.Cíle
1.3.1.Obecné cíle
Cílem právních předpisů o evropských statistikách rybolovu a akvakultury je poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelné a včasné evropské statistiky o rybolovu (úlovcích, vykládkách a loďstvu) a akvakultuře, které podporují koncipování, provádění, sledování a hodnocení SRP a souvisejících politik EU a zároveň snižují administrativní zátěž a náklady členských států.
Právní předpisy o evropských statistikách rybolovu a akvakultury budou zahrnovat hlavní rámcové nařízení a prováděcí akty. Jakožto nařízení je hlavní akt o evropských statistikách rybolovu a akvakultury přímo použitelný v členských státech EU, zatímco dva prováděcí akty především stanoví seznamy proměnných a popisů a metodické požadavky.
1.3.2.Specifické cíle
Specifický cíl č. 1
Uložit členským státům právní požadavek vypracovávat statistiky rybolovu a akvakultury, které by pokrývaly celou EU.
Specifický cíl č. 2
Vytvořit rámec pro srovnatelné a vysoce kvalitní statistiky v této oblasti.
1.3.3.Očekávané výsledky a dopady
Uživatelům údajů, jako je Evropská komise a další orgány EU, by měly evropské statistiky rybolovu a akvakultury poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelné a včasné evropské statistiky o rybolovu a akvakultuře pro účely provádění, sledování a hodnocení SRP a souvisejících politik EU.
Vnitrostátním tvůrcům údajů by měly evropské statistiky rybolovu a akvakultury snížit administrativní zátěž a náklady.
Odvětví rybolovu a akvakultury by měly evropské statistiky rybolovu a akvakultury poskytovat údaje pro sledování trhu, aniž by vznikla dodatečná zátěž.
1.3.4.Ukazatele výkonnosti
Úplnost statistik rybolovu a akvakultury.
Šíření statistik rybolovu a akvakultury ve veřejně přístupných databázích Eurostatu.
1.4.Návrh/podnět se týká:
nové akce
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
prodloužení stávající akce
sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Od vzniku Evropského hospodářského společenství v 50. letech minulého století poskytuje Eurostat evropské statistiky rybolovu o úlovcích, vykládkách, rybářském loďstvu Unie a akvakultuře, které jsou nezbytné pro činnost EU. Tyto statistiky jsou v současné době upraveny pěti právními akty, které pocházejí z 90. let 20. století a byly přepracovány v prvním desetiletí 21. století. Zmíněná nařízení mimo jiné stanoví statistické proměnné, rybolovné oblasti, na které se vztahují, referenční období, lhůty pro předávání údajů a kritéria kvality statistik.
Relevantní, srovnatelné a včasné oficiální evropské statistiky jsou nezbytné pro koncipování, provádění, sledování a hodnocení politik a právních předpisů Evropské unie týkajících se rybolovu. Tyto statistiky jsou potřebné zejména pro: i) zachování biologických mořských zdrojů; ii) SRP, včetně akvakultury, a iii) politiky a právní předpisy EU týkající se například životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, regionů, veřejného zdraví, bezpečnosti potravin a cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 OSN. Tyto statistiky jsou rovněž užitečné pro sledování dopadu rybolovu na citlivé druhy a stanoviště a dopadu akvakultury na kvalitu vody.
V posledních letech však změny a reformy SRP, nové iniciativy EU a rostoucí dostupnost administrativních a jiných zdrojů údajů pro sestavování statistik rybolovu způsobily, že současný právní rámec přestal být relevantní a účinný při uspokojování potřeb v oblasti údajů. Stávající právní základ je navíc poměrně nepružný a jeho složitost vede k tomu, že velké množství údajů o akvakultuře je označeno jako důvěrné, a údaje tudíž nejsou veřejně dostupné. Rovněž dochází k překrývání toků údajů o rybolovu z členských států EU do různých útvarů Evropské komise a do různých mezinárodních organizací. K překonání těchto problémů je zapotřebí nový právní akt.
Cílem tohoto návrhu nového statistického nařízení je proto zlepšit relevantnost evropských statistik rybolovu a akvakultury tím, že budou lépe odpovídat potřebám uživatelů, a zároveň zvýšit flexibilitu. Kromě toho návrh rozšiřuje pokrytí, snižuje objem důvěrných údajů a řeší problémy s kvalitou zdrojových údajů. To vede k menšímu počtu chybějících údajů, překrývání a nesrovnalostí v rámci unijních a celosvětových systémů statistik rybolovu.
Očekává se, že Komise přijme návrh nového právního rámce pro evropské statistiky rybolovu a akvakultury do roku 2025. Očekává se, že Evropský parlament a Rada přijmou nařízení v roce 2027 a prováděcí předpisy by měly následovat v roce 2028.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Jelikož je SRP ve výlučné pravomoci EU, podléhá ze své podstaty opatřením EU.
Společná rybářská politika musí být ze své podstaty založena na srovnatelných, včasných a vysoce kvalitních oficiálních evropských statistikách rybolovu a akvakultury, což lze zajistit pouze opatřeními na úrovni EU. Toho nelze dosáhnout izolovaným jednáním členských států, ale pouze společným a koordinovaným přístupem. Evropské právní předpisy v oblasti statistiky rybolovu a akvakultury poskytují celoevropský rámec pro sběr údajů a poskytování statistik rybolovu a akvakultury za použití pojmů a definic, které jsou harmonizovány ve všech členských státech. Zavádějí společné standardy a metodiky, které nejenže přinášejí srovnatelné výsledky pro potřeby řízení a analýzy SRP a dalších politik EU, ale také zvyšují efektivnost, včasnost a spolehlivost.
Evropské statistiky rybolovu a akvakultury vytvářejí významnou přidanou hodnotu tím, že integrují komplexní řetězec činností, které: i) slaďují potřeby uživatelů, definice a požadavky; ii) koordinují sestavování a předávání údajů; iii) stanoví společná kritéria kvality a rámec pro ověřování a iv) sledují dodržování právního rámce. Tento integrovaný proces zajišťuje, že evropské statistiky rybolovu a akvakultury jsou snadno dostupné širokému okruhu uživatelů.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Hodnocení statistik rybolovu za rok 2019 zdůraznilo následující body:
1. stávající právní předpisy týkající se statistik rybolovu dostatečně nevyhovují novým a vznikajícím potřebám údajů;
2. stávající právní základ není dostatečně pružný a nereaguje dostatečně rychle na vznikající potřeby;
3. stávající legislativní požadavky na akvakulturu jsou příliš podrobné a vedou k vysokému počtu důvěrných hodnot;
4. statistiky by mohly být vypracovávány efektivněji s využitím evropských administrativních zdrojů údajů;
5. existuje několik překrývajících se toků údajů.
1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Nepoužije se, neboť iniciativa bude provedena za použití již existujících zdrojů.
1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Nepoužije se, neboť první sběr údajů se očekává po skončení stávajícího víceletého finančního rámce.
1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu
Časově omezená doba trvání
–
s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,
–
finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.
Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2027 do roku 2030,
–poté plné fungování.
1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu
Přímé řízení Komisí
– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–
prostřednictvím výkonných agentur.
Sdílené řízení s členskými státy
Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,
– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
– veřejnoprávní subjekty,
– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,
–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Standardní pravidla Komise pro sledování a podávání zpráv.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Standardní systém řízení grantů Eurostatu.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Standardní systém řízení rizik Eurostatu.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Nevztahuje se na tento návrh.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Komise nefinancuje pravidelné vypracovávání statistik. V případě sběru údajů ad hoc bude Komise předkládat výzvy k podávání návrhů na granty.
Kromě uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů bude Eurostat uplatňovat strategii boje proti podvodům v souladu s obecnými opatřeními Komise pro boj proti podvodům. Tím se zajistí, že bude přístup k řízení rizika podvodů nastaven tak, aby určoval oblasti rizika vzniku podvodů a vhodné reakce. V případě potřeby budou zřízeny adekvátní informační nástroje věnované analyzování případů podvodů.
Eurostat vypracoval inspekční strategii, která doplňuje uskutečňování výdajů. Opatření a nástroje uvedené v této strategii se v plném rozsahu vztahují na navrhované nařízení. Díky snížení složitosti, uplatňování hospodárných postupů sledování a provádění kontrol ex ante a ex post na základě rizik se sníží pravděpodobnost podvodů a přispěje se k jejich prevenci. Součástí inspekční strategie jsou zvláštní opatření na zvyšování povědomí a příslušná odborná příprava zaměřená na prevenci podvodů.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
·Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
Finanční dopad návrhu nebude v době přijetí nařízení znám. Příspěvek EU se nepoužije pro shromažďování pravidelně předávaných statistických údajů, ale pouze pro shromažďování údajů ad hoc uvedené v článku 5 návrhu nařízení. První údaje ad hoc lze v případě zjištěné řádně odůvodněné neočekávané potřeby údajů shromáždit nejdříve dva roky po prvním referenčním roce. Z tohoto důvodu není možné určit finanční dopad.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů
|
jiných třetích zemí
|
jiné účelově vázané příjmy
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů
|
jiných třetích zemí
|
jiné účelově vázané příjmy
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Číslo
|
|
|
GŘ: <……>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
Rozpočtová položka
|
|
(3)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ <…….>
|
Závazky
|
=1a+1b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
=2a+2b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Číslo
|
|
|
GŘ: <……>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky
|
|
|
|
|
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
Rozpočtová položka
|
|
(3)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky
|
Závazky
|
=1a+1b +3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
pro GŘ <…….>
|
Platby
|
=2a+2b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
GŘ: <……>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky
|
|
|
|
|
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
Rozpočtová položka
|
|
(3)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky
|
Závazky
|
=1a+1b +3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
pro GŘ <…….>
|
Platby
|
=2a+2b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
víceletého finančního rámce
(referenční částka)
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
7
|
„Správní výdaje“
|
|
GŘ: ESTAT
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,564
|
0,564
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,056
|
0,056
|
|
GŘ ESTAT CELKEM
|
Prostředky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,620
|
0,620
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
GŘ: <……>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
GŘ <…….> CELKEM
|
Prostředky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,620
|
0,620
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7
|
Závazky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,620
|
0,620
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,620
|
0,620
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Číslo
|
|
|
GŘ: <……>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
Rozpočtová položka
|
|
(3)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ <…….>
|
Závazky
|
=1a+1b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
=2a+2b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
víceletého finančního rámce (referenční částka)
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
7
|
„Správní výdaje“
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
GŘ: <……>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
GŘ <…….> CELKEM
|
Prostředky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
GŘ: <……>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
GŘ <…….> CELKEM
|
Prostředky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7
|
Závazky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy
|
|
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)
|
CELKEM
|
|
|
VÝSTUPY
|
|
|
Druh
|
Průměrné náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
|
SPECIFICKÝ CÍL č. 1…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.2.3. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
OKRUH 7
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,564
|
0,564
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,056
|
0,056
|
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,620
|
0,620
|
|
Mimo OKRUH 7
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Ostatní výdaje správní povahy
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
CELKEM
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,620
|
0,620
|
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
|
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
|
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Položka administrativní podpory
[XX.01.YY.YY]
|
– v ústředí
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
– při delegacích EU
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
CELKEM
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):
|
|
Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise
|
Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
|
|
|
|
Má být financováno z okruhu 7
|
Má být financováno z položky BA
|
Má být financováno z poplatků
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst
|
3
|
|
Nepoužije se.
|
|
|
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)
|
|
|
|
|
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci
|
|
|
Externí zaměstnanci
|
|
3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi
Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.
Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.
Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.
|
CELKEM prostředky na digitální oblast a IT
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
OKRUH 7
|
|
Výdaje na informační technologie (podnikové)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mimo OKRUH 7
|
|
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
CELKEM
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
Návrh/podnět:
–
může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).
–
vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
–
vyžaduje revizi VFR.
3.2.7.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–
nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–
počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
Celkem
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–
na vlastní zdroje
–
na jiné příjmy
–
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
|
Rok 2024
|
Rok 2025
|
Rok 2026
|
Rok 2027
|
|
Článek ………….
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
4.DIGITÁLNÍ ROZMĚR
4.1.Požadavky digitálního významu
|
Odkaz na požadavek
|
Popis požadavku
|
Subjekt, na který se požadavek vztahuje nebo jehož se týká
|
Procesy na vysoké úrovni
|
Kategorie
|
|
Článek 4
|
Požadavky na údaje
|
Členské státy, Evropská komise
|
Sběr údajů, předávání údajů
|
Údaje, digitální veřejná služba
|
|
Článek 5
|
Shromažďování údajů ad hoc
|
Členské státy, Evropská komise
|
Sběr údajů, předávání údajů
|
Údaje, digitální veřejná služba
|
|
Článek 6
|
Pokrytí
|
Členské státy, Evropská komise
|
Sběr údajů,
ověření kvality údajů
|
Údaje, digitální veřejná služba
|
|
Článek 7
|
Vypracovávání evropských statistik rybolovu a akvakultury
|
Členské státy, Evropská komise
|
Opětovné použití údajů, zpracování údajů, předávání údajů
|
Údaje, digitální řešení, digitální veřejná služba
|
|
Článek 8
|
Zdroje údajů a metody
|
Členské státy
|
Opětovné použití údajů, zpracování údajů, předávání údajů
|
Údaje, digitální řešení, digitální veřejná služba
|
|
Článek 9
|
Sdílení údajů s mezinárodními organizacemi
|
Členské státy, Evropská komise,
mezinárodní, mezivládní a regionální organizace pro řízení rybolovu
|
Opakované použití údajů, předávání údajů
|
Údaje, digitální veřejná služba
|
|
Článek 11
|
Požadavky na kvalitu a podávání zpráv o kvalitě
|
Členské státy, Evropská komise
|
Ověření kvality údajů
|
Údaje, digitální veřejná služba
|
|
Článek 12
|
Přechodný režim pro údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu a údaje o úlovcích citlivých druhů
|
Členské státy, Evropská komise
|
Předávání údajů
|
Údaje, digitální veřejná služba
|
4.2.Data
|
Druh údajů
|
Odkaz (odkazy) na požadavek
|
Standard a/nebo specifikace (v příslušných případech)
|
|
Statistika rybolovu (úlovky, vykládky a loďstvo provádějící odlov)
|
Článek 4, článek 5, článek 6, článek 7, článek 8, článek 9, článek 11, článek 12
|
Údaje musí splňovat požadavky stanovené v příloze.
|
|
Statistiky akvakultury (produkce akvakultury, kromě líhní a odchovných zařízení, toky v akvakultuře a zařízeních akvakultury)
|
Článek 4, článek 5, článek 6, článek 7, článek 8, článek 9, článek 11, článek 12
|
Údaje musí splňovat požadavky stanovené v příloze.
|
|
Metadata
|
Článek 4, článek 5, článek 6, článek 7, článek 8, článek 9, článek 11, článek 12
|
Metadata musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.
|
Soulad s Evropskou strategií pro data
|
Soulad s Evropskou strategií pro data a dalšími politikami EU týkajícími se údajů je přesně popsán v 1.–33. bodě odůvodnění.
|
Soulad se zásadou „pouze jednou“
|
Nařízení navrhuje opětovné využití stávajících údajů z různých zdrojů, jako jsou administrativní databáze, rejstříky a zjišťování.
Článek 7 nařízení stanoví, že Komise (Eurostat) musí opětovně použít příslušné údaje z databází nebo rejstříků zřízených právem EU, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2, které buď spravuje Komise, nebo jsou zřízeny na vnitrostátní úrovni a Komise k nim má přístup. To znamená, že Komise bude údaje z těchto zdrojů shromažďovat pouze jednou a bude je opakovaně používat k více účelům, například k vypracovávání evropských statistik o úlovcích a loďstvu provádějícím odlov.
Nařízení rovněž navrhuje opětovné využití údajů z jiných zdrojů, jako jsou elektronické databáze zřízené podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, počítačové databáze zřízené podle nařízení (EU) 2017/1004, rejstříky rybářského loďstva zřízené podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218, rejstříky zřízené podle nařízení (EU) 2018/848. Článek 8 nařízení stanoví, že členské státy musí používat jeden nebo více těchto zdrojů údajů a metod za předpokladu, že umožní vypracování statistiky, která splňuje požadavky na kvalitu uvedené v článku 11.
|
|
Nařízení navrhuje zřídit integrovaný rámec pro evropské statistiky týkající se těžby biologických mořských zdrojů v rámci rybolovných činností a jejich uvádění na trh a loďstva Unie provádějícího odlov, produkce akvakultury a zařízení akvakultury. Tento rámec navrhuje zmocnit Evropskou komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci týkajících se technických specifikací nově vytvářených údajů a souvisejících metadat.
Zveřejněné údaje budou volně přístupné ve veřejné databázi Eurostatu (EUROBASE).
|
Toky údajů
|
Druh údajů
|
Odkazy na požadavky
|
Subjekt, který údaje poskytuje
|
Subjekt, který údaje přijímá
|
Podnět pro výměnu údajů
|
Četnost (v příslušných případech)
|
|
Komerční úlovky
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Výměty
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Rekreační úlovky
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Vyložené produkty
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Struktura loďstva provádějícího odlov
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Produkty akvakultury kromě jiker
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Jikry pocházející z akvakultury
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Akvakultura založená na odlovu
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Produkce líhní a odchovných zařízení
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Ročně
|
|
Zařízení
|
Příloha
Článek 1
|
Členské státy
|
Komise (Eurostat)
|
Kalendářní rok
|
Každý druhý rok
|
|
Souhrnné údaje, na které se vztahuje toto nařízení
|
Článek 9
|
Komise (Eurostat)
|
Mezinárodní organizace
|
Dle potřeby
|
//
|
|
|
|
|
|
|
|
4.3.Digitální řešení
|
Digitální řešení
|
Odkazy na požadavky
|
Hlavní požadované funkce
|
Odpovědný subjekt
|
Jak je zajištěna přístupnost?
|
Jak je zohledněna opakovaná použitelnost?
|
Použití technologií umělé inteligence (v příslušných případech)
|
|
Evropské statistické systémy pro rybolov a akvakulturu
|
Článek 7
|
Vypracovávat evropské statistiky o rybolovu
|
Evropská komise
|
Využití stávající infrastruktury
|
Využití stávající infrastruktury
|
Nespecifikováno
|
|
Vnitrostátní statistické systémy pro rybolov a akvakulturu
|
Článek 8
|
Vypracovávat evropské statistiky o rybolovu
|
Členský stát
|
Využití stávající infrastruktury
|
Využití stávající infrastruktury
|
Nespecifikováno
|
Evropské statistické systémy pro rybolov a akvakulturu
|
Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)
|
Způsob, jakým je dosaženo souladu
|
|
Akt o umělé inteligenci
|
Není relevantní.
|
|
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost
|
Na základě stávající statistické infrastruktury.
|
|
eIDAS
|
Na základě stávající statistické infrastruktury.
|
|
Jednotná digitální brána a IMI
|
Není relevantní.
|
|
Jiné
|
Opětovné použití příslušných zdrojů údajů podle odvětvových politik.
|
Vnitrostátní statistické systémy pro rybolov a akvakulturu
|
Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)
|
Způsob, jakým je dosaženo souladu
|
|
Akt o umělé inteligenci
|
Není relevantní.
|
|
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost
|
Na základě stávající statistické infrastruktury.
|
|
eIDAS
|
Na základě stávající statistické infrastruktury.
|
|
Jednotná digitální brána a IMI
|
Není relevantní.
|
|
Jiné
|
Opětovné použití příslušných zdrojů údajů podle odvětvových politik.
|
4.4.Posouzení interoperability
|
Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb
|
Popis
|
Odkazy na požadavky
|
Řešení pro Interoperabilní Evropu
(NEPOUŽIJE SE)
|
Jiná řešení interoperability
|
|
Statistické služby
|
Šíření statistik
|
Všechny
|
|
Veřejná databáze Eurostatu (EUROBASE):
Databáze – Eurostat
|
Statistické služby
|
Posouzení
|
Opatření
|
Potenciální zbývající překážky
|
|
Posouzení souladu se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami
Uveďte příslušné digitální a odvětvové politiky
|
Tento akt zajišťuje konzistentnost a zefektivňuje statistické procesy v oblasti evropských statistik rybolovu a akvakultury.
Na základě právního rámce nařízení (ES) č. 223/2009.
Založen na údajích (nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218.
Sladěn s rámcem pro shromažďování údajů (nařízení (EU) č. 2017/1004).
|
-Mají být uzavřeny dohody mezi Komisí a členskými státy týkající se dodatečných kontrol kvality, požadavků na důvěrnost a šíření údajů z ECR.
|
|
Posouzení organizačních opatření pro snadné přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb
Uveďte plánovaná správní opatření
|
-Stejně jako v případě všech evropských statistik šířených Eurostatem jsou statistiky rybolovu a akvakultury spojeny s popisem metadat; – členským státům se doporučuje používat „nejnovější verzi SIMS“ (viz doporučení Komise (EU) 2023/397). Ke všem tabulkám šířeným Eurostatem je přiřazen popis metadat.
-Využívá stávající síť statistických úřadů.
|
|
|
Posouzení opatření přijatých k zajištění společného porozumění údajům
Uveďte seznam těchto opatření
|
-Podporuje používání mezinárodních standardů pro statistiku rybolovu, včetně pojmů a klasifikací, jako jsou rybolovné oblasti pro statistické účely a seznam druhů ASFIS.
-Podporuje sladění požadavků na údaje, definic, metodik a formátů vykazování s požadavky FAO a OECD.
-Podporuje používání jasné definice pojmu „zařízení akvakultury“.
-Uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 na údaje o územních jednotkách.
|
-Konkrétní zdroje údajů, které mají být podle právních předpisů opětovně použity, nemusí používat harmonizované pojmy a granularita zjišťování může bránit opakovanému použití údajů pro účely statistiky;
-aspekty provádění mohou zahrnovat vytvoření dalších slovníků.
|
|
Posouzení používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a standardů
Uveďte seznam těchto opatření
|
-Struktura údajů použitá v tomto nařízení by měla být srovnatelná se strukturou rámce pro shromažďování údajů stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004.
-GŘ MARE shromažďuje údaje s využitím mezinárodního standardu FLUX
(DG-MARE-FLUX-Brochure.pdf)
.
|
-K získání a vypracování údajů, které jsou v současné době uloženy v interních úložištích Komise, je zapotřebí dalšího vývoje.
|
4.5.Opatření na podporu digitálního provádění
|
Popis opatření
|
Odkazy na požadavky
|
Úloha Komise
(v příslušných případech)
|
Zapojené subjekty
(v příslušných případech)
|
Předpokládaný harmonogram
(v příslušných případech)
|
|
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy.
|
Čl. 4 odst. 4
|
Přijímání aktů v přenesené pravomoci
|
//
|
Je-li to považováno za nutné.
|
|
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž se stanoví technické prvky jednotlivých souborů údajů.
|
Čl. 4 odst. 5
|
Přijímání prováděcích aktů
|
//
|
Nejméně devět měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.
|
|
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci pro shromažďování údajů ad hoc (kdykoli je to považováno za nutné).
|
Článek 5
|
Přijímání aktů v přenesené pravomoci
|
//
|
Ne dříve než v referenčním roce X (přičemž „X“ znamená dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost).
|
|
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž se stanoví praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah.
|
Článek 11
|
Přijímání prováděcích aktů
|
//
|
Nejméně devět měsíců před začátkem příslušného referenčního roku.
|
|
Přechodná opatření týkající se rekreačních úlovků, která usnadňují provádění nařízení.
|
Článek 12
|
//
|
Členské státy
|
//
|
|
Finanční příspěvek
(pro shromažďování údajů ad hoc a používání inovativních metod a přístupů).
|
Článek 13
|
Řídí provádění programu financování
|
Statistické úřady členských států
|
Je-li to považováno za nutné.
|