2023/0363 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010, (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 806/2014, (EU) 2021/523 a (EU) 2024/1620, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv v oblasti finančních služeb a podpory investic

1.Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2023) 593 final – 2023/0363 COD):	17. října 2023.
Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru:	14. února 2024.
Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení:	12. března 2024.
Datum předložení pozměněného návrhu:	Nepoužije se.
Datum přijetí postoje Rady:	[8. července 2025].

2.Cíl návrhu Komise

Cílem tohoto návrhu je usnadnit sdílení informací mezi orgány, jakož i jejich opětovné použití, a zabránit nadbytečnému podávání zpráv finančními subjekty a dalšími účastníky finančního trhu, kteří jsou povinni oznamovat údaje různým vnitrostátním orgánům a orgánům EU dohlížejícím na finanční systém. V rámci téhož návrhu Komise samostatně rovněž navrhuje snížit četnost podávání zpráv o Programu InvestEU.

3.Připomínky týkající se postoje Rady

Postoj Rady, přijatý v prvním čtení, plně odráží politickou dohodu dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou dne 17. prosince 2024. Komise tuto dohodu podporuje. Hlavními body této dohody jsou:

·Pokud jde o rozsah povinnosti sdílení údajů, spolunormotvůrci se dohodli, že se bude vztahovat na všechny orgány na úrovni EU dohlížející na finanční systém: tři evropské orgány dohledu (tj. Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), Evropskou radu pro systémová rizika, Jednotný výbor pro řešení krizí, Evropskou centrální banku jakožto příslušný orgán pro jednotný mechanismus dohledu, a Orgán pro boj proti praní peněz. Spolunormotvůrci však z rozsahu povinnosti sdílení údajů vynechali vnitrostátní příslušné orgány; jejich sdílení nad rámec toho, co je již stanoveno v právních předpisech EU, bude proto i nadále dobrovolné. Komise vyjadřuje politování nad tímto konkrétním výsledkem (viz prohlášení Komise v dodatku), protože snižuje potenciál iniciativy ke snížení zátěže, přijímá jej však jako kompromis.

·Pokud jde o integrovaný systém podávání zpráv, jak jej předložil Evropský parlament ve svém postoji v prvním čtení, bude se nařízením vyžadovat, aby evropské orgány dohledu vypracovaly zprávu, která stanoví plán provádění meziodvětvového integrovaného systému podávání zpráv, a to na základě probíhající odvětvové činnosti evropských orgánů dohledu. Další zpráva evropských orgánů dohledu o překážkách sdílení údajů byla dohodnuta jako samostatný výstup, měla by být předložena za dva roky a v případě potřeby pravidelně aktualizována. Dopady této dohody na zdroje, které Komise stanovila během interinstitucionálních jednání, však spolutvůrci právních předpisů neschválili, a proto nebudou na tuto činnost evropských orgánů dohledu k dispozici žádné další zdroje.

·Pokud jde o memoranda o porozumění týkající se sdílení údajů, spolunormotvůrci se dohodli, že orgány mohou uzavřít memoranda o porozumění týkající se ujednání o výměně informací. Komise může pro orgány vypracovat nezávazné pokyny s cílem stanovit hlavní aspekty těchto memorand o porozumění.

·Pokud jde o povinnost požadovat údaje od jiných orgánů (zásada „vykázat jednou“), spolunormotvůrci se dohodli na povinnosti orgánů požadovat údaje od jiných orgánů, které je již mají, a nikoli od vykazujících subjektů, přičemž vzali v úvahu, že mohou nastat případy, kdy orgány potřebují flexibilitu, aby se mohly obrátit přímo na finanční instituce.

·Pokud jde o sdílení údajů pro výzkum a inovace, dohoda podpoří opakované použití údajů pro účely výzkumu a inovací, přičemž se s nimi bude zacházet vhodným způsobem za účelem jejich anonymizace a ochrany důvěrných informací. Stejně jako v návrhu Komise bude sdílení s třetími stranami v oblasti výzkumu a inovací dobrovolné a spolunormotvůrci dále upřesnili, že subjekty údajů a členské státy by neměly být identifikovatelné. Oproti tomu nebylo dosaženo dohody o sdílení údajů s Komisí, kterou Komise navrhla za účelem posílit svou schopnost posuzovat dopady svých návrhů způsobem, který by zabránil identifikaci jednotlivých subjektů.

·Pokud jde o navrhované změny nařízení o Programu InvestEU, bylo dohodnuto, že budou zachovány v souladu s návrhem Komise.

4.Závěr

Komise podporuje výsledky interinstitucionálních jednání, a proto může přijmout postoj Rady v prvním čtení, přičemž konstatuje, že kompromisní znění oslabuje potenciál snížení zátěže ve srovnání s návrhem Komise.

5.Prohlášení Komise

Komise předložila prohlášení do zápisu z jednání Coreperu (část II) konaného dne 2. dubna 2025, které je uvedeno v dodatku.

DODATEK

Prohlášení Komise

Prohlášení Komise předložené do zápisu z jednání Coreperu (část II) dne 2. dubna 2025:

„Komise je pevně odhodlána snižovat zátěž. Dohoda dosažená v rámci trialogu dne 17. prosince je dalším důležitým krokem směrem k systému, v němž jsou údaje vykazovány jednou a poté v co největší míře sdíleny a opakovaně používány. Komise nicméně vyjadřuje hluboké politování nad tím, že potenciál návrhu ke snížení zátěže byl výrazně oslaben poté, co bylo rozhodnuto nezahrnout příslušné vnitrostátní orgány do rozsahu povinností sdílení údajů. Snižování administrativní zátěže je společným cílem, který často veřejně připomínají hlavy států a předsedové vlád (viz závěry Evropské rady ze dne 17. a 18. dubna 2024 o unii kapitálových trhů), a všechny instituce by měly usilovat o zjednodušení pro podniky v EU. Komise bude tento cíl i nadále podporovat, mimo jiné probíhajícím prováděním své Strategie pro údaje v oblasti dohledu ve finančních službách EU a prací na integrovaném podávání zpráv.“