DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Obecné souvislosti návrhu

Politické směry předsedkyně von der Leyenové pro období 2024–2029 1 stanoví plán udržitelné prosperity. Plán zdůrazňuje potřebu zvýšit konkurenceschopnost, aby se otevřely příležitosti, stimulovaly inovace a podpořil růst v Evropské unii (EU).

Zpráva Maria Draghiho „The future of European competitiveness“ (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti) 2 poukazuje na nákladnou regulační zátěž, která má dopad zejména na malé a střední podniky v důsledku nadměrných oznamovacích povinností, investičních mezer a nepříznivých podmínek pro získávání soukromých investic. Zpráva se vyslovuje pro koordinované úsilí, ať už prostřednictvím menších kumulativních kroků, odvážných opatření na úrovni EU nebo zvýšené subsidiarity s cílem tuto nákladnou regulační zátěž snížit.

Kompas konkurenceschopnosti Komise 3 , v němž byl na základě doporučení z této zprávy vytvořen strategický plán, uvádí pět horizontálních faktorů, které se týkají všech politik a odvětví. Patří mezi ně systematické úsilí o zjednodušení regulační zátěže, včetně zjednodušení, zrychlení a zefektivnění postupů pro přístup k finančním prostředkům EU. Kompas klade důraz na úzké propojení s digitalizací pro lepší správu dat, minimalizaci nákladů na dodržování předpisů a administrativních nákladů.

Sdělení „Evropa jednodušší a rychlejší“ 4 předkládá nový způsob práce mezi orgány EU, členskými státy a zúčastněnými stranami v duchu partnerství a spolupráce s cílem zjednodušit pravidla EU, snížit regulační zátěž a zlepšit způsob tvorby a provádění pravidel. Sdělení stanoví cíl snížit do konce roku 2029 administrativní zátěž vyplývající z předpisů EU nejméně o 25 % pro všechny společnosti a o 35 % pro malé a střední podniky.

Jak zdůraznila Komise ve Strategii unie připravenosti 5 ze dne 26. března 2025, pandemie COVID-19 a nedávný geopolitický vývoj ukázaly, že hospodářství Unie a její společnost jako celek mohou být hluboce narušeny velkými kritickými událostmi, jako jsou ozbrojené konflikty nebo hybridní hrozby, a že je třeba zajistit připravenost na prevenci a reakci na tyto hrozby. Komise si je zejména vědoma závažných problémů, které by pro zemědělce působící v dotčené oblasti mohl představovat ozbrojený konflikt na území členského státu nebo závažná sabotáž infrastruktury týkající se například dodávek vody. V této souvislosti Komise připomíná, že jak je vysvětleno ve sdělení o pojmech „vyšší moc“ a „mimořádné okolnosti“ v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky ze dne 30. května 2024 6 , pojem „vyšší moc“ by mohl zahrnovat i situace, které nejsou v článku 3 uvedeného nařízení výslovně zmíněny, jako je ozbrojený konflikt nebo sabotáž infrastruktury na území členského státu, pokud jsou splněny příslušné podmínky. Vyšší moc proto může zemědělce působící v oblasti, které se tyto události týkají, osvobodit od právních důsledků, které by podle platných pravidel normálně vyplynuly z nedodržení jejich povinností.

Úzká spolupráce a dialog mezi institucemi EU, zemědělci a dalšími zúčastněnými stranami v zemědělsko-potravinářském odvětví na všech úrovních je hlavní zásadou „Vize pro zemědělství a potraviny“6. Vize uznává zásadní roli zemědělců ve společnosti a snaží se zvýšit konkurenceschopnost a přitažlivost zemědělsko-potravinářského odvětví. Vychází ze strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU7a nastiňuje podmínky potřebné pro to, aby se tomuto odvětví dařilo a aby i nadále přinášelo společnosti řadu výhod, a to jak v současnosti, tak i do roku 2040. Jako klíčové oblasti pro dosažení těchto cílů jsou označeny zjednodušení, výzkum, inovace a digitalizace.

Vize zdůrazňuje, že „zemědělci by měli být podnikateli a poskytovateli a neměli by se potýkat se zbytečnou byrokratickou nebo regulační zátěží“, aby mohli podporovat inovace a udržitelnost zemědělských postupů. Tato vize a rozmanitost odvětví vyžadují spíše individuální přístupy než „univerzální“ řešení, a to spolu s kontrolou reálného stavu právních předpisů EU a zjednodušeními usnadněnými díky novým technologiím, jako je automatizované podávání zpráv s cílem snížit administrativní zátěž. Stejně důležité je najít správnou rovnováhu mezi regulačními politikami a politikami založenými na pobídkách. Vize zohledňuje specifické potřeby menších zemědělských podniků a zdůrazňuje potřebu minimální administrativní zátěže a snazšího přístupu k podpoře ze společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“). Tyto a některé další zemědělské podniky jsou často znevýhodněny, pokud jde o přístup k finančním prostředkům a jejich využívání, což jim brání v investicích, inovacích a rozvoji.

V období 2023–2027 podporuje SZP zemědělce prostřednictvím vnitrostátních strategických plánů SZP (dále jen „plány SZP“, „plány“), které členské státy vypracovávají na základě společného rámce EU s cílem řešit hospodářské, environmentální a sociální výzvy. Tento přístup posiluje subsidiaritu v řízení SZP a také zaměření politiky na výkonnost, což umožňuje reagovat na problémy v zemědělství napříč územími členských států integrovaně a cíleněji. V rámci tohoto přístupu hrají členské státy důležitou roli při udržování administrativní zátěže pro zemědělce v omezené a přiměřené míře.

Po jejich schválení v roce 2022 se od roku 2023 provádí 28 plánů SZP, které poskytují přímou podporu příjmů zemědělců, financování environmentálních programů, pomoc zaměřenou na investice, inovace, zvláštní potřeby některých zemědělských odvětví a rozvoj venkova. V plánech je podrobně popsán soubor požadavků, intervencí a cílů v rámci deseti specifických cílů SZP, u nichž se pokrok měří pomocí společných ukazatelů. Plány hrají důležitou roli při zachování příjmů zemědělců a zároveň usnadňují přechod zemědělství EU na udržitelný model hospodaření, čímž zajišťují potravinové zabezpečení a životaschopnost venkovských oblastí.

Společná zemědělská politika je podporována dobře zavedeným rámcem pro shromažďování a projednávání zpětné vazby od zúčastněných stran prostřednictvím skupin odborníků a skupin pro občanský dialog pro průřezová, tematická a odvětvová fóra. Síť pro SZP sdružuje organizace zemědělců a další organizace, správní orgány, výzkumné pracovníky, podnikatele a další odborníky z praxe za účelem výměny znalostí a informací, podpory vzájemného učení a sdílení osvědčených postupů. Možnosti pro zapojení zúčastněných stran na úrovni členských států poskytuje rámec pro správu v rámci plánů SZP, včetně monitorovacích výborů.

Specifické souvislosti a cíle

První rok provádění plánů se shodoval se začátkem útočné války Ruska proti Ukrajině, která od té doby výrazně ovlivnila trhy a změnila širší souvislosti zemědělské politiky EU. Produkci mnoha zemědělců v celé EU zároveň významně ovlivnily přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo jiné katastrofické události.

V návaznosti na rozsáhlé protesty zemědělců na počátku roku 2024 a diskuse v Evropské radě o výzvách, kterým čelí zemědělské odvětví, a na zpětnou vazbu od orgánů EU a zúčastněných stran ohledně prvního roku provádění plánů SZP předložila Komise soubor cílených úprav právního rámce SZP 7 . Cílem těchto úprav bylo lépe sladit právní rámec EU se skutečným stavem v zemědělských podnicích, zlepšit správu plánů ze strany členských států a snížit zátěž spojenou s kontrolami zemědělců.

Diskuse o zjednodušení SZP pokračovala v roce 2025 s využitím poznatků z roku 2024, který představoval druhý rok provádění plánů. Dne 27. ledna 2025 se sešli ministři zemědělství EU a vyzvali k dalšímu zjednodušení. Z těchto výzev celkově vyplynula potřeba zlepšit konkurenceschopnost zemědělských podniků v EU, snížit zátěž pro zemědělce i veřejnou správu a efektivněji rozdělovat omezené zdroje tak, aby odpovídaly měnícím se požadavkům. Ukázaly také, že některé příležitosti vyplývající ze SZP zůstávají nedostatečně využity z důvodu složitého provádění a řízení. Zvláštní okolnosti, postupy a potřeby určitých skupin zemědělců nejsou vždy dobře rozpoznány, což může vést k překrývajícím se povinnostem.

Pomocí navrhovaných úprav právních předpisů v oblasti SZP chce Komise zlepšit jejich provádění tím, že poskytne rychlou a spolehlivou reakci na zjištěné problémy a nové výzvy. Reakce by měla zvýšit flexibilitu členských států a snížit zátěž zemědělců, aby mohli využít všech možností SZP, a zároveň zachovat roli SZP při podpoře transformace evropského zemědělství.

Vize pro zemědělství a potraviny nastínila klíčové oblasti současného zemědělského legislativního rámce, které je třeba upravit (zatímco jiné, dalekosáhlejší otázky byly vyčleněny pro diskuse v souvislosti se SZP po roce 2027). Tento návrh se jimi zabývá takto:

·Zjednodušení a zefektivnění požadavků pro zemědělské podniky, aby se lépe přizpůsobily různým situacím a různým zemědělským postupům. Toho bude dosaženo například přizpůsobením rámce podmíněnosti SZP postupům uplatňovaným ekologickými zemědělci, umožněním plateb na hospodářská zvířata a úly pro agroenvironmentální a klimatické závazky a ekoschémata, zohledněním zejména ekologického zemědělství, zajištěním větší flexibility při provádění standardů DZES 1, 2 a 4, a to při zachování jejich přínosu k jejich cílům zavedením možnosti rychlého vyplacení podpory v případě krize, pružnějším řízením rizik pro určité plodiny a typy zemědělců.

·Zefektivnění podpory pro menší a střední zemědělské podniky podporou členských států a zemědělců k většímu využívání zjednodušených plateb. Toho bude dosaženo například zvýšením ročního limitu paušálních plateb pro malé zemědělce nebo podporou rozvoje jejich podnikání.

·Zvýšení konkurenceschopnosti. Kromě obecného zjednodušení jej bude dosaženo zjednodušením pravidel pro finanční nástroje, standardním vykazováním nákladů na investice a rozšířenou finanční pomocí pro odvětví ovoce a zeleniny.

·Možnost větší flexibility pro členské státy při řízení strategických plánů SZP. Toho bude dosaženo například odstraněním povinnosti přezkumu plánu SZP vyplývající ze změn některých právních aktů EU, ukončením mechanismu výročního schvalování výkonnosti, zjednodušením hodnocení kvality v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „IACS“), poskytnutím větší flexibility v metodice kontrol podmíněnosti, lepším sladěním pravidel pro změny mezi Evropským zemědělským záručním fondem (dále jen „EZZF“) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a tím, že schválení Komise budou podléhat pouze ty změny, které jsou strategické povahy, a prodloužením lhůt, které se vztahují na výroční přezkum výkonnosti.

Úsilí o jednoduché provádění právních předpisů se neomezí pouze na strategické plány SZP.

Je také třeba zdůraznit zásadní úlohu, kterou budou mít členské státy při zajišťování smysluplného zjednodušení na základě návrhu. Úsilí Komise poskytnout širší možnosti volby k dosažení politických cílů by měly využít i členské státy, aby zemědělcům zajistily plný užitek z cílů návrhu v oblasti zjednodušení.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhované změny jsou v souladu s obecnou filozofií základních aktů SZP, které jsou v současné době v platnosti, konkrétně nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116. Návrh je proto v souladu se stávající politikou.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh upravuje řadu ustanovení v nařízeních (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, která jsou v současné době v platnosti a která byla považována za konzistentní s jinými politikami EU, a doplňuje nová ustanovení v souladu s obecnou filozofií stávajících základních aktů SZP. Návrh je proto v souladu s ostatními politikami EU, protože do stávajících politik nezavádí zásadně nové prvky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem je čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), neboť cílem návrhu je změnit nařízení (EU) 2021/2115 i nařízení (EU) 2021/2116.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Smlouva o fungování EU stanoví, že pravomoc určovat zemědělskou politiku EU je sdílena mezi EU a členskými státy. EU svou pravomoc vykonává přijímáním různých legislativních aktů, které vymezují a provádějí SZP EU, jak stanoví články 38 až 44 Smlouvy o fungování EU. Nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116 jsou součástí legislativního rámce SZP EU. Aby se zmírnily některé obtíže, dosáhlo se zjednodušení a snížila se administrativní zátěž, je třeba tato nařízení změnit, což lze provést pouze na úrovni EU.

•Proporcionalita

Návrh pozměňuje stávající nařízení pouze v rozsahu nezbytně nutném k dosažení výše uvedených cílů. Snižuje administrativní zátěž členských států a zemědělců a přidává nové prvky pouze v rozsahu, který je nezbytně nutný k přizpůsobení stávajících nařízení výše uvedeným cílům.

•Volba nástroje

Vzhledem k tomu, že původní legislativní akty jsou nařízeními Evropského parlamentu a Rady, musí být změny provedeny také jako nařízení Evropského parlamentu a Rady podle řádného legislativního postupu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh reaguje na očekávání zemědělců a opakované výzvy Rady a členských států, aby se co nejdříve vyřešila administrativní zátěž a překážky v legislativním rámci SZP.

Při přípravě tohoto návrhu Komise přezkoumala podněty od vnitrostátních správních orgánů, výboru COMAGRI Evropského parlamentu a zástupců zemědělců, které byly poskytnuty v roce 2024 a které zahrnovaly více než 500 jednotlivých návrhů. Rovněž posoudila více než 400 návrhů, které členské státy předložily v návaznosti na diskusi v Radě pro zemědělství a rybolov, která se konala 27. ledna 2025. Tyto návrhy se týkaly široké škály politických, prováděcích, organizačních a ekonomických otázek týkajících se právních předpisů v oblasti SZP i jiných právních předpisů.

Komise rovněž zvážila zpětnou vazbu vyplývající z diskusí o provádění strategických plánů SZP ve skupinách odborníků Komise a v síti pro SZP a spontánní příspěvky různých skupin zúčastněných stran, včetně organizací zemědělců a nevládních organizací zabývajících se životním prostředím.

Dne 24. března 2025 bylo svoláno zasedání skupiny pro občanský dialog o strategických plánech SZP a horizontálních záležitostech, na kterém se projednávala možná zjednodušující opatření. Na tomto zasedání si účastníci vyměnili názory na zjednodušení právních předpisů v oblasti SZP a obecněji právních předpisů EU v oblastech, které jsou pro zemědělce důležité. Sdíleli také názory na relevantnost a význam vnitrostátních prováděcích rozhodnutí při zjednodušování rámce SZP pro zemědělce a další příjemce. Na těchto zasedáních i v několika dopisech adresovaných Komisi některé zúčastněné strany zdůraznily potřebu nezjednodušovat způsobem, který by uškodil cílům politiky v oblasti životního prostředí nebo spravedlivých pracovních podmínek. Někteří účastníci rovněž zdůraznili význam právní jistoty pro zemědělce.

Dne 2. dubna 2025 se sešla tematická skupina sítě pro SZP EU pro zjednodušení, aby se podělila o názory na problémy při provádění, které by mohly být řešeny zjednodušením, a aby shromáždila příklady opatření, která již byla přijata na úrovni členských států a která by mohla být replikována jako osvědčené postupy v oblasti žádostí a monitorování SZP, podávání zpráv a kontrol.

Další důkazy byly získány prostřednictvím průzkumu mezi zemědělci, který v roce 2024 shromáždil téměř 27 000 odpovědí týkajících se jejich zkušenostíse žádostmi o podporu v rámci SZP a souvisejícími povinnostmi a jejich názorů na ně. Tento průzkum spolu s následnými hloubkovými rozhovory se vzorkem respondentů a průzkumy a rozhovory s dalšími příjemci a zúčastněnými stranami v rámci SZP na úrovni EU a členských států poskytly informace pro studii o zjednodušení a administrativní zátěži pro zemědělce a další příjemce v rámci SZP.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh zohledňuje zjištění a výsledky externí studie o zjednodušení a administrativní zátěži pro zemědělce a další příjemce v rámci SZP, která byla provedena v letech 2024–2025 8 . Studie zachycuje a analyzuje pohled příjemců a poradenských služeb na hlavní zdroje administrativní zátěže a obtíže spojené s plněním požadavků souvisejících s prováděním SZP na období 2023–2027; posuzuje zátěž pro příjemce a identifikuje zátěž vyplývající z právních předpisů v oblasti SZP na úrovni EU a zátěž spojenou s volbou členských států při provádění a možným „gold-platingem“; a vyvozuje závěry o nejdůležitějších opatřeních/oblastech pro zjednodušení z pohledu příjemců podpory v rámci SZP.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé potřebě předložit opatření k řešení zjištěných problémů nebylo možné vypracovat úplné posouzení dopadů. Komise však k tomuto návrhu vypracovala pracovní dokument útvarů, v němž hodnotí snížení administrativních nákladů.

Balíček řídí SZP v souladu s vizí pro zemědělství a potraviny a umožňuje vyvážený přechod ke zlepšeným zemědělským postupům a podporuje možnosti rozvoje podnikání zemědělců, zejména mladých zemědělců. Členským státům i zemědělcům nabízí značnou dodatečnou flexibilitu a vytváří podmínky pro větší využití příležitostí právního rámce SZP. V navrhovaných změnách se dále uznává, že oproti odlišným postupům, jež se vynucují na základě závazných požadavků, může být účinnější použít pobídky zemědělců , protože ty nakonec vedou k tomu, že jsou zlepšení v oblasti udržitelnosti více přijímána a dodržována. Návrh na zjednodušení zachovává všechny základní prvky struktury ekologizace SZP, včetně všech standardů DZES a nástrojů podpory v rámci SZP, které budou i nadále navrženy tak, aby šly nad rámec povinných standardů.

Celkově z posouzení vyplývá, že balíček nabízí možnosti, jak výrazně snížit zátěž spojenou se SZP, zejména pro zemědělce. Rozsah snížení nákladů, přínosů a jejich rozdělení však bude do značné míry záviset na rozhodnutích členských států. Úloha členských států při využívání nových příležitostí a dosahování hmatatelného zjednodušení pro zemědělce je klíčová.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh má konkrétně usnadnit významné zjednodušení právního rámce SZP EU a snížit administrativní zátěž zemědělců a vnitrostátních správních orgánů.

•Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh bude mít dopad na rozpočet v důsledku změny čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115, která usnadňuje zvýšení finanční podpory Unie na odvětvové intervence v odvětví ovoce a zeleniny.

Finanční podpora Unie organizacím producentů ovoce a zeleniny schválená členskými státy na provádění operačních programů je omezena na určitý procentní podíl (od 4,1 % do 5,5 % v závislosti na typu příjemců a sledovaných cílech) hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů. Navrhovaná změna čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 zahrnuje možné zvýšení těchto limitů o 0,5 procentního bodu pro intervence v rámci strategického plánu SZP, a to s výhradou splnění určitých podmínek. V závislosti na volbě organizace producentů to může zvýšit výdaje. Vzhledem k tomu, že od roku 2026 budou všechny operační programy prováděny v rámci strategického plánu SZP a na základě plnění v odvětví v rozpočtovém roce 2024 (1,15 miliardy EUR), činí odhadované roční dodatečné výdaje 5,75 milionu EUR (1,15 miliardy EUR x 0,05). Aby bylo možné případné navýšení využít, budou muset organizace producentů změnit své operační programy, takže finanční dopad se bude týkat let 2026 a 2027. Veškeré související výdaje zůstanou v rámci dílčího stropu Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

Kromě toho má návrh nevyčíslitelný rozpočtový dopad vyplývající ze změny čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116. Navrhovaná změna tohoto ustanovení vylučuje z financování v rámci zemědělské rezervy opatření na podporu zemědělců, kteří jsou postiženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Návrh nemění celkovou výši rezervy. Toto ustanovení však může vést ke snížení výdajů v rámci rezervy v případě, že nebude použita na opatření proti narušení trhů (článek 219 nařízení (EU) č. 1308/2013), opatření týkající se nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin a ztráty důvěry spotřebitelů (článek 220 nařízení (EU) č. 1308/2013), jiná opatření k řešení konkrétních problémů (článek 221 nařízení (EU) č. 1308/2013) nebo dohody a rozhodnutí v obdobích závažných výkyvů na trzích (článek 222 nařízení (EU) č. 1308/2013) (posledně uvedená možnost podléhá přijetí Evropským parlamentem a Radou a vstupu souvisejícího ustanovení v návrhu Komise na změnu nařízení (EU) č. 1308/2013 (COM(2024) 577 final) v platnost. Vzhledem k tomu, že nelze dopředu předvídat, které výjimečné okolnosti nastanou a které mohou být důvodem pro podporu formou mimořádných opatření, nelze tento dopad na rozpočet vyčíslit. Navrhovaná změna by mohla být účinná nejdříve (pokud do té doby vstoupí v platnost) od 16. října 2025, tedy v rozpočtovém roce 2026, vzhledem k tomu, že v rámci rezervy na rok 2025 již byly vyčleněny finanční prostředky pro odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami 9 . Veškeré související výdaje zůstanou v rámci dílčího stropu Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Jak je stanoveno v článku 128 nařízení (EU) 2021/2115, byl zřízen výkonnostní rámec, za který jsou společně odpovědné členské státy a Komise. Výkonnostní rámec stanoví podávání zpráv, monitorování a hodnocení výkonnosti strategických plánů SZP během jejich provádění. Tento rámec je v návrhu mírně upraven v důsledku úpravy ukazatelů výstupů, ke které došlo z důvodu zavedení krizových opatření. V novém článku 13a nařízení (EU) 2021/2116 se rovněž doplňuje nová povinnost členských států podávat zprávy.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se (právní text je nařízení).

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Komise navrhuje následující změny obou nařízení o SZP:

Rámcové definice: Zkušenosti s uplatňováním definice trvalých travních porostů ukázaly, že její použití je obtížné pro zemědělské systémy s dlouhými agronomickými rotacemi, zejména pokud jde o boj proti plevelům. Ustanovení týkající se této definice se proto mění tak, aby se členské státy mohly rozhodnout prodloužit lhůtu před tím, než definice trvalého travního porostu nabude účinnosti u travního porostu, z pěti na sedm let.

Systém podmíněnosti: Zkušenosti získané při uplatňování systému podmíněnosti v letech 2023–2024 ukazují, že je třeba provést další úpravy. Vzájemná vazba mezi vnitrostátními pravidly a požadavky ve standardech DZES by měla být vyjasněna, aby členské státy mohly pružněji sladit různé požadavky. S ohledem na požadavky nařízení (EU) 2018/848 10 a zemědělské postupy uplatňované v ekologickém zemědělství by zemědělci certifikovaní podle uvedeného nařízení měli být považováni za splňující některé standardy DZES, kromě standardu DZES 7. Podle nedávné metaanalýzy R. Alvareze z roku 2021 11 ekologické systémy významně využívají postupy, jako je střídání plodin, pěstování více plodin, zadržování zbytků plodin, žádná nebo minimální orba, používání statkových hnojiv a zeleného hnojení, organických odpadů ze zemědělských podniků a biologické ochrany proti škodlivým organismům, aby se udržela produktivita půdy, dodávaly rostlinám živiny a byla zajišťována ochrana proti škodlivým organismům.Tyto postupy jsou prospěšné jak pro ochranu a zachování půdy, tak pro ochranu říčních toků před znečištěním a povrchovým stékáním. Uplatňování standardu DZES 1, jehož cílem je zachovat podíl trvalých travních porostů, by mělo být pružnější, a to díky zvýšení možného úbytku trvalých travních porostů, který nevyvolá přeměnu na trvalé travní porosty, z 5 na 10 %, aby se zohlednily strukturální změny zemědělských podniků, zejména v odvětví živočišné výroby. Mělo by být rovněž vyjasněno uplatňování standardu DZES 4, jehož cílem je ochrana říčních toků před znečištěním a povrchovým stékáním, aby členské státy měly možnost lépe sladit vymezení vodních toků s vymezením vodních toků stanoveným ve vnitrostátních právních předpisech, pokud je toto vymezení v souladu s hlavním cílem tohoto standardu DZES, aby se mimo jiné zamezilo tomu, že z definice vodních toků budou vyčleněny menší vodní toky, které by mohly znečištění zanášet dále po proudu a možná i přes hranice do jiného členského státu. Zjednodušuje se také metoda kontroly dodržování požadavků na podmíněnost. A konečně, vzhledem k tomu, že zemědělská plocha obhospodařovaná malými zemědělci, kteří dostávají platby podle článku 28 nařízení (EU) 2021/2115, je omezená, ačkoli tito zemědělci představují významný podíl zemědělců v Unii, měly by se snížit administrativní náklady jak pro členské státy, tak pro malé zemědělce tím, že budou vyňati z uplatňování systému podmíněnosti.

Přímé platby: Zkušenosti získané při provádění ukazují, že platba pro malé zemědělce (článek 28 nařízení (EU) 2021/2115), která spočívá v paušální platbě a jednodušším postupu podávání žádostí, nebyla v mnoha členských státech zavedena. Návrh proto zvyšuje maximální možnou jednorázovou platbu pro zúčastněné zemědělce na 2 500 EUR. Kromě toho se navrhuje, aby členské státy měly možnost umožnit zemědělcům, kteří využívají paušální platby, požádat o platby v rámci ekoschémat.

Ekoschémata a agroenvironmentálně-klimatické závazky: Aby bylo možné pokrýt náklady spojené s prováděním standardu DZES 2, jehož cílem je zachovat rašeliniště a mokřady a který se tímto návrhem nemění, měly by mít členské státy možnost vyjmout tento standard DZES ze základní linie ekoschémat a agroenvironmentálně-klimatických závazků. Současně mohou ekoschémata, pokud se tak členské státy rozhodnou, nadále poskytovat podporu pro postupy hospodaření na mokřadech a rašeliništích nad rámec jejich ochrany, jako je jejich obnova prostřednictvím opětovného zavodnění nebo provádění paludikultury (obhospodařování mokřadních stanovišť), aby se zvýšil zejména potenciál těchto oblastí pro pohlcování uhlíku.

Aby bylo možné podporovat ekologické metody chovu hospodářských zvířat, měly by mít členské státy možnost poskytovat podporu na závazky související s přechodem na ekologické zemědělství nebo zachováním ekologických zemědělských postupů a metod ve formě roční platby na velké dobytčí jednotky. Rovněž by mělo být možné poskytovat podporu na závazky zlepšující zemědělské postupy související s včelařstvím formou roční platby na úly, neboť je třeba podporovat udržitelné postupy včelařských producentů a využití velkých dobytčích jednotek pro tento účel není vhodné.

Odvětvové typy intervencí: Na základě zkušeností členských států s prováděním odvětvových intervencí v odvětví ovoce a zeleniny by měla být rozšířena možnost zvýšené podpory s cílem posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci v těchto odvětvích.

Zkušenosti s krizovými platbami ukázaly, že zemědělská rezerva se používá převážně k řešení přírodních katastrof a nepříznivých klimatických jevů, ačkoli jejím hlavním cílem je pomoci zemědělcům v případě narušení trhu. Navrhuje se proto její použití jasně omezit na tyto události. Vzhledem k rostoucí četnosti těchto nepříznivých klimatických jevů a značným ztrátám, které způsobují, se dále navrhuje změnit pravidla pro přímé platby a typy intervencí pro rozvoj venkova a zavést další dvě krizové platby, které by členské státy mohly mobilizovat v případě přírodních katastrof a nepříznivých klimatických jevů. Aby se zabránilo nepřiměřenému dopadu na ostatní intervence stanovené v plánech SZP, měly by být částky určené na tyto intervence omezeny na maximální procento celkových ročních přídělů na přímé platby a rozvoj venkova a platby by neměly narušovat obchod. Návrh vylučuje z oblasti působnosti systému podmíněnosti a systému sociální podmíněnosti, který se vztahuje na platby na plochu a na zvířata, nové doplňkové krizové platby v rámci přímých plateb, neboť jejich účelem je zmírnit obtížnou situaci zemědělců, kteří utrpěli značné ztráty. V zájmu zvýšení potenciálního dopadu těchto plateb se pak zavádějí ustanovení umožňující vyplácení vnitrostátního financování.

Řízení rizik: Zkušenosti s prováděním ukázaly, že článek 19 nařízení (EU) 2021/2115, který umožňuje použít část přímých plateb zemědělců jako příspěvky na systémy řízení rizik, je málo využíván. Ukázalo se také, že pravidla pro výpočet ztrát u intervencí pro řízení rizik podporovaných společnou zemědělskou politikou nejsou pro určité typy půdy a kategorie zemědělců dobře přizpůsobena. Navrhuje se proto změnit články 19 a 76 nařízení (EU) 2021/2115 s cílem dále pomoci při zavádění těchto systémů.

Další změny týkající se typů intervencí pro rozvoj venkova:

·Za účelem sladění zásad výpočtu plateb na znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků se změnami provedenými v souvislosti se standardem DZES 2 a s pravidly týkajícími se výpočtu plateb na ekoschémata a agroenvironmentálně-klimatické závazky by členské státy měly mít možnost zahrnout do posledně jmenovaného výpočtu znevýhodnění vyplývající z požadavků podle standardu DZES 2. Kromě toho by mělo být možné poskytovat platby na dobytčí jednotky a platby na úly v rámci agroenvironmentálně-klimatických závazků v oblasti hospodaření.

·Je třeba podporovat rozvoj podnikání malých zemědělských podniků, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost a životaschopnost, přičemž platby by měly být jednoduché. Proto se navrhuje zavést pro tento účel zvláštní platbu. Využívání zjednodušeného vykazování nákladů, které má významný potenciál pro zjednodušení, by mělo být podpořeno zavedením možnosti využívat zjednodušené vykazování nákladů stanovené nařízením (EU) 2021/1060 bez nutnosti dalšího odůvodnění.

·Pokud jde o využívání finančních nástrojů, zkušenosti s prováděním ukázaly, že při provádění a kontrole finančních nástrojů SZP a ostatních finančních nástrojů, které upravuje nařízení (EU) 2021/1060, je třeba využít synergií, zejména pokud jde o auditní stopu, nesrovnalosti a finanční opravy nebo pravidla způsobilosti s ohledem na daň z přidané hodnoty, která by měla být sladěna. Nedávno byl také změněn obecný režim státní podpory podle čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2023/2831 12 , a proto je třeba odpovídajícím způsobem upravit maximální použitelný strop hrubého grantového ekvivalentu.

·Co se týče převodů přídělů z EZFRV členskými státy do Programu InvestEU, je třeba změnit stávající právní předpisy, aby bylo možné plně využít nově zavedené možnosti podle čl. 10a odst. 4 nařízení (EU) 2021/523 13 .

Změny strategického plánu SZP: Zkušenosti ukázaly, že změny strategických plánů SZP obsahují mnoho technických a strategických prvků, kvůli nimž jsou pro členské státy složité. V zájmu zjednodušení a zefektivnění postupů změn, zejména pokud jde o prvky strategických plánů SZP, které nejsou strategické povahy, by mělo být vyžadováno schválení Komise pouze v případě strategických změn strategických plánů SZP. Provádění dále ukázalo, že rozdílná pravidla platná pro intervence financované z EZZF a EZFRV mohou způsobit nejistotu pro zemědělce a zvýšit složitost pro členské státy, když navrhují změny plánů SZP. V zájmu zlepšení součinnosti mezi EZZF a EZFRV je třeba změnit článek 86 a čl. 119 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby byla umožněna způsobilost výdajů pro příspěvek z EZZF od data účinnosti změny stanoveného členským státem, které může být stanoveno na datum následující po dni předložení žádosti o změnu Komisi. Návrh data účinnosti změn souvisejících s EZZF by měl být přidán na seznam bodů, které vyžadují stanovisko monitorovacího výboru, aby se zajistilo, že zemědělci a další příjemci budou mít dostatek času na zohlednění změny strategického plánu SZP. Ostatní ustanovení jsou upravena tak, aby odrážela změny článku 119 nařízení (EU) 2021/2115.

Výroční schvalování výkonnosti: S ohledem na zkušenosti získané po prvním výročním schválení výkonnosti za rozpočtový rok 2023 by mělo být výroční schvalování výkonnosti ukončeno, aby se snížila administrativní zátěž členských států. Toto zjednodušení, které zároveň zajišťuje výkonnost SZP prostřednictvím podmínek způsobilosti výdajů podle čl. 37 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2116 a přezkumu výkonnosti prováděného každé dva roky uvedeného v článku 135 nařízení (EU) 2021/2115, povede rovněž ke zjednodušení výroční zprávy o výkonnosti, neboť informace požadované výhradně pro účely výročního schvalování výkonnosti již nebudou nutné. Možnost stanovit zpětnou platnost, pokud jde o změny související s vypuštěním výročního schvalování výkonnosti a odpovídající změny článku 134 nařízení (EU) 2021/2115 od rozpočtového roku 2025, bude záviset na přesném obsahu a datu vstupu těchto změn obsažených v tomto nařízení v platnost. V tomto okamžiku není možné rozhodnout, zda lze takovou zpětnou působnost stanovit. Její proveditelnost by měla být projednána spolunormotvůrci s ohledem na konečný obsah a datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

Výroční zpráva o výkonnosti a další ustanovení: Pokud jde o výroční zprávu o výkonnosti, zkušenosti ukázaly, že je třeba posílit její propojení s přezkumem výkonnosti prováděným každé dva roky tím, že se objasní, že do výroční zprávy o výkonnosti by měla být zahrnuta odůvodnění nedostatků v plnění milníků pro účely přezkumu výkonnosti prováděného každé dva roky. S ohledem na zkušenosti s prováděním se rovněž revidují lhůty pro posouzení zprávy.

Aktualizace nařízení o strategických plánech podle nových právních předpisů: Články 120 a 159 nařízení (EU) 2021/2215 zajišťují, aby byl aktualizován seznam legislativních aktů Unie v příloze XIII uvedeného nařízení, které se týkají životního prostředí a klimatu, a aby z něj členské státy vycházely při posuzování toho, zda by jejich strategické plány SZP měly být změněny. Vzhledem k tomu, že se nacházíme uprostřed období realizace strategických plánů SZP a že bylo nově přijato nebo změněno jen velmi málo aktů, které se těchto strategických plánů SZP týkají, by tyto strategické změny narušily provádění strategických plánů SZP. Tato ustanovení by proto měla být zrušena, aby byla zajištěna stabilita právního rámce Unie do konce programového období.

Přílohy I, II a III nařízení (EU) č. 2021/2115 jsou přizpůsobeny výše uvedeným změnám tak, aby zahrnovaly nové ukazatele výstupů pro nové druhy podpory zavedené podle nově přidaného článku 41a a článku 78a uvedeného nařízení a aby byl seznam ukazatelů výstupů sladěn se změnou článku 75 uvedeného nařízení, jakož i aby byl uveden příslušný odstavec Dohody WTO o zemědělství pro nově zavedené intervence a zavedené změny standardů DZES 1 a 4.

Správa údajů a řízení interoperability v rámci SZP: Absence koordinační struktury na úrovni členských států a rozdíly v digitální transformaci mezi členskými státy brání účinnému zavedení interoperability, včetně bezproblémové výměny údajů, mezi informačními systémy používanými pro provádění, monitorování a hodnocení SZP a jejích přínosů. Navrhují se proto ustanovení, která zajistí, aby každý členský stát určil jeden orgán odpovědný za vypracování a provádění plánu pro dosažení a zachování interoperability a bezproblémové výměny údajů.

Využití zemědělské rezervy: Článek 16 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví pravidla pro zemědělskou rezervu. Zkušenosti s jejím prováděním ukázaly, že v minulých letech byla stále častěji využívána na pomoc zemědělcům, kteří utrpěli ztráty v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí. Ustanovení se mění tak, aby se uplatnění zemědělské rezervy soustředilo na její původní účel, kterým je zmírnění dopadů narušení trhu.

Kontroly zemědělců: Pokud jde o kontroly zemědělců, cílem změn je snížit zátěž a tlak na zemědělce týkající se kontrol zavedením cíle „jedné kontroly ročně“, který stanoví, že členské státy by měly organizovat kontroly žádostí o podporu, žádostí o platbu nebo podmíněnosti na místě tak, aby v co největší míře omezily vícenásobné kontroly příjemce během jednoho roku, s výjimkou případů, kdy okolnosti vyžadují druhou kontrolu k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie.

Zkušenosti získané při hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků (dále jen „LPIS“), systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch poukazují na možnost synergií, které by mohly být využity, přičemž by se zjednodušilo provádění a snížila by se potřeba návštěv na místě. Proto se navrhuje tyto systémy sloučit.

Pokud jde o kontrolu podmíněnosti, zkušenosti získané při uplatňování systému kontroly podmíněnosti ukázaly, že některé podmínky jsou zbytečně přísné a nepřiměřeně zatěžují členské státy, aniž by nutně zvyšovaly ochranu finančních prostředků Unie. V zájmu zjednodušení kontrolního systému by měl být zrušen požadavek na každoroční přezkum kontrolního systému a faktory, které je třeba zohlednit v analýze rizik, by měly být ponechány na uvážení členských států. Kromě toho malí příjemci, kteří nejsou zemědělci, nemohou využívat výjimek z kontrol podmíněnosti a sankcí zavedených nařízením (EU) 2024/1468. Plocha, kterou tito příjemci spravují, je omezená a sankce jsou obecně nízké. Vzhledem k oblasti, na kterou se vztahují, a administrativní zátěži spojené s kontrolami a uplatňováním sankcí v souvislosti s podmíněností by měla být přijata ustanovení, aby byli z kontrol podmíněnosti a z uplatňování správních sankcí souvisejících s požadavky podmíněnosti vyňati i malí příjemci, kteří nejsou zemědělci.

Články 102 a 103 nařízení (EU) 2021/2116, které stanoví pravidla týkající se přenesení pravomoci na Komisi a postupu projednávání ve výborech, by měly být změněny s ohledem na změny ostatních ustanovení nařízení (EU) 2021/2116 zavedené tímto návrhem.

2025/0236 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/2115, pokud jde o systém podmíněnosti, typy intervencí formou přímých plateb, typy intervencí v některých odvětvích a v oblasti rozvoje venkova a výroční zprávy o výkonnosti, a nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o správu údajů a řízení interoperability, pozastavení plateb, výroční schvalování výkonnosti a kontroly a sankce

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 15 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ve svém sdělení „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ 16 a ve sdělení „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“ 17 Komise zdůraznila potřebu zvýšit konkurenceschopnost a podpořit inovace a růst v celé Unii, pro což jsou zjednodušení a snížení administrativní zátěže rozhodující faktory. Je proto nezbytné řešit nákladnou regulační zátěž, složitost právních předpisů a jejich provádění, včetně nadměrného podávání zpráv, a zároveň věnovat pozornost zvláštním potřebám malých a středních subjektů.

(2)Sdělení Komise „Vize pro zemědělství a potraviny“ 18 zdůrazňuje, že pro podporu inovací a udržitelnosti zemědělských postupů by zemědělci měli být podnikateli a poskytovateli a neměli by se potýkat se zbytečnou byrokratickou nebo regulační zátěží. Tato perspektiva a rozmanitost odvětví vyžadují spíše individuální přístupy než univerzální řešení, a to spolu s kontrolou reálného stavu právních předpisů Unie a zjednodušením, přičemž je třeba vzít v úvahu i výhody, které přinášejí digitální technologie, například ty, které umožňují automatizované podávání zpráv. Pro řízení přechodu zemědělství k udržitelnosti a podporu inovací je zapotřebí lepší rovnováhy mezi požadavky a pobídkami. Zvláštní potřeby malých zemědělských podniků, které jsou základem životaschopnosti venkovských komunit, protože chrání přírodu a živobytí, vyžadují vhodnější a přímočařejší podporu v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) a minimalizaci administrativní zátěže. Malé a některé další zemědělské podniky jsou často znevýhodněny, pokud jde o přístup k finančním prostředkům a jejich využívání, což jim brání v investicích, inovacích a rozvoji.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 19 stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 20 stanoví pravidla pro financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky. V roce 2024 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 21 s cílem lépe přizpůsobit rámec podpory Unie pro SZP skutečnému stavu v zemědělských podnicích, zlepšit správu strategických plánů SZP členskými státy a snížit zátěž spojenou s kontrolami. Komise rovněž přijala nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/1235 22 , kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 23 , pokud jde o pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1, a které stanoví zejména možnost, aby členské státy upravily referenční poměr pro standard DZES 1 na základě strukturálních změn v zemědělských systémech a pro odchylky od povinnosti ukládat zemědělcům a dalším příjemcům povinnost obnovy.

(4)Zpětná vazba a zkušenosti z dvou let provádění strategických plánů SZP podle stávajícího právního rámce Unie pro SZP ukazují, že k řešení zjištěných překážek a složitosti je zapotřebí dalších omezených úprav těchto právních předpisů. Patří k nim skutečnost, že právní rámec Unie pro SZP dosud dostatečně nezohledňuje zvláštní okolnosti, postupy a potřeby určitých skupin zemědělců, jako jsou ekologičtí, mladí a drobní zemědělci a chovatelé hospodářských zvířat, což členským státům neumožňuje přizpůsobit různé nástroje zvláštním okolnostem, potřebám a postupům těchto zemědělců. Některé možnosti zjednodušení v rámci SZP, jako je používání paušálních částek nebo zjednodušeného vykazování nákladů, nejsou dostatečně využívány z důvodu složitosti jejich provádění a řízení. To může vést k překrývání požadavků nebo k nejednoznačným požadavkům na zemědělce, komplikovat přístup zemědělců k podpoře a ztěžovat možnosti rozvoje podnikání zemědělců, například mladých a nových zemědělců. Pravidla, která ovlivňují způsob, jakým členské státy řídí a mění své strategické plány SZP a plní své oznamovací povinnosti, jsou také poznamenána určitou nepružností. V neposlední řadě je stále třeba snížit zátěž zemědělců i správních orgánů spojenou s návštěvami a kontrolami v zemědělských podnicích, zejména zavedením účinnějších metodik pro hodnocení kvality a kontroly podmíněnosti v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „IACS“). Překonání těchto překážek a nepružnosti by mělo členským státům pomoci využívat strategické plány SZP k maximalizaci příležitostí ve prospěch zemědělců a dalších příjemců v rámci SZP, snížit administrativní zátěž a složitost a lépe využívat omezené zdroje.

(5)Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 2021/2115 stanoví, že pokud je zemědělská plocha využívána jako travní porost a nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti nebo více let, považuje se za trvalý travní porost. Některé zemědělské systémy však zahrnují střídání plodin na orné půdě, kde trávy nebo jiné bylinné pícniny nejsou zahrnuty do střídání plodin po dobu delší než pět let, ale kde jsou tyto plochy zorány, aby zůstaly ornou půdou. V důsledku toho se zemědělci v členských státech, kde se tyto zemědělské systémy používají, potýkají s obtížemi při řízení agronomického střídání a udržení životaschopnosti při splnění požadavků na provádění standardu DZES 1. Kromě toho může používání delších střídání plodin s travními porosty přinést významné výhody z hlediska biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a zároveň umožnit zemědělcům větší flexibilitu v jejich agronomickém řízení. Za účelem podpory takových flexibilních a udržitelných agronomických postupů pro obhospodařování travních porostů by proto členské státy měly mít možnost prodloužit dobu, po kterou se plocha klasifikuje jako trvalý travní porost, z pěti na sedm let. Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115 by tedy mělo být změněno.

(6)V zájmu minimalizace rizika negativních dopadů nových krizových plateb zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy a katastrofické události v souladu s články 41a a 78a nařízení (EU) 2021/2115 na jednotný trh a mezinárodní obchod by členské státy měly intervence, v jejichž rámci má být tato podpora Unie poskytována, navrhnout tak, aby splňovaly kritéria přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (tzv. green box).

(7)Článek 11 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví mechanismus provádění memoranda o porozumění o olejnatých semenech, včetně ustanovení o zvýšení plánovaných výstupů a redukčních koeficientů, aby se zabránilo překročení maximální podporované plochy pro celou Unii. Toto ustanovení je třeba upravit tak, aby zohledňovalo změny článku 119 uvedeného nařízení zavedené tímto nařízením.

(8)Vzhledem k výjimečné povaze platby, kterou by zemědělec obdržel v krizové situaci, během níž utrpěl značné ztráty v produkci v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo jiných katastrofických událostí, a s cílem zajistit soudržnost s platbami uvedenými v článku 78a nařízení (EU) 2021/2115 by se systém podmíněnosti uvedený v článku 12 uvedeného nařízení neměl vztahovat na doplňkové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a daného nařízení.

(9)Systém podmíněnosti zahrnující povinné požadavky na hospodaření a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) má za cíl přispět k rozvoji udržitelného zemědělství tím, že zvýší povědomí příjemců o nutnosti dodržovat tyto základní standardy a požadavky. Jeho cílem je také zvýšit soulad SZP s cíli v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, které sledují právní předpisy Unie. Vzhledem k tomu, že zemědělská plocha obhospodařovaná malými zemědělci, kteří využívají platby v rámci intervencí uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2021/2115, je omezená, nepřináší uplatňování systému podmíněnosti na tyto malé zemědělce, kteří obhospodařují většinu zemědělských podniků v Unii, dostatečné přínosy v porovnání se značnými náklady a představuje pro tyto zemědělce a vnitrostátní správní orgány značnou administrativní zátěž. V zájmu snížení těchto nákladů a zmírnění související administrativní zátěže je vhodné vyjmout malé zemědělce z uplatňování systému podmíněnosti.

(10)Standardy DZES uvedené v článku 13 nařízení (EU) 2021/2115 jsou součástí systému podmíněnosti uvedeného v článku 12 daného nařízení. Přispívají ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně, k ochraně životního prostředí, včetně vody, půdy a biologické rozmanitosti ekosystémů. Mezi obecné zásady, na nichž je založena ekologická produkce podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 24 , patří zachování přírodních krajinných prvků, jako jsou lokality přírodního dědictví, a odpovědné využívání energie a přírodních zdrojů, jako je voda, půda, organická hmota a vzduch.

(11)Standard DZES 1 uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 má za cíl udržovat trvalé travní porosty za účelem zachování zásob uhlíku. Body 1.7.3 a 1.9.1.1 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 zdůrazňují význam maximálního využívání pastvy a pastvin, které zabraňuje přeměně trvalých travních porostů na jiné využití půdy a v souladu s hlavním cílem standardu DZES 1 zachovává zásoby uhlíku v trvalých travních porostech. Standardy DZES 3, 5 a 6 uvedené v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 mají za cíl zachovávat úrovně organických složek půdy, omezovat eroze a chránit půdu během citlivých období. Těchto cílů je již dosaženo prostřednictvím způsobů obdělávání a pěstitelských postupů používaných v ekologické rostlinné výrobě, zejména postupů uvedených v bodě 1.9 přílohy II nařízení (EU) 2018/848. Cílem standardu DZES 4, uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, je ochrana vody před znečištěním. Podobně body 1.5, 1.7, 1.9 a 1.10 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 mají za cíl snížit riziko znečištění vody omezením používání veterinárních léčivých přípravků, omezením používání hnojiv a pesticidů a omezením intenzity chovu. Zkušenosti ukázaly, že ekologické zemědělství má pozitivní dopad, pokud jde o vyplavování a odtékání živin, takže je méně pravděpodobné, že by ekologický zemědělec ohrozil kvalitu vody, díky čemuž dosáhne hlavního cíle standardu DZES 4. Vzhledem k zásadám a pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2018/848 a stávajícím postupům v rámci systémů ekologického zemědělství by se proto mělo mít za to, že ekologičtí zemědělci, jejichž celý podnik je certifikován v souladu s nařízením (EU) 2018/848, splňují standardy DZES 1, 3, 4, 5 a 6, jako je tomu již v případě standardu DZES 7.

(12)V zájmu zlepšení jednotnosti požadavků na zemědělce a zjednodušení stanovování standardů DZES členskými státy by měl být změněn čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115, aby bylo jasné, že členské státy mohou stanovit standardy DZES ve svých strategických plánech SZP v souladu se závaznými vnitrostátními požadavky, pokud jsou tyto vnitrostátní požadavky v souladu se standardy DZES uvedenými v příloze III daného nařízení. Mělo by být zejména vyjasněno, že standardy DZES stanovené ve strategických plánech SZP nemusí jít nad rámec stávajících povinných vnitrostátních požadavků, pokud jsou tyto vnitrostátní požadavky v souladu se standardy DZES uvedenými v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, zejména s hlavními cíli těchto standardů DZES.

(13)Vzhledem k výjimečné povaze platby, kterou zemědělec může obdržet v krizové situaci, během níž utrpěl značné ztráty produkce v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo jiných katastrofických událostí, a s cílem zajistit soudržnost s platbami uvedenými v článku 78a nařízení (EU) 2021/2115 by se systém podmíněnosti uvedený v článku 14 uvedeného nařízení neměl vztahovat na doplňkové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a daného nařízení.

(14)Přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy a katastrofické události se vyskytují stále častěji, jsou intenzivnější a trvají déle a mají významný dopad na zemědělské odvětví v Unii. Nařízení (EU) 2021/2115 již zemědělcům poskytuje soubor nástrojů pro budování odolnosti a reakci na krize. Rozsah událostí a jejich náhlá a mimořádná povaha však vyžadují rozšíření nástrojů, které mají členské státy k dispozici. Proto je vhodné stanovit doplňkové krizové platby zemědělcům a zahrnout je jako nový typ intervence ve formě přímých plateb do článku 16 uvedeného nařízení.

(15)Článek 19 nařízení (EU) 2021/2115 umožňuje členským státům ponechat si až 3 % přímých plateb, které mají být zemědělci vyplaceny na podporu příspěvku zemědělce k nástroji řízení rizik. Pokud se členský stát rozhodne tuto možnost využít, uplatní se tento odpočet na všechny příjemce přímých plateb v daném roce. Zkušenosti ukazují, že tuto možnost využívá jen velmi málo členských států. Z diskusí s členskými státy vyplynulo, že překážkou provádění tohoto ustanovení je nedostatek nástrojů pro řízení rizik (buď zřízených členskými státy, nebo dostupných prostřednictvím soukromého pojištění), které by měli k dispozici všichni zemědělci, kteří dostávají přímé platby. S cílem zvýšit zavádění a využívání možnosti stanovené v článku 19 uvedeného nařízení je třeba, aby se prováděla initpružněji a aby byla přizpůsobena stávajícím nástrojům řízení v členských státech. V důsledku této změny by členské státy měly mít možnost ponechat si až 3 % přímých plateb, které budou vyplaceny pouze těm zemědělcům, pro něž v daném roce existují režimy řízení rizik. Členské státy, v nichž by existovaly režimy řízení rizik pro všechny příjemce přímých plateb, by měly mít možnost ponechat si i nadále až 3 % přímých plateb všech těchto příjemců.

(16)Zjednodušený režim plateb navržený členskými státy pro malé zemědělce podle článku 28 nařízení (EU) 2021/2115 snižuje složitost procesu podávání žádostí o podporu příjmů jak pro malé zemědělce, tak pro správní orgány. Aby se zvýšila přitažlivost tohoto režimu a aby jej využívalo více malých zemědělců, měla by se zvýšit maximální částka, kterou lze v rámci tohoto režimu získat. S cílem podpořit účast malých zemědělců, kteří využívají platby uvedené v článku 28 nařízení (EU) 2021/2115 v ekoschématech uvedených v článku 31 daného nařízení, by členské státy měly mít možnost vyloučit platby, které tito zemědělci obdrží v rámci ekoschémat, z maximální výše platby uvedené v článku 28 daného nařízení.

(17)Pokud členský stát rozhodne podle článku 28 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/2115, že platba malým zemědělcům uvedená v článku 28 prvním pododstavci uvedeného nařízení nemá nahradit podporu ekoschémat zřízených v souladu s článkem 31 uvedeného nařízení, měla by ekoschémata i nadále splňovat všechny požadavky stanovené v čl. 31 odst. 5 uvedeného nařízení. Tato zásada by měla být dodržována i v případě intervencí podle článku 70 uvedeného nařízení, pokud jde o zemědělce, kteří dostávají platby uvedené v článku 28 uvedeného nařízení. S cílem zajistit soulad s obecnou zásadou, že platby se poskytují pouze na závazky, které jdou nad rámec požadavků podmíněnosti, a zajistit ambice intervencí, které jsou součástí environmentálních a klimatických prvků SZP, by zemědělci, kteří dostávají platby uvedené v článku 28 nařízení (EU) 2021/2115, měli dostávat platby v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 daného nařízení nebo platby v rámci intervencí uvedených v článku 70 daného nařízení pouze tehdy, pokud splňují podmínky stanovené v čl. 31 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) uvedeného nařízení, respektive podmínky stanovené v čl. 70 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) uvedeného nařízení.

(18)S cílem zajistit, že v případě, kdy členské státy zvýší plnění cílů v oblasti životního prostředí, klimatu, dobrých životních podmínek zvířat a antimikrobiální rezistence tím, že zachovají nebo přijmou vnitrostátní právní předpisy, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních požadavků stanovených v právu Unie, bude možné omezit dopad těchto požadavků na finanční a hospodářskou situaci dotčených zemědělců, je třeba změnit čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby členským státům umožňoval poskytovat podporu na závazky přispívající k plnění povinných požadavků uložených vnitrostátními právními předpisy, které jdou nad rámec minimálních požadavků stanovených v právu Unie, bez ohledu na to, zda byly uloženy nově, nebo již existovaly. Zrušení omezení ohledně období, během něhož lze poskytovat podporu na závazky v rámci ekoschémat, by navíc mělo členským státům zjednodušit řízení ekoschémat, neboť by mělo snížit potřebu úprav ekoschémat ve strategických plánech SZP během tohoto programového období v důsledku změn těchto vnitrostátních právních předpisů nebo v důsledku uplynutí 24měsíční lhůty, během níž lze poskytovat podporu na závazky přispívající k dodržování těchto vnitrostátních právních předpisů.

(19)Cílem standardu DZES 2, uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, je chránit půdy bohaté na uhlík. Zkušenosti ukázaly, že požadavky stanovené ve strategických plánech SZP v rámci standardu DZES 2 představují pro zemědělce a členské státy výzvu, zejména pokud jde o ekonomickou životaschopnost dotčených zemědělců při současném zajištění ochrany půdy bohaté na uhlík. Dodržování určitých požadavků stanovených v rámci standardu DZES 2, například těch, které se týkají omezení produkce, může být pro zemědělce nákladné a může výrazně omezit jejich schopnost měnit nebo upravovat využití své půdy. Kromě toho má standard DZES 2 na zemědělce v některých členských státech větší dopad než v jiných, a to vzhledem k rozdílnému podílu mokřadů a rašelinišť na jejich území. Při zachování stávajících požadavků podle standardu DZES 2, případně stanovených v souladu se závaznými vnitrostátními požadavky, jak je zavádí toto nařízení, by mělo být možné poskytnout zemědělcům kompenzaci za dodržování povinností vyplývajících z tohoto standardu. Členské státy by proto měly mít možnost vyjmout standard DZES 2 z požadavku stanoveného v čl. 31 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115. To by mělo členským státům umožnit, aby ve svých strategických plánech SZP poskytly podporu v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 uvedeného nařízení za účelem toho, aby aktivní zemědělci, kterých se týká standard DZES 2, splnili požadavky tohoto standardu a zároveň zachovali vysokou úroveň ochrany mokřadů a rašelinišť, zejména potenciál těchto oblastí pro pohlcování uhlíku.

(20)Aby bylo možné podporovat ekologické metody chovu hospodářských zvířat v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 nařízení (EU) 2021/2115, měly by mít členské státy možnost rozhodnout, že podpora poskytnutá na závazky související s přechodem na ekologické zemědělství nebo zachováním ekologických zemědělských postupů a metod v souladu s nařízením (EU) 2018/848 může mít podobu roční platby na dobytčí jednotky. Mělo by být rovněž vyjasněno, že podpora na závazky zlepšující zemědělské postupy související s včelařstvím může být poskytována v podobě roční platby na úly, protože to zjednoduší výpočet plateb na tyto závazky. V zájmu zajištění soudržnosti definic používaných ve strategických plánech SZP by měl být pojem úlu pro účely poskytování podpory v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 nařízení (EU) 2021/2115 pojmem úlu definovaným Komisí na základě čl. 56 písm. b) uvedeného nařízení.

(21)V prvních letech provádění strategických plánů SZP ovlivnily produkci mnoha zemědělců v celé Unii přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo jiné katastrofické události. Očekává se, že tento trend bude v budoucnu pokračovat. Členské státy by proto měly mít možnost nabízet krizové platby ve formě zvýšené přímé podpory příjmů, aby mohli být nejvíce postižení zemědělci rychle odškodněni. Aby byli zemědělci nadále motivováni k pojištění své produkce, měly by členské státy stanovit vyšší sazbu odškodnění pro ty zemědělce, na které se vztahuje systém pojištění nebo jiný nástroj řízení rizik. V zájmu zvýšení prostředků, které mají být mobilizovány na podporu zemědělců, by členské státy měly mít možnost spolufinancovat tyto krizové platby doplňkovým vnitrostátním financováním až do výše 200 %. Členské státy by však měly zajistit, aby celková náhrada, kterou zemědělec obdrží spolu s jinými formami podpory financované Unií nebo na vnitrostátní úrovni (včetně doplňkového vnitrostátního financování), soukromým pojištěním nebo jinými systémy řízení rizik, nevedla k nadměrné kompenzaci nebo dvojímu financování.

(22)Článek 48 nařízení (EU) 2021/2115 by měl být změněn tak, aby byl vypuštěn odkaz na výroční schvalování výkonnosti s ohledem na odstranění tohoto postupu z nařízení (EU) 2021/2116 tímto nařízením.

(23)Organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny hrají důležitou roli při posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci. Podpora těchto organizací ze strany SZP má zásadní význam pro řešení konkrétních problémů a odvětvových cílů nebo pro odměňování prospěšných postupů. Je proto vhodné umožnit organizacím producentů a sdružením organizací producentů, aby ve svých operačních programech prováděly jednu nebo více odvětvových intervencí souvisejících s některým z cílů uvedených v čl. 46 písm. d), e), f), h), i) nebo j) nařízení (EU) 2021/2115, s cílem využívat zvýšený limit pro finanční pomoc Unie uvedený v čl. 52 odst. 2 daného nařízení za předpokladu, že částka přesahující limity stanovené v čl. 52 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení je vynaložena výhradně na financování těchto odvětvových intervencí.

(24)Článek 69 nařízení (EU) 2021/2115 by měl být změněn tak, aby byl název typu intervence pro rozvoj venkova uvedený v písmeni e) tohoto článku sladěn se změnami článku 75 daného nařízení a aby obsahoval název nového typu intervence uvedeného v článku 78a daného nařízení.

(25)S cílem zajistit, že v případě, kdy členské státy zvýší plnění cílů v oblasti životního prostředí, klimatu, dobrých životních podmínek zvířat a antimikrobiální rezistence tím, že zachovají nebo přijmou vnitrostátní právní předpisy, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních požadavků stanovených v právu Unie, bude možné omezit dopad těchto požadavků na finanční a hospodářskou situaci dotčených zemědělců, je třeba změnit čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby členským státům umožňoval poskytovat podporu na závazky přispívající k plnění povinných požadavků uložených vnitrostátními právními předpisy, které jdou nad rámec minimálních požadavků stanovených v právu Unie, bez ohledu na to, zda byly uloženy nově, nebo již existovaly. Zrušení omezení ohledně období, během něhož lze poskytovat podporu na agroenvironmentální a klimatické závazky, by navíc mělo členským státům zjednodušit řízení těchto závazků, neboť by mělo snížit potřebu úprav těchto intervencí ve strategických plánech SZP během tohoto programového období v důsledku změn těchto vnitrostátních právních předpisů nebo v důsledku uplynutí 24měsíční lhůty, během níž lze poskytovat podporu na závazky přispívající k dodržování těchto vnitrostátních právních předpisů.

(26)Zkušenosti ukázaly, že požadavky stanovené ve strategických plánech SZP v rámci standardu DZES 2 představují pro zemědělce a členské státy významnou výzvu, zejména pokud jde o ekonomickou životaschopnost dotčených zemědělců při současném zajištění ochrany půdy bohaté na uhlík. Dodržování určitých požadavků stanovených v rámci standardu DZES 2, například těch, které se týkají omezení produkce, může být pro zemědělce nákladné a může výrazně omezit jejich možnosti měnit nebo upravovat využití své půdy. Kromě toho má standard DZES 2 na zemědělce v některých členských státech větší dopad než v jiných, a to vzhledem k rozdílnému podílu mokřadů a rašelinišť na jejich území. Při zachování stávajících požadavků podle standardu DZES 2, případně stanovených v souladu se závaznými vnitrostátními požadavky, jak je zavádí toto nařízení, by mělo být možné poskytnout zemědělcům kompenzaci za dodržování povinností vyplývajících z tohoto standardu. Členské státy by proto měly mít možnost vyjmout standard DZES 2 z požadavku stanoveného v čl. 70 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, pokud jde o intervence na základě článku 70 uvedeného nařízení. To by mělo členským státům umožnit, aby ve svých strategických plánech SZP poskytly podporu v rámci intervencí uvedených v článku 70 uvedeného nařízení za účelem toho, aby zemědělci a ostatní příjemci, kterých se týká standard DZES 2, splnili požadavky tohoto standardu a zároveň zachovali vysokou úroveň ochrany mokřadů a rašelinišť, zejména potenciál těchto oblastí pro pohlcování uhlíku.

(27)Podle čl. 70 odst. 8 nařízení (EU) č. 2021/2115 mají členské státy stanovit platby na agroenvironmentálně-klimatické závazky, jakož i na závazky týkající se přechodu na ekologické zemědělství nebo jeho zachování pouze jako platby na hektar. Aby byl zajištěn soulad s podporou v rámci ekoschémat uvedených v článku 31 uvedeného nařízení, měly by mít členské státy možnost v řádně odůvodněných případech poskytovat podporu na tyto závazky v podobě platby na dobytčí jednotku. V zájmu usnadnění činností prospěšných pro životní prostředí v případě včelařství by mělo být možné poskytovat podporu na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se přechodu na ekologické zemědělství nebo jeho zachování formou platby na úl. V zájmu zajištění soudržnosti definic používaných ve strategických plánech SZP by měl být pojem úlu pro účely poskytování podpory na tyto závazky pojmem úlu definovaným Komisí na základě čl. 56 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115.

(28)Ustanovení čl. 72 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla pro výpočet dodatečných nákladů a ušlých příjmů pro poskytnutí plateb za znevýhodnění specifická pro dotčenou oblast, která vyplývají z určitých povinných požadavků, jež přesahují rámec příslušných standardů DZES. Neposkytuje platby za znevýhodnění specifické pro dotčenou oblast vyplývající z příslušných standardů DZES. Dodržování některých požadavků stanovených v rámci standardu DZES 2 však může být pro zemědělce nákladné, protože zahrnují omezení produkce v důsledku významných omezení využití půdy. Za účelem integrace zásad výpočtu plateb na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z nákladů na některé povinné požadavky v souvislosti s dodržováním standardu DZES 2 by členské státy měly mít možnost zahrnout do tohoto výpočtu znevýhodnění vyplývající z požadavků standardu DZES 2.

(29)S cílem poskytnout zemědělcům více času a flexibility, aby se mohli přizpůsobit novým právním předpisům Unie ve stále náročnějším kontextu geopolitického napětí, strukturálních výzev a hospodářských potíží souvisejících mimo jiné s vysokými cenami energie a vstupů, by měl být změněn čl. 73 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby se prodloužilo období, během něhož může být poskytnuta podpora na investice přispívající k dodržování nových požadavků uložených právními předpisy Unie, z 24 měsíců na 36 měsíců ode dne, kdy se tyto nové požadavky stanou pro podnik závaznými.

(30)Zemědělské odvětví Unie se potýká s demografickými problémy a stárnutím pracovní síly. Zatímco přilákání mladých zemědělců je klíčem k zajištění udržitelné budoucnosti zemědělství, zavádění a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství je pro mladé zemědělce finančně náročné. V zájmu dalšího usnadnění prvního zahájení činnosti by mělo být mladým zemědělcům prodlouženo období způsobilosti pro investice uskutečněné za účelem splnění nových norem Unie.

(31)K posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti potravinového systému Unie jsou zapotřebí významné investice a rozvoj podniků. Zejména je třeba podporovat rozvoj malých zemědělských podniků, které čelí zvláštním výzvám a jsou potenciálně ekonomicky životaschopné. Zároveň je třeba zjednodušit provádění podpory pro malé zemědělské podniky, aby se minimalizovala administrativní zátěž. K řešení těchto potřeb je vhodné změnit článek 75 nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby byl rozvoj podnikání malých zemědělských podniků zařazen mezi intervence, které mohou členské státy podporovat, a aby byla pro tuto intervenci stanovena paušální podpora ve výši 50 000 EUR. V zájmu jednotnosti by členské státy měly definovat malé zemědělské podniky stejným způsobem pro účely investic podle čl. 73 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení a pro účely rozvoje podnikání podle článku 75 uvedeného nařízení.

(32)Intervence pro řízení rizik jsou velmi užitečné pro zvýšení odolnosti zemědělců, a proto by měly být podporovány. Zkušenosti však ukazují, že současná pravidla jsou příliš rigidní na to, aby bylo možné tento typ intervence plně využít. Zejména se zdá, že současný vzorec pro výpočet ztrát není přizpůsoben zvláštní situaci některých příjemců, například mladých zemědělců, oblastí s trvalými kulturami nebo jiných odůvodněných případů, pro něž vzorec výpočtu ztrát není vhodný. Aby se zvýšilo využívání nástrojů pro řízení rizik podle článku 76 nařízení (EU) 2021/2115, měly by mít členské státy větší flexibilitu při výpočtu ztrát pro tyto příjemce nebo plodiny, aby se zohlednila jejich zvláštní situace.

(33)S cílem účinně podporovat zemědělce, jejichž produkce byla poškozena přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo jinými katastrofickými událostmi, by členské státy měly mít možnost plánovat krizové platby nejen prostřednictvím intervencí na přímou podporu příjmů, ale také prostřednictvím intervencí pro rozvoj venkova. Tyto typy podpory by měly členským státům poskytnout dostatečnou flexibilitu při plánování intervencí. Členské státy by však měly zajistit soulad mezi těmito intervencemi. Ustanovení týkající se zacílení podpory a motivačního účinku by proto měla být stejná. V zájmu zajištění řádného finančního řízení fondů Unie by členské státy však měly zajistit, aby celková náhrada, kterou zemědělec obdrží spolu s jinými formami podpory financované Unií nebo na vnitrostátní úrovni (včetně doplňkového vnitrostátního financování), soukromým pojištěním nebo jinými systémy řízení rizik, nevedla k nadměrné kompenzaci nebo dvojímu financování.

(34)Ustanovení čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla týkající se stanovení kritérií výběru pro určité typy intervencí ze strany řídících orgánů. Seznam typů intervencí, pro které mají členské státy používat kritéria výběru, by měl být změněn tak, aby zohledňoval změny typů intervencí uvedené v článku 75 uvedeného nařízení.

(35)Článek 80 nařízení (EU) 2021/2015 stanoví pravidla a zásady pro provádění finančních nástrojů v SZP. Ustanovení čl. 80 odst. 2 uvedeného nařízení zajišťuje soulad s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 25 o finančních nástrojích. V zájmu dalšího posílení součinnosti při provádění a kontrole mezi finančními nástroji SZP a ostatními finančními nástroji upravenými nařízením (EU) 2021/1060 by měl být článek 80 nařízení (EU) 2021/2115 změněn tak, aby se zajistilo, že požadavky týkající se auditní stopy pro finanční nástroje jsou stejné v nařízení (EU) 2021/2115 i v nařízení (EU) 2021/1060.

(36)Ustanovení čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví maximální použitelný strop hrubého grantového ekvivalentu v případě, kdy finanční nástroje podporují činnosti spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy. Aby bylo zajištěno sladění s nově zavedenými změnami v obecném režimu státní podpory podle čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2023/2831 26 , je třeba strop odpovídajícím způsobem zvýšit. Dále by se mělo referenční období změnit z „rozpočtových“ let na „roky“, aby bylo v souladu s čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení Komise. Pokud jde o podporu provozního kapitálu pro činnosti mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, nadále platí obecná pravidla státní podpory.

(37)Ustanovení čl. 80 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 definuje způsobilost výdajů v případě, kdy je podpora poskytována prostřednictvím finančních nástrojů. V zájmu zajištění jasnosti a rovného zacházení v rámci všech finančních nástrojů, na které se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060, by měl být čl. 80 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 změněn tak, aby stanovil pravidla způsobilosti s ohledem na daň z přidané hodnoty („DPH“).

(38)Článek 81 nařízení (EU) 2021/2015 stanoví pravidla a podmínky pro převody přídělů z EZFRV členskými státy do Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 27 . S cílem zajistit plné využití nově zavedených možností podle čl. 10a odst. 4 nařízení (EU) 2021/523 by měl být článek 81 nařízení (EU) 2021/2115 změněn.

(39)Článek 83 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla pro výpočet a uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů. V zájmu zjednodušení a podpory provádění investic a dalších intervencí pro rozvoj venkova a většího využívání zjednodušeného vykazování nákladů by mělo být možné používat metody výpočtu stanovené podle nařízení (EU) 2021/1060 bez nutnosti dalšího zdůvodnění.

(40)Ustanovení čl. 86 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla způsobilosti výdajů vyplývajících ze změn strategických plánů SZP pro příspěvek z EZZF a EZFRV. V zájmu zjednodušení pravidel způsobilosti výdajů, zlepšení součinnosti mezi EZZF a EZFRV a zvýšení flexibility členských států při určování dat účinnosti změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF je vhodné umožnit způsobilost výdajů vyplývajících ze schválené strategické změny strategického plánu SZP pro příspěvek z EZZF od data účinnosti změny stanoveného dotčeným členským státem v souladu s čl. 119 odst. 8 uvedeného nařízení, nejdříve však od data předložení žádosti o změnu Komisi. V případě ostatních změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF by výdaje měly být způsobilé pro příspěvek z EZZF ode dne oznámení změny Komisi, jak je stanoveno v čl. 119 odst. 9 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení. K zajištění souladu mezi pravidly týkajícími se způsobilosti pro příspěvek z EZZF a EZFRV v případech mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů by mělo být možné ve strategických plánech SZP stanovit, že způsobilost výdajů financovaných z EZZF v souvislosti se změnami strategických plánů SZP, které se týkají doplňkových krizových plateb zemědělcům v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a daného nařízení, může začít dnem, kdy k události došlo.

(41)Za účelem zajištění odpovídajícího financování nových typů intervencí pro krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události uvedené v článcích 41a a 78a nařízení (EU) 2021/2115 by členské státy měly mít možnost vyhradit na tyto typy intervencí určitý podíl přímých plateb i finančních prostředků z EZFRV. Aby však bylo zajištěno, že k dispozici zůstane dostatek finančních prostředků na plnění ostatních priorit SZP, měl by být tento podíl omezen na maximální roční částku dostupnou pro každý členský stát, která odpovídá 3 % celkového objemu přímých plateb a finančních prostředků z EZFRV za rok. S cílem podnítit členské státy, aby upřednostňovaly využívání nástroje stanoveného v článku 41a uvedeného nařízení a financovaného z prostředků na přímé platby, by maximální roční částka, kterou může členský stát vyhradit pro tento typ intervence, měla odpovídat 4 % celkového objemu přímých plateb a finančních prostředků z EZFRV za rok, pokud se členský stát rozhodne neposkytovat podporu na krizové platby podle článku 78a uvedeného nařízení.

(42)Nové typy intervencí pro krizové platby zemědělcům v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a nařízení (EU) 2021/2115 a v rámci rozvoje venkova uvedeného v článku 78a daného nařízení by měly být vzhledem ke své zvláštní povaze vyňaty z povinnosti přispívat k ukazatelům výsledků uvedeným v příloze I daného nařízení.

(43)Doplňkové vnitrostátní financování doplňkových krizových plateb zemědělcům poskytovaných v souladu s článkem 41a nařízení (EU) 2021/2115 by mělo být zahrnuto do přílohy V strategického plánu SZP dotčeného členského státu.

(44)Ustanovení čl. 119 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví, že Komise schvaluje žádosti o změny strategických plánů SZP předložené členskými státy. Ustanovení čl. 119 odst. 9 uvedeného nařízení umožňuje členským státům provádět a uplatňovat změny strategických plánů SZP týkající se intervencí uvedených v hlavě III kapitole IV daného nařízení, které schvaluje Komise spolu s další žádostí o změnu. Zkušenosti ukázaly, že změny strategických plánů SZP často obsahují řadu technických prvků, kvůli nimž jsou tyto změny pro členské státy složité a obtížné a které vedou ke zpoždění ve schvalovacích postupech, ačkoli strategické zaměření plánů zůstává nezměněno. To brání včasnému a účinnému přizpůsobení strategických plánů SZP měnící se hospodářské realitě a potřebám zemědělců a dalších příjemců v členských státech a negativně ovlivňuje provádění těchto plánů. V zájmu zjednodušení a zefektivnění postupů změn, zejména pokud jde o prvky strategických plánů SZP, které nejsou strategické povahy, by mělo být vyžadováno schválení Komise pouze v případě strategických změn strategických plánů SZP. Za tímto účelem by měly být strategické změny definovány v nařízení (EU) 2021/2115 jako změny důležitých prvků strategických plánů SZP, které významně ovlivňují strategii a intervenční logiku těchto plánů, včetně převodů finančních přídělů mezi EZFRV a EZZF, maximálních a minimálních finančních přídělů a změn plánů cílů a finančních plánů. Členské státy by měly mít možnost provádět a uplatňovat všechny ostatní změny svých strategických plánů SZP po jejich oznámení Komisi a tyto ostatní změny by neměly podléhat schválení Komisí.

(45)V zájmu zajištění slučitelnosti strategických plánů SZP s právním rámcem Unie pro SZP by Komise měla mít pravomoc vznést námitky proti oznámeným změnám, pokud se domnívá, že tyto změny nejsou slučitelné s nařízením (EU) 2021/2115, nařízením (EU) 2021/2116 nebo akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě. V zájmu zajištění právní jistoty pro zemědělce a další příjemce by členské státy neměly po obdržení námitky proti oznámené změně tuto změnu použít a měli by ji odstranit ze změněného strategického plánu SZP předloženého Komisi. Výdaje spojené s těmito změnami by rovněž neměly být způsobilé pro příspěvek z EZFRV nebo EZFRV. Zkušenosti ukazují, že členské státy mohou oznamovat složité a četné změny svých strategických plánů SZP. Komise by proto měla mít přiměřenou lhůtu na posouzení oznámených změn a na případné vznesení námitek členským státům. Členské státy by měly mít možnost předložit změny, vůči nimž Komise vznesla námitky, ke schválení jako součást žádosti o strategickou změnu uvedenou v čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení, aby se zajistilo, že tyto změny nabudou právního účinku pouze v případě, že jsou v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 a nařízením (EU) 2021/2116, jakož i s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které z nich vycházejí.

(46)Ustanovení čl. 119 odst. 8 třetí pododstavec nařízení (EU) 2021/2115 stanoví, že členské státy stanoví datum účinnosti změn strategických plánů SZP týkajících se EZZF na den, který je pozdější než datum schválení žádosti o změnu Komisí. V zájmu zvýšení flexibility členských států při stanovování data účinnosti strategických změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF a zvýšení součinnosti mezi pravidly platnými pro strategické změny strategických plánů SZP související s EZZF a změny strategických plánů SZP související s EZFRV by členské státy měly mít možnost stanovit datum účinnosti strategických změn strategických plánů SZP mezi datem předložení žádosti o schválení strategické změny uvedené v čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení Komisi a datem schválení žádosti o změnu Komisí.

(47)Článek 120 nařízení (EU) 2021/2115 zajišťuje, že strategické plány SZP jsou aktualizovány tak, aby odrážely změny legislativních aktů uvedených v příloze XIII uvedeného nařízení, které se týkají životního prostředí a klimatu a k nimž by měly strategické plány SZP přispívat a s nimiž by měly být v souladu. Za tímto účelem mají členské státy posoudit, zda by jejich strategické plány SZP měly být změněny, a v případě potřeby mají předložit žádost o změnu, pokud se mění některý z legislativních aktů. S cílem zabránit zbytečným administrativním procesům v pozdní fázi provádění strategických plánů SZP by měl být článek 120 nařízení (EU) 2021/2115 zrušen.

(48)Článek 122 nařízení (EU) 2021/2115 by měl být upraven tak, aby odrážel změny článku 119 uvedeného nařízení zavedené tímto nařízením.

(49)Ustanovení čl. 124 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 by mělo být změněno tak, aby monitorovací výbor mohl vydat stanovisko k datu účinnosti všech změn souvisejících s EZZF, čímž se zajistí, že zemědělci a příjemci budou mít dostatek času na zohlednění navrhovaných změn.

(50)Článek 134 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví požadavky na obsah a postup pro výroční zprávy o výkonnosti, které jsou základem pro výroční schvalování výkonnosti uvedené v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116. S ohledem na zrušení postupu výročního schvalování výkonnosti tímto nařízením by měly být tyto požadavky upraveny tak, aby byly vypuštěny informace požadované výhradně pro účely tohoto postupu, jako jsou informace o realizovaných jednotkových částkách a odůvodnění, které mají členské státy poskytnout v případě, že realizované jednotkové částky překračují odpovídající plánované jednotkové částky stanovené ve strategických plánech SZP.

(51)Ustanovení čl. 134 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2115 je třeba vybjasnit, aby se posílila vazba mezi výroční zprávou o výkonnosti a přezkumem výkonnosti prováděným každé dva roky a uvedeným v článku 135 daného nařízení, pokud jde o zahrnutí odůvodnění nedostatků v plnění milníků do výroční zprávy o výkonnosti pro účely přezkumu výkonnosti prováděného každé dva roky.

(52)Podle čl. 134 odst. 13 nařízení (EU) 2021/2115 může Komise vznést připomínky k přípustné výroční zprávě o výkonnosti do jednoho měsíce od jejího předložení. Zkušenosti ukázaly, že posouzení přípustnosti výroční zprávy o výkonnosti podle čl. 134 odst. 3 uvedeného nařízení a komplexní posouzení předložené výroční zprávy o výkonnosti nelze provádět souběžně. Je proto nezbytné změnit datum, od kterého se počítá lhůta pro předložení připomínek uvedená v čl. 134 odst. 13 uvedeného nařízení, na datum, kdy se výroční zpráva o výkonnosti stává přípustnou v souladu s čl. 134 odst. 3 uvedeného nařízení.

(53)Doplňkové vnitrostátní financování doplňkových krizových plateb zemědělcům poskytovaných v souladu s článkem 41a nařízení (EU) 2021/2115 by mělo podléhat stejným pravidlům jako doplňkové vnitrostátní financování v rámci rozvoje venkova.

(54)Podle článku 159 nařízení (EU) 2021/2115 má Komise přezkoumat seznam legislativních aktů v příloze XIII uvedeného nařízení a předložit legislativní návrhy na doplnění této přílohy o další legislativní akty. S ohledem na zrušení článku 120 uvedeného nařízení by měl být zrušen článek 159 uvedeného nařízení, aby byla zajištěna soudržnost a stabilita a aby nedošlo k narušení provádění strategických plánů SZP vnitrostátními orgány, zemědělci a dalšími příjemci.

(55)Příloha I nařízení (EU) 2021/2115 stanoví ukazatele dopadu, výsledků a výstupů podle článku 7 uvedeného nařízení. Tabulka „Výroční schvalování výkonnosti – VÝSTUP“ v příloze I uvedeného nařízení by měla být nahrazena, aby byly zavedeny ukazatele výstupů související s nově zavedenými typy intervencí a pozměněnými typy intervencí a aby bylo zohledněno zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 tímto nařízením.

(56)Příloha II nařízení (EU) 2021/2115 uvádí příslušné odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (tzv. green box) pro každý typ intervence uvedeného nařízení. Nově zavedené typy intervencí pro krizové platby zemědělcům v rámci přímých plateb uvedené v článku 41a nařízení (EU) 2021/2115 a pro rozvoj venkova uvedené v článku 78a daného nařízení by proto měly být zahrnuty do této přílohy.

(57)Standard DZES 1 uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 má za cíl zachovávat trvalé travní porosty k zachování zásob uhlíku na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální úrovni, na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni podniku v porovnání s referenčním rokem 2018, a to s maximálním poklesem o 5 % v porovnání s referenčním rokem. Strukturální změny v zemědělských podnicích, ke kterým může dojít během programového období 2023–2027, zejména v odvětví živočišné výroby. Tyto změny mohou být doprovázeny rychlými změnami ve využívání půdy na úrovni zemědělských podniků, zejména za účelem zmírnění dopadů změny klimatu na dostupnost krmiv a píce, které se však v dostupných údajích mohou projevit až se zpožděním. Tento vývoj strukturálních změn zemědělských podniků může vést ke změnám v ročním poměru trvalých travních porostů ve srovnání s referenčním rokem 2018. S ohledem na tyto změny a s cílem usnadnit provádění standardu DZES 1 by mělo být maximální procento snížení podílu trvalých travních porostů oproti referenčnímu roku 2018 zvýšeno na 10 %, aby členské státy mohly zohlednit vývoj během programového období 2023–2027 a potřeby zemědělských podniků, zejména v odvětví živočišné výroby.

(58)Standard DZES 4, uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, má za cíl ochranu říčních toků před znečištěním a povrchovým stékáním prostřednictvím zřizování ochranných pásů podél vodních toků. Zkušenosti ukázaly, že členské státy by měly mít možnost sladit definici vodního toku pro účely tohoto standardu DZES s definicí vodního toku stanovenou členskými státy ve vnitrostátních právních předpisech, včetně vnitrostátních právních předpisů provádějících právní předpisy Unie, které jsou součástí povinných požadavků na hospodaření uvedených v příloze III uvedeného nařízení. Definice vodního toku používaná členskými státy pro účely standardu DZES 4 by však měla být v souladu s hlavním cílem tohoto standardu DZES, zejména s cílem snížit riziko vyloučení menších vodních toků, jimiž by se znečištění mohlo zanášet dále po proudu, z oblasti působnosti tohoto standardu DZES.

(59)Zlepšení interoperability, včetně bezproblémové výměny údajů, mezi veřejnými zemědělskými informačními systémy nabízí řadu provozních, statistických a politických výhod, jako je snížení zátěže při shromažďování údajů a zvýšení účinnosti, automatizovaná integrace a validace údajů, zvýšení přesnosti a spolehlivosti údajů, lepší sledování politiky a účinnější spolupráce v rámci členských států. Efektivnímu zavádění interoperability a jejím přínosům však brání neexistence koordinované struktury na úrovni členských států, jakož i zjištěné rozdíly v pokroku digitalizace mezi členskými státy. V souladu se sdělením Komise „Vize pro zemědělství a potraviny“, které zdůrazňuje zásadu shromáždit údaje jednou a používat je opakovaně, by členské státy měly zajistit, aby orgány odpovědné za provádění, monitorování a hodnocení SZP shromažďovaly údaje pouze jednou a opakovaně je používaly, aniž by zemědělce několikrát žádaly o poskytnutí stejných údajů.

(60)V zájmu dosažení a zachování interoperability mezi informačními systémy používanými pro provádění, monitorování a hodnocení SZP a bezproblémové výměny údajů mezi těmito informačními systémy ve prospěch zemědělců a dalších příjemců v rámci SZP, správních orgánů a případně i širšího hospodářství a s ohledem na Evropskou strategii pro data 28 a další příslušné iniciativy EU a členských států, jako je společný evropský datový prostor pro zemědělství a nařízení o interoperabilní Evropě 29 , by měl každý členský stát určit jeden orgán odpovědný za vypracování a provádění plánu obsahujícího opatření a činnosti. Za tímto účelem by měl určený orgán případně spolupracovat s dalšími vnitrostátními orgány a orgány a institucemi Unie. Aby Komise zajistila včasná a vhodná následná opatření, měly by jí členské státy předložit své plány. Komise by měla mít možnost vznášet připomínky k plánům předloženým členskými státy s cílem zajistit soudržnost a posílení interoperability mezi veřejnými zemědělskými informačními systémy. Neharmonizovaný přístup k digitálním identifikátorům nebo mechanismům sdílení dat brání pokroku v interoperabilitě. Za tímto účelem by členské státy měly zvážit vytvoření jednotného rámce pro digitální identitu a sladění s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 30 , a to i pokud jde o evropskou peněženku digitální identity pro fyzické a právnické osoby. Členské státy by měly vypracovat a provádět plán na základě své konkrétní situace a potřeb a měly by zajistit, aby obsahoval opatření potřebná k dosažení a zachování interoperability mezi veřejnými zemědělskými informačními systémy, jakož i harmonogram, v němž budou tato opatření provedena. Určení orgánu, jakož i vypracování a provádění plánu by nemělo být považováno za základní požadavky Unie uvedené v čl. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/2116.

(61)Zkušenosti s prováděním zemědělské rezervy ukázaly, že je cenná v případě krize, protože může nabídnout podporu postiženým zemědělcům a přispět k tomu, že se trhy vrátí k lepší rovnováze. V posledních letech se však stále častěji využívala ke zmírnění situace zemědělců, kteří utrpěli přímé ztráty v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí, ačkoli jejím původním zamýšleným účelem jako nástroje financování trhu bylo zaměřit se na kompenzaci a zmírnění dopadů narušení trhu. Vzhledem k rostoucím výzvám, kterým odvětví zemědělství v Unii čelí, včetně obchodního napětí, geopolitické nejistoty a zvýšeného nepřímého dopadu otázek zdraví zvířat na rovnováhu trhu, se zdá být oprávněné přeorientovat rezervu na její původní účel. Kompenzace zemědělcům za přímé následky přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí, jako jsou ty, které vedou k fyzickým ztrátám na rostlinách, zvířatech a produktech z nich, by měly řešit členské státy, které jsou odpovědné za vypracování spolehlivých strategií řízení rizik a řešení krizí s finanční podporou svých strategických plánů SZP, včetně nových nástrojů zavedených tímto nařízením. Opatření k vyrovnání negativních dopadů na zemědělce způsobených narušením trhu, jako jsou narušení ovlivňující ceny, náklady nebo odbyt, a to i v případě, že jsou způsobeny nepřímými účinky přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí, by měla být nadále financována ze zemědělské rezervy.

(62)Ustanovení čl. 21 odst. 1 a čl. 32 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2116, kterými se stanoví pravidla pro měsíční a průběžné platby, by měla být změněna tak, aby zohledňovala zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 uvedeného nařízení tímto nařízením. Kromě toho by měl být změněn také čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, aby se zajistilo, že v návaznosti na změny zavedené tímto nařízením v čl. 86 odst. 2 a čl. 119 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2115 budou výdaje, které se stanou způsobilými pro příspěvek z EZZF, od data účinnosti, které předchází schválení změny Komisí, ale následuje po datu předložení žádosti o změnu Komisi, vykázány Komisi až po schválení změny Komisí v souladu s čl. 119 odst. 10 nařízení (EU) 2021/2115. Za tímto účelem by mělo být možné vykázat výdaje, které nemohou být vykázány v dotčeném měsíci z důvodu probíhajícího schvalování změny, v následujících měsících téhož rozpočtového roku nebo nejpozději v roční účetní závěrce za daný rozpočtový rok, která má být zaslána Komisi do 15. února roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Při určování data účinnosti změny a s cílem zajistit, aby veškeré výdaje vyplývající ze změny, které již byly příjemcům vyplaceny, mohly být vykázány ještě v rámci příslušného rozpočtového roku, by členské státy měly zohlednit lhůty pro schvalovací postup stanovené v článku 119 nařízení (EU) 2021/2115.

(63)Článek 40 nařízení (EU) 2021/2116 o pozastavení plateb ve vztahu k výročnímu schvalování výkonnosti by měl být změněn tak, aby zohledňoval zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 uvedeného nařízení tímto nařízením.

(64)Článek 53 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví, že na základě informací podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a d) daného nařízení přijme Komise prováděcí akty obsahující rozhodnutí o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur, pokud jde o výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 daného nařízení. Článek 53 nařízení (EU) 2021/2116 by měl být změněn tak, aby zohledňoval zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 uvedeného nařízení tímto nařízením.

(65)Článek 54 nařízení (EU) 2021/2116 stanoví, že pokud výdaje uvedené v čl. 5 odst. 2 a článku 6 daného nařízení a odpovídající intervencím podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115 nejsou spojeny s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti podle čl. 9 odst. 3 a článku 10 nařízení (EU) 2021/2116 a podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, přijme Komise před 15. říjnem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce prováděcí akty, kterými stanoví částky, o které se má snížit financování Unií („výroční schvalování výkonnosti“). Zkušenosti z prvního roku provádění výročního schvalování výkonnosti a z přípravy druhého roku ukazují, že členské státy nesou nepřiměřenou administrativní zátěž při přípravě a poskytování nezbytných informací pro výroční zprávu o výkonnosti i při výročním schvalování výkonnosti. Aby se snížila administrativní zátěž členských států, mělo by být výroční schvalování výkonnosti stanovené v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 zrušeno. Na požadavek, aby výdajům vynaloženým platebními agenturami odpovídal odpovídající výstup, stanovený v čl. 37 odst. 1 písm. b) bodě i) uvedeného nařízení, se vztahuje postup schvalování souladu podle článku 55 uvedeného nařízení.

(66)Požadavek, aby výdaje byly uskutečněny v souladu s příslušnými správními systémy, stanovený v čl. 37 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) 2021/2116, je kontrolován platebními agenturami a následně každoročně ověřován certifikačními subjekty a Komisí formou přezkumů stanovisek a zpráv certifikačního subjektu a v rámci následných opatření ke zjištěním, jakož i během postupů schvalování souladu podle článku 55 uvedeného nařízení. Tyto postupy poskytují nezbytnou jistotu, že realizovaných výstupů je dosahováno v souladu s právními předpisy Unie. Spolu s přezkumem výkonnosti prováděným každé dva roky podle článku 135 nařízení (EU) 2021/2115 tyto postupy rovněž zajišťují, aby členské státy dosahovaly milníků a cílů uvedených v čl. 109 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, které si stanovily jako součást svých systémů výkonnosti ve strategických plánech SZP. Článek 54 nařízení (EU) 2021/2116 by proto měl být zrušen.

(67)Dalšího sladění finančních nástrojů mezi SZP a ostatními politikami v rámci sdíleného řízení je třeba dosáhnout v souvislosti s nesrovnalostmi a finančními opravami, kdy subjekty provádějící finanční nástroje prokáží splnění kumulativního souboru opatření. Článek 57 nařízení (EU) 2021/2116 je proto třeba změnit tak, aby byl zajištěn soulad s čl. 103 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060.

(68)Zemědělci opakovaně uváděli, že jsou kvůli několika kontrolám ročně vystaveni tlaku. Členské státy již mají možnost seskupit několik kontrol v rámci jedné návštěvy. Aby se snížil počet návštěv v terénu v jednotlivých zemědělských podnicích, a tím se snížila administrativní zátěž příjemců, neměly by členské státy pokud možno vybírat příjemce, který již byl pro daný rok vybrán ke kontrole na místě, s výjimkou případů, kdy okolnosti vyžadují druhou kontrolu, aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Toto snížení by navíc nemělo snížit úroveň kontrol. Za tímto účelem by měl být čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 odpovídajícím způsobem změněn.

(69)Ustanovení čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 by mělo být změněno tak, aby byl odstraněn odkaz na výroční schvalování výkonnosti podle článku 54 uvedeného nařízení.

(70)Na základě prvních let provádění se zdá, že provádění kontrol na místě u intervencí, které jsou monitorovány na základě družicových dat z družic Copernicus Sentinel nebo jiných údajů s minimálně ekvivalentní hodnotou, je nadbytečné a představuje neodůvodněnou zátěž pro členské státy a zemědělce. Proto by u těchto podmínek způsobilosti neměly být členské státy povinny provádět kontroly na místě, včetně kontrol prováděných na dálku za použití technologických prostředků. Za tímto účelem by měl být článek 72 nařízení (EU) 2021/2116 odpovídajícím způsobem změněn.

(71)Získané zkušenosti ukazují, že hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků (LPIS), systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch by mělo být sloučeno. Vzhledem k tomu, že jsou tyto systémy neoddělitelně propojeny, je hodnocení kvality jednoho systému bez zohlednění dopadu na ostatní systémy náročné. Sloučením těchto hodnocení kvality by se navíc snížila pracovní zátěž správních orgánů členských států spojená s kontrolními postupy a oznamovacími povinnostmi. Kromě toho by členské státy měly v případě potřeby výhodu v tom, že by navrhly jediné nápravné opatření zahrnující všechny tři systémy (LPIS, systém pro geoprostorové žádosti a systém monitorování ploch) namísto provádění samostatných opatření, což by zvýšilo jejich účinnost. Za tímto účelem by měl být do nařízení (EU) 2021/2116 vložen nový článek a příslušné odkazy by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(72)Zkušenosti získané při uplatňování systému kontroly podmíněnosti, včetně postupů schvalování souladu, ukázaly, že některé podmínky jsou zbytečně přísné a nepřiměřeně zatěžují členské státy, aniž by nutně zvyšovaly ochranu finančních prostředků Unie. V zájmu zjednodušení kontrolního systému a snížení administrativní zátěže při zachování jeho účinnosti, pokud jde o ověřování souladu s požadavky podmíněnosti, by měla být členským státům poskytnuta větší flexibilita při vytváření jejich kontrolních systémů. Za tímto účelem by měl být zrušen požadavek na každoroční přezkum kontrolního systému a faktory, které je třeba zohlednit v analýze rizik, by měly být ponechány na uvážení členských států.

(73)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 31 změnilo články 83 a 84 nařízení (EU) 2021/2216 s cílem snížit zátěž malých zemědělců a vnitrostátních správních orgánů v souvislosti s kontrolami podmíněnosti a sankcemi. Konkrétně osvobozuje zemědělce s maximální velikostí zemědělského podniku nepřesahující 10 hektarů zemědělské plochy vykázané v souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 od kontrol podmíněnosti a od uplatňování správních sankcí za nesplnění požadavků podmíněnosti. Geoprostorová žádost podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 však zahrnuje i jiné než zemědělské plochy a pro výpočet zemědělských ploch existují technická omezení vzhledem k tomu, že některé prvky a krajinné prvky nelze měřit a jejich velikost se může v čase měnit. Výjimky by se proto měly zakládat na ploše, která je způsobilá pro platby, a na podpoře relevantní pro podmíněnost.

(74)Malí příjemci, kteří nejsou zemědělci, jako například správci půdy, nemohou využívat výjimek z kontrol podmíněnosti a sankcí. Administrativní zátěž spojená s kontrolami požadavků podmíněnosti a uplatňováním sankcí v souvislosti s těmito požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2021/2116 však může být pro tyto příjemce nepřiměřeně vysoká. Podobně by vzhledem k tomu, že plocha spravovaná těmito příjemci je omezená a sankce pro malé příjemce jsou obecně nízké, mohlo uplatňování sankcí také vést k nepřiměřené zátěži pro správní orgány členských států. Proto by měli být z kontrol podmíněnosti a z uplatňování správních sankcí za požadavky podmíněnosti vyňati i malí příjemci, kteří nejsou zemědělci. Nicméně je důležité, aby SZP nadále přispívala k environmentálním cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 prostřednictvím požadavků na podmíněnost a aby zajišťovala stabilitu těchto požadavků jako společného základu pro členské státy a příjemce. Požadavky na podmíněnost by se proto měly nadále vztahovat na všechny příjemce uvedené v čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116.

(75)Články 102 a 103 nařízení (EU) 2021/2116, které stanoví pravidla týkající se přenesení pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci a postupu projednávání ve výborech, by měly být změněny s ohledem na změny ostatních ustanovení nařízení (EU) 2021/2116 zavedené tímto nařízením, zejména na zrušení článku 54 uvedeného nařízení.

(76)V zájmu zajištění soudržnosti mezi jednotlivými ustanoveními nařízení (EU) 2021/2116 by uvedené nařízení mělo být změněno tak, aby byly odstraněny odkazy na výroční schvalování výkonnosti, zejména na článek 54 a čl. 40 odst. 1 uvedeného nařízení.

(77)Nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(78)V souvislosti se změnami článku 119 nařízení (EU) 2021/2115 zavedenými tímto nařízením by měla být stanovena přechodná ustanovení, aby se zajistilo, že žádosti o změnu a oznámení o změnách strategických plánů SZP předložené členskými státy Komisi před vstupem tohoto nařízení v platnost budou schváleny za použití postupů platných v době předložení těchto žádostí o změnu nebo oznámení.

(79)V zájmu zajištění hladkého provádění opatření zavedených tímto nařízením a vzhledem k naléhavé potřebě snížit administrativní zátěž orgánů členských zapojených do přípravy výroční zprávy o výkonnosti za rozpočtový rok 2025 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(80)Vzhledem k tomu, že ze zemědělské rezervy na rok 2025 již byly vyčleněny finanční prostředky pro odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/441 32 , by se měl čl. 2 odst. 5 tohoto nařízení použít až od zemědělského rozpočtového roku 2026, tj. ode dne 16. října 2025.

(81)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 33 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [...],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2021/2115

Nařízení (EU) 2021/2115 se mění takto:

1) V čl. 4 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně dále jen „trvalé travní porosty“) se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, a rozhodnou-li tak členské státy, po dobu sedmi a více let, nebo rozhodnou-li tak členské státy, i půda, která nebyla zorána, nebo jinak obdělána ani opětovně oseta různými druhy trav nebo jinými bylinnými pícninami po dobu pěti a více let nebo po dobu sedmi a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které mohou být spásány, a rozhodnou-li tak členské státy, i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které produkují krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.“

2)V článku 10 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Kritéria odstavců přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství uvedená v příloze II tohoto nařízení, pokud jde o tyto intervence, musí splňovat zejména základní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce a režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat a krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci přímých plateb a v rámci rozvoje venkova. V případě jiných intervencí jsou odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení, orientační a takové intervence mohou být místo toho v souladu s odstavcem přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství neuvedeným v příloze II tohoto nařízení, je-li to uvedeno a vysvětleno ve strategickém plánu SZP.“

3)Článek 11 se mění takto:

a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pokud má členský stát v úmyslu zvýšit své plánované výstupy podle odstavce 1 tohoto článku, které jsou stanoveny ve strategickém plánu SZP schváleném Komisí, oznámí Komisi změněné plánované výstupy v souladu s čl. 119 odst. 9, a to před 1. lednem roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.“;

b)v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Každý dotčený členský stát předloží oznámení v souladu čl. 119 odst. 9 s redukčním koeficientem uvedeným ve druhém pododstavci tohoto odstavce do 31. března roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.“

4)Článek 12 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, na jehož základě se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II, s výjimkou plateb podle článku 41a, nebo příjemce ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 vztahují správní sankce, pokud nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie a standardy DZES stanovené ve strategických plánech SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem:

a) klima a životní prostředí, včetně vody, půdy a biologické rozmanitosti ekosystémů;

b) veřejné zdraví a zdraví rostlin;

c) dobré životní podmínky zvířat.“;

b)vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a Odchylně od odstavce 1 se systém podmíněnosti nevztahuje na příjemce plateb uvedených v článku 28.“

5)V čl. 13 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Má se za to, že zemědělci, jejichž celý podnik je certifikován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848*, splňují standardy DZES 1, 3, 4, 5, 6 a 7 uvedené v příloze III tohoto nařízení.

Členské státy při stanovování svých standardů mohou v relevantních případech stanovit prvky uvedené v čl. 109 odst. 2 písm. a) bodě i) tak, aby byly v souladu se závaznými požadavky stanovenými vnitrostátními právními předpisy a nepřekračovaly je, za předpokladu, že tyto stávající vnitrostátní závazné požadavky jsou v souladu s standardy DZES uvedenými v příloze III.

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/848/oj).“

6)V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy uvedou ve svých strategických plánech SZP, že se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II, s výjimkou plateb podle článku 41a, nebo ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 mají nejpozději od 1. ledna 2025 vztahovat správní sankce, pokud nedodržují požadavky týkající se platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z právních aktů uvedených v příloze IV.“

7)Článek 16 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Typy intervencí podle této kapitoly mohou mít podobu přímých plateb oddělených od produkce a přímých plateb vázaných na produkci a doplňkových krizových plateb.“;

b)doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Doplňkovými krizovými platbami jsou přímé platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události.“

8)V článku 19 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy, které se rozhodnou toto ustanovení uplatnit, jej použijí na všechny zemědělce, pro něž je v daném roce zaveden nástroj řízení rizik.“

9)Článek 28 se nahrazuje tímto:

„Článek 28

Platby pro malé zemědělce

Členské státy mohou poskytovat platbu malým zemědělcům podle vymezení členskými státy formou jednorázové částky nebo částek na hektar nahrazující přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Členské státy navrhnou ve strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, která je pro zemědělce volitelná.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy ve strategickém plánu SZP rozhodnout, že platba malým zemědělcům uvedená v prvním pododstavci nenahrazuje přímé platby na podporu ekoschémat zřízených v souladu s článkem 31.

Roční platba pro jednotlivé zemědělce podle prvního pododstavce nepřesáhne částku 2 500 EUR.

Členské státy se mohou rozhodnout, že stanoví jiné jednorázové částky nebo částky na hektar na základě jiných prahových hodnot týkajících se plochy.“

10)Článek 31 se mění takto:

a)odstavec 5 se mění takto:

1)i) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„V případě závazků uvedených v prvním pododstavci písm. b), pokud vnitrostátní právní předpisy ukládají požadavky, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních závazných požadavků stanovených v právu Unie, může být podpora poskytnuta na závazky přispívající ke splnění těchto požadavků.“;

b)ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že z požadavku stanoveného v prvním pododstavci písm. a) vyloučí standard DZES 2 stanovený podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.“;

c)odstavec 7 se mění takto:

i) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou mít platby poskytované v souladu s písmenem b) uvedeného pododstavce na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, závazky týkající se eliminace antimikrobiální rezistence, závazky týkající se zemědělských postupů příznivých pro klima a závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství stanovené v nařízení (EU) 2018/848 či zachování těchto postupů a způsobů rovněž podobu roční platby na dobytčí jednotky.“;

ii) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou mít platby poskytované v souladu s písmenem b) uvedeného pododstavce případně podobu roční platby na úly. Pro účely této odchylky se použije definice „úlu“ uvedená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 56 písm. b).“

11)V hlavě III kapitole II se doplňuje nový oddíl, který zní:

„Oddíl 4

Doplňkové krizové platby

Článek 41a

Doplňkové krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci přímých plateb

1. Členské státy mohou poskytovat doplňkové krizové platby na odškodnění příjemců přímých plateb podle oddílů 2 a 3 této kapitoly, kteří jsou zasaženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Tyto platby mají zajistit kontinuitu zemědělské činnosti těchto příjemců a podléhají podmínkám stanoveným v tomto článku a dále upřesněným členskými státy v jejich strategických plánech SZP.

2. Podpora podle tohoto článku je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušného orgánu členského státu, že došlo k přírodní katastrofě, nepříznivému klimatickému jevu nebo katastrofické události, jak je vymezuje členský stát, a že tyto události nebo opatření přijatá v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem eradikace nebo zabránění dalšího šíření choroby nebo škodlivého organismu rostlin nebo opatření přijatá za účelem tlumení, prevence nebo eradikace nákaz zvířat které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882*, nebo opatření přijatá v souvislosti s nově se objevující nákazou v souladu s čl. 6 odst. 3 a článkem 259 nařízení (EU) 2016/429 přímo způsobily škodu, která vedla ke zničení alespoň 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Ztráty se vypočítávají buď na úrovni zemědělského podniku, na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené ploše.

3. Členské státy zajistí, aby podpora podle tohoto článku byla určena zemědělcům, kteří jsou přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi nejvíce postiženi, a to stanovením podmínek způsobilosti na základě dostupných důkazů.

4. Členské státy stanoví použitelné sazby podpory na náhradu ztráty produkce. Tyto sazby jsou vyšší pro zemědělce, na které se vztahuje systém pojištění nebo jiný nástroj řízení rizik. K výpočtu ztráty produkce lze použít indexy.

5. Členské státy se mohou rozhodnout spolufinancovat platby doplňkovým vnitrostátním financováním až do výše 200 % v souladu s čl. 115 odst. 5 a článkem 146.

6. Při poskytování podpory podle tohoto článku členské státy zajistí, aby intervence podle tohoto článku byly v souladu s intervencemi na základě článku 78a a aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace intervence podle tohoto článku s jinými vnitrostátními nástroji podpory nebo nástroji Unie či systémy soukromého pojištění.

7. Odchylně od čl. 111 prvního pododstavce se na podporu v rámci tohoto typu intervence nevztahují písmena h) a i) uvedeného pododstavce.

* Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/1882/oj ).“

12)Článek 48 se nahrazuje tímto:

„Článek 48

Plánování a podávání zpráv na úrovni operačního programu

Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a), článku 102, čl. 111 písm. g) a h), čl. 112 odst. 3 písm. b) a článku 134 se použijí na typy intervencí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) na úrovni operačního programu, a nikoli na úrovni intervence. Plánování a podávání zpráv u těchto typů intervencí se rovněž provádí na úrovni operačního programu.“

13)V čl. 52 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 procentního bodu, pokud operační program zahrnuje jednu nebo více intervencí spojených s některým z cílů uvedených v čl. 46 písm. d), e), f), h), i) nebo j), za předpokladu, že se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu stanovenou v prvním pododstavci použije výhradně na financování výdajů vyplývajících z provádění těchto intervencí. V případě sdružení organizací producentů, včetně nadnárodních sdružení organizací producentů, může tyto intervence provést dané sdružení jménem svých členů.“

14)Článek 69 se mění takto:

a)písmeno e) se nahrazuje tímto:

e) zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově a rozvoj podnikání malých zemědělských podniků;“

b)doplňuje se nový bod, který zní:

„i) krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci rozvoje venkova.“

15)Článek 70 se mění takto:

a)odstavec 3 se mění takto:

b)i) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

ii) vkládá se nový pododstavec, který zní:

c)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. V případech, kdy je podpora podle tohoto článku poskytnuta na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či zachování těchto postupů a způsobů stanovených v nařízení (EU) 2018/848, stanoví členské státy platbu na hektar, nebo případně na úl, jak je vymezen v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 56 písm. b) tohoto nařízení. U jiných závazků mohou členské státy použít jiné jednotky než hektary. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy poskytnout podporu podle tohoto článku formou jednorázové částky.

Odchylně od prvního pododstavce může mít podpora na agroenvironmentálně-klimatické závazky prospěšné pro klima a závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství stanovené v nařízení (EU) 2018/848 či zachování těchto postupů a způsobů podobu roční platby na dobytčí jednotky.“

16)V čl. 72 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že do výpočtu zahrnou dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění vyplývajícího z dodržování standardu DZES 2 stanoveného podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.“

17)V článku 73 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

5. V případech, kdy jsou zemědělcům uloženy nové požadavky vyplývající z unijního práva, může být podpora poskytnuta na investice určené ke splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 36 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.

Mladým zemědělcům, kteří poprvé začínají působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, může být podpora na investice za účelem splnění požadavků práva Unie poskytnuta na dobu nejvýše 36 měsíců ode dne zahájení činnosti nebo do dokončení akcí stanovených v podnikatelském plánu podle čl. 75 odst. 3.“

18)Článek 75 se mění takto:

a)název se nahrazuje tímto:

„Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově nebo rozvoj podnikání malých zemědělských podniků“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy mohou poskytnout podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a začínajících podniků na venkově, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, a na rozvoj podnikání malých zemědělských podniků, a to za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.“;

c)v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d) rozvoj podnikání malých zemědělských podniků na základě vymezení členskými státy podle čl. 73 odst. 4 druhého pododstavce písm. b).“;

d)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy poskytnou podporu formou jednorázových částek nebo finančních nástrojů nebo kombinace obou způsobů. Podpora se omezuje takto:

a) maximální výše podpory 100 000 EUR na činnosti uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c);

b) maximální výše podpory 50 000 EUR na činnosti uvedené v odst. 2 písm. d).

Podporu lze diferencovat na základě objektivních kritérií.“

19)V čl. 76 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby se podpora poskytovala pouze na krytí ztrát přesahujících hranici alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Odvětvové nástroje řízení rizik provádějí výpočet ztrát buď na úrovni zemědělského podniku, nebo na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené pojištěné ploše.

V případě trvalých kultur a v jiných odůvodněných případech, pro něž nejsou vhodné metody výpočtu uvedené v prvním pododstavci, mohou členské státy posuzovat ztráty na základě průměrné roční produkce nebo příjmů zemědělce za období, které nepřesahuje osm let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

Členské státy mohou použít vhodné alternativní posouzení pro výpočet ztrát mladých zemědělců a nových zemědělců.“

20)V hlavě III kapitole IV oddílu 1 se doplňuje nový článek, který zní:

„Článek 78a

Krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci rozvoje venkova

1. Členské státy mohou poskytovat krizové platby aktivním zemědělcům, kteří jsou zasaženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Tyto platby mají zajistit kontinuitu zemědělské činnosti těchto zemědělců a podléhají podmínkám stanoveným v tomto článku a dále upřesněným členskými státy v jejich strategických plánech SZP.

2. Podpora podle tohoto článku je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušného orgánu členského státu, že došlo k přírodní katastrofě, nepříznivému klimatickému jevu nebo katastrofické události, jak je vymezuje členský stát, a že tyto události nebo opatření přijatá v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem eradikace nebo zabránění dalšího šíření choroby nebo škodlivého organismu rostlin nebo opatření přijatá za účelem tlumení, prevence nebo eradikace nákaz zvířat, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882, nebo opatření přijatá v souvislosti s nově se objevující nákazou v souladu s čl. 6 odst. 3 a článkem 259 nařízení (EU) 2016/429 přímo způsobily škodu, která vedla ke zničení alespoň 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Ztráty se vypočítávají buď na úrovni zemědělského podniku, na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené ploše.

5. Při poskytování podpory podle tohoto článku členské státy zajistí, aby intervence podle tohoto článku byly v souladu s intervencemi na základě článku 41a a aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace intervence podle tohoto článku s jinými vnitrostátními nástroji podpory nebo nástroji Unie či systémy soukromého pojištění.

6. Odchylně od čl. 111 prvního pododstavce se na podporu v rámci tohoto typu intervence nevztahují písmena h) a i) uvedeného pododstavce.“

21)V čl. 79 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po konzultaci s monitorovacím výborem uvedeným v článku 124 (dále jen „monitorovací výbor“) stanoví vnitrostátní řídící orgán, v relevantních případech regionální řídící orgány nebo určené zprostředkující subjekty, kritéria výběru pro tyto typy intervencí: investice, zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců a začínajících podniků na venkově a rozvoj podnikání malých zemědělských podniků, spolupráce, výměna znalostí a šíření informací. Tato kritéria výběru musí zajistit rovné zacházení s žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení podpory v souladu s účelem intervencí.“

22)Článek 80 se mění takto:

a)v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů, použijí se definice výrazů „finanční nástroj“, „finanční produkt“, „konečný příjemce“, „holdingový fond“, „zvláštní fond“, „aktivační účinek“, „multiplikační poměr“, „náklady na správu“ a „poplatky za správu“ uvedené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 a ustanoveních hlavy V kapitoly II a bodu II přílohy XIII uvedeného nařízení.“;

b)v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„U činností spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU nepřesáhne celková částka podpory pro provozní kapitál poskytnutá konečnému příjemci hrubý grantový ekvivalent ve výši 300 000 EUR během jakéhokoli období tří let.“;

c)v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Daň z přidané hodnoty („DPH“) je způsobilá, pokud jde o investice, které koneční příjemci realizovali v souvislosti s finančními nástroji. Pokud jsou tyto investice podporovány finančními nástroji v kombinaci s podporou z programu ve formě grantu podle čl. 58 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060, není DPH způsobilá pro tu část investičních nákladů, která odpovídá podpoře z programu ve formě grantu, kromě případů, kdy je DPH u investičních nákladů podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelná.“

23)Článek 81 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou v návrhu strategického plánu SZP podle článku 118 nebo v žádosti o změnu strategického plánu SZP podle článku 119 přidělit částku až do výše 3 % původního přídělu z EZFRV pro strategický plán SZP, kterou se má přispět do Programu InvestEU a která má být poskytnuta prostřednictvím záruky EU nebo finančního nástroje InvestEU uvedeného v článku 10a nařízení (EU) 2021/523 a poradenského centra InvestEU. Ve strategickém plánu SZP jsou uvedeny důvody používání Programu InvestEU a jeho příspěvek k dosažení jednoho nebo více specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2 tohoto nařízení a zvolených v rámci strategického plánu SZP.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Částka uvedená v odstavci 1 se po uzavření dohody o příspěvcích uvedené v čl. 10 odst. 3 nebo čl. 10a odst. 3 nařízení (EU) 2021/523 použije k tvorbě rezerv části záruky EU nebo k financování poskytovanému z finančního nástroje InvestEU v rámci složky pro členský stát a pro poradenské centrum InvestEU. Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých dohod o příspěvcích může v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 uskutečňovat Komise v ročních splátkách.“;

c)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud dohoda o příspěvcích podle čl. 10 odst. 2 nebo čl. 10a odst. 2 nařízení (EU) 2021/523 v částce uvedené v odstavci 1 tohoto článku přidělené ve strategickém plánu SZP nebyla uzavřena po přijetí prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje uvedený strategický plán SZP v souladu s článkem 118 tohoto nařízení, ve strategickém plánu SZP se opětovně přidělí odpovídající částka poté, co je schválena žádost členského státu o změnu, která je předložena v souladu s článkem 119 tohoto nařízení.“;

d)odstavce 5, 6 a 7 se nahrazují tímto:

„5. Není-li do dvanácti měsíců od schválení dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda uvedená v čl. 10 odst. 4 druhém pododstavci nebo čl. 10a odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/523, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě.

Pokud je účast členského státu v Programu InvestEU ukončena, dotčené částky vložené do společného rezervního fondu na tvorbu rezerv nebo přidělené v rámci finančního nástroje InvestEU se vrátí zpět jako vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a členský stát podá žádost o změnu svého strategického plánu SZP za účelem využití vrácených částek a částek přidělených na budoucí kalendářní roky podle odstavce 2 tohoto článku.

Ukončení dohody o příspěvcích nebo její změna se uzavírají současně s přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příslušná změna strategického plánu SZP, a to nejpozději do dne 31. prosince 2026.

6. Není-li, v souladu s čl. 10 odst. 4 třetím pododstavcem nebo čl. 10a odst. 4 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2021/523, záruční dohoda řádně provedena ve lhůtě schválené v dohodě o příspěvcích, nikoli však delší než čtyři roky od jejího podpisu, dohoda o příspěvcích se pozmění. Členský stát může požadovat, aby se k částkám, kterými se přispělo na záruku EU nebo finanční nástroj InvestEU podle odstavce 1 tohoto článku a které jsou vázány v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky, kapitálové investice ani jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

7. Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, kterými se přispělo na záruku EU v souladu s tímto článkem, se zpřístupní členskému státu v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) 2021/523 a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů podle odstavce 1 tohoto článku ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk. Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, kterými se přispělo do finančního nástroje InvestEU v souladu s tímto článkem, se zpřístupní členskému státu v souladu s dohodou o příspěvcích a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk.“

24)V čl. 83 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno, které zní:

„ba) v souladu s metodami výpočtu stanovenými podle článku 54, článku 55 a čl. 56 odst. 1 a 3 nařízení (EU) 2021/1060;“.

25)V článku 86 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZZF od data účinnosti změny stanoveného dotčeným členským státem v souladu s čl. 119 odst. 8, nikoliv však dříve než ode dne předložení žádosti o změnu Komisi nebo ode dne oznámení Komisi podle čl. 119 odst. 9.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může strategický plán SZP stanovit, že v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů jsou výdaje financované z EZZF spojené se změnami daného strategického plánu SZP, které souvisejí s intervencemi podle článku 41a, způsobilé ode dne, kdy k této události došlo.

3. Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV ode dne předložení žádosti o změnu Komisi nebo ode dne oznámení podle čl. 119 odst. 9.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce a od odst. 4 druhého pododstavce může strategický plán SZP stanovit, že v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny socioekonomických podmínek členského státu nebo regionu jsou výdaje financované z EZFRV spojené se změnami daného strategického plánu SZP způsobilé ode dne, kdy k této události došlo.“

26)V hlavě IV se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 96a

Maximální finanční příděly na krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události

1. Maximální částka, kterou lze pro každý členský stát vyhradit na krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události uvedené v článcích 41a a 78a, je omezena na roční částky stanovené v tabulce 1 přílohy XV.

Na kalendářní roky 2025 a 2026 nesmí celkové roční výdaje na doplňkové krizové platby podle článku 41a překročit orientační finanční příděl pro tento typ intervence na příslušný kalendářní rok, který členské státy stanovily ve svých finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a který Komise schválila v souladu s článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Celkové výdaje EZFRV na krizové platby uvedené v článku 78a nepřekročí součet orientačních finančních přídělů pro tento typ intervence na rozpočtové roky 2026 a 2027, které stanovily členské státy ve svých finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a které schválila Komise v souladu s článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud se členský stát rozhodne neposkytovat podporu na krizové platby v souladu s článkem 78a, je maximální roční částka, kterou může tento členský stát vyhradit na doplňkové krizové platby uvedené v článku 41a, omezena na roční částky stanovené v tabulce 2 přílohy XV.

27)V článku 111 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Písmeno e) prvního pododstavce se nepoužije na intervence v rámci typu intervence na doplňkové krizové platby zemědělcům v rámci přímých plateb podle článku 41a, na intervence v rámci typu intervence v odvětví včelařství podle čl. 55 odst. 1 písm. a) a písmen c) až g), na intervence v rámci typu intervence v odvětví vína podle čl. 58 odst. 1 písm. h) až k), na informační a propagační opatření pro režimy jakosti v rámci typu intervence pro spolupráci podle článku 77 a na intervence v rámci typu intervence pro krizové platby zemědělcům v rámci rozvoje venkova podle článku 78a.“

28)V čl. 115 odst. 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) krátký popis doplňkového vnitrostátního financování na intervence v oblasti rozvoje venkova stanovené v hlavě III kapitole IV a na intervence pro doplňkové krizové platby zemědělcům stanovené v článku 41a, které je poskytováno v rámci strategického plánu SZP, včetně částek na jednotlivé intervence a informací o souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení;“

29)Článek 119 se nahrazuje tímto:

„Článek 119

Změny strategických plánů SZP

1. Členské státy mohou změnit své strategické plány SZP předložením žádosti o strategickou změnu Komisi podle odstavce 2 nebo oznámením změny Komisi podle odstavce 9.

2. Členské státy předloží Komisi žádosti o strategické změny svých strategických plánů SZP. Strategickými změnami jsou tyto změny strategických plánů SZP:

a) změny zavádějící nové intervence nebo rušící intervence ze strategických plánů SZP;

b) změny, které vedou ke změnám milníků nebo cílů v rámci ukazatelů výsledků, které jsou v příloze I označeny jako „PR“;

c) změny týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7, článků 92 až 98 nebo čl. 103 odst. 1 a 5;

d) změny cílů a finančních plánů ve strategickém plánu SZP uvedené v článku 112, včetně změn příspěvku z EZFRV do Programu InvestEU podle článku 81, změn celkového příspěvku z EZFRV na každý typ intervence pro celé období, na které se vztahuje strategický plán SZP, nebo změn týkajících se sazeb příspěvků z EZFRV podle článku 91.

Žádost o strategické změny strategického plánu SZP musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2. K žádosti se připojí pozměněný plán, případně včetně aktualizovaných příloh.

3. Komise posoudí konzistentnost strategických změn podle odstavce 2 s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly přijaty podle tohoto nařízení, a s nařízením (EU) 2021/2116, jakož i její efektivní příspěvek k dosažení specifických cílů.

4. Komise požadovanou strategickou změnu strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a že strategická změna je v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) 2021/2116, jakož i akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly přijaty podle uvedených nařízení..

5. Komise se k žádosti o změnu podle odstavce 2 vyjádří do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.

6. Žádost o strategickou změnu strategického plánu SZP se schválí nejpozději tři měsíce poté, co ji členský stát předložil.

7. Žádost o strategickou změnu strategického plánu SZP lze předložit dvakrát za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, které stanoví toto nařízení nebo o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 122. Během období trvání strategického plánu SZP mohou být kromě toho předloženy tři další žádosti o strategickou změnu strategického plánu SZP. Tento odstavec se nepoužije na žádosti o změny za účelem předložení chybějících prvků strategického plánu SZP v souladu s čl. 118 odst. 5.

Žádost o strategickou změnu strategického plánu SZP týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 nebo čl. 103 odst. 5 se nezapočítává do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

8. Změna strategického plánu SZP týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 nebo čl. 103 odst. 1 ve vztahu k EZZF nabývá účinku ke dni 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce schválení žádosti o strategickou změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 87 odst. 2.

Změna strategického plánu SZP týkající se čl. 103 odst. 1 ve vztahu k EZFRV nabývá účinku po schválení žádosti o strategickou změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 89 odst. 4.

Strategická změna strategického plánu SZP týkající se EZZF, jiná, než jsou změny uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, nabývá účinku ode dne, jejž stanoví členský stát, ne však dříve než od data podání žádosti o změnu Komisi. Členské státy mohou pro různé prvky strategické změny stanovit různá data nabytí účinku. Pokud strategická změna může dotčené zemědělce postavit do méně příznivé situace, než v jaké se nacházeli před touto změnou, zohlední členské státy při stanovování data účinnosti změny potřebu, aby zemědělci a jiní příjemci měli dostatek času na to, aby vzali danou změnu v potaz. Plánované datum nabytí účinku strategické změny týkající se EZZF uvede členský stát spolu s žádostí o změnu strategického plánu SZP podle odstavce 2 tohoto článku a toto datum podléhá schválení Komisí v souladu s odstavcem 10 tohoto článku.

9. Členské státy mohou kdykoliv provést a uplatnit jiné změny svých strategických plánů SZP, než jsou strategické změny uvedené v odstavci 2. Tyto další změny oznámí Komisi před tím, než je začnou uplatňovat, a doplní je do pozměněného strategického plánu SZP, který předloží spolu s další žádostí o změnu podle odstavce 2. .

V případě, že se zavádějí změny týkající se standardů DZES 1 a 4, členské státy zajistí a konkrétně odůvodní, že tyto změny neohrozí cíle v oblasti životního prostředí a klimatu spojené případně se zachováním trvalých travních porostů nebo ochranou vodních toků před znečištěním.

Pokud Komise nevznese námitky proti oznámeným změnám do 30 pracovních dnů od předložení oznámení, mají změny právní účinky ode dne oznámení. Komise vznese námitky proti oznámené změně, pokud zjistí, že změna není v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) 2021/2116, jakož i s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě.

Oznámené změny, proti nimž Komise vznesla námitky, nemají právní účinky a členský stát je z pozměněného strategického plánu SZP předloženého podle prvního pododstavce tohoto odstavce vypustí. Výdaje vyplývající z těchto změn nejsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV nebo EZZF. Členské státy mohou tyto změny předložit Komisi ke schválení v žádosti o strategickou změnu podle odstavce 2. Pravidla týkající se schvalování strategických změn uvedená v odstavcích 2 až 8 a v odstavcích 10 a 11, která se týkají strategických změn, se použijí obdobně na schvalování změn, proti nimž Komise vznesla námitky v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce. Článek 121 tohoto nařízení o výpočtu lhůt pro opatření Komise se použije obdobně na opatření podle tohoto odstavce.

10. Každou strategickou změnu strategického plánu SZP podle odstavce 2 Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 153.

11. Aniž je dotčen článek 86, strategické změny strategického plánu SZP podle odstavce 2 nabývají právního účinku až poté, co je Komise schválí.

12. Opravy chyb v psaní či zjevných chyb nebo chyb čistě redakční povahy, které nemají vliv na provádění politiky a na intervenci, se nepovažují za žádost o změnu nebo oznámení podle tohoto článku. Členské státy o těchto opravách uvědomí Komisi.“

30)Článek 120 se zrušuje.

31)V článku 122 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) postupy a lhůty pro předkládání žádostí o změnu a oznámení změn;“.

32)V čl. 124 odst. 4 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) návrhům řídícího orgánu na změnu strategického plánu SZP, a pokud jde o návrh na změnu strategického plánu SZP týkající se EZZF, datum účinnosti změny navržené řídícím orgánem v souladu s čl. 119 odst. 8.“

33)Článek 134 se mění takto:

a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Má-li být výroční zpráva o výkonnosti přípustná, musí obsahovat veškeré informace požadované v odstavcích 4, 5, 7 a 10. Do 15 pracovních dnů ode dne předložení výroční zprávy o výkonnosti vyrozumí Komise dotčené členské státy, není-li tato zpráva přijatelná; pokud tak Komise neučiní, má se za to, že je dotyčná zpráva přijatelná.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Kvantitativní informace uvedené v odstavci 4 zahrnují:

a) realizované výstupy dosažené do konce předchozího rozpočtového roku;

b) hrubé výdaje na konci rozpočtového roku, relevantní pro výstupy uvedené v písmeni a) před uplatněním jakýchkoli sankcí nebo jiných snížení a v případě EZFRV s přihlédnutím k opětovnému přidělení zrušených nebo zpětně získaných prostředků podle článku 57 nařízení (EU) 2021/2116;

c) poměr mezi hrubými výdaji uvedenými v písmeni b) a relevantními realizovanými výstupy uvedenými v písmeni a) („realizovaná jednotková částka“);

d) výsledky a údaje o tom, co zbývá vykonat k dosažení odpovídajících milníků stanovených v souladu s čl. 109 odst. 1 písm. a).

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) jsou rozčleněny podle jednotkové částky stanovené ve strategickém plánu SZP v souladu s čl. 111 písm. h). U ukazatelů výstupů, které jsou v příloze I označeny tak, že se použijí pouze pro monitorování, se uvedou pouze informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.“;

c)odstavec 6 se zrušuje;

d)v odstavci 7 se písmeno b) nahrazuje tímto:

b) jakékoli okolnosti, které mají vliv na výkonnost strategického plánu SZP, zejména pokud jde o odchylky od milníků, s uvedením odůvodnění podle článku 135, nebo případně s uvedením důvodů a v relevantních případech s popisem přijatých opatření.“;

e)odstavce 8 a 9 se zrušují;

f)v odstavci 10 se zrušuje druhý pododstavec;

g)odstavec 13 se nahrazuje tímto:

„13. Komise může vznést připomínky k přípustným výročním zprávám o výkonnosti do jednoho měsíce ode dne, kdy Komise informuje členské státy o jejich přípustnosti. Pokud Komise připomínky v dané lhůtě nevznese, považují se zprávy za schválené. Článek 121 o výpočtu lhůt pro opatření Komise se použije obdobně.“

34) V článku 146 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Podporu poskytovanou členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, která má zajistit doplňkové financování intervencí pro rozvoj venkova stanovených v hlavě III kapitole IV tohoto nařízení a intervencí pro doplňkové krizové platby zemědělcům stanovené v článku 41a tohoto nařízení, na něž je kdykoli během období strategického plánu SZP poskytnuta podpora Unie, lze uskutečnit pouze tehdy, pokud je v souladu s tímto nařízením a je uvedena v příloze V strategického plánu SZP schváleného Komisí.“

35)Článek 159 se zrušuje.

36)Přílohy I, II a III se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

37)Znění obsažené v příloze II tohoto nařízení se doplňuje jako příloha XV.

Článek 2

Změny nařízení (EU) 2021/2116

Nařízení (EU) 2021/2116 se mění takto:

1)V čl. 9 odst. 3 se první pododstavec písm. d) nahrazuje tímto:

„b) výroční zprávu o výkonnosti uvedenou v článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, která prokazuje, že výdaje byly uskutečněny v souladu s článkem 37 tohoto nařízení;“.

2)V čl. 10 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) předkládat Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115;“.

3)V čl. 12 odst. 2 se první pododstavec písm. c) nahrazuje tímto:

„c) zprávy o výkonnosti týkající se ukazatelů výstupů a zprávy o výkonnosti týkající se ukazatelů výsledků pro víceleté monitorování výkonnosti podle článku 128 nařízení (EU) 2021/2115, které prokazují soulad s článkem 37 tohoto nařízení, jsou správné;“.

(4)V hlavě II se doplňuje kapitola, která zní:

„Kapitola III

Správa údajů v rámci SZP a řízení interoperability

Článek 13a

Orgán odpovědný za správu údajů v rámci SZP

1. Každý členský stát určí jeden orgán odpovědný za přijímání nebo koordinaci opatření k dosažení a zachování vnitrostátní a přeshraniční interoperability mezi informačními systémy používanými pro provádění, správu, monitorování a hodnocení SZP ve prospěch zemědělců a dalších příjemců v rámci SZP. Pro účely tohoto článku se interoperabilitou rozumí schopnost informačních systémů komunikovat navzájem sdílením dat prostřednictvím elektronické komunikace.

2. Určený orgán má zejména tyto úkoly:

a) vypracování plánu na úrovni členského státu k dosažení a zachování interoperability (dále jen „plán“) a jeho předložení Komisi;

b) koordinace provádění nebo, podle rozhodnutí členského státu, provádění plánu účinným, účelným a včasným způsobem.

Členské státy oznámí Komisi určení orgánu nejpozději do […][OPOCE: do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

3. Plán obsahuje zejména tyto prvky:

a) posouzení současného stavu interoperability podle odstavce 1, jakož i posouzení v současnosti používaných systémů digitální identifikace a mechanismů sdílení údajů;

b) určení potřeb k dosažení a zachování interoperability podle odstavce 1 a návrh opatření k jejich řešení, jakož i harmonogram s milníky a cíli pro jejich provádění;

c) identifikace možných synergií s jinými iniciativami EU a vnitrostátními iniciativami v oblasti interoperability.

Členské státy v nejvyšší možné míře založí své posouzení potřeb a návrh opatření na zásadě, že údaje se shromažďují pouze jednou a jsou používány opakovaně.

4. Členské státy předloží Komisi plán uvedený v odstavci 3 nejpozději do dne 16. září 2026.

Komise posoudí plány členských států a sdělí jim své připomínky k těmto plánům nejpozději do dne 16. listopadu 2026. Členské státy v co nejvyšší míře zohlední připomínky Komise a v případě potřeby předloží Komisi revidovanou verzi plánu do dne 16. prosince 2026.

Členské státy předloží Komisi případné změny svých plánů. Komise posoudí změny plánu a sdělí své připomínky k těmto změnám členským státům do dvou měsíců od jejich předložení. Členské státy v co nejvyšší míře zohlední připomínky Komise.

5. Definice uvedená v čl. 2 písm. c) tohoto nařízení se na tento článek nevztahuje.“

5)V čl. 16 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Rezerva se nepoužije na opatření na podporu zemědělců zasažených přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Rezerva však může být použita na opatření řešící narušení trhu způsobené přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi, včetně opatření přijatých podle článků 219 a 220 nařízení (EU) č. 1308/2013.“

6)V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Aniž jsou dotčeny články 53 a 55, provádí Komise měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami v referenčním měsíci.“

7)V čl. 21 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud však výdaje uvedené v čl. 86 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 nemohou být v příslušném měsíci vykázány Komisi z důvodu probíhajícího schvalování změny strategického plánu SZP Komisí v souladu s čl. 119 odst. 10 uvedeného nařízení, lze tyto výdaje vykázat v následujících měsících téhož rozpočtového roku nebo nejpozději v roční účetní závěrce za daný rozpočtový rok, která má být zaslána Komisi v souladu s čl. 90 odst. 1 písm. c) bodem iii) tohoto nařízení.“

8)V článku 32 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8. Aniž jsou dotčeny články 53 a 55, provede Komise průběžné platby do 45 dnů od zaevidování výkazu výdajů, který splňuje požadavky stanovené v odstavci 6 tohoto článku.“

9)Článek 40 se mění takto:

a)odstavec 2 se zrušuje;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Prováděcí akty stanovené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku informuje Komise o svém záměru dotčený členský stát a poskytne mu možnost předložit připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.“

10)V čl. 45 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) pokud jde o výdaje v rámci EZZF i EZFRV, částky podle článků 38 a 55 tohoto nařízení a článku 54 nařízení (EU) č. 1306/2013 použitelného v souladu s článkem 104 tohoto nařízení, a pokud jde o výdaje v rámci EZZF, částky podle článků 53 a 56 tohoto nařízení, které mají být převedeny do rozpočtu Unie, včetně souvisejících úroků;“

11)V čl. 53 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto prováděcí akty se týkají úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek a není jimi dotčen obsah prováděcích aktů následně přijatých podle článku 55.“

12)Článek 54 se zrušuje.

13)V článku 57 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. Subjekty provádějící finanční nástroje uhradí členským státům příspěvky z programu vykazující nesrovnalosti spolu s úrokem a dalšími výnosy z těchto příspěvků.

Odchylně od odstavce 1 subjekty provádějící finanční nástroje neuhradí členským státům částky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, doloží-li v případě dané nesrovnalosti splnění všech těchto kumulativních podmínek:

a) nesrovnalost se vyskytla na úrovni konečných příjemců nebo v případě holdingového fondu na úrovni subjektů provádějících zvláštní fondy či konečných příjemců;

b) subjekty provádějící finanční nástroje plnily své povinnosti ve vztahu k příspěvkům z programu dotčeným nesrovnalostí v souladu s použitelným právem a postupovaly s úrovní odborné péče, transparentnosti a náležité péče očekávané od profesního sdružení se zkušenostmi s prováděním finančních nástrojů; a

c) částky vykazující nesrovnalost nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že subjekty provádějící finanční nástroje s náležitou péčí podnikly veškerá použitelná smluvní a právní opatření.“

14)V čl. 60 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud byl příjemce vybrán ke kontrole na místě týkající se žádosti o podporu nebo žádosti o platbu či podmíněnosti podle článku 83, členské státy v možném rozsahu a s ohledem na související rizika nevybírají tohoto příjemce pro následnou kontrolu a kontrolní vzorek pro daný rok, s výjimkou případů, kdy okolnosti vyžadují druhou kontrolu, aby byla zajištěna účinná ochrana finančních zájmů Unie. Toto ustanovení nesnižuje úroveň kontrol.“

15)V čl. 67 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zaznamenávají a uchovávají veškeré údaje a dokumentaci o ročních výstupech v rámci vykázaného pokroku při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu SZP a monitorovaných v souladu s článkem 128 nařízení (EU) 2021/2115.“

16)V článku 68 se zrušuje odstavec 3.

17)V článku 69 se zrušuje odstavec 6.

18)V článku 70 se zrušuje odstavec 2.

19)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 70a

Hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch

Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu prvků uvedených v článcích 68, 69 a 70 v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky systémů, přijmou členské státy odpovídající nápravná opatření, a pokud tak neučiní, vyzve je Komise k vypracování akčního plánu v souladu s článkem 42.

Členské státy předloží Komisi hodnotící zprávu a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce.“

20)Článek 72 se nahrazuje tímto:

„Článek 72

Systém kontrol a sankcí

Členské státy zavedou systém kontrol a sankcí uvedený v čl. 66 odst. 1 písm. e). Členské státy prostřednictvím platebních agentur nebo jimi pověřených subjektů každoročně provádějí správní kontroly žádostí o podporu a žádostí o platbu s cílem ověřit legalitu a správnost v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a). Tyto kontroly jsou doplněny kontrolami na místě, které lze provádět na dálku za použití technologických prostředků.

Členské státy se však mohou rozhodnout neprovádět kontroly na místě, pokud jsou podmínky způsobilosti intervencí sledovány v rámci systému monitorování ploch uvedeného v článku 70.“

21)V článku 74 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a) pravidla hodnocení kvality uvedeného v článku 70a“.

22)Článek 75 se nahrazuje tímto:

„Článek 75

Prováděcí pravomoci týkající se článků 68 až 70a

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a) formy, obsahu a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány tyto informace:

i) zprávy o hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch;

ii) nápravná opatření uvedená v článku 70a;

b) základních funkcí a pravidel týkajících se systému pro žádosti o podporu podle článku 69 a systému monitorování ploch podle článku 70, včetně parametrů postupného zvyšování počtu intervencí v rámci systému monitorování ploch.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.“

23)Článek 83 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) příjemci přímých plateb podle hlavy III kapitoly II nařízení (EU) 2021/2115, s výjimkou plateb uvedených v článku 41a uvedeného nařízení;“

b)vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a Odchylně od odstavce 1 se kontrolní systém podmíněnosti nevztahuje na příjemce plateb podle článku 28 nařízení (EU) 2021/2115.“;

c)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Příjemci uvedení v odstavci 1 tohoto článku jsou osvobozeni od kontrol v rámci systému zavedeného v souladu s uvedeným odstavcem, pokud plocha způsobilá pro platby a podporu uvedenou v daném odstavci, jak je nahlášena v geoprostorové žádosti podle čl. 69 odst. 1, nepřesahuje 10 hektarů.

3. Členské státy mohou využít svých stávajících kontrolních a správních systémů, aby zajistily dodržování pravidel podmíněnosti.

Tyto systémy musejí být slučitelné s kontrolními systémy uvedenými v odstavci 1.“;

d)odstavec 4 se zrušuje;

e)odstavec 6 se mění takto:

i) úvodní věta se nahrazuje tímto:

„6. Za účelem splnění svých kontrolních povinností stanovených v odstavcích 1 a 3 členské státy:“;

ii) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) stanoví kontrolní vzorek pro kontroly na místě uvedené v písmeni a), jež mají být prováděny každý rok na základě roční analýzy rizik, která zahrnuje náhodnou složku a týká se alespoň 1 % příjemců uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Pokud členský stát podle čl. 60 odst. 1 třetího pododstavce nevybere příjemce pro kontrolní vzorek, zajistí, aby byla dodržena minimální míra kontrol;“.

24)Článek 84 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a Odchylně od odstavce 1 se systém správních sankcí v souvislosti s podmíněností nepoužije na příjemce plateb uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2021/2115.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Příjemci uvedení v čl. 83 odst. 1 jsou osvobozeni od sankcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud plocha způsobilá pro platby a podporu uvedenou v čl. 83 odst. 1, jak je nahlášena v geoprostorové žádosti podle čl. 69 odst. 1, nepřesahuje 10 hektarů.“

25)Článek 102 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 7. prosince 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

26) V čl. 103 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pro účely článků 11, 12, 17, 18, 23, 26, 32, 39 až 44, 47, 51 až 53, 55, 58, 59, 60, 64, 75, 82, 92, 95 a 100, pokud jde o záležitosti týkající se intervencí formou přímých plateb, intervencí v určitých odvětvích, intervencí pro rozvoj venkova a společné organizace trhů, je Komisi nápomocen Výbor zemědělských fondů, Výbor pro společnou zemědělskou politiku zřízený nařízením (EU) 2021/2115 a Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený nařízením (EU) č. 1308/2013.“

Článek 3

Přechodná ustanovení a opatření

1. Schvalování žádostí o změnu strategických plánů SZP předložených Komisi před vstupem tohoto nařízení v platnost se řídí článkem 119 nařízení (EU) 2021/2115 platným v době předložení těchto žádostí.

2. Změny strategických plánů SZP oznámené Komisi podle čl. 119 odst. 9 nařízení (EU) 2021/2115, které však Komise neschválila před vstupem tohoto nařízení v platnost, se zahrnou do příští žádosti o strategickou změnu strategického plánu SZP předložené podle čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení.

Článek 4

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Nicméně čl. 2 odst. 5 se použije ode dne 16. října 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Údaje30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2115, pokud jde o systém podmíněnosti, typy intervencí formou přímých plateb, typy intervencí v některých odvětvích a v oblasti rozvoje venkova a výroční zprávy o výkonnosti, a nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o správu údajů a interoperability, pozastavení plateb, výroční schvalování výkonnosti a kontroly a sankce

1.2.Příslušné oblasti politik

Skupina programů 8 – Zemědělství a námořní politika v rámci okruhu 3 víceletého finančního rámce 2021–2027 – přírodní zdroje a životní prostředí

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

V zájmu řešení problémů, kterým v současné době čelí evropské odvětví zemědělství, je obecným cílem tohoto návrhu zjednodušit právní předpisy a provádění strategických plánů SZP, a tím přispět ke snížení administrativní zátěže a zvýšení konkurenceschopnosti.

1.3.2.Specifické cíle

Specifický cíl č.

Cílem této iniciativy je zefektivnit právní předpisy a provádění strategických plánů SZP, aby:

– lépe uznávaly různorodou situaci zemědělských podniků,

– lépe vybavily zemědělce jako podnikatele,

– zlepšily konkurenceschopnost

– a poskytly členským státům větší flexibilitu při řízení jejich plánů.

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Iniciativa by měla zemědělcům usnadnit podávání žádostí o režimy podpory strategických plánů SZP a provádění těchto režimů, jejichž cílem je zvýšit jejich udržitelnost a konkurenceschopnost tím, že:

– zamezí dvojím závazkům,

– sníží tlak týkající se kontrol díky snížení počtu návštěv v terénu v zemědělských podnicích, které musí vnitrostátní orgány provádět,

– zjednoduší postup podávání žádostí,

– zvýší flexibilitu zemědělců při obhospodařování půdy,

– umožní lépe kompenzovat zemědělcům vzniklé náklady a ušlé příjmy v souvislosti s plněním některých povinností,

– rozšíří a lépe zacílí možností financování např. pro včelaře nebo chovatele hospodářských zvířat,

– určitým skupinám zemědělců nebo plochám se zvláštními potřebami, kteří se zapojují do řízení rizik, nabídne přizpůsobenější metodu výpočtu ztrát,

– nabídne větší podporu zemědělcům, kteří utrpěli ztráty v důsledku přírodních katastrof nebo nepříznivých klimatických jevů,

– rozšíří možnosti žádat o paušální podporu příjmů a paušální podporu na rozvoj podnikání pro malé zemědělce,

– zjednoduší provádění investic prostřednictvím většího využívání standardního vykazování nákladů.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Pro změněné nebo nové intervence jsou navrženy nové ukazatele. Kromě toho se k měření výkonnosti používají stávající ukazatele.

1.4.Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 34

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

V návaznosti na vizi oznámenou v pracovním programu Komise je cílem iniciativy provést změny, které budou členské státy a zemědělci uplatňovat od roku 2026.

Přeshraniční a globální povaha klíčových výzev, kterým zemědělství EU čelí, vyžaduje společnou reakci na úrovni EU, která zajistí fungování jednotného trhu a rovné podmínky, jež již byly vytvořeny společnou zemědělskou politikou. Iniciativa proto mění právní předpisy EU upravující provádění intervencí financovaných z fondů EU členskými státy.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Iniciativa zaměřená na zjednodušení, která byla provedena v loňském roce, přinesla značné úspory administrativní zátěže. Tato iniciativa navazuje na zkušenosti z loňského roku. Podrobnosti jsou uvedeny v důvodové zprávě, která je k návrhu přiložena.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Iniciativa je kompatibilní s víceletým finančním rámcem.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Veškeré související výdaje zůstanou v rámci dílčího stropu Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

– s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

– finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

– prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

Nevztahuje se na tento návrh.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Iniciativa vychází ze stávajících pravidel monitorování a podávání zpráv pro strategické plány SZP.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Iniciativa vychází ze stávajících systémů řízení a kontroly strategických plánů SZP.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Iniciativa vychází ze stávajících pravidel monitorování a podávání zpráv pro strategické plány SZP a zjednodušuje je.

Iniciativa vychází ze stávajících kontrolních pravidel pro strategické plány SZP.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Iniciativa vychází ze stávajících pravidel, jejichž cílem je zabránit podvodům a nesrovnalostem v rámci strategických plánů SZP.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Finanční podpora Unie organizacím producentů ovoce a zeleniny schválená členskými státy na provádění operačních programů je omezena na určitý procentní podíl (od 4,1 % do 5,5 % v závislosti na typu příjemců a sledovaných cílech) hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů. Navrhovaná změna čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 zahrnuje možné zvýšení těchto limitů o 0,5 procentního bodu pro intervence v rámci strategického plánu SZP, a to s výhradou splnění určitých podmínek. V závislosti na volbě organizace producentů to může zvýšit výdaje. Vzhledem k tomu, že od roku 2026 budou všechny operační programy prováděny v rámci strategického plánu SZP a na základě plnění v odvětví v rozpočtovém roce 2024 (1,15 miliardy EUR), činí odhadované roční dodatečné výdaje 5,75 milionu EUR (1,15 miliardy EUR x 0,05). Aby bylo možné případné navýšení využít, budou muset organizace producentů změnit své operační programy, takže finanční dopad bude mít na roky 2026 a 2027. Veškeré související výdaje zůstanou v rámci dílčího stropu Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

Kromě toho má návrh nevyčíslitelný rozpočtový dopad vyplývající ze změny čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116. Navrhovaná změna tohoto ustanovení vylučuje z financování v rámci zemědělské rezervy opatření na podporu zemědělců, kteří jsou postiženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Návrh nemění celkovou výši rezervy. Toto ustanovení však může vést ke snížení výdajů v rámci rezervy v případě, že nebude použita na opatření proti narušení trhů (článek 219 nařízení (EU) č. 1308/2013), opatření týkající se nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin a ztráty důvěry spotřebitelů (článek 220 nařízení (EU) č. 1308/2013), jiná opatření k řešení konkrétních problémů (článek 221 nařízení (EU) č. 1308/2013) nebo dohody a rozhodnutí v obdobích závažných výkyvů na trzích (článek 222 nařízení (EU) č. 1308/2013) (posledně uvedený návrh podléhá přijetí Evropským parlamentem a Radou a vstupu v platnost (návrhu Komise na změnu nařízení (EU) č. 1308/2013 (COM(2024) 577 final)). Vzhledem k tomu, že nelze dopředu předvídat, které výjimečné okolnosti nastanou a které mohou být důvodem pro podporu formou mimořádných opatření, nelze tento dopad na rozpočet vyčíslit. Navrhovaná změna by mohla být účinná nejdříve (pokud do té doby vstoupí v platnost) od 16. října 2025, tedy v rozpočtovém roce 2026, vzhledem k tomu, že v rámci rezervy na rok 2025 již byly vyčleněny finanční prostředky pro odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami. Veškeré související výdaje zůstanou v rámci dílčího stropu Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 35	zemí ESVO 36	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 37	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy

3	08.02.01 Zemědělská rezerva	NRP	NE	NE	NE	NE
3	08.02.02.01 Odvětví ovoce a zeleniny	NRP	NE	NE	NE	NE
3	08.02.04.01 Základní podpora příjmu pro udržitelnost	NRP	NE	NE	NE	ANO/NE
3	08.02.04.02 Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost	NRP	NE	NE	NE	NE
3	08.02.04.03 Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce	NRP	NE	NE	NE	NE
3	08.02.04.04 Režimy pro klima a životní prostředí	NRP	NE	NE	NE	NE
3	08.02.04.05 Podpora příjmu vázaná na produkci	NRP	NE	NE	NE	NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
3	08.02.04.07 Doplňkové krizové platby	NRP	NE	NE	NE	NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <AGRI>

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky

08.02.02.01 Odvětví ovoce a zeleniny

Závazky

(1a)

5,750

5,750

11,500

Platby

(2a)

5,750

5,750

11,500

Závazky

(1b)

0,000

Platby

(2b)

0,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 38

Rozpočtová položka

(3)

0,000

CELKEM prostředky

pro GŘ<AGRI>

Závazky

=1a+1b+3

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

Platby

=2a+2b+3

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

Platby

(5)

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Prostředky z OKRUHU <3> CELKEM

Závazky

=4+6

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

víceletého finančního rámce

Platby

=5+6

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

Závazky

(4)

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

Platby

(5)

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)

(6)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Prostředky z okruhů 1 až 6 CELKEM

Závazky

=4+6

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

víceletého finančního rámce
(referenční částka)

Platby

=5+6

0,000

0,000

5,750

5,750

11,500

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
		2024	2025	2026	2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7	Závazky	0,000	0,000	5,750	5,750	11,500
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	0,000	5,750	5,750	11,500

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy



Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 39

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 40 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 41

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

2024

2025

2026

2027

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0

0

0

0

20 01 02 03 (při delegacích EU)

0

0

0

0

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

0

0

0

0

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)

0

0

0

0

20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)

0

0

0

0

Položka administrativní podpory
[XX.01.YY.YY]

– v ústředí

0

0

0

0

– při delegacích EU

0

0

0

0

01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 7, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst			Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2021–2027

2024

2025

2026

2027

OKRUH 7

Výdaje na informační technologie (podnikové)

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

– může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

– vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

– vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

– nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– na vlastní zdroje

– na jiné příjmy

– uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 42
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

Návrh neobsahuje požadavky digitálního významu, neboť zrušení výročního schvalování výkonnosti vedlo ke zrušení souvisejících oznamovacích povinností bez nových požadavků týkajících se datových toků. Toto zjednodušení však není přímým důsledkem zefektivnění oznamovacích povinností prostřednictvím digitálních nástrojů, ale spíše důsledkem zrušení výročního schvalování výkonnosti. Ačkoli členské státy používají k provádění SZP digitální technologie, navrhované změny oznamovacích povinností s těmito digitálními technologiemi nesouvisejí.

S ohledem na zásadu „digitalizace jako standard“, která upřednostňuje využívání digitálních řešení pro poskytování veřejných služeb, se v nařízení (EU) 2021/2116 zavádí nový článek 13a, který má posoudit aktuální stav interoperability informačních systémů pro provádění, monitorování a hodnocení SZP na vnitrostátní a přeshraniční úrovni. Tento nový článek dále posílí digitalizaci veřejných služeb, zajistí plynulý tok dat a přizpůsobení politik tak, aby obstály i v budoucnu. Návrh je tedy v souladu se zásadou „digitalizace jako standard“, která podporuje využívání digitálních technologií ke zlepšení účinnosti, účelnosti a dostupnosti veřejných služeb. Zlepší také budoucí provádění zásady „pouze jednou“. Zejména odkaz v navrhovaném článku 13a na systémy digitální identifikace používané v datových aktivech a informačních systémech pro provádění, monitorování a hodnocení SZP dává orgánům členských států vodítka, jak v zavedených systémech s jediným identifikátorem údaje shromažďovat jednou a používat je opakovaně.

4.2.Údaje

Nevztahuje se na tento návrh.

Soulad s evropskou strategií pro data

Nevztahuje se na tento návrh.

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Jednou z hnacích sil požadavků podle navrhovaného článku 13a nařízení (EU) 2021/2116 je posílení uplatňování zásady „pouze jednou“. Zejména odkaz na systémy digitální identifikace dává orgánům členských států konkrétní vodítka, jak v zavedených systémech s jediným identifikátorem údaje shromažďovat jednou a používat je opakovaně.

Vysvětlete, jak jsou nově vytvořené údaje dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné a jak splňují standardy vysoké kvality.

Nepoužije se, protože čl. 2 odst. 3 zahrnuje konkrétní typy údajů.

4.3.Digitální řešení

Nepoužije se, protože požadavky nepředepisují konkrétní řešení. Členské státy však ve svém posouzení zohlední sladění s nařízením (EU) č. 910/2014, a to i pokud jde o evropskou peněženku digitální identity pro fyzické a právnické osoby.

4.4.Posouzení interoperability

Nepoužije se, protože požadavky nepředepisují konkrétní řešení. Členské státy by však měly v rámci svého plánu posoudit aspekty interoperability, včetně přeshraničního rozměru.

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

Nevztahuje se na tento návrh.

(1) Volba Evropy, politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029

(2) Draghi, M., The future of European competitiveness (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti) , září 2024.

(3)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evrpské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2025) 30 final: Kompas konkurenceschopnosti pro EU .

(4)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evrpské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2025) 47 final: Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování .

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii bezpečnostní unie EU, 26.3.2025, JOIN(2025) 130 final.

(6) 30.05.2024, COM(2024) 225 final – EUR-Lex

(7) Nařízení (EU) 2024/1468 – CS – EUR-Lex.

(8) Evropská komise – Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (2025): Studie o zjednodušení a administrativní zátěži pro zemědělce a další příjemce v rámci SZP, odkaz: https://eu-cap-network.ec.europa.eu/publications/study-simplification-and-administrative-burden-farmers-and-other-beneficiaries-under

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/441 ze dne 6. března 2025, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami ve Španělsku, Chorvatsku, na Kypru, v Lotyšsku a Maďarsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (Úř. věst. L, 2025/441, 10.3.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/441/oj ).

(10) Nařízení – 2018/848 – CS – EUR-Lex

(11) Alvarez, R., (2021) Comparing Productivity of Organic and Conventional Farming Systems: A Quantitave Review (Srovnání produktivity ekologických a konvenčních zemědělských systémů: kvantitativní přehled). https://doi.org/10.1080/03650340.2021.1946040

(12) Nařízení (EU) 2023/2831 – CS – EUR-Lex

(13) Nařízení – 2021/523 – CS – EUR-Lex

(14) Úř. věst. C , , s. .

(15) Úř. věst. C , , s. .

(16) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Kompas konkurenceschopnosti pro EU, 29.1.2025, COM(2025) 30 final.

(17) Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování, Evropská komise 2024–2029, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52025DC0047 .

(18) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Vize pro zemědělství a potraviny – Společné utváření atraktivního zemědělského a potravinářského odvětví EU pro budoucí generace“, 19.2.2025, COM(2025) 75 final.

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2115/oj ).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2116/oj ).

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 ze dne 14. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, pokud jde o standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, změnu strategických plánů SZP, přezkum strategických plánů SZP a osvobození od kontrol a sankcí (Úř. věst. L 2024/1468, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1468/oj ).

(22) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1235 ze dne 12. března 2024, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/126, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, pokud jde o pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L, 2024/1235, 26.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/1235/oj ).

(23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2022/126/oj .

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/848/oj ).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj ).

(26) Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2831/oj ).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/523/oj ).

(28) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data, COM(2020) 66 final.

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 ze dne 13. března 2024, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (nařízení o interoperabilní Evropě) (Úř. věst. L, 2024/903, 22.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/903/oj )

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj ).

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1468 ze dne 14. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, pokud jde o standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, změnu strategických plánů SZP, přezkum strategických plánů SZP a osvobození od kontrol a sankcí (Úř. věst. L, 2024/1468, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1468/oj ).

(32) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/441 ze dne 6. března 2025, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami ve Španělsku, Chorvatsku, na Kypru, v Lotyšsku a Maďarsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj ).

(34) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(35) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(36) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(37) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(38) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(39) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(40) Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(41) Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(42) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

Členský stát	Kalendářní rok 2025 Rozpočtový rok 2026	Kalendářní rok 2026 Rozpočtový rok 2027
Belgie	17 331 805	17 331 805
Bulharsko	33 153 681	33 412 568
Česko	33 122 850	33 122 850
Dánsko	28 149 040	28 149 040
Německo	180 241 656	180 241 656
Estonsko	8 705 240	8 791 062
Irsko	44 937 679	44 937 679
Řecko	73 458 409	73 458 409
Španělsko	177 305 135	177 524 124
Francie	261 562 218	261 394 218
Chorvatsko	20 162 329	20 162 329
Itálie	149 173 516	149 173 516
Kypr	2 142 542	2 142 542
Lotyšsko	14 276 793	14 429 368
Litva	23 989 755	24 246 239
Lucembursko	1 351 754	1 351 754
Maďarsko	49 801 629	49 801 629
Malta	737 356	737 356
Nizozemsko	23 719 521	23 719 521
Rakousko	35 928 198	35 928 198
Polsko	134 243 576	135 179 090
Portugalsko	35 146 807	35 410 328
Rumunsko	89 072 611	89 899 353
Slovinsko	7 251 007	7 251 007
Slovensko	20 090 491	20 146 020
Finsko	26 326 118	26 380 675
Švédsko	26 954 340	26 961 185

Členský stát	Kalendářní rok 2025 Rozpočtový rok 2026	Kalendářní rok 2026 Rozpočtový rok 2027
Belgie	23 109 073	23 109 073
Bulharsko	44 204 908	44 550 091
Česko	44 163 800	44 163 800
Dánsko	37 532 053	37 532 053
Německo	240 322 208	240 322 208
Estonsko	11 606 987	11 721 416
Irsko	59 916 905	59 916 905
Řecko	97 944 546	97 944 546
Španělsko	236 406 847	236 698 831
Francie	348 749 624	348 525 624
Chorvatsko	26 883 106	26 883 106
Itálie	198 898 021	198 898 021
Kypr	2 856 722	2 856 722
Lotyšsko	19 035 724	19 239 157
Litva	31 986 340	32 328 319
Lucembursko	1 802 339	1 802 339
Maďarsko	66 402 173	66 402 173
Malta	983 141	983 141
Nizozemsko	31 626 028	31 626 028
Rakousko	47 904 264	47 904 264
Polsko	178 991 434	180 238 787
Portugalsko	46 862 409	47 213 771
Rumunsko	118 763 481	119 865 804
Slovinsko	9 668 010	9 668 010
Slovensko	26 787 322	26 861 360
Finsko	35 101 491	35 174 233
Švédsko	35 939 120	35 948 246“

GŘ: <AGRI>								Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
								2024			2025			2026			2027
Operační prostředky
08.02.02.01 Odvětví ovoce a zeleniny			Závazky			(1a)								5,750			5,750			11,500
			Platby			(2a)								5,750			5,750			11,500
			Závazky			(1b)														0,000
			Platby			(2b)														0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 38
Rozpočtová položka						(3)														0,000
CELKEM prostředky pro GŘ<AGRI>			Závazky			=1a+1b+3		0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
			Platby			=2a+2b+3		0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
							Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024			2025			2026			2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky			(4)			0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
	Platby			(5)			0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				(6)			0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
Prostředky z OKRUHU <3> CELKEM	Závazky			=4+6			0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
víceletého finančního rámce	Platby			=5+6			0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
									Rok			Rok			Rok			Rok			CELKEM VFR na období 2021–2027
									2024			2025			2026			2027
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)		Závazky			(4)				0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
		Platby			(5)				0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)					(6)				0,000			0,000			0,000			0,000			0,000
Prostředky z okruhů 1 až 6 CELKEM		Závazky			=4+6				0,000			0,000			5,750			5,750			11,500
víceletého finančního rámce (referenční částka)		Platby			=5+6				0,000			0,000			5,750			5,750			11,500