EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.6.2025
COM(2025) 230 final
2025/0154(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.6.2025
COM(2025) 230 final
2025/0154(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Smlouva o fungování Evropské unie stanoví, že členské státy považují své hospodářské politiky a podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinují své činnosti v rámci Rady. Rada přijme hlavní směry politik zaměstnanosti (článek 148), které musí být slučitelné s hlavními směry hospodářských politik (článek 121).
Zatímco hlavní směry hospodářské politiky platí průběžně, hlavní směry zaměstnanosti je třeba vypracovávat každý rok. Oba soubory hlavních směrů byly přijaty společně („integrovaný balíček“) v roce 2010 a podpořily strategii Evropa 2020. V roce 2015 byly přijaty revidované integrované hlavní směry. U hlavních směrů pro oblast zaměstnanosti se od roku 2018 vyvinula praxe střídání mezi úplnou aktualizací (zahrnující jak body odůvodnění, tak vlastní hlavní směry) každý druhý rok a „obnovením“ (aktualizace bodů odůvodnění při zachování vlastních hlavních směrů beze změny) v roce mezi tím. Po obnovení v roce 2023, kdy byly body odůvodnění upraveny tak, aby odrážely nové hlavní cíle EU a vnitrostátní cíle v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby a nedávné iniciativy, byla v roce 2024 provedena úplná aktualizace. Aktualizace zahrnovala doplnění odkazů na vnitrostátní cíle pro rok 2030 (vedle hlavních cílů EU), větší důraz na dopad technologického vývoje a umělé inteligence, větší důraz na nedostatek pracovních sil a dovedností a větší pozornost věnovanou legální migraci ze třetích zemí jako doplněk k využívání talentů v rámci EU. Podobně jako v předcházejících letech se i v textu z roku 2024 rovněž zohlednily nedávné politické iniciativy se zvláštním významem, jako je práce prostřednictvím platformy, sociální ekonomika a cenově dostupné bydlení. Letos jsou body odůvodnění aktualizovány tak, aby obsahovaly více prvků souvisejících se i) změnami v geopolitickém kontextu (včetně napětí v obchodní politice); ii) iniciativou unie dovedností; iii) konkurenceschopností s ohledem na Kompas konkurenceschopnosti a a iv) vzestupnou sociální konvergencí po druhém roce provádění rámce sociální konvergence, který je nyní plně začleněn do rámce EU pro správu ekonomických záležitostí.
Spolu s hlavními směry hospodářských politik se hlavní směry politik zaměstnanosti předkládají jako rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (část II integrovaných hlavních směrů) a poskytují základ doporučení pro jednotlivé země v příslušných oblastech.
Revidované „hlavní směry politik zaměstnanosti“ jsou tyto:
Hlavní směr 5: Podpora poptávky po pracovní síle
Hlavní směr 6: Zlepšení nabídky práce a přístupu k zaměstnání a celoživotnímu získávání dovedností a kompetencí
Hlavní směr 7: Zlepšení fungování trhů práce a účinnosti sociálního dialogu
Hlavní směr 8: Prosazování rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
2025/0154 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 148 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
po konzultaci s Výborem regionů,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost ( 3 ),
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Členské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a na zaměření trhů práce na inkluzivitu, odolnost a na budoucnost a jejich schopnost reagovat na hospodářské změny, v zájmu dosažení plné zaměstnanosti a společenského pokroku, vyváženého hospodářského růstu a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady.
(2)Unie má bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dětí, jak je stanoveno v článku 3 Smlouvy o EU. Při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení, vysokou úrovní vzdělávání a odborné přípravy a ochranou lidského zdraví, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
(3)Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. V rámci těchto nástrojů tvoří hlavní směry politik zaměstnanosti členských států (dále jen „hlavní směry“) stanovené v příloze rozhodnutí Rady (EU) 2024/3134 ( 4 ) spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 ( 5 ) integrované hlavní směry. Hlavní směry zaměstnanosti mají poskytnout vodítka pro provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných unijních a vnitrostátních politik a reforem vytváří vhodnou celkovou kombinaci udržitelné hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky, která by měla přinést pozitivní vedlejší účinky pro trhy práce a společnost jako celek, podpořit hospodářskou a sociální odolnost a účinně reagovat na střednědobé a dlouhodobé výzvy, včetně potřeby posílit konkurenceschopnost, nejistoty ohledně globálních obchodních politik, jakož i dopady v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině širším geopolitickém kontextu.
(4)V zájmu posílení hospodářského a sociálního pokroku a vzestupné konvergence, podpory zelené a digitální transformace, posílení průmyslové základny, produktivity a konkurenceschopnosti Unie, řešení demografických výzev a dosažení inkluzivních a odolných trhů práce v Unii by členské státy měly řešit nedostatek pracovních sil a dovedností a podporovat kvalitní pracovní místa, jakož i kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny v souladu s unií dovedností ( 6 ), se zvláštním zaměřením na zlepšování základních dovedností, a to na základě Akčního plánu pro základní dovednosti, jakož i dovedností relevantních pro trh práce, včetně digitálních a zelených dovedností, zejména mezi znevýhodněnými studenty a dospělými. Členské státy by měly rovněž posílit vzdělávání a odbornou přípravu v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) v souladu se strategickým plánem vzdělávání v oborech STEM, posílit odborné vzdělávání a přípravu zaměřené na budoucnost, celoživotní prohlubování dovedností a změnu kvalifikace a úsilí o inkluzivní vzdělávací systémy, jakož i zajistit účinné aktivní politiky na trhu práce a lepší pracovní podmínky a kariérní příležitosti při současném respektování úlohy a autonomie sociálních partnerů. Jak je uvedeno v doporučení o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje, systematické začlenění tématu vzdělávání a odborné přípravy do ostatních politik souvisejících s ekologickou transformací v celoživotní perspektivě může podpořit provádění těchto politik. Posílení těchto prvků má význam obzvláště pro méně rozvinuté, odlehlé a nejvzdálenější regiony Unie, kde jsou tyto potřeby největší. Nedostatky lze dále řešit zlepšením spravedlivé mobility pracovníků a účastníků vzdělávání v rámci EU a přilákáním a udržením talentů ze zemí mimo Unii. Kromě toho by měly být posíleny vazby mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce a validovány a uznávány dovednosti, znalosti a kompetence získané prostřednictvím neformálního a informálního učení.
(5)Hlavní směry v oblasti zaměstnanosti jsou v souladu s novým rámcem správy ekonomických záležitostí Unie, který vstoupil v platnost dne 30. dubna 2024 ( 7 ), i se stávajícími právními předpisy Unie a s různými iniciativami Unie, mimo jiné doporučeními Rady ze dne 14. června 2021 ( 8 ), 29. listopadu 2021( 9 ), 5. dubna 2022( 10 ), 16. června 2022( 11 ), 28. listopadu 2022( 12 ), 8. prosince 2022( 13 ), 30. ledna 2023( 14 ), 12. června 2023( 15 ) a 27. listopadu 2023( 16 ), doporučením Komise (EU) 2021/402( 17 ), usnesením Rady ze dne 26. února 2021( 18 ), sdělením Komise ze dne 9. prosince 2021 o rozvoji hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku, ze dne 30. září 2020 o akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027, ze dne 3. března 2021 o Unii rovnosti: strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, ze dne 7. září 2022 o Evropské strategii v oblasti péče, ze dne 1. února 2023 o průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, ze dne 25. ledna 2023 o posílení sociálního dialogu v Evropské unii, ze dne 11. října 2023 o demografické změně v Evropě: soubor opatření, ze dne 28. září 2022 „Lepší posouzení distribučního dopadu politik členských států“, ze dne 20. března 2024 o nedostatku pracovních sil a dovedností v EU: akční plán a ze dne 5. března 2025 o unii dovedností, rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ( 19 ) a (EU) 2023/936 ( 20 ) a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ( 21 ), (EU) 2022/2381 ( 22 ), (EU) 2023/970 ( 23 ) a (EU) 2024/2831 ( 24 ).
(6)Evropský semestr kombinuje rozličné nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti v rámci Unie. Semestr je v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti, který poskytuje rámec pro posílení konkurenceschopnosti odstraněním rozdílů v inovacích, dekarbonizací našeho hospodářství, snížením nadměrné závislosti a zvýšením bezpečnosti a stanoví horizontální faktory, které zahrnují dovednosti, kvalitní pracovní místa a sociální spravedlnost. Semestr integruje zásady evropského pilíře sociálních práv, vyhlášené Evropským parlamentem, Radou a Komisí v listopadu roku 2017 ( 25 ) (dále jen „evropský pilíř sociálních práv“), a jeho nástroj pro monitorování – srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který umožňuje rovněž analyzovat rizika a výzvy pro vzestupnou sociální konvergenci v Unii, a zajišťuje intenzivní zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Evropský semestr podporuje rovněž plnění cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů. Hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti Unie a členských států by měly jít ruku v ruce se spravedlivým přechodem Unie na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku, zlepšovat konkurenceschopnost a produktivitu, zajišťovat přiměřené pracovní podmínky, podporovat inovace, prosazovat demokracii na pracovišti, sociální dialog, rovné příležitosti a vzestupnou socioekonomickou konvergenci, jakož i řešit nerovnosti a regionální rozdíly a bojovat s chudobou a sociálním vyloučením.
(7)Změna klimatu a jiné výzvy v oblasti životního prostředí, potřeba zajistit spravedlivou ekologickou transformaci, energetickou nezávislost, vyšší konkurenceschopnost průmyslu pro nulové čisté emise, technologickou suverenitu a potřeba zvýšit výdaje na obranu a zajistit otevřenou strategickou autonomii Evropy, jakož i demografický vývoj, rozvoj digitalizace, včetně umělé inteligence, algoritmického řízení, ekonomiky platforem a práce na dálku, zásadním způsobem proměňují ekonomiky a společnosti v Unii. Unie se svými členskými státy mají proaktivně spolupracovat na účinném řešení tohoto strukturálního vývoje a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy a související politiky, a to s ohledem na úzkou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. Na unijní i vnitrostátní úrovni to vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření uznávající úlohu sociálních partnerů, která budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie o správě ekonomických záležitostí a přihlédnou k evropskému pilíři sociálních práv. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic ve všech regionech Unie, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti reformy a investice, které posilují udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, dovednosti, podporu kvalitních pracovních míst, produktivitu, konkurenceschopnost a spravedlivé pracovní podmínky, sociální a územní soudržnost, vzestupnou socioekonomickou konvergenci, odolnost a naplňování fiskální odpovědnosti. Podpora by měla být poskytována ze stávajících programů financování Unie, zejména z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241( 26 ) a z fondů politiky soudržnosti, včetně Evropského sociálního fondu plus zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057( 27 ) a Evropského fondu pro regionální rozvoj upraveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058( 28 ), jakož i Sociálního klimatického fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955( 29 ) a Fondu pro spravedlivou transformaci zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056( 30 ). Politická opatření by měla kombinovat opatření na straně nabídky a na straně poptávky, a to s přihlédnutím k dopadům těchto opatření na hospodářství, životní prostředí, zaměstnanost a sociální situaci.
(8)Evropský pilíř sociálních práv tvoří dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Tyto zásady a práva udávají strategický směr Unie a zajišťují, aby přechod ke klimatické neutralitě, environmentální udržitelnosti a digitalizaci a dopady demografických změn byly sociálně vyvážené a spravedlivé a zachovávaly územní soudržnost. Evropský pilíř sociálních práv se svým doprovodným srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů vytváří vodítko k monitorování výsledků členských států v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociálních věcí a vzestupné sociální konvergence v Unii v rámci Evropského semestru, pro podporu reforem a investic na státní, regionální a místní úrovni a pro sladění „sociálního“ a „tržního“ prvku v současné moderní ekonomice, mimo jiné prosazováním sociální ekonomiky. Dne 4. března 2021 předložila Komise Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (dále jen „akční plán“) zahrnující ambiciózní, ale realistické hlavní cíle Unie pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti (nejméně 78 % obyvatelstva ve věku 20–64 let by mělo být zaměstnáno), dovedností (nejméně 60 % všech dospělých osob by se mělo každý rok účastnit odborné přípravy) a snižování chudoby (počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl snížit o alespoň 15 milionů osob, včetně 5 milionů dětí) (dále jen „hlavní cíle Unie pro rok 2030“), jakož i revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů.
(9)Jak uznaly hlavy států a předsedové vlád na sociálním summitu v Portu dne 8. května 2021, provádění evropského pilíře sociálních práv podpoří Unii v její snaze o digitální, ekologickou a spravedlivou transformaci a přispěje k dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence i k řešení demografických výzev. Hlavy států a předsedové vlád zdůraznili, že sociální rozměr, sociální dialog a aktivní zapojení sociálních partnerů jsou základem vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství, a uvítali nové hlavní cíle Unie. Potvrdili své odhodlání v souladu se strategickou agendou Evropské rady na období 2019–2024, tedy nadále prohlubovat provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality. Hlavy států a předsedové vlád rovněž zdůraznili, že je důležité pozorně sledovat – i na nejvyšší úrovni – pokrok dosažený při provádění evropského pilíře sociálních práv a hlavních cílů Unie pro rok 2030.
(10)Hlavní cíle Unie pro rok 2030 uvítaly hlavy států a předsedové vlád na sociálním summitu v Portu a na zasedání Evropské rady v červnu 2021. Spolu se srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů pomáhají monitorovat pokrok při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv jako součásti rámce pro koordinaci politik v rámci evropského semestru. Mimoto sociální summit v Portu vyzval členské státy, aby si stanovily ambiciózní vnitrostátní cíle, které by s ohledem na výchozí pozici každého členského Státu měly představovat přiměřený příspěvek k dosažení hlavních cílů Unie pro rok 2030. Provádění evropského pilíře sociálních práv a pokrok v plnění hlavních a vnitrostátních cílů Unie pro rok 2030 je sledováno ve společné zprávě o zaměstnanosti přijaté Radou v březnu 2025 (dále jen „společná zpráva o zaměstnanosti 2025“) a je začleněno do monitorovacích nástrojů evropského semestru. Od vydání v roce 2024 obsahuje společná zpráva o zaměstnanosti „první fázi analýzy zemí“ týkající se potenciálních rizik pro vzestupnou sociální konvergenci v souladu s rámcem sociální konvergence, která určuje členské státy, které se potýkají s potenciálními riziky, jež je třeba posoudit v rámci hlubší „druhé fáze analýzy“. Ve společné zprávě o zaměstnanosti z roku 2025 bylo původně určeno deset členských států a závěr hlubší analýzy ukázal, že u tří z nich byly potvrzeny celkové problémy.
(11)V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 odsoudila jednání Ruska, jehož cílem je narušit evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu, vyjádřila solidaritu s obyvatelstvem Ukrajiny a důrazně poukázala na porušení mezinárodního práva a zásad Charty Organizace spojených národů ze strany Ruska. V současné době nabízí dočasná ochrana poskytovaná v Unii na základě prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382( 31 ) a prodloužená prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2024/1836( 32 ) pomoc osobám vysídleným z Ukrajiny a umožňuje jim v celé Unii využívat minimální práva, která poskytují odpovídající úroveň ochrany. Svou účastí na trzích práce v Unii mohou lidé vysídlení z Ukrajiny nadále přispívat k posílení ekonomiky Unie a pomoci podpořit svou zemi a její obyvatele. Získané zkušenosti a dovednosti mohou v budoucnu přispět k obnově Ukrajiny. Dětem a nezletilým osobám bez doprovodu zajišťuje dočasná ochrana právo na poručenství/opatrovnictví a přístup ke vzdělávání a péči. Členské státy by měly pokračovat v zapojování sociálních partnerů do koncipování, provádění a hodnocení politických opatření zaměřených na řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a dovedností, včetně uznávání kvalifikací lidí vysídlených z Ukrajiny. Sociální partneři hrají klíčovou roli při zmírňování dopadů války z hlediska zachování zaměstnanosti a výroby.
(12)Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by měly respektovat vnitrostátní praxi v oblasti sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, jakož i autonomii sociálních partnerů, s cílem zajistit spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň, a to i v důchodu, udržitelný růst a vzestupnou socioekonomickou konvergenci. Tyto reformy by měly poskytnout potřebný prostor k širokému posouzení socioekonomických faktorů, včetně zlepšení v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, podpory kvalitních pracovních míst, spravedlivých pracovních podmínek, demokracie na pracovišti, genderové rovnosti, prevence a snižování chudoby pracujících, kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, veřejného zdraví, sociální ochrany a začleňování, demografického vývoje a podpory doplňkových důchodů, jakož i reálných příjmů. Na summitu ve Val Duchesse v roce 2024 byl znovu potvrzen význam sociálního dialogu při řešení výzev ve světě práce, jež zahrnují nedostatek pracovních sil a dovedností, a v březnu 2025 byl podepsán Pakt pro evropský sociální dialog,
(13)Nástroj pro oživení a odolnost a další fondy Unie podporují členské státy při zavádění reforem a investic, které jsou v souladu s prioritami Unie a díky nimž jsou ekonomiky a společnosti v Unii udržitelnější a odolnější a lépe připravené na ekologickou a digitální transformaci. Útočná válka Ruska proti Ukrajině dále zhoršila již existující socioekonomické problémy, včetně energetické chudoby, a to kvůli vyšším cenám energie, přičemž nejistota v celosvětovém obchodu a obecněji z geopolitického kontextu ohrožuje růst. Členské státy a Unie by měly i nadále dbát na zmírnění dopadů na sociální oblast, zaměstnanost a hospodářství a na sociální spravedlivost transformace, a to i s ohledem na skutečnost, že větší otevřená strategická autonomie a urychlená ekologická transformace pomohou snížit závislost na dovozu energie a dalších strategických produktů a technologií. Zásadní význam má posilování odolnosti a úsilí o vytvoření inkluzivní společnosti, v níž jsou občané chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky.
(14)Aby bylo možno podpořit přechody na trhu práce a plně využít nevyužitý potenciál trhu práce, a to i v souladu s přístupem aktivního začleňování a s ohledem na ekologickou a digitální transformaci, jak je zdůrazněno mimo jiné v prohlášení z La Hulpe z roku 2024 o budoucnosti evropského pilíře sociálních práv( 33 ), je zapotřebí ucelený soubor aktivních politik na trhu práce sestávající z dočasných a cílených pobídek k zaměstnávání a přechodům, politik v oblasti dovedností, včetně vzdělávání pro ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj, flexibilních způsobů odchodu do důchodu a cílených, účinných a přizpůsobivých služeb zaměstnanosti. Měly by být podporovány vhodné pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i fyzické a duševní zdraví pracovníků.
(15)Je třeba řešit veškeré formy diskriminace, zajistit genderovou rovnost a podporovat zaměstnanost skupin, které jsou na trhu práce nedostatečně zastoupeny. Je třeba zajistit rovný přístup a příležitosti pro všechny a snížit chudobu a sociální vyloučení, především u dětí, zdravotně postižených osob a Romů, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a přiměřených a inkluzivních systémů sociální ochrany, jak je stanoveno v doporučeních Rady ze dne 8. listopadu 2019 ( 34 ) a ze dne 30. ledna 2023 ( 35 ). Dále je třeba odstranit překážky, které brání inkluzivnímu a na budoucnost zaměřenému vysoce kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě, celoživotnímu učení a účasti na trhu práce. Členské státy by měly investovat do předškolního vzdělávání a péče v souladu s evropskou zárukou pro děti a doporučením o „barcelonských cílech pro rok 2030“, do zvyšování atraktivity a inkluzivnosti odborného vzdělávání a přípravy v souladu s doporučením Rady ze dne 24. listopadu 2020 ( 36 ) a do digitálních a ekologických dovedností v souladu s Akčním plánem digitálního vzdělávání a doporučeními o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje a o cestách ke školnímu úspěchu. Nezbytnou podmínkou pro zajištění rovných příležitostí je přístup k cenově dostupnému a odpovídajícímu bydlení, a to i prostřednictvím sociálního bydlení. Problematika bezdomovectví by měla být řešena specificky pomocí preventivních opatření a podporou přístupu k trvalému bydlení a poskytováním podpůrných služeb. Včasný a rovný přístup k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči v souladu s doporučením Rady ze dne 8. prosince 2022( 37 ) a k zdravotnickým službám, včetně prevence a podpory zdravotní péče, jsou obzvláště důležité s ohledem na možná budoucí zdravotní rizika a v kontextu stárnoucích společností. Potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji by měl být dále využíván v souladu se Strategií práv osob se zdravotním postižením, která vyzvala členské státy, aby pro osoby se zdravotním postižením stanovily cíle v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání dospělých. Strategický rámec EU pro Romy ( 38 ) zdůrazňuje schopnost marginalizovaných romských komunit snížit nedostatek pracovních sil a dovedností a jeho cílem je snížit rozdíl v zaměstnanosti mezi Romy a obecnou populací alespoň o polovinu. Nové technologie a rozvíjející se pracoviště v celé Unii umožňují flexibilnější formy uspořádání práce, vyšší produktivitu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zároveň přispívají k plnění ekologických závazků Unie. Tento vývoj s sebou na trhy práce přináší také nové výzvy, které ovlivňují pracovní podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a účinný přístup k odpovídající sociální ochraně pracovníků a osob samostatně výdělečně činných. Členské státy by měly za spolupráce se sociálními partnery zajistit, aby nové formy organizace práce vedly k existenci kvalitních pracovních míst i pracovišť a pracovních podmínek s náležitou ochranou zdraví a bezpečnosti, jakož i k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a aktivnímu a zdravému stárnutí a aby zachovaly zavedená pracovní a sociální práva a posílily sociální model Evropy.
(16)Integrované hlavní směry by měly být základem doporučení pro jednotlivé země, která může Rada učinit vůči členským státům. Členské státy by měly plně využívat Evropský sociální fond plus, Evropský fond pro regionální rozvoj, Nástroj pro oživení a odolnost a další fondy Unie, včetně Sociálního klimatického fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, jakož i program InvestEU zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523( 39 ) a Nástroj pro technickou podporu v zájmu podpory kvalitních pracovních míst a sociálních investic, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, potírání diskriminace, zajištění dostupnosti a inkluzivnosti a prosazování příležitostí ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci pracovní síly, celoživotního učení a vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností, s cílem vybavit občany znalostmi a kvalifikací, jež jsou potřebné pro digitální, zelenou a konkurenceschopnou ekonomiku. Změny zavedené nařízením (EU) 2024/795, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), a nedávným sdělením Komise o modernizované politice soudržnosti: Cílem přezkumu v polovině období je sladit podporu poskytovanou na nové strategické priority, včetně řešení nedostatku dovedností v některých odvětvích, jako je vývoj a výroba kritických technologií, obranný průmysl a odvětví zasažená dekarbonizací a ekologickou a digitální transformací. Členské státy by měly rovněž plně využívat Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ( 40 ), aby podpořily pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných restrukturalizačních událostí, jako jsou socioekonomické transformace, které jsou důsledkem celosvětových trendů a technologických a environmentálních změn. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
(17)Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu by měly v souladu se svými příslušnými mandáty vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU sledovat provádění příslušných politik s ohledem na hlavní směry zaměstnanosti. Uvedené výbory a přípravné orgány Rady zapojené do koordinace hospodářských a sociálních politik by měly úzce spolupracovat. Politický dialog mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, zejména pokud jde o hlavní směry zaměstnanosti, by měl být zachován.
(18)Byl konzultován Výbor pro sociální ochranu,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států stanovené v příloze rozhodnutí (EU) 2024/3134 zůstávají platné i pro rok 2025 a členské státy je zohlední ve svých politikách zaměstnanosti a programech reforem.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně