EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.3.2025

COM(2025) 137 final

2025/0071(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2021/2115 a (EU) č. 251/2014, pokud jde o některá pravidla trhu a odvětvová podpůrná opatření v odvětví vína a pro aromatizované vinné výrobky

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle návrhu

Ačkoli Unie zůstává světovým lídrem v produkci, spotřebě a hodnotě vývozu vína, společenské a demografické změny ovlivňují množství, kvalitu a druhy konzumovaného vína. Spotřeba vína v Unii neustále klesá a je na nejnižší úrovni za poslední tři desetiletí, zatímco tradiční vývozní trhy pro vína z Unie jsou ovlivněny kombinací poklesu spotřeby a geopolitických faktorů, což vede k nejistějším vývozním modelům.

Kromě toho se produkce stává nepředvídatelnou vzhledem ke zranitelnosti odvětví vína vůči změně klimatu. Výsledná nadměrná nabídka vytváří tlak na ceny, pěstitelé vína mají menší příjmy, které mohou investovat do svého podnikání, a nízké finanční rezervy, o které se mohou opřít, pokud jejich region zasáhne některá z častějších a často lokálních nepříznivých povětrnostních událostí.

Za účelem projednání těchto výzev a určení možných příležitostí pro odvětví vína v Unii byla zřízena skupina na vysoké úrovni pro politiku v odvětví vína (dále jen „skupina na vysoké úrovni“). Skupina na vysoké úrovni sestávala z generálních ředitelů ministerstev zemědělství členských států Unie a na první schůzi byli přizváni také zástupci hlavních zúčastněných organizací, aby představili svou analýzu situace. Diskuse se soustředily na to, jak lépe podpořit toto odvětví s ohledem na současné strukturální výzvy řízením produkčního potenciálu, posílením konkurenceschopnosti a zkoumáním nových tržních příležitostí. Po čtyřech zasedáních skupina schválila v prosinci 2024 dokument s politickými doporučeními 1 . Zúčastněné strany a poslanci Evropského parlamentu na schůzi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dne 13. ledna 2025 tato doporučení všeobecně uvítali.

Vzhledem k pozitivní reakci na doporučení skupiny na vysoké úrovni se nyní očekává, že nejnaléhavější a pro dané odvětví specifická doporučení budou co nejdříve převedena do legislativních návrhů, které pomohou odvětví vína čelit závažným výzvám a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Pokud Komise rychle nezakročí, situace se bude dále zhoršovat, což bude mít nevratné důsledky pro mnoho venkovských oblastí v podobě opuštěných vinic a ztráty růstu a pracovních příležitostí.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, obsahuje ustanovení o systému povolení pro výsadbu révy, která budou tímto návrhem změněna v souladu s doporučeními skupiny na vysoké úrovni týkajícími se řízení produkčního potenciálu, což členským státům usnadní řešení rizik nadměrné produkční kapacity v určitých oblastech a segmentech trhu nebo předcházení těmto rizikům. Tento návrh nařízení rovněž mění stávající pravidla pro označování, aby se usnadnila výroba vinařských výrobků s nižším obsahem alkoholu a aby se umožnily nové způsoby informování spotřebitelů o vlastnostech kupovaného vína.

Mění se rovněž nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, aby byly zohledněny změny nařízení (EU) č. 1308/2013 týkající se vín s nižším obsahem alkoholu, a bylo tak možné vyrábět aromatizované vinné výrobky na bázi těchto vín s nižším obsahem alkoholu. Aby byli spotřebitelé správně informováni o povaze aromatizovaných vinných výrobků s nižším obsahem alkoholu, mění se také pravidla označování v souladu s pravidly pro výrobky z révy vinné.

Nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, se tímto návrhem mění tak, aby členské státy měly možnost spojit účinnou restrukturalizaci vinic s potřebou zabránit zvýšení produkce, jak doporučila skupina na vysoké úrovni. Seskupení producentů spravující chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení budou moci dále využívat podporu na rozvoj vinařského cestovního ruchu ve svém regionu a bude prodloužena maximální doba trvání podpory na propagační a komunikační operace prováděné ve třetích zemích. V zájmu posílení spolupráce v odvětví vína se na některé investice prováděné organizacemi producentů bude vztahovat maximální míra finanční pomoci Unie. V zájmu podpory producentů v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně budou mít členské státy možnost zvýšit maximální finanční pomoc Unie, kterou lze poskytnout na investice sledující tento cíl.

Navrhovaná politická opatření by měla být prováděna v rámci soudržného národního strategického rámce, aby se maximalizovala jejich účinnost. Členské státy musí vyhodnotit jejich dopad, aby zajistily účinnost, nákladovou efektivitu a dlouhodobé přínosy. Mezi hlavní priority patří zamezení nerovnováhy na trhu, zachování krajiny, udržení zaměstnanosti na venkově a zvýšení konkurenceschopnosti pěstitelů révy a výrobců vína.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Usnadněním výroby vinných výrobků a aromatizovaných vinných výrobků s nižším obsahem alkoholu poskytuje tento návrh spotřebitelům možnost snížit příjem alkoholu a zároveň si vychutnat víno. Poskytnout seskupením producentů spravujícím chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení přístup k podpoře na rozvoj vinařského cestovního ruchu v jejich regionu je v souladu s cílem vytvářet příležitosti pro zaměstnanost a růst ve venkovských oblastech.

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Smlouva o fungování Evropské unie, zejména čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy.

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Ustanovení, která je třeba změnit za účelem provedení doporučení skupiny na vysoké úrovni, jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady, a proto členské státy nemohou tato doporučení provést, pokud nebudou odpovídajícím způsobem změněny právní předpisy Unie. V souladu se zásadou subsidiarity poskytuje několik ustanovení tohoto návrhu vnitrostátním orgánům širší prostor pro řízení produkčního potenciálu, které bude více přizpůsobeno specifické situaci vinařských regionů.

•    Proporcionalita

Politická rozhodnutí návrhu vycházejí z doporučení skupiny na vysoké úrovni, která představují jednomyslně schválený kompromis dosažený po čtyřech kolech diskusí o různých možnostech politiky a která podporují všechny členské státy. Diskuse skupiny na vysoké úrovni vycházely z hloubkové analýzy, kterou provedli odborníci ze střediska pro sledování trhu s vínem 2 . Tito odborníci věnovali tři zvláštní zasedání, která se konala mezi prosincem 2023 a druhým čtvrtletím roku 2024, posouzení stavu trhu s vínem a prozkoumání různých politických možností, jak řešit současné problémy a pomoci tomuto odvětví využít potenciální budoucí příležitosti. Tento návrh zůstává v mezích toho, co je nezbytné k dosažení cílů, které již sledují pozměněná stávající pravidla.

•    Volba nástroje

Pravidla, která je třeba změnit za účelem provedení doporučení skupiny na vysoké úrovni, jsou stanovena ve třech nařízeních Evropského parlamentu a Rady. Proto musí být zvoleným nástrojem také nařízení Evropského parlamentu a Rady.

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k naléhavosti přijetí iniciativy se neplánuje žádná výzva k předložení faktických podkladů ani veřejná konzultace.

•    Shromáždění a využití odborných poznatků

Doporučení skupiny na vysoké úrovni byla výsledkem rozsáhlé a hloubkové diskuse a analýzy, která začala již před zřízením skupiny na vysoké úrovni, nejprve s odborníky v oblasti vína ze střediska pro sledování trhu a zúčastněnými stranami, a poté probíhala v rámci skupiny na vysoké úrovni s generálními řediteli ministerstev zemědělství všech členských států. Klíčové zúčastněné strany byly rovněž pozvány na jedno ze zasedání skupiny na vysoké úrovni, aby představily své názory. Právní návrh vychází z doporučení skupiny na vysoké úrovni, která byla jednomyslně schválena členskými státy, podpořena zúčastněnými stranami a uvítána Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova.

•    Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavosti přijetí iniciativy nebude provedeno žádné posouzení dopadů. Náklady a přínosy této iniciativy budou posouzeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který bude zveřejněn do tří měsíců od jejího přijetí.

•    Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Cílem tohoto návrhu je minimalizovat náklady malých a středních podniků na dodržování předpisů nad rámec již existující možnosti poskytovat seznam složek a výživové údaje elektronickými prostředky a zjednodušit tak obchod mezi členskými státy Unie. V současné době je pro výrobce vína identifikace odkazu (např. kód QR) na elektronický prostředek, který obsahuje seznam složek a výživové údaje, prostřednictvím slov (např. „složky“ a/nebo „výživové údaje“) na obalu nebo na etiketě k němu připojené těžkopádná a pravidla pro identifikaci se v jednotlivých členských státech liší. Navrhované nařízení zmocní Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala pravidla pro společný přístup k této identifikaci, což sníží náklady a administrativní zátěž zejména pro malé výrobce, kteří budou moci prodávat svá vína v různých zemích se stejnou etiketou. Rovněž jsou v celé Unii harmonizována obchodní označení vín se sníženým obsahem alkoholu a budou srozumitelnější díky používání výrazů, které jsou spotřebitelům známější.

 •    Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádné kvantifikovatelné důsledky pro rozpočet. Veškeré změny ve finanční pomoci Unie na intervence v rámci strategického plánu se provádějí v rámci vnitrostátních finančních rámců.

5.    OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Vzhledem ke krizi, které odvětví vína v Unii v současné době čelí, by opatření mělo vstoupit v platnost co nejdříve, s výjimkou nových pravidel pro označování, která je třeba uplatnit později, aby výrobci měli čas se přizpůsobit, a umožnit prodej výrobků označených podle dříve platných pravidel až do vyčerpání zásob.

Středisko pro sledování trhu s vínem průběžně sleduje nabídku a poptávku po různých druzích vína na trhu Unie a poskytne přehled o vývoji tržního segmentu vín s nízkým obsahem alkoholu, jehož rozvoj má navrhované nařízení podpořit. Účinky změn v systému povolení pro výsadbu révy vinné budou sledovány v rámci povinných každoročních sdělení o provádění systému, která předkládají členské státy.

•    Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Pokud je vinice vyklučena, může pěstitel révy požádat o povolení pro opětovnou výsadbu, které je platné po dobu tří let (šest let, pokud se opětovná výsadba provádí na stejném pozemku). Skupina na vysoké úrovni doporučila prodloužit platnost všech povolení pro opětovnou výsadbu na osm let, aby měli pěstitelé révy v této nejisté situaci více času na prozkoumání možnosti vysadit odrůdy, které jsou lépe přizpůsobeny poptávce na trhu nebo měnícím se klimatickým podmínkám, nebo použít nové techniky obhospodařování vinic.

Kromě toho by měly být zrušeny správní sankce za nevyužití povolení pro opětovnou výsadbu v době jeho platnosti, aby se snížil tlak na vinaře. Skupina na vysoké úrovni naopak souhlasila se zachováním správní sankce, která se uplatní v případě, že nová povolení pro výsadbu zůstanou nevyužita, aby byli pěstitelé, kteří nemají v úmyslu vysadit vinici, odrazeni od podávání spekulativních žádostí. Vzhledem k současnému poklesu poptávky po víně by však mělo být vinařům, kteří mají stále platná a nevyužitá povolení pro novou výsadbu udělená před 1. lednem 2025, umožněno, aby se těchto povolení do určitého data vzdali, aniž by jim byla uložena správní sankce, a odstranila se tak motivace vysazovat vinice tam, kde by po víně, které budou vinaři vyrábět, nemusela být poptávka.

Členské státy již mají možnost stanovit regionální omezení pro nová povolení pro výsadbu na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu, na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením nebo na plochy bez zeměpisného označení. Měly by mít rovněž možnost omezit na regionální úrovni vydávání nových povolení pro výsadbu na konkrétní plochy s nadměrnou nabídkou, kde jsou nebo byla zavedena vnitrostátní opatření nebo opatření Unie zaměřená na snížení nabídky, jako je destilace, zelená sklizeň nebo klučení vinic, aby se zabránilo dalšímu zvyšování produkčního potenciálu v regionech, kde nabídka již převyšuje poptávku.

Pokud se však členský stát rozhodne stanovit regionální omezení na konkrétní plochy, aby se zabránilo nadměrnému nárůstu produkčního potenciálu, měl by být rovněž oprávněn požadovat, aby povolení udělená na plochu, které se omezení týká, byla použita na této ploše, protože jinak hrozí, že nově příchozí zemědělci budou zcela vyloučeni, což by odrazovalo nové účastníky a mladé zemědělce.

Přestože opětovná výsadba vyklučené vinice nezvyšuje plochu vinic jako celku, měly by mít členské státy možnost stanovit pravidla pro opětovnou výsadbu, aby bylo možné lépe řídit územní rozložení vinic. Povolení pro opětovnou výsadbu se může vztahovat na stejný podnik, v němž bylo provedeno vyklučení. Vzhledem k tomu, že zemědělské podniky mohou mít vinice v různých regionech, měly by mít členské státy možnost zabránit přemisťování vinic mezi regiony, pokud je zachování vinohradnictví v původním zeměpisném regionu důležité ze socioekonomických nebo environmentálních důvodů, například pro zachování vinic na svazích a terasách nebo pro zachování krajiny a zabránění půdní erozi. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit zvláštní podmínky pro povolení pro opětovnou výsadbu, aby se podpořilo používání odrůd a výrobních postupů, které nezvyšují průměrné výnosy.

V kontextu klesající spotřeby je pro budoucí rovnováhu trhu velmi důležité sledování celkového produkčního potenciálu. Tento cíl má používání systému povolení pro výsadbu, který by se měl uplatňovat ve všech členských státech produkujících víno, jestliže je dosaženo určité plochy vinic.

V posledních letech se stále zvyšuje poptávka spotřebitelů po výrobcích z révy vinné se sníženým obsahem alkoholu. Spotřebitelé znají pro tyto výrobky pojmy jako „bez alkoholu“, „nealkoholické“ nebo „s nízkým obsahem alkoholu“, které jsou však v různých členských státech regulovány odlišně. Neexistují-li konkrétní pravidla Unie pro výživová tvrzení týkající se nízkého obsahu alkoholu, sníženého obsahu nebo nepřítomnosti alkoholu nebo snížené nebo nulové energetické hodnoty u nápojů, které za běžných okolností alkohol obsahují, lze v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (nařízení o tvrzeních) uplatnit příslušné vnitrostátní předpisy. Proto je třeba harmonizovat používání těchto pojmů a definovat obsah alkoholu spojený s každým z těchto pojmů v celé EU. To by se mělo odrazit i v pravidlech pro označování vinařských výrobků, aby byl spotřebitel lépe informován o vlastnostech a výrobních postupech u výrobků z révy vinné se sníženým obsahem alkoholu, což by odvětví vína Unie umožnilo těžit z tohoto vývoje spotřebitelské poptávky a zároveň zachovat vysoké standardy kvality výroby.

Vysoká poptávka spotřebitelů po produktech ze skupiny šumivých a perlivých vín s nižším obsahem alkoholu nebo bez alkoholu představuje pro odvětví příležitost, ale současné výrobní předpisy pro dealkoholizaci přinášejí technologická omezení pro jejich výrobu. Podle platných předpisů musí vinařské výrobky před tím, než projdou procesem dealkoholizace, dosáhnout určitých vlastností a minimálního skutečného obsahu alkoholu dané kategorie. Proces dealkoholizace odstraňuje ze šumivých vín CO2. Proto by mělo být povoleno vyrábět šumivá vína a šumivá vína dosycená oxidem uhličitým z dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných tichých vín druhým kvašením nebo přidáním CO2 pod podmínkou, že budou označena způsobem, který neuvádí spotřebitele v omyl.

Možnost poskytovat seznam složek a výživové údaje elektronickými prostředky se ukázala jako účinný způsob, který hospodářským subjektům umožňuje poskytovat informace spotřebitelům a zároveň usnadňuje fungování vnitřního trhu a vývoz vína, zejména pro malé výrobce. Neexistence harmonizovaných pravidel pro identifikaci elektronických prostředků na fyzické etiketě a následná rozdílná řešení uplatňovaná členskými státy však způsobily roztříštěnost jednotného trhu, která ovlivňuje řádné uvádění vín na trh v celé Unii. Komise by proto měla být zmocněna k tomu, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala pravidla pro identifikaci elektronických prostředků poskytujících informace spotřebitelům, zejména prostřednictvím systému bez využití jazyka, s cílem minimalizovat náklady a administrativní zátěž hospodářských subjektů, zajistit společný přístup na celém trhu Unie a zároveň zohlednit potřebu zpřístupnit informace spotřebitelům. Tento návrh nařízení zmocňuje Komisi rovněž k tomu, aby přizpůsobila pravidla elektronického označování novým potřebám vyplývajícím z rychlého a neustálého pokroku digitalizace a rostoucího množství informací, které by měly být spotřebitelům zpřístupněny.

Členské státy mají možnost přijmout pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku v odvětví vína, aby se zlepšilo a stabilizovalo fungování společného trhu s vínem. V současném kontextu strukturálního poklesu spotřeby a opakujících se situací nadměrné nabídky v některých regionech a segmentech trhu je vhodné objasnit, že tato pravidla mohou zahrnovat stanovení maximálních výnosů hroznů a řízení zásob vína. Kromě toho mohou organizace producentů hrát důležitou roli při posilování postavení vinařů v potravinovém řetězci a při přizpůsobování nabídky trendům na trhu. Členské státy by proto měly mít možnost přijímat pravidla pro uvádění na trh v odvětví vína také s ohledem na návrhy přijaté uznanými organizacemi producentů nebo uznanými mezioborovými organizacemi, pokud jsou v dané hospodářské oblasti reprezentativní.

V případě nerovnováhy na trhu jsou členské státy v současné době oprávněny provádět vnitrostátní platby výrobcům vína na dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína. Cílem tohoto návrhu je povolit vnitrostátní platby na dobrovolnou zelenou sklizeň a dobrovolné klučení produktivních vinic jako další nástroje řízení nabídky vzhledem k nákladové efektivitě odstranění přebytečného vína z trhu dříve, než je vyrobeno. Jsou stanovena omezení pro celkovou výši vnitrostátních plateb povolených v daném členském státě v daném roce na destilaci a zelenou sklizeň, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže. V případě klučení bude vzhledem ke strukturální povaze opatření a jeho vyšším nákladům omezení pro vnitrostátní platby stanoveno pro jednotlivé případy na základě specifických tržních podmínek daného členského státu a vinařských oblastí, v nichž by bylo prováděno.

Dalším významným odbytištěm výrobků z révy vinné jsou aromatizované vinné výrobky. Současné právní předpisy však neumožňují používat obchodní označení vyhrazená pro aromatizované vinné výrobky u nápojů, které nedosahují minimálního obsahu alkoholu stanoveného pro jednotlivé kategorie výrobků. Vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po inovativních alkoholických nápojích s nižším skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových by mělo být povoleno získávat aromatizované vinné výrobky z dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín. Aby byli spotřebitelé správně informováni o povaze aromatizovaných vinných výrobků s nižším obsahem alkoholu, je vhodné stanovit pravidla pro označování dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín, aby tyto aromatizované vinné výrobky mohly ve své obchodní úpravě a označení používat stejné popisné výrazy jako výrobky z révy vinné s odpovídajícím obsahem alkoholu. V zájmu lepší srozumitelnosti informací pro spotřebitele by měla být ustanovení týkající se označování výživových údajů a seznamu složek aromatizovaných vinných výrobků elektronickými prostředky sladěna s ustanoveními, která se vztahují na výrobky z révy vinné.

S cílem vyhovět nové poptávce spotřebitelů a potřebě inovace výrobků se mění požadavky na kategorii aromatizovaných vinných výrobků „Glühwein“, aby bylo možné používat růžové víno. Současně se zakazuje používat výraz „rosé“ při označování výrobku „Glühwein“ vyrobeného kombinací červeného a bílého vína nebo některého z nich s růžovým vínem. Zavádí se odchylka v označování, která umožňuje, aby alkoholické nápoje vyráběné podle stejných požadavků, jaké jsou stanoveny pro „Glühwein“, ale s použitím ovocného vína namísto výrobků z révy vinné jako hlavní složky, ve své obchodní úpravě a označení používaly obchodní označení „Glühwein“, aby se vyhovělo poptávce spotřebitelů po těchto výrobcích.

V rámci strategických plánů SZP lze podporovat restrukturalizaci a přeměnu vinic. Aby se dosáhlo rovnováhy mezi potřebou členských států zajistit účinnou restrukturalizaci vinic a potřebou zabránit zvýšení produkce, které by mohlo vést k nadměrné nabídce, bude členským státům umožněno stanovit podmínky pro provádění intervencí typu restrukturalizace a přeměny s cílem zabránit zvýšení výnosu, a tím i zvýšení produkce vinice, která je předmětem tohoto typu intervencí.

S cílem rozvíjet vinařský cestovní ruch ve vinařských oblastech s chráněnými označeními původu a chráněnými zeměpisnými označeními mohou být nyní skupiny producentů spravující chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení příjemci tohoto typu intervencí na podporu vinařského cestovního ruchu ve vinařských oblastech.

Zúčastněné strany a členské státy opakovaně uvedly, že současná maximální doba trvání podpory poskytované na propagační a komunikační operace prováděné ve třetích zemích v souvislosti s konsolidací odbytišť je pro dosažení tohoto cíle příliš krátká. Maximální doba trvání se proto prodlužuje ze tří na pět let.

S cílem poskytnout dodatečnou pobídku ke spolupráci v odvětví vína budou některé investice prováděné uznanými organizacemi producentů využívat stejnou maximální míru finanční podpory Unie, jakou již v současnosti využívají mikropodniky a malé a střední podniky.

S cílem dále podporovat výrobce v souvislosti se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně mají členské státy možnost zvýšit maximální finanční pomoc Unie, kterou lze poskytnout na investice sledující tento cíl, až na 80 % způsobilých investičních nákladů.

S cílem vyjasnit podmínky platné pro finanční pomoc Unie na investice do inovací se výslovně uvádí, že taková finanční pomoc Unie se neposkytuje podnikům v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích“.

2025/0071 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2021/2115 a (EU) č. 251/2014, pokud jde o některá pravidla trhu a odvětvová podpůrná opatření v odvětví vína a pro aromatizované vinné výrobky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 3 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 4 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ačkoli Unie zůstává světovým lídrem v produkci, spotřebě a hodnotě vývozu vína, společenské a demografické změny ovlivňují množství, kvalitu a druhy konzumovaného vína. Spotřeba vína v Unii je na nejnižší úrovni za poslední tři desetiletí, zatímco tradiční vývozní trhy pro vína z Unie jsou ovlivněny kombinací klesajících trendů spotřeby a geopolitických faktorů, což vede k nejistějším vývozním modelům. Kromě toho se produkce stává nepředvídatelnou vzhledem ke zranitelnosti odvětví vína vůči změně klimatu. V důsledku výsledné nadměrné nabídky, která vede k poklesu cen, mají vinaři menší příjmy, které mohou investovat do svého podnikání, a nízké finanční rezervy, o které se mohou opřít, pokud jejich region zasáhne některá z častějších a často lokálních nepříznivých povětrnostních událostí.

(2)Za účelem projednání těchto výzev a určení možných příležitostí pro odvětví vína v Unii byla zřízena skupina na vysoké úrovni pro politiku v odvětví vína (dále jen „skupina na vysoké úrovni“). Zabývala se tím, jak lépe podpořit toto odvětví při řešení současných strukturálních výzev řízením produkčního potenciálu, posílením konkurenceschopnosti a zkoumáním nových tržních příležitostí. Po čtyřech zasedáních skupina na vysoké úrovni schválila dokument s politickými doporučeními 5 .

(3)V zájmu poskytnutí co nejlepší podpory výrobcům vína, kteří čelí výše uvedeným výzvám, je vhodné promítnout nejnaléhavější doporučení skupiny na vysoké úrovni do právního rámce platného pro vína a aromatizované vinné výrobky.

(4)Vzhledem k současnému poklesu poptávky po víně by mělo být vinařům, kteří jsou držiteli platných nevyužitých povolení pro novou výsadbu a povolení vyplývajících z přeměny práv na výsadbu, která jim byla udělena před 1. lednem 2025, umožněno vzdát se těchto povolení, aniž by jim byla uložena správní sankce, a odstranila se tak motivace držitelů povolení pro výsadbu vysazovat vinice tam, kde by po víně, které budou vyrábět, nemusela být poptávka. V případě nových povolení pro výsadbu udělených po tomto datu by se měla i nadále uplatňovat správní sankce, pokud nebudou využita, aby byli vinaři, kteří nemají v úmyslu vysadit vinici, odrazeni od podávání spekulativních žádostí.

(5)Pokud jde o řízení produkčního potenciálu, mělo by se stanovit delší období platnosti povolení pro opětovnou výsadbu, aby měli producenti více času na prozkoumání možnosti vysadit odrůdy, které jsou lépe přizpůsobeny poptávce na trhu nebo měnícím se klimatickým podmínkám, nebo použít nové techniky obhospodařování vinic. Aby se snížil tlak na vinaře, neměly by jim navíc hrozit správní sankce, pokud se rozhodnou povolení pro opětovnou výsadbu nevyužít.

(6)Členské státy by měly mít možnost omezit na regionální úrovni vydávání nových povolení pro výsadbu na konkrétní plochy s nadměrnou nabídkou, kde jsou nebo byla zavedena vnitrostátní opatření nebo opatření Unie zaměřená na snížení nabídky (tj. destilace, zelená sklizeň nebo klučení vinic), aby se zabránilo dalšímu zvyšování produkčního potenciálu.

(7)Pokud se členský stát rozhodne stanovit regionální omezení na konkrétní plochy s cílem zabránit nadměrnému růstu produkčního potenciálu, je vhodné umožnit, aby členské státy požadovaly, aby povolení udělená na plochu, jíž se regionální omezení týká, byla na této ploše využita. Aby bylo možné lépe zohlednit nejnovější trendy v odvětví vína, měly by mít členské státy možnost stanovit regionální omezení na konkrétní plochy až na 0 %, aby bylo možné přizpůsobit produkční potenciál poptávce na trhu.

(8)Přestože opětovná výsadba vyklučené vinice nezvětšuje plochu vinic, měly by mít členské státy možnost stanovit pravidla pro opětovnou výsadbu, aby bylo možné lépe řídit územní rozmístění vinic, například aby se zabránilo přemisťování vinic do regionů s nerovnováhou na trhu nebo mimo svahy a terasy, kde hrají důležitou úlohu při ochraně krajiny a zabraňují erozi půdy. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit podmínky pro používání odrůd a výrobních postupů, aby se zabránilo zvyšování výnosů a zajistilo zachování tradičních odrůd a výrobních postupů.

(9)Aby se zajistil přiměřený přístup k uplatňování systému povolení pro výsadbu a zároveň se zohlednila vážná rizika, která pro trh představuje nadměrná nabídka, je vhodné stanovit maximální množství hektarů osázených vinic, pod níž jsou členské státy osvobozeny od povinnosti uplatňovat systém povolení pro výsadbu.

(10)V posledních letech se stále zvyšuje poptávka spotřebitelů po výrobcích z révy vinné se sníženým obsahem alkoholu, které se v současné době vyrábějí dealkoholizací za použití určitých technik povolených v Unii. Spotřebitelé znají pojmy jako „nealkoholický 0,0 %“, „nealkoholický“ a „nízkoalkoholický“, které jsou široce používány, ale v různých členských státech jsou regulovány odlišně. Je proto nutné sjednotit používání těchto pojmů v celé Unii. Pravidla pro označování vinařských výrobků by proto měla být změněna tak, aby lépe informovala spotřebitele o vlastnostech výrobků z révy vinné se sníženým obsahem alkoholu a zároveň zachovala povinnost uvádět informace o výrobním postupu spočívajícím v dealkoholizaci. To by mělo umožnit, aby odvětví vína v Unii těžilo z tohoto vývoje spotřebitelské poptávky a zároveň si zachovalo vysoké standardy kvality výroby.

(11)Vysoká poptávka spotřebitelů po produktech ze skupiny šumivých a perlivých vín s nižším obsahem alkoholu nebo bez alkoholu představuje pro toto odvětví příležitost. Současná pravidla pro výrobu dealkoholizovaných vín však ukládají určitá technologická omezení pro výrobu těchto vín. Podle platných předpisů musí vinařské výrobky před dealkoholizováním dosáhnout určitých vlastností a minimálního obsahu alkoholu příslušné kategorie, což znamená, že dealkoholizovaná šumivá vína lze vyrábět pouze ze šumivých vín. Při dealkoholizaci se však z původního šumivého vína zcela odstraní veškerý CO2. Proto je pro výrobu šumivého vína s nižším obsahem alkoholu nebo zcela bez alkoholu nutné do vína, jež bylo částečně nebo zcela dealkoholizováno a ztratilo svůj původní obsah CO2, znovu dodat CO2 novým, samostatným procesem. Proto by mělo být povoleno vyrábět dealkoholizovaná šumivá vína a šumivá vína dosycená oxidem uhličitým přímo z dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných tichých vín druhotným kvašením nebo přidáním CO2.

(12)Možnost poskytovat seznam složek a výživové údaje u vinařských výrobků elektronickými prostředky se hospodářským subjektům při poskytování důležitých informací spotřebitelům osvědčila a zároveň usnadňuje fungování vnitřního trhu a vývoz vína, zejména pro malé výrobce. Neexistence harmonizovaných pravidel pro identifikaci elektronických prostředků, jež poskytují seznam složek a/nebo výživové údaje, na obalu nebo na etiketě k němu připojené však způsobuje rozdílné postupy hospodářských subjektů a rozdílná pravidla vnitrostátních orgánů, což ovlivňuje řádné uvádění vín na trh. S cílem minimalizovat náklady a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty a zajistit společný přístup na celém trhu Unie a zároveň zohlednit potřebu zpřístupnit tyto informace spotřebitelům by Komise měla být zmocněna k tomu, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala pravidla pro identifikaci elektronických prostředků, které spotřebitelům harmonizovaným způsobem poskytují seznam složek a výživové údaje, na obalu nebo na etiketě k němu připojené, a to i prostřednictvím systému bez využití jazyka.

(13)Komise by měla být zmocněna přizpůsobit pravidla pro elektronické označování novým potřebám vyplývajícím z rychlého a neustálého pokroku digitalizace a přizpůsobit je dalším povinným nebo relevantním informacím pro spotřebitele, které mohou být prezentovány elektronicky.

(14)Členské státy mají možnost přijmout pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku v odvětví vína, aby se zlepšilo a stabilizovalo fungování společného trhu s vínem. V současném kontextu strukturálního poklesu spotřeby a opakujících se situací nadměrné nabídky v některých regionech a segmentech trhu je vhodné objasnit, že tato pravidla mohou zahrnovat stanovení maximálních výnosů hroznů a řízení zásob vína. Kromě toho mohou organizace producentů hrát důležitou roli při posilování postavení vinařů v rámci dodávek potravin a při přizpůsobování nabídky trendům na trhu. Členské státy by proto měly mít možnost přijímat pravidla pro uvádění na trh v odvětví vína také s ohledem na návrhy přijaté uznanými organizacemi producentů nebo uznanými mezioborovými organizacemi, pokud jsou v dotčené hospodářské oblasti nebo oblastech reprezentativní.

(15)Členské státy mohou být v současné době oprávněny provádět vnitrostátní platby výrobcům vína na dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína. Vzhledem k nákladové efektivitě odstranění nadměrné produkce z trhu před vyrobením vína je vhodné rovněž stanovit možnost povolit členským státům, aby v odůvodněných případech nouze prováděly vnitrostátní platby na dobrovolnou zelenou sklizeň a dobrovolné klučení produktivních vinic. Toto nařízení by mělo stanovit omezení pro celkovou výši vnitrostátních plateb povolených v daném členském státě v daném roce na destilaci a zelenou sklizeň, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže. U klučení není vzhledem ke strukturální povaze opatření a jeho vyšším nákladům vhodné stanovit celkovou maximální výši vnitrostátních plateb. Členské státy by však měly ve svém oznámení odůvodnit omezení pro vnitrostátní platby případ od případu na základě svých specifických tržních podmínek a podmínek vinařských regionů, v nichž by se opatření provádělo.

(16)Aromatizované vinné výrobky jsou přirozeným odbytištěm výrobků z révy vinné. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 6 však neumožňuje používat obchodní označení vyhrazená pro aromatizované vinné výrobky u nápojů, které nedosahují minimálního obsahu alkoholu stanoveného v uvedeném nařízení pro jednotlivé kategorie výrobků. Vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po inovativních alkoholických nápojích s nižším skutečným obsahem alkoholu v % objemových by mělo být povoleno uvádět na trh nápoje získané z dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín vyrobených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 7 , které ve své obchodní úpravě a označování nesou obchodní označení vyhrazená pro aromatizované vinné výrobky.

(17)Aby byli spotřebitelé správně informováni o povaze aromatizovaných vinných výrobků s nižším obsahem alkoholu, je vhodné stanovit pravidla v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013 pro označování dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín, aby aromatizované vinné výrobky získané z dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných vín byly ve své obchodní úpravě a označování popsány stejnými pojmy jako výrobky z révy vinné s odpovídajícím obsahem alkoholu.

(18)Problémy, které byly zdůrazněny výše, týkající se výrobků z révy vinné v souvislosti s identifikací elektronických prostředků obsahujících výživové údaje a seznam složek, platí i pro aromatizované vinné výrobky. Je proto třeba zmocnit Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala pravidla pro identifikaci elektronických prostředků na obalu nebo na etiketě k němu připojené pro aromatizované vinné výrobky. Pro zajištění jednoduchosti a srozumitelnosti by tato pravidla měla být stejná jako pravidla uplatňovaná na výrobky z révy vinné.

(19)Aby se vyhovělo nové poptávce spotřebitelů a potřebě inovace výrobků, měla by být změněna pravidla pro výrobu a označování aromatizovaných vinných výrobků kategorie „Glühwein“, aby bylo možné používat růžové víno. Současně by mělo být zakázáno používat výraz „rosé“ v obchodní úpravě a označování výrobku „Glühwein“ vyrobeného kombinací červeného a bílého vína nebo některého z nich s růžovým vínem. Ze stejných důvodů je rovněž vhodné stanovit odchylku, která umožní, aby alkoholické nápoje vyrobené za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny pro „Glühwein“, ale s použitím ovocného vína jako hlavní složky namísto výrobků z révy vinné, ve své obchodní úpravě a označování používaly obchodní označení „Glühwein“.

(20)S cílem rozvíjet vinařský cestovní ruch ve vinařských oblastech s chráněnými označeními původu a chráněnými zeměpisnými označeními je vhodné umožnit, aby seskupení producentů spravující chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 8 byla příjemci typu intervencí uvedených v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 9 .

(21)V zájmu dosažení rovnováhy mezi potřebou členských států zajistit účinnou restrukturalizaci vinic a potřebou zabránit zvýšení produkce, které by mohlo vést k nadměrné nabídce, by členské státy měly mít možnost stanovit podmínky pro provádění restrukturalizace a přeměny vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2115. Cílem těchto podmínek by mělo být zabránit zvýšení výnosu, a tím i zvýšení produkce vinic, které jsou předmětem tohoto typu intervencí.

(22)V zájmu přizpůsobení se tržním trendům a využití účinných tržních příležitostí by měla být maximální doba trvání podpory propagačních a komunikačních operací prováděných ve třetích zemích v souvislosti s konsolidací odbytišť prodloužena ze tří na pět let.

(23)V zájmu posílení spolupráce v odvětví vína by se na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) 2021/2115 prováděné organizacemi producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 měla vztahovat maximální míra finanční pomoci Unie stanovená v čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115, jak je tomu již v případě mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES 10 .

(24)V zájmu další podpory výrobců v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně je vhodné umožnit členským státům zvýšit maximální finanční pomoc Unie na investice sledující tento cíl až na 80 % způsobilých investičních nákladů.

(25)Kromě toho je nezbytné objasnit, že finanční pomoc Unie na inovace uvedená v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) nařízení (EU) 2021/2115 by neměla být poskytována podnikům v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích“, jako je tomu v případě finanční pomoci Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) uvedeného nařízení.

(26)Nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 251/2014 a (EU) 2021/2115 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(27)Aby měli producenti čas přizpůsobit se novým požadavkům týkajícím se označování výrobků z révy vinné s nízkým obsahem alkoholu, měly by se tyto nové požadavky začít uplatňovat 18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Je rovněž vhodné stanovit přechodná pravidla, která umožní, aby výrobky z révy vinné označené před uplatňováním nových požadavků byly nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 1308/2013

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

1)ustanovení čl. 62 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3. Povolení uvedené v odstavci 1, které bylo uděleno v souladu s články 64 a 68, je platné tři roky ode dne, kdy bylo uděleno. Na producenta, který nevyužije povolení udělené v souladu s články 64 a 68 v průběhu jeho platnosti, se vztahují správní sankce podle čl. 90a odst. 4.

Odchylně od prvního pododstavce se na producenta, který je držitelem platného povolení v souladu s články 64 a 68 uděleného před 1. lednem 2025, nevztahuje správní sankce uvedená v čl. 90a odst. 4 za předpokladu, že před uplynutím doby platnosti povolení a nejpozději do 31. prosince 2026 informuje příslušné orgány o tom, že nemá v úmyslu své povolení využít.

Povolení pro opětovnou výsadbu udělené v souladu s článkem 66 je platné osm let ode dne, kdy bylo uděleno. Na producenta, který nevyužije povolení udělené v souladu s článkem 66 po dobu jeho platnosti, se nevztahují správní sankce uvedené v čl. 90a odst. 4.“;

2)článek 63 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy mohou

a) uplatnit na vnitrostátní úrovni nižší procentuální podíl než procentuální podíl stanovený v odstavci 1;

   b) omezit vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu, na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, nebo na plochy bez zeměpisného označení;

c) omezit vydávání povolení pro novou výsadbu na regionální úrovni na konkrétní plochy, kde byla v odůvodněných případech nouze provedena vnitrostátní opatření nebo opatření Unie týkající se destilace vína, zelené sklizně nebo klučení.

Pro účely písmene c) se „zelenou sklizní“ rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu, s výjimkou nesklizení spočívajícího v ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu. Členské státy, které omezují vydávání povolení pro novou výsadbu na regionální úrovni v souladu s prvním pododstavcem písm. b) nebo c), mohou požadovat, aby se tato povolení využila v těchto regionech.“;

b)v odst. 3 prvním pododstavci se uvozující věta nahrazuje tímto:

„3. Jakékoli z omezení stanovených v odstavci 2 musí přispívat k přizpůsobení produkčního potenciálu poptávce na trhu a musí být odůvodněno jedním nebo více z těchto konkrétních důvodů:“;

3)v čl. 66 odst. 3 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Členský stát může rovněž podmínit udělení povolení pro opětovnou výsadbu podle odstavce 1 jednou nebo více z následujících podmínek:

a) povolení se použije ve stejné zeměpisné oblasti, kde se nacházely příslušné vyklučené vinice, pokud je zachování vinohradnictví v této zeměpisné oblasti odůvodněno socioekonomickými nebo environmentálními důvody;

b) použijí se pouze ty odrůdy a výrobní postupy, které nezvyšují průměrný výnos ve srovnání s vyklučenou vinicí, nebo pouze tradiční odrůdy a výrobní postupy dané oblasti, pokud se příslušná vyklučená plocha nacházela v produkčním regionu, který členský stát označil za postižený strukturální nerovnováhou na trhu, nebo

c) povolení nelze použít v jiném produkčním regionu, než ve kterém se nachází vyklučená oblast, pokud členský stát tento jiný produkční region označil za postižený strukturální nerovnováhou na trhu.“;

4)článek 67 se nahrazuje tímto:

„Článek 67
Pravidlo de minimis

Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se nepoužije v členských státech, kde plocha vinic nepřekročila 10 000 ha alespoň ve třech z pěti předchozích hospodářských let. Pokud tato podmínka již není v členském státě splněna, použije se systém povolení pro výsadbu révy v tomto členském státě od počátku hospodářského roku následujícího po roce, v němž přestala být podmínka splněna.“;

5)v článku 119 se odstavec 1 mění takto:

a)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VII. U druhů výrobků z révy vinné definovaných v části II bodu 1 a bodech 4 až 9 přílohy VII, pokud bylo na daný výrobek jako celek nebo na jeho část použito ošetření dealkoholizací v souladu s částí I oddílem E přílohy VIII, je označení druhu doplněno o:

i) výraz „nealkoholické“, pokud skutečný obsah alkoholu ve výrobku není vyšší než 0,5 % objemových; doprovázený výrazem „nealkoholické 0,0 %“, pokud skutečný obsah alkoholu ve výrobku není vyšší než 0,05 % objemových;

ii) výraz „nízkoalkoholické“, pokud skutečný obsah alkoholu ve výrobku je vyšší než 0,5 % objemových a je alespoň o 30 % nižší než minimální skutečný obsah alkoholu daného druhu před dealkoholizací;“;

b)doplňuje se nové písmeno k), které zní:

„k) u výrobků z vinné révy uvedených v písmenu a) druhé větě výraz „vyrobeno dealkoholizací.“;

6)v čl. 122 odst. 1 písm. d) se doplňují písmena, která znějí:

„v) identifikace elektronických prostředků, jež jsou uvedeny v čl. 119 odst. 4 a 5, na obalu nebo na etiketě k němu připojené, a to i pomocí piktogramu nebo symbolu namísto slov;

vi) forma a uspořádání informací poskytovaných elektronickými prostředky s cílem zjednodušit jejich obchodní úpravu, přizpůsobit je budoucímu technologickému pokroku, novým požadavkům na informace důležité pro spotřebitele, jak stanoví právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, nebo zlepšit jejich dostupnost pro spotřebitele.“;

7)v čl. 167 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, mimo jiné stanovením maximálních výnosů a pravidel pro hospodaření se zásobami. Členské státy zohlední návrhy přijaté organizacemi producentů uznanými podle článků 152 a 154 nebo mezioborovými organizacemi uznanými podle článků 157 a 158, pokud jsou tyto organizace považovány za reprezentativní pro odvětví vína v hospodářském prostoru nebo v prostorech, kde se mají pravidla uplatňovat, v souladu s čl. 164 odst. 3.“;

8)článek 216 se mění takto:

a)název se nahrazuje tímto:

„Vnitrostátní platby pro destilaci vína, zelenou sklizeň nebo klučení v odůvodněných případech nouze“;

b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína, dobrovolnou zelenou sklizeň a dobrovolné klučení produktivních vinic v odůvodněných případech nouze.

Pro účely tohoto článku se „zelenou sklizní“ rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu, s výjimkou nesklizení spočívajícího v ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu.

Platby uvedené v prvním pododstavci nesmí překročit náklady na výrobek, případně na příslušnou operaci, plus pobídku k zapojení do této operace, aby bylo možné řešit situaci nouze.

Celková částka plateb, která je v členském státě pro vnitrostátní platby na destilaci a zelenou sklizeň k dispozici pro jakýkoli daný rok, nesmí přesáhnout 20 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát pro uvedený rok, jak je stanoveno v příloze VII nařízení (EU) 2021/2115.“;

c)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy, které chtějí využít vnitrostátních plateb uvedených v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Členské státy ve svých oznámeních zdůvodní vhodnost opatření, dobu jeho trvání a výši podpory a další modality na základě svých specifických tržních podmínek a podmínek vinařských oblastí, v nichž by se opatření provádělo.

Komise bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 rozhodne o tom, zda budou částka, doba trvání a další modality opatření schváleny a zda je možné výrobcům vína platby poskytnout.“;

d)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými doplní tento článek stanovením pravidel týkajících se minimálních požadavků na existenci situace nouze a na výpočet vnitrostátních plateb.“;

9)v části II přílohy VII se do úvodního textu jako druhý pododstavec vkládá nový odstavec, který zní:

„Výrobky z révy vinné druhů uvedených v bodech 4 a 7 lze rovněž získat druhotným kvašením nebo přidáním oxidu uhličitého k dealkoholizovaným nebo částečně dealkoholizovaným vínům uvedeným v bodě 1.“.

Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 251/2014

Nařízení (EU) č. 251/2014 se mění takto:

1)V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5. Odchylně od minimálních prahových hodnot pro obsah alkoholu stanovených v odst. 2 písm. g), odst. 3 písm. g) a odst. 4 písm. f) a v příloze II pro každou kategorii výrobků mohou mít aromatizované vinné výrobky nižší skutečný obsah alkoholu v procentech objemových, pokud jsou získány z výrobků z révy vinné, které byly ošetřeny úplnou nebo částečnou dealkoholizací v souladu s přílohou VIII částí I oddílem E nařízení (EU) č. 1308/2013.“;

2)v článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Pokud byly aromatizované vinné výrobky získány z výrobků z révy vinné, které byly ošetřeny úplnou nebo částečnou dealkoholizací v souladu s přílohou VIII částí I oddílem E nařízení (EU) č. 1308/2013, doplní se jejich obchodní označení o stejné výrazy, jaké jsou pro tyto výrobky z révy vinné stanoveny v čl. 119 odst. 1 písm. a) druhé větě a v čl. 119 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) č. 1308/2013 za stejných podmínek.“;

3)v článku 6a se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4a. S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví aromatizovaného vína je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 34 odst. 2 za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím pravidel pro:

a) identifikaci elektronických prostředků, jež jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, na obalu nebo na etiketě k němu připojené, a to i pomocí piktogramu nebo symbolu namísto slov;

b) formu a uspořádání informací poskytovaných elektronickými prostředky s cílem zjednodušit jejich obchodní úpravu, přizpůsobit je budoucímu technologickému pokroku, novým požadavkům na informace důležité pro spotřebitele, jak je stanoví právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, nebo zlepšit jejich dostupnost pro spotřebitele.“;

4)v části B přílohy II se bod 8 nahrazuje tímto:

„8) Glühwein

Aromatizovaný vinný nápoj:

–který je získán výhradně z červeného, bílého nebo růžového vína nebo jejich kombinací,

–který je aromatizovaný hlavně skořicí nebo hřebíčkem nebo obojím a

–který má skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.

Aniž je dotčeno množství vody vyplývající z použití bodu 2 přílohy I, je přidávání vody zakázáno.

Je-li připravován z bílého vína, je obchodní označení „Glühwein“ doplněno slovy označujícími bílé víno, jako například slovo „bílé“.

Je-li připravován z výhradně z růžového vína, je obchodní označení „Glühwein“ doplněno slovy označujícími růžové víno, jako například slovo „rosé“. Slovo „rosé“ se však nepoužívá, pokud se „Glühwein“ vyrábí kombinací červeného vína s bílým vínem nebo některého z těchto vín s růžovým vínem.

Odchylně od čl. 5 odst. 1 a 3 tohoto nařízení lze používat obchodní označení „Glühwein“ v obchodní úpravě a označování alkoholických nápojů vyrobených v souladu s výše uvedenými požadavky, které však byly získány ze zkvašených nápojů z jiného ovoce než z hroznů. V takovém případě je obchodní označení „Glühwein“ doplněno slovy, která označují, že nápoj byl získán z ovocného vína, nebo jedním z následujících výrazů: „Heidelbeer-Glühwein“, „Apfel-Glühwein“ nebo „Frucht-Glühwein“.

Článek 3
Změny nařízení (EU) 2021/2115

Nařízení (EU) 2021/2115 se mění takto:

1)v článku 58 se odstavec 1 mění takto:

a)písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i) opatření přijatá mezioborovými organizacemi uznanými členskými státy v odvětví vína v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013 nebo seskupeními producentů spravujícími chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení v souladu s nařízením (EU) 2024/1143*, jejichž cílem je zlepšit pověst unijních vinic podporou vinařského cestovního ruchu v produkčních regionech;

_______________________;

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj ).“

b)za první pododstavec se vkládá druhý pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit zvláštní agronomické, vinohradnické nebo jiné podmínky, které zajistí, že po změně odrůdové skladby, přemístění vinice, nové výsadbě vinice nebo zlepšení technik obhospodařování vinice nedojde ke zvýšení výnosu vinice, která je předmětem tohoto typu intervencí.“;

c)druhý pododstavec se označí jako třetí pododstavec a nahrazuje se tímto:

„První pododstavec písm. k) se použije pouze na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy. Propagační a komunikační operace zaměřené na konsolidaci odbytišť jsou omezeny na dobu nejvýše pěti let bez možnosti prodloužení a týkají se pouze režimů jakosti Unie, které se vztahují na označení původu a zeměpisná označení.“;

2)článek 59 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Finanční podpora Unie na investice podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nepřesáhne:

a) 50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

b) 40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

c) 75 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech;

d) 65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři.

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytuje pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES** a organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Může být však poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

V případě podniků, které nejsou organizacemi producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, na něž nevztahuje čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž roční obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální úrovně finanční podpory Unie stanovené v prvním pododstavci sníží na polovinu.

Odchylně od prvního pododstavce může být finanční pomoc Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) zvýšena až na 80 % způsobilých investičních nákladů na investice spojené s cílem přispět ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně podle čl. 57 písm. b).

Finanční podpora Unie se neposkytne podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích***.

_______________________;

** Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj) .

*** Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XC0731(01) .

b)v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Finanční pomoc Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. m) však může být zvýšena až na 80 % způsobilých investičních nákladů na investice spojené s cílem přispět ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně stanovenému v čl. 57 písm. b).“;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.    Finanční podpora Unie na inovace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) nepřesáhne:

a) 50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

b) 40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

c) 80 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech;

d) 65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři.

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytuje pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES a organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Může být však poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

V případě podniků, které nejsou organizacemi producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, na něž nevztahuje čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž roční obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální úrovně finanční podpory Unie stanovené v prvním pododstavci sníží na polovinu.

Odchylně od prvního pododstavce může být finanční pomoc Unie na investice uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) zvýšena až na 80 % způsobilých investičních nákladů na investice spojené s cílem přispět ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně podle čl. 57 písm. b).

Finanční podpora Unie se neposkytne podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích.“.

Článek 4
Přechodné ustanovení

Výrobky z révy vinné, které byly označeny v souladu s čl. 119 odst. 1 písm. a) druhou větou nařízení (EU) č. 1308/2013 před [konkrétní datum – 18 měsíců od data vstupu v platnost], mohou být nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 5
Vstup v platnost a uplatňování

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 5 se však použije od [konkrétní datum – 18 měsíců ode dne vstupu v platnost].

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Údaje30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.    Název návrhu/podnětu

1.2.    Příslušné oblasti politik 

1.3.    Cíle

1.3.1.    Obecné cíle

1.3.2.    Specifické cíle

1.3.3.    Očekávané výsledky a dopady

–Odvětví vína v EU bude i nadále celosvětovým lídrem na trhu s vínem.

–Obnoví se rovnováha mezi produkčním potenciálem vína a vývojem poptávky na domácích a zahraničních trzích.

–Členské státy dokážou pružněji přijímat opatření k řešení problémů a obtíží.

–Zemědělci a organizace producentů budou mít prospěch z pružnějšího politického rámce pro přijímání rozhodnutí v souladu s tržními trendy.

–Odvětví vína v EU zvýší svou schopnost zlepšovat své postavení na rozvíjejících se a nových trzích a diverzifikovat zdroje příjmů.

–Odvětví vína v EU bude schopno lépe čelit nejistotám, které ovlivňují trh, včetně změny klimatu.

1.3.4.    Ukazatele výkonnosti

1.4.    Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 11  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.    Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

·Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

·poté plné fungování.

1.7.    Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 12  

 Přímé řízení Komisí

· prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

·    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

· třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

· mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

· Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

· subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

· veřejnoprávní subjekty,

· soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

· soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

· subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

·subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.    Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

–Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 13	zemí ESVO 14	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 15	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
3	[08.02.02.03] Typy intervencí v některých odvětvích v rámci strategických plánů SZP – odvětví vína	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

–Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

3.2.    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

·    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

·    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.    Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: AGRI (zemědělství a rozvoj venkova)			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)					0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 16
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky pro GŘ AGRI	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

Povinná tabulka

			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	(5)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU <….>	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

GŘ: AGRI (zemědělství a rozvoj venkova)				Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
				2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ: <…….>				Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
				2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje				0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky			0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)		0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
		2024	2025	2026	2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.2.    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy 

Rok 2024

Rok 2025

Rok 2026

Rok 2027

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 17

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 18 …

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

·    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

·    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.4.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

·    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

·    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.    Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

3.2.5.    Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Compulsory: the best estimate of the digital technology-related investments entailed by the proposal/initiative should be included in the table below.

Exceptionally, when required for the implementation of the proposal/initiative, the appropriations under Heading 7 should be presented in the designated line.

The appropriations under Headings 1-6 should be reflected as “Policy IT expenditure on operational programmes”. This expenditure refers to the operational budget to be used to re-use/ buy/ develop IT platforms/ tools directly linked to the implementation of the initiative and their associated investments (e.g. licences, studies, data storage etc). The information provided in this table should be consistent with details presented under Section 4 “Digital dimensions”.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Výdaje na informační technologie (podnikové)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.6.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

·    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

·    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

·    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.    Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

·    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

·    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	Celkem
Spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

·    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

·    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

3)na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

    příjmy účelově vázané na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 19
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů, dotčená(é) rozpočtová(é) výdajová(é) položka(y)

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.    Digitální rozměr

4.1.    Požadavky digitálního významu

Odkaz na požadavek Popis požadavku Subjekt, kterého se požadavek týká nebo který je jím dotčen Procesy na vysoké úrovni Kategorie Čl. 1 odst. 6 Komise je oprávněna definovat pravidla a ustanovení pro elektronické označování povinných údajů definovaných v článku 119 nařízení. – Komise – zúčastněné strany – široká veřejnost Označování výrobků z révy vinné Digitální řešení Čl. 2 odst. 3 Stejně jako výše u aromatizovaných vinných výrobků. – zúčastněné strany – široká veřejnost Označování aromatizovaných vinných výrobků Digitální řešení

4.2.    Údaje

Navrhovaná ustanovení stanoví: a) zmocnění Komise k vydání pravidel, kterými se doplňují stávající pravidla pro elektronické označování některých povinných informací poskytovaných hospodářskými subjekty v odvětví vína spotřebitelům (čl. 1 odst. 6). Ochrana osobních údajů je již zohledněna v platném nařízení a nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení; b) sjednocení ustanovení týkajících se elektronického označování výživových údajů a seznamu složek u aromatizovaných vinných výrobků s ustanoveními, která se vztahují na výrobky z révy vinné (čl. 2 odst. 3). Soulad s evropskou strategií pro data V souladu se strategií EU pro data budou v přenesené pravomoci pro elektronické označování výrobků z révy vinné a vína harmonizovány podmínky a pravidla pro identifikaci informací poskytovaných spotřebitelům elektronickými prostředky, což zajistí společný přístup na celém trhu Unie. Takový přístup v konečném důsledku umožní v rámci EU tok informací na etiketách ve prospěch občanů a spotřebitelů. Konkrétní prvky týkající se souladu s evropskou strategií pro data by měly být posuzovány případ od případu, kdykoli by bylo zmocnění využito. Soulad se zásadou „pouze jednou“ Nevztahuje se na tento návrh. Orgány veřejné správy nejsou dotčeny. Toky údajů Nevztahuje se na tento návrh.

4.3.    Digitální řešení

Digitální řešení: poskytnutí zmocnění týkajícího se povinných informací, jež jsou předkládány elektronickými prostředky, na etiketách. Odkaz na požadavky: Čl. 1 odst. 6 Komise může vypracovat akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit společnou identifikaci elektronických prostředků, které poskytují povinné informace spotřebitelům, na obalu nebo etiketě výrobků z révy vinné a v případě potřeby přizpůsobit pravidla pro elektronické označování budoucímu technologickému pokroku (např. zvýšené požadavky na poskytování elektronických informací mezi hospodářskými subjekty nebo od hospodářských subjektů spotřebitelům). Nová pravidla by tak zlepšila dostupnost a srozumitelnost digitálních štítků v celé EU, snížila náklady hospodářských subjektů a zvýšila přehlednost pro spotřebitele. Odpovědný subjekt: Evropská komise (za zmocnění); hospodářské subjekty (za realizaci). Digitální řešení: ustanovení umožňující poskytování povinných informací elektronickými prostředky. Odkaz na požadavky: Čl. 2 odst. 3 Pravidla pro identifikaci elektronických prostředků u aromatizovaných vinných výrobků by byla sladěna s pravidly pro odvětví vína, přičemž pro všechna odvětví by byl zaveden jednotný systém. Hlavní závazná pravidla platná pro víno, která by se realizovala: hospodářské subjekty mohou poskytovat určité povinné informace (seznam složek, výživové údaje) na fyzické etiketě nebo elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené. Systém se musí vyhnout jakémukoli shromažďování nebo sledování údajů o uživatelích a nesmí poskytovat informace určené k marketingovým účelům. Odpovědný subjekt: hospodářský subjekt. V současné době politická iniciativa nepředpokládá využití technologií umělé inteligence pro identifikované digitální řešení.

4.4.    Posouzení interoperability

Požadavky stanovené politickou iniciativou se netýkají digitálních veřejných služeb.

4.5.    Opatření na podporu digitálního provádění

Čl. 1 bod 6: Komise přijme akty v přenesené pravomoci, pokud to bude považovat za nezbytné (nikoliv ve stanovené lhůtě). Zapojí se členské státy. Čl. 2 bod 3: ustanovení pouze rozšiřuje působnost pravidel pro elektronické označování, která se vztahují na víno, na aromatizovaná vína. Zapojí se členské státy. Hospodářské subjekty tato pravidla provádějí.

(1)     https://agriculture.ec.europa.eu/document/download/f9ee9420-2b95-4788-8dc2-faa3cfb8171a_en?filename=policy-recommendations-wine-sector-hlg_en.pdf

(2)     https://agriculture.ec.europa.eu/document/download/83588b14-0c75-43a4-b8ab-c5718bee6b01_en?filename=future-prospects-of-the-eu-wine-sector-june-2024.pdf

(3)    Úř. věst. C , , s. .

(4)    Úř. věst. C , , s. .

(5)     https://agriculture.ec.europa.eu/document/download/f9ee9420-2b95-4788-8dc2-faa3cfb8171a_en?filename=policy-recommendations-wine-sector-hlg_en.pdf  

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/251/oj ).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj ).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj ).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2115/oj ).

(10)    Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj) .

(11)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(12)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(13)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(14)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(15)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(16)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(17)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(18)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(19)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.