EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.3.2025
COM(2025) 131 final
2018/0198(COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu
2018/0198 (COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu
1.Souvislosti
|
Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2018) 373 final – 2018/0198 COD)
|
29. května 2018
|
|
Datum přijetí stanoviska Evropského parlamentu v prvním čtení
|
14. února 2019
|
|
Datum předání pozměněného návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2023) 790 final – 2018/0198 COD)
|
12. prosince 2023
|
|
Datum přijetí stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru
|
24. dubna 2024
|
|
Datum přijetí stanoviska Evropského výboru regionů
|
17. dubna 2024
|
|
Datum přijetí postoje Rady
|
|
2.Cíl návrhu Komise
Dne 12. prosince 2023 Komise přijala změny svého návrhu nařízení o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu (COM(2023) 790, kterým se mění dokument COM(2018) 373). Komise v souvislosti s uvedenými změnami zvolila pro navrhované nařízení nový název, a to „nařízení o usnadnění přeshraničních řešení“. Cílem pozměněného návrhu nařízení je usnadnit řešení překážek a urychlit provádění přeshraničních projektů s přímým dopadem na život obyvatel příhraničních regionů EU, a tak přispívat k lepšímu fungování jednotného trhu a k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU.
Komise ve snaze napomoci při hledání řešení právních a správních překážek vyplývajících z vnitrostátního práva či praxe, které potenciálně ohrožují přeshraniční interakci a rozvoj přeshraničních regionů, navrhla právní rámec platný pro všechny členské státy. Ten vychází z úsilí Komise doplnit na úrovni EU stávající nástroje na podporu územní spolupráce, konkrétně programy Interreg a evropská uskupení pro územní spolupráci.
Navrhovaný právní rámec má podobu standardního postupu, který každému členskému státu ukládá povinnost zřídit alespoň jedno přeshraniční koordinační místo jako jednotné kontaktní místo pro místní zúčastněné strany („podatele“), které požádají o analýzu příčin potenciálních překážek přeshraniční interakce v příhraničních regionech EU a o prostředky k jejich řešení. Uvedený postup zahajují prostřednictvím přístupu zdola nahoru podatelé, kteří prokáží oprávněný zájem na přeshraniční veřejné službě nebo určitých prvcích infrastruktury. V pozměněném návrhu se rovněž stanoví předem zavedený společný postup (Nástroj pro usnadnění přeshraničních řešení) určený členským státům pro usnadnění řešení překážky, který se použije poté, co přeshraniční koordinační místo nebo příslušný orgán tuto překážku posoudí a identifikuje. Tento nástroj je zcela dobrovolný a nenahrazuje jiné mechanismy EU nebo mechanismy mezinárodní spolupráce.
V neposlední řadě návrh umožňuje Komisi využít komplexnější odborné znalosti týkající se přeshraničních překážek v rámci EU a obsahuje požadavek, aby Komise byla členským státům nápomocná tím, že: i) bude podporovat posilování jejich institucionální kapacity za účelem provádění nařízení; ii) zřídí a bude spravovat veřejný rejstřík podání; iii) bude motivovat k výměně zkušeností a iv) bude podporovat sdílení znalostí získaných díky iniciativě „b-solutions“.
3.Připomínky týkající se postoje Rady
Evropský parlament a Rada dosáhly dne 28. ledna 2025 politické dohody. Postoj Rady v prvním čtení zcela odpovídá uvedené dohodě, jež v pozměněném návrhu Komise zavádí řadu změn.
·Dohoda zavádí nový název „nařízení o Nástroji pro rozvoj a růst příhraničních regionů (BRIDGEforEU)“.
·Dohoda stanoví, že přeshraniční koordinační místa mají být ve všech členských státech zřizována dobrovolně. Členské státy, které se rozhodnou, že nezřídí alespoň jedno koordinační místo, a členské státy, které pro zřízení koordinačního místa potřebují čas, musí určit relevantní orgán. Tento orgán může být kontaktován koordinačními místy v sousedních členských státech a může se zabývat přeshraničními podáními.
·Dohoda obsahuje požadavek, aby z definice výrazu „podatel“ byly vyloučeny fyzické osoby, a to proto, aby se omezilo množství přeshraničních podání, které by podatelé mohli předkládat přeshraničním kontaktním místům.
·Dohoda osvobozuje ostrovní členské státy od povinnosti určit relevantní orgán.
·Dohoda zavádí pro příhraniční regiony EU dobrovolné využívání obdobného koordinačního rámce pro spolupráci s kandidátskými nebo přidruženými zeměmi.
·Dohoda zrušuje požadavek na zřízení vnitrostátních veřejných rejstříků přeshraničních podání v každém členském státě. Místo toho bude zřízen jednotný rejstřík, který bude spravován na úrovni EU a bude sloužit ke shromažďování údajů, jež jsou členské státy povinny zasílat. Tyto strukturované informace, které budou poskytovat, jsou popsány v nové příloze.
·Dohoda snižuje četnost poskytování údajů a informací Komisi ze čtyřikrát ročně na jednou ročně. Příloha zavádí pro členské státy, bez ohledu na to, zda zřídily přeshraniční koordinační místo, požadavky na podávání zpráv.
·Dohoda upřesňuje: i) že nebude dotčeno právo členských států používat stávající postupy či mezinárodní dohody pro řešení přeshraničních překážek ani právo přijmout nové postupy či uzavřít nové dohody v této oblasti; ii) seznam úkolů přeshraničních koordinačních míst; iii) možné předávání podání mezi přeshraničními koordinačními místy; iv) rozsah právních prostředků nápravy; v) možné zdroje financování ze strany EU a vi) příslušné lhůty pro poskytnutí odpovědi podatelům.
Komise dosaženou dohodu podporuje.
Pozměněný návrh Komise, aby každý členský stát měl povinnost zřídit přeshraniční koordinační místo, má za cíl podpořit přeshraniční spolupráci, a to vytvořením účinné sítě ke sdílení znalostí, budování kapacit a zajištění rovného zacházení pro podatele ve všech členských státech.
Nicméně přístup založený na dobrovolnosti by měl díky postupnému zavádění významný vedlejší účinek rovněž v členských státech a regionech bez přeshraničního koordinačního místa, v nichž však působí relevantní orgán. Dohoda rovněž více zviditelní přeshraniční podání a umožní Komisi, aby podporovala posilování institucionální kapacity, mimo jiné prostřednictvím sdílení znalostí.
Příloha tohoto sdělení obsahuje návrh legislativního finančního a digitálního výkazu, který se týká dopadu, jež by mělo na zdroje Komise zavedení celounijního rejstříku přeshraničních podání, pokud by se od členských států nevyžadovalo zřízení vnitrostátních rejstříků podání.
4.Závěr
Postoj Rady je pro Komisi přijatelný. Odráží cíle pozměněného návrhu Komise a usnadní identifikaci a řešení přeshraničních překážek, jejichž příčinou jsou rozdíly mezi technickými normami, správními postupy a právními předpisy. Vyřešení těchto překážek, které brání rozvoji projektů přeshraniční infrastruktury či přeshraničních veřejných služeb, i) povede ke zlepšení fungování jednotného trhu EU; ii) podpoří rozvoj příhraničních regionů EU a iii) zajistí lidem i podnikům lepší přístup ke službám a ekonomickým příležitostem.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.3.2025
COM(2025) 131 final
PŘÍLOHA
sdělení Komise Evropskému parlamentu podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu
Legislativní, finanční a digitální výkaz
PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3
1.1Název návrhu/podnětu3
1.2Příslušné oblasti politik3
1.3Cíle3
1.3.1Obecné cíle3
1.3.2Specifické cíle3
1.3.3Očekávané výsledky a dopady3
1.3.4Ukazatele výkonnosti4
1.4Návrh/podnět se týká:4
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti5
1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5
1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5
1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6
1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8
2.2Systémy řízení a kontroly8
2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8
2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8
2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí8
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU9
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky9
3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky10
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky10
3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu10
3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)13
3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky14
3.2.3.1Prostředky ze schváleného rozpočtu14
3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů14
3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu14
3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi15
3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem16
3.2.7Příspěvky třetích stran16
3.3Odhadovaný dopad na příjmy17
4DIGITÁLNÍ ROZMĚR18
4.1Požadavky digitálního významu18
4.2Údaje19
4.3Digitální řešení21
4.4Posouzení interoperability21
4.5Opatření na podporu digitálního provádění22
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Nástroji pro rozvoj a růst příhraničních regionů (BRIDGEforEU)
1.2.Příslušné oblasti politik
1.3.Cíle
1.3.1.Obecné cíle
Nařízením BRIDGEforEU se stanoví rámec, který slouží k identifikaci a řešení přeshraničních překážek, jež brání zavádění a fungování i) prvků infrastruktury nezbytných pro veřejné či soukromé přeshraniční činnosti nebo ii) přeshraničních veřejných služeb poskytovaných v určitém přeshraničním regionu, které podporují hospodářskou, sociální a územní soudržnost v daném přeshraničním regionu.
Nařízení zejména umožňuje, aby členské státy zřizovaly přeshraniční koordinační místa. Subjekty v příhraničních regionech, které se setkaly překážkami, mohou přeshraničním koordinačním místům předložit podání týkající se těchto překážek k posouzení a případné realizaci řešení.
Článek 13 nařízení stanoví, že Komise bude plnit koordinační úkoly. Tento legislativní finanční a digitální výkaz s plněním těchto úkolů přímo souvisí.
1.3.2.Specifické cíle
Zřídit a spravovat jednotný veřejný rejstřík přeshraničních podání EU.
Specifický cíl č. 2
Zveřejňovat a průběžně aktualizovat seznam všech vnitrostátních a regionálních přeshraničních koordinačních míst.
Specifický cíl č. 3
Podporovat výměnu zkušeností mezi členskými státy, a zejména mezi přeshraničními koordinačními místy, a zvyšovat institucionální kapacitu, která je pro členské státy nezbytná pro účinné provádění nařízení.
1.3.3.Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Očekává se, že přijetí nařízení povede ke zřízení přeshraničních koordinačních míst v několika členských státech (některé z nich budou provozovat více než jedno takové místo). Tato přeshraniční koordinační místa budou při hledání řešení přeshraničních překážek spolupracovat s příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni.
Zřízení přeshraničních koordinačních míst přinese zúčastněným stranám v příhraničních regionech podporu při hledání řešení stávajících překážek. Výsledkem pak bude zvýšení jejich kapacity přeshraniční interakce se sousedními regiony, což povede k posílení jednotného trhu.
1.3.4.Ukazatele výkonnosti
Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.
Pro specifický cíl 1
Ukazatel 1.1: Zřízení veřejného rejstříku přeshraničních podání EU – zavedení do prosince 2025, testování a konečné zveřejnění do června 2026.
Ukazatel 1.2: Maximální doba mezi odesláním informací o nových podáních členskými státy a zveřejněním těchto podání – 60 dnů (tento ukazatel se použije až po zveřejnění rejstříku).
Pro specifický cíl 2
Ukazatel 2.1: Zveřejnění seznamu EU, na němž jsou uvedena přeshraniční koordinační místa, do prosince 2025.
Ukazatel 2.2: Maximální doba mezi odesláním informací o přeshraničních koordinačních místech členskými státy a jejich zařazením na veřejný seznam – 60 dnů (tento ukazatel se použije až po prvním zveřejnění tohoto seznamu).
Pro specifický cíl 3
Ukazatel 3.1: Počet schůzek, na které jsou pozvána všechna přeshraniční koordinační místa uvedená na seznamu: alespoň jedna ročně
1.4.Návrh/podnět se týká:
nové akce
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
prodloužení stávající akce
sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady o Nástroji pro rozvoj a růst příhraničních regionů (BRIDGEforEU) stanoví soubor koordinačních úkolů, které bude plnit Komise.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Důvody pro akci na úrovni EU (ex-ante): Podle dokumentů COM(2017) 534 a COM(2021) 393 brání přeshraniční překážky rozvoji příhraničních regionů. Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že rozvoji těchto regionů by měla být věnována zvláštní pozornost.
Výzkumná služba Evropského parlamentu vypracovala studii zaměřenou na posouzení evropské přidané hodnoty, v níž se zabývala údaji z období 2014–2019. Z této studie vyplývá, že odstranění překážek by přineslo významné výhody pro příhraniční regiony NUTS 3 i pro celé hospodářství EU. Přesněji řečeno, zvýšení celkové hrubé přidané hodnoty (HPH) v důsledku odstranění všech právních a správních překážek by činilo přibližně 457 miliard EUR (což představuje 3,8 % celkové hrubé přidané hodnoty EU v roce 2019). Odstranění 20 % překážek pro všechny příhraniční regiony by vedlo ke zvýšení celkové hrubé přidané hodnoty o 123 miliard EUR (což představuje přibližně 1 % celkové hrubé přidané hodnoty EU za rok 2019) a současně by mělo celkový přínos pro zaměstnanost v podobě 1 milionu pracovních míst (což představuje přibližně 0,5 % celkové zaměstnanosti na úrovni EU).
Očekávaná přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post): Díky provedení nařízení a zřízení plně funkčních přeshraničních koordinačních míst bude možné vyřešit některé z těchto přeshraničních překážek. Podle dokumentu COM(2021) 393 jsou příhraniční regiony živými laboratořemi evropské integrace. Obyvatelům těchto regionů tak vyřešení přeshraničních překážek přinese větší propustnost hranic a možnost plně využívat výhody jednotného trhu.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Iniciativa „b-solutions“ na jednotlivých případech ukázala, jak přeshraniční překážky narušují každodenní život v příhraničních regionech a jak lze tyto překážky řešit prostřednictvím vhodného právního rámce.
Z analýzy případů, na něž se zaměřila iniciativa „b-solutions“, a s přihlédnutím k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu přijatému Komisí v květnu 2018 vyplývá, že s pomocí takového právního nástroje EU by mohla být odstraněna přinejmenším jedna třetina překážek.
1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Používání nařízení BRIDGEforEU přispěje k účinnějšímu provádění programů Interreg.
1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu přijatý Komisí v prosinci 2023 stanovil, že v každém členském státě musí být zřízen rejstřík přeshraničních podání.
V průběhu jednání o legislativním návrhu se spolunormotvůrci shodli na změně, která stanoví zřízení jednotného rejstříku podání EU. Proto ke zřízení rejstříku Komisí neexistuje žádná alternativa.
1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu
Časově omezená doba trvání
–
s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,
–
finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.
Časově neomezená doba trvání
–provádění s obdobím rozběhu od prosince 2025 do června 2026,
–poté plné fungování.
1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu
Přímé řízení Komisí
– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–
prostřednictvím výkonných agentur.
Sdílené řízení s členskými státy
Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,
– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
– veřejnoprávní subjekty,
– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,
–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.
Poznámky
Komise odpovídá za:
– zřízení rejstříku přeshraničních podání (zavedení do prosince 2025, plné fungování do června 2026),
– zavedení seznamu přeshraničních koordinačních míst (zveřejnění do prosince 2025).
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Členské státy jsou povinny poskytovat informace o přeshraničních podáních alespoň jednou za rok a informace o zřízení nebo změnách přeshraničních koordinačních míst do dvou měsíců od přijetí příslušných rozhodnutí (čl. 4 odst. 4 nařízení BRIDGEforEU).
Komise bude plnění uvedených povinností i správné fungování rejstříku podání a seznamu přeshraničních koordinačních míst soustavně monitorovat.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Provádění ze strany Komise by umožnilo rozvoj synergií s dalšími nástroji, které v oblasti politiky soudržnosti již existují.
2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
V souvislosti se zřízením rejstříku nebyla zjištěna žádná konkrétní rizika.
2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
S prováděním kontrol nejsou konkrétně spojeny žádné významné náklady.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Vzhledem k tomu, že za provádění odpovídá Komise, a žádné třetí strany proto nejsou zapojeny, jsou rizika podvodů a nesrovnalostí snížena na minimum.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
·Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů
|
jiných třetích zemí
|
jiné účelově vázané příjmy
|
|
H2a
|
05.0202 EFRR – Provozně-technická pomoc
|
RP/
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
|
H7
|
20.010201 Odměňování a náhrady – ústředí a zastoupení
|
NRP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
–Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Číslo
|
H2a
|
|
GŘ: <REGIO.>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky
|
|
Rozpočtová položka 05.020200
|
Závazky
|
(1b)
|
|
0,4
|
0,1
|
0,1
|
0,600
|
|
|
Platby
|
(2b)
|
|
0,2
|
0,3
|
0,1
|
0,600
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
Rozpočtová položka
|
|
(3)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ <REGIO.>
|
Závazky
|
=1a+1b+3
|
0,000
|
0,400
|
0,100
|
0,100
|
0,600
|
|
|
Platby
|
=2 a+2b+3
|
0,000
|
0,200
|
0,300
|
0,100
|
0,600
|
================================================================================================
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,400
|
0,100
|
0,100
|
0,600
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,400
|
0,100
|
0,100
|
0,600
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU <2a>
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,400
|
0,100
|
0,100
|
0,600
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,200
|
0,300
|
0,100
|
0,600
|
|
|
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,400
|
0,100
|
0,100
|
0,600
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,200
|
0,300
|
0,100
|
0,600
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,400
|
0,100
|
0,100
|
0,600
|
|
víceletého finančního rámce
(referenční částka)
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,200
|
0,300
|
0,100
|
0,600
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
7
|
„Správní výdaje“
|
|
GŘ: <REGIO.>
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,051
|
0,101
|
0,188
|
0,340
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
GŘ <REGIO> CELKEM
|
Prostředky
|
0,000
|
0,051
|
0,101
|
0,188
|
0,340
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
0,000
|
0,051
|
0,101
|
0,188
|
0,340
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7
|
Závazky
|
0,000
|
0,451
|
0,201
|
0,288
|
0,940
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
0,000
|
0,251
|
0,401
|
0,288
|
0,940
|
=================================================================================================
3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy
|
|
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)
|
CELKEM
|
|
|
VÝSTUPY
|
|
|
Druh
|
Průměrné náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
|
SPECIFICKÝ CÍL č. 1…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
3.2.3.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
OKRUH 7
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,051
|
0,101
|
0,188
|
0,340
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
0,000
|
0,051
|
0,101
|
0,188
|
0,340
|
|
Mimo OKRUH 7
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Ostatní výdaje správní povahy
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
CELKEM
|
0,000
|
0,051
|
0,101
|
0,188
|
0,340
|
3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
|
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
|
0
|
0,0
|
0
|
1
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
|
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)
|
0
|
0,5
|
1
|
0
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Položka administrativní podpory
[XX.01.YY.YY]
|
– v ústředí
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
– při delegacích EU
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
CELKEM
|
0
|
0,5
|
1
|
1
|
Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):
|
|
Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise
|
Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
|
|
|
|
Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu
|
Má být financováno z položky BA
|
Má být financováno z poplatků
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst
|
1 od roku 2027
|
|
Nepoužije se
|
|
|
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)
|
0,5 za rok 2025 a 1 za rok 2026
|
|
|
|
Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 7, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci budou plnit úkoly Komise stanovené v článku 13 nařízení BRIDGEforEU, mezi které patří:
a)
zřízení a správa jednotného veřejného rejstříku přeshraničních podání EU;
b)
spolupráce s přeshraničními koordinačními místy;
c)
podpora zvyšování institucionální kapacity v členských státech, která je nezbytná
pro účinné provádění nařízení;
d)
podpora výměny zkušeností mezi členskými státy, a zejména
mezi přeshraničními koordinačními místy;
e)
zveřejňování a průběžná aktualizace seznamu všech vnitrostátních a regionálních přeshraničních
koordinačních míst.
|
|
Externí zaměstnanci
|
Externí člen personálu (1 plný pracovní úvazek) bude v období od poloviny roku 2025 do konce roku 2026 pomáhat Komisi zahájit práci na nejnaléhavějších úkolech, které jsou popsány výše, dokud nebude vytvořeno pracovní místo úředníka nebo dočasného zaměstnance.
|
3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi
Povinná opatření: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.
Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.
Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.
|
CELKEM prostředky na digitální oblast a IT
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
OKRUH 7
|
|
Výdaje na informační technologie (podnikové)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mimo OKRUH 7
|
|
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
CELKEM
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
Návrh/podnět:
–může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).
Na provádění návrhu se využijí prostředky, které jsou k dispozici pro technickou pomoc (popsané v oddíle 3.2.1.1).
–vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
–
vyžaduje revizi VFR
3.2.7.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–
nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–
počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
Celkem
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–
na vlastní zdroje
–
na jiné příjmy
–
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
|
Rok 2024
|
Rok 2025
|
Rok 2026
|
Rok 2027
|
|
Článek ….
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
4.DIGITÁLNÍ ROZMĚR
4.1.Požadavky digitálního významu
Pokud se politická iniciativa považuje za iniciativu bez požadavku digitálního významu, vysvětlete, proč se digitální prostředky nepoužívají.
V opačném případě uveďte požadavky digitálního významu v následující tabulce:
|
Odkaz na požadavek
|
Popis požadavku
|
Subjekt dotčený nebo ovlivněný požadavkem
|
Postupy na vysoké úrovni
|
Kategorie
|
|
Čl. 4 odst. 4
(společně s čl. 5a odst. 1)
|
Zviditelnění přeshraničních koordinačních míst v případě, že členské státy přijmou rozhodnutí o jejich zřízení
Členské státy na stávajících internetových stránkách zveřejní a budou spravovat kontaktní údaje přeshraničních koordinačních míst a informace týkající se jejich úkolů.
Členské státy musí Komisi informovat o existujících přeshraničních koordinačních místech a relevantních orgánech.
|
Členské státy
|
Zveřejňování informací
|
Údaje
|
|
Čl. 12 odst. 1 písm. e)
(v souladu s čl. 4 odst. 4; čl. 5 odst. 3 písm. e))
|
Seznam Komise, na němž jsou uvedena přeshraniční koordinační místa
Komise na základě informací, které jsou jí členské státy povinny předávat v souladu s výše uvedeným požadavkem, zveřejní seznam přeshraničních koordinačních míst.
|
Komise
|
Zveřejňování informací
|
Údaje; digitální řešení
|
|
Čl. 12 odst. 1 písm. a)
(v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. e) a čl. 7 odst. 1))
|
Rejstřík podání na úrovni Komise
Komise zřídí a spravuje jednotný veřejný rejstřík přeshraničních podání EU.
|
Komise; členské státy s jedním nebo více přeshraničními koordinačními místy
|
Zveřejnění údajů;
správa údajů
|
Údaje;
digitální řešení
|
|
Požadavky s potenciální digitální relevancí
|
|
Čl. 5 odst. 1
(v souladu s články 8, 9, 10 a 11)
|
Informace pro podatele
Přeshraniční koordinační místa budou podatele v jednotlivých fázích postupu informovat o aktuální situaci jejich podání.
|
Přeshraniční koordinační místa
|
Předávání údajů a správa informací
|
Údaje
|
|
Čl. 10 odst. 3
(v souladu čl. 11 odst. 2 písm. a) a čl. 11 odst. 3)
|
Přeshraniční výměna informací
Přeshraniční koordinační místa budou sdílet informace o identifikovaných překážkách s jinými přeshraničními koordinačními místy nebo relevantními orgány v sousedních členských státech.
|
Přeshraniční koordinační místa
|
Přeshraniční sdílení informací koordinace postupu zabránění duplicitě
|
Údaje
|
|
Článek 13
|
Zpráva po pěti letech
Komise přezkoumá provádění nařízení BRIDGEforEU a vypracuje zprávu.
|
Komise
|
Správa dat a informací
|
Údaje
|
4.2.Údaje
Všeobecný popis údajů zahrnutých do oblasti působnosti a souvisejících norem/specifikací
|
Druh údajů
|
Odkaz na požadavek
|
Norma a/nebo specifikace (v příslušných případech)
|
|
Identifikační údaje pro přeshraniční koordinační místa a relevantní orgány
(např. jméno, adresa, kontaktní údaje)
|
Čl. 4 odst. 4 (v souladu s čl. 5a odst. 1)
a čl. 12 odst. 1 písm. e) (v souladu s čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 3 písm. e))
|
Příloha nařízení BRIDGEforEU stanoví strukturu údajů
|
|
Údaje o přeshraničních podáních
(především textové deskriptory pro každé podání a jeho aktuální stav, rovněž kódy NUTS k identifikaci geografických oblastí)
|
Čl. 12 odst. 1 písm. a)
(v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. e) a čl. 7 odst. 1)
|
Příloha nařízení BRIDGEforEU stanoví strukturu údajů
|
Soulad s evropskou strategií pro data
Vysvětlete, jak je zajištěn soulad požadavků s evropskou strategií pro data.
|
Požadavky jsou všeobecně v souladu s evropskou strategií pro data, vzhledem k tomu, že posilují transparentnost a dostupnost informací z veřejného sektoru. Podporují vytvoření toků údajů mezi členskými státy a Komisí, čímž přispívají k širším cílům vytvořit propojení datových prostorů pro veřejnou správu. Požadavky rovněž podporují horizontální sdílení údajů mezi subjekty veřejné správy, což je hlavní cíl evropské strategie pro data.
|
Soulad se zásadou „pouze jednou“
Vysvětlete, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a možnost opětovného využití stávajících údajů
|
„Přeshraniční podání“ podle článku 6 a 7 jsou hlavním zdrojem údajů. Podání vypracuje podatel, který je předloží pouze jednou příslušnému přeshraničnímu koordinačnímu místu, které poté může dotčené údaje sdílet s přeshraničním koordinačním místem v sousedním členském státě a s Komisí. Tento postup zajistí, že podatel předloží informace pouze jednou a nebude docházet k duplicitě.
Poté, co přeshraniční koordinační místo posoudí přeshraniční podání, sdělí relevantní informace přeshraničnímu koordinačnímu místu sousedního členského státu nebo jeho relevantnímu orgánu. Přeshraniční koordinační místa budou vyvíjet úsilí, aby v případě totožných přeshraniční překážek nedocházelo k souběžným postupům.
|
Vysvětlete, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují normy vysoké kvality
Toky údajů
|
Druh údajů
|
Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)
|
Subjekt poskytující údaje
|
Subjekt přijímající údaje
|
Podnět pro výměnu údajů
|
Četnost (v příslušných případech)
|
|
Identifikační údaje pro přeshraniční koordinační místa a relevantní orgány
|
Čl. 4 odst. 4
(společně s čl. 5a odst. 1 a čl. 12 odst. 1 písm. e))
(v souladu s čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 3 písm. e))
|
Členské státy (konkrétně přeshraniční koordinační místa)
|
Komise
|
Dva měsíce od přijetí rozhodnutí o zřízení přeshraničního koordinačního místa
|
Nepoužije se
|
|
Identifikační údaje přeshraničních podání a jejich aktuální stav
|
Čl. 12 odst. 1 písm. a)
(v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. e) a čl. 7 odst. 1)
|
Členské státy (konkrétně přeshraniční koordinační místa)
|
Komise
|
Dvanáct měsíců od zřízení přeshraničního koordinačního místa
|
Ročně
|
|
Údaje o aktuálním stavu každého přeshraničního podání
|
Čl. 5 odst. 1
(v souladu s články 8, 9, 10 a 11)
|
Přeshraniční koordinační místa
|
Podatelé
|
Datum předložení podání podatelem
|
Nepoužije se
|
4.3.Digitální řešení
U každého digitálního řešení uveďte odkaz na příslušný požadavek či požadavky digitálního významu, popis povinných funkcí digitálního řešení, odpovědný subjekt a další relevantní informace, jako je např. opětovná využitelnost či přístupnost. V neposlední řadě vysvětlete, zda se u daného digitálního řešení počítá s využitím technologií umělé inteligence.
|
Digitální řešení
|
Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)
|
Hlavní povinné funkce
|
Odpovědný subjekt
|
Jak je zajištěna přístupnost?
|
Jak je zohledněna opětovná využitelnost?
|
Použití technologií umělé inteligence (v příslušných případech)
|
|
Rejstřík podání EU a seznam EU přeshraničních koordinačních míst
|
Článek 12
|
Veřejný rejstřík přeshraničních podání,
veřejný seznam přeshraničních koordinačních míst
|
Komise
|
Není stanoveno
|
Není stanoveno
|
Nepoužije se
|
U každého digitálního řešení vysvětlete, jak je dosaženo jeho souladu s požadavky a povinnostmi zakotvenými v právním rámci EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a s dalšími platnými politikami a legislativními akty v digitální oblasti (jako je např. eIDAS, jednotná digitální brána apod.).
Rejstřík podání EU a seznam EU přeshraničních koordinačních míst
|
Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)
|
Způsob, jakým je dosaženo souladu
|
|
Akt o umělé inteligenci
|
Není relevantní
|
|
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost
|
Bezpečnostní požadavky jsou v souladu s bezpečnostní politikou Komise.
|
|
eIDAS
|
Vzhledem k tomu, že za řešení odpovídá Komise, může rejstřík ve fázi zavádění propojit s eIDAS prostřednictvím komponentu EU login.
|
|
Jednotná digitální brána a IMI
|
Potenciální použití jednotné digitální brány se posoudí podrobněji.
|
|
Ostatní
|
Nepoužije se
|
4.4.Posouzení interoperability
Uveďte digitální veřejnou službu či služby, jichž se požadavky týkají
|
Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb
|
Popis
|
Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)
|
Jiná řešení interoperability
|
|
Operace týkající se rejstříku přeshraničních podání a seznamu přeshraničních koordinačních míst
|
Výměna informací týkajících se řešení přeshraničních překážek mezi členskými státy
|
Článek 5, článek 12
|
Posouzení možností internetových stránek „Your Europe“
|
Operace týkající se rejstříku přeshraničních podání a seznamu přeshraničních koordinačních míst
|
Posouzení
|
Opatření
|
Potenciální zbývající překážky
|
|
Posouzení souladu se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami
Uveďte příslušné digitální a odvětvové politiky
|
|
Prostřednictvím zapojení Sboru pro interoperabilní Evropu do diskusí o koordinačních úkolech by měly být prozkoumány synergie s nařízením o interoperabilní Evropě a s úlohou Sboru.
|
|
Posouzení organizačních opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb
Uveďte plánovaná správní opatření
|
Čl. 12 odst. 1 písm. a), d), e)
|
Koordinační úkoly plněné Komisí by mohly dále napomáhat přeshraničním koordinačním místům při identifikaci souběžných podání, která se týkají podobných překážek a navrhují jejich řešení.
|
|
Posouzení opatření přijatých k zajištění společného porozumění údajům
Uveďte seznam těchto opatření
|
Příloha nařízení BRIDGEforEU
|
Ve fázi zavádění rejstříku by se její požadavky mohly vztahovat na aspekty sémantické interoperability:
-mohly by se definovat některé formáty (např. formát data),
-mohla by se posílit motivace pro opětovné použití referenčních údajů nebo stávajících specifikací (např. seznam veřejných subjektů).
|
|
Posouzení používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a norem
Uveďte seznam těchto opatření
|
Čl. 12 odst. 1 písm. e)
|
Ve fázi zavádění rejstříku by se jeho požadavky mohly vztahovat na aspekty technické interoperability, jako jsou: i) zajištění strojové čitelnosti údajů; ii) řešení s otevřeným zdrojovým kódem a iii) vytvoření podmínek pro interakce počítačů.
|
4.5.Opatření na podporu digitálního provádění
|
Popis opatření
|
Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)
|
Úloha Komise
(v příslušných případech)
|
Zapojené subjekty
(v příslušných případech)
|
Předpokládaná časová osa
(v příslušných případech)
|
|
Spolupráce s přeshraničními koordinačními místy a podpora výměny zkušeností
|
Čl. 12 odst. 1
|
Spolupráce s přeshraničními koordinačními místy
|
Přeshraniční koordinační místa
|
Nepoužije se
|