V Bruselu dne 5.6.2025

JOIN(2025) 140 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Mezinárodní digitální strategie pro Evropskou unii


Mezinárodní digitální strategie pro Evropskou unii

Digitální revoluce a revoluce v oblasti umělé inteligence mění hospodářství a společnosti v Evropě i na celém světě. Hospodářské subjekty a země, které je ovládnou, získají nejen rozhodující ekonomickou výhodu z hlediska konkurenceschopnosti a efektivity, ale mohou tyto technologie využít i k posílení své národní obrany a bezpečnosti a také k zajištění souladu se základními hodnotami své společnosti. Naopak ti, kteří je přijmou pozdě, riskují, že budou hospodářsky zaostávat a narušovat svou suverenitu.

V této souvislosti je EU odhodlána zvýšit svou technologickou konkurenceschopnost a inovační kapacitu a zároveň spolupracovat s partnery a spojenci na podpoře jejich vlastní digitální transformace. Žádná země ani region se s digitální revolucí a revolucí v oblasti umělé inteligence nedokáží vypořádat samy. EU je i nadále odhodlána podporovat mezinárodní řád založený na pravidlech a bránit jeho základní hodnoty.

Pro konkurenceschopnost, hospodářskou bezpečnost a obranyschopnost EU je zásadní úzce spolupracovat s našimi partnery a technologickými spojenci, aby se zvýšila schopnost evropských technologických společností inovovat a růst v celosvětovém měřítku. EU musí vyvinout společné úsilí, aby globální elektronická správa podporovala zájmy a základní hodnoty EU.

Tato strategie stanoví základ, na němž bude EU tyto cíle řešit společným postupem.

1.Digitální technologie jako klíčový prvek vnější činnosti EU

V současné geopolitické situaci zůstává EU spolehlivým a předvídatelným partnerem, který je odhodlán posilovat své stávající vztahy se spojenci na celém světě a navazovat nová vzájemně prospěšná partnerství s těmi, kdo jsou ochotni pracovat na společných cílech. EU neochvějně podporuje mezinárodní řád založený na pravidlech, který je v souladu s hodnotami demokracie, právního státu a základních práv.

Rozrůstající se síť dvoustranných a regionálních partnerství umožňuje, aby se EU na světové scéně stala silnější a vytvářela koalice pro dosažení společných cílů na klíčových mezinárodních fórech a v klíčových mezinárodních organizacích. Od vytváření norem na mnohostranných fórech až po prohlubování dvoustranných partnerství se EU snaží dosáhnout pokroku v konkrétních a bezprostředních prioritách a zároveň chránit a prosazovat strategické zájmy EU 1 .

Jak zdůrazňuje zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti 2 , zvyšující se rozdíl v produktivitě mezi EU a Spojenými státy od poloviny 90. let 20. století je do značné míry vysvětlován vyšší schopností USA inovovat, rozvíjet se v celosvětovém měřítku a uspět v technologickém odvětví. EU rovněž čelí riziku zneužívání svých technologických a hospodářských závislostí jako zbraně a riziku úniku kritických technologií. Jak je uvedeno ve strategii ProtectEU 3 , hranice mezi offline a online hrozbami se stále více stírají a EU musí lépe spolupracovat se svými partnery v boji proti nesprávnému použití technologií.

Při zvyšování své technologické konkurenceschopnosti a inovační kapacity, jak je uvedeno v Kompasu konkurenceschopnosti EU 4 , může EU vycházet z několika silných stránek. EU má rozsáhlý a integrovaný jednotný digitální trh a je světovým lídrem v dovozu a vývozu digitálně poskytovaných služeb 5 . Sídlí v ní přední světové technologické společnosti a roste počet technologických startupů 6 . Může se opírat o špičkový výzkum a inovace a má kapacitu poskytovat integrovaná technologická řešení partnerským zemím, které usilují o zachování své digitální suverenity a o provedení digitální transformace zaměřené na člověka.

V rámci svého politického programu Digitální dekáda 2030 7 chce EU zvýšit investice do infrastruktury pro konektivitu, dovedností a výzkumu 8 a vytvořit příznivější podmínky pro vznik a rozvoj převratných startupů v EU. Vzhledem k tomu, že technologie, jako je umělá inteligence, polovodiče, cloud computing a kvantová výpočetní technika, zásadně mění průmyslové, obranné a bezpečnostní prostředí, potřebuje Evropa průmysl, který bude schopen tyto technologie a produkty rychleji a ve velkém měřítku navrhovat, vyvíjet, vyrábět a dodávat.

Stále aktivnější digitální diplomacie staví na těchto silných domácích základech, aby prosazovala naše mezinárodní priority a budovala partnerství 9 . Investice a iniciativy zahájené v rámci strategie Global Gateway, a to i v zemích procesu rozšíření a v zemích evropského sousedství, zejména plány růstu EU, dokládají strategický význam digitálního odvětví z geopolitického, bezpečnostního a hospodářského hlediska. 

Mezinárodní digitální strategie Evropské unie se proto na základě silných stránek EU a jejích vnitřních politik a opatření zaměří na tyto cíle:

a)Zvýšení konkurenceschopnosti EU v oblasti technologií prostřednictvím hospodářské a obchodní spolupráce. EU bude i nadále spolupracovat s důvěryhodnými partnery, aby posílila vedoucí postavení EU v oblasti rozvíjejících se technologií, mimo jiné prostřednictvím výzkumu a inovací a přilákáním zahraničních investic a talentů, využívat své mezinárodní nástroje k rozvoji a propagaci technologických řešení EU po celém světě a rozšiřovat svou rostoucí síť dohod o digitálním obchodu.

b)Podpora vysoké úrovně bezpečnosti EU a jejích partnerů. V souladu se stávajícími závazky 10 bude EU nadále posilovat svou kybernetickou bezpečnost a kybernetickou obranu, zejména bezpečnost a obranu klíčových kritických infrastruktur, zvyšovat bezpečnost výzkumu a zároveň posilovat výzkum v oblastech souvisejících s bezpečností, řešit hybridní hrozby a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, zvyšovat odolnost, bezpečnost a stabilitu dodavatelských řetězců informačních a komunikačních technologií, a to i za svými hranicemi, bojovat proti kyberkriminalitě prostřednictvím společných operací 11 , a to i prostřednictvím dvoustranné a mnohostranné spolupráce, a podporovat důvěryhodné dodavatele digitálních technologií, včetně technologií dvojího užití, jako je umělá inteligence a kvantová výpočetní technika.

c)Vytváření globální elektronické správy a norem se sítí partnerů. EU bude i nadále prosazovat svůj přístup založený na hodnotách v oblasti elektronické správy a digitálních norem s cílem utvářet globální digitální transformaci, která bude zaměřena na člověka, bude důvěryhodná a bude respektovat lidská práva a základní svobody. Rozhodným jednáním se EU může stát hnací silou odpovědně řízeného technologického pokroku na světové scéně.

2.Rozšiřování globální sítě partnerů EU

EU rozvinula intenzivní regionální a dvoustrannou digitální spolupráci s partnery prostřednictvím rad pro obchod a technologie na ministerské úrovni 12 a digitálních partnerství 13 , jakož i digitálních dialogů 14 . Vede kybernetické dialogy s celou řadou partnerů 15 , přičemž digitální problematika je stále důležitějším prvkem komplexních a strategických partnerství 16 .

Kromě toho se digitální spolupráce opírá také o přidružení partnerských zemí ke klíčovým programům EU, zejména k programu Horizont Evropa 17 a k programu Digitální Evropa 18 pro pokročilou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a zavádění digitálních technologií.

Podpora harmonizace klíčových politik v oblasti digitální transformace, investice do bezpečné digitální konektivity a podpora inovací jsou rovněž základem spolupráce EU se zeměmi procesu rozšíření a zeměmi evropského sousedství prostřednictvím nástrojů, jako jsou prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu nebo dohody o stabilizaci a přidružení. Tyto obchodní dohody a další související nástroje, jako jsou plány růstu pro západní Balkán 19 , Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko 20 a Nástroj pro Ukrajinu 21 , vytvořily strategický základ pro postupnou integraci kandidátských zemí do jednotného digitálního trhu 22 .

EU připravuje s partnery z jižního sousedství nový Pakt pro Středomoří, který vychází z Agendy pro Středomoří z roku 2021, s cílem prohloubit politickou angažovanost a posílit spolupráci v oblastech společného zájmu, zejména v digitální oblasti.

EU neustále rozšiřuje svou síť dohod o volném obchodu 23 a dohod o digitálním obchodu 24 . Ty mimo jiné stanoví velmi kvalitní pravidla digitálního obchodu, která zajišťují bezpečné a spolehlivé online prostředí pro spotřebitele, přinášejí transparentnost, předvídatelnost a právní jistotu pro společnosti a zabraňují neodůvodněným překážkám digitálního obchodu, včetně přeshraničního toku údajů, nebo je odstraňují. Kromě toho Komise spolupracuje s dalšími předními regulačními a donucovacími orgány a vytváří nové sítě v oblasti digitálních služeb a umělé inteligence.

Strategie Global Gateway nabízí příležitost k rozvoji partnerství, politických dialogů a investic se zeměmi po celém světě, mimo jiné prostřednictvím digitální aliance EU–Latinská Amerika a Karibik 25 , správního ujednání s iniciativou Smart Africa 26 , iniciativy Týmu Evropa ve Střední Asii 27 a balíčků pro digitální ekonomiku s partnery v Africe, Asii a Latinské Americe 28 , včetně nejméně rozvinutých zemí. Partnerství v oblasti čistého obchodu a investic 29 umožňují EU řešit vazby mezi digitálními otázkami, obchodem a čistými technologiemi.

Na celém světě roste zájem o digitální spolupráci s EU a současná globální situace vyžaduje nové, hlubší a pružnější formy spolupráce, které by podpořily vzájemně prospěšná partnerství a uznaly pokroky mnoha našich partnerů v digitální oblasti, od digitalizace vládních služeb po usnadnění elektronických plateb a od podpory práv občanů po rozvoj místní odolnosti. EU bude i nadále usilovat o spolupráci, a to nejen s dlouhodobými podobně smýšlejícími partnery, ale s každou zemí, s níž sdílíme společné cíle.

Vzhledem k nutnosti urychlit digitální transformaci v náročnějším geopolitickém kontextu bude EU rozšiřovat svou globální síť partnerů ve čtyřech směrech:

1)Prohloubení stávajících digitálních partnerství a dialogů s cílem posílit spolupráci v klíčových oblastech, jako jsou výzkum a inovace, průmyslová a politická spolupráce v oblasti vznikajících technologií, transparentnost a odolnost globálních dodavatelských řetězců, bezpečnost a udržitelnost digitální infrastruktury, zavádění a inovace umělé inteligence, se zaměřením na vzájemné ekonomické přínosy a posílení hospodářské bezpečnosti. EU navrhne do těchto partnerství výrazněji začlenit další priority, jako je kybernetická bezpečnost, bezpečnost výzkumu, ochrana citlivých technologií a aspekty související s technologiemi dvojího užití. Bude pokračovat v pokročilé spolupráci v oblasti regulace. Prohloubení digitálních partnerství a dialogů bude rovněž zahrnovat posílení úlohy podniků z EU a partnerských zemí, podněcování spolupráce mezi samotnými podniky a mezi podniky a veřejnou správou se zaměřením na investiční příležitosti.

2)Rozšíření stávající sítě spolupráce o nová digitální partnerství a dialogy a rozšíření sítě dohod o digitálním obchodu. Hlavní partneři budou určeni na základě priorit EU a stávající dvoustranné a regionální spolupráce na úrovni EU a členských států. V rámci strategie Global Gateway bude EU usilovat o zvýšení evropských investic v partnerských zemích, propojení EU s centry digitálního růstu a přispění k hospodářské bezpečnosti EU.

3)Propojení těchto partnerství, aby fungovala jako síť. S rozšiřováním sítě partnerství se rozšiřují i možnosti spolupráce při prosazování společných zájmů. Spolupráce je stále potřebnější, neboť čelíme společným výzvám. Spolupráce by mohla mít podobu pravidelných technických výměn informací o společných otázkách (např. vznikající technologie, bezpečná a důvěryhodná konektivita, normalizace nebo spolupráce v oblasti regulace), přípravy společných projektů (např. spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, pilotní projekty interoperability, společné projekty ve třetích zemích) a organizace sítě, do níž by byli zapojeni zástupci na vysoké úrovni z EU, partnerských zemí EU a členských států EU.

4)Posilování partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany 30 , pokud jde o digitální otázky, vzhledem k rostoucímu významu vyspělé digitální infrastruktury a technologií. Mezi priority v této oblasti patří využití investic do pokročilých technologických schopností dvojího užití a podpora bezpečnostního a obranného průmyslu EU jako ústředního partnera a hybné síly inovací v oblasti umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky a dalších vznikajících technologií.

EU považuje vývoj umělé inteligence za zásadní pro budoucnost lidstva. Nelze ji redukovat na snahu o nadvládu mezi vyspělými mocnostmi v oblasti umělé inteligence. V reakci na to bude EU nadále prosazovat svůj otevřený a kolaborativní model vývoje důvěryhodné umělé inteligence, který je založen na účasti výzkumných pracovníků a soukromého sektoru v „továrnách na umělou inteligenci“. V tomto ohledu bude klíčová spolupráce s podobně smýšlejícími partnery a spojenci, kteří sdílejí náš respekt k právnímu státu a základním a demokratickým hodnotám.

Příklady připravovaných opatření:

·Příprava potenciálních nových digitálních partnerství a dialogů v rámci přístupu Tým Evropa, zajištění úzké spolupráce s členskými státy, průmyslem, zúčastněnými stranami a partnerskými zeměmi, a to i v kontextu spolupráce EU se zeměmi evropského sousedství.

·Vytvoření sítě digitálního partnerství, do níž budou zapojeni partneři EU, EU a její členské státy.

·Úzká spolupráce na podporu synergií mezi digitálními partnerstvími a technologickými otázkami v rámci partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany EU.

·Rozšíření sítě dohod o digitálním obchodu a pokračování v jednáních o dohodách o volném obchodu, včetně digitálního obchodu.

3.Nabídka EU pro technologické podniky

EU vytvoří integrovanou nabídku pro technologické podniky, aby mohla spolupracovat s širším okruhem důvěryhodných partnerů. Tato komplexní nabídka podpoří zavádění bezpečné a důvěryhodné konektivity, digitální veřejné infrastruktury, umělé inteligence a softwarových řešení i dalších oblastí. Cílem bude přizpůsobit a zkombinovat technologické prvky na základě modulárního přístupu, tj. vyvážit zájmy partnerských zemí a EU tak, aby vznikl balíček vzájemných výhod. Nabídka bude doplněna budováním kapacit a opatřeními k překlenutí globální mezery v oblasti talentů, koordinací úsilí o vzdělávání v oblasti digitálních dovedností s mezinárodními partnery. EU bude aktivně podporovat digitální řešení umožňující energeticky a zdrojově účinnější výrobu, služby a další aplikace.

Nabídku pro technologické podniky budou společně řídit EU a její členské státy v rámci přístupu „Tým Evropa v oblasti technologií“, do něhož budou úzce zapojeny společnosti EU 31 , rozvojové finanční instituce EU a exportní úvěrové agentury, přičemž silnou roli zprostředkovatele budou mít platforma D4D Hub 32  a zastřešující iniciativa EU4Digital 33 . Nabídka bude vycházet ze stávajících nástrojů vnějšího financování a investic soukromého sektoru. Bude nezbytné koordinovat investice prostřednictvím různých programů, napříč veřejným a soukromým sektorem a pokračovat ve zlepšování podnikatelského prostředí. To bude probíhat v úzké spolupráci s delegacemi EU a velvyslanectvími jednotlivých států, například prostřednictvím neformálních digitálních center, které EU zřídila v řadě partnerských zemí 34 na podporu spolupráce v rámci Týmu Evropa. V zemích, se kterými byla uzavřena strategická partnerství nebo se o nich jedná, bude nabídka začleněna do stávajícího nebo vyjednaného rámce partnerství.

4.Prioritní oblasti spolupráce s partnerskými zeměmi

Spolupráce s partnerskými zeměmi se bude týkat těchto oblastí:

Bezpečná a důvěryhodná digitální infrastruktura

Bezpečnost a odolnost digitálních sítí a infrastruktur jsou nezbytné pro rozvoj kritických odvětví, například energetiky, dopravy, financí a zdravotnictví. Ačkoli EU již v této oblasti prokázala vedoucí postavení, bude pokračovat v práci a bude využívat nástroje, jako je soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G 35 , aby pomohla partnerským zemím, které stejně tak cítí potřebu vybudovat svou digitální ekonomiku na bezpečných základech. V souladu s nedávným sdělením o posílení bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů 36 by se tento přístup mohl rozšířit na podmořské kabely a další kritickou digitální infrastrukturu. To by mohlo být předmětem výroční konference, která by prohloubila technické kontakty a porozumění příležitostem a bezpečnostním požadavkům na budoucí trasy, partnerství a financování a která by byla příspěvkem do procesu strategie Global Gateway.

EU bude podporovat zavádění bezpečné digitální konektivity a udržitelné infrastruktury po celém světě, zejména bezpečných a důvěryhodných sítí 5G, podmořských a pozemních kabelů, satelitního připojení, internetové infrastruktury, superpočítačů a datových center. EU bude rovněž usilovat o podporu odolnosti svých partnerů prostřednictvím diverzifikace a integrace sítí, včetně satelitního připojení a dalších forem jiných než pozemních sítí. EU bude usilovat o vytvoření sítě bezpečných podmořských a pozemních komunikačních kabelů 37 , které propojí EU s partnerskými zeměmi, a také o suverénní a odolnou vesmírnou konektivitu. Tím by se měla podpořit role EU coby mezinárodního centra, které je schopno hostit datové a výpočetní kapacity v odolném a spolehlivém prostoru, využívat příležitosti ekonomiky založené na datech a přitahovat investice do udržitelných datových center a kapacit umělé inteligence a computingu. Ve spolupráci s partnerskými zeměmi bude EU aktivně usilovat o podporu digitálních řešení, která umožní energeticky a zdrojově účinnější výrobu, služby a další aplikace, sníží uhlíkovou stopu a usnadní přizpůsobování se změně klimatu a odolnost vůči ní.

Příklady připravovaných opatření v oblasti bezpečné konektivity:

·Konektivita v arktické oblasti je pro EU strategickou prioritou. EU bude spolupracovat s partnery na zvýšení podpory projektů, které v regionu rozvíjejí nové trasy podmořských kabelů, a využije k tomu Nástroj pro propojení Evropy, který má urychlit veřejné a soukromé investice.

·Klíčovým prvkem investic strategie Global Gateway do digitálního sektoru je síť strategických projektů podmořské komunikační kabelové infrastruktury, která má zajistit bezpečné a odolné spojení mezi EU a partnerskými zeměmi. Mezi investice patří:

1)BELLA, první transatlantický optický kabel mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem, který propojuje latinskoamerické výzkumné ústavy, poskytuje rychlý přístup k údajům z pozorování Země v rámci složky Copernicusí Kosmického programu EU. Bude dále rozšířen po Střední Americe a Karibiku a podpoří růst vysoce výkonné výpočetní techniky v regionu.

2)Podmořský kabel MEDUSA, podporovaný Evropskou komisí a EIB Global, zajistí vysokorychlostní konektivitu mezi severním a jižním pobřežím Středozemního moře a bude prodloužen do západní Afriky.

3)Blue-Raman se skládá z plánovaného 11 700 km dlouhého bezpečného podmořského kabelového systému spojujícího Evropu s Indií, s vyústěním na Blízkém východě a ve východní Africe, podél hospodářského koridoru Indie – Blízký východ – Evropa (IMEC). Díky silnému propojení Evropy s Indií přes oblast Perského zálivu usnadní výměnu údajů a posílí spolupráci s partnerskými zeměmi.

·Strategie EU pro oblast Černého moře uznává Černé moře jako klíčovou bránu spojující Evropu s jižním Kavkazem, Střední Asií a dalšími regiony. V zájmu zvýšení konektivity a obchodu s regionem Východního partnerství bude EU podporovat cílené investice do digitální infrastruktury, přičemž cílem rozvoje digitálních spojů v oblasti Černého moře je vytvořit bezpečné a vysokokapacitní internetové připojení, pokud to umožní podmínky.

·Iniciativa Týmu Evropa ve Střední Asii zajistí lepší bezpečnou konektivitu, především v těch oblastech Střední Asie, které nejsou vůbec nebo dostatečně obsluhovány, a to prostřednictvím satelitu, který bude poskytnut soukromým sektorem EU.

·IRIS², nová bezpečná složka satelitního připojení Kosmického programu EU, bude po rozmístění celé konstelace poskytovat celosvětové pokrytí. V počáteční fázi bude vytvářet pilotní projekty v subsaharské Africe.

·Iniciativa Týmu Evropa v oblasti udržitelné konektivity EU–ASEAN v rámci strategie Global Gateway zahrnuje digitální složku, která podporuje rozšíření zrcadlové internetové stránky programu Copernicus na Filipínách do dalších zemí ASEAN, včetně Indonésie a Thajska.

Vznikající technologie

·Umělá inteligence: jak je uvedeno v akčním plánu pro kontinent umělé inteligence 38 , EU bude pokračovat v bilaterální, regionální a mnohostranné spolupráci s důvěryhodnými partnery s cílem přilákat investice do EU, podpořit vytvoření rovných podmínek pro důvěryhodnou umělou inteligenci na celosvětové úrovni a prosazovat řádnou správu umělé inteligence na celém světě. Rozhodným jednáním bude EU rovněž usilovat o to, aby v zájmu vlastní konkurenceschopnosti zaujala přední postavení, pokud jde o zavedení umělé inteligence ve vědě, a přilákala špičkové vědce do programu „Vyberte si Evropu“ 39 . EU bude dále usilovat o spolupráci s důvěryhodnými partnery, zejména pokud jde o aspekty související s inovacemi v oblasti umělé inteligence, jako je zavádění továren na umělou inteligenci mimo EU a jejich napojení na síť továren na umělou inteligenci v EU. Tato spolupráce bude zahrnovat také poskytování přístupu k modelům a algoritmům umělé inteligence, zejména v projektech týkajících se umělé inteligence pro veřejný zájem (např. řešení změny klimatu a podpora přechodu na čistou energii, zlepšení zdravotní péče nebo zemědělství). Spolupráce bude rovněž využívat družicové údaje a služby EU pro veřejné a komerční účely k posílení řešení založených na umělé inteligenci pro globální výzvy, jako je monitorování životního prostředí a reakce na katastrofy. Vzhledem k dvojímu užití některých aplikací umělé inteligence bude EU nadále pracovat na úloze umělé inteligence ve společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) a ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby evropská SZBP a SBOP mohly těžit z technologického pokroku umělé inteligence.

·Sítě 5G/6G: EU je celosvětovým lídrem v oblasti inovací pokročilé konektivity, jako je síť 5G a řešení pevných sítí. Cíl dosáhnout koncepčně udržitelných společných norem (6G) pro příští generaci vyžaduje spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, počínaje spoluprací v oblasti výzkumu a inovací a normalizací. Hlavní výzvou je vývoj a výběr technologií 6G, zejména technologií rádiových přístupových sítí, včetně integrace pozemních a jiných než pozemních sítí. Průmysl EU může vést vývoj 6G v souladu s normami EU, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost, interoperabilitu a dodržování norem zákonného přístupu, a bude těžit ze spolupráce se zeměmi, které mají doplňující silné stránky v hodnotovém řetězci, včetně oblastí mikroelektroniky, zařízení, cloudu nebo umělé inteligence.

·Polovodiče: geopolitická nejistota a rostoucí složitost dodavatelských řetězců polovodičů vyžadují přístup přizpůsobený konkrétním zemím, který zajistí, že EU bude spolupracovat s globálními lídry ekosystému polovodičů a zároveň bude chránit své vlastní technologické, hospodářské a bezpečnostní zájmy. EU bude pokračovat ve spolupráci se zeměmi, kde je spolupráce v oblastech, jako je předkonkurenční výzkum a vývoj a odolnost dodavatelského řetězce, oboustranně výhodná. V souladu se Strategií hospodářské bezpečnosti 40 bude EU rovněž hájit své zájmy v oblasti hospodářské bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím dvoustranné, regionální a mnohostranné angažovanosti, podporou sdílení informací s cílem předcházet narušení dodavatelského řetězce, zmírňováním rizik a přilákáním světových talentů, aby se vyřešil nedostatek kvalifikovaných pracovníků v evropském ekosystému polovodičů.

·Kvantové technologie: rozvoj společných norem a aplikací v oblasti kvantových technologií vyžaduje intenzivní mezinárodní spolupráci, zejména v oblasti výzkumu a inovací. EU posílí vazby se zeměmi, které nabízejí doplňující silné stránky v hodnotovém řetězci kvantových technologií, včetně výpočetní techniky, snímání, komunikace, postkvantového bezpečného šifrování a souvisejících oborů, a to na recipročním základě. EU nadále věnuje pozornost úloze kvantových technologií v budoucím bezpečnostním prostředí a udržuje pravidelné kontakty s NATO a dalšími relevantními partnery v této oblasti. EU spojí síly s partnerskými zeměmi při konkrétní aplikaci kvantových technologií v odvětvových politikách, například při vývoji nových materiálů.

Příklady připravovaných opatření v oblasti vznikajících technologií:

·EU bude realizovat společné výzkumné a inovační projekty v oblasti kvantových technologií s Japonskem, Korejskou republikou a Kanadou.

·V rámci Rady EU–Indie pro obchod a technologie pracují EU a Indie na vytvoření specializovaného programu, který usnadní výměnu talentů a podpoří dovednosti studentů a mladých odborníků v oblasti polovodičů.

·V rámci digitální aliance EU–Latinská Amerika a Karibik vytvoří EU silné partnerství s cílem sdružit zdroje vysoce výkonné výpočetní techniky v Latinské Americe a Karibiku a posílit jejich interoperabilitu a integraci s evropským ekosystémem vysoce výkonné výpočetní techniky.

·EU naváže na závazky ze zasedání ministrů EU a Africké unie (v květnu 2025) a bude spolupracovat na rozvoji regionálních inovačních ekosystémů, vytváření strategií v oblasti umělé inteligence a rámců pro elektronickou správu.

·EU bude podporovat zavádění továren na umělou inteligenci v důvěryhodných partnerských zemích, podporovat je při rozvoji jejich výpočetní infrastruktury a zároveň je bezpečně připojovat k EU a jejímu ekosystému továren na umělou inteligenci.

·EU bude spolupracovat s členskými státy na vymezení oblastí, v nichž může umělá inteligence podpořit provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky.

·EU bude nadále podporovat inovace v obraně prostřednictvím Programu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS) a prozkoumá způsoby, jak v této oblasti posílit spolupráci s Ukrajinou.

·EU bude v úzkém dialogu s důvěryhodnými partnery, jako je Norsko a Ukrajina, zkoumat nové způsoby podpory součinnosti s centrem pro inovace v oblasti obrany.

Kybernetická bezpečnost

V dnešním úzce propojeném světě a vyvíjejícím se geopolitickém prostředí se kybernetické hrozby ze strany státních i nestátních aktérů nezastavují na hranicích. Kybernetický útok či incident v jedné zemi může ochromit podniky a infrastrukturu po celém světě, přičemž naši občané a podniky se spoléhají na digitální produkty a řešení ze třetích zemí. Posílení kybernetické bezpečnosti a obrany, včetně schopnosti odhalovat hrozby a incidenty v oblasti kybernetické bezpečnosti, připravovat se na ně a reagovat na ně, a lepší sdílení informací o kybernetických hrozbách s mezinárodními partnery s cílem zlepšit reakční dobu a odolnost, je přímou investicí do vlastní bezpečnosti EU. Nikde to neplatí více než v sousedství EU, kde se EU plně zavázala podporovat země procesu rozšíření, aby posílily své schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany.

EU má rovněž nástroje, které jí umožňují stát se lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti v celosvětovém měřítku. Prostřednictvím aktu o kybernetické odolnosti 41 stanovuje EU nový standard pro produkty bezpečné již od fáze návrhu. Vzhledem k tomu, že se země na celém světě snaží zabezpečit své dodavatelské řetězce, nabízí odbornost EU v oblasti bezpečnosti produktů silný základ pro mezinárodní partnerství. Podobně jako globální partneři EU investují do zabezpečení svých kritických infrastruktur, vznikají tržní příležitosti v oblastech, kde má EU silné vedoucí postavení v evropském průmyslu, jako je kryptografie a vysoce zabezpečené digitální produkty.

Ransomware, který má silný dopad na podniky a nemocnice, zůstává celosvětovou pohromou, proti níž nemůže bojovat žádná země sama. V souladu se strategií ProtectEU bude EU usilovat o posílení mezinárodní spolupráce s cílem zničit infrastrukturu, na níž se výkupné skupiny spoléhají, přerušit jejich finanční zdroje, zajistit účinnější sankce proti pachatelům a zprostředkovatelům a postavit pachatele kybernetické kriminality před soud.

V rámci tohoto úsilí bude EU rovněž podporovat zvýšenou kybernetickou odolnost v odvětvích, která jsou stále více závislá na digitálních technologiích, jako je doprava a inteligentní mobilita, kde jsou bezpečná infrastruktura, data a služby nezbytné pro zajištění kontinuity provozu a důvěry veřejnosti.

Nedávné úsilí zajistilo, aby kandidátské země, které jsou přidruženy k programu Digitální Evropa, měly přístup k rezervě EU pro kybernetickou bezpečnost zřízené nařízením o kybernetické solidaritě 42 . Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) bude navíc pokračovat ve spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti s příslušnými třetími zeměmi, včetně budování kapacit v kandidátských zemích a zemích evropského sousedství.

Příklady připravovaných opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti:

·EU bude s příslušnými partnery pracovat na prozkoumání možností dohod o vzájemném uznávání, pokud jde o akt o kybernetické odolnosti a příslušné rámce partnerů, aby se usnadnilo dodržování požadavků na kybernetickou bezpečnost produktů.

·EU bude i nadále spolupracovat s partnerskými zeměmi s cílem zvýšit globální kybernetickou odolnost a přispět ke svobodnému, otevřenému, bezpečnému a chráněnému kyberprostoru. Podpora kybernetické bezpečnosti a budování kybernetických kapacit, která je pevně zakotvena ve strategii Global Gateway, se zaměří na zabezpečení kritických infrastruktur a posílení kybernetických ekosystémů, mimo jiné prostřednictvím rozvoje a provádění příslušných regulačních a politických rámců, jakož i kybernetické hygieny a počítačové gramotnosti.

·Na půdě OSN a v rámci regionálních bezpečnostních orgánů bude EU i nadále prosazovat odpovědné chování států v kyberprostoru na základě rámce schváleného Valným shromážděním OSN. Patří sem dodržování mezinárodního práva, dodržování celosvětově uznávaných norem chování států v době míru, rozvoj opatření na budování důvěry a podpora států při budování kapacit pro provádění těchto rámcových prvků.

·EU posílí svou roli v rámci přisuzování kybernetických útoků škodlivým aktérům, včetně těch státních, a bude pokračovat v rozvíjení souvisejících mechanismů sankcí.

Zahraniční manipulace s informacemi a vměšování

Společně se svými partnery bude EU také lépe chránit občany před kampaněmi zaměřenými na zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování nebo jinými společenskými riziky plynoucími z online platforem. K tomu je nezbytné zajistit algoritmickou transparentnost způsobu, jakým je doporučován a moderován obsah, aby se zvýšila odpovědnost a důvěra veřejnosti.

Toto se týká i kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a zemí evropského sousedství vzhledem k jejich specifické zranitelnosti vůči dezinformacím a zahraničnímu vměšování a umožní to posílit naši vzájemnou odolnost, včetně odolnosti demokratické.

Příklady připravovaných opatření v oblasti zahraniční manipulace s informacemi a vměšování:

·V návaznosti na rozšíření své práce na přisuzování kybernetických útoků příslušným aktérům rozšíří EU svou činnost v oblasti přisuzování incidentů zahraniční manipulace s informacemi a vměšování.

Digitální identity a digitální veřejná infrastruktura

Zkušenosti EU s vývojem peněženek digitální identity s otevřeným zdrojovým kódem a s bezpečnou digitální veřejnou infrastrukturou, která je v souladu s ochranou údajů, mají významnou hodnotu i za hranicemi EU. Mezinárodní spolupráce a ujednání o vzájemném uznávání s klíčovými partnery mohou zjednodušit přeshraniční podnikání společností a usnadnit mobilitu občanů. EU bude především pokračovat ve spolupráci se třetími zeměmi (například s Ukrajinou, Moldavskem, západním Balkánem, Japonskem, Indií a Egyptem) s cílem dosáhnout bezproblémového přeshraničního využívání služeb vytvářejících důvěru. Bude také podporovat Evropský rámec interoperability 43 s cílem pomoci partnerským zemím s podporou modernizace správy a přeshraniční digitální integrace, včetně sladění s normami a postupy EU. EU bude i nadále podporovat používání společných specifikací a otevřených standardů, aby byla zajištěna interoperabilita, transparentnost a opakované použití 44 .

Příklady připravovaných opatření v oblasti bezpečné digitální veřejné infrastruktury:

·EU bude podporovat rozvoj služeb vytvářejících důvěru a řešení digitální identity (na bázi specifikací evropské peněženky digitální identity), které se stanou základem interoperabilního a škálovatelného souboru digitálních stavebních prvků a řešení, včetně řešení s otevřeným zdrojovým kódem, na podporu digitální transformace veřejné správy a podniků v partnerských zemích. EU bude rovněž pokračovat v práci s Ukrajinou, Moldavskem a zeměmi západního Balkánu, aby je připravila na postupnou integraci s evropskou peněženkou digitální identity.

·EU bude spolupracovat se zeměmi, jako je Indie, Egypt, Uruguay a Brazílie, v oblasti elektronických podpisů a interoperability digitální veřejné infrastruktury s cílem vytvořit výhody pro podniky a občany v EU i v partnerských zemích.

·EU bude podporovat přístup „interoperabilita jako standard“ založený na evropském rámci interoperability, aby se usnadnila bezproblémová přeshraniční výměna údajů.

·EU bude nadále spolupracovat s klíčovými mezinárodními partnery (Japonsko, Indie, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Malajsie) na prosazování modelu EU pro elektronickou fakturaci, který je založen na evropské normě pro elektronickou fakturaci a interoperabilních technických specifikacích.

Online platformy

Nařízení EU o digitálních službách 45 chrání demokracii, svobodu projevu, soukromí, bezpečnost a ochranu dětí na internetu a poskytuje bezpečný rámec pro prodej zboží, které je v souladu s právními předpisy. Nařízení o digitálních trzích 46 a politika EU v oblasti hospodářské soutěže podporují soutěživost digitálních trhů, rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi digitálními subjekty. Tyto akty doplňují ochranu, kterou v digitálním prostředí poskytuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů 47 a zákony na ochranu spotřebitele.

Ochrana a posílení postavení nezletilých osob na internetu je celosvětovou prioritou. Podle nařízení o digitálních službách musí všechny online platformy v rámci poskytování svých služeb zajistit vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob. Kromě toho musí největší online platformy každoročně vyhodnocovat a zmírňovat veškerá systémová rizika, která jejich služby představují, včetně dodržování práv dítěte a ochrany nezletilých osob obecně. Nařízení o digitálních službách podporuje a doplňuje Strategie pro lepší internet pro děti (BIK+). S cílem bojovat proti šíření materiálů zobrazujících pohlavní zneužívání dětí na internetu EU zejména spolufinancuje síť horkých linek v členských státech. Celosvětovou spolupráci zajišťuje síť INHOPE s 55 horkými linkami, které fungují po celém světě.

Důrazná a důsledná ochrana spotřebitele na internetových tržištích je další prioritou, kterou EU sdílí s mnoha svými mezinárodními partnery a kterou se zabývá nařízení o digitálních službách, jakož i rámce pro ochranu spotřebitele a bezpečnost výrobků. Podle nařízení o digitálních službách musí všechna internetová tržiště splňovat přísné normy bezpečnosti, transparentnosti a odpovědnosti, aby bylo zajištěno, že se prostřednictvím jejich služeb nebudou spotřebitelům v EU prodávat nelegální a nebezpečné výrobky. Sdělení o elektronickém obchodu z roku 2025 48 toto doplňuje stanovením nových opatření k řešení problémů spojených s nárůstem nebezpečných, padělaných a jinak nezákonných výrobků, které se prodávají na online platformách. EU bude upřednostňovat spolupráci s partnerskými zeměmi a na mnohostranných fórech s cílem nalézt společná řešení běžných rizik pro bezpečnost spotřebitelů, která vyplývají z internetových tržišť.

Příklady připravovaných opatření v oblasti online platforem:

·EU bude i nadále prosazovat svůj regulační přístup a jeho základní zásady na dvoustranné i mnohostranné úrovni a sdílet své zkušenosti s jejich uplatňováním.

·EU bude organizovat regionální akce s mezinárodními organizacemi, zákonodárci třetích zemí, regulačními orgány a občanskou společností na podporu svobody projevu a bezpečnosti na internetu.

5.Globální elektronická správa

Aby EU dosáhla svých cílů v digitální oblasti, bude i nadále prosazovat mnohostranný přístup založený na účasti více zainteresovaných stran a zajistí smysluplnou účast příslušných zúčastněných stran včetně občanské společnosti, akademické obce a soukromého sektoru, přičemž bude vycházet ze silných stávajících vazeb s partnerskými zeměmi.

Digitální partnerství a dialogy EU umožňují koordinaci před diskusí na mnohostranných a regionálních fórech a vytvářejí silné koalice pro dosažení společných cílů na klíčových mezinárodních fórech a v organizacích, jako je OSN, G7, G20, OECD a Rada Evropy, jakož i v institucích pro globální správu internetu. EU bude zejména s partnery ze skupiny G7 nadále podporovat rozvoj a zavádění norem hospodářské bezpečnosti, včetně těch, které se týkají digitálních technologií, s přihlédnutím k různým kritériím, jako je transparentnost, diverzifikace dodávek, bezpečnost, udržitelnost, důvěryhodnost a spolehlivost.

Globální digitální pakt OSN byl přijat na základě konsensu jako první komplexní rámec pro globální elektronickou správu. Stanovuje cíle, zásady, závazky a opatření pro rozvoj otevřené, svobodné a bezpečné digitální budoucnosti pro všechny. EU se bude i nadále aktivně podílet na provádění Globálního digitálního paktu, aby obhájila jeho výsledky a zároveň zajistila, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí a aby se maximalizovala součinnost se stávající globální digitální architekturou, včetně rámce pro správu internetu.

Kromě těchto procesů se EU zaměří na normalizaci jako klíčový nástroj k dosažení svých cílů. EU má silné stránky, na které se může spolehnout, včetně silné výzkumné a inovační základny, předních světových technologických společností a mnoha inovativních malých a středních podniků a startupů, které je třeba podporovat v účasti na stanovování mezinárodních norem. Využitím normalizačního systému EU ke zvýšení svého vlivu při stanovování mezinárodních norem pro klíčové digitální technologie chce EU posílit konkurenceschopnost svého průmyslu, podpořit digitální a technologickou suverenitu a chránit a prosazovat své základní hodnoty a zájmy a zároveň usilovat o mezinárodní spolupráci při stanovování norem. EU uznává důležitou úlohu Mezinárodní telekomunikační unie v kontextu globální normalizace.

EU bude i nadále hájit spravedlivé a na pravidlech založené přidělování rádiových kmitočtů stanovených v globálním rámci Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a uznává, že rádiové spektrum je vzácným přírodním zdrojem, který podporuje veškeré bezdrátové digitální aplikace.

Mnohostranná spolupráce má zásadní význam i pro řešení digitálních aspektů dalších odvětví, včetně energetiky, a to vzhledem k rychle rostoucí poptávce umělé inteligence po energii. EU se zapojuje do mezinárodních energetických iniciativ, jako je fórum ministrů pro čistou energii, které rozvíjejí společné přístupy k řešení těchto výzev.

Vzhledem k tomu, že digitální technologie se i nadále rychle vyvíjejí, musí se globální správa internetu přizpůsobit novým geopolitickým výzvám, jako jsou rizika fragmentace, zvýšené zneužívání digitálních nástrojů k praktikám, jako je zablokování a cenzura internetu, a prohlubující se digitální propasti. Přechod na Web 4.0, který je poháněn klíčovými technologiemi, jako je umělá inteligence, prodloužená a virtuální realita, blockchain a kvantová výpočetní technika, navíc přináší nové složitosti v oblasti správy, které vyžadují aktualizované, účinné a inkluzivní mnohostranné rámce. EU bude i nadále utvářet inkluzivní mnohostranný přístup ke správě internetu a je odhodlána neustále zlepšovat jeho účinnost, přičemž se staví proti iniciativám zaměřeným na státem kontrolované internetové architektury, které by mohly roztříštit a narušit otevřenost a bezpečnost, jež jsou pro internet charakteristické od dob Tuniské agendy 49 .

EU bude i nadále aktivně hájit všeobecnou dostupnost a integritu internetu jako globální interoperabilní sítě sítí, což odráží význam modelu mnohostranné správy internetu, například na nadcházejících jednáních Fóra pro správu internetu a jednáních v souvislosti s hodnocením Světového summitu o informační společnosti po dvaceti letech (WSIS+20). EU uznává ústřední úlohu ICANN při správě základů internetové architektury.

Příklady připravovaných opatření v oblasti globální elektronické správy:

·EU bude usilovat o zajištění řádného sledování a přezkumu plnění závazků Globálního digitálního paktu.

·EU bude pracovat jako Tým Evropa na zajištění vhodného výsledku jednání v souvislosti s hodnocením Světového summitu o informační společnosti (WSIS+20).

·EU bude podporovat mezinárodní rozšíření a prohloubení iniciativy Sada protokolů otevřeného internetu (Open Internet Stack), což je základní struktura protokolů, které umožňují komunikaci a sdílení informací na internetu, s cílem řešit potřeby partnerských zemí, včetně posílení důvěry a bezpečnosti.

6.Konkurenceschopná a bezpečná Evropa, otevřená podnikání a propojená se světem

V nestabilním světě je EU soudržným, předvídatelným a spolehlivým partnerem. V kontextu složitých technologických hodnotových řetězců nemohou žádná země ani region zvládnout digitální revoluci a revoluci v oblasti umělé inteligence samy. Vnitřní a vnější úsilí EU v oblasti digitální politiky jsou úzce propojeny a vzájemně se posilují. Proto EU nejen posiluje svoje vlastní digitální odvětví, od továren na umělou inteligenci po obranné technologie, ale také uzavírá významná partnerství, která přinášejí viditelné výhody občanům a podnikům EU i našim partnerům.

Jako zastánce mnohostranných řešení celosvětových záležitostí je EU neochvějným podporovatelem OSN, G7, G20, OECD a dalších subjektů, které nám umožňují společně řešit zásadní výzvy naší doby.

EU je připravena spojit své síly za účelem nových, hlubších a pružných forem spolupráce, která bude podporovat vzájemně výhodná partnerství, a posílí tak konkurenceschopnost a bezpečnost Evropy. EU bude i nadále konstruktivně jednat na základě mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

(1)

     Viz závěry Evropské rady ze dne 17. dubna 2024: „Evropská rada rovněž zdůrazňuje, že je třeba posílit vedoucí postavení EU v oblasti globálních digitálních záležitostí, a vyzývá Komisi a vysokého představitele, aby na toto téma vypracovali společné sdělení“ (s. 10).

(2)

     Budoucnost evropské konkurenceschopnosti: zpráva Maria Draghiho (2024).

(3)

     Sdělení Komise o ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti , COM(2025) 148.

(4)

     Sdělení Komise o Kompasu konkurenceschopnosti EU, COM(2025) 30 final.

(5)

     Viz zdroj WTO . 

(6)

     Sdělení Komise ze dne 28. května 2025 – „Strategie EU pro startupy a scaleupy“, COM(2025) 270.

(7)

     Viz Politický program digitální dekáda . 

(8)

     Jak je uvedeno ve sdělení Evropské komise o Unii dovedností, COM(2025) 90 final.

(9)

     Jak je uvedeno v závěrech Rady pro zahraniční věci o digitální diplomacii  z června 2023.

(10)

      Strategie ProtectEU ((COM)2025 148), společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 ,   Strategie unie připravenosti (JOIN(2025) 130), Strategický kompas (7371/22).

(11)

     Například: Europol .

(12)

     S USA a Indií.

(13)

     S Japonskem, Korejskou republikou, Singapurem a Kanadou.

(14)

     S Brazílií, Mexikem, Argentinou, Austrálií a západním Balkánem.

(15)

     S Indií, Japonskem, Korejskou republikou, Brazílií, Spojenými státy, Ukrajinou a Spojeným královstvím.    

(16)

     S partnery, jako je Tunisko, Egypt nebo Jordánsko.

(17)

     V současné době je k programu Horizont Evropa přidruženo devatenáct zemí uvedených zde . Kromě toho se očekává, že v roce 2025 se přidruží Švýcarsko, Korejská republika a Egypt, zatímco s Japonskem probíhají jednání o přidružení.

(18)

     Země přidružené k programu Digitální Evropa jsou uvedeny zde .

(19)

     Sdělení Komise: Nový plán růstu pro západní Balkán, COM(2023) 691.

(20)

     Další informace viz Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko .

(21)

      Nástroj pro Ukrajinu – Evropská komise . 

(22)

     Například Ukrajina a Moldavsko jsou po provedení příslušného acquis EU do vnitrostátního práva na cestě k vzájemnému udělení statusu účastníka na vnitřním trhu pro roamingu.

(23)

     Dohody o volném obchodu s rozsáhlými kapitolami o digitálním obchodu byly uzavřeny se Spojeným královstvím, Novým Zélandem a Chile a jednání probíhají s Indií, Indonésií, Thajskem, Filipínami a Malajsií.

(24)

     Dohoda o digitálním obchodu mezi EU a Singapurem byla podepsána dne 7. května 2025. Jednání o dohodě o digitálním obchodu s Koreou byla uzavřena v březnu 2025. Pravidla pro přeshraniční tok údajů s Japonskem, která doplňují dohodu o volném obchodu mezi EU a Japonskem, vstoupila v platnost v červenci 2024.

(25)

      https://international-partnerships.ec.europa.eu/policies/global-gateway/eu-latin-america-and-caribbean-digital-alliance_en . 

(26)

      https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/eu-and-africa-strengthen-cooperation-digital-transformation . 

(27)

      https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_22_6963 . 

(28)

     Od roku 2022 uvedla EU balíčky pro digitální ekonomiku v Nigérii, Kolumbii, Demokratické republice Kongo, Keni a na Filipínách.

(29)

      https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/clean-industrial-deal_cs . 

(30)

     EU uzavřela taková partnerství se Spojeným královstvím, Norskem, Moldavskem, Jižní Koreou, Japonskem, Albánií a Severní Makedonií.

(31)

     Mimo jiné poradní skupina pro podnikání pro Global Gateway .

(32)

      Digitální platforma pro rozvoj (D4D Hub) je platforma, jejímž cílem je posílit digitální spolupráci a koordinaci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a partnery v Africe, Asii a Tichomoří, Latinské Americe a Karibiku a v zemích sousedících s EU.

(33)

     Zastřešující iniciativa EU4Digital sdružuje programy financované EU, jejichž cílem je rozšířit výhody jednotného digitálního trhu na země Východního partnerství a západního Balkánu.

(34)

     Keňa, Tanzanie, Nigérie, Kolumbie, Brazílie. 

(35)

Soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G .

(36)

      Společné sdělení o Akčním plánu EU pro bezpečnost kabelů , JOIN(2025) 9 final.

(37)

     V souladu s doporučením Komise o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách , C(2024) 1181, a společným sdělením o posílení bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů , JOIN(2025) 9.

(38)

      Sdělení Komise o Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence , COM(2025)165.

(39)

      Vyberte si Evropu: EU je ideálním místem pro vaši vědeckou kariéru .

(40)

     Sdělení Komise o Strategii evropské hospodářské bezpečnosti, COM(2023) 20 final.

(41)

     Nařízení (EU) 2024/2847.

(42)

     Nařízení (EU) 2021/694.

(43)

     Součást sdělení Komise o Evropském rámci interoperability – Strategie provádění , COM(2017) 134.

(44)

     Vhodným příkladem je aplikační profil slovníku katalogu údajů , který se stal fakticky standardem, jenž usnadňuje harmonizované popisy metadat a bezproblémové přeshraniční sdílení údajů.

(45)

     Nařízení (EU) 2022/2065 o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022).

(46)

     Nařízení (EU) 2020/1828.

(47)

Nařízení (EU) 2016/679.

(48)

     Komplexní soubor nástrojů EU pro bezpečný a udržitelný elektronický obchod, COM(2025) 37 final.

(49)

      Tuniská agenda pro informační společnost , 18. listopadu 2005.


V Bruselu dne 5.6.2025

JOIN(2025) 140 final

PŘÍLOHA

společného sdělení Evropskému parlamentu a Radě

Mezinárodní digitální strategie pro Evropskou unii


       Příloha

Probíhající a plánovaná opatření

Cíl

Popis

Partnerská země / partnerský region / mnohostranné opatření

Orientační harmonogram

1.Bezpečná konektivita

Podpora konektivity v arktické oblasti

Konektivita v arktické oblasti má pro EU strategický význam. Pomůže snížit latenci údajů a usnadní důvěryhodné datové toky mezi EU, Grónskem, Kanadou, USA a Japonskem, poskytne alternativní kabelovou trasu a zvýší bezpečnost a odolnost kabelů mezi EU a jejími partnery. EU bude ve spolupráci se svými partnery usilovat o zlepšení podpory projektů, které prosazují nové trasy podmořských kabelů v regionu, a to s využitím Nástroje pro propojení Evropy, který má urychlit veřejné a soukromé investice.

Japonsko, USA, Kanada, Grónsko

2025–2030

Podpora bezpečné konektivity v zemích procesu rozšíření

Podporovat sladění se souborem opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G a podporovat přijetí legislativního rámce, který by umožňoval zavádět omezení pro vysoce rizikové dodavatele a/nebo jejich vyloučení.

země procesu rozšíření

průběžně

Podpora bezpečné konektivity v partnerských zemích strategie Global Gateway

Podporovat bezpečnou a důvěryhodnou konektivitu, včetně sítí 5G, podmořských kabelů a vesmírné konektivity, v souladu se souborem opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G a Akčním plánem EU o bezpečnosti kabelů z roku 2025 prostřednictvím diplomatických kontaktů, technické pomoci a finanční podpory v rámci strategie Global Gateway.

celosvětově

průběžně

Vnitrostátní a regionální pokyny pro zavádění sítí 5G a vytvoření souboru nástrojů pro konektivitu regionu Latinské Ameriky a Karibiku

Tyto pokyny se budou týkat bezpečnosti, problémů infrastruktury a prioritních případů použití v různých vnitrostátních podmínkách regionu Latinské Ameriky a Karibiku. Dalším klíčovým tématem bude vytvoření souboru nástrojů pro konektivitu regionu Latinské Ameriky a Karibiku, který poskytne praktické nástroje, osvědčené postupy a pokyny k řešení přeshraniční konektivity, bezpečné a odolné infrastruktury a hlavních výzev v oblasti konektivity. Patří sem společné vypracování realizovatelných doporučení, poskytování technické pomoci a podpora meziregionální koordinace pro zavádění sítí 5G.

země Latinské Ameriky a Karibiku

probíhá v rámci digitální aliance EU–Latinská Amerika a Karibik do 4. čtvrtletí 2027

Výroční konference na téma bezpečná konektivita

Případně uspořádat výroční konferenci na téma bezpečná konektivita, která by se konala v Bruselu, jejímž cílem by bylo prohloubit technické kontakty a porozumění příležitostem a bezpečnostním požadavkům na budoucí trasy, partnerství a financování, což by bylo možné promítnout do procesu strategie Global Gateway.

celosvětově

každoročně

2.Vznikající technologie

Umělá inteligence

Spolupráce v oblasti bezpečnosti umělé inteligence

Evropský úřad pro umělou inteligenci podepsal správní ujednání o spolupráci v oblasti bezpečnosti umělé inteligence se Singapurem a byly zahájeny dvoustranné výměny s dalšími instituty pro bezpečnost umělé inteligence s Japonskem, Koreou, Spojeným královstvím a Austrálií. Ujednání o spolupráci s partnerskými zeměmi, která je třeba dále rozvíjet, např. včetně témat, jako je podpora inovací a zavádění umělé inteligence a spolupráce v oblasti umělé inteligence ve veřejném zájmu (s Japonskem), bezpečnost umělé inteligence (s Indií a Kanadou) a aspekty správy a regulace (s Austrálií).

Evropský úřad pro umělou inteligenci bude pokračovat v prohlubování spolupráce v oblasti bezpečnosti umělé inteligence v rámci sítě institutů pro bezpečnost umělé inteligence, zejména při řešení bezpečnosti modelů umělé inteligence pro obecné účely, a to prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů, společného testování a hodnocení, vývoje nástrojů a srovnávacích kritérií, jakož i výzkumu v oblasti bezpečnosti umělé inteligence.

Japonsko, Korejská republika, Indie, Austrálie, Kanada, USA, Spojené království, Ukrajina, Moldavsko

západní Balkán, Afrika, Latinská Amerika a Karibik

průběžně

Globální partnerství v oblasti umělé inteligence a OECD

EU je zakládajícím členem Globálního partnerství v oblasti umělé inteligence a pokračuje v této iniciativě poté, co vytvořila integrované partnerství s pracovní skupinou OECD pro správu umělé inteligence (AIGO). Úřad pro umělou inteligenci zastává jedno z místopředsednických míst v pracovní skupině OECD pro správu umělé inteligence. Kromě toho je úřad pro umělou inteligenci zapojen do všech pracovních skupin OECD, které se zabývají umělou inteligencí, a aktivně se na této práci podílí.

mnohostranné

průběžně

G7 a G20

EU se bude i nadále aktivně zapojovat do diskusí o umělé inteligenci v rámci skupin G7 a G20. Patří sem hirošimský proces v oblasti umělé inteligence a jeho rámec pro podávání zpráv, jakož i Skupina přátel Hirošimy, což je dobrovolný rámec zemí podporujících duch hirošimského procesu v oblasti umělé inteligence s cílem dosáhnout bezpečné, zabezpečené a důvěryhodné umělé inteligence. Kromě toho bude EU nadále zkoumat možnost vypracování pokynů skupiny G7 pro umělou inteligenci ve vědě.

Jednou z priorit jihoafrického předsednictví skupiny G20 je umělá inteligence a inovace v úsilí o udržitelný rozvoj, což je prioritou v Africe, Asii a zemích Latinské Ameriky a Karibiku.

mnohostranné

průběžně

Fórum ministrů pro čistou energii

Korejská republika, která hostila 16. fórum ministrů pro čistou energii v roce 2025, učinila z tématu „umělá inteligence a energetika“ jedno ze svých prioritních témat. Evropská komise se aktivně zapojí do ministerského programu a prozkoumá mezinárodní spolupráci v oblasti digitalizace a umělé inteligence v energetice.

mnohostranné

průběžně

Výzkumná spolupráce v rámci programu Horizont Evropa

Přidružení řady partnerských zemí mimo EU k programu Horizont Evropa podpoří výzkumnou spolupráci v oblasti umělé inteligence a aplikovaný výzkum založený na umělé inteligenci.

země přidružené k programu Horizont Evropa

průběžně

Umělá inteligence ve veřejném zájmu

S partnerskými zeměmi v Africe a Latinské Americe a Karibiku (v návaznosti na alianci EU–Latinská Amerika a Karibik) podporuje EU v rámci iniciativy „umělá inteligence ve veřejném zájmu“ zavádění řešení umělé inteligence, jako je generativní umělá inteligence, přenos technologií a budování kapacit. EU rovněž podporuje vědeckou spolupráci a vývoj místních digitálních dvojčat založených na umělé inteligenci, která jsou základem rekonstrukce měst na Ukrajině.

Afrika, Latinská Amerika a Karibik, Asie a Tichomoří

Ukrajina

průběžně

Centrum umělé inteligence pro udržitelný rozvoj a spolupráce v oblasti umělé inteligence s aliancí Smart Africa

Centrum umělé inteligence pro udržitelný rozvoj je společně spravováno italským ministerstvem pro podniky a Made in Italy (MIMIT) a Rozvojovým programem OSN. Jeho cílem je posílit místní ekosystémy umělé inteligence ve spolupráci s africkými zeměmi.

Aliance Smart Africa zahájila činnost Africké rady pro umělou inteligenci, přičemž EU strukturuje svou spolupráci s touto aliancí v rámci strategie Global Gateway, která vychází ze správního ujednání mezi Evropskou komisí a aliancí Smart Africa a uplatňuje přístup Tým Evropa.

Afrika

průběžně

GovTech4all

Rozvoj řešení a pilotních projektů v oblasti umělé inteligence ve veřejném sektoru pro zlepšení rozhodování, poskytování služeb a interních administrativních úkolů. Účelem je podpořit a doplnit cíle nařízení o interoperabilní Evropě, jakož i širší cíle politiky v oblasti inovací ve veřejném sektoru a růstu startupů v Evropě.

EU, kandidátské a potenciální kandidátské země EU

4. čtvrtletí 2025/2026

Sítě 5G/6G

Sladěná výzva k výzkumu a inovacím v oblasti sítí 6G v roce 2026 

Spolupráce na výzkumu a inovacích v oblasti rádiové přístupové sítě 6G poháněné umělou inteligencí; jeden projekt ze společného podniku pro inteligentní sítě a služby, který zohledňuje jeden projekt z Japonska a Korejské republiky.

Japonsko a Korejská republika

projekt probíhá mezi lety 2027–2030 

Sladěná výzva k výzkumu a inovacím v oblasti sítí 6G 

Spolupráce na výzkumu a inovacích v oblasti sítí 6G zaměřená na fyzické vrstvy, pokročilé antény a rádiové přístupové sítě s umělou inteligencí.

Tchaj-wan 

potenciální sladěná výzva v roce 2026 nebo spolupráce mezi stávajícími projekty 

Zkušební prostředí sítí 5G

S cílem podpořit vývoj případů používání sítí 5G spolupracuje EU s Kostarikou na zkušebním prostředí sítí 5G, přičemž zařízení by měly poskytnout společnosti Nokia a Ericsson.

Kostarika

průběžně

Polovodiče

Společné výzkumné a inovační projekty v oblasti polovodičů

Výzkumné a inovační projekty v oblasti polovodičů financované společně Evropskou komisí, Japonskem a Korejskou republikou. Společně s Korejskou republikou se projekty zaměřují na rozvoj heterogenní integrace čipů a neuromorfních výpočetních technologií. S Japonskem jsou na rok 2026 plánovány výzvy týkající se náhrady per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, heterogenní integrace a čipletů, zařízení a procesů přesahujících 2 nanometry.

Japonsko, Korejská republika

průběžně

Mechanismus včasného varování v oblasti dodavatelského řetězce a veřejných dotací

Společný mechanismus včasného varování mezi Evropskou komisí, USA a Japonskem, zaměřený na identifikaci narušení dodavatelských řetězců, a mechanismus transparentnosti veřejných dotací pro odvětví polovodičů.

USA, Japonsko

průběžně

Přilákání talentů a kvalifikované pracovní síly

V rámci Rady EU–Indie pro obchod a technologie se EU a Indie zavázaly vytvořit specializovaný program, který usnadní výměnu talentů a podpoří dovednosti studentů a mladých odborníků v oblasti polovodičů.

Indie

průběžně

Kontaktní místo skupiny G7 pro polovodiče

Kontaktní místo skupiny G7 pro polovodiče se zabývá usnadňováním výměny informací a sdílením osvědčených postupů mezi členy skupiny G7 v otázkách, které mají dopad na polovodičový průmysl, včetně priorit předkonkurenčního průmyslového výzkumu a vývoje, udržitelné výroby, vlivu netržních politik a postupů a krizových koordinačních kanálů.

mnohostranné

průběžně

Světová rada pro polovodiče – GAMS (setkání vlád/orgánů na téma polovodičů)

Setkání vlád/orgánů na téma polovodičů je jedinečným místem, kde se scházejí vlády a průmyslové asociace, které dohromady zastupují 95 % světové výroby polovodičů (EU, USA, Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan a Čína), aby reagovaly na společné výzvy, kterým toto odvětví čelí. Evropskou unii zastupuje Evropská komise.

mnohostranné

průběžně

Kvantová a vysoce výkonná výpočetní technika

Spolupráce EU a Japonska v oblasti kvantové výpočetní techniky

Společné výzkumné a inovační projekty zaměřené na hybridní algoritmy kvantové vysoce výkonné výpočetní techniky a optimalizaci aplikací v oblastech společného zájmu, jako jsou biomedicína a environmentální vědy, a to v souladu s cíli společného podniku EuroHPC na podporu digitálního partnerství mezi EU a Japonskem

Japonsko

průběžně (2026–2029)

Výzkumné iniciativy v oblasti kvantových technologií mezi EU a Kanadou

Vytvořit společné projekty v oblasti kvantové výpočetní techniky, snímání a komunikace s využitím kanadské národní kvantové strategie a stávajících výzkumných center.

Kanada

průběžně (2023–2026)

Výzvy v oblasti kvantových technologií mezi EU a Korejskou republikou

Koordinovat výzvy ke společným projektům v oblasti kvantové výpočetní techniky, snímání a komunikace, posílit spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a sladit je se strategickými prioritami Korejské republiky v oblasti rozvoje kvantových technologií.

Korejská republika

2027–2030

Pracovní skupina G7 pro kvantové technologie

V rámci kanadského předsednictví skupiny G7 zřídit pracovní skupinu, která by zlepšila sdílení informací o vývoji v oblasti kvantových technologií a podporovala společné standardy.

mnohostranné

probíhá

Superpočítačová síť EU–Latinská Amerika a Karibik

Vytvořit silné partnerství s cílem sdružit zdroje vysoce výkonné výpočetní techniky v Latinské Americe a Karibiku a posílit jejich interoperabilitu a integraci s evropským ekosystémem vysoce výkonné výpočetní techniky.

Latinská Amerika a Karibik

možné zahájení na summitu Společenství latinskoamerických a karibských států a EU v roce 2025

3.Kybernetická bezpečnost

Pokrok v kybernetickém dialogu s partnerskými zeměmi

EU vede kybernetické dialogy s USA, Ukrajinou, Spojeným královstvím, Japonskem, Indií, Korejskou republikou a Brazílií. Kybernetická bezpečnost je rovněž předmětem jednání v rámci digitálních partnerství s Japonskem, Korejskou republikou, Singapurem a Kanadou a digitálních dialogů s Brazílií, Mexikem, Argentinou, Austrálií a západním Balkánem.

USA, Ukrajina, Spojené království, Japonsko, Indie, Korejská republika, Brazílie, Singapur, Kanada, Mexiko, Argentina, Austrálie, Moldavsko, západní Balkán

průběžně

Dohody o vzájemném uznávání týkající se kybernetické bezpečnosti produktů

Akt o kybernetické odolnosti stanoví požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky na vnitřním trhu. EU bude s příslušnými partnery pracovat na prozkoumání možností dohod o vzájemném uznávání v souvislosti s aktem o kybernetické odolnosti a příslušných rámců svých partnerů, které by usnadnily dodržování požadavků na kybernetickou bezpečnost produktů.

dvoustranná jednání

do začátku používání aktu o kybernetické odolnosti (konec roku 2027)

Rozšíření rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost na Ukrajinu a Moldavskou republiku

Změny dohod o přidružení týkající se účasti Ukrajiny a Moldavské republiky v programu Digitální Evropa připraví půdu pro rozšíření kybernetické rezervy EU na obě země.

země procesu rozšíření

průběžně

Zapojení do pracovní skupiny G7 pro kybernetickou bezpečnost

Komise zastupuje EU v pracovní skupině G7 pro kybernetickou bezpečnost. Komise bude mimo jiné pokračovat ve spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví v souladu s Evropským akčním plánem pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče (COM(2025) 10 final).

mnohostranné

průběžně

Posílení rámce OSN pro odpovědné chování států v kyberprostoru

Na půdě OSN a v rámci regionálních bezpečnostních orgánů bude EU i nadále prosazovat odpovědné chování států v kyberprostoru na základě rámce schváleného Valným shromážděním OSN. Patří sem dodržování mezinárodního práva, dodržování celosvětově uznávaných norem chování států v době míru, rozvoj opatření na budování důvěry a podpora států při budování kapacit pro provádění těchto rámcových prvků.

mnohostranné

průběžně

Zapojení do iniciativy proti ransomwaru

Komise zastupuje EU v mezinárodní iniciativě pro boj proti ransomwaru. EU bude pokračovat v aktivní účasti na mezinárodní iniciativě pro boj proti ransomwaru. Evropský akční plán pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče se navíc zavazuje k posílení spolupráce v oblasti mezinárodní iniciativy pro boj proti ransomwaru.

mnohostranné

průběžně

Budování kybernetických kapacit

EU realizuje externí projekty budování kybernetických kapacit s partnerskými zeměmi po celém světě. EU bude v těchto iniciativách pokračovat a upřednostní činnosti zaměřené na kyberkriminalitu a budování kybernetické odolnosti, včetně podpory budování strategických rámců, rozvoje schopností pro zvládání incidentů a zvyšování odborných znalostí prostřednictvím školení.

celosvětově

průběžně

LAC4

LAC4 je regionální centrum pro vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti kybernetické bezpečnosti v Latinské Americe a Karibiku. Účelem centra LAC4 je poskytovat odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality na podporu digitální transformace a spolupráce v Latinské Americe a Karibiku v boji proti kybernetickým hrozbám.

Latinská Amerika a Karibik

průběžně

Skupina odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti zemí EU a Latinské Ameriky a Karibiku

V rámci digitální aliance EU–Latinská Amerika a Karibik bude zřízena skupina odborníků složená z odborníků a aplikujících odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti, která bude podporovat výměnu osvědčených postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti mezi oběma regiony. Budoucí činnosti mohou zahrnovat institucionalizaci mechanismů pro rychlou mobilizaci odborníků na kybernetickou bezpečnost v případě kybernetických útoků a mimořádných událostí, jakož i budování kapacit.

Latinská Amerika a Karibik

průběžně (do 4. čtvrtletí 2027)

4.Digitální identity a digitální veřejná infrastruktura

Vzájemné uznávání elektronických podpisů a dalších služeb vytvářejících důvěru

Pokročit ve vzájemném uznávání elektronických podpisů a dalších služeb vytvářejících důvěru se třetími zeměmi s cílem vytvořit globální rámec pro důvěryhodnost. Patří sem vývoj souboru nástrojů a služeb zavádějících důvěryhodné zdroje pro globální uznávání důvěryhodných služeb a digitálních identit a odstraňování digitálních bariér prostřednictvím opětovného využívání a replikace infrastruktury evropských služeb vytvářejících důvěru na svém území.

Ukrajina, Moldavsko, západní Balkán, Egypt, Indie, Brazílie, Japonsko, Uruguay, členové Středoamerického integračního systému (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama)

průběžně (2025–2027)

Podpora spolupráce v oblasti digitálních veřejných infrastruktur na bázi evropské peněženky digitální identity

Prosazovat spolupráci v oblasti digitálních veřejných infrastruktur na podporu vytvoření škálovatelného souboru digitálních stavebních prvků a řešení s otevřeným zdrojovým kódem, které souvisejí s peněženkami digitální identity EU, a kromě toho prokázat interoperabilitu mezi peněženkou digitální identity EU a podobnými iniciativami ve třetích zemích, a to na základě praktických případů použití.

Japonsko, Indie, Singapur

mnohostranné

průběžně (2025–2027)

Připravit zavedení digitálních veřejných služeb v rámci jednotné digitální brány

Spolupracovat se zeměmi přistupujícími k EU na přípravě zavádění a vývoji interoperabilních řešení pro online správní postupy a pro technický systém založený na zásadě „pouze jednou“ v oblasti působnosti jednotné digitální brány. Tyto služby usnadňují podnikům a občanům přístup k podnikání, práci a životu v zemích EU.

západní Balkán, Moldavsko, Ukrajina

průběžně (2025–2030)

Normalizace řešení digitální identity

Cílem architektury a referenčního rámce pro evropské peněženky digitální identity je posloužit jako celosvětový příklad důvěryhodné a bezpečné identifikace s vysokou mírou jistoty. Bude pokračovat spolupráce mezi EU a podobně smýšlejícími zeměmi na vývoji společných norem pro identitu na základě modelu EU, a to i v rámci mezinárodních organizací.

Japonsko, Indie, Kanada

mnohostranné

průběžně (2025–2030)

Globální síť pro certifikaci v elektronickém zdravotnictví

Globální síť pro certifikaci v elektronickém zdravotnictví je iniciativa zaměřená na vytvoření standardizovaného, interoperabilního rámce pro pověření a certifikace v oblasti elektronického zdravotnictví. Cílem této sítě, kterou vytvořila Evropská komise v rámci boje proti onemocnění COVID-19 a později ji převzala WHO, je usnadnit bezpečnou a účinnou přeshraniční výměnu informací v oblasti zdraví (např. certifikáty COVID-19, digitální mezinárodní certifikát o očkování nebo profylaxi / žlutá knížka, očkovací průkaz, mezinárodní přehled údajů pacienta), podpořit globální zdravotní bezpečnost a zlepšit poskytování zdravotní péče.

celosvětově

průběžně (2025–2028)

5.Online platformy a integrita informačního ekosystému

Podpora sladění nařízení o digitálních službách / nařízení o digitálních trzích pro země přistupující k EU

Podporovat sladění legislativy zemí přistupujících k EU s nařízením o digitálních službách a nařízením o digitálních trzích EU.

Moldavsko, Ukrajina, západní Balkán

průběžně (2025–2027)

Tržiště a elektronické obchodování

Vyjádřit klíčové obavy EU (uzavřený trh digitálních služeb, nelegální zboží na čínských tržištích) a možné oblasti užší spolupráce (sdílení údajů o nelegálních čínských prodejcích) v souladu se správním ujednáním mezi EU a Čínou o spolupráci v oblasti bezpečnosti výrobků a akčním plánem pro bezpečnost výrobků prodávaných online.

Čína

průběžně (2025–2027)

Globální uplatňování právních předpisů o online platformách založené na lidských právech

Podporovat všeobecné zásady, na nichž jsou založeny nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích, v globálních nástrojích (včetně pokynů Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva k Úmluvě OSN o kyberkriminalitě)

OSN, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, UNESCO, OECD

průběžně (2025–2027)

Regionální uplatňování právních předpisů o online platformách založené na lidských právech

Upřednostnit regionální zapojení do provádění právních předpisů o online platformách založeného na lidských právech, pokud možno ve spolupráci s OSN, s cílem propojit tvůrce politik, regulační orgány a občanskou společnost.

ASEAN, Latinská Amerika a Karibik, země CEFTA

průběžně (2025–2027)

Pozorování sociálních médií volebními pozorovatelskými misemi EU,

Volební pozorovatelské mise EU zahrnují pozorování a chování sociálních médií během volebních procesů do celkového hodnocení integrity voleb.

celosvětově

průběžně

Rozvoj partnerství s cílem posílit odolnost proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování

Podporovat odolnost a technologické povědomí o incidentech zahraniční manipulace s informacemi a vměšování; odhalovat pachatele a zvyšovat jejich sankce.

celosvětově

průběžně


6.Správa internetu

Podpora inkluzivního mnohostranného modelu pro správu internetu budoucnosti  
 

Při jednáních v souvislosti s hodnocením Světového summitu o informační společnosti po dvaceti letech (WSIS+20) se EU snaží o větší zapojení, zejména ze strany partnerských zemí a komunit mladých lidí. Mezi témata patří podpora otevřeného internetu orientovaného na člověka a založeného na lidských právech, posílení mnohostranné správy a překonání nových digitálních rozdílů vytvořením funkčního spojení s cíli udržitelného rozvoje a Globálním digitálním paktem.

EU rovněž zapojí mládež do utváření budoucnosti správy internetu tím, že její pohled zahrne do nadcházejícího výročního dialogu s mladými lidmi o politice v oblasti digitálních technologií, podpoří informovanou účast, posílí občanskou odpovědnost v oblasti digitálních technologií a vybaví mladé vedoucí pracovníky nástroji k prosazování otevřeného, bezpečného a inkluzivního internetu.

mnohostranné

čtvrté čtvrtletí roku 2025

Úsilí v oblasti otevřeného, svobodného a udržitelného internetu 

EU bude podporovat odpovědnost, komplexní monitorování a prosazování svobody internetu na celém světě a zároveň posilovat otevřenost a udržitelnost internetové infrastruktury a posilovat postavení organizací občanské společnosti, aby mohly pohnat k odpovědnosti své vlády. Patří sem řešení zablokování internetu diplomatickou cestou a podpora politik, které zachovávají otevřený a propojený internet.

celosvětově

průběžně

Zlepšení bezpečnosti, odolnosti a otevřenosti internetu 

Provádět mnohostrannou strategii pro komplexní zavádění internetových norem v internetové infrastruktuře EU.

Mapovat vliv EU na Web 4.0: rozsáhle zmapovat potenciální příspěvky EU ke zdokonaleným nebo novým síťovým protokolům a řešením, které vyžadují a umožňují dopady klíčových technologií, jako je umělá inteligence, rozšířená realita (XR) / virtuální realita (VR), blockchain a kvantová výpočetní technika, jež v současnosti formují Web 4.0.

celosvětově

2026 až 2030

Podpora iniciativy Sada protokolů otevřeného internetu (Open Internet Stack) 

EU bude podporovat mezinárodní rozšíření a prohloubení iniciativy Sada protokolů otevřeného internetu (Open Internet Stack), což je základní struktura protokolů, jež umožňují komunikaci a sdílení informací na internetu, s cílem řešit potřeby partnerských zemí, včetně posílení důvěryhodnosti, snížení nákladů, zamezení proprietárnímu uzamčení, podpory přizpůsobitelnosti a integrace a prosazování hodnot, jako je soukromí, bezpečnost a ochrana údajů. 

celosvětově

průběžně