EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.2.2025

JOIN(2025) 9 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Akční plán EU o bezpečnosti kabelů

1.Úvod

Podmořské kabely, ať už slouží ke komunikaci, nebo k přenosu energie, plní pro evropská hospodářství i evropskou společnost kritické a strategické funkce. Propojují několik členských států, spojují ostrovy s kontinentálními územími EU a rovněž nejvzdálenější regiony, zámořské země a území, jakož i EU se zbytkem světa. Podmořské komunikační kabely přenášejí 99 % mezikontinentálního internetového provozu. Podmořské elektrické kabely, zejména propojovací vedení, umožňují integraci trhů členských států s elektřinou, posilují bezpečnost dodávek a přivádějí energii z obnovitelných zdrojů na moři na pevninu. K ochraně životně důležitých strategických zájmů EU je nezbytné jednat v oblasti jejich odolnosti a bezpečnosti.

Ačkoli podmořské kabely mohou být poškozeny neúmyslně, situace pozorovaná v posledních měsících zejména v Baltském moři naznačuje, že se tato kritická infrastruktura stále častěji stává terčem úmyslných nepřátelských aktů. Poškozením celistvosti kabelů dochází k narušení základních funkcí a služeb v EU, což ovlivňuje každodenní život občanů. Vzhledem k tomu, že se podmořské kabely nacházejí ve Středozemním moři, Atlantském oceánu, Severním moři, Černém moři a Baltském moři, představují takové akty sabotáže, které mohou být součástí rozsáhlejších hybridních kampaní, významné riziko pro bezpečnost EU a všech jejích členských států.

Bezpečnost a odolnost podmořských kabelových infrastruktur EU jsou prvořadé a musí být výrazně posíleny 1 . Dne 9. února 2025 u příležitosti Dne energetické nezávislosti Pobaltí ve Vilniusu stanovila předsedkyně von der Leyenová čtyři priority pro zabezpečení naší kritické síťové infrastruktury, které se zaměřují na předcházení incidentům, jejich odhalování, reakci na ně a nápravu, jakož i na odrazující účinek. Tento akční plán EU pro kabelovou bezpečnost navrhuje jasný přístup založený na těchto čtyřech prioritách, který má dále zvýšit odolnost a bezpečnost podmořských kabelů, a to jak v oblasti komunikační, tak elektrické kabelové infrastruktury.

Schopnost EU předcházet těmto incidentům, odhalovat je, reagovat na ně, zotavovat se z nich a odrazovat od nich ukáže, jak můžeme těmto výzvám čelit koordinací a solidaritou na úrovni EU a v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími partnery. Ačkoli je ochrana kritické infrastruktury především úkolem členských států, vzhledem k přeshraniční povaze a hospodářskému významu podmořských kabelů je k zajištění komplexního přístupu k bezpečnosti v celé EU nezbytné přijmout důraznější opatření na úrovni EU, která by podpořila nejvíce dotčené členské státy a doplnila vnitrostátní opatření. Byť se tento akční plán zaměřuje především na podmořské kabely, některá z jeho opatření by mohla být využita nebo rozšířena pro účely posílení bezpečnosti jiných námořních kritických infrastruktur, jako jsou potrubí nebo větrné elektrárny na moři.

Tento akční plán je koncipován v rámci celého cyklu odolnosti: předcházení incidentům, jejich odhalování, reakce na ně a náprava a odrazující účinek. EU musí rušivým incidentům především předcházet a zvýšit svou odolnost vůči hrozbám a zranitelnosti podmořských kabelových infrastruktur. Musí také zvýšit svou kapacitu odhalování, aby byla schopna co nejdříve identifikovat a předvídat hrozby. Pokud dojde k incidentu, musí EU zvýšit svou schopnost reagovat koordinovaně a solidárně s nejvíce postiženými členskými státy. EU musí zejména rozvinout správné kapacity pro co nejrychlejší zotavení se z jakéhokoli incidentu. V neposlední řadě musí EU posílit svou odrazující pozici. Bude jednat na ochranu bezpečnosti kritické námořní infrastruktury a povede subjekty s nekalými úmysly k odpovědnosti, včetně opatření proti „stínové flotile“.

Tato práce navazuje na několik již probíhajících činností EU, které přispívají k bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů. Tyto činnosti se zaměřují zejména na budování kapacity (financování digitální a energetické infrastruktury v rámci Nástroje pro propojení Evropy), předvídání rizik (doporučení o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách 2 ), přijímání opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik a oznamování významných incidentů (směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti – směrnice NIS 2 3 ) a posilování jiné než kybernetické fyzické odolnosti kritických subjektů (směrnice o odolnosti kritických subjektů 4 ).

Kromě toho je tento akční plán vzhledem ke svým jasným civilně-vojenským důsledkům od počátku koncipován jako iniciativa, která se bude plně doplňovat s probíhajícími aktivitami NATO 5 . Dále přispěje k připravované strategii vnitřní bezpečnosti, Strategii unie připravenosti a bílé knize o budoucnosti evropské obrany, přičemž její jádro bude založeno na všech rizicích a meziresortním přístupu, který doporučila zpráva zvláštního poradce Sauliho Niinistöa z roku 2024 6 .

2.Předcházení incidentům: zvýšení odolnosti a připravenosti EU

Prvním cílem akčního plánu je snížit počet a dopad rušivých incidentů a ztížit jakémukoli subjektu s nekalými úmysly ohrožení bezpečnosti Unie. To vyžaduje jak opatření ke zvýšení odolnosti a bezpečnosti podmořských kabelů, tak i zvýšení investic do zavádění nových kabelů.

2.1 Provádění právního a bezpečnostního rámce

EU zavedla horizontální bezpečnostní rámec sestávající ze směrnice o odolnosti kritických subjektů a směrnice NIS 2. Podle směrnice o odolnosti kritických subjektů musí členské státy přijmout opatření k posílení odolnosti kritických subjektů a ochrany kritické infrastruktury. Tato směrnice se vztahuje na rizika způsobená člověkem i přírodní rizika. Členské státy musí zejména určit kritické subjekty, provést posouzení rizika 7 a přijmout strategii odolnosti. Jakmile budou kritické subjekty určeny, budou muset přijmout opatření k posílení odolnosti, jako je předcházení vzniku incidentů, zajištění přiměřené fyzické ochrany svých prostor a kritické infrastruktury, odezva na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, jakož i zotavení se z incidentů.

Podle směrnice NIS 2 musí subjekty, které jsou poskytovateli digitální infrastruktury a služeb a provozují podmořské kabely (například telekomunikační nebo digitální společnosti), chránit své sítě a informační systémy i fyzické prostředí těchto systémů před jakoukoli událostí, včetně škod způsobených člověkem nebo rizik pro životní prostředí. Členské státy jsou rovněž povinny zahrnout ochranu podmořských komunikačních kabelů do vnitrostátních strategií kybernetické bezpečnosti a zmapovat potenciální rizika a zmírňující opatření k zajištění nejvyšší úrovně jejich ochrany proti všem rizikům. Vzhledem k tomu, že jsou požadavky směrnice NIS 2 považovány přinejmenším za rovnocenné požadavkům směrnice o odolnosti kritických subjektů, a aby se zabránilo zdvojování a zbytečné administrativní zátěži subjektů z odvětví digitální infrastruktury určených v rámci směrnice o odolnosti kritických subjektů, použijí se pouze opatření směrnice NIS 2 týkající se řízení rizik a povinnosti oznamování incidentů 8 . Incidenty postihující podmořské komunikační kabely by proto měly být hlášeny týmu CSIRT 9 nebo příslušnému orgánu.

Aby se zvýšil dopad těchto horizontálních bezpečnostních rámců, je důležité, aby se na všechny aktéry a subjekty důležité pro posílení odolnosti podmořských kabelů vztahovala bezpečnostní opatření ve všech členských státech jednotným a soudržným způsobem. Za tím účelem Komise vyzývá všechny členské státy, aby zajistily, že se na všechny provozovatele podmořských komunikačních infrastruktur budou vztahovat vnitrostátní právní předpisy provádějící rámec směrnice NIS 2. Kromě plnění právních povinností vyplývajících ze směrnice o odolnosti kritických subjektů se členské státy dále vyzývají, aby v každém případě zahrnuly subjekty poskytující základní služby podmořských elektronických komunikací a přenosu elektřiny do své strategie pro posílení odolnosti kritických subjektů a do posuzování rizik základních služeb a aby příslušné subjekty provozující tuto infrastrukturu určily jako kritické. Bezodkladnou prioritou by mělo být okamžité a úplné provedení uvedených právních aktů členskými státy.

Komise rovněž zahájila cílenější přístup k podmořským komunikačním kabelům prostřednictvím svého doporučení o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách 10 . Doporučení poskytuje strategický politický rámec EU pro posouzení rizik pro tyto komunikační infrastruktury a pro stanovení zmírňujících opatření. Předpokládá, že Komise a členské státy provedou mapování a analýzu stávajících a plánovaných infrastruktur a pravidelné konsolidované celounijní posouzení rizik, zranitelností a závislostí podmořských kabelových infrastruktur.

Doporučení dále stanoví vypracování „souboru nástrojů pro kabelovou bezpečnost“, v němž budou stanovena zmírňující opatření, která by členské státy měly přijmout s cílem snížit zjištěná rizika, zranitelnosti a závislosti. Expertní skupina 11 , která byla vytvořena za účelem realizace doporučení, se v současné době této práci věnuje, provádí posouzení rizik a vypracovává rizikové scénáře pro podmořské kritické infrastruktury. Po přijetí mohou být zejména rizikové scénáře pravidelně podrobeny zátěžovým testům. Na základě práce provedené v rámci posuzování rizik v návaznosti na výzvu z Nevers 12 by posuzování rizik mělo zaujmout široký přístup, který by zahrnoval také závislosti dodavatelského řetězce a zajišťoval včasné dodávky náhradních dílů v objemu dostatečném pro zavádění kabelů.

Komise navrhne financovat testování připravenosti / zátěžové testy komunikačních kabelů prostřednictvím nařízení o kybernetické solidaritě, přičemž se v rámci programu EU Digitální Evropa počítá s celkovou částkou 30 milionů EUR na opatření v oblasti připravenosti v kritických odvětvích do roku 2027. První výzva pro členské státy se očekává v tomto roce.

Elektrické kabely jsou navrženy a instalovány na dobu životnosti nejméně 40 let s nutností minimálních zásahů a zahrnují ochranu proti rybolovným činnostem, takže jsou již poměrně odolné, mimo jiné díky zesílení pancíře kabelů a jejich uložení do země. Jak je uvedeno v doporučení Rady z roku 2022 o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury 13 , měl by být dále rozvíjen potenciál provádění zátěžových testů na vnitrostátní úrovni, neboť takové testy by mohly být užitečné pro posílení odolnosti kritické infrastruktury, včetně podmořských kabelů. Aby byla dále zaručena jejich bezpečnost, vyžaduje nařízení o rizikové připravenosti 14 zjišťování scénářů elektroenergetických krizí, včetně krizí vzniklých v důsledku úmyslných útoků, a následné přijetí opatření ze strany členských států k předcházení krizím a ke zmírnění jejich účinků, pokud k nim přesto dojde. Členské státy a provozovatelé soustav nebo jiní vlastníci a provozovatelé energetické infrastruktury by navíc měli zajistit, aby elektrické kabely byly navrženy a instalovány tak, aby byla maximalizována jejich bezpečnost.

A konečně by takové posouzení rizik a zátěžové testy měly být doplněny koordinovanými cvičeními zaměřenými na bezpečnost a odolnost podmořských kabelových infrastruktur. Strategie EU pro námořní bezpečnost (EUMSS) 15 zahrnuje také řadu opatření týkajících se cvičení v oblasti námořní bezpečnosti, mimo jiné s cílem posílit dohled nad kritickou námořní infrastrukturou a její ochranu. Předpokládá účast námořnictva členských států, pobřežní stráže a dalších příslušných orgánů, jakož i agentur EU. EU bude rovněž co nejlépe využívat stávající cvičení zaměřená na námořní bezpečnost a hybridní hrozby, a to ve spolupráci s partnery, zejména s NATO.

2.2 Posílený investiční rámec EU

K posílení odolnosti podmořských kabelů je nanejvýš důležité dále zvýšit investice EU do podmořských kabelových infrastruktur a zaměřit se na zvýšení redundance kabelů, jakož i na bezpečnost a kapacity pro opravu. Vzhledem k charakteristice trhů s energetickými a datovými kabely je třeba vyvinout další úsilí ke snížení závislosti na subjektech mimo EU – včetně některých, které EU považuje za vysoce rizikové prodejce.

Proto Komise navrhne investiční rámec EU pro kabelové infrastruktury EU, které jsou důležité pro odolnost a bezpečnost EU. Tento investiční rámec bude zohledňovat úvahy o ekonomické bezpečnosti, které jsou rozvíjeny společně s členskými státy.

2.2.1 Projekty evropského zájmu v oblasti kabelové infrastruktury pro telekomunikace

Prostřednictvím programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií již Evropa disponuje účinným nástrojem financování podmořských komunikačních kabelových infrastruktur. S 30 novými projekty podepsanými v prosinci 2024 program nyní disponuje portfoliem čítajícím 51 projektů v hodnotě 420 milionů EUR, které mají posílit páteřní síť Unie a propojit EU s partnerskými třetími zeměmi.

Přesněji řečeno, díky těmto investicím Komise posílila přítomnost EU na trasách do Afriky, na Blízký východ, ve střední a východní Evropě, v Atlantiku a v severském regionu včetně Baltského moře, kde bylo právě investováno 35,6 milionu EUR do osmi specifických podmořských datových kabelů.

Obrázek: Projekty v oblasti kabelové infrastruktury financované ve výzvách 1–3 v rámci programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií. Mapa se může vyvíjet v závislosti na skutečném provádění programu.

V letech 2025–2027 bude v rámci Nástroje pro propojení Evropy do digitálních infrastruktur, včetně podmořských kabelů, investováno dalších 540 milionů EUR a v rámci stávajícího víceletého finančního rámce se dosáhne celkové výše téměř 1 miliardy EUR.

Jak se předpokládá v doporučení o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách, očekává se, že expertní skupina předloží návrh seznamu strategických projektů evropského zájmu v oblasti kabelové infrastruktury. Tyto projekty by mohly být upřednostněny a urychleně financovány Unií, při doplnění vnitrostátními prostředky a případně soukromým financováním v souladu s kritérii doporučení a pravidly Unie pro financování a státní podporu. V dané souvislosti Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přezkoumá nařízení o Nástroji pro propojení Evropy (část V přílohy), aby vytvořila jasný rámec pro investice do podmořských kabelů v rámci Nástroje pro propojení Evropy, který bude odrážet priority navržené expertní skupinou a bude vycházet z důkladné analýzy skutečných potřeb odolnosti, například na úrovni členských států nebo mořské oblasti. Je nanejvýš důležité upřednostnit projekty, které jsou významné z hlediska odolnosti a strategie, ale které by soukromí investoři pravděpodobně nepovažovali za financovatelné a samostatně realizovatelné. Komise proto zahájí zvláštní dialog s odvětvím, soukromými investory, jakož i s Evropskou investiční bankou a národními podpůrnými bankami a institucemi, aby prozkoumala možné způsoby společného financování projektů evropského zájmu v oblasti kabelové infrastruktury. Záměrem je dohodnout se na smluvním rámci pro zapojení finančních partnerů, kteří budou kombinovat granty z Nástroje pro propojení Evropy s neunijním rozpočtem za účelem financování kabelových infrastruktur (nástroj kombinování zdrojů s vnitrostátním financováním a soukromými investicemi).

Mohla by být dále prozkoumána kombinace stávajících fondů, které mohou podporovat digitální infrastrukturu, včetně Nástroje pro propojení Evropy, Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), Nástroje předvstupní pomoci (NPP) a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Investice v rámci strategie Global Gateway by měly být rovněž prováděny tak, aby se posílila odolnost EU, zejména při propojování nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území. Jak je uvedeno v doporučení o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách, vyžaduje to sladění různých zdrojů financování na úrovni EU a silnou koordinaci, aby EU jednala v rámci přístupu „tým Evropa“. Konkrétně by to mohlo být realizováno koordinací investic do různých segmentů kabelů podle oblastí působnosti příslušných programů (konektivita EU a mezinárodní trasy). To se vztahuje také na investice do příslušných podpůrných rámců (např. budování kapacit, právní poradenství).

2.2.2 Projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu v oblasti elektroenergetiky

Pokud jde o elektrické kabely, regulační rámec EU pro transevropské energetické sítě (TEN-E) stanoví komplexní proces výběru projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu se třetími zeměmi. EU již vybrala 100 projektů společného zájmu v oblasti elektroenergetiky a usnadnila jejich povolování a výstavbu, mimo jiné i prostřednictvím finančních prostředků – zejména z fondu CEF – části věnované energetice, odkud bylo do energetické infrastruktury EU investováno více než 8 miliard EUR, většinou do elektrických kabelů. Největší granty, které fond CEF z části věnované energetice financoval, jsou tyto (všechny v oblasti elektroenergetiky):

·synchronizace v Pobaltí: 1,23 miliardy EUR celkových výdajů > EE, LT, LV, PL,

·propojovací vedení Great Sea Interconnector (podmořské): 658 milionů EUR > CY, EL,

·energetický ostrov Bornholm (podmořský): 645 milionů EUR > DE, DK,

·Biskajský záliv (podmořský): 578 milionů EUR > ES, FR,

·propojovací vedení Celtic Interconnector (podmořské): 531 milionů EUR > FR, IE.

Elektrizační infrastruktura již nyní čelí naléhavé potřebě dalšího a rychlejšího rozšiřování, aby podpořila cíle EU v oblasti klimatu a energetiky. V listopadu 2023 Komise zveřejnila akční plán EU pro elektrizační soustavy, v němž je uvedeno čtrnáct nelegislativních opatření zaměřených na posílení investičního rámce pro elektrizační soustavy. Tato opatření mají být dokončena do poloviny roku 2025. EU musí více investovat do modernizace a rozšíření své sítě infrastruktury pro přenos a distribuci energie a urychlit investice do elektroenergetiky. V příštích letech bude zapotřebí investovat do elektrizačních soustav přibližně 530–540 miliard EUR, což představuje v průměru 77 miliard EUR ročně. To je výrazně více než 85 miliard EUR investovaných v letech 2021–2023. Cílem evropského balíčku pro elektrizační soustavy bude rovněž dále usnadnit investice do infrastruktury elektrizačních soustav a zabránit účasti nedůvěryhodných třetích zemí na kritických elektrických kabelech.

Pokud jde o region Baltského moře, Komise usnadnila propojení a integraci severní Evropy do evropského trhu s energií a zaměřila se na odstranění energetické izolace pobaltských států a Finska. Za posledních patnáct let bylo v tomto regionu z prostředků EU investováno více než 2,7 miliardy EUR. Podmořská propojovací vedení hrají v této energetické integraci a při zajišťování bezpečnosti dodávek v regionu klíčovou úlohu. Baltské moře s potenciálem obnovitelných zdrojů energie na moři o výkonu 91 GW bude navíc jednou z klíčových oblastí pro rozvoj výroby a infrastruktury obnovitelných zdrojů energie na moři v EU. To vše představuje významný rozvoj a diverzifikaci infrastruktury s přímým dopadem na snížení zranitelnosti těchto sítí.

2.2.3 Inteligentní kabely a včasné varování

Inteligentní kabelové systémy nabízejí zajímavou perspektivu pro předcházení útokům a odhalování incidentů. Mohou být použity jako rozsáhlé geografické sítě senzorů pro monitorování aktivit v okolí, předvídání hrozeb a zranitelnosti, které fungují jako systém včasného varování pro ochranu samotné kabelové infrastruktury a okolí, a to jak pro civilní (např. monitorování životního prostředí), tak pro vojenské účely.

Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií podporuje inteligentní kabely v pracovním programu na období 2024–27. Doporučení o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách obsahuje také odkazy na senzorové a monitorovací systémy, jakož i na zavádění a používání inovativních řešení pro odhalování a odvracení hrozeb. Nařízení o TEN-E rovněž podporuje přeshraniční inteligentní elektrické sítě a Nástroj pro propojení Evropy z části věnované energetice již umožnil financování takových projektů ve výši 410 milionů EUR, většinou prací.

Kromě primárního využití jako širokopásmových kabelů mohou být inteligentní komunikační kabelové systémy použity jako páteřní sítě pro propojení podvodních zdrojů, jako jsou dokovací stanice (spuštění, zotavení se, přenos dat) pro podvodní vozidla a systémy bez posádky, pro provádění průzkumu mořského dna, opravárenské funkce, dohled atd. V dlouhodobém horizontu lze v rámci budoucích programů EU počítat s rozšířením loďstva o tato moderní vozidla a zařízení, s jejich interoperabilitou s moderními plavidly a s jejich provozní podporou.

Studie proveditelnosti budou zahájeny v rámci Nástroje pro propojení Evropy v úzké koordinaci s Evropským obranným fondem a Evropským námořním, rybářským a akvakulturním fondem (ENRAF). Projekty BlueInvest již běží a zabývají se pozorováním pod vodou, oznamováním odhalení a dohledem, zejména řešeními pro spouštění a dokování autonomních podvodních robotů, jakož i využitím technologií inteligence hejna. Koordinace bude zajištěna také s příslušnými finančními prostředky programu Horizont Evropa, zejména prostřednictvím specializované činnosti „příprava pokroku v oblasti podmořských kabelových infrastruktur“.

Komise zřídí odvětvové fórum, které bude konzultovat nejvýznamnější aktéry a obchodní sdružení v oblasti technologií podmořských kabelů s cílem navrhnout odvětvový plán pro zavádění technologií dohledu a ochrany pro podmořské kabelové infrastruktury. S touto prací bude úzce spojena expertní skupina členských států zřízená za účelem realizace doporučení.

3.Odhalování: zvýšení schopnosti EU monitorovat a odhalovat hrozby

Nedostatečná spolupráce na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni může být dnes zneužita v rámci hybridní kampaně, která využívá roztříštěnosti různých vrstev mechanismů dohledu, což umožňuje vyhnout se odhalení a přijít s věrohodným popřením. Rychlé odhalení v reálném čase se ukázalo být jedním ze základů boje proti sabotážím podmořských kabelů. Nedávné incidenty v Baltském moři byly odhaleny téměř v reálném čase, což umožnilo zastavit plavidlo dříve, než došlo k dalším škodám. Hlavní výzvy spočívají ve stanovení úmyslu, jakož i v analýze předpovědí a indikátorů hrozeb.

3.1 Podpora integrovaného mechanismu dohledu nad podmořskými kabely

V současné době neexistuje kapacita pro účinné monitorování všech rozměrů hrozeb týkajících se podmořských kabelů a pro vytvoření jednotného a integrovaného situačního obrazu na úrovni mořské oblasti. Aby bylo možné vydávat včasná varování, je nezbytné, aby několik systémů spolupracovalo a spojovalo údaje dostupné na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

Situační obraz EU pro bezpečnost námořních infrastruktur by mohl těžit z činností několika systémů, jako jsou integrované námořní služby 16 pro námořní dohled a znalost situace na moři, které spadají pod Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA). Dodatečné informace přinášejí další systémy, jako je síť MARSUR (námořní dohled) pro námořnictva členských států v rámci Evropské obranné agentury pro vyhodnocenou námořní situaci, EUROSUR, integrovaný rámec provozovaný agenturou Frontex pro výměnu informací a operativní spolupráci v rámci evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakož i dobrovolné společné prostředí pro sdílení informací (CISE) pro námořní oblast, které spravuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost. Je třeba propojit a sloučit kapacity všech těchto rámců, hledat synergie, vycházet z již fungujících řešení a vyhnout se zdvojování. Kromě toho může přispět i zpravodajská analýza vydávaná společnou zpravodajsko-analytickou složkou (SIAC) a poskytovat strategické posouzení pro zlepšení širší znalosti situace.

Na podporu úsilí členských států Komise navrhuje podpořit vývoj a zavádění integrovaného mechanismu dohledu nad podmořskými kabely v jednotlivých mořských oblastech s dobrovolnou účastí členských států. Cílem je podpořit členské státy, které jsou k tomu svolné, aby na důvěryhodné regionální úrovni mořské oblasti propojily a sloučily údaje pocházející z několika zdrojů, včetně EMSA, členských států, soukromých provozovatelů, inteligentních kabelů, odvětví lodní dopravy nebo obranných kanálů. To by následně mohlo přinést včasnou a přesnou znalost situace pro posílené odhalování a monitorování, a to i pro hlídkující lodě. To by umožnilo včasné odhalení hrozeb s cílem zkrátit dobu reakce, umožnit nápravná opatření (např. zajištění) a zvýšit schopnost přičítat odpovědnost. Ačkoli se tento přístup zaměřuje především na podmořské kabely, mohl by být využit i na podporu zvýšeného dohledu a situačního obrazu pro bezpečnost jiných námořních kritických infrastruktur, jako jsou potrubí nebo větrné elektrárny na moři.

Regionální střediska pro mořské oblasti by mohla využívat různé služby a nástroje EU, jako jsou:

·Včasné odhalování podezřelých námořních aktivit (zájmových plavidel) v okolí kabelů (prostřednictvím vývoje softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a specifické umělé inteligence) na základě behaviorální analýzy a analýzy provozu, které jsou k dispozici například v EMSA, jakož i zónového monitorování („geofencing“). Pokud se na tom zúčastněné členské státy dohodnou, mělo by být možné integrovat vojenské systémy dohledu a údaje.

·Posílené služby vesmírného dohledu, které pečlivě monitorují aktivitu zájmových plavidel díky službě námořního dohledu Copernicus realizované prostřednictvím EMSA; což by mělo zahrnovat přesný dohled a stálé/pravidelné sledování nejcitlivějších oblastí, což umožní nová služba veřejné správy EU pro pozorování Země.

·Specializované služby dohledu, jako jsou drony (vzdušné, hladinové a podvodní), se schopností sledovat, vystopovat a monitorovat zájmová plavidla, zejména v případě odhalení podezřelé aktivity, s využitím a rozšířením kapacity agentury EMSA pro zadávání zakázek na takové služby, přičemž se uplatní zkušenosti získané s rescEU 17 .

·Monitorování sítě v reálném čase: používání softwarových nástrojů, jako jsou systémy řízení bezpečnostních informací a událostí (SIEM), k odhalování anomálií v datovém provozu, které mohou naznačovat narušení nebo pokusy o neoprávněný přístup.

·Systémy detekce narušení (IDS): specializované systémy pro monitorování aktivit na fyzické a datové vrstvě, které identifikují neoprávněné zásahy nebo podezřelé aktivity v blízkosti pozemních stanic nebo opakovačů.

Kromě toho bude SIAC na základě zpravodajských informací získaných od členských států a za koordinace a podpory Satelitního střediska Evropské unie (Satcen) na žádost SIAC vypracovávat pravidelné zprávy o podezřelých plavidlech a hrozbách pro podmořské kabelové infrastruktury.

V nejbližší době je nezbytné zajistit, aby přístup k systémům a službám EMSA měly všechny příslušné orgány na vnitrostátní úrovni. V zájmu dalšího posílení znalosti o námořní oblasti Komise ve spolupráci s EMSA a členskými státy prozkoumá možnosti urychlení zavedení dobrovolného společného prostředí pro sdílení informací (CISE) s cílem plně využít jeho potenciál a vyzve více členských států, aby se k němu připojily.

V krátkodobém horizontu je již možné spustit specializovaný regionální integrovaný mechanismus dohledu zaměřený na Baltské moře. Toho lze dosáhnout využitím otevřené výzvy v rámci programu Digitální Evropa (22 milionů EUR) na vytvoření přeshraničních bezpečnostních operačních středisek. Toto první regionální centrum dohledu by mohlo být testovacím prostředím pro integraci všech příslušných údajů, služeb, sítí a subjektů v jednotlivých mořských oblastech. Ve střednědobém horizontu by se tento přístup mohl rozšířit na další mořské oblasti.

Prostřednictvím rámcového programu EU pro výzkum již byly investovány značné prostředky do vývoje inovativních technologií pro odhalování a znalost situace, které jsou k dispozici pohraniční stráži, policii, provozovatelům kritické infrastruktury a dalším vnitrostátním orgánům 18 . Komise bude i nadále podporovat vývoj a zavádění technologických řešení pro posílení schopnosti odhalovat incidenty a účinně využívat tyto informace. Podnětem k tomu bude souhrnná zpráva, kterou Komise vypracuje v roce 2025.

3.2 Civilní a vojenský přístup

Pro účinnost mechanismu je zásadní zajištění silného civilně-vojenského přístupu. Znalost situace v námořní oblasti, dohled a zákaz vplutí vyžadují nejmodernější námořní schopnosti. Členské státy by měly dále investovat do rozvoje, pořizování a provozování takových schopností koordinovaným způsobem s podporou EU, s využitím Evropského obranného fondu pro výzkum a vývoj a navrhovaného Programu pro evropský obranný průmysl pro společné akvizice.

Konkrétněji by se vojenský rozměr integrovaného mechanismu dohledu – a zejména využívání znalosti podvodní situace – mohl řešit v rámci obranných projektů společného zájmu, jak je navrženo v budoucím Programu pro evropský obranný průmysl. Měly by se urychlit projekty rozvoje schopností v námořní oblasti v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) a v rámci Evropské obranné agentury (EDA).

Finanční prostředky z Evropského obranného fondu by mohly být využity také na vývoj vnitrostátních senzorů pro prediktivní analýzu hrozeb, ale také na vesmírné kapacity odhalování vnitrostátních rádiových kmitočtů, které by umožnily rychlejší odhalení zájmových plavidel. Z tohoto hlediska je Komise připravena spolupracovat s členskými státy na zavedení sítě vnitrostátních podmořských senzorů (vibrace, změny tlaku nebo neobvyklá aktivita v blízkosti kabelu), inteligentních bójí (monitorování akustické rozpoznatelnosti k odhalení potenciálních hrozeb, jako jsou lodní kotvy) nebo využití optických kabelů jako senzoru (distribuované akustické snímání).

Komise v rámci Kosmického programu EU začlení vesmírné kapacity odhalování rádiových kmitočtů, které doplní využití stávajících zařízení a údajů od provozovatelů podmořských zařízení. Podmořské optické a elektrické kabely a větrné elektrárny na moři rovněž nabízejí významné příležitosti pro shromažďování podmořských údajů. Klíčem k využití tohoto potenciálu je úzká spolupráce mezi soukromými provozovateli a vojenským sektorem. 

Úloha soukromých subjektů je pro zvýšení kapacity odhalování prvořadá. Soukromé subjekty by měly být povzbuzovány k tomu, aby posílily (dobrovolné nebo regulatorní) oznamování incidentů. Informace o těchto incidentech, včetně těch, které nesplňují právními předpisy stanovenou oznamovací povinnost, by měly být okamžitě sdíleny se všemi dotčenými členskými státy. Například začlenění této funkce do regionálních center by umožnilo rychlejší reakci a zajištění a zabránilo by dalším přerušením kabelů a incidentům ze strany stejného plavidla.

4.Reakce na incidenty a zotavení se z incidentů: silnější spolupráce a solidarita v rámci EU

4.1 Reakce: směrem ke koordinovanější reakci na krize

Pokud dojde k incidentu na podmořském kabelu, může být aktivováno několik krizových rámců. Plán EU pro kritickou infrastrukturu z roku 2024 19 je zaměřen na zlepšení koordinace a reakce na úrovni EU na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem, která spadají do oblasti působnosti směrnice o odolnosti kritických subjektů. Plán kybernetické bezpečnosti, který je v současné době předmětem přezkumu, se vztahuje na krize v důsledku rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů, které ovlivňují dostupnost sítí a informačních systémů pro odvětví spadající pod směrnici NIS 2, včetně sabotáže podmořských kabelů. Odvětvové právní předpisy v oblasti energetiky, například pro odvětví elektroenergetiky a plynárenství, obsahují zvláštní operativní ustanovení pro řešení krizí, do nichž jsou přímo zapojeni i techničtí odborníci z členských států.

Nedávné incidenty v Baltském moři ukázaly, že je zapotřebí přizpůsobenější a koordinovanější reakce s využitím synergií mezi těmito různými rámci krizového řízení. Zejména vzhledem ke specifické povaze podmořských kabelů a civilně-vojenskému rozměru těchto incidentů je důležité, aby členské státy účinně využívaly stávající mechanismy oznamování incidentů stanovené ve směrnicích CER a NIS 2. Kromě toho by členské státy měly v případě incidentů využívat seznamy kontaktů uvedené v Plánu EU pro kritickou infrastrukturu a v Plánu kybernetické bezpečnosti a zajistit, aby tato kontaktní místa měla potřebné vazby na všechny aspekty související s incidenty v oblasti kabelové infrastruktury.

Kromě toho by měla být posílena spolupráce a součinnost s NATO. V návaznosti na probíhající práci v rámci strukturovaného dialogu mezi EU a NATO o odolnosti bude dále prohloubena spolupráce na úrovni zaměstnanců týkající se odolnosti a ochrany kritické podmořské infrastruktury, včetně podmořských kabelů. Zaměstnanci se zaměří na podporu součinnosti mezi příslušnými iniciativami na operační úrovni, a to i prostřednictvím cvičení a diskusí založených na scénářích, což umožní cílené sdílení informací a koordinace v krizových situacích. To je o to důležitější, že NATO zvyšuje své aktivity v oblasti námořní bezpečnosti v Baltském moři.

Členské státy mohou také získat přístup k mimořádné pomoci v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na podporu reakce, jako je vyšetřování a zabezpečení infrastruktury. V případě, že je incident na podmořském kabelu součástí rozsáhlejší hybridní kampaně, mohly by být na žádost postižených členských států nasazeny týmy rychlé reakce EU na hybridní hrozby, aby tyto státy podpořily.

   4.2 Zotavení se z incidentů: směrem k záložnímu loďstvu plavidel EU pro kabelovou infrastrukturu

Pokud dojde k incidentu na podmořských kabelových infrastrukturách, je nanejvýš důležité rychle zasáhnout a poškozený kabel opravit. Ačkoli se ukázalo, že dnešní plavidla jsou při opravách poškozených kabelů účinná a mají přiměřenou dobu reakce, jejich současný počet a kapacita by nestačily k včasnému zásahu v případě systémových a souběžných útoků na kritické kabely v různých námořních oblastech Unie. Plavidla pro údržbu a opravy jsou hlavním úzkým místem kapacity zotavení se z incidentu 20 . Kromě toho je problémem dostupnost opravárenských zařízení a specializovaných pracovníků, zejména u specifických a složitých kabelů, jako tomu je v případě podmořských elektrizačních soustav.

V krátkodobém horizontu Komise navrhne usnadnit uzavírání smluv na opravárenské služby dostupné na trhu, možná prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie. Jako okamžité opatření by mohla být podpořena zejména kapacita modulárních opravárenských zařízení připravených k zapojení na plavidla, aby se zvýšila schopnost EU reagovat, a to nákladově efektivním způsobem.

Stejně tak je důležité zajistit bezpečnost dodávek náhradních dílů pro kabely (např. gabionové skříně, materiál pro oplocení nebo transformátory pro napájecí stanice) a přijmout nezbytná opatření k vytvoření zásob základního materiálu a zařízení, aby bylo v případě potřeby vždy možné provést opravu. Zásoby by měly být strategicky rozmístěny ve vysoce rizikových oblastech, aby bylo zajištěno jejich rychlé využití. U elektrických podmořských kabelů by se vzhledem k jejich specifičnosti a konstrukci na míru mělo spojit úsilí členských států, vlastníků kabelů a výrobců kabelů, aby se standardizovaly požadavky na konstrukci, náhradní díly (např. spoje) a také školení opravárenských týmů.

Ve střednědobém horizontu by Komise mohla podpořit pořízení dalších plavidel pro opravy a nasazení nebo uzavření smluv na taková plavidla, přičemž by se mohla zaměřit na oblast Baltského a Severního moře, Středozemního moře a Atlantiku, kdy by prioritou měla být oblast Baltského a Severního moře, která je v současnosti nejvíce postižena. Doplnění stávajícího loďstva o další plavidla by zkrátilo dobu reakce u kritických podmořských infrastruktur postižených systémovými poruchami. To by mohlo mít také podobu regionálních rámcových dohod, které by zajistily okamžitou a prioritní dostupnost vhodných plavidel se specializovanou posádkou v případě potřeby opravy nebo nasazení. Pilotní regionální rámcová dohoda, kterou by zprostředkovala Komise, by mohla být nejprve vyzkoušena pro Baltské moře společně s členskými státy, vlastníky kabelů a výrobci kabelů.

Ve střednědobém horizontu Komise navrhuje zřídit víceúčelové záložní loďstvo plavidel EU pro kabelovou infrastrukturu, které by bylo využíváno v případě mimořádnosti k nasazení nebo opravě elektrických nebo optických podmořských kabelů spojujících území EU. Plavidla by měla být schopna prorážet led, aby mohla působit v severních zeměpisných šířkách a v extrémních povětrnostních podmínkách, a mohla by mít modulární zařízení pro opravy nebo nasazení. Mohla by případně přispět k reakci na jiné hrozby, jako jsou hrozby pro životní prostředí (např. únik ropy). K tomuto účelu by mohly být mobilizovány finanční prostředky EU v kombinaci s podporou členských států. Loďstvo by mohlo být například spolufinancováno z Nástroje pro propojení Evropy 21 v součinnosti s dalšími fondy, zejména s fondy soudržnosti se zainteresovanými členskými státy. Tato kapacita by mohla být případně začleněna do mechanismu civilní ochrany Unie, včetně rescEU.

Vzhledem k vysoce vyspělým průmyslovým kapacitám EU v oblasti stavby specializovaných plavidel pro údržbu a opravy podmořských kabelů by to mohlo navíc přispět k připravované strategii pro námořní průmysl, jejímž cílem je posílit evropský námořní výrobní sektor.

5.Odrazující účinek

Přestože všechna opatření uvedená v tomto akčním plánu posilují odolnost a rámec reakce EU v případě incidentu působí s odrazujícím účinkem, je také důležité, aby bylo možné na ně navázat, pokud jde o přičítání (např. forenzní věda) a sankce. To je důležité zejména proto, že tyto akce jsou nejčastěji připravovány a plánovány s cílem mařit přičítání. EU by měla být vybavena prostředky potřebnými ke kvalifikaci, dokazování, koordinaci přičítání a ukládání sankcí. EU proto posílí svou odrazující pozici tím, že povede pachatele k odpovědnosti za jejich činy a zvýší náklady pro aktéry s nekalými úmysly.

5.1 Reakce na hybridní kampaně: zvýšení nákladů pro pachatele

EU vytvořila hybridní soubor nástrojů, kterým se stanoví rámec pro komplexní řešení hybridních kampaní, které se týkají EU, jejích členských států a partnerů. Usnadňuje informovanou, cílenou a koordinovanou reakci na úrovni EU na takové kampaně s využitím celé škály nástrojů a opatření EU.

Opatření sahají od prohlášení a společného přičítání až po další diplomatická opatření a koordinovanou komunikaci, a to i ve spolupráci s partnery, včetně NATO. Cílem těchto opatření je zvýšit povědomí o hrozbách, vést subjekty s nekalými úmysly k odpovědnosti a upozornit na možné důsledky jejich chování. Cílem opatření je také odrazovat od tajných operací tím, že čelí věrohodným popíracím tvrzením.

EU by měla aktivně využívat stávající režimy sankcí, aby předcházela případným sabotážím na podmořské infrastruktuře a reagovala na ně. S ohledem na destabilizující činnosti Ruska může EU využít nově zavedený režim sankcí. Tyto sankce mohou cílit na osoby, u nichž se zjistí, že jsou odpovědné za provádění, podporu nebo prospěch z akcí nebo politik Ruska, které jsou zaměřeny na destabilizaci EU, jejích členských států, třetích zemí a mezinárodních organizací (na osoby uvedené na seznamu se vztahuje zmrazení majetku a zákaz cestování). Opatření omezující schopnost „stínové flotily“ obcházet sankce EU navíc přispívají ke zlepšení bezpečnosti námořních oblastí EU. V zájmu lepší účinnosti budou EU a G7 nadále zkoumat další možnosti řešení příslušných rizik plynoucích ze stínové flotily.

5.2 Posílení opatření Unie proti stínové flotile

Nedávné incidenty poukazují na úlohu a možnosti využití plavidel, která jsou často stará, ve špatném stavu, s nejasným vlastnictvím a pojištěním. Tato flotila stárnoucích plavidel – většinou tankerů a dalších nákladních plavidel provozovaných s cílem obejít sankce – představuje pro Unii vážné bezpečnostní riziko, ať už jde o rizika pro životní prostředí (znečištění únikem ropy), kritickou infrastrukturu (přerušení kabelů) nebo bezpečnost dodávek energie, což z ní činí širší geopolitickou hrozbu. Zájmová plavidla (tj. ta, u nichž by byla odůvodněná zvláštní pozornost) by měla zahrnovat i plavidla, která provádějí nebezpečné operace nebo jsou maskována jako rybářská či výzkumná plavidla, ale jsou vybavena zařízením pro dohled.

Je třeba přijmout konkrétní opatření ke snížení možného dopadu těchto plavidel a zabránit tomu, aby způsobovala úmyslné či neúmyslné škody v různých mořských oblastech kolem Unie, a to v souladu s rámcem mezinárodního mořského práva 22 . EU by měla ve spolupráci se svými partnery sjednotit různé seznamy zakázaných plavidel a zajistit, aby nebyly povoleny žádné mezery.

EU by měla pokračovat v koordinovaném přístupu a posílit jej, aby mohla dále působit na státy vlajky a státy přístavu, jejichž plavidla jsou podezřelá z poškozujících aktů, a zvýšit tak jejich odpovědnost.

V neposlední řadě by EU a její členské státy měly ve spolupráci s Mezinárodní námořní organizací nalézt obecnou shodu nad příslušnými ustanoveními mezinárodního mořského práva, která členským státům jako pobřežním státům a státům vlajky umožní účinněji chránit kritickou infrastrukturu a přijímat opatření týkající se stínové flotily plavidel a všech zájmových plavidel působících na volném moři. Zejména by měl být pečlivě posouzen právní rámec pro zajištění plavidel, která představují riziko pro EU, nebo vstupu na ně, a to v plném souladu s Úmluvou OSN o mořském právu.

5.3 Pokrok v kabelové diplomacii – spolupráce s partnery

Síť kabelové infrastruktury je mezikontinentální a k incidentům dochází i v jiných částech světa. Proto je důležité rozvíjet silnou mezinárodní spolupráci v oblasti kabelové bezpečnosti.

Za prvé, pokud jde o odolnost podmořských kabelů, EU by měla rozvinout a zavést pokročilou kabelovou diplomacii. Jak bylo oznámeno v doporučení o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách, členské státy a Unie, které pracují v rámci přístupu „tým Evropa“ a prostřednictvím delegací EU, by měly pokračovat ve spolupráci při podpoře rozvoje bezpečných, důvěryhodných a odolných podmořských kabelových infrastruktur se sousedními zeměmi, strategickými partnery, dalšími třetími zeměmi a na vícestranných fórech a fórech zahrnujících více zainteresovaných subjektů. V zájmu širšího dopadu budou zásady souboru nástrojů EU pro kabelovou bezpečnost prosazovány u infrastruktur spravovaných nebo rozvíjených ve spolupráci se zeměmi v procesu rozšíření a zeměmi evropského sousedství (Medusa přes Středozemní moře, kabely přes Černé moře atd.) a dalšími třetími zeměmi (BELLA s Latinskou Amerikou a Karibikem, EurAfrika cable, další projekty Global Gateway atd.).

Za druhé, pokud jde o řešení incidentů, Unie by měla posílit výměnu informací například s partnery z indicko-tichomořské oblasti, kteří v souvislosti s kritickými podmořskými infrastrukturami čelí podobným incidentům. K tomu by mělo být využito stávajících partnerství a sítí k další podpoře iniciativ týkajících se bezpečnosti, znalosti situace a odolnosti podmořských kabelů a k zajištění toho, aby podpora EU třetím zemím byla plně v souladu s bezpečnostními zájmy EU. Vysoká představitelka bude podnikat diplomatické iniciativy na vícestranných fórech, jako je OSN, s cílem zvýšit povědomí o přetrvávajících hrozbách pro bezpečnostní zájmy EU a jejích členských států 23 . Tyto otázky budou rovněž řešeny v příslušných dialozích o bezpečnosti a obraně s partnery a podle potřeby mohou být zahrnuty i do partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany. Zatřetí, práce na vícestranné úrovni by mohla zahrnovat i případné úvahy o tom, jak plně využít všech možných způsobů jednání v souladu s mezinárodním mořským právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS), s cílem zvýšit ochranu podmořských kabelových infrastruktur a podporu norem a osvědčených postupů.

6.Závěr

Tváří v tvář rostoucím bezpečnostním hrozbám musí EU přijmout rychlá a rozhodná opatření. Využitím nástrojů, které má k dispozici, může EU koordinovaněji a účinněji ukázat silný příklad solidarity a jednoty.

Opatření stanovená v tomto akčním plánu mají přinést okamžitou a krátkodobou reakci na aktuální hrozby, kterým EU čelí, zejména v Baltském moři. Akční plán stanoví holistický přístup, neboť se zabývá cyklem odolnosti kritických podmořských infrastruktur. Komise a vysoká představitelka budou spolupracovat s členskými státy a partnery, včetně NATO, na uvedení těchto opatření do praxe, a to s jasným cílem: přinášet konkrétní řešení správně definovaných bezpečnostních výzev.

(1)

 Viz též bílá kniha Komise z roku 2024 s názvem „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“.

(2)

 Doporučení Komise (EU) 2024/779 ze dne 26. února 2024 o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách (Úř. věst. L 2024/779, 8.3.2024).

(3)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32022L2555.

(4)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32022L2557.

(5)

V souladu se třemi společnými prohlášeními o spolupráci mezi EU a NATO a dohodnutými hlavními zásadami zakotvenými v závěrech Rady a Evropské rady.

(6)

 Společně bezpečněji – posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy. Zpráva Sauliho Niinistöa, bývalého prezidenta Finské republiky, ve funkci zvláštního poradce předsedkyně Evropské komise..

(7)

V jedenácti odvětvích včetně energetiky a digitální infrastruktury.

(8)

Jak je definováno ve 20. bodě odůvodnění směrnice o odolnosti kritických subjektů.

(9)

Tým pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty.

(10)

Doporučení Komise (EU) 2024/779 ze dne 26. února 2024 o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách (Úř. věst. L 2024/779, 8.3.2024).

(11)

Složená z Komise, členských států a Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).

(12)

  Zpráva o kybernetické bezpečnosti a odolnosti komunikačních infrastruktur a sítí EU | Formování digitální budoucnosti Evropy .

(13)

 Doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o celounijním koordinovaném přístupu za účelem posílení odolnosti kritické infrastruktury (2023/C 20/01) (Úř. věst. C 20, 20.1.2023, s. 1).

(14)

Nařízení o rizikové připravenosti (EU) 2019/941 (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1); toto nařízení je v současné době předmětem přezkumu.

(15)

Závěry Rady o revidované strategii EU pro námořní bezpečnost (EUMSS) a jejím akčním plánu: st14280-cs23.pdf .

(16)

 V rámci systému Unie pro výměnu informací na moři, který je upraven směrnicí 2002/59/ES o kontrolním a informačním systému pro provoz plavidel (VTMIS). Fungují v celé EU a poskytují přeshraniční a meziodvětvové informace a komunikaci.

(17)

 Strategická rezerva evropských kapacit a zásob pro reakce na katastrofy, plně financovaná EU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM).

(18)

 Například: technologie podvodních senzorů (projekty SMAUG a UNDERSEC); řešení pro automatické odhalování abnormálního chování plavidel, zejména v případě vypnutého nebo podvrženého systému automatické identifikace (AIS) (MARISA, AI-ARC, PROMENADE, EFFECTOR a COMPASS2020); signály včasného varování a znalost situace v reálném čase (VIGIMARE).

(19)

 Doporučení Rady ze dne 25. června 2024 o plánu pro koordinaci reakce na úrovni Unie na narušení kritické infrastruktury se značným přeshraničním významem (C/2024/4371) (Úř. věst. C, C/2024/4371, 5.7.2024).

(20)

To potvrdila i expertní skupina dle doporučení o bezpečných a odolných podmořských kabelových infrastrukturách. 

(21)

 V rámci Nástroje pro propojení Evropy by toto opatření mohlo být financováno jako doprovodné opatření podle čl. 9 odst. 1 nařízení o Nástroji pro propojení Evropy.

(22)

 Zejména Úmluva OSN o mořském právu a rezoluce Mezinárodní námořní organizace A.1192(33) ze dne 6. prosince 2023.

(23)

 To by mohlo zahrnovat Mezinárodní poradní výbor ITU pro odolnost podmořských kabelů.