EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 21.10.2025
COM(2025) 871 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
o zjednodušování, provádění a prosazování
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 21.10.2025
COM(2025) 871 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
o zjednodušování, provádění a prosazování
1.Úvodní slovo
Úvodní slovo předsedkyně
Klíčem k naší konkurenceschopnosti je zjednodušování. Od loňské zprávy o konkurenceschopnosti, kterou vypracoval Mario Draghi, a od zprávy Enrica Letty o jednotném trhu nabírá agenda zjednodušování na dynamice. Musíme odstranit překážky, které zpomalují naše podniky, a usnadnit v Evropě investice a tvorbu pracovních míst. Tento cíl je ústředním prvkem politických směrů mé Komise. Od začátku tohoto nového funkčního období děláme vše pro to, abychom Unii zrychlili a zjednodušili, více zaměřili na priority a intenzívněji podporovali evropské podniky. Zjednodušení samo o sobě však nestačí. Členské státy musí zároveň naše pravidla řádně provádět a pokud tak nečiní, musíme na to reagovat opatřeními. Zjednodušování, provádění a prosazování jdou ruku v ruce.
Zjednodušování je středobodem našeho úsilí a za tím účelem jsme doposud předložili šest souhrnných návrhů. Jakmile vstoupí v platnost, budou mít pro evropské podniky reálný přínos: povedou k úbytku administrativy a zjednodušení pravidel, aniž bychom museli slevit z našich sociálních a environmentálních norem. Navrhli jsme zjednodušující opatření, která by podnikům a občanům ušetřila náklady přesahující 8,6 miliardy eur. Nyní je třeba mít na paměti naléhavost. Další letošní souhrnné balíčky jsou již připravené a je nyní nezbytné, aby spolunormotvůrci jednali rychle a naše návrhy na zjednodušení tak mohly našim podnikům okamžitě přinést výsledky.
Další zásadní složkou je provádění. Nejde pouze o zjednodušení našich pravidel, ale také o to, aby byla správně a včasně prováděna. Při dohlížení na to, aby tomu tak skutečně bylo, jsou hlavními partnery Komise členské státy. Je však rovněž nezbytné oslovovat podniky, sociální partnery a zúčastněné strany obecně a snažit se lépe porozumět tomu, kde dochází k chybám a nedostatkům v provádění. Prostřednictvím 28 dialogů o provádění spolupracovali v posledních měsících výkonní místopředsedové a komisaři s více než 550 zúčastněnými stranami ze všech členských států. To nám poskytlo nezbytné poznatky o tom, co bychom měli zjednodušit a jak podpořit provádění našich pravidel a politik.
Klíčové je rovněž prosazování práva EU. Zkušenosti ukazují, že nejrychlejším způsobem prosazování našich pravidel je spolupráce s členskými státy. V prvních sedmi měsících roku 2025 zahájila Komise 168 dialogů před zahájením řízení o nesplnění povinnosti. Ve dvou třetinách uzavřených dialogů jsme záležitost vyřešili. Ve stejném období jsme rovněž zahájili 373 řízení o nesplnění povinnosti – a téměř stejně tolik jsme jich uzavřeli. 95 % případů se podařilo vyřešit bez toho, aby bylo nutné je předat Soudnímu dvoru. Pro Evropany to v praxi znamená menší nejistotu a zkrácení doby, za kterou budou moci výhod evropských politik využít. Naším cílem je vždy zajistit, aby pravidla, na nichž se společně dohodneme, byla provedena v plném rozsahu a co nejrychleji, aby mohla začít přinášet skutečné výsledky pro evropské občany.
Ursula von der Leyenová
předsedkyně Evropské komise
Tato zpráva shrnuje pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, a nastiňuje jeho další etapu. Zjednodušení, provádění, prosazování: to je přístup mé Komise – v zájmu Unie, která přináší výsledky, a kontinentu, který je konkurenceschopný na světové scéně.
Úvodní slovo komisaře Valdise Dombrovskise
Na začátku roku jsme si stanovili cíl výrazně snížit regulační zátěž pro občany, podniky a správní orgány v Evropě a zlepšit provádění našich politik. Zavázali jsme se navrhnout nebývalé zjednodušení pravidel EU s cílem podpořit prosperitu a odolnost a zahájili jsme novou iniciativu, jejímž cílem je zpřehlednit pravidla a zrychlit jejich provádění, aby v praxi lépe plnila své cíle.
Naše diagnóza byla jasná a obecně sdílená. Hromadění pravidel na různých úrovních v průběhu času a jejich rostoucí složitost mají významný negativní dopad na konkurenceschopnost a prosperitu Evropy. Řešení této situace vyžaduje odvážnou a koordinovanou akci, nikoli postupné změny. Posílení konkurenceschopnosti EU vyžaduje právní prostředí, které stimuluje zakládání a růst podniků co nejjednodušším, nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem a zároveň chrání občany a posiluje jejich postavení.
Za pouhých několik měsíců předložila Komise šest souhrnných balíčků v oblastech, jako je podávání zpráv o udržitelnosti, náležitá péče, chemické látky, obranná připravenost, malé podniky se střední tržní kapitalizací a zemědělství. Spolu s dalšími zjednodušujícími iniciativami by mohly přinést úspory přesahující 8,6 miliardy EUR, pokud jde o opakující se administrativní náklady. Tyto návrhy jsou prvním významným krokem k dosažení cíle 25 % snížení (35 % pro malé a střední podniky), což do konce tohoto funkčního období přinese občanům, podnikům a orgánům veřejné správy úspory ve výši 37,5 miliardy EUR.
Náš závazek postupně provádět „zátěžové testy“ acquis EU již vedl k první sadě legislativních návrhů, které zjednoduší pravidla EU. A toto úsilí bude pokračovat, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2026. Budeme se i nadále zabývat všemi zdroji regulační zátěže – administrativními náklady, jakož i obecněji náklady na dodržování předpisů. Toto snížení nákladů je nezbytné, aby Evropa mohla dosáhnout svých ambiciózních hospodářských, sociálních a environmentálních cílů nejen na papíře, ale i v praxi.
Sbor členů Komise se za tímto účelem sjednotil. Každý komisař uspořádal alespoň jeden dialog o provádění a mnozí již předložili ambiciózní balíčky opatření na zjednodušení. Společně vytváříme novou institucionální kulturu – kulturu, která je otevřenější a vstřícnější, zaměřuje se na účinnost a výsledky a upřednostňuje zlepšování stávajících pravidel před vytvářením nových.
Zavázali jsme se také k nejvyšší míře transparentnosti, odpovědnosti a interinstitucionálnímu dialogu a spolupráci. Tato výroční přehledová zpráva a jednotlivé zprávy o pokroku všech komisařů jsou pro tyto cíle zásadní. Doplňují je rozsáhlé informace o zjednodušení, provádění a prosazování dostupné na internetových stránkách Europa.
K dosažení našich cílů v oblasti zjednodušení je zapotřebí společného úsilí všech evropských orgánů, zejména Parlamentu a Rady jako spolunormotvůrců. Máme společnou odpovědnost za to, abychom návrhy na zjednodušení zpracovávali rychle a cíleně a zachovali při tom vysokou úroveň ambicí.
Valdis Dombrovskis
komisař pro hospodářství a produktivitu, provádění a zjednodušování
A přestože se snažíme naše pravidla zjednodušit a zlepšit jejich provádění, neváháme je prosazovat. Komise bude i nadále přijímat rozhodná donucovací opatření v zájmu občanů a podniků na celém jednotném trhu.
2.Shrnutí
Vytvoření jednodušší a rychlejší Evropy je hlavní průřezovou prioritou mandátu na období 2024–2029, která představuje kulturní a institucionální posun v Evropské komisi. Touto prioritou je systematicky zjednodušovat právní předpisy a politiky EU v celé Evropě tak, aby dosáhly maximálního účinku, a zároveň zlepšit jejich provádění a prosazování.
Podle politických směrů předsedkyně a sdělení „Evropa jednodušší a rychlejší“ jsou nyní klíčovými politickými prioritami rychlost, soudržnost a jednoduchost. Jsou zásadní pro posílení konkurenceschopnosti EU, jak je uvedeno v Kompasu konkurenceschopnosti, který bude vodítkem pro naši činnost během celého tohoto mandátu. Každý komisař byl pověřen snížením administrativní zátěže a zjednodušením provádění. Hlavním nebo dílčím cílem 11 z 18 legislativních iniciativ uvedených v pracovním programu Komise na rok 2025 bylo zjednodušit právní předpisy a politiky.
Toto je první výroční přehledová zpráva, která shrnuje hlavní výsledky práce Komise ve všech třech hlavních složkách nového úsilí o dosažení jednodušší a rychlejší Evropy. Každý člen sboru komisařů navíc vypracoval výroční zprávu o pokroku v oblasti zjednodušování, provádění a prosazování v rámci svého portfolia. Všechny tyto zprávy se vztahují na období do 31. července 2025 1 .
Komise během pouhých šesti měsíců přijala šest balíčků iniciativ (tzv. „omnibusy“) a dalších návrhů, jejichž cílem je snížit zátěž a zjednodušit právní předpisy a rovněž snížit náklady o více než 8,6 miliardy EUR. Kromě toho dosáhla pokroku v zátěžovém testování acquis EU v několika oblastech včetně energetiky, financí, digitální oblasti, práva společností a spotřebitelského práva, přičemž vycházela z podnětů zúčastněných stran získaných během kontrol skutečného stavu a dialogů o provádění.
V rámci 28 dialogů o provádění, které uspořádali členové sboru komisařů v koordinaci s komisařem pro provádění a zjednodušování, bylo konzultováno více než 550 zúčastněných stran. Tyto dialogy jsou také součástí nových konzultačních nástrojů, které byly vyvinuty s cílem urychlit provádění právních předpisů, politik a financování EU ve všech členských státech. Komise podporovala členské státy prostřednictvím mnoha nástrojů, aby dosáhla úplného provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování našich společně dohodnutých pravidel, a rozhodně prosazovala právo EU.
Poslední část zprávy představuje další kroky v této práci, které mají vést ke skutečné změně regulační kultury v celé Evropské unii. Zdůrazňuje význam partnerství a pokračující spolupráce s Parlamentem a Radou a rovněž sdílí s členskými státy odpovědnost za dosažení rychlejší a jednodušší Evropy.
Aby byl tento ambiciózní program úspěšný, spoléhá Komise na to, že Evropský parlament a Rada udrží, a dokonce urychlí práci na souhrnných balíčcích a dalších návrzích na zjednodušení, zachová jejich ambicióznost a zajistí, aby se jejich přínosy rychle projevily. Zásadní roli hrají také členské státy. Jejich aktivní zapojení je nezbytným předpokladem snížení celkové regulační zátěže pro občany a podniky a zajištění rychlého a účinného provádění právních předpisů a politik EU. Komise rovněž členské státy vyzývá, aby se podílely na úsilí o zjednodušení tím, že zjednoduší a omezí byrokracii vyplývající z vnitrostátních předpisů.
Komise bude v nadcházejících letech pokračovat ve snaze o zjednodušení právních předpisů a politik EU. To se odráží v pracovním programu Komise na rok 2026 přijatém současně s touto zprávou – více než polovina iniciativ obsahuje výrazný rozměr zjednodušení. Budeme také nadále využívat všechny nástroje a zdroje, které máme k dispozici, k urychlení provádění a nebudeme váhat použít mechanismy prosazování, abychom zajistili, že dohodnutá pravidla přinesou nejlepší možné výsledky.
3.Dosahování výsledků: klíčové kroky
„Abychom ochránili pracovní místa, musíme v Evropě usnadnit podnikání. A balíčky opatření, které jsme dosud předložili, přinesou skutečné změny. Méně administrativy, méně duplicit, méně komplikovaná pravidla. Naše návrhy sníží náklady evropských podniků na byrokracii o 8 miliard EUR ročně.“
Projev předsedkyně von der Leyenové o stavu Unie
10. září 2025, Štrasburk
A.Zjednodušení a zátěžové testování
Zjednodušení a snížení zátěže jsou nezbytnými součástmi našeho programu na podporu konkurenceschopnosti EU. Komise se v rámci nebývalé snahy o zjednodušení a dosažení trvalého a měřitelného pokroku zaměřuje na odstranění překážek na jednotném trhu a regulačních překážek udržitelného hospodářského růstu. Stanovila si ambiciózní cíle snížit do konce mandátu této Komise administrativní zátěž pro všechny podniky alespoň o 25 % a pro malé a střední podniky o 35 %. V březnu 2025 vyzvala Evropská rada Komisi a spolunormotvůrce, aby společně usilovali o dosažení těchto cílů.
Tuto agendu zahajuje pracovní program Komise na rok 2025, v němž je jedenáct z osmnácti návrhů výrazně zaměřeno na zjednodušení. Od února 2025 předložila Komise na základě podnětů od zúčastněných stran a interní analýzy šest balíčků iniciativ, jejichž konkrétním cílem je snížit administrativní zátěž a zjednodušit legislativní rámec. Tyto balíčky, které jsou vzhledem ke své průřezové a cílené povaze a tomu, že doplňují další návrhy na zjednodušení, nazývány souhrnnými (tzv. omnibus) návrhy, sníží zátěž malých a středních podniků, větších společností i orgánů veřejné správy – přinesou úspory opakujících se administrativních nákladů o více než 8,6 miliardy EUR.
Souhrnný balíček OMNIBUS I je rozsáhlou iniciativou ke zjednodušení pravidel, jimiž se řídí podávání zpráv o udržitelnosti, náležitá péče v oblasti udržitelnosti a taxonomie (úspory ve výši 4,5 miliardy EUR). Kromě snížení počtu společností, na něž se vztahují požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti, a omezení podávání zpráv v hodnotovém řetězci odkládá o dva roky požadavky kladené na některé společnosti, včetně těch menších (tzv. společnosti druhé a třetí vlny), na něž se vztahuje směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Rovněž o jeden rok odložila lhůtu pro provedení ve vnitrostátním právu a datum použitelnosti pro první skupinu společností podle směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Evropský parlament a Rada přijaly toto opatření dne 17. dubna 2025 a změny aktu v přenesené pravomoci o taxonomii byly přijaty v červenci 2025. Ostatní části balíčku by měly být dle očekávání přijaty do konce roku 2025.
Návrh na zjednodušení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v rámci prvního souhrnného balíčku rovněž odstraňuje související povinnosti pro přibližně 182 000 nebo 90 % dovozců, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky, čímž se uvolní úspory ve výši 1,2 miliardy EUR. Spolunormotvůrci jej přijali v říjnu roku 2025.
Druhý souhrnný balíček Omnibus II o zjednodušení investičních pravidel zjednodušuje využívání fondu InvestEU a Evropského fondu pro strategické investice a následné podávání zpráv (úspora 350 milionů EUR, z toho 324 milionů EUR činí jednorázové úspory administrativních nákladů, a mobilizace 50 miliard EUR na dodatečné veřejné a soukromé investiční kapacity). Má být brzy přijat spolunormotvůrci.
Komise rovněž navrhla zjednodušení záruky pro vnější činnost a příslušných postupů. V současné chvíli stále probíhají diskuse v Evropském parlamentu a Radě.
Třetí souhrnný balíček Omnibus III o společné zemědělské politice snižuje složitost a nadměrnou administrativní zátěž zemědělců a vnitrostátních správních orgánů při řízení, monitorování a podávání zpráv a využívá potenciál digitalizace (s cílem přinést roční úspory ve výši 1,58 miliardy EUR pro zemědělce a 210 milionů EUR pro správní orgány). Diskuse o tomto návrhu v Evropském parlamentu a v Radě se nacházejí v pokročilé fázi.
Souhrnný balíček OMNIBUS IV zaměřený na malé společnosti se střední tržní kapitalizací, digitalizaci a společné specifikace umožňuje malým společnostem se střední tržní kapitalizací uplatňovat některé z mírnějších požadavků jako malé a střední podniky a odstraňuje neefektivní žádosti v papírové podobě v právních předpisech týkajících se výrobků a odkládá uplatňování pravidel náležité péče týkajících se baterií, jež byla dohodnuta v červenci 2025 (úspory ve výši 380 milionů EUR). V současné době probíhají diskuse mezi Evropským parlamentem a Radou.
Pátý souhrnný balíček Omnibus V o obranné připravenosti zjednodušuje pravidla EU platná pro evropský obranný průmysl s cílem umožnit investice a usnadnit navrhování, vývoj, výrobu a dodávání obranných produktů a technologií. Zabývá se jak specifickými právními předpisy EU v oblasti obrany, tak obecnými právními předpisy s dopadem na obranné činnosti. V současné době probíhají diskuse mezi Evropským parlamentem a Radou.
Šestý souhrnný balíček Omnibus VI snižuje náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž chemického průmyslu a zároveň zachovává vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví a životního prostředí. Zjednodušuje pravidla pro klasifikaci, označování a balení chemických látek, hnojiv a kosmetických přípravků (čímž dosáhne úspor ve výši 363 milionů EUR, z toho 290 milionů EUR v rámci opakovaných úspor). V současné době probíhají diskuse mezi Evropským parlamentem a Radou.
Společně s dalšími iniciativami, jako je například balíček opatření k vytvoření jednoduššího a standardizovaného sekuritizačního rámce, tyto souhrnné návrhy významně přispívají k dosažení cíle Komise snížit administrativní zátěž nejméně o 25 % a pro malé a střední podniky nejméně o 35 %. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat snížení opakujících se administrativních nákladů do konce mandátu o 37,5 miliardy EUR. Komise již navrhla více než pětinu cíle v prvních několika měsících tohoto pětiletého funkčního období, které nyní mají spolunormotvůrci rychle realizovat. Jedná se o úspory administrativních nákladů ve výši 8,6 miliardy EUR 2 . Kromě toho Komise těmito opatřeními také snížila jednorázové náklady ve výši 4 miliard EUR. Splnění tohoto cíle celkově výrazně zvyšuje ambicióznost přístupu „jeden přijmout – jeden zrušit“ přijatého na období 2022–2024, v němž Komise navrhla čisté úspory administrativních nákladů pro podniky a občany ve výši téměř 14 miliard EUR.
Souhrnné návrhy zahrnují také konkrétní úspory pro malé a střední podniky ve výši více než 2,8 miliardy EUR. To zahrnuje úspory ve výši 1,6 miliardy EUR v rámci balíčku Omnibus III (společná zemědělská politika), 830 milionů EUR v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Omnibus I), 180 milionů EUR v rámci balíčku Omnibus IV (malé společnosti se střední tržní kapitalizací a digitalizace) a 67 milionů EUR opakujících se úspor plynoucích z balíčku Omnibus VI (chemické látky).
Kromě kvantifikovatelného snížení administrativní zátěže zavádějí dosud přijaté souhrnné balíčky několik opatření, z nichž plynou výhody malým a středním podnikům v různých odvětvích, a které jim pomáhají podnikat v EU. Komise navrhla vyloučit kotované malé a střední podniky z povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti. Před nepřiměřenými požadavky na podávání zpráv pak bude chránit společnosti s méně než 1000 zaměstnanci strop hodnotového řetězce a dobrovolný standard. V rámci náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti navrhla Komise štít, který chrání malé a střední podniky před přenášením zátěže z velkých společností, a také méně časté posuzování a přiměřenější kroky. Navrhované změny mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zjednodušují dodržování předpisů pro malé a střední podniky tím, že osvobozují malé dovozce do 50 tun ročně a zmírňují požadavky na podávání zpráv, povolování a výpočet emisí. Očekává se, že malé a střední podniky budou těžit také ze zjednodušených administrativních postupů, které zlepší přístup k fondu InvestEU (Omnibus II). Drobní zemědělci budou dostávat podporu prostřednictvím zjednodušeného režimu plateb a budou moci využívat zjednodušené kontroly, silnější krizové řízení a zvýšenou podporu konkurenceschopnosti a digitalizace (Omnibus III).
V širším měřítku budou malé a střední podniky těžit také z nahrazení požadavků na papírovou dokumentaci digitálními procesy, ze zjednodušených povinností při vedení záznamů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů a z vyšších prahových hodnot pro vykazování F-plynů (Omnibus IV). Vyjasnění pravidel v oblasti obrany zjednoduší přístup k financování, vydávání povolení a přeshraniční transfery, čímž se sníží zátěž také pro malé a střední podniky působící v oblasti obrany (Omnibus V). A konečně pak budou malé a střední podniky těžit také ze zjednodušených pravidel označování nebezpečných chemických látek, z jasnějších předpisů EU o kosmetických přípravcích a ze snadnější registrace hnojivých výrobků v EU díky sladění se standardními požadavky na informace podle nařízení REACH (Omnibus VI).
Dne 1. dubna 2025 Komise rovněž přijala návrh na modernizaci politiky soudržnosti v rámci svého přezkumu v polovině období, kterým se mění nařízení o Fondu pro regionální rozvoj/Fondu soudržnosti a nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci (přijat spolunormotvůrci 18. září 2025). Vyzývá členské státy, aby lépe sladily své programy se strategickými a nově vznikajícími prioritami EU tak, že přerozdělí dostupné finanční prostředky na konkurenceschopnost, obranu, bydlení, vodohospodářskou odolnost a transformaci energetiky. Členské státy rovněž využívají zjednodušujících opatření, zejména rychlejšího financování strategických evropských projektů vybraných v rámci jiných nástrojů EU a společností investujících do evropských hodnotových řetězců, větší flexibility v prováděcím rámci, jakož i finančních pobídek v podobě vyššího předběžného financování a spolufinancování. Možnost využít za určitých okolností období způsobilosti prodlouženého o jeden rok navíc snižuje časový tlak na příjemce.
Významný příspěvek ke snaze o zjednodušení pravidel EU představují rovněž nedávné návrhy Komise týkající se příštího víceletého finančního rámce. Jejich cílem je výrazně snížit zátěž příjemců a konečných příjemců finančních prostředků EU včetně podniků, občanů a správních orgánů. Návrh usnadní příjemcům přístup k finančním prostředkům EU díky jednotnému portálu, který bude konsolidovat informace o možnostech financování a výběrových řízení a zefektivní podporu pro předkladatele projektů. Tím se zkrátí doba potřebná k vyhledání informací o možnostech financování z prostředků EU.
Kromě toho bude mít příští finanční rámec jednodušší podobu, sníží se počet programů EU a budou v něm platit harmonizovaná pravidla. Tím se omezí překrývání a maximalizují se synergie mezi různými programy. Plány národního a regionálního partnerství sníží počet programových dokumentů a související zátěž pro vnitrostátní a regionální správní orgány. Zjednoduší také používání finančních nástrojů a rozpočtových záruk, a to díky harmonizovanému souboru technických pravidel, jednotné rozpočtové záruce pro vnitřní politiky v rámci Evropského fondu pro konkurenceschopnost a samostatné záruce pro vnější politiky v rámci fondu Globální Evropa. To výrazně sníží administrativní zátěž zejména pro naše prováděcí partnery a konečné příjemce.
A konečně pak modernizovaný výkonnostní rámec poskytne jednotný soubor pravidel, což sníží administrativní zátěž spojenou s monitorováním a s podáváním zpráv. Na všechny programy se bude vztahovat jednotný systém monitorování výdajů a výkonnosti, který nahradí více než 5 000 ukazatelů zjednodušeným souborem přibližně 900 ukazatelů.
Komise je rovněž odhodlána začlenit toto zjednodušující hledisko do všech nových návrhů. Aby se zajistilo, že připravované právní předpisy přispějí k růstu, byla v posouzení dopadů v roce 2025 zavedena nová kontrola dopadů na malé a střední podniky a konkurenceschopnost s cílem zajistit, aby nové návrhy ukazovaly posun směrem ke snižování byrokracie pro podniky a k posílení konkurenceschopnosti podniků v EU, včetně těch malých a středních. Od ledna 2025 navíc Komise v souladu s nařízením o interoperabilní Evropě posuzuje digitální rozměr svých politických iniciativ. Podporuje tak uplatňování právních požadavků, které zahrnují digitální provádění jakožto standard, a vybízí k opětovnému použití stávajících údajů a digitálních řešení.
Jako doplněk k této přehledové zprávě bude Komise pokračovat v podávání zpráv o cíli v oblasti snižování administrativní zátěže a na internetových stránkách Europa 3 představí přehled hlavních výsledků práce na zjednodušování právních předpisů, předcházení nadměrné regulaci a snižování zátěže.
Zátěžové testování
Snížení byrokracie a dosažení jednodušších pravidel vyžaduje kritický pohled na zátěže nahromaděné ve stávajících právních předpisech. Každý komisař byl pověřen provedením komplexního zátěžového testu souboru právních předpisů EU, které spadají do jeho působnosti, za koordinace komisaře pro provádění a zjednodušování. Cílem tohoto procesu je zjednodušit, kodifikovat a konsolidovat regulační rámec EU a zajistit, že zůstane relevantní, přiměřený a vhodný k dosažení svých cílů nákladově nejefektivnějším způsobem.
Proces zátěžového testování upřednostňuje oblasti, kde je zátěž nejcitelnější a kde existuje největší potenciál pro zjednodušení. Priority jsou stanoveny na základě zpětné vazby od zúčastněných stran, mimo jiné prostřednictvím našich nových konzultačních nástrojů (dialogy o provádění a kontroly skutečného stavu), a na základě interní analýzy útvarů Komise. Ke stanovení priorit přispívají také dokončená hodnocení a zprávy Draghiho a Letty. Zátěžové testy budou sloužit jako podklad pro další souhrnné a zjednodušující iniciativy v průběhu tohoto funkčního období. V roce 2025 jsou prověřovány významné oblasti politiky včetně klíčových částí finančního, digitálního a energetického práva, práva společností a spotřebitelského práva s cílem zjistit, zda stávající pravidla plní své zamýšlené cíle, a identifikovat možnosti snížení administrativních nákladů. Například chystaná zpráva o konkurenceschopnosti právních předpisů v bankovním sektoru rovněž posoudí složitost regulačního rámce EU.
V oblasti digitální politiky hledala Komise možnosti zjednodušení právních předpisů. Do konce roku 2025 navrhne digitální souhrnný balíček, který bude zahrnovat právní předpisy EU upravující politiku v oblasti údajů podle nařízení o volném toku neosobních údajů, Aktu o správě dat a směrnice o otevřených datech. Bude se rovněž vztahovat na pravidla týkající se kybernetické bezpečnosti a požadavků na hlášení incidentů, uplatňování aktu o umělé inteligenci a další cílené aspekty související s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Digitální souhrnný balíček zajistí rovněž soulad s připravovaným návrhem na zavedení podnikatelské peněženky EU. Komise rovněž pracuje na komplexní kontrole digitální způsobilosti, která se bude šířeji zabývat kumulativním účinkem, soudržností a příležitostmi, které lze vytvořit při uplatňování digitálního práva EU a souvisejících pravidel.
Pokud jde o politiku bezpečnosti potravin a krmiv, identifikovala Komise potenciál pro zjednodušení pravidel a do konce roku předloží souhrnný návrh, jak bylo oznámeno ve Vizi pro zemědělství a potraviny. Cílem tohoto balíčku bude snížit zbytečnou regulační a administrativní zátěž při současném zachování přísných požadavků v oblasti zajištění bezpečnosti potravin a krmiv, jakož i ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat, zdraví rostlin a životního prostředí. Návrh reaguje na opakované žádosti zúčastněných stran a členských států EU o rychlejší a spolehlivější postupy pro přípravky na ochranu rostlin, drony, biocidy, doplňkové látky, hygienická pravidla a úřední kontroly.
Pokud jde o životní prostředí, Komise zveřejnila výzvu k předložení faktických podkladů s cílem určit potenciál pro zjednodušení v oblasti oběhového hospodářství, odpadů, průmyslových emisí a posuzování vlivů na životní prostředí a do konce roku 2025 předloží pro environmentální oblast souhrnný návrh.
Pokud jde o politiky v oblasti energetiky a klimatu, Komise v návaznosti na zprávu o fungování nařízení o správě a své související hodnocení přezkoumá správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu a související právní předpisy s cílem zefektivnit a zjednodušit zejména povinnosti členských států ohledně podávání zpráv v oblasti energetiky a klimatu, jakož i dále sladit rámec EU s mezinárodními závazky. V současné době probíhá kontrola účelnosti rámce pro zabezpečení dodávek energie, která bude dokončena v letošním roce.
Na základě podnětů od zúčastněných stran byly pro zátěžové testování v roce 2025 upřednostněny také oblasti práva obchodních společností a spotřebitelského práva. Výsledkem bude 28. režim, který v roce 2026 vytvoří jednotný harmonizovaný soubor pravidel pro společnosti v celé EU. Nahradí tak nesourodý soubor vnitrostátních pravidel v oblasti práva obchodních společností, jehož nejednotnost ztěžuje podnikání v několika zemích EU. Probíhá hodnocení směrnice o právech akcionářů s cílem prozkoumat způsoby další harmonizace a zjednodušení přeshraničních operací investorů, emitujících společností a zprostředkovatelů a posoudit možnosti snížení jejich nákladů a zátěže.
V návaznosti na komplexní kontrolu účelnosti spotřebitelského práva EU, která byla dokončena v roce 2024, pracuje Komise na Aktu o digitální spravedlnosti, který má odstranit zjištěné nedostatky v ochraně digitálních spotřebitelů. S ohledem na zjištění získaná v rámci kontroly účelnosti a dialogu o provádění z 15. července 2025 o ochraně spotřebitele v digitálním prostředí 4 , probíhající posouzení dopadů a konzultace týkající se aktu o digitální spravedlnosti zahrnují rovněž potenciálně významné prvky zjednodušení v konkrétních oblastech, jako jsou požadavky na informování spotřebitelů ve smlouvách online a právo odstoupit od digitálních mediálních služeb.
Pokud jde o ochranu údajů, Komise v návaznosti na dialog 5 o provádění ze dne 16. července 2025 navrhne cílené změny obecného nařízení o ochraně osobních údajů v rámci souhrnného balíčku pro digitální oblast, který má být předložen do konce roku 2025, a dále zváží, jak modernizovat rámec pro ochranu údajů a zlepšit jeho správu a provádění při současném dodržení základního práva na ochranu údajů.
Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty
Zátěžové testování se týká nejen právních předpisů, ale také prováděcích předpisů. Komise každoročně přijímá celou řadu aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Ty tvoří významnou součást celkového regulačního rámce a vycházejí ze zmocnění přijatých Evropským parlamentem a Radou. Mnohé z nich mají čistě technický charakter nebo se jedná o opakující se opatření v oblasti řízení, rozhodnutí o financování nebo povolení. Některé z nich však mohou vytvořit další administrativní zátěž.
Je proto třeba přezkoumat dopad těchto aktů na složitost regulace. Útvary Komise prověřují zmocnění k přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. Cílem je zjistit, zda jsou tyto akty vyžadovány z hlediska práva a zda by zjednodušily regulační rámec nebo zda jsou nezbytné pro dosažení cílů politiky EU, a měly by tedy být upřednostněny. V opačném případě jim může být snížena priorita.
V oblasti finančních služeb Komise například analyzovala 430 zmocnění k vydávání těchto aktů vyplývajících ze základních aktů přijatých spolunormotvůrci během volebního období 2019–2024. Na základě této analýzy bylo 115 aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů vyhodnoceno jako nepodstatné pro účinné fungování základních právních předpisů. V oblasti životního prostředí prověřila Komise 253 takových potenciálních aktů. Z toho bylo 196 aktů považováno za nezbytné k dosažení cílů politiky v oblasti životního prostředí nebo ke snížení zátěže, zatímco 57 aktů bylo považováno za akty s menší bezprostřední přidanou hodnotou a zároveň za akty zatěžující/nákladné z hlediska správy nebo provádění.
Komise považuje za nezbytné zahrnout zmocnění do nových právních předpisů pouze v případech, kdy jsou akty v přenesené pravomoci a/nebo prováděcí akty nezbytné k dosažení cílů dané politiky a kdy významně nezvyšují zátěž při provádění. Za tímto účelem Komise spoléhá na spolupráci Parlamentu a Rady s cílem zachovat toto zjednodušování, a to jak pro nové právní předpisy, tak pro prováděcí pravidla.
Kontroly skutečného stavu
Pomocí nového nástroje začala Komise provádět kontroly skutečného stavu s těmi, kdo provádějí nebo přímo ovlivňují právo EU, aby lépe porozuměla tomu, jak vypadá problematika v praxi 6 . Přímé kontakty na technické úrovni umožňují Komisi identifikovat překážky nebo pozitivní zkušenosti, ověřit správnost předpokladů, z nichž vycházejí právní předpisy EU, a to, zda právní předpisy EU přinášejí očekávané výhody. Tento proces umožňuje Komisi rovněž získat zpětnou vazbu týkající se například výše nákladů nebo úspor, které byly odhadnuty v posouzeních dopadů připojených k návrhům politik. Výsledky kontrol skutečného stavu jsou podkladem pro zátěžové testování stávajících právních předpisů (včetně hodnocení a kontrol účelnosti) a pro přípravu budoucích návrhů na zjednodušení.
Dosud provedené kontroly skutečného stavu pomohly formovat návrhy na zjednodušení včetně souhrnných návrhů, například kontroly skutečného stavu uspořádané s odborníky z praxe v oblasti udržitelnosti, hnojiv, kosmetiky a klasifikace, označování a balení, urychlení dekarbonizace průmyslu a obranného průmyslu.
K dalším příkladům patří kontrola skutečného stavu pravidel státní podpory dostupného bydlení, v jejímž rámci byly získány podněty a informace od zúčastněných stran a členských států o reálných situacích a praktických obtížích v odvětví dostupného bydlení, zejména o hlavních existujících i potenciálních překážkách při provádění pravidel státní podpory. Kontrola skutečného stavu v oblasti zdravotnických prostředků za asistence pacientů, zdravotníků a výrobců pomohla identifikovat překážky při provádění právních předpisů. Kontrola skutečného stavu v oblasti provádění Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP) pak společně s příjemci a s organizacemi na podporu podnikání zkoumala využívání portálu STEP a výhody a překážky při získávání finančních prostředků na projekty STEP.
B.
Provádění
Výzvy, které brání rychlému a účinnému provádění právních předpisů a politik EU, snižují jejich dopad. Proto Evropská komise nedávno zavedla dva nové konzultační nástroje: dialogy o provádění a kontroly skutečného stavu. Komisaři za tímto účelem dali prioritu spolupráci se zúčastněnými stranami, a to ve formě dialogů o provádění s cílem získat zpětnou vazbu, jež nám pomůže posoudit pokrok, identifikovat osvědčené postupy a překážky a shromáždit praktické návrhy k vymezení prostoru pro zjednodušení pravidel a zlepšení provádění. Bylo dokončeno první kolo 28 dialogů, do nichž bylo zapojeno více než 550 zúčastněných stran, včetně zástupců průmyslu, malých a středních podniků, společností, sociálních partnerů, ústředních, regionálních a místních orgánů a občanské společnosti. Z těchto dialogů vyplynuly praktické a operativní poznatky, které bude Komise sledovat a zohledňovat ve své budoucí práci. Jeden z prvních dialogů se například týkal odvětví dopravy a řešil otázku vysokorychlostní železnice. Výsledek slouží jako podklad při přípravné práci na komplexním hlavním plánu evropské vysokorychlostní železniční sítě 7 .
Dialogy o provádění se zaměřily na témata uvedená v
Politických směrech a ve sdělení „Evropa jednodušší a rychlejší . Některé ze vznesených obav se týkaly složitosti právních předpisů EU, mnohovrstevných povinností a neustále se měnících požadavků na podávání zpráv. Opakujícím se tématem byla přetrvávající právní roztříštěnost a tzv. „gold-plating“ právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni. Zúčastněné strany zdůraznily náročnost přeshraničního podnikání nebo investování v situaci, kdy se musí řídit 27 výklady jedněch a týchž pravidel. Vnitrostátní orgány zase mají problém s uplatňováním překrývajících se právních rámců, zejména tam, kde se protíná více nařízení EU bez jasných pokynů nebo koordinovaného výkladu. Během prvních sedmi měsíců roku 2025 podnikla Komise několik kroků vedoucích k identifikaci a řešení potřeb v oblasti provádění. Například:
Pomoc členským státům při provádění právních předpisů EU
Komise posílila spolupráci s členskými státy při provádění právních předpisů EU jako nejrychlejší způsob, jak zajistit, aby pravidla EU přinášela občanům a podnikům konkrétní výsledky. Komise kromě již existujících podpůrných opatření zavedla nové nástroje, aby podpořila členské státy v jejich úsilí o provádění právních předpisů EU a aby usnadnila výměnu informací. V dubnu 2025 zpřístupnila Komise IT nástroj pro přípravu plánu provádění ve vnitrostátním právu, který má zlepšit informační toky a pomoci předvídat problémy při provádění ve vnitrostátním právu. Za pouhé tři měsíce byla tato nová funkce použita pro 21 směrnic. Komise připravuje standardní šablonu, v níž členským státům objasní jejich povinnosti při provádění ve vnitrostátním právu a vysvětlí, jak jsou tyto povinnosti plněny prostřednictvím vnitrostátních opatření u nových směrnic.
Útvary Komise nyní u hlavních právních aktů přijatých spolunormotvůrci častěji připravují prováděcí strategie a pokyny 8 . Aby mohla Komise vypracovat cílené strategie a podpůrná opatření na podporu provádění, je nezbytné získat od orgánů členských států včasné informace o konkrétních vnitrostátních právních, správních nebo praktických dopadech návrhů a přijatých právních aktů. Současně zvyšujeme svou snahu o přípravu kvalitních a dobře zpracovaných právních textů, které jsou snadno srozumitelné a proveditelné.
Podpora budování kapacit v členských státech
Lepší provádění politiky EU a účinná administrativní výkonnost by mohly daňovým poplatníkům a podnikům v EU ušetřit ročně miliardy eur. Dialogy o provádění odhalily nedostatek správní kapacity a potřebu cíleného budování kapacit, jak zdůraznily orgány veřejné správy a zúčastněné strany na ústřední, regionální a místní úrovni v oblastech, jako je udělování povolení, společná zemědělská politika či bezpečnost a zabezpečení.
Komise v reakci na to poskytuje podporu orgánům veřejné správy v členských státech prostřednictvím programu Spolupráce a výměna mezi orgány veřejné správy . V první polovině roku 2025 obdržely v rámci tohoto programu Německo, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Slovensko podporu s cílem posílit jejich správní kapacitu na koordinaci systémů sociálního zabezpečení, k provádění nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a k provádění reforem a investic v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a politiky soudržnosti.
Kromě toho Komise aktualizovala svou publikaci Quality of Public Administration – A Toolbox for Practitioners (Kvalita veřejné správy – soubor nástrojů pro pracovníky v praxi). Tento soubor nástrojů uvádí příklady, jak snížit administrativní požadavky kombinací zjednodušujících reforem a digitalizace.
Nástroje a programy na podporu provádění
Komise podporovala práci členských států při provádění klíčových politik a fondů EU prostřednictvím řady nástrojů a programů. Například platforma pro spravedlivou transformaci pomáhá členským státům EU a regionům nejvíce postiženým přechodem na klimatickou neutralitu. V roce 2025 platforma poskytovala komplexní poradenské služby 32 regionům Fondu pro spravedlivou transformaci ve 14 členských státech 9 s cílem urychlit opatření a usnadnit provádění fondu. V oblasti migrace zřídila Komise 27 týmů pro jednotlivé země, které poskytují členským státům podporu uzpůsobenou na míru při provádění Paktu o migraci a azylu.
Pokud jde o regionální spolupráci, 30 regionů v 15 členských státech 10 obdrželo technickou pomoc prostřednictvím komunity odborníků na strategie pro inteligentní specializaci a platforem pro inteligentní specializaci za účelem provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj, což přispělo k jejich konkurenční výhodě a podpořilo inovativní a inteligentní hospodářskou transformaci. Tyto nástroje sdružují výzkumné pracovníky, podniky, občanskou společnost a orgány veřejné správy, kteří rozvíjejí partnerství v oblasti klíčových technologií, jako jsou například Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro vodík a Evropská aliance pro technologie palivových článků.
Klíčovým nástrojem umožňujícím změnu směrem ke zjednodušení a efektivitě je kromě toho režim REGIO Peer2Peer+, jež napomáhá provádění politik EU lepším řízením fondů politiky soudržnosti. V uplynulém roce se zapojil do práce a vyměnil si zkušenosti s více než 1 100 úředníky veřejné správy s cílem řešit například klíčová zjednodušující opatření, jako je zefektivnění výzev k předkládání návrhů projektů, uplatňování zjednodušených možností úhrady nákladů a přijímání přístupů založených na výkonnosti.
Pokud jde o ochranu životního prostředí, Komise provádí každoroční přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a podporuje tak všechny členské státy při provádění klíčových právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí. Čtvrtý přezkum (červenec 2025) identifikoval osvědčené postupy a výzvy v členských státech. Doporučil konkrétní zlepšení a řešení, jakož i prioritní opatření s cílem pomoci subjektům s rozhodovací pravomocí stanovit priority ohledně zdrojů, včetně fondů EU a technické pomoci.
Technická podpora a pomoc při provádění
Komise poskytuje technickou podporu v rámci svého Nástroje pro technickou podporu a poskytuje technickou pomoc členským státům v rámci fondů EU. V roce 2025 bylo vybráno 135 reformních projektů ve všech členských státech, které budou podpořeny z Nástroje pro technickou podporu a které obsahují 390 inovativních a ambiciózních reforem s rozpočtem téměř 117 milionů EUR.
V roce 2025 byl ukončen projekt pro více zemí, který podpořil páteřní činnost našich orgánů veřejné správy v oblasti tvorby politiky založené na důkazech . Patřilo sem například opatření na snížení administrativní zátěže v Belgii a zlepšení hodnocení politik v Lotyšsku, Nizozemsku, Řecku, Česku, Estonsku a Litvě. Obdobně i Slovinsko zlepšilo svou míru čerpání finančních prostředků z EU a řízení investic tím, že snížilo roztříštěnost systému, spojilo dovednosti a zdroje, zjednodušilo postupy (omezilo tzv. gold-plating) a lépe stanovilo priority strategických investic.
Poté, co vstoupil v platnost Nový pakt o migraci a azylu, devět členských států 11 rychle obdrželo technickou podporu na místě na přípravu svých vnitrostátních prováděcích plánů , aby mohl být pakt uveden do praxe. Kromě toho dostávají orgány devíti členských států 12 během dvouletého přechodného období do roku 2026 individualizovanou podporu na provádění konkrétních reforem vyplývajících z jejich vnitrostátních prováděcích plánů. Mezi další příklady patří podpora vývoje a zavádění modelů umělé inteligence k odhalování zneužívání trhu ve čtrnácti členských státech 13 , zjednodušení a digitalizace environmentálních povolení pro průmyslová zařízení (v Polsku) nebo provádění evropské záruky pro děti (v Řecku), národní strategie pro zlepšení finanční gramotnosti (na Kypru) nebo vnitrostátního plánu politiky bydlení (v Chorvatsku).
Iniciativy na zlepšení digitalizace a přístupu k údajům
Komise sehrála klíčovou roli při pomoci členským státům s přijímáním posouzení interoperability tím, že zveřejnila komplexní pokyny a katalog softwaru s otevřeným zdrojovým kódem . Tyto pokyny a katalog byly zveřejněny ve všech jazycích EU na portálu Interoperabilní Evropa. V květnu 2025 Komise rovněž zahájila činnost Sdružení pro Interoperabilní Evropu s cílem poskytnout fórum pro zúčastněné strany z veřejného i soukromého sektoru, na němž budou moci společně tvořit, vyměňovat si poznatky a přispívat k praktickému zavádění interoperability v celé EU. Toto sdružení rovněž podporuje Sbor pro Interoperabilní Evropu tím, že mu poskytuje podklady pro strategická rozhodnutí týkající se přeshraničních digitálních veřejných služeb.
Na základě evropského rámce digitální identity umožní obchodní peněženka EU bezpečnou digitální identifikaci, sdílení údajů a právně závazná oznámení v celé EU. Pomůže hospodářským subjektům zvládat regulační požadavky a sníží administrativní zátěž a náklady na dodržování souladu s předpisy.
Komise zlepšuje přístup k údajům díky zavádění společných evropských datových prostorů, vyvíjených v oblastech, jako je například zemědělství, kulturní dědictví, energetika, finance, Zelená dohoda, zdravotnictví, jazyky, výroba, média, mobilita, veřejná správa, výzkum a inovace a cestovní ruch.
Vzhledem k tomu, že prioritou kandidátských zemí je urychlené přistoupení, vyvíjí Komise nástroj umělé inteligence (eAccession), který usnadní proces sbližování právních předpisů, jímž kandidátské země v rámci přípravy na členství v EU začlení všech 35 kapitol acquis EU do svých vnitrostátních právních systémů.
Agentury EU a důsledné uplatňování práva EU
Agentury EU i v roce 2025 nadále podporovaly provádění práva EU, čímž přispívaly k jeho jednotnému uplatňování ve všech členských státech a snižovaly právní nejistotu. Poskytovaly technické a výkladové pokyny, jako jsou například regulační normy, vědecké poradenství, šablony a dokumenty obsahující otázky a odpovědi. To je obzvláště cenné v oblastech zahrnujících přeshraniční činnosti, kde je nutný koordinovaný výklad. Další klíčovou formou podpory byla podpora praktické spolupráce a budování kapacit. Například Evropský orgán pro pracovní záležitosti podpořil přeshraniční operaci zaměřenou na prosazování práva, do níž se zapojilo sedm členských států (Belgie, Dánsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva a Rumunsko) ve spolupráci s Evropskou sítí dopravní policie.
C.Prosazování práva
Důvěryhodnost a úspěch EU závisí na úplném a správném provádění a uplatňování jejích právních předpisů v praxi. Společně dohodnuté politiky přinášejí zamýšlené účinky pro občany a podniky pouze tehdy, pokud jsou uplatňovány všude v Evropě stejným způsobem. EU si nemůže dovolit roztříštěné nebo polovičaté dodržování předpisů.
Tato Komise prosazuje ambicióznější prováděcí program. Upřednostňovaným přístupem Komise je spolupráce s členskými státy s cílem vyhnout se problémům s prováděním od samého počátku, ale pokud selže spolupráce, je nezbytné rozhodné prosazování práva. Komise v uplynulých měsících opět prokázala své odhodlání prosazovat právo EU ve všech nejdůležitějších oblastech politiky. Aby Komise dále zvýšila transparentnost svých prosazovacích opatření, zavedla novou webovou stránku Europa o případech nesplnění povinnosti, dialozích před zahájením řízení o nesplnění povinnosti a provádění směrnic ve vnitrostátním právu, která umožňuje cílené vyhledávání a nabízí přizpůsobené grafy pro jednotlivé oblasti politiky a témata.
Více dialogů před zahájením řízení o nesplnění povinnosti pro rychlejší výsledky
Dialog před zahájením řízení o nesplnění povinnosti , dříve známý jako „EU Pilot“, používá Komise v případech, kdy je pravděpodobné, že s jeho pomocí dosáhne souladu s předpisy rychleji než cestou formálního řízení o nesplnění povinnosti. Tyto dialogy rovněž pomáhají Komisi shromažďovat informace, na jejichž základě může určit, zda došlo k porušení právních předpisů EU. V prvních sedmi měsících roku 2025 zahájila Komise 168 dialogů, čímž potvrdila rostoucí využívání tohoto nástroje 14 . Dialogy jsou velmi účinné: míra vyřešených případů se pohybuje kolem 67 % 15 . Zabývají se případy z velmi různorodých oblastí politiky od zdraví a bezpečnosti při práci přes finanční služby, životní prostředí, energetiku, přímé a nepřímé daně až po bezpečnost silničního provozu. Vzhledem k tomu, že téměř 20 % případů bylo zahájeno a uzavřeno v první polovině roku 2025, má dialog před zahájením řízení o nesplnění povinnosti jasný potenciál dosahovat rychlých výsledků a shromažďovat informace. Komise rovněž modernizovala svůj IT nástroj, který používají útvary Komise a členské státy k vedení dialogů, což povede k dalšímu zvýšení efektivity.
Včasné splnění požadavků v řízeních o nesplnění povinnosti šetří čas
Řízení o nesplnění povinnosti jsou a i nadále zůstanou pojistkou, kterou Komise potřebuje v případě, že by opatření v oblasti spolupráce nebyla dostatečná k dosažení včasného souladu s pravidly EU. V prvních sedmi měsících roku 2025 zahájila Komise 373 řízení o nesplnění povinnosti , z nichž 87 % se týkalo neúplného nebo nesprávného provedení směrnic 16 . Stížnosti občanů a podniků poskytly užitečné informace o zjištěných nedostatcích, což vyústilo v 13 z těchto nových řízení o nesplnění povinnosti 17 .
Ve stejném období Komise uzavřela 345 případů nesplnění povinnosti 18 , neboť dotčené členské státy dosáhly souladu. 95 % případů bylo vyřešeno dříve, než je byla Komise nucena postoupit Soudnímu dvoru, což znamená, že občané i podniky využívali výhod práva EU dříve, než kdyby bylo nutné zahájit soudní řízení. Komise dosáhla pokroku v mnoha dlouhodobých případech 19 a průměrná doba vyřizování porušení práva se zkrátila 20 .
Efektivní opatření přinášející výsledky občanům a podnikům
Ve všech oblastech politiky bylo dosaženo hmatatelných výsledků pro občany i podniky. Usnadnil se pohyb pracovníků mezi členskými státy EU. Několik členských států odstranilo neodůvodněné překážky uznávání odborných kvalifikací a podmínky pro výkon regulovaných povolání v různých oblastech 21 . Komise dosáhla konkrétních výsledků, aby usnadnila mobilitu pracovních sil v případech, které byly vzneseny na základě stížností 22 nebo které jsou předmětem petice 23 . Kromě toho nyní více členských států 24 správně provedlo pravidla EU o vysílání pracovníků, která se týkají situací, kdy zaměstnavatelé dočasně vysílají své zaměstnance k poskytování služeb v jiném členském státě EU. Jak je uvedeno ve strategii pro jednotný trh , Komise rovněž využila řízení o nesplnění povinnosti k řešení překážek na jednotného trhu, jako jsou roztříštěné postupy označování nebo omezení maloobchodního prodeje 25 .
V digitální oblasti vedlo prosazování ze strany Komise ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti nařízení o digitálních službách a Aktu o správě dat vzhledem k tomu, že osm členských států určilo příslušné orgány k provádění těchto pravidel a zmocnilo tyto orgány k plnění požadovaných úkolů. Ostatní členské státy za nimi dosud zaostávají a Komise přistoupila k dalšímu kroku v řízení o nesplnění povinnosti proti šesti z nich . Při zvyšování bezpečnosti se řízení o nesplnění povinnosti ukázala jako úspěšná 26 v souvislosti s nařízením o potírání šíření teroristického obsahu online , přičemž je třeba vyvinout další úsilí k dokončení provedení pravidel EU v oblasti kybernetické bezpečnosti 27 . Opatření Komise rovněž přinesla jasnější pravidla pro silniční dopravu 28 a zvýšila bezpečnost a interoperabilitu železnic 29 a přinesla pokrok v oblasti transevropské dopravní sítě 30 .
Byla posílena ochrana spotřebitelů vzhledem k tomu, že členské státy pokročily v provádění pravidel EU o přístupnosti výrobků a služeb a o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů ve vnitrostátním právu. Stejně tak byla posílena práva osob, které oznamují porušení právních předpisů EU. V oblasti finančních služeb vedla donucovací opatření Komise k posílení práv dlužníků a podpořila stabilnější a důvěryhodnější finanční prostředí 31 . Pokud jde o práva pracovníků, téměř všechny členské státy již v návaznosti na prosazovací opatření Komise do vnitrostátního práva plně provedly pravidla EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách .
Díky donucovacím opatřením Komise a uložení finančních sankcí Soudním dvorem dalším pěti členským státům provedly nyní všechny členské státy pravidla EU na ochranu oznamovatelů , která pomáhají předcházet porušování práva EU a řešit jej v celé řadě oblastí.
Komise úspěšně prosazovala pravidla EU v oblasti životního prostředí, posílila režim odpovědnosti za životní prostředí a pravidla pro posuzování vlivů na životní prostředí v členských státech 32 . Řízení o nesplnění povinnosti rovněž vedla k plnění povinností členských států týkajících se vnitrostátních vodohospodářských plánů, k podpoře kvality vody v řekách a jezerech a k připravenosti a zvládání povodní 33 . Klimatická a energetická politika EU byla podpořena prosazováním revidovaného systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) a integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu . Kromě toho více členských států zavedlo pravidla obsažená v balíčku opatření EU týkajících se čisté energie .
Komise prosazovala pravidla EU o volném pohybu a chránila občanství EU. Pokud jde o posledně uvedené, Soudní dvůr rozhodl , že udělení občanství za předem stanovené platby nebo investice je v rozporu s unijním právem. Komise nadále prosazovala právní stát, základní práva a svobody jednotného trhu 34 .
Rozhodná prosazovací opatření včetně finančních sankcí
Komise usiluje o úspěšné ukončení řízení o nesplnění povinnosti již v jejich počátečních fázích, avšak v případě, že je to nezbytné k dosažení souladu, neváhá daný případ postoupit Soudnímu dvoru. V referenčním období Komise předložila Soudnímu dvoru 45 případů . Ve všech případech, kdy tak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie, požádala Komise Soudní dvůr, aby dotčenému členskému státu uložil finanční sankce (patnáct případů) . Tyto údaje potvrzují zvýšený počet rozhodnutí o postoupení v posledních letech 35 , což je důkazem odhodlání Komise učinit kroky k prosazování práva EU.
V prvních sedmi měsících roku 2025 platilo 14 členských států finanční sankce ve výši přesahující 302 milionů EUR 36 uložené Soudním dvorem Evropské unie. Některé členské státy platí více finančních sankcí souvisejících s různými rozsudky Soudního dvora. Tyto rozsudky se týkaly se pravidel EU v následujícím pořadí podle významnosti: azyl, ochrana oznamovatelů, čištění městských odpadních vod, skládky odpadů, čistá vozidla, audiovizuální služby a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž 37 .
4.Další postup
V příštích čtyřech letech bude Komise pokračovat v činnosti, která usnadní provádění právních předpisů a politik EU v praxi, a to zjednodušením pravidel EU a snížením regulační zátěže. To je nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti naší ekonomiky a pro dosažení rychlého a smysluplného zlepšení pro občany a podniky při současném zajištění, že priority a cíle EU jsou splněny. Pracovní program Komise na rok 2026, který byl dnes přijat, odráží tuto snahu, která klade jasný a silný důraz na zjednodušující návrhy.
Pokud jde o zjednodušení, v nadcházejících měsících budou následovat další návrhy na zjednodušení a souhrnné návrhy, a to včetně oblasti životního prostředí, automobilového průmyslu, bezpečnosti potravin a krmiv, zdravotnických prostředků, klinických hodnocení a digitálních technologií. Zaměříme se rovněž na další naléhavé otázky vznesené zúčastněnými stranami, například v oblasti právních předpisů týkajících se energetických produktů a zdanění, a předložíme rovněž návrhy na zjednodušení, jež se zaměří na administrativní zátěž občanů.
Vzhledem k tomu, že zjednodušení musí být společným úsilím orgánů EU, je důležité, aby Evropský parlament a Rada i nadále udělovaly práci na souhrnných a zjednodušujících návrzích Komise prioritu, zachovaly jejich zjednodušující zaměření a zároveň dosáhly politických cílů.
Komise rovněž spolupracuje s Evropským parlamentem a Radou na tom, aby všechny orgány dostály svému závazku posoudit dopady svých podstatných změn. Komise na podporu tohoto procesu vyvíjí jednoduchý a pragmatický přístup, který by mohly jednotlivé orgány pro tento účel použít.
Pokud jde o provádění, členové kolegia budou i nadále spolupracovat se zúčastněnými stranami prostřednictvím druhého kola dialogů o provádění, které se uskuteční do konce roku. Zaměří se na rozmanité oblasti politiky, jako je například dostupné bydlení, stavebnictví, konkurenceschopnost regionálních podniků, obchod a ekonomická bezpečnost, legislativa týkající se energetických produktů, architektura boje proti podvodům a integrace bankovnictví. Komise bude členským státům poskytovat individuálně uzpůsobenou podporu při provádění právních předpisů EU s cílem dosáhnout zamýšleného dopadu našich právních předpisů a politik v praxi. Provádění bude společně s naší prací na zjednodušení pravidel i nadále ústředním bodem zaměření Komise na posílení evropské konkurenceschopnosti. Pro dosažení cílů stanovených na začátku tohoto mandátu má proto i nadále zásadní význam spolupráce s ostatními orgány EU a členskými státy.
Co se týče prosazování práva EU, počet aktivních řízení o nesplnění povinnosti zůstává i nadále vysoký, neboť v současné době je projednáváno více než 1 500 případů . Jedná se o všechny členské státy, přičemž v počtu případů však existují značné rozdíly 38 . Sledování uplatňování práva EU a zajištění jeho dodržování bude i nadále jednou z hlavních priorit. Zvláštní pozornost bude věnována dlouhodobým případům, aniž by byla ohrožena účinnost prosazovacích opatření Komise: cílem prosazování práva EU je dosažení souladu a pozitivních výsledků pro občany i podniky. Komise se neustále snaží zlepšovat svou politiku prosazování práva a zajišťovat, aby její nástroje byly pro tento účel vhodné.
Ve svém sdělení „Evropa jednodušší a rychlejší“ předložila Komise ambiciózní program zjednodušování a provádění, který má zvýšit konkurenceschopnost, prosperitu, provádění politik a odolnost v EU. Dosažení těchto cílů vyžaduje silný závazek všech ostatních orgánů a zúčastněných stran, zejména Evropského parlamentu a Rady. Tato zpráva je základem pro strukturovaný dialog s nimi o současném stavu právních předpisů EU a jejich provádění a o dalších možnostech zjednodušení. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby vyvinuly srovnatelné úsilí v oblasti zjednodušení, provádění a prosazování svých vnitrostátních právních předpisů.
…………………………………….
Tato první přehledová zpráva zahrnuje období sedmi měsíců. Příští zpráva bude zahrnovat období dvanácti měsíců od 1. srpna 2025 do 31. července 2026.
S výjimkou úspor v rámci souhrnného balíčku Omnibus V v oblasti obrany, pro který se dokončuje pracovní dokument útvarů Komise.
https://commission.europa.eu/law/law-making-process/better-regulation/simplification-and-implementation/simplification_en
Výběr účastníků se řídí záměrem navázat bezprostřední interakci a pragmatickou výměnu a zároveň se při výběru usiluje o vyváženost.
Prováděcí dialog o vysokorychlostní železnici v Evropě s komisařem Tzitzikostasem.
Například strategie pro směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD).
Belgie, Česko, Německo, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Polsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko.
Bulharsko, Chorvatsko, Česko (Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj), Finsko (východní a severní Finsko, Päijät-Häme), Francie (Réunion, Normandie), Řecko (Kréta, Východní Makedonie a Thrákie, Západní Makedonie), Maďarsko, Itálie (Molise, Apulie, Benátsko), Malta, Polsko (Malopolsko), Portugalsko (Alentejo, Azory, Centro, Madeira), Rumunsko (Centru, jihozápadní Oltenia), Švédsko (Jämtland Härjedalen, Västernorrland), Slovinsko a Španělsko (Aragonie, Baleárské ostrovy, Katalánsko).
Belgie, Česko, Německo, Estonsko, Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko a Rumunsko.
Belgie, Česko, Estonsko, Irsko, Řecko, Itálie, Litva, Rumunsko a Slovensko.
Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Francie, Finsko, Litva, Itálie, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Španělsko a Rumunsko.
V roce 2024 zahájila Komise v průběhu celého roku 173 dialogů.
Celkem Komise v referenčním období uzavřela 118 případů, včetně mnoha dlouhodobých případů z roku 2023 nebo ještě dřívějšího období.
Rozdělení podle typu nesplnění povinnosti : 256 případů neúplného provedení ve vnitrostátním právu, 69 případů nesprávného provedení ve vnitrostátním právu, 18 případů nesprávného uplatňování směrnic a 30 případů porušení Smluv, nařízení nebo rozhodnutí.
Tyto nové případy založené na stížnostech byly zahájeny proti osmi členským státům: INFR(2024)4012 , INFR(2025)4000 , INFR(2025)4004 , INFR(2025)4006 , INFR(2025)4007 , INFR(2025)4008 , INFR(2025)4011 , INFR(2025)4012 , INFR(2025)4013 , INFR(2025)4015 , INFR(2025)4016 , INFR(2025)4017 , INFR(2025)4018 .
195 případů neúplného provedení do vnitrostátního práva, 51 případů nesprávného provedení, 30 případů nesprávného uplatňování směrnic a 69 případů porušení Smluv, nařízení nebo rozhodnutí.
18 % těchto případů bylo zahájeno před více než pěti lety, což svědčí o odhodlání Komise snížit počet nevyřízených případů.
34,3 měsíce oproti 36,4 měsíce v roce 2024.
U lékařských povolání a veterinářů na Maltě , zdravotních sester a ošetřovatelů v Irsku a profesních poradců v Řecku .
O volném pohybu pracovníků ve veřejném sektoru na Kypru a o odchozím převodu důchodového kapitálu v Nizozemsku .
Ve věci předložené Soudnímu dvoru odstranila Itálie diskriminaci zahraničních lektorů.
Slovinsko a Finsko , pokud jde o směrnici o prosazování směrnice o vysílání pracovníků .
Francie a Itálie v oblasti označování a Maďarsko v oblasti maloobchodního prodeje potravin , maloobchodního prodeje drogistického zboží a maloobchodního daňového režimu .
Kypr , Polsko a Slovinsko splnily své povinnosti a případy byly uzavřeny, zatímco případy Bulharska, Irska a Portugalska byly postoupeny Soudnímu dvoru pro nesplnění některých povinností vyplývajících z nařízení.
Případy proti Řecku a Litvě mohly být uzavřeny, avašak proti 19 členským státům byla přijata odůvodněná stanoviska.
Například případy proti osmi členským státům mohly být uzavřeny, pokud jde o provedení pravidel EU týkajících se používání vozidel najatých bez řidiče pro přepravu zboží.
Česko a Polsko dokončily provádění směrnice o bezpečnosti železnic ve vnitrostátním právu a Polsko provádění směrnice o interoperabilitě ve vnitrostátním právu, zatímco Německo vyřešilo problém nesprávného uplatňování uvedené směrnice.
U Estonska , Chorvatska , Slovinska a Slovenska byly uzavřeny případy, zatímco Belgie , Francie a Lucembursko obdržely odůvodněná stanoviska.
Komise prosazovala pravidla EU na sekundárním trhu s úvěry v selhání tím, že Soudnímu dvoru postoupila případy šesti členských států a uzavřela řízení proti šesti členským státům .
Případy proti Belgii , Estonsku a Nizozemsku mohly být uzavřeny.
Případy proti Bulharsku , Španělsku a Slovensku mohly být uzavřeny.
V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce proti Maďarsku požádala Komise Soudní dvůr, aby věc projednal ve zrychleném řízení, čemuž Soudní dvůr vyhověl .
V letech 2023 a 2024 Komise postoupila Soudnímu dvoru 134 případů nesplnění povinnosti, z toho v 55 případech požádala o finanční sankce.
Částky jsou konečné až po vyčerpání všech opravných prostředků. Veřejný rejstřík poskytuje aktualizovaný seznam probíhajících řízení o nesplnění povinnosti, v nichž Soudní dvůr uložil finanční sankce.
Pokuty zaplacené v oblasti azylu, čištění městských odpadních vod a skládek odpadů vyplývají z rozsudků Soudního dvora podle čl. 260 odst. 2 SFEU (druhý rozsudek), zatímco pokuty zaplacené v ostatních oblastech se týkají neúplného provedení pravidel EU (podle čl. 260 odst. 3 SFEU).
U třech členských států s největším počtem otevřených případů (Španělsko, Polsko a Bulharsko) jde oproti členskému státu s nejmenším počtem řízení o nesplnění povinnosti (Litva) o trojnásobek. Další informace a údaje o opatřeních Komise v oblasti prosazování práva jsou k dispozici zde .