EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.11.2025

COM(2025) 801 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropská strategie justičního vzdělávání na období 2025–2030
Vytvoření podpůrného prostředí pro strategii DigitalJustice@2030

1.Strategie justičního vzdělávání na období 2025–2030 1

Digitalizace a zavádění řešení založených na umělé inteligenci mají zásadní význam pro budování kapacity veřejné správy v EU, aby mohla poskytovat účinné a vysoce kvalitní veřejné služby nákladově efektivním způsobem 2 . Obzvláště to platí i pro oblast justice, kde má digitální transformace potenciál zvýšit účinnost a kvalitu justičních systémů a zlepšit přístup ke spravedlnosti.

Země, které mají účinné justiční systémy a zaručují přístup ke spravedlnosti, vysokou kvalitu justice a transparentnost, mají větší šanci přilákat investice. Digitalizace a umělá inteligence proto mohou přispět k růstu a konkurenceschopnosti ekonomik EU 3 . Kvalita justice se může zlepšit, pokud se justiční pracovníci zaměří na svůj hlavní úkol, kterým je výkon spravedlnosti, a k provádění rutinních technických úkolů se využijí digitální nástroje. Digitalizace justice může zajistit rychlejší a jednodušší přístup ke spravedlnosti a přiblížit ji jak fyzickým osobám, tak i podnikům. Je také důležitá pro zvýšení odolnosti justice vůči krizím, jak se ukázalo během pandemie COVID-19. Klíčová role digitalizace byla znovu potvrzena v Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy, kterou přijala Evropská rada 4  a v politických směrech předsedkyně von der Leyenové na období 2024–2029 5 .

Cílem strategie DigitalJustice@2030 6 vypracované Komisí je urychlit digitalizaci justičních systémů v EU do roku 2030. V praxi to znamená podporovat zavádění digitálních nástrojů v oblasti justice s cílem zvýšit efektivitu a umožnit členským státům, aby se od sebe, pokud jde o vývoj a používání digitálních nástrojů a infrastruktury, vzájemně učily. Do roku 2030 by měli mít všichni justiční pracovníci, podniky i fyzické osoby snadný online přístup ke všem právním předpisům a judikatuře. Předpokládá se také, že každý členský stát bude usilovat o to, aby měl jednotné digitální kontaktní místo, které všem osobám, včetně osob se zdravotním postižením, umožní kdykoli a kdekoli se obrátit na soudy, účastnit se jednání a zahájit a vést soudní řízení. Tím se výrazně zlepší přístup ke spravedlnosti a zároveň se sníží náklady.

Aby bylo možné tento potenciál využít, je třeba, aby justiční pracovníci získali příslušné dovednosti, znalosti a přehled. Za tímto účelem je justiční vzdělávání klíčovým nástrojem umožňujícím naplňování této vize strategie DigitalJustice@2030 7 , neboť řeší nedostatek digitálních dovedností, na který poukázaly Draghiho 8 , Lettova 9 a Niinistöova 10 zpráva. V Evropské strategii v oblasti e-justice na období 2024–2028 11 vypracované Radou bylo zdůrazněno, že součástí digitální transformace justice musí být posilování digitálních kompetencí uživatelů a budování jejich kapacit a že zvláštní pozornost by měla být věnována odborné přípravě justičních pracovníků.

Za účelem podpory cílů strategie DigitalJustice@2030 vyzývá tato strategie justičního vzdělávání k přijetí konkrétních opatření k rozvoji podpůrného prostředí pro prohlubování dovedností justičních pracovníků v oblasti využívání digitálních nástrojů a infrastruktury, pro budování jejich znalostí v oblasti hmotného a procesního práva EU a vnitrostátního práva přizpůsobených potřebám digitální ekonomiky a společnosti a pro rozvoj porozumění potřebě digitalizace. Hlavní součástí tohoto cíle je poskytnout odborníkům dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli používat nové technologie 12 . V souladu se závěry Rady o využívání umělé inteligence v oblasti justice 13 se poskytovatelé vzdělávání vyzývají, aby rozvíjeli odbornou přípravu a posilovali digitální kompetence justičních pracovníků s cílem připravit je na digitalizaci justičních systémů, zejména na používání umělé inteligence v oblasti justice.

2.Cíle

2.1.Digitální dovednosti

Evropa potřebuje nový přístup k dovednostem 14 . Z tohoto důvodu Evropská komise představila plán unie dovedností 15 , jehož cílem je zajistit, aby každý v Evropě měl možnost získat pevné základy v oblasti dovedností, přístup k celoživotnímu prohlubování dovedností a všechny základní i pokročilé digitální dovednosti potřebné k tomu, aby mohl plnit svou úlohu 16 . Přijala také politický program Digitální dekáda 17 , který formuloval cíl, aby do roku 2030 byly klíčové veřejné služby poskytovány ze 100 % online. Sdělení Evropské komise o posílení evropského správního prostoru (ComPact) 18 obsahuje konkrétní opatření na podporu udržitelného a efektivního využívání vznikajících technologií a prohlubování digitálních dovedností pracovníků ve veřejné správě.

Aby bylo možné tyto cíle splnit, musí si všichni justiční pracovníci osvojit potřebné dovednosti v oblasti IT a umělé inteligence 19 . Měli by být schopni účinně využívat digitální nástroje, včetně umělé inteligence, a infrastrukturu a kvalifikovaně používat digitalizované přeshraniční postupy a nástroje, včetně decentralizovaného informačního systému zřízeného nařízením (EU) 2023/2844 20 . Kromě toho by měli mít možnost přeshraničního přístupu k digitálním databázím a zvládat dopad digitalizace na soudní řízení. V souladu se svými profesními úlohami by měli být schopni řídit případy digitálně, tj. správně posuzovat, předávat a zpracovávat digitální dokumenty a vhodně využívat videokonference, které zajišťují dodržování procesních práv a záruk pro podezřelé, obviněné a vyžádané osoby a oběti, přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a dodržování požadavků na ochranu osobních údajů. Vzhledem k tomu, že mnoho procesních úkonů připravují zaměstnanci soudu nebo je jejich zapojení jinak vyžadováno, měli by i oni využívat pravidelné odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností. Justiční vzdělávání by odborníky také mělo připravit na používání digitálních systémů, které zlepšují přístup dětí ke spravedlnosti a soudní ochraně a zároveň zajišťují jejich práva na účast.

Systémy vzdělávání musí lépe reagovat na měnící se potřeby a nedostatky v oblasti dovedností vyplývající z technologického vývoje, který má dopad na justiční systémy. Vzdělávání by justičním pracovníkům mělo umožnit přizpůsobit se vyvíjejícímu se právnímu prostředí a mělo by snížit nedostatek digitálních dovedností. Zvládání výzev, které přináší digitální transformace, vyžaduje účinnou spolupráci mezi justičními pracovníky, odborníky na IT a příslušnými orgány.

Vzdělávání by mělo justičním pracovníkům rovněž umožnit dosáhnout vyšší efektivity v důsledku používání nástrojů umělé inteligence. Současně by mělo podporovat efektivní a odpovědné využívání nástrojů umělé inteligence v justici v souladu s právním rámcem EU. Při zavádění systémů umělé inteligence musí mít justiční pracovníci i další zaměstnanci justičních správ solidní znalosti o tom, jak v rámci svého pracovního prostředí efektivně a odpovědně využívat nástroje umělé inteligence. Vzdělávací iniciativy by měly upřednostňovat rozvoj gramotnosti v oblasti umělé inteligence a dovedností potřebných k pochopení, posouzení a vhodnému používání nástrojů umělé inteligence. Jde mimo jiné o plnou znalost jejich přínosů, omezení a souvisejících rizik a zajištění souladu s platným právním rámcem.

Elektronické podávání písemností u soudu vyžaduje, aby byli zaměstnanci justičních správ vyškoleni k tomu, aby systémy elektronického podávání obsluhovali efektivně a zajistili, že bude potenciál těchto systémů plně využíván 21 . Zaměstnanci musí být řádně vyškoleni, aby mohli správně spravovat justiční údaje, například zveřejňovat soudní rozhodnutí online a zpřístupňovat tyto informace ve strukturovaném, strojově čitelném formátu s možností stažení, který se pak rovněž použije v evropském právním datovém prostoru. Pro pochopení interakce mezi systémy a údaji by se mělo justiční vzdělávání věnovat tématu interoperability. Tato práce může využít práci na Akademii pro interoperabilní Evropu 22  v souvislosti s nařízením 2024/903 (nařízení o interoperabilní Evropě). Pro posílení digitálních kompetencí justičních pracovníků při výkonu jejich povinností (neboli „digitálních justičních dovedností“ (e-judgecraft)) by témata vzdělávání měla zahrnovat elektronickou správu případů, správu elektronické soudní síně, vedení, komunikaci s využitím elektronických prostředků, etiku, kybernetickou bezpečnost a odolnost. Vedoucí pracovníci v odvětví justice musí rovněž rozvíjet dovednosti v oblasti řízení změn, aby se mohli efektivně přizpůsobovat technologickému pokroku, zavádět nové postupy a vést digitální transformaci jak v rámci justiční správy, tak ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami v oblasti justice. Tyto dovednosti mají zásadní význam pro zajištění hladkého přechodu na nové digitální systémy a technologie.

Klíčové cíle této Evropské strategie justičního vzdělávání a akce, k nimž se v ní vyzývá, jsou plně slučitelné s konkrétními opatřeními 23 obsaženými v prováděcím plánu pro sdělení Komise o posílení evropského správního prostoru (ComPAct).

2.2.Hmotné právo v souvislosti s digitální ekonomikou a společností a nástroje přeshraniční spolupráce

Digitální transformace vedla (a nadále povede) k přijetí nových právních předpisů upravujících používání nových technologií v mnoha oblastech digitální ekonomiky a společnosti. Přinesla (a ještě přinese) také změny platných právních předpisů, které mají řešit nové technologické výzvy. Je proto nezbytné, aby justiční pracovníci znali a uplatňovali hmotné právo, které se zabývá potřebami digitální ekonomiky a společnosti, např. akt o umělé inteligenci 24 , nařízení o datech 25 , nařízení o interoperabilní Evropě 26 , nařízení o digitálních trzích 27 , nařízení o digitálních službách 28 , směrnici o digitálním obsahu 29 , směrnici o prodeji zboží 30 , směrnici o odpovědnosti za vadné výrobky 31 a nařízení o teroristickém obsahu online 32 . Justiční pracovníci musí rovněž rozumět právním předpisům EU v oblasti ochrany osobních údajů, např. obecnému nařízení o ochraně osobních údajů 33 , směrnici o prosazování práva 34 a nařízení EU o ochraně údajů 35 , které jsou v souvislosti s digitalizací justice relevantní, a absolvovat praktickou odbornou přípravu v této oblasti. Kromě toho potřebují také znát předpisy o digitální přístupnosti, jako je evropský akt o přístupnosti 36 . Složité přeshraniční digitální transakce, využívání digitálního přístupu v navrhovaném 28. režimu právního rámce pro podniky, rozhodování podporované algoritmy a zpracování osobních údajů jsou jen několika příklady oblastí, v nichž mohou vznikat spory, na jejichž řešení nemusí být stávající právní předpisy, v nichž byli justiční pracovníci původně vyškoleni, uzpůsobeny. Proto je při vzniku nových nebo změně platných právních předpisů a související judikatury Soudního dvora EU nezbytné průběžně prohlubovat dovednosti justičních pracovníků, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí budou přijímána v souladu s novými právními pravidly a budou správně a účinně prosazována.

Justiční pracovníci musí mít také důkladnou znalost procesního práva a přeshraniční spolupráce, kterou umožňuje digitalizované justiční prostředí. Nařízení o dokazování 37 a nařízení o doručování písemností 38 vyžadují, aby justiční orgány od 1. května 2025 komunikovaly elektronicky prostřednictvím decentralizovaných informačních systémů zřízených podle těchto aktů. Je proto důležité, aby justiční pracovníci byli kromě znalosti právního rámce stanoveného oběma nařízeními také dobře vyškoleni v používání decentralizovaných informačních systémů.

Nařízení (EU) 2023/2844 provedlo zásadní digitální modernizaci stávajících komunikačních kanálů v oblasti přeshraniční justiční spolupráce. Justiční pracovníci budou muset být plně zběhlí v používání decentralizovaného informačního systému a evropského elektronického přístupového místa zřízeného tímto nařízením, aby mohli účinně plnit své úkoly. Například advokát, který má v úmyslu podat žalobu v řízení o drobných nárocích v souladu s evropským řízením o drobných nárocích, by měl, kromě znalosti procesních kroků podle nařízení o řízení o drobných nárocích, být schopen využít evropské elektronické přístupové místo k zaslání žaloby příslušnému soudu v jiném členském státě. Soudce, kterému byla žaloba doručena v členském státě, kde probíhá soudní řízení, bude muset být schopen používat decentralizovaný informační systém ke zpracování žaloby a zaslání odpovědi soudu žalobci. Stejně tak musí státní zástupce, který vydává evropský zatýkací rozkaz, jasně vědět, kdy jej má předat prostřednictvím Schengenského informačního systému a kdy a jak má použít decentralizovaný informační systém zřízený podle nařízení (EU) 2023/2844.

Stejné justiční vzdělávání je nutné také v souvislosti s platformou pro spolupráci na podporu fungování společných vyšetřovacích týmů 39 a decentralizovanými informačními systémy zřízenými pozměňovacím nařízením (EU) 2023/2131, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu 40 , nařízením o elektronických důkazech 41 a nařízením o předávání trestního řízení 42 .

Obecněji řečeno, justiční pracovníci by měli být obeznámeni s používáním digitálních nástrojů, zejména nástrojů umělé inteligence, při plné znalosti jejich omezení a pravidel, kterými se řídí jejich používání, a rizik, která jsou s těmito nástroji spojena. Justiční pracovníci by například měli vědět, jak správně používat systém umělé inteligence pro převod řeči na text za účelem přepisu zvukových záznamů ze soudních řízení a jednání, které se pak stanou součástí spisu, nebo za účelem přístupu k údajům potřebným pro vyšetřování trestných činů od poskytovatelů služeb.

2.3.Zvyšování povědomí

Digitalizace vnitrostátních justičních systémů a přeshraniční spolupráce v občanských a trestních věcech se zrychluje a vývoj nových technologií, které lze v justici využít, postupuje ještě rychleji. Justiční pracovníci si proto musí být vědomi potenciálu nových technologií, které mohou zjednodušit jejich práci a zvýšit efektivitu. Měli by také rozumět tomu, že všichni justiční pracovníci potřebují solidní digitální dovednosti, aby si osvojili digitální pracovní prostředí.

Justiční pracovníci si rovněž musí být vědomi možného dopadu moderních technologií, včetně umělé inteligence, na základní práva 43 a hodnoty. Vzdělávání by proto mělo klást důraz na vztah mezi umělou inteligencí a nezávislostí justice.

Technologie v oblasti justice by měly podporovat, nikoli nahrazovat lidský úsudek a profesní odpovědnost. Jejich účelem je uvolnit kapacity justičních pracovníků, aby se mohli zaměřit na své hlavní úkoly. Tento vyvážený přístup je nezbytný nejen pro udržení profesní motivace, ale také pro zachování důvěry veřejnosti. Kromě toho musí být také předmětem vzdělávání vedoucích pracovníků, kteří zavádějí změny v justiční správě.

V neposlední řadě by vzdělávání mělo justiční pracovníky připravit na to, aby hráli proaktivní úlohu při navrhování, vývoji a zavádění digitálních produktů a služeb souvisejících s jejich prací. Procesy digitální transformace by měly být navrženy ve spolupráci s justičními pracovníky a pro ně, aby byly skutečně užitečné pro plnění jejich každodenních úkolů 44 .

2.4.Další cíle vzdělávání

2.4.1.Základní práva a právní stát

Justiční vzdělávání v oblasti základních práv je důležité pro budování justičních systémů, které respektují základní hodnoty EU, jako je právní stát, demokracie a rovnost. Takové justiční systémy těží z důvěry, která následně stimuluje růst. Dodržování zásad právního státu a dobře fungující justiční systémy tak podporují podnikání a investice.

Nezávislí soudci a další justiční pracovníci hrají ústřední roli při provádění Listiny základních práv EU 45 a sekundárního práva EU a převádějí je pro lidi do praxe. Ve své strategii k posílení uplatňování Listiny základních práv 46 se Komise zavázala upřednostnit možnosti vzdělávání týkající se uplatňování Listiny, její oblasti působnosti, obsahu a související judikatury, jakož i její vzájemné provázanosti s Evropskou úmluvou o lidských právech. Vzdělávání o základních právech by se mělo týkat také specifického acquis EU, jako je ochrana oznamovatelů 47 , ochrana před nenávistnými výroky nebo trestnými činy z nenávisti 48 a justice vstřícná k dětem. Další priority v oblasti vzdělávání jsou uvedeny ve Strategii EU pro práva dítěte, která vyzývá ke vzdělávání o hlavních zásadách, jako je zásada nejlepšího zájmu dítěte, právo dítěte být vyslyšeno a potřeba přístupu a ochranných postupů odpovídajících věku dítěte. Je rovněž zapotřebí vzdělávání, které zajistí uplatňování právních předpisů o zákazu diskriminace, mimo jiné pokud jde o osoby se zdravotním postižením. Obecněji řečeno, genderová rovnost musí být zakotvena nejen v obsahu justičního vzdělávání, ale také v jeho organizaci, včetně výběru účastníků vzdělávání, zapojení odborníků a sběru dat.

2.4.2.Opakující se oblasti vzdělávání týkající se EU

Absolvováním justičního vzdělávání získávají justiční pracovníci odborné znalosti, které jim umožňují systematicky uplatňovat právo EU v každodenní praxi a zajistit jeho přednost a případně přímý účinek. To zahrnuje i to, že práva a povinnosti zakotvené v právu EU jsou ve vnitrostátních řízeních vždy dodržovány. Aby byla zachována integrita a účinnost právního řádu EU, musí mít justiční pracovníci neustále aktuální znalosti právních předpisů EU a příslušné judikatury Soudního dvora EU. K tomu je zapotřebí vzdělávání, bez něhož nové právní nástroje a judikatura nemohou dosáhnout zamýšleného účinku. Týká se to zejména nástrojů EU upravujících přeshraniční justiční spolupráci a zásadu vzájemného uznávání. Justiční vzdělávání je základem pro budování silnějšího a soudržnějšího evropského prostoru práva, který podporuje právní stát a práva občanů.

Justiční spolupráce může být účinná pouze tehdy, pokud členské státy považují rozhodnutí přijatá příslušnými orgány jiných členských států za rovnocenná svým vlastním rozhodnutím, což znamená nejen důvěru v přiměřenost pravidel jiných členských států, ale také důvěru, že tato pravidla jsou správně uplatňována. Vznikající potřeby a praktické výzvy při uplatňování nástrojů EU pro justiční spolupráci a vzájemné uznávání v oblasti občanského, obchodního a trestního práva je proto třeba řešit prostřednictvím vzdělávání se zvláštním důrazem na digitalizaci, aby byl zajištěn moderní a účinný přeshraniční výkon spravedlnosti.

V oblasti justiční spolupráce v občanských věcech již existuje více než dvacet nástrojů. Jejich správné uplatňování závisí na tom, zda jsou justiční pracovníci vyškoleni v takových nástrojích, jako jsou nařízení Brusel Ia, Brusel IIb, nařízení o doručování písemností a nařízení o dědických věcech nebo směrnice o ochraně před strategickými soudními řízeními proti účasti veřejnosti 49 . Tyto nástroje společně tvoří část acquis EU, která je poměrně odborná a často nedostatečně pochopená, přestože její význam roste v důsledku většího přeshraničního pohybu osob a obchodu.

V souvislosti s přeshraniční justiční spoluprací v trestních věcech je důležité, aby se justičním pracovníkům dostalo náležité odborné přípravy, a zajistilo se tak, že budou četné zavedené nástroje EU správně uplatňovat. Většina z nich je založena na zásadě vzájemného uznávání, včetně nových nástrojů, jako jsou pravidla pro elektronické důkazy, nové nařízení o předávání řízení a další příslušné právní předpisy, jako je nedávno přijatá směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku 50 . V zájmu účinného boje proti přeshraniční trestné činnosti musí justiční pracovníci rovněž rozumět tomu, jak jsou trestné činy v EU harmonizovány a postihovány, zejména nedávno přijatým směrnicím o porušování omezujících opatření Unie 51 a o trestněprávní ochraně životního prostředí 52 , jakož i směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie 53 a směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz 54 . V neposlední řadě směrnice o boji proti obchodování s lidmi ve znění z roku 2024 55 výslovně vyžaduje, aby členské státy podporovaly nebo nabízely specializované vzdělávání pro zaměstnance soudů o trestných činech týkajících se obchodování s lidmi.

Justiční pracovníci musí rovněž znát příslušné subjekty a agentury EU, jež jsou pověřeny úkolem podporovat justiční spolupráci a s nimiž musí vnitrostátní orgány spolupracovat, aby se zajistila rychlá a koordinovaná reakce na hrozby, které představuje přeshraniční trestná činnost. Proto by mělo být zajištěno také vzdělávání zaměřené na úkoly a pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce a Eurojustu a na související povinnost vnitrostátních orgánů s nimi spolupracovat.

Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025) zdůrazňuje, že je nezbytné vzdělávání v oblasti práv obětí, které se musí skutečně dostat ke všem příslušným subjektům, které jsou v kontaktu s oběťmi, jako jsou například justiční orgány. Další oblastí, v níž je vzdělávání užitečné, je jednotný trh, který je klíčový pro konkurenceschopnost EU. Jednotný trh může vzkvétat pouze tehdy, pokud budou jeho pravidla, zejména v oblasti volného pohybu, správně prosazována, a proto je nezbytné, aby jim justiční pracovníci správně rozuměli. Cílů politiky EU v oblasti životního prostředí a řádného uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí lze dosáhnout pouze tehdy, pokud justiční pracovníci s příslušnými funkcemi využijí specializovaného vzdělávání.

A v neposlední řadě by pro příslušníky justice bylo rovněž přínosné vzdělávání věnované projednávání zástupných žalob stanovených ve směrnici o zástupných žalobách 56 a podle revidované směrnice o alternativním řešení sporů.

Výše uvedená témata vzdělávání byla zahrnuta do předchozích evropských strategií justičního vzdělávání, přičemž na rozvoj vzdělávání v těchto oblastech byla poskytnuta významná podpora EU. Vzhledem k tomu, že tyto oblasti jsou stále aktuální, očekává se, že se jimi budou poskytovatelé justičního vzdělávání v rámci své činnosti i nadále zabývat. Podpora EU bude i nadále poskytována v závislosti na dostupných finančních prostředcích.

2.4.3.Rozšíření

Aby kandidátské a potenciální kandidátské země splnily kritéria pro členství v EU, musí využívat justiční vzdělávání s cílem vybudovat nezávislou justici bez korupce a efektivní digitální justiční systémy založené na znalostech. Klíčové je také vzdělávání v oblasti justičních dovedností (judgecraft) 57 , digitálních dovedností a evropského práva se zaměřením na právní stát a základní práva a jejich uplatňování v každodenní praxi. Podpora EU by se měla zaměřit na řešení problémů na základě důkladného posouzení vzdělávacích potřeb a přístupu zaměřeného na řešení problémů. Kromě toho musí justiční vzdělávání hrát důležitou úlohu v procesu obnovy a rekonstrukce Ukrajiny.

3.Plnění cílů a provádění akcí

3.1.Cílové skupiny a zúčastněné strany

Tato strategie justičního vzdělávání se zaměřuje na soudní a justiční zaměstnance: soudce, státní zástupce, zaměstnance soudů a státních zastupitelství a další justiční pracovníky spojené s justičním systémem (advokáty v soukromé praxi, notáře, soudní vykonavatele, insolvenční správce, mediátory, vězeňský a probační personál a soudní tlumočníky a překladatele). Strategie se zabývá potřebami počátečního/vstupního a dalšího vzdělávání, přičemž zvláštní důraz klade na subjekty s multiplikačním účinkem a zaměstnance soudů 58 jako provozovatele digitálních nástrojů. Vzhledem k tomu, že vzdělávací potřeby se liší podle profesních skupin a členských států (nebo kandidátských zemí), je důležité, aby se do činností justičního vzdělávání, spolu s poskytovateli vzdělávání, zapojily profesní sítě a organizace, protože nejlépe znají situaci a různé vzdělávací potřeby jednotlivých kategorií justičních pracovníků, které zastupují.

Pozornost by měla být věnována odstraňování rozdílů a nedostatků ve vzdělávání v oblasti práva EU mezi členskými státy, profesními skupinami a zeměpisnými regiony. Rozdíly mezi kandidátskými zeměmi, včetně rozdílů v digitalizaci justice, by měly být rovněž zohledněny při jejich začleňování do příslušných vzdělávacích činností a sítí.

Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN) hraje důležitou roli coby platforma koordinující vnitrostátní a přeshraniční vzdělávání soudních a justičních zaměstnanců.

Evropští poskytovatelé vzdělávání, jako je Akademie evropského práva, Evropský institut veřejné správy, jakož i síť EJTN, Evropská nadace právníků a další organizace zainteresované v oblasti justice a příjemci finančních prostředků EU by měli organizovat přeshraniční vzdělávání s cílem podpořit širší evropskou perspektivu účastníků a usnadnit přeshraniční spolupráci, profesní výměnu a vytváření sítí mezi justičními pracovníky. Síť EJTN má dobré předpoklady k posílení vzájemné důvěry, podpoře společné evropské kultury v oblasti justice a zajištění jednotného uplatňování práva EU mezi soudními a justičními zaměstnanci ve všech členských státech. Toto úsilí by mohli doplnit a prohloubit poskytovatelé vzdělávání na vnitrostátní úrovni.

Všichni poskytovatelé vzdělávání na úrovni EU by měli být hnací silou inovativních vzdělávacích přístupů a zkoušet nové vzdělávací metody. Kromě toho by měli vytvářet vzdělávací materiály, které jsou připravené k použití nebo které lze přizpůsobit, přeložené do všech jazyků EU a pokrývající prioritní témata vzdělávání EU a zpřístupňovat je pro vnitrostátní vzdělávací účely. Tyto materiály by měly být navrženy tak, aby zohledňovaly specifické vnitrostátní souvislosti, právní rámce a praktické okolnosti, a měly by být přizpůsobeny potřebám různých kategorií justičních pracovníků nebo by jim měly být přizpůsobitelné.

Evropská justiční síť pro trestní věci a Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci přispívají k justičnímu vzdělávání v oblasti přeshraniční spolupráce poskytováním zdrojů a odborných znalostí, podporou vzájemného učení, usnadňováním přístupu k praktickým informacím a spoluprací s poskytovateli justičního vzdělávání.

3.2.Aktivace finančních prostředků

V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2844 jsou členské státy odpovědné za to, že část svého rozpočtu na vzdělávání věnují na zajištění toho, aby justiční pracovníci a příslušné orgány byli vyškoleni k účinnému používání decentralizovaného informačního systému zřízeného podle uvedeného nařízení a vhodnému využívání videokonferencí. Kromě toho musí členské státy při používání umělé inteligence v justici plnit své povinnosti týkající se gramotnosti v oblasti umělé inteligence, které vyplývají z článku 4 aktu o umělé inteligenci.

Prostřednictvím digitalizace justice jeden z klíčových trendů naší doby v současnosti mění podobu odvětví, které má zásadní význam pro funkční společnost. Panuje obecná shoda na tom, že justiční vzdělávání je zásadní složkou 59 podpůrného prostředí, které je nezbytné pro to, aby byla tato transformace úspěšná. Justiční vzdělávání však i nadále spadá do kompetence jednotlivých států a vnitrostátní rozpočty na vzdělávání tvoří páteř financování v této oblasti. Finanční podpora EU na justiční vzdělávání proto sama o sobě nestačí k zajištění významného dopadu. Proto je třeba spojit úsilí na vnitrostátní i evropské úrovni, aby za pomoci vzdělávání bylo dosaženo společného cíle, kterým je úspěšná digitalizace justice. Komise usiluje o využití dostupných finančních prostředků na podporu justičního vzdělávání a vybízí vnitrostátní orgány, instituce justičního vzdělávání a profesní organizace, aby prováděly akce a realizovaly cíle této strategie v souladu s různými potřebami členských států. Financování ze strany EU tak může mít aktivační účinek na vnitrostátní rozpočty.

Pro provádění této strategie justičního vzdělávání bude mít zásadní význam program Spravedlnost, neboť poskytuje granty na akce a granty na provozní náklady na financování projektů přeshraničního vzdělávání. Komise zlepší vnitřní koordinaci, aby ostatní programy EU přispívající ke vzdělávání justičních pracovníků 60 byly v souladu s prioritami této strategie justičního vzdělávání. Nástroje financování je nutno lépe spravovat a koordinovat, aby se co nejefektivněji využívaly dostupné rozpočty a maximalizovalo se využití stávajících možností financování. Kromě toho je třeba cíle a akce této strategie důsledněji koordinovat a integrovat na strategické, tematické a operativní úrovni. V oblasti trestního práva by intenzivnější spolupráce s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (platforma EMPACT) a Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) zvýšila konzistentnost dostupného vzdělávání a zároveň zajistila úzkou koordinaci mezi donucovacími a justičními orgány a potenciálně umožnila úspory z rozsahu.

Již v rámci současného víceletého finančního rámce je třeba lépe koordinovat financování justičního vzdělávání ze strany EU a členských států, aby se maximalizoval jejich dopad. Účinná součinnost mezi různými nástroji financování EU a mezi nástroji financování EU a vnitrostátními rozpočty je totiž zásadní pro to, aby se zabránilo překrývání a aby byl obsah vzdělávání v úzkém souladu s potřebami v praxi.

V rámci příštího víceletého finančního rámce 61 , který se vztahuje na období 2028–2034, Komise navrhla, aby byl rozpočet EU jednodušší a pružnější, což by umožnilo směrovat finanční prostředky podle nových priorit a měnících se potřeb. Jedním z hlavních cílů nového víceletého finančního rámce je překonat roztříštěnost, překrývání, rozdíly a různá pravidla financování a spojit různé nástroje financování za účelem lepší koordinace a zacílení výdajů. V rámci příštího víceletého finančního rámce se tedy program Spravedlnost bude nadále zaměřovat na podporu digitalizace justice a souvisejícího vzdělávání. Komise uznala, že program Spravedlnost by měl podporovat digitalizaci justice na úrovni EU 62 , a navrhla výrazně navýšit jeho rozpočet, který bude podporovat justiční vzdělávání pro účely digitalizace justice. Kromě toho členské státy obdrží podporu na digitalizaci svých vnitrostátních justičních systémů a na související vzdělávání prostřednictvím plánů národního a regionálního partnerství 63 . Tyto plány partnerství budou vycházet z evropských priorit, ale budou přizpůsobeny specifickým potřebám členských států a regionů. Členské státy proto budou moci využít této příležitosti a začlenit priority strategie justičního vzdělávání do svých vnitrostátních plánů.

Cílů strategie justičního vzdělávání bude lépe dosaženo větší transparentností a intenzivnější spoluprací a koordinací mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do justičního vzdělávání. Komise má v úmyslu toto úsilí podpořit tím, že bude motivovat nejefektivnější vnitrostátní poskytovatele vzdělávání, aby pomáhali ostatním prostřednictvím regionálních partnerství, a bude podporovat koordinované využívání nástrojů financování s cílem dosáhnout dlouhodobého zlepšení v celé EU.

Komise již zdůraznila, že lepší soulad mezi investičními prioritami EU a členských států může maximalizovat dopad a účinnost financování týkajícího se vzdělávání 64 .. Znamená to, že výsledky vzdělávání dosažené prostřednictvím vnitrostátních rozpočtů na vzdělávání by mohly být optimalizovány, pokud členské státy sladí a zkoordinují své vnitrostátní cíle vzdělávání s cíli a akcemi této strategie a zároveň je přizpůsobí vnitrostátním potřebám. K tomu by mohla dále přispět spolupráce členských států při řešení společných problémů. Koordinované financování ze strany členských států a EU může přinést synergie, které pomohou vytvořit podpůrné prostředí potřebné pro digitalizaci justice a zároveň zajistí udržitelnější úsilí v oblasti vzdělávání a využijí inovace a kapacity. Model zdola nahoru doplněný koordinací na úrovni EU by mohl členským státům umožnit využívat jak vnitrostátní rozpočty, tak rozpočet EU.

Při dosahování cílů a provádění akcí strategie justičního vzdělávání budou klíčovou roli hrát evropské sítě, které koordinují své národní členy. Zejména evropské sítě poskytovatelů justičního vzdělávání, jako je Evropská síť pro justiční vzdělávání nebo Rada evropských advokátních komor (CCBE) prostřednictvím Evropské nadace právníků, by měly koordinovat úsilí vnitrostátních institucí justičního vzdělávání a profesních organizací vytvářejících podpůrné prostředí pro digitalizaci justice a zajistit výše uvedené synergie, dopad a optimalizaci financování. Tyto sítě by měly usilovat o sladění vzdělávacích iniciativ financovaných EU a vzdělávacích iniciativ financovaných členskými státy a vytvořit strukturované komunikační kanály mezi orgány EU a vnitrostátními poskytovateli vzdělávání. Touto zásadou se musí řídit využívání finančních prostředků Komise evropskými sítěmi podporujícími vzdělávání justičních pracovníků v členských státech, aby zdroje byly využívány efektivně a dosáhly výrazného aktivačního účinku ve všech členských státech.

Existuje řada profesních sítí na úrovni EU, které by rovněž mohly hrát klíčovou roli při zajišťování strukturované a účinné komunikace mezi orgány EU a vnitrostátními zúčastněnými stranami v oblasti justice a poskytovateli vzdělávání. Patří mezi ně Evropská síť rad pro justici, Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie, Síť státních zástupců nebo rovnocenných orgánů při nejvyšších soudech, rada CCBE, Evropská asociace právníků trestního práva, Rada notářství Evropské unie, Evropská unie soudních úředníků, Evropská unie soudních vykonavatelů, Evropská nadace exekutorů, Evropská organizace vězeňských a nápravných zařízení, Konfederace evropských probačních služeb, jakož i sdružení justičních pracovníků. Tyto sítě musí přispívat ke vzdělávání, které odpovídá cílům a požadovaným akcím strategie justičního vzdělávání, a podporovat jej, jakož i budování kapacit vnitrostátních poskytovatelů vzdělávání, sdílet osvědčené postupy, stanovovat normy, propojovat zúčastněné strany a podporovat spolupráci mezi členskými státy na vzdělávacích programech a projektech.

3.3.Podpora ze strany Komise

Evropská vzdělávací platforma Komise bude dále rozšířena, aby poskytovala skutečně komplexní soubor nástrojů pro justiční vzdělávání, který by nabízel doplňující vysoce kvalitní vzdělávací materiály financované z různých zdrojů, které by byly řádně šířeny a koordinovány a byly velmi viditelné. Měla by podporovat synergie a zabránit zdvojování a překrývání, aby se maximalizoval dopad dostupných zdrojů a rozpočtů. Kromě toho bude Evropská vzdělávací platforma obsahovat materiály připravené k použití, a to jak pro individuální výuku, tak pro použití subjekty s multiplikačním účinkem, které lze dále přizpůsobit vnitrostátnímu kontextu a potřebám a případně podpoří interoperabilitu vnitrostátních platforem justičního vzdělávání.

Systematickému sledování dopadu této strategie justičního vzdělávání napomůže Přehled justičního vzdělávání na Evropské vzdělávací platformě, který ukáže, jak členské státy plní své právní povinnosti související se vzděláváním 65 , vytvářejí podpůrné prostředí pro digitalizaci justice a propagují osvědčené postupy vycházející z vnitrostátních a evropských úspěšných příkladů. Statistické údaje shromážděné v rámci Přehledu justičního vzdělávání budou omezeny na základní ukazatele a budou shromažďovány podle jasných standardů, které umožní srovnatelnost údajů z různých zdrojů. Údaje budou shromažďovány v pravidelných intervalech. Kromě toho budou sloužit k měření pokroku při dosahování cílů v oblasti justičního vzdělávání a provádění požadovaných akcí v členských státech a profesních skupinách, se zvláštním důrazem na digitalizaci justičních systémů a uplatňování práva EU.

Dalším opatřením zaměřeným na výsledky, které by podpořilo naplňování strategie justičního vzdělávání tím, že by se zaměřilo na oslovení a zapojení zúčastněných stran, by mohlo být fórum pro justiční vzdělávání sdružující širokou škálu zúčastněných stran z oblasti justičního vzdělávání. Cílem takového fóra by mohlo být řešení nedostatků a rozdílů ve vzdělávání mezi členskými státy, profesními skupinami a zeměpisnými oblastmi.

Je důležité, aby evropské a vnitrostátní justiční vzdělávání využívalo praktické vzdělávací metody, které pracovníkům pomohou přizpůsobit se čím dál více digitálnímu pracovnímu prostředí a osvojit si nové postupy. Klíčové je prezenční vzdělávání, které by mělo být doplněno o distanční učení pro účely přípravy na prezenční vzdělávání a návaznosti na něj, čímž se prohloubí účinky učení. Dalšího přínosu by bylo možné dosáhnout také intenzivnějším sdílením osvědčených postupů nebo organizováním profesních výměn a mezioborového vzdělávání. Do samotného justičního vzdělávání by rovněž mohla být lépe začleněna umělá inteligence, například by pracovníkům pomohla vzdělávat se a získávat aktuální informace o vývoji v oblasti práva, vytvářela by interaktivní simulace reálných podmínek nebo by umožnila nácvik a rozvoj odborných dovedností. Tam, kde je to relevantní, by bylo možné využívat další digitální nástroje, jako je virtuální realita, aby se vzdělávání přizpůsobilo různým stylům a potřebám učení. Justiční vzdělávání by mělo být dostupné i pro odborníky z praxe, kteří pracují v izolovaných nebo vzdálených oblastech členského státu. Certifikace by měla být kompatibilní ve všech jurisdikcích a rovněž metodiky vzdělávání by se neměly překrývat ani zdvojovat. Udržitelnost je nutné zajistit umožněním pravidelných aktualizací obsahu vzdělávání.

Moderní hodnocení vzdělávání se musí stát standardem a podmínkou pro získání podpory EU. Poskytovatelé vzdělávání by měli používat metody hodnocení vhodné pro daný typ poskytovaného vzdělávání a měřit nejen dosah vzdělávacích činností, ale také jejich dlouhodobý dopad. Pro tento účel by měla být využívána řada nástrojů, včetně systematičtějšího využívání srovnávacího přehledu EU o soudnictví, který sleduje účinnost, kvalitu a nezávislost vnitrostátních justičních systémů. Na hodnocení by měla navazovat konkrétní opatření, například podávání zpráv o úspěšných příkladech nebo provádění vzájemných hodnocení, aby se ověřilo, jak byly výsledky učení zavedeny a uplatněny na pracovišti a v organizaci účastníků. Všechny hodnotící činnosti musí být v konečném důsledku efektivní, využívat poznatky o provádění a používat metody a strategie, které sledují, jak bylo učení využito v profesním kontextu, tj. jak byl překonán rozdíl mezi znalostmi a praxí.

(1)

Tato strategie navazuje na předchozí strategie. I nadále je důležité vzdělávat justiční pracovníky v oblasti stávajícího právního acquis, aby bylo zajištěno účinné uplatňování právních předpisů EU v oblasti civilního a trestního soudnictví a uplatňování základních práv v praxi. Tato strategie je založena na důkazech ze srovnávacího přehledu EU o soudnictví, zprávách o justičním vzdělávání a hodnocení výsledků justičního vzdělávání v letech 2021–2024, jak je uvedeno v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. Vychází z posouzení potřeb provedeného s příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné na konferencích Komise o justičním vzdělávání v letech 2023 a 2024 .

(2)

 Budoucnost evropské konkurenceschopnosti: Zpráva Maria Draghiho , s. 67.

(3)

COM(2025) 30 – Kompas konkurenceschopnosti pro EU , s. 7.

(4)

Rada EU (838/24) Budapešťské prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost, s. 1.

(5)

„Volba Evropy“ – Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029 , s. 6.

(6)

COM(2025)801 – Strategie DigitalJustice@2030.

(7)

Závěry Evropské komise a polského předsednictví v oficiální Kronice ze zasedání odborníků v rámci polského předsednictví Rady Evropské unie ve Varšavě – Nové výzvy spojené s rozvojem umělé inteligence a elektronické komunikace v oblasti justice (19.–20. května 2025).

(8)

Budoucnost evropské konkurenceschopnosti: Zpráva Maria Draghiho , s. 36–37.

(9)

  Zpráva „Mnohem více než jen trh“ , s. 47, 21–22.

(10)

  Společně bezpečnější: posílení evropské civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti , s. 78.

(11)

  Evropská strategie v oblasti e-justice na období 2024–2028 (C/2025/437), bod 52.

(12)

  Budoucnost evropské konkurenceschopnosti: Zpráva Maria Draghiho , s. 36–37.

(13)

  Závěry Rady o využívání umělé inteligence v oblasti justice (16593/24), bod 19.

(14)

Budoucnost evropské konkurenceschopnosti: Zpráva Maria Draghiho , s. 36–37.

(15)

  COM(2025) 90 final – Sdělení EK Unie dovedností , s. 4.

(16)

  COM(2022) 28 final – Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu , s. 3.

(17)

Digitalizace veřejných služeb v evropské digitální dekádě : cíle pro rok 2030 | Evropská komise , s. 4.

(18)

COM(2023) 667 final – Posílení evropského správního prostoru (ComPAct) – Evropská komise .

(19)

Závěry Evropské komise a polského předsednictví v oficiální Kronice ze zasedání odborníků v rámci polského předsednictví Rady Evropské unie ve Varšavě – Nové výzvy spojené s rozvojem umělé inteligence a elektronické komunikace v oblasti justice (19.–20. května 2025).

(20)

Nařízení (EU) 2023/2844 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce.

(21)

  Pokyny CEPEJ pro elektronické podávání písemností u soudu (e-podávání) a digitalizaci soudů (CEPEJ(2021)15), Pokyny CEPEJ pro zveřejňování soudních rozhodnutí online Zaměření na prohlubování právních znalostí (CEPEJ(2024)9).

(22)

  Akademie pro interoperabilní Evropu na portálu Interoperabilní Evropa a Akademie pro interoperabilní Evropu na stránkách Akademie EU .

(23)

Upřednostňují (mimo jiné): shromažďování a mapování stávajícího vzdělávání, vytváření pasů klíčových kompetencí a rámců kompetencí pro nové dovednosti (digitální, ekologické, inovační atd.), shromažďování a sdílení osvědčených postupů v oblasti GovTech a využívání umělé inteligence, sdílení standardů pro definici datových modelů v souladu se směrnicí o otevřených datech a sdílení osvědčených postupů v oblasti etických norem pro umělou inteligenci.

(24)

Nařízení (EU) 2024/1689, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci.

(25)

Nařízení (EU) 2023/2854 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání.

(26)

Nařízení (EU) 2024/903, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii.

(27)

Nařízení (EU) 2022/1925 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví.

(28)

Nařízení (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb.

(29)

Směrnice (EU) 2019/770 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb.

(30)

Směrnice (EU) 2019/771 o některých aspektech smluv o prodeji zboží.

(31)

Směrnice (EU) 2024/2853 o odpovědnosti za vadné výrobky a o zrušení směrnice Rady 85/374/EHS.

(32)

Nařízení (EU) 2021/784 o potírání šíření teroristického obsahu online.

(33)

Nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

(34)

Směrnice (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

(35)

Nařízení (EU) 2018/1725 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES.

(36)

Směrnice (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb a směrnice (EU) 2016/2102 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru.

(37)

Nařízení (EU) 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dokazování).

(38)

Nařízení (EU) 2020/1784 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

(39)

Nařízení (EU) 2023/969, kterým se zřizuje platforma pro spolupráci na podporu fungování společných vyšetřovacích týmů.

(40)

Nařízení (EU) 2023/2131, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu.

(41)

Nařízení (EU) 2023/1543 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení.

(42)

Nařízení (EU) 2024/3011 o předávání trestního řízení.

(43)

Viz zjištění výzkumu provedeného Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) o digitalizaci justice a jejím dopadu na základní práva ve zprávě Digitalizace justice: přístup založený na základních právech . 

(44)

Závěry Evropské komise a polského předsednictví v oficiální Kronice ze zasedání odborníků v rámci polského předsednictví Rady Evropské unie ve Varšavě – Nové výzvy spojené s rozvojem umělé inteligence a elektronické komunikace v oblasti justice (19.–20. května 2025), s. 19, 21.

(45)

Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012).

(46)

COM(2020) 711 – Sdělení Komise Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU, s. 12–13.

(47)

Směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

(48)

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva.

(49)

 Nařízení (EU) 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění); nařízení Rady (EU) 2019/1111 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění); nařízení (EU) 2020/1784 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (přepracované znění); nařízení (EU) 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení; směrnice (EU) 2024/1069 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“) spolu s horizontálním doporučením o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti C(2022)2428 final ze dne 27. 4. 2022.

(50)

Druhá věta článku 26 směrnice (EU) 2024/1260 (ustanovení o vzdělávání): „Aniž je dotčena nezávislost justice a rozdíly v organizaci justice v celé Unii, členské státy zajistí, aby zaměstnancům zapojeným do identifikace, vysledování a vymáhání a konfiskace majetku byla k dispozici specializovaná odborná příprava a výměna osvědčených postupů“.

(51)

Směrnice (EU) 2024/1226 o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie.

(52)

Směrnice (EU) 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES.

(53)

Směrnice (EU) 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie.

(54)

Směrnice (EU) 2018/1673 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz.

(55)

Článek 18b směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, ve znění směrnice (EU) 2024/1712.

(56)

Směrnice (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES.

(57)

Justičními dovednostmi se rozumí soubor dovedností a postojů souvisejících s výkonem funkce justičního pracovníka.

(58)

Definováno jako „podpůrní zaměstnanci soudů a tribunálů a státních zastupitelství, bez ohledu na jejich vzdělání nebo právní postavení“ ve studii EK o potřebách vzdělávání zaměstnanců soudů v EU v oblasti práva EU .

(59)

Viz např. strana 6 strategie Rady v oblasti e-justice na období 2024–2028, v níž se uvádí, že „činnosti v oblasti budování kapacit a odborné přípravy pomohou uživatelům využít příležitostí, které digitální transformace přináší, a poskytnou jim účinné a vysoce kvalitní veřejné služby v oblasti justice. Zvláštní pozornost by měla být věnována počátečnímu a dalšímu vzdělávání justičních pracovníků, které v souladu s evropskými strategiemi justičního vzdělávání podporuje rozvoj digitálních odborných dovedností“, nebo závěry Rady o využívání umělé inteligence v oblasti justice, v nichž Rada „vyzývá Evropskou síť pro justiční vzdělávání a vnitrostátní orgány či subjekty odpovědné za justiční vzdělávání, aby zohlednily potřebu odborné přípravy a posílení digitálních kompetencí justičních pracovníků s cílem připravit je na digitalizaci justičních systémů“, a volá po „odborné přípravě zaměřené na digitalizaci justice, včetně AI pro justiční pracovníky“.

(60)

Příklady příslušných programů v rámci současného víceletého finančního rámce: Program pro jednotný trh, program LIFE, Fond pro vnitřní bezpečnost, Program Unie pro boj proti podvodům, program Občané, rovnost, práva a hodnoty, Evropský sociální fond plus, Nástroj předvstupní pomoci (NPP III), nástroj technické pomoci.

(61)

COM(2025) 571 – Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2028–2034.

(62)

COM(2025) 570 – Sdělení Komise. Dynamický rozpočet EU pro priority budoucnosti – víceletý finanční rámec na období 2028–2034, s. 18.

(63)

COM(2025) 565 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034, 20. bod odůvodnění a čl. 3 odst. 1 písm. e) bod II).

(64)

COM(2025) 570 – Sdělení Komise. Dynamický rozpočet EU pro priority budoucnosti – víceletý finanční rámec na období 2028–2034, s. 24.

(65)

Článek 4 aktu o umělé inteligenci a článek 11 nařízení (EU) 2023/2844.