EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.9.2025
COM(2025) 514 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa
a
kterým se Německu umožňuje odchýlit se od maximálního tempa růstu čistých výdajů stanovených Radou podle nařízení (EU) 2024/1263
(aktivace národní únikové doložky)
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa
a
kterým se Německu umožňuje odchýlit se od maximálního tempa růstu čistých výdajů stanovených Radou podle nařízení (EU) 2024/1263
(aktivace národní únikové doložky)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na články 17 a 26 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÁ VÝCHODISKA
(1)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu spolu 1 s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Rámec má za cíl zajistit udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, zaměřuje se na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.
(2)Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány by měly plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP ve střednědobém horizontu a pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se maximálního tempa růstu čistých výdajů 4 , jenž účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3)Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4)Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví maximální tempo růstu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
(5)V souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2024/1263 tento rámec poskytuje flexibilitu při uplatňování pravidel v případě výjimečných okolností mimo kontrolu členského státu, které mají významný dopad na veřejné finance. V takovém případě může Rada na žádost členského státu a na základě doporučení Komise založeného na analýze této žádosti do čtyř týdnů od přijetí daného doporučení Komise přijmout doporučení, kterým určitému členskému státu umožní odchýlit se od maximálního tempa růstu čistých výdajů stanovených Radou, pokud i) výjimečné okolnosti mimo kontrolu tohoto členského státu, ii) mají významný dopad na jeho veřejné finance, a iii) za předpokladu, že tato odchylka ve střednědobém horizontu neohrozí udržitelnost veřejných financí. Rada tuto odchylku časově omezí.
VÝCHODISKA TÝKAJÍCÍ SE NÁRODNÍHO STŘEDNĚDOBÉHO FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍHO PLÁNU NĚMECKA
(6)Dne 17. července 2025 předložilo Německo Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody poskytnuté Německem. Prodloužení bylo dohodnuto, protože předchozí německá vláda ztratila parlamentní většinu a na 23. února 2025 byly vyhlášeny parlamentní volby, po nichž následovalo několik týdnů koaličních jednání, která vedla ke koaliční dohodě dne 9. dubna a k vytvoření nové vlády dne 6. května 2025.
Postup před předložením plánu
(7)Dne 17. června 2025 zaslala Komise Německu v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2024/1263 své předchozí pokyny obsahující referenční trajektorii 5 . Dne 24. července Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila 6 . Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku.
Na základě předpokladů Komise a za předpokladu sedmiletého období korekce stanoví referenční trajektorie poskytnutá Německu, že čisté výdaje by neměly vzrůst o více než hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá ročnímu průměrnému růstu čistých výdajů během sedmiletého období korekce (2025–2031) o 1,8 % a během pětiletého období, na něž se vztahuje plán (2025–2029), o 1,7 %. Horizont plánu je pět let (2025–2029) namísto obvyklých čtyř let, protože vzhledem k tomu, že spolkové volby se konaly výjimečně v únoru 2025, bude současná spolková vláda odpovědná za přípravu pěti rozpočtových zákonů namísto čtyř.
Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Německu dne 17. června 2025
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr 2025–2029 |
Průměr 2025–2031 |
|
|
Maximální růst čistých výdajů (roční, v %) |
1,8 |
1,6 |
1,7 |
1,8 |
1,9 |
1,9 |
1,9 |
1,7 |
1,8 |
Zdroj: výpočty Komise
(8)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Německo a Komise v červnu a červenci 2025 technický dialog. Dialog se soustředil na maximální tempo růstu čistých výdajů, které Německo očekává, a na předpoklady, z nichž vychází, jakož i na předpokládaný soubor reformních a investičních závazků na podporu prodloužení období korekce, včetně reforem umožňujících investice a opatření se zaměřením na zjednodušení, účinnost a zlepšení nabídky pracovních sil. V rámci dialogu Německo a Komise rovněž jednaly o plánovaném provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie, konkrétně spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, sociální a hospodářskou odolnost, energetickou bezpečnost a budování obranných schopností.
(9)V červenci 2025 Německo v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 vedlo podle informací jím poskytnutých v jeho plánu konzultace se sociálními partnery a regionálními orgány.
(10)Rada pro stabilitu, společný orgán Spolkové republiky Německo a spolkových zemí, vydala stanovisko 7 k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází víceleté maximální tempo růstu čistých výdajů. Celkově se má za to, že vývoj výdajů ve střednědobém plánu je v souladu s pravidly EU a podporuje hospodářský růst. Rada pro stabilitu konstatovala, že spolehlivé posouzení bude možné provést až po přezkumu celostátní prognózy v říjnu 2025, a zdůraznila, že pro splnění cílů je důležité provádět opatření na podporu růstu, výdajová kázeň a strukturální reformy.
(11)Plán byl předložen parlamentu ve dnech 20. a 21. července prostřednictvím příslušných parlamentních výborů.
Další související procesy
(12)Dne 15. října 2024 předložilo Německo svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 8 . Vzhledem k politickému vývoji v Německu nebyl návrh rozpočtu na rok 2025, na jehož základě Komise stanovisko přijala, odhlasován ani schválen vnitrostátním parlamentem a nevstoupil v platnost. Po spolkových volbách připravila spolková vláda revidovaný návrh rozpočtu na rok 2025, který by měl být schválen vnitrostátním parlamentem koncem září 2025. Kromě toho spolková vláda po předložení plánu přijala dne 30. července návrh zákona o rozpočtu na rok 2026. Očekává se, že jej vnitrostátní parlament přijme na začátku prosince 2025. Očekává se, že Německo předloží svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2026 do 15. října 2025.
(13)Dne 24. dubna 2025 požádalo Německo o aktivaci národní únikové doložky s cílem zohlednit vyšší výdaje na obranu v souladu s čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1263 a v návaznosti na sdělení Komise (C(2025) 2000 final) ze dne 19. března 2025. Tato žádost byla tedy předložena před předložením střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. Žádost o aktivaci národní únikové doložky posuzovala Komise současně s posouzením střednědobého fiskálně-strukturálního plánu. Posouzení plánu proto zohledňuje aktivaci národní únikové doložky, zejména pokud jde o dopady ochranného opatření pro udržitelnost dluhu a ochranného opatření pro odolnost schodku.
(14)Ochranná opatření pro udržitelnosti dluhu a pro odolnost schodku byla zavedena (články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263), aby se zajistilo, že členské státy provedou minimální fiskální korekci, a mohou být přísnější, než vyžaduje přístup založený na udržitelnosti. Tato ochranná opatření se nezohledňují po dobu aktivace národní únikové doložky. Tento přístup zajišťuje, že podmínka udržitelnosti národní únikové doložky se použije na všechny členské státy stejně.
(15)Dne 8. července 2025 vydala Rada sérii doporučení pro Německo v rámci evropského semestru 9 .
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
(16)V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: makroekonomická a fiskální situace a výhled
(17)Hospodářská aktivita v Německu se v roce 2024 snížila o 0,5 % v důsledku poklesu vývozu a investic 10 . Podle prognózy Komise z jara 2025, zveřejněné v květnu 2025, se očekává, že ekonomika bude v roce 2025 stagnovat, protože oživení soukromé spotřeby a investic bude do značné míry kompenzováno negativním dopadem čistého vývozu. V roce 2026 se očekává nárůst reálného HDP o 1,1 % díky oživení vývozu a pokračujícímu růstu soukromé spotřeby a investic. V horizontu prognózy (tj. v letech 2025–2026) se očekává mírné snížení růstu potenciálního HDP v Německu z 0,5 % v roce 2024 na 0,3 % v letech 2025 a 2026, a to zejména v důsledku poklesu počtu obyvatel, pokračujícího snižování počtu odpracovaných hodin na zaměstnance a nízkého růstu celkové produktivity výrobních faktorů. Míra nezaměstnanosti v roce 2024 činila 3,4 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2025 hodnoty 3,6 % a v roce 2026 hodnoty 3,3 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) se sníží z 3,1 % v roce 2024 na 2,4 % v roce 2025 a v roce 2026 bude činit 2,2 %. Politické záměry vlády posílit výdaje na infrastrukturu a obranu nebyly dosud dostatečně podrobné, aby mohly být zahrnuty do prognózy Komise z jara 2025 k datu její uzávěrky. Zveřejněné údaje a vývoj politiky od zveřejnění jarní prognózy naznačují, že hospodářský růst v letech 2025 a 2026 i deflátor HDP pro rok 2025 mohou být vyšší, než se na jaře očekávalo.
(18)Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Německa v roce 2024 činil 2,8 % HDP 11 . Podle prognózy Komise z jara 2025 zůstane v roce 2025 víceméně stabilní na úrovni 2,7 % HDP a při nezměněné politice se v roce 2026 zvýší na 2,9 %. Veřejný dluh na konci roku 2024 představoval 62,5 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2025 se předpokládá, že na konci roku 2025 vzroste na 63,8 % HDP a na konci roku 2026 na 64,7 %. Tyto prognózy nezohledňují novější politická oznámení uvedená ve střednědobém plánu, neboť byly předloženy po datu uzávěrky jarní prognózy. Ve dnech 24. června a 30. července 2025 přijala německá spolková vláda spolkové rozpočty na roky 2025 a 2026. Rozpočty naznačují nárůst výdajů a schodku v letech 2025 a 2026 ve srovnání s prognózami Komise z jara 2025.
Maximální tempo růstu čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
(19)Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa se vztahuje na období 2025–2029 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let (2025–2031).
(20)Plán obsahuje informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263 12 .
(21)Plán se zavazuje k maximálnímu tempu růstu čistých výdajů uvedenému v tabulce 2, přičemž zohledňuje aktivaci národní únikové doložky, tj. bez požadavků vyplývajících z ochranných opatření (viz spodní část tabulky 2), což odpovídá průměrnému maximálnímu růstu čistých výdajů o 2,9 % v letech 2025–2029. Posouzení Komise bylo založeno na maximálním tempu růstu čistých výdajů bez požadavků vyplývajících z ochranných opatření. Kromě toho se Německo zavazuje k souboru reforem a investic s cílem prodloužit období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž se plánuje průměrný maximální růst čistých výdajů ve výši 2,8 %.
Tabulka 2: Maximální růst čistých výdajů v plánu Německa
s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku a bez nich
(roční a kumulativní tempo růstu v % v nominálním vyjádření)
|
Prodloužení období korekce |
||||||||||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2029 |
Průměr za období korekce 2025–2031 |
|
|
Včetně dopadu ochranného opatření pro udržitelnost dluhu a ochranného opatření pro odolnost schodku |
||||||||||
|
Roční |
4,0 |
3,1 |
3,0 |
2,7 |
2,1 |
2,0 |
2,4 |
2,4 |
2,6 |
2,5 |
|
Kumulativní (*) |
3,1 |
6,2 |
9,0 |
11,3 |
13,5 |
16,3 |
19,1 |
není relevantní |
není relevantní |
|
|
Očištěno o dopad ochranného opatření pro udržitelnost dluhu a ochranného opatření pro odolnost schodku (**) |
||||||||||
|
Roční |
4,0 |
4,4 |
4,5 |
2,3 |
1,7 |
1,6 |
2,7 |
2,7 |
2,9 |
2,8 |
|
Kumulativní (*) |
4,4 |
9,0 |
11,5 |
13,3 |
15,2 |
18,3 |
21,5 |
není relevantní |
není relevantní |
|
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2024. (**) Období aktivace národní únikové doložky je 2025–2028. |
||||||||||
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa a výpočty Komise
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
(22)Pokud se naplní maximální tempo růstu čistých výdajů, k němuž se plán zavázal (viz tabulka 2, spodní část), a výchozí předpoklady, veřejný dluh se podle plánu postupně zvýší z 62,5 % HDP na konci roku 2024 na 64,4 % HDP na konci období korekce (2031), jak ukazuje tabulka 3. Po období korekce, tj. ve střednědobém horizontu, se předpokládá, že se dluh veřejných financí sníží a v roce 2041 dosáhne 56,5 % HDP.
Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Německa
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
2041 |
|
|
Veřejný dluh (% HDP) |
62,5 |
63,9 |
65,5 |
66,5 |
66,9 |
66,5 |
65,5 |
64,4 |
56,5 |
|
Saldo veřejných financí (% HDP) |
–2,7 |
–3,3 |
–3,8 |
–3,2 |
–2,5 |
–1,8 |
–1,4 |
–1,1 |
–1,1 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa
Podle plánu bude poměr veřejného dluhu k HDP do konce období korekce (2031) uveden na sestupnou dráhu. To se jeví jako věrohodné, neboť na základě předpokladů plánu se očekává, že dluh bude v průběhu deseti let po období korekce podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí klesat, a ze stochastických projekcí vyplývá, že pravděpodobnost snížení dluhu je dostatečně vysoká.
Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž maximální tempo růstu čistých výdajů uvedené v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
(23)Na základě maximálního tempa růstu čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí snížil z 2,7 % HDP v roce 2024 na 1,8 % v roce 2029 a na 1,1 % HDP na konci období korekce (2031). Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP, ačkoli se předpokládá, že tuto hodnotu překročí v prvních letech provádění plánu.
Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž maximální tempo růstu čistých výdajů uvedené v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Časový profil fiskální korekce
(24)Na základě časového profilu roční změny primárního strukturálního salda sleduje plán nelineární korekci, přičemž expanzivní politiky v letech 2025–2026 byly způsobeny zvýšenými výdaji (viz 27. bod odůvodnění) a v letech 2027–2029 výraznou konsolidací. Počáteční expanzivní orientace fiskální politiky v prvních letech plánu má podpořit aktivitu a investice po dvou letech záporného růstu reálného HDP. Celkově je maximální tempo růstu čistých výdajů během pětiletého období plánu v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí o fiskální konsolidaci stanoveným v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263, neboť úsilí o fiskální korekci během období plánu (2025–2029) je úměrné celkovému úsilí během celého období korekce (2025–2031).
Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Německa
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
|
|
Primární strukturální saldo (% HDP) |
–0,9 |
–1,3 |
–1,8 |
–1,2 |
–0,3 |
0,5 |
0,8 |
1,1 |
|
Změna primárního strukturálního salda (p. b.) |
0,3 |
–0,4 |
–0,5 |
0,6 |
0,9 |
0,8 |
0,3 |
0,3 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa
Specifické úvahy o uplatňování ochranného opatření pro odolnost schodku a ochranného opatření pro udržitelnost dluhu v případě Německa během aktivace národní únikové doložky
(25)Podle článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 má fiskální korekce v případě potřeby pokračovat, dokud dotčený členský stát nedosáhne takové úrovně schodku, která zajišťuje společnou rezervu pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP (ochranné opatření pro odolnost schodku). Podle článku 7 nařízení (EU) 2024/1263 se očekávaná míra zadlužení musí snižovat v průměru o minimálně 0,5 procentního bodu ročně, dokud se poměr dluhu k HDP bude pohybovat mezi 60 % a 90 % (ochranné opatření pro udržitelnost dluhu).
Pokud jsou splněny podmínky pro aktivaci národní únikové doložky a po dobu trvání této aktivace, měla by být povolená flexibilita vypočtena po odečtení dopadu těchto dvou ochranných opatření, aby bylo zajištěno rovné zacházení s členskými státy. Za této konkrétní okolnosti by proto mělo být posouzení střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a posouzení žádosti o aktivaci národní únikové doložky provedeno integrovaným způsobem. Zejména vzhledem k aktivaci národní únikové doložky není třeba ověřovat, zda je střednědobý plán Německa v souladu s ochrannými opatřeními pro období 2025–2028, na které se vztahuje národní úniková doložka. Vzhledem k tomu, že po zbytek období korekce (2029–2031) již nebude národní úniková doložka platit, je třeba ověřit, zda střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa dodržuje ochranná opatření.
Požadavek stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je zajistit společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP, se na Německo vztahuje od roku 2029. V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2024/1263 by v letech 2029, 2030 a 2031 roční korekce primárního strukturálního salda očekávaná ve střednědobém plánu s cílem dosáhnout společné rezervy pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP proto neměla být nižší než 0,25 % HDP, pokud se očekává, že strukturální schodek zůstane v předchozím roce nad 1,5 % HDP. Fiskální korekce, která vyplývá z politických závazků a předpokladů plánu, v letech 2029, 2030 a 2031 přesahuje 0,25 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je proto maximální tempo růstu čistých výdajů uvedené v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku na období 2029–2031.
Vzhledem k tomu, že veřejný dluh bude podle plánu během období korekce vyšší než 60 % (ale nižší než 90 % HDP), poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Průměrné snížení se vypočítá za období 2029–2031 a činí 0,8 procentního bodu. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu jsou proto maximální tempa růstu čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením udržitelnosti dluhu na období 2029–2031.
Makroekonomické předpoklady plánu
(26)Plán vychází ze souboru předpokladů, které se do určité míry liší od předpokladů Komise, na nichž je založena referenční trajektorie předaná Německu dne 17. června 2025 (viz tabulka 5). Plán zejména používá odlišné předpoklady pro výchozí pozici v roce 2024, pro potenciální růst a pro deflátor HDP tím, že zohledňuje novější údaje. Tyto rozdíly je třeba pečlivě posoudit, zejména vzhledem k tomu, že průměrný maximální růst čistých výdajů v plánu je vyšší než referenční trajektorie. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.
Plán používá umírněný růst potenciálního produktu v období 2024–2029, což vede k vyššímu průměrnému potenciálnímu produktu v období korekce v plánu ve srovnání s předpoklady Komise, a proto přispívá k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů. Možnost použití stabilnější řady pro potenciální růst je dána čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2024/1263 za předpokladu, že kumulativní růst v horizontu projekcí (tj. do roku 2038) je v zásadě v souladu s předpoklady Komise a použití je řádně odůvodněno ekonomickými argumenty, což v případě plánu platí. V plánu je použití umírněného potenciálního růstu odůvodněno vyšší nejistotou odhadu v důsledku nedávných vnějších makroekonomických otřesů. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný. Plán uvádí, že německý balíček fiskálních stimulů (především díky novému Zvláštnímu fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu) pravděpodobně dále podpoří hospodářskou činnost v pozdějších letech prostřednictvím očekávaných dodatečných veřejných a soukromých investic.
Tabulka 5: Hlavní předpoklady německého plánu
|
Prodloužení období korekce |
||||||||||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2029 |
Průměr za období korekce 2025–2031 |
|
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
0,5 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
3,1 |
2,7 |
2,6 |
2,6 |
2,6 |
2,5 |
2,5 |
2,4 |
2,6 |
2,6 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa a výpočty Komise
Plán předpokládá poněkud vyšší deflátory HDP pro roky 2025 a 2026 ve srovnání s předpoklady Komise. Vyšší deflátory přispívají k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce v plánu. Rozdíl mezi deflátorem HDP v roce 2025 v předpokladech Komise a v plánu je odůvodněn novějšími údaji za první čtvrtletí roku 2025, které nebyly zahrnuty do předpokladů Komise 13 . Rozdíl v deflátorech HDP pro rok 2026 lze odůvodnit cenovými dopady napětí ve světovém obchodě a očekávaným výrazným nárůstem veřejných výdajů. Společně tyto argumenty řádně odůvodňují tuto odchylku deflátorů od údajů Komise.
Aktualizovaný celkový schodek v roce 2024 zahrnutý do plánu nemá v porovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. To znamená, že rozdíl mezi maximálním tempem růstu čistých výdajů v plánu a referenční trajektorií je vysvětlen rozdíly v předpokladech, které lze celkově akceptovat v souladu s čl. 13 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Celkově všechny rozdíly v předpokladech vedou k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než v referenční trajektorii.
Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu v rámci budoucích posouzení dodržování maximálního tempa růstu čistých výdajů.
Fiskální strategie plánu
(27)Podle orientační fiskální strategie obsažené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů splněny prováděním strategie zaměřené na růst, která je založena na veřejných investicích, strukturálních reformách a postupné konsolidaci. Plán obsahuje postup s odloženou korekcí s expanzivním nastavením politiky v letech 2025 a 2026. Expanze je do značné míry způsobena vyššími výdaji zaměřenými na investice (viz tabulka 6), které řeší pomalý hospodářský růst a nedostatečné investice a které jsou do značné míry financovány z nově vytvořeného Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu. Fond chrání výdaje zaměřené na investice požadavkem, aby byly financovány pouze výdaje, které přesahují předem stanovený podíl investičních výdajů ve spolkovém rozpočtu. Po fiskální expanzi následuje v letech 2027, 2028 a 2029 výrazné konsolidační úsilí. Konsolidační strategie zahrnuje vyšší příjmy prostřednictvím opatření na podporu růstu, jako je snížení nákladů na byrokracii o 25 % prostřednictvím digitalizace a zjednodušení právních předpisů, odstranění nedostatků ve financování v oblasti expanzivního a inovačního kapitálu a rozšíření nabídky kvalifikované pracovní síly prostřednictvím pobídek ke zvýšení účasti na trhu práce a zlepšení imigračních procesů. Na straně výdajů střednědobý plán uvádí záměr vlády provádět opakovaný přezkum a zefektivnění všech dotací a programů financování, konsolidovat sociální dávky a do roku 2029 snížit počet zaměstnanců na ministerstvech a ve správě vnitrostátního parlamentu nejméně o 8 %. Specifikace těchto záměrů a politických opatření, která mají být přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech.
Soubor reformních a investičních závazků v plánu, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce
(28)V plánu se Německo zavazuje k souboru reforem a investic, jejichž cílem je zlepšit potenciální růst a udržitelnost veřejných financí a podpořit prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let.
Soubor reforem a investic, na nichž je založeno prodloužení období korekce, se skládá ze dvou závazků z německého plánu pro oživení a odolnost a z patnácti nových reforem a investic. To zahrnuje následující opatření (viz také příloha II):
–Pracovní skupina spolkových zemí pro účinnou veřejnou správu: Toto opatření je závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (opatření 6.2.1) s cílem zvýšit účinnost řízení a lépe koordinovat plánovací a povolovací postupy na spolkové úrovni a úrovni spolkových zemí. První dva kroky spočívají ve zveřejnění zpráv o pokroku pracovní skupiny do roku 2021 a 2022. Ve třetím kroku by mělo být do prvního čtvrtletí roku 2025 provedeno alespoň 80 % opatření z druhé zprávy o pokroku.
–Zákon o větrné energii na moři: Toto opatření je závazkem v rámci plánu pro oživení a odolnost (opatření 7.1.5) vytvořit podmínky pro urychlené zavádění větrných turbín na moři. V prvním čtvrtletí roku 2023 vstoupil v platnost zákon o větrné energii na moři, čímž se snížily překážky rozvoje obnovitelných zdrojů energie a nezbytné síťové infrastruktury zjednodušením plánovacích a povolovacích postupů pro příslušné projekty.
–Zprovoznění Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu: Cílem reformy je posílit finanční rámec s cílem řešit naléhavé potřeby veřejných investic do vnitrostátní infrastruktury. Po vytvoření Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu by do třetího čtvrtletí roku 2025 měly vstoupit v platnost právní předpisy, které stanoví pravidla pro čerpání finančních prostředků, zejména kritérium adicionality pro investice.
–Příspěvek na výzkum na podporu výzkumu a vývoje: Cílem tohoto opatření je posílit podnikatelské činnosti v oblasti výzkumu a vývoje prostřednictvím daňových pobídek. Reforma zahrnuje přijetí zákona o rozšíření základu daně a způsobilých výdajů v rámci příspěvku na výzkum, a to do prvního čtvrtletí roku 2026.
–Snížení administrativní zátěže: Cílem tohoto opatření je snížit byrokratickou zátěž podniků, občanů a správy. Nápravná opatření budou začleněna do právních předpisů o snižování administrativní zátěže. Očekává se, že tyto právní předpisy budou přijaty do čtvrtého čtvrtletí roku 2027.
–Zjednodušení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek pro ozbrojené síly: Cílem tohoto opatření je snížit byrokracii a umožnit investice zjednodušením právních předpisů o zadávání veřejných zakázek pro spolkové ozbrojené síly tím, že dojde k rozšíření oblasti působnosti zjednodušených zadávacích řízení, urychlení a digitalizaci postupů. Očekává se, že právní předpisy vstoupí v platnost do druhého čtvrtletí roku 2026.
–Zjednodušení právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek: Podobně jako předchozí opatření má tato reforma za cíl snížit byrokracii a umožnit investice zjednodušením právních předpisů o zadávání veřejných zakázek tím, že dojde k rozšíření oblasti působnosti zjednodušených zadávacích řízení, urychlení a digitalizaci postupů. Očekává se, že právní předpisy vstoupí v platnost do druhého čtvrtletí roku 2026.
–Usnadnění zaměstnávání po dosažení důchodového věku: Cílem tohoto opatření je zlepšit nabídku pracovních sil odstraněním faktorů, které odrazují od pokračování v práci po dosažení řádného věku odchodu do důchodu. Reforma zahrnuje zrušení zákazu předběžného zaměstnání (zaměstnavatelé nesmějí nabízet pracovní smlouvu na dobu určitou dříve zaměstnaným pracovníkům) cílem usnadnit dočasný návrat na trh práce po dosažení důchodového věku, a to do druhého čtvrtletí roku 2026.
–Jednotné digitální kontaktní místo pro kvalifikované státní příslušníky třetích zemí: Cílem tohoto opatření je zlepšit nabídku pracovních sil usnadněním migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků. Reforma zahrnuje spuštění centrální platformy IT pro zahraniční odborníky do čtvrtého čtvrtletí roku 2029.
–Rozšíření pracovních příležitostí pro dočasně pobývající osoby: Cílem tohoto opatření je zlepšit nabídku pracovních sil zvýšením účasti uprchlíků na trhu práce. Reforma zahrnuje zkrácení zákazu práce pro uprchlíky na nejvýše tři měsíce změnou příslušných právních předpisů do čtvrtého čtvrtletí roku 2028.
–Rozšíření daně z tabáku: Cílem tohoto opatření je zajistit daňové příjmy a posílit ochranu veřejného zdraví. Reforma zahrnuje přijetí zákona o prodloužení modelu daně z tabáku do čtvrtého čtvrtletí roku 2026.
–Usnadnění investic do bydlení (Housing Turbo): Cílem tohoto opatření je zvýšit investice do bydlení zjednodušením předpisů pro bytovou výstavbu. Reforma zahrnuje zjednodušení právních předpisů pro bytovou výstavbu prostřednictvím dočasných výjimek z pravidel, pružnějšího plánování, rozšířených zvláštních předpisů a jasnějších pokynů pro řešení konfliktů v oblasti hluku do prvního čtvrtletí roku 2026.
–Zřízení fondu rizikového kapitálu podporovaného vládou: Cílem tohoto opatření je zlepšit přístup začínajících podniků k financování díky mobilizaci kapitálu od institucionálních investorů. Reforma zahrnuje zahájení získávání finančních prostředků pro „růstový fond II“ určený institucionálním investorům s vládou jako základním investorem, a to do čtvrtého čtvrtletí roku 2026.
–Zpráva o vládních dotacích: Cílem tohoto opatření je usnadnit tvorbu fiskální politiky prokázáním účinnosti a efektivity dotací. Reforma zahrnuje zveřejnění dvou zpráv o spolkových dotacích, které analyzují dopad dotovaných programů podle pokynů pro dotační politiku, a to do čtvrtého čtvrtletí roku 2025 a třetího čtvrtletí roku 2027.
–Přezkumy výdajů: Cílem tohoto opatření je informovat o tvorbě fiskální politiky tím, že se určí možné oblasti pro úsporu nákladů a stávající výdaje se přizpůsobí novým výdajovým prioritám. První přezkum výdajů (který je dvanáctým přezkumem výdajů ministerstva financí) se zaměří na zlepšení sestavování rozpočtu podle výkonnosti. Bude zveřejněn ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025. Nadcházející přezkumy výdajů (nejméně dva) se budou zabývat klíčovými oblastmi politiky, včetně stávajících opatření, podpůrných programů a služeb vyplývající z právních předpisů, jakož i průřezovými tématy pokrývajícími celý rozsah rozpočtu. Budou zveřejněny nejpozději do čtvrtého čtvrtletí roku 2028 a čtvrtého čtvrtletí roku 2029. Tím, že se přezkumy výdajů zaměřují na cíle a dopady spolkových výdajů, připravují půdu pro lepší rozpočtové řízení zaměřené na cíle a výsledky. Závěry a doporučení z přezkumů výdajů budou použity v procesu plánování rozpočtu.
–Zlepšení podmínek pro investice do geotermální energie: Cílem tohoto opatření je odstranit překážky pro investice zjednodušením regulace pro investice do geotermální energie. Reforma zahrnuje zjednodušení povolovacích postupů prostřednictvím zákona o urychlení geotermální energie, a to do druhého čtvrtletí roku 2026.
–Zlepšení podmínek pro investice do vodíku: Cílem tohoto opatření je odstranit překážky pro investice zjednodušením regulace pro investice do vodíku. Reforma zahrnuje zjednodušení plánování, povolování a souvisejících postupů zadávání veřejných zakázek prostřednictvím zákona o urychlení výroby vodíku, a to do třetího čtvrtletí roku 2026.
(29)V souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263 je každá reforma a investice, jež je podkladem pro prodloužení období korekce, dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná.
(30)Závazky v plánu pro oživení a odolnost, které jsou podkladem pro prodloužení, zahrnují podstatné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Německo zavazuje pokračovat v reformním úsilí během období, na něž se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a zachovat úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných během období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz tabulka 6 níže). Tyto závazky budou sledovány po celou dobu provádění plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost tudíž lze zohlednit pro účely prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.
(31)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, udržitelným způsobem zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky Německa, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263. Plán odhaduje, že balíček bude mít v roce 2029 pozitivní hospodářský dopad ve výši přibližně 1,0 % HDP roku 2029. Tento odhad byl proveden pomocí dynamických stochastických modelů všeobecné rovnováhy Komise (QUEST III). Většina vlivů na růst vyplývá ze tří opatření:
–Očekává se, že zprovoznění Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu přispěje k vyššímu podílu investic, což podle odhadů zvýší HDP během období plánu. Odhad je v souladu s analýzou makroekonomických dopadů Zvláštního fondu pro infrastrukturu a neutralitu klimatu uvedenou v jarní prognóze Komise do roku 2025.
–Právní předpisy za účelem snížení administrativní zátěže a zjednodušení právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek mají zlepšit účinnost a zvýšit produktivitu. Snížení režijních nákladů vede k vyšší ziskovosti podniků. To je v souladu se zveřejněnými odhady účinků snížení administrativní zátěže 14 . Riziko snížení celkové zaměstnanosti se zdá být nízké, protože německý trh práce je napjatý.
–Opatření k usnadnění migrace kvalifikovaných pracovníků a rozšíření pracovních příležitostí pro uprchlíky zlepšují nabídku pracovních sil, a tím i růst. Tyto odhady vycházejí ze scénářů dvou studií o migračních pohybech, z nichž jednu vypracoval institut v Kielu na žádost ministerstva hospodářství 15 .
Celkově se očekává, že plán zlepší potenciál hospodářství pro růst a odolnost tím, že bude řešit dříve zjištěné nedostatky, jako je nedostatek investic a klesající nabídka pracovních sil.
(32)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Vláda očekává, že celkový fiskální dopad souboru reforem a investic dosáhne v roce 2029 1,0 % HDP roku 2024. Je tomu tak především díky nepřímým účinkům (0,9 %), což odráží zaměření na reformy podporující růst. Rozšíření daně z tabáku zvýší daňové příjmy. Kromě toho přezkum výdajů a přezkum dotací pomohou zlepšit kvalitu veřejných financí.
(33)Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, řeší společné priority EU, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Většina opatření by měla přispět k sociální a ekonomické odolnosti v souladu se zásadami Evropského pilíře sociálních práv. Zákony o urychlení investic do geotermální energie a vodíku navíc přispívají ke spravedlivé ekologické a digitální transformaci, jakož i k zajištění energetické bezpečnosti spolu se zákonem o větrné energii na moři. Zjednodušení zákona o zadávání veřejných zakázek a využití digitálních technologií v procesech zadávání veřejných zakázek pro ozbrojené síly řeší budování obranných schopností.
(34)Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, reaguje na příslušná 16 doporučení pro danou zemi vydaná v rámci evropského semestru, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Soubor reforem a investic, která jsou podkladem pro prodloužení, se týká zejména následujících doporučení:
–fiskálně-strukturálního doporučení prostřednictvím reforem umožňujících veřejné investice, včetně zprovoznění Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu a zjednodušení právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, jakož i rozšíření daně z tabáku, přezkumů výdajů a zprávy o vládních dotacích,
–doporučení týkajícího se transformace hospodářství rozšířením příspěvku na výzkum pro podporu výzkumu a vývoje, snížení administrativní zátěže, včetně využívání digitálních technologií, usnadnění investic do bydlení a zřízení státem podporovaného fondu rizikového kapitálu,
–doporučení týkajícího se ekologické transformace za účelem snížení celkové závislosti na dovozu fosilních paliv a usnadnění úlohy obnovitelných zdrojů energie v energetickém systému zlepšením podmínek pro investice do větrné energie na moři, geotermální energie a vodíku, jakož i elektrifikace a flexibility,
–doporučení týkajícího se trhu práce usnadněním zaměstnávání po dosažení důchodového věku, vytvoření jednotného digitálního kontaktního místa pro kvalifikované státní příslušníky třetích zemí a rozšíření pracovních příležitostí pro osoby s dočasným pobytem.
(35)Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných v průměru během období, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 6: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v plánu (v % HDP)
|
Průměrná úroveň za období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (2021 až 2026)( 17 ) |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
Průměr za dobu platnosti plánu |
|
2,9 |
3,3 |
3,5 |
3,5 |
3,7 |
3,8 |
3,5 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Německa
(36)V neposlední řadě lze mít za to, že soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení, je v souladu se závazky obsaženými v plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.
(37)Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, na základě tohoto posouzení celkově splňuje kritéria uvedená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho může být období korekce prodlouženo ze čtyř na sedm let, jak je uvedeno v plánu.
Další reformní a investiční záměry v plánu reagující na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a zaměřené na společné priority Unie
(38)Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, plán popisuje politické záměry týkající se dalších reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority Unie. Plán zahrnuje 35 reforem a investic, z nichž čtyři jsou finančně podporovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Reformy a investice plánu částečně vycházejí ze stávajícího vládního strategického dokumentu („Odpovědnost za Německo, koaliční dohoda mezi CDU, CSU a SPD, 21. legislativní období“) 18 .
(39)Pokud jde o společnou prioritu spravedlivé ekologické a digitální transformace, včetně cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, plán stanoví opatření v oblasti odborné přípravy, například pokud jde o digitalizaci odborné přípravy a podporu digitální účasti na vzdělávání. Kromě toho plán zahrnuje reformy a investice zaměřené na rozšíření digitálních sítí stanovením převažujícího veřejného zájmu na rozšíření sítě a zjednodušením plánování a schvalování. Dále se plán zaměřuje na zlepšení přístupu ke spravedlnosti zavedením online řízení v civilním soudnictví a zjednodušením notářských řízení zavedením digitálního ověřování notářských a jiných listin. Součástí plánu je také přijetí společných digitálních norem pro veřejnou správu s cílem zajistit jednotný a bezbariérový přístup ke správním službám (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost) a právní předpisy o modernizaci a digitalizaci boje proti nehlášené práci. Plán rovněž popisuje opatření na podporu výstavby nastavitelných elektráren, rozvoje, přeměny a nové výstavby klimaticky neutrálních tepelných sítí (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), jakož i cíleného rozšiřování elektrických sítí. Plán dále obsahuje balíček opatření zaměřených na snížení daňových složek cen elektřiny pro komerční spotřebitele a zajištění většího zapojení státu do nákladů na sítě s cílem přispět ke konkurenceschopnosti a elektrifikaci, zlepšit regulační prostředí pro zachycování a ukládání/využívání uhlíku a pokračovat ve financování vytápění a renovace účinných budov (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), jakož i zvýšit federální financování účinných a klimaticky neutrálních sítí vytápění. Plán počítá s obnovou železniční sítě prostřednictvím modernizace vysoce výkonných koridorů. V zájmu posílení správy a dlouhodobého plánování investic do železniční dopravy zavádí plán pro infrastrukturu „Infraplan“ jako závazný nástroj financování, který určuje priority budoucích projektů. Elektromobilita bude podporována prostřednictvím daňových pobídek, osvobození od daně z automobilů, cílené podpory pro domácnosti s nízkými příjmy a investic do nabíjecí infrastruktury a nákladní mobility s nulovými emisemi (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). A konečně, plán podporuje inovace a technologický pokrok tím, že upřednostňuje financování výzkumu v rámci agendy pokročilých technologií se zaměřením na klíčové technologie, jako je umělá inteligence, biotechnologie a řešení v oblasti klimatu, a podporuje pevnější vazby mezi výzkumem a průmyslem. Tato a další opatření uvedená v plánu mají přispět k provádění doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 v oblasti dovedností, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, veřejné správy, digitální infrastruktury, digitalizace veřejné správy a veřejných služeb, energetické účinnosti, dopravy, obnovitelných zdrojů energie, energetické infrastruktury a sítí a výzkumu a inovací.
(40)Pokud jde o společnou prioritu sociální a hospodářské odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán zahrnuje reformy a investice zaměřené na zlepšení pobídek k zaměstnanosti a urychlení integrace na trhu práce restrukturalizací základní podpory příjmu (Grundsicherung) pro uchazeče o zaměstnání. Očekává se, že komise pro reformu sociálního státu předloží doporučení pro modernizaci a snížení byrokracie v systému sociálního zabezpečení a jeho správě. Aby se zvýšila motivace k rozšiřování výdělečné činnosti, plán počítá se zavedením osvobození od daně pro příplatky za práci přesčas. Plán dále stanoví opatření pro rovnost prostřednictvím vzdělávání, jako je poskytování cílené podpory školám s vysokým podílem sociálně znevýhodněných žáků, dodatečná podpora předškolního vzdělávání a péče ve znevýhodněných oblastech a školám, které se zaměřují na podporu jazykového rozvoje dětí, jakož i zlepšení infrastruktury pro veškeré předškolní vzdělávání a péči. Kromě toho plán počítá s řadou opatření pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, například s cílem posílit odbornou přípravu, celoživotní učení, pokud jde o digitalizaci odborné přípravy a podporu vnitropodnikové odborné přípravy. V zájmu zlepšení vzdělávacích příležitostí plán rozšiřuje investiční program pro celodenní školní péči. Kromě toho se díky harmonizovanému procesnímu právu urychlí postupy v oblasti infrastruktury. Dalším krokem ke snížení byrokracie budou zavedeny přezkumy zlepšování procesů, jejichž cílem je určit a řešit největší překážky ve správních postupech. Sociální dávky mají být lépe sladěny a digitalizovány, aby se k nim zjednodušil přístup a snížila se byrokracie. Cílem plánu je snížit náklady na elektřinu prostřednictvím daňových úlev a spolkového spolufinancování poplatků za rozvodné sítě a podpořit elektrifikaci. Dlouhodobé soukromé spoření bude podpořeno zavedením brzkého důchodového zabezpečení pro děti. Plán počítá se zapojením nových osob samostatně výdělečně činných do zákonného důchodového systému, jehož cílem je posílit zabezpečení ve stáří. Jeho cílem je také zvýšit nabídku pracovních sil poskytováním daňových pobídek pro práci po dosažení důchodového věku. Přístup k péči se zlepší prostřednictvím systému primární péče, reformy pohotovostní a záchranné služby a restrukturalizace nemocnic, přičemž cílem reformy dlouhodobé péče je zajistit udržitelnost a snížit zátěž pro přispěvatele. Železniční síť má být modernizována prostřednictvím cílené obnovy koridorů. Podnikatelské investice budou stimulovány znovuzavedením zrychlených odpisů a snížením sazeb daně z příjmů právnických osob. Přístup k financování se rozšíří zlepšením financování malých a středních podniků a začínajících podniků. A konečně, plán podporuje inovace tím, že upřednostňuje výzkum v oblasti klíčových technologiích, jako je umělá inteligence, biotechnologie a technologie v oblasti klimatu. Tato a další opatření obsažená v plánu mají přispět k provádění doporučení pro jednotlivé země pro rok 2025 v oblasti daňové politiky, podnikatelského prostředí, důchodových systémů a aktivního stárnutí, veřejné správy, fungování trhu práce, dovedností, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, vzdělávání, energetické infrastruktury a sítí, výzkumu a inovací a dopravy. Opatření obsažená v plánu mají rovněž pomoci zlepšit cenovou dostupnost bydlení tím, že se zaměří na zvýšení nabídky bydlení.
(41)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán reformy a investice, jejichž cílem je zvýšit odolnost a flexibilitu energetického systému. Plán popisuje opatření na podporu výstavby nastavitelných elektráren, jakož i rozvoje, přeměny a nové výstavby klimaticky neutrálních tepelných sítí (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). Plán rovněž zahrnuje opatření pro cílené a systémově vstřícné zavádění sítí a skladování, jejichž cílem je sladit rozšiřování sítě s poptávkou po elektřině a výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tato a další opatření obsažená v plánu mají přispět k provádění doporučení pro jednotlivé země pro rok 2025 v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické infrastruktury a sítí, energetické účinnosti a dopravy.
(42)Pokud jde o společnou prioritu obranných schopností, plán zahrnuje reformy a investice, které jsou základem prodloužení období korekce (viz 32. bod odůvodnění).
(43)Kromě toho plán zahrnuje další politická opatření, která jdou nad rámec společných priorit EU, včetně paktu spolkových zemí o urychlení plánovacích a povolovacích postupů, rozšíření pravidel pro omezení celkové regulační zátěže a posílení Národní rady pro regulační kontrolu, jejímž cílem je zlepšit dohled nad dopady regulace.
(44)Poskytuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s německým plánem pro oživení a odolnost. Plán zahrnuje opatření z plánu pro oživení a odolnost, jako je rozvoj, přestavba a nová výstavba klimaticky neutrálních tepelných sítí a pokračování financování vytápění a renovace účinných budov. Dále zahrnuje podporu elektromobility prostřednictvím daňových pobídek, osvobození od daně z automobilů, cílenou podporu domácností s nízkými příjmy a investice do dobíjecí infrastruktury a nákladní mobility s nulovými emisemi. V neposlední řadě obsahuje přijetí společných digitálních norem pro veřejnou správu, aby byl zajištěn jednotný a bezbariérový přístup ke správním službám.
(45)Plán podává přehled potřeb Německa v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Plán uvádí, že na podporu ekologické a digitální transformace jsou zapotřebí značné investice do obnovitelných zdrojů energie, elektrizačních soustav, energetické účinnosti, vodíkové infrastruktury, technologií pro nulové čisté emise a digitální modernizace veřejných služeb. Pro zvýšení sociální a hospodářské odolnosti je třeba investovat do snížení strategických závislostí, podpory výzkumu a inovací a posílení konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím podpory klíčových technologií, jako jsou mikroelektronika, umělá inteligence, kvantové technologie a biotechnologie. Aby byla zajištěna energetická bezpečnost, německé orgány vidí potřebu investic do infrastruktury pro dovoz LNG a flexibilních plynových elektráren s nízkými emisemi, které mají podpořit transformaci a snížit závislost na jediném dodavateli. V zájmu budování obranných schopností plán počítá s významnými investicemi do odstranění nedostatků v oblasti vybavení, posílení připravenosti Bundeswehru a plnění závazků vůči NATO, a to za podpory zvláštního fondu Bundeswehru a trvale vyšších výdajů na obranu.
AKTIVACE NÁRODNÍ ÚNIKOVÉ DOLOŽKY
(46)Hlavy států a předsedové vlád se na zasedání ve Versailles ve dnech 10. a 11. března 2022 zavázali, že s ohledem na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině zvýší obranné schopnosti Evropy. Tyto cíle byly zopakovány ve Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu. Evropská rada ve svých závěrech o evropské obraně ze dne 6. března 2025 uvítala záměr Komise doporučit jakožto bezprostřední opatření koordinovanou aktivaci národní únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu.
(47)Komise ve svém sdělení ze dne 19. března 2025 19 vyzvala všechny členské státy, aby v zájmu maximalizace dopadu na obranné schopnosti EU ve vzájemné koordinaci využily flexibilitu, kterou jim národní úniková doložka poskytuje. Cílem flexibility je usnadnit trvalý přechod k vyšším úrovním výdajů na obranu. Ve sdělení se uvádí, že aktivace národní únikové doložky by členským státům umožnila odchýlit se od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených Radou při schvalování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů nebo při stanovení nápravné dráhy v rámci postupu při nadměrném schodku v rozsahu, v němž je taková odchylka odůvodněna navýšením výdajů na obranu ve srovnání s referenčním rokem, a s tím, že roční překročení do roku 2028 nebude vyšší než 1,5 % HDP. Na vyšší hodnoty by se vztahovalo běžné posouzení souladu. Takto stanovený maximální limit je nezbytný proto, aby nedošlo k ohrožení fiskální udržitelnosti a zároveň se využití flexibility při navyšování výdajů na obranu umožnilo všem členským státům. O přesné částce bude rozhodnuto, jakmile budou k dispozici výsledné údaje, aby se zajistilo, že se dodatečná flexibilita využívá pouze pro zamýšlený účel.
(48)Dne 24. dubna 2025 předložilo Německo Radě a Komisi žádost o aktivaci národní únikové doložky podle článku 26 nařízení (EU) 2024/1263.
(49)Německo ve své žádosti uvádí, že v souvislosti se zvýšeným geopolitickým napětím představuje pokračující ruská vojenská agrese vůči Ukrajině a s ní spojené ohrožení evropské bezpečnosti pro Unii existenční výzvu, která vyžaduje výrazné zvýšení výdajů na obranu. Tato situace představuje výjimečnou okolnost mimo kontrolu jednotlivých členských států.
(50)Celkové výdaje vládních institucí na obranu (oddíl COFOG 02) v Německu činily 1,0 % HDP v roce 2021, 1,0 % HDP v roce 2022 a 1,1 % HDP v roce 2023 (viz tabulka 7). Na základě informací poskytnutých ve střednědobém plánu vynakládá Německo v letech 2024 a 2025 na obranu 1,2 % HDP a 1,5 % HDP. Kromě toho Německo plánuje podstatně zvýšit své výdaje na obranu směrem k cíli NATO a udržet zvýšené výdaje na obranu po celé současné volební období. Zvýšení výdajů na obranu má proto významný dopad na veřejné finance Německa.
Tabulka 7: Celkové výdaje na obranu v Německu
|
2021 a |
2022 a |
2023 a |
2024 b |
2025 b |
|
|
Celkové výdaje vládních institucí na obranu (% HDP) |
1,0 |
1,0 |
1,1 |
1,2 |
1,5 |
Zdroj: a: Eurostat; b: informace, které Radě a Komisi poskytlo Německo.
(51)Německo odhaduje, že zvýšení celkových výdajů na obranu v poměru k HDP od roku 2021 do roku 2025 bude v řádu 0,5 procentního bodu, a povede tak ke zhoršení salda veřejných financí a zvýšení veřejného dluhu.
(52)Za jinak stejných podmínek se zvýšení výdajů během období, na které se vztahuje národní úniková doložka, projeví vyšším veřejným dluhem a vyšším schodkem na konci daného období. Orientační projekce Komise, které vycházejí z předpokladu, že využití plného zvýšení veřejných výdajů povoleného národní únikovou doložkou bude do roku 2028 lineární, naznačují, že poměr schodku k HDP a poměr veřejného dluhu k HDP by v roce 2028 byly o 2,5 p. b. a 4,8 p. b. vyšší, než kdyby čisté výdaje rostly v souladu s předběžnými pokyny Komise. Po skončení období aktivace národní únikové doložky by pak pravděpodobně bylo nutné provést dodatečnou fiskální korekci, která by zajistila splnění podmínek fiskálního rámce 20 , včetně setrvání míry zadlužení na věrohodně sestupné dráze, nebo aby zůstala na obezřetné úrovni nižší než 60 % HDP a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod úroveň 3 % HDP. Německo v plánu a ve svém uplatňování národní únikové doložky uznává, že strukturálně vyšší výdaje na obranu mohou v budoucnu vyžadovat politiky k zachování fiskální udržitelnosti a dodržování fiskálních pravidel ve střednědobém horizontu. Omezený předpokládaný nárůst schodku a dluhu způsobený národní únikovou doložkou spolu se závazkem Německa provést v příštím kole plánů nezbytnou korekci, aby byly splněny všechny požadavky fiskálního rámce, zajišťují zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.
(53)Údaje o veřejných výdajích na obranu sestavují a zveřejňují národní statistické úřady a Eurostat podle Mezinárodní klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG) v rámci Evropského systému národních účtů (ESA2010). Tyto údaje jsou vhodné pro posouzení dopadu výdajů na obranu na schodek veřejných financí, dluh, čisté výdaje a související pojmy. Eurostat zavede v úzké spolupráci s národními statistickými úřady proces shromažďování údajů. Výchozím bodem by měly být kategorie podle COFOG oddílu obrana, přičemž by měla být vzata v úvahu definice NATO a zachována možnost řešit anomálie, které by mohly být způsobeny rozdíly v příslušných systémech každoročního podávání zpráv. Proces shromažďování údajů musí být sladěn se lhůtami pro podávání zpráv v rámci postupu při nadměrném schodku.
(54)Navíc k plnění některých smluv na vojenské vybavení, které budou podepsány během období aktivace národní únikové doložky, může dojít později, což může mít dopad na veřejné finance až po skončení období aktivace doložky. Aby se tato možnost zohlednila, měla by se flexibilita poskytnutá v rámci národní únikové doložky vztahovat rovněž na výdaje na obranu spojené s pozdějším plněním za předpokladu, že příslušné smlouvy byly podepsány během období aktivace doložky a že tyto odložené výdaje na obranu zůstanou pod výše uvedeným celkovým limitem.
(55)Výdaje financované z půjček poskytnutých v rámci nového nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na posílení evropského obranného průmyslu by měly na výše uvedenou flexibilitu nárok automaticky. Za tímto účelem by členské státy Eurostatu vykazovaly veškeré výdaje na obranu uskutečněné v rámci nástroje SAFE v kategoriích „obranné produkty“ a „jiné produkty pro obranné účely“, jak jsou definovány v návrhu nařízení, kterým se zřizuje nástroj SAFE.
(56)Tímto doporučením se nemění definice schodku veřejných financí, dluhu a čistých výdajů a souvisejících pojmů. Údaje týkající se těchto pojmů má Německo sestavovat a vykazovat v souladu s nařízeními (EU) 2024/1263, č. 479/2009 a č. 549/2013,
Závěr posouzení národního střednědobého fiskálního a strukturálního plánu Německa Komisí
(57)Vzhledem k aktivaci národní únikové doložky se Komise celkově domnívá, že německý plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR k národnímu střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu Německa
(58)V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla Německu doporučit maximální tempo růstu čistých výdajů vyčleněných v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let.
DOPORUČUJE:
1.V období 2025–2029 Německo zajistí, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení.
2.V období 2025–2028 je Německu povoleno odchýlit se od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených v bodě 1 tohoto doporučení a překročit je v takovém rozsahu, aby čisté výdaje přesahující tato maximální tempa růstu nebyly vyšší než:
a)zvýšení výdajů na obranu v procentech HDP od roku 2021;
b)za předpokladu, že odchylka přesahující maximální tempo růstu čistých výdajů nepřekročí 1,5 % HDP.
3.V letech po roce 2028 se Německo může stále odchylovat od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených doporučením Rady v souladu s články 17 nebo 19 nařízení (EU) 2024/1263 a překročit je v rozsahu, v jakém čisté výdaje přesahující tato maximální tempa růstu souvisejí s dodávkami vojenského vybavení, na něž byly uzavřeny smlouvy před koncem roku 2028, a zůstávají pod výše uvedeným celkovým limitem.
4.V souladu s čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) 2024/1263 nebudou odchylky od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených Radou, které jsou tímto doporučením povoleny, zaznamenány na kontrolním účtu Německa jako debety.
5.V zájmu zajištění správného zaznamenání dodatečných výdajů Německo zahrne skutečné a plánované údaje o celkových výdajích na obranu (COFOG oddíl 02), včetně investic do obrany (COFOG oddíl 02 P.51) a veškerých výdajů, jež mají být financovány z půjček SAFE, které nejsou zahrnuty v COFOG-02:
a)pro roky T-4, T-3, T-2 a T-1 (s tím, že rokem T je běžný rok) do zpráv podávaných Komisi (Eurostatu) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 479/2009;
b)pro roky 2021 až rok T (běžný rok) do národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů a do ročních zpráv o pokroku v souladu s čl. 11 odst. 1 a článkem 15 a čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1263;
c)pro roky T (běžný rok) a T+1 do návrhů rozpočtových plánů v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013.
6. Německo provede ve stanovených lhůtách soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let, jak je stanoveno v příloze II tohoto doporučení.
Rada dále vybízí Německo, aby zajistilo realizaci dalších reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešících společné priority Unie.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Německo
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
|
|
Tempo růstu (%) |
Roční |
4,4 |
4,5 |
2,3 |
1,7 |
1,6 |
|
|
Kumulativní (*) |
4,4 |
9,0 |
11,5 |
13,3 |
15,2 |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2024. Kumulativní tempo růstu se používá při ročním monitorování souladu ex post na kontrolním účtu. |
||||||
PŘÍLOHA II
Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let
|
Reforma/investice |
Hlavní cíl |
Popis a harmonogram klíčových kroků |
Ukazatel(e) pro monitorování |
|
Zprovoznění Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu (nové opatření) |
Upřesnění finančního rámce s cílem řešit naléhavé potřeby veřejných investic do vnitrostátní infrastruktury. |
Po vytvoření Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu budou existovat právní předpisy, které stanoví pravidla pro vynakládání finančních prostředků, zejména kritérium adicionality pro investice. Krok 1: Do třetího čtvrtletí roku 2025 přijmout zákony o vytvoření Zvláštního fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Příspěvek na výzkum na podporu výzkumu a vývoje (nové opatření) |
Posílit výzkumné a vývojové činnosti podniků prostřednictvím daňových pobídek. |
Krok 1: Do prvního čtvrtletí roku 2026 přijmout zákon o rozšíření základu daně a způsobilých výdajů na příspěvek na výzkum. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Snížení administrativní zátěže (nové opatření) |
Snížit byrokratickou zátěž pro podniky, občany a správu. |
Nápravná opatření budou začleněna do právních předpisů o snižování administrativní zátěže. Krok 1: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2027 přijmout právní předpisy o snižování administrativní zátěže. |
Krok 1: Přijetí právních předpisů
|
|
Zjednodušení zákona o zadávání veřejných zakázek pro ozbrojené síly (nové opatření) |
Snížit byrokracii a umožnit investice zjednodušením zákona o zadávání veřejných zakázek pro spolkové ozbrojené síly. |
Krok 1: Do druhého čtvrtletí roku 2026 zjednodušit zákony o zadávání veřejných zakázek pro ozbrojené síly rozšířením oblasti působnosti zjednodušených zadávacích řízení, zrychlením a digitalizací postupů. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Zjednodušení zákona o zadávání veřejných zakázek (nové opatření) |
Snížit byrokracii a umožnit investice zjednodušením zákona o zadávání veřejných zakázek. |
Krok 1: Do druhého čtvrtletí roku 2026 zjednodušit zákony o zadávání veřejných zakázek rozšířením oblasti působnosti zjednodušených zadávacích řízení, zrychlením a digitalizací postupů. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Usnadnit zaměstnávání po dosažení důchodového věku (nové opatření) |
Zlepšit nabídku pracovních sil odstraněním faktorů, které odrazují od pokračování v práci po dosažení řádného věku odchodu do důchodu. |
Krok 1: Do druhého čtvrtletí roku 2026 zrušit zákaz předběžného zaměstnání s cílem usnadnit dočasný návrat na trh práce po dosažení důchodového věku změnou příslušných právních předpisů. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Jednotné digitální kontaktní místo pro kvalifikované státní příslušníky třetích zemí (nové opatření) |
Zlepšit nabídku pracovních sil usnadněním migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků. |
Krok 1: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2029 spustit centrální platformu IT pro zahraniční odborníky. |
Krok 1: Spuštění veřejné online platformy IT |
|
Rozšířit pracovní příležitosti pro dočasně pobývající osoby (nové opatření) |
Zlepšit nabídku pracovních sil zvýšením účasti uprchlíků na trhu práce. |
Krok 1: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2028 zkrátit zákaz práce pro uprchlíky na maximálně tři měsíce změnou příslušných právních předpisů. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Rozšíření daně z tabáku (nové opatření) |
Zajistit daňové příjmy a posílit ochranu veřejného zdraví. |
Krok 1: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2026 přijmout zákon o rozšíření modelu daně z tabáku. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Usnadnění investic do bydlení (Housing Turbo) (nové opatření) |
Zvýšení investic do bydlení zjednodušením předpisů pro bytovou výstavbu. |
Krok 1: Do prvního čtvrtletí roku 2026 zjednodušit právní předpisy pro bytovou výstavbu prostřednictvím dočasných výjimek z pravidel, pružnějšího plánování, rozšířených zvláštních předpisů a jasnějších pokynů pro řešení konfliktů v oblasti hluku. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Zřídit vládou podporovaný fond rizikového kapitálu (nové opatření) |
Zlepšit přístup začínajících podniků k financování mobilizací kapitálu od institucionálních investorů. |
Krok 1: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2026 zahájit získávání prostředků pro „růstový fond II“ určený institucionálním investorům s vládou jako základním investorem. |
Krok 1: Specifikace fondu rizikového kapitálu |
|
Zpráva o vládních dotacích (nové opatření) |
Usnadnit tvorbu fiskální politiky prokázáním účinnosti a efektivity dotací. |
Krok 1: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2025 zveřejnit první zprávu o spolkových dotacích, která analyzuje dopad dotovaných programů v souladu s pokyny pro dotační politiku. Krok 2: Do třetího čtvrtletí roku 2027 zveřejnit druhou zprávu o spolkových dotacích, která analyzuje dopad dotovaných programů v souladu s pokyny pro dotační politiku. |
Krok 1: Zveřejnění první zprávy o dotacích Krok 2: Zveřejnění druhé zprávy o dotacích |
|
Přezkumy výdajů (nové opatření) |
Poskytovat informace o tvorbě fiskální politiky tím, že se určí možné oblasti pro úsporu nákladů nebo se stávající výdaje přizpůsobí novým výdajovým prioritám. |
První přezkum výdajů (který je dvanáctým přezkumem výdajů ministerstva financí) se bude týkat zlepšení sestavování rozpočtu podle výkonnosti. Nejbližší nejméně dva přezkumy výdajů se budou týkat důležitých oblastí politiky, které zahrnují stávající opatření, podpůrné programy, služby vyplývající z právních předpisů, jakož i průřezová témata určená v rámci celého rozpočtu. Závěry a doporučení z přezkumů výdajů budou použity v procesu plánování rozpočtu. Krok 1: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2025 zveřejnit první přezkum výdajů.
Krok 2: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2028 zveřejnit druhý přezkum výdajů.
|
Krok 1: Zveřejnění prvního přezkumu výdajů
Krok 2: Zveřejnění druhého přezkumu výdajů
|
|
Zlepšit podmínky pro investice do geotermální energie (nové opatření) |
Odstranit překážky pro investice zjednodušením regulace pro investice do geotermální energie. |
Krok 1: Do druhého čtvrtletí roku 2026 zjednodušit povolovací postupy prostřednictvím zákona o urychlení využívání geotermální energie. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Zlepšit podmínky pro investice do vodíku (nové opatření) |
Odstranit překážky pro investice zjednodušením regulace pro investice do vodíku. |
Krok 1: Do třetího čtvrtletí roku 2026 zjednodušit plánování, povolování a související zadávací řízení prostřednictvím zákona o urychlení využívání vodíku. |
Krok 1: Vstup právních předpisů v platnost |
|
Pracovní skupina spolkových zemí pro účinnou veřejnou správu (reforma RRP 6.2.1) |
Zajistit, aby správa byla účinnější, více orientovaná na budoucnost a vstřícnější k inovacím; koordinace plánovacích a povolovacích postupů na spolkové úrovni a úrovni spolkových zemí. |
Pracovní skupina je zřízena za účelem zveřejňování zpráv pracovní skupiny s doporučeními týkajícími se grantů, plánování a povolování. Krok 1: Do druhého čtvrtletí roku 2021 dokončit první zprávu o pokroku s doporučením. Krok 2: Do druhého čtvrtletí roku 2022 dokončit druhou zprávu o pokroku. Krok 3: Do prvního čtvrtletí roku 2025 dokončit alespoň 80 % opatření z druhé zprávy o pokroku. |
Krok 1: Zveřejnění první zprávy o pokroku Krok 2: Zveřejnění druhé zprávy o pokroku Krok 3: Dokončení 80 % opatření z druhé zprávy o pokroku (sledováno prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost) |
|
Zákon o větrné energii na moři
|
Vytvořit podmínky pro urychlené zavádění větrných turbín na moři. |
Krok 1: Do prvního čtvrtletí roku 2023 snížit překážky rozvoje obnovitelných zdrojů energie a nezbytné síťové infrastruktury zjednodušením plánovacích a povolovacích postupů pro příslušné projekty. |
Krok 1: Vstup zákona o větrné energii na moři v platnost (sledováno prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost) |
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
Sdělení Komise (C(2025) 2000 final) ze dne 19. března 2025.