V Bruselu dne 19.9.2025

COM(2025) 508 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O PROVÁDĚNÍ A ÚČINNÉM FUNGOVÁNÍ SMĚRNICE 2012/18/EU O KONTROLE NEBEZPEČÍ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ S PŘÍTOMNOSTÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK ZA OBDOBÍ 2019–2022


OBSAH

Úvod

1.Shrnutí zpráv členských států

1.1.Statistické údaje o závodech

1.1.1.Počet závodů

1.1.2.Vnější havarijní plány

1.1.3.Informování veřejnosti

1.1.4.Kontroly

1.1.5.Zákaz provozu, sankce a jiné donucovací prostředky

1.2.Statistiky závažných havárií

2Cesta ke zlepšení prevence průmyslových havárií

3Závěry



Úvod

Závažné havárie s přítomností nebezpečných látek představují významnou hrozbu pro člověka a životní prostředí a často způsobují značné hospodářské ztráty a narušují udržitelný růst.

V této souvislosti směrnice 2012/18/EU 1 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (dále jen „směrnice Seveso III“) stanoví příslušný rámec pro opatření k řízení rizik, která zabrání závažným haváriím s přítomností nebezpečných látek a zajistí náležitou připravenost, prevenci a reakci, kdyby k takovým nehodám přesto došlo.

Členské státy byly povinny provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu do 1. června 2015. Směrnice se vztahuje na závody, v nichž se mohou vyskytovat nebezpečné látky (např. během zpracování či skladování) v množství překračujícím určité prahové hodnoty. Podle počtu přítomných nebezpečných látek, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být přítomny, jsou závody klasifikovány jako závody s podlimitním a nadlimitním množstvím, přičemž na posledně jmenované se vztahují přísnější požadavky.

Směrnice Seveso III tak hraje důležitou roli při směřování vysoce industrializované EU na cestě k nulovému znečištění z průmyslových havárií, což je závazek stanovený v  Zelené dohodě pro Evropu  a  akčním plánu pro nulové znečištění . Členské státy musí Komisi každé čtyři roky předkládat zprávu o provádění směrnice Seveso III v souladu s čl. 21 odst. 2 směrnice. Tato zpráva shrnuje podle článku 29 2 údaje předložené členskými státy za období 2019–2022, aby poskytla Evropskému parlamentu a Radě informace o současném stavu provádění směrnice Seveso III.

Navazuje na první zprávu, která byla zveřejněna v roce 2021 a týkala se období 2015–2018 3 .

Tato zpráva má dvě části:

-Část I shrnuje informace poskytnuté členskými státy o provádění směrnice Seveso III. Oddíl 1.1 obsahuje informace shromážděné prostřednictvím zpráv předložených členskými státy v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise 2014/896/EU 4 , které se zaměřují na dříve zjištěné problémové oblasti, doplněné o údaje o závodech Seveso získané z databáze elektronického systému pro získávání informací o závodech Seveso (eSPIRS) 5 . Cílem tohoto shrnutí je zhodnotit úroveň provádění směrnice a zjistit všechny nedostatky, které je nutno řešit. Oddíl 1.2 pak doplňuje předcházející oddíl údaji o haváriích získanými z analýzy databáze závažných havárií (eMARS) 6 , kterou spravuje Kancelář pro nebezpečí závažných havárií, jež je součástí Společného výzkumného střediska Evropské komise.

-Část II popisuje předpokládaná opatření, která Komise přijme ve spolupráci s členskými státy s cílem dále zlepšit prevenci průmyslových havárií a připravenost, a to i prostřednictvím řešení nedostatků v provádění.

Stejně jako v případě předchozích hodnocení vycházejí zjištění této zprávy především z informací obsažených ve zprávách předložených členskými státy a z jejich podrobné analýzy 7 , jakož i z dalších relevantních údajů získaných z databází eSPIRS a eMARS.

Zprávy 27 členských států za vykazovaná období let 2019–2022 a předchozí vykazovaná období jsou veřejně dostupné 8 .

1.Shrnutí zpráv členských států

Zprávy za čtyřleté období let 2019–2022 předložilo Komisi všech 27 členských států.

1.1.Statistické údaje o závodech

1.1.1.Počet závodů

V roce 2022 spadalo do oblasti působnosti směrnice Seveso III v zemích EU-27 celkem 11 059 závodů (viz graf 1). Oproti předchozímu vykazovanému období došlo k nárůstu o 168 dalších závodů, přičemž v roce 2018 bylo ve stejných 27 členských státech vykázáno 10 836 závodů 9 . Ve sledovaném období vykázaly největší podíl závodů Seveso tyto členské státy: Německo (34 %), Francie (11 %), Itálie (9 %), Španělsko (8 %) a Polsko (4 %).

Podíl závodů s nadlimitním množstvím (ZSNM) 10 a závodů s podlimitním množstvím (ZSPM) 11 byl ve sledovaném období konstantní a činil v průměru 43 % ZSNM a 57 % ZSPM.

Graf 1: Celkový počet závodů Seveso v roce 2022 12

Jak ukazuje graf 2 , do roku 2018 lze pozorovat pomalý, ale setrvalý nárůst počtu závodů, na které se směrnice vztahuje. Tento vývoj je třeba dát do souvislosti se třemi koly rozšíření EU v tomto období (2004, 2007 a 2013) a se změnou oblasti působnosti směrnice Seveso III po revizi směrnice 96/82 ze dne 9. prosince 1982 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek 13 (směrnice Seveso II) v roce 2012. Údaje o závodech s podlimitním množstvím byly hlášeny až od vykazovaného období 2009–2011.

Po roce 2018 vedlo vystoupení Spojeného království z Evropské unie ke snížení celkového počtu závodů Seveso ve srovnání s předchozím obdobím, neboť Spojené království bylo v roce 2018 zemí se čtvrtým nejvyšším počtem závodů Seveso v EU (8 %). Jak je však uvedeno výše, je třeba upozornit, že počet závodů Seveso v týchž 27 členských státech EU se mezi lety 2018 a 2022 mírně zvýšil.

Graf 2: Vývoj počtu závodů Seveso v období 1996–2022 14

K nejčastějším konkrétním kategoriím činností, které ve sledovaném období spadaly do oblasti působnosti směrnice Seveso III, patří 15 :

1)Výroba, dodávky a distribuce energie (15 %)

2)Skladování paliv (11 %)

3)Velkoobchod a maloobchod (9 %)

1.1.2.Vnější havarijní plány

Ustanovení čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice Seveso III vyžaduje, aby provozovatelé poskytli příslušným orgánům informace nezbytné k sestavení vnějších havarijních plánů pro závody s nadlimitním množstvím. Tyto plány jsou důležité k tomu, aby došlo k rychlé a koordinované reakci na závažné havárie, a hrají zásadní roli při minimalizaci jejich následků. Musí být také přezkoumávány a zkoušeny v odstupech ne delších než tři roky (čl. 12 odst. 6 směrnice).

Příslušné orgány mohou na základě informací obsažených v bezpečnostní zprávě rozhodnout, s uvedením důvodů svého rozhodnutí, že se požadavek na vypracování vnějšího havarijního plánu nepoužije (čl. 12 odst. 8 směrnice).

1.1.2.1. Vypracování vnějších havarijních plánů

Jak uvádí graf 3 , na konci sledovaného období byly vypracovány vnější havarijní plány pro většinu závodů s nadlimitním množstvím, u nichž byly vyžadovány. V průměru 96 % závodů s nadlimitním množstvím mělo ve sledovaném období vnější havarijní plán nebo jim bylo uděleno povolení tento plán nevypracovat.

Nejčastějším důvodem, na jehož základě příslušné orgány povolují nevypracování vnějšího havarijního plánu, je to, že podle jejich posouzení by následky závažných havárií nepřesáhly hranice provozovny a/nebo by nepředstavovaly možné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Dalšími zdůvodněními byla neexistence trvalého výskytu nebezpečných látek v závodě, neexistence zranitelných prvků v okolí závodů a omezené účinky případné havárie.

Zbývající 4 % závodů s nadlimitním množstvím neměla vnější havarijní plán, což svědčí o nedodržení směrnice Seveso III nebo o chybách v podávání zpráv. Situace se v jednotlivých členských státech různí – viz graf 3.

Graf 3: Podíl závodů s nadlimitním množstvím, pro které byl vnější havarijní plán ve vykazovaném období vypracován nebo nebyl vyžadován 16

1.1.2.2.Zkoušení a přezkum vnějších havarijních plánů

Pokud jde o provádění čl. 12 odst. 6 směrnice Seveso III, který se týká přezkumu a zkoušení vnějších havarijních plánů, došlo ve vykazovaném období 2019–2022 ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím k poklesu počtu vnějších havarijních plánů, které jsou přezkoumávány, zkoušeny a v případě potřeby aktualizovány ve vhodných odstupech ne delších než tři roky.

V roce 2022 nebylo za poslední tři roky zkoušeno 21 % existujících vnějších havarijních plánů. Obvykle se tento stav vysvětluje problémy, které vyvolala pandemie COVID-19. Mezi další uváděné důvody patří nedostatek lidských zdrojů, nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že pro vnější havarijní plány nebyly poskytnuty potřebné vstupní údaje. Vykazované informace znázorňuje graf 4 .

Graf 4: Podíl závodů s nadlimitním množstvím, u nichž byly v letech 2019–2022 provedeny zkoušky vnějších havarijních plánů 17

1.1.3.Informování veřejnosti

Podle čl. 14 odst. 1 musí členské státy zajistit, aby informace uvedené v příloze V byly trvale dostupné veřejnosti, a to i v elektronické podobě, a aby byly podle potřeby aktualizovány.

Podle přílohy V jsou všechny závody povinny poskytnout informace o názvu a umístění provozovny, o činnosti prováděné v provozovně, o přítomných nebezpečných látkách a o datu poslední kontroly. Závody s nadlimitním množstvím musí zpřístupnit další informace, včetně shrnutí pro veřejnost týkajícího se povahy rizik havárie, informací o bezpečnostních opatřeních a příslušných aspektů vnějšího havarijního plánu, a případně údaj o tom, zda se závod nachází v blízkosti jiného členského státu a existuje možnost závažné havárie s účinky přesahujícími hranice státu.

Členské státy byly požádány, aby uvedly podíl závodů, u kterých nebyly informace vyjmenované v příloze V směrnice dostupné. Celkově je toto ustanovení dobře prováděno, neboť 96 % všech závodů v EU má informace trvale veřejně dostupné, a to i v elektronické podobě. Většina členských států plně dodržuje ustanovení směrnice Seveso III týkající se trvalé dostupnosti informací podle přílohy V. Pouze omezený počet členských států uvedl, že informace požadované podle přílohy V nejsou u některých závodů s nadlimitním množstvím trvale k dispozici. U většiny z nich byly tyto informace zpřístupňovány veřejnosti na požádání. Byly také zjištěny některé chyby ve výkaznictví.

Tyto informace znázorňuje graf 5 .

Graf 5: Podíl závodů, pro které nejsou informace podle přílohy V trvale veřejně dostupné 18

Podle čl. 14 odst. 2 písm. a) se požaduje, aby členské státy pouze u závodů s nadlimitním množstvím zajistily, aby všechny osoby, které by mohla závažná havárie ovlivnit, pravidelně dostávaly informace o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování v případě závažné havárie, aniž by o ně musely žádat.

V roce 2022 byly informace o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování v případě závažné havárie aktivně zpřístupněny dotčené veřejnosti v 96 % všech závodů s nadlimitním množstvím v zemích EU-27. V porovnání s předchozím vykazovaným obdobím, kdy byly tyto informace zpřístupněny u 91 % všech závodů s nadlimitním množstvím v zemích EU-27, se jedná o zlepšení, přičemž většina členských států plně dodržuje ustanovení směrnice Seveso III a pouze několik členských států uvedlo, že informace nejsou zpřístupněny. Tyto informace uvádí graf 6 níže.

Nejčastěji používaným prostředkem, prostřednictvím kterého byly ve vykazovaném období trvale dostupné informace o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování, byl internet (22 členských států EU), následovaný informačními listy (5 členských států EU), novinami a letáky.

Graf 6: Procentní podíl (%) závodů s nadlimitním množstvím, u nichž byly informace o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování aktivně zveřejněny 19

1.1.4.Kontroly

Článek 20 směrnice Seveso III vyžaduje, aby členské státy zavedly kontrolní systém a program kontrol pro všechny závody. Závody s nadlimitním množstvím se mají kontrolovat každých dvanáct měsíců a závody s podlimitním množstvím každých 36 měsíců, pokud není zaveden program kontrol založený na systematickém hodnocení.

Podle čl. 20 odst. 5 se při systematickém posuzování nebezpečí dotyčných závodů musí vycházet alespoň z možných dopadů těchto závodů na lidské zdraví a životní prostředí, jakož i z dodržování požadavků směrnice Seveso III v minulosti. Tato kritéria musí zajišťovat alespoň stejnou úroveň účinnosti jako kontroly prováděné jednou za rok nebo jednou za tři roky. Toto ustanovení se vztahuje na závody s nadlimitním i s podlimitním množstvím.

Je-li to vhodné, zohlední se rovněž příslušná zjištění z kontrol provedených na základě jiných právních předpisů EU.

Podle údajů vykázaných příslušnými orgány za sledované období v průměru bylo 65 % závodů s nadlimitním množstvím v zemích EU-27 kontrolováno alespoň jednou ročně (viz graf 7 ). Program kontrol u zbývajících závodů, včetně četnosti prohlídek na místě, vycházel ze systematického hodnocení nebezpečí závažné havárie v dotyčném závodě 20 .

V případě závodů s podlimitním množstvím byly kontroly prováděny v průměru alespoň jednou za tři roky v 86 % závodů s podlimitním množstvím v zemích EU-27 (viz graf 8) 21 .

Graf 7: Podíl kontrolovaných závodů s nadlimitním množstvím v jednotlivých členských státech 22

Graf 8: Podíl kontrolovaných závodů s podlimitním množstvím v jednotlivých členských státech 23

Celkově se podíl závodů s nadlimitním množstvím kontrolovaných alespoň jednou ročně v období 2019–2022 ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím snížil; ročně bylo kontrolováno 65 % závodů s nadlimitním množstvím oproti 69 % v předchozím vykazovaném období. Podíl závodů s podlimitním množstvím, v nichž se kontrola provádí alespoň jednou za tři roky, se však od posledního vykazovaného období zvýšil z 65 % na 86 %. Několik členských států uvedlo, že v období 2019–2022 byly v jejich zemi kontroly méně časté kvůli pandemii COVID-19.

Většina členských států uvedla, že jejich vnitrostátní právní předpisy nebo správní pokyny stanoví koordinované nebo společné kontroly s kontrolami prováděnými podle jiných právních předpisů EU, zejména podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích 24 nebo směrnice (EU) 2015/2193 o středních spalovacích zařízeních 25 .

1.1.5.Zákaz provozu, sankce a jiné donucovací prostředky

Podle článku 19 směrnice Seveso III musí členské státy zakázat provoz každého závodu, jehož opatření přijatá provozovatelem za účelem prevence a zmírnění závažných havárií vykazují vážné nedostatky, mezi něž mimo jiné patří vážná selhání při přijímání nezbytných opatření určených v kontrolní zprávě.

Celkově během vykazovaného období oznámilo devět členských států zákaz provozu závodu, jehož opatření přijatá provozovatelem pro prevenci a omezení následků závažných havárií měla závažné nedostatky. Jednalo se o 67 závodů, které představovaly 0,6 % všech závodů Seveso v rámci EU-27 (viz graf 9).

Graf 9: Celkový počet závodů, kterým byl ve vykazovaném období zakázán provoz 26

1.2.Statistiky závažných havárií

Počet závažných havárií je jedním z klíčových ukazatelů k měření celkové účinnosti směrnice Seveso III při snižování počtu těchto havárií na minimum a minimalizaci jejich škodlivých dopadů. Podle článku 18 jsou členské státy povinny oznámit Komisi závažné havárie, ke kterým došlo na jejich území a které splňují kvantitativní kritéria stanovená v příloze VI:

-Kritérium 1: Každá závažná havárie, která splňuje tyto podmínky: zahrnuje nebezpečné látky, způsobuje zranění osob a poškození nemovitostí, způsobuje bezprostřední škodu na životním prostředí, způsobuje škody na majetku, způsobuje škodu přesahující hranice.

-Kritérium 2: Komisi by se měly oznamovat havárie nebo „případy, kdy téměř došlo k havárii“, které členské státy považují za zvlášť technicky zajímavé pro prevenci závažných havárií a omezení jejich důsledků a které neodpovídají výše uvedeným kvantitativním kritériím vymezeným v rámci kritéria 1.

Oznamování takových událostí se provádí prostřednictvím specializované databáze (eMARS) 27 , která je členským státům k dispozici za účelem snadnější výměny poznatků z havárií, v nich byly přítomny nebezpečné látky, aby se zlepšila prevence chemických havárií a zmírnily jejich případné následky.

V průběhu vykazovaného období 2019–2022 bylo v databázi eMARS 28 zveřejněno celkem 87 havárií, z nichž 62 bylo nahlášeno jako závažné havárie (splňující první kritérium podle přílohy VI), 24 jako případy, kdy téměř došlo k havárii, a jedna jako „jiná“ událost, jak uvádějí grafy 10 a 11. V průběhu celého období došlo k většině dosud zveřejněných havárií v závodech s nadlimitním množstvím (doba, kdy mohou být zprávy dokončeny a zveřejněny, se může lišit v závislosti na okamžiku konečného uzavření vyšetřování a právních postupů).

Graf 10: Počet havárií podle roku, kdy nastaly, a podle kategorie množství v letech 2019–2022 29

 

Graf 11: Počet havárií podle roku, kdy nastaly, a podle typu události v letech 2019–2022 30

Vykazující členské státy rovněž zveřejňují údaje o počtu úmrtí a zranění při závažných haváriích a o počtu havárií, při nichž došlo k úmrtím a zraněním (viz graf 12). Ve sledovaném období 2019–2022 došlo celkem k 21 oznámeným nehodám, které zahrnovaly úmrtí (39 úmrtí na pracovišti a jedno úmrtí mimo pracoviště), a k 22 nehodám, které zahrnovaly zranění (127 zranění na pracovišti a 28 zranění mimo pracoviště). Prahové kritérium majetkové škody v závodě v hodnotě nejméně dvou milionů eur podle bodu 4 písm. a) přílohy VI směrnice Seveso III naplnilo 35 havárií.

Graf 12: Počet úmrtí a zranění při závažných haváriích podle směrnice Seveso v členských státech EU v letech 2019–2022 31

V období 2019–2022 jsou nejčastěji uváděnými kritérii pro oznámení závažné havárie Komisi ze šesti kritérií uvedených v příloze VI (viz graf 13):

-množství přítomných látek,

-zajímavé pro získání poznatků,

-škoda na majetku.

Graf 13: Kritéria pro hlášení závažných havárií v databázi eMARS za období 2019–2022 32

Pokud jde o průmyslovou činnost, při níž k haváriím dochází, shromážděné údaje ukazují, že k závažným haváriím byla ve vykazovaném období nejvíce náchylná chemická zařízení (33 havárií) a odvětví petrochemických a ropných rafinérií (29 havárií) (viz graf 14).

Graf 14: Počet havárií a nehod podle typu činnosti v letech 2019–2022 33

Tyto údaje jsou důkazem, že směrnice Seveso III významně přispívá k dosažení nízké četnosti závažných havárií.

Graf 15: Počet havárií v poměru k počtu závodů Seveso v letech 2015–2022

2Cesta ke zlepšení prevence průmyslových havárií

Údaje o provádění směrnice Seveso III vykázané členskými státy obsahují užitečné informace pro stanovení opatření potřebných k dalšímu zlepšení prevence průmyslových havárií. Pro tento účel byly určeny čtyři hlavní nástroje:

1.zlepšení provádění a dodržování;

2.použití zjednodušeného a zefektivněného vykazování pro příští vykazovací období;

3.posílení výměny poznatků a osvědčených postupů mezi členskými státy a Komisí;

4.řešení nových výzev v oblasti průmyslové bezpečnosti souvisejících se změnou klimatu a transformací energetiky.

Zlepšení provádění a dodržování směrnice Seveso III

Směrnici Seveso III musely členské státy provést ve vnitrostátním právu do 31. května 2015. Opatření k provedení ve vnitrostátním právu oznámily všechny členské státy.

Komise mezitím pečlivě sleduje správné provedení směrnice ve vnitrostátním právu a v současné době zahájila šest řízení proti členským státům ve věci nesprávného provedení směrnice Seveso III.

Informace uvedené v oddíle 1 poukazují na několik přetrvávajících problémů v některých členských státech, které se týkají provádění a zkoušení vnějších havarijních plánů a informování veřejnosti. Komise prošetří základní důvody nedodržování předpisů v těchto členských státech, aby posoudila, zda jsou důsledkem strukturálních problémů. V takovém případě by Komise případně zvážila zahájení řízení o nesplnění povinnosti 34 . Takové nedostatky by mohly vést ke zvýšení rizika havárií, a tím k ohrožení cílů směrnice.

S cílem dále podpořit úsilí členských států v oblasti provádění bude Komise nadále řešit klíčové otázky, mimo jiné prostřednictvím výměny názorů v rámci specializovaného výboru Seveso, skupiny odborníků a technických pracovních skupin, jakož i prostřednictvím pokynů a technických zpráv.

Zjednodušení a zefektivnění vykazování

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/1979 35 bylo přijato v roce 2022 s cílem zlepšit proces podávání zpráv podle čl. 18 odst. 1 a čl. 21 odst. 3 pro poskytování informací Komisi o umístění průmyslových závodů spadajících do oblasti působnosti směrnice Seveso III a o výskytu závažných havárií. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) přepracovala dvě databáze související se směrnicí Seveso, eSPIRS a eMARS a začlenila je do „evropského portálu průmyslových emisí“ 36 , což také vedlo k vytvoření centralizovaného „jednotného kontaktního místa“, které poskytuje příslušným orgánům, průmyslovým odvětvím, nevládním organizacím a veřejnosti množství informací o různých aspektech souvisejících s těmito průmyslovými zařízeními. To přispívá k pokračujícímu úsilí o vytvoření integrovaného rámce pro monitorování nulového znečištění, který stanoví sdělení Cesta ke zdravé planetě pro všechny (stěžejní iniciativa 9).

Dne 23. ledna 2025 bylo přijato další prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/113, kterým se stanoví nový formát pro sdělování informací členských států o provádění směrnice Seveso III 37 podle článku 21 uvedené směrnice.

Cílem tohoto nového rozhodnutí je zlepšit relevanci a kvalitu údajů poskytovaných členskými státy a zároveň snížit administrativní zátěž v souladu se závazky Komise v rámci jejích nových politických směrů pro období 2024–2029. V tomto ohledu byly povinnosti členských států podávat zprávy podle tohoto prováděcího aktu ve srovnání s předchozím formátem podávání zpráv, který stanovilo prováděcí rozhodnutí Komise 2014/896/EU, výrazně zjednodušeny a zefektivněny a zároveň bylo zajištěno smysluplné shromažďování informací pro další kola podávání zpráv od období 2023–2026 (zprávy podávané v roce 2027), se zaměřením na číselné a standardizované údaje.

Posílení výměny poznatků a postupů mezi členskými státy a Komisí

Práce týkající se poznatků ze závažných průmyslových havárií a kontrol představuje klíčový pilíř směrnice Seveso III. Má zásadní význam pro udržení kultury průmyslové bezpečnosti v celé Evropské unii a pro zlepšení prevence a zmírňování následků havárií.

Během posledních 30 let poskytovala Komise členským státům technickou a vědeckou podporu, zejména prostřednictvím analýzy průmyslových havárií a zpětné vazby k získaným poznatkům.

V období, na které se vztahuje tato zpráva, Komise nadále úzce spolupracovala s členskými státy, aby v případě potřeby zlepšila budování jejich kapacit. Jednalo se zejména o technickou pracovní skupinu pro kontroly a program vzájemných společných návštěv, v jejichž rámci lze určit a posoudit měřítka výsledků, například jde o přípravu společné definice ukazatelů pro kontroly, vypracování pokynů nebo pořádání seminářů věnovaných konkrétním potřebám v rámci politiky (např. v oblasti zábavní pyrotechniky, výbušnin a dusičnanů amonných v návaznosti na některé konkrétní závažné havárie, které byly spojeny s těmito nebezpečnými látkami). Komise rovněž poskytla podporu při analýze průmyslových havárií a souvisejících rizik a následků.

Řešení nových výzev v oblasti průmyslové bezpečnosti souvisejících se změnou klimatu, bezpečnostními riziky a transformací energetiky

Dosažení cílů směrnice Seveso III nyní čelí novým výzvám, které jsou spojeny s očekávaným nárůstem intenzity a četnosti přírodních jevů v důsledku změny klimatu a s rozvojem nových technologií, které provázejí transformaci energetiky. Evropská unie navíc čelí bezpečnostním rizikům spojeným s ruskou agresí vůči Ukrajině a nepřátelskými hybridními aktivitami.

Přírodní nebezpečí, jako jsou zemětřesení, povodně, bouře, extrémní teploty atd., mohou vyvolat závažné havárie zahrnující požáry, výbuchy a úniky toxických látek v závodech, které zpracovávají, skladují nebo přepravují nebezpečné látky. Tyto technologické „vedlejší účinky“ dopadů přírodních nebezpečí se označují jako „Natech“ havárie a v posledních letech jsou předmětem zvýšeného zájmu v oblasti prevence katastrof a řízení rizik na místní, celostátní i mezinárodní úrovni.

Byly také přijaty náročné závazky k dekarbonizaci EU a probíhají opatření směřující k přechodu na jiné zdroje energie. Vlády jednotlivých zemí na celém světě včetně EU tudíž přijímají politiky a strategie k postupnému vyřazování fosilních paliv a přechodu na udržitelnější zdroje energie za účelem zmírnění změny klimatu. Tyto nové techniky však s sebou nesou potenciální environmentální, zdravotní a ekonomická rizika, jakož i rizika pro budoucí vývoj a přijetí veřejností, pokud by přispívaly k závažným haváriím. V této souvislosti se za zásadní problémy považují otázky bezpečnosti baterií a vodíku, zejména v souvislosti se sklady a uchováváním 38 .

V tomto ohledu bude sdílení znalostí, zkušeností a osvědčených postupů mezi orgány a odborníky zásadním prvkem opatření potřebných k zajištění harmonizovaného provádění směrnice Seveso III a k řešení těchto nových problémů. Jedná se o základní předpoklad zajištění toho, aby úsilí o zmírňování změny klimatu nevedlo ke znečišťování životního prostředí a environmentálním katastrofám a byla zaručena bezpečnost a kvalita života obyvatel v EU.

3Závěry

Směrnice Seveso III, která se vztahuje na přibližně 11 000 závodů, v nichž mohou být přítomny nebezpečné látky, hraje důležitou roli při směřování vysoce industrializované EU na cestě k dosažení nulového znečištění prostřednictvím prevence průmyslových havárií. V období 2005–2022 došlo v EU v průměru k méně než 30 závažným haváriím ročně, jejichž dopady se postupně snižovaly. V období 2019–2022 se tento počet dokonce snížil na 22 závažných havárií ročně 39 . Tato směrnice je obecně považována za referenční směrnici pro politiku týkající se průmyslových havárií a je vzorem pro právní předpisy v mnoha zemích po celém světě.

Analýza zpráv členských států ukazuje, že směrnice Seveso III je v EU celkově dobře prováděna a že ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím došlo ke zlepšení v provádění ustanovení směrnice Seveso III. Pandemie COVID-19 však vyvolala i specifické problémy při provádění kontrol a zkoušení vnějších havarijních plánů. Příští vykazované období bude důležité pro potvrzení toho, že tyto výzvy měly skutečně konjunkturální povahu.

S ohledem na výše uvedené Komise uznává, že je nezbytné nadále usilovat o prevenci závažných havárií, jak požaduje Zelená dohoda pro Evropu a akční plán pro nulové znečištění. To souvisí i s novými politickými směry Evropské komise na období 2024–2029, v nichž je agenda připravenosti a bezpečnosti EU klíčovou prioritou.

Komise je proto i nadále odhodlána spolupracovat s členskými státy s cílem zlepšit prevenci průmyslových havárií, připravenost a reakci na ně a zajistit harmonizované provádění směrnice v zemích EU-27. V tomto ohledu je směrnice Seveso III klíčovým nástrojem k dosažení priorit nové strategie evropské strategie unie připravenosti, která umožní lépe řídit rizika, připravit se na krize a zvýšit bezpečnost a ochranu našeho obyvatelstva.

Komise dále uznává nutnost zvýšit úsilí v oblasti informování a komunikace s veřejností, aby se udržela kultura bezpečnosti a usnadnila účinná reakce v případě havárií. Bezpečnost neznamená náklad, ale investici 40 .

Za změněné geopolitické situace a v souvislosti se skutečností, že se Evropa otepluje dvakrát rychleji, než činí celosvětový průměr, je propojení bezpečnostních, ochranných a environmentálních aspektů přizpůsobování se změně klimatu pro Komisi v období 2025–2029 vysokou prioritou. V tomto ohledu je směrnice Seveso III klíčovým nástrojem k dosažení priorit nové strategie evropské strategie unie připravenosti 41 , která umožní lépe řídit rizika, připravit se na krize a zvýšit bezpečnost a ochranu našeho obyvatelstva. Ve spojení s Dohodou o čistém průmyslu 42 bude také základem pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy.

(1) () Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).
(2) () Údaje za Spojené království byly zohledněny u počtu závodů Seveso oznámených v roce 2019, kdy bylo Spojené království ještě členským státem.
(3) () Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění a účinném fungování směrnice 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek za období 2015–2018, 29.9.2021, COM(2021) 599.
(4) () 2014/896/EU: prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2014, kterým se stanoví formát pro sdělování informací od členských států o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (oznámeno pod číslem C(2014) 9335).
(5) () EUROPA – přehled ukazatelů eSPIRS – Evropská komise .
(6) () Systém pro hlášení závažných havárií ( https://emars.jrc.ec.europa.eu ).
(7) () Analysis and summary of Member States' reports on implementation of Directive 2012/18/EU on the control of major accident hazards involving dangerous substances according to the format established by Commission Implementing Decision 2014/896/EU (Analýza a shrnutí zpráv členských států o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek podle formátu stanoveného prováděcím rozhodnutím Komise 2014/896/EU).
(8) () https://circabc.europa.eu/w/browse/4cc9ca17-0920-4d8a-8796-6ffa170612b7 .
(9) () Po vystoupení Spojeného království z EU byl však celkový počet závodů Seveso vykázaný v roce 2022 nižší než celkový počet závodů Seveso vykázaný v roce 2018 (o 717). Uvedený údaj zahrnoval údaje ze Spojeného království, které bylo v té době zemí se čtvrtým nejvyšším počtem závodů Seveso v EU.
(10) () Podle čl. 3 odst. 2 směrnice Seveso III: „závodem s podlimitním množstvím“ se rozumí závod, kde jsou nebezpečné látky přítomny v množstvích, která jsou nejméně rovna množstvím uvedeným ve sloupci 2 části 1 nebo ve sloupci 2 části 2 přílohy I, ale která jsou nižší než množství uvedená ve sloupci 3 části 1 nebo ve sloupci 3 části 2 přílohy I, v příslušných případech za použití pravidla o sčítání stanoveného v poznámce 4 k příloze I.
(11) () Podle čl. 3 odst. 3 směrnice Seveso III: „závodem s nadlimitním množstvím“ se rozumí závod, kde jsou nebezpečné látky přítomné v množstvích, která jsou nejméně rovna množstvím uvedeným ve sloupci 3 části 1 nebo ve sloupci 3 části 2 přílohy I, v příslušných případech za použití pravidla o sčítání stanoveného v poznámce 4 k příloze I.
(12) () Zdroj: eSPIRS.
(13) () Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13.
(14) () Zdroj: eSPIRS. Údaje za roky 1996 a 1999 nejsou plně srovnatelné vzhledem k odlišným definicím závodů a zařízení. Několik zařízení ve stejném závodě mohlo být nahlášeno jednotlivě, což vysvětluje zřejmý pokles v roce 2002. Kromě toho směrnice Seveso III přinesla i změnu klasifikace nebezpečných látek.
(15) () Zdroj: eSPIRS.
(16) () Zdroj: zprávy členských států o provádění a eSPIRS.
(17) () Zdroj: zprávy členských států o provádění a eSPIRS.
(18) () Zdroj: zprávy členských států o provádění.
(19) () Zdroj: zprávy členských států o provádění a eSPIRS.
(20) () Některé členské státy uvedly, že se údaje mezi těmito typy kontrol překrývají, protože některé závody jsou kontrolovány v rámci systematického hodnocení nebezpečí závažných havárií a rovněž jsou kontrolovány nejméně jednou ročně.
(21) () U závodů s nadlimitním množstvím některé členské státy uvedly překrývající se údaje, protože některé závody jsou kontrolovány v rámci systematického hodnocení a zároveň jsou stále kontrolovány každé tři roky.
(22) () Zdroj: zprávy členských států o provádění a eSPIRS.
(23) () Zdroj: zprávy členských států o provádění a eSPIRS.
(24) () Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů ve znění pozměněném směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024 (Text s významem pro EHP).
(25) () Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Text s významem pro EHP).
(26) () Zdroj: zprávy členských států o provádění.
(27) () EUROPA – přehled ukazatelů eMARS – Evropská komise .
(28)

() Zdroj: databáze eMARS. Nejsou vykázány havárie, které jsou dosud řešeny nebo vyšetřovány, a havárie v „rozpracovaném“ stavu.

(29) () Zdroj: databáze eMARS.
(30) () Zdroj: databáze eMARS.
(31) () Zdroj: databáze eMARS.
(32) () Souhrn kritérií pro hlášení je vyšší než celkový počet nahlášených havárií, protože havárie může naplňovat více kritérií.
(33) () Zdroj: databáze eMARS.
(34) () V souladu s prioritami v oblasti prosazování práva stanovenými ve sdělení „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“; C(2016)8600 final.
(35)

() Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/1979 ze dne 31. srpna 2022 kterým se stanoví formulář a databáze pro sdělování informací uvedených v čl. 18 odst. 1 a čl. 21 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise 2014/895/EU.  

(36) () https://industry.eea.europa.eu/ .
(37) () Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/113 ze dne 23. ledna 2025, kterým se stanoví formát pro sdělování informací od členských států o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2014/896/EU.
(38) () Komise (Kancelář pro nebezpečí závažných havárií, MAHB) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například od roku 2023 uspořádaly řadu webových seminářů o rizicích spojených s vodíkovým palivem, kterými podporují výměnu znalostí a zkušeností o těchto nových rizicích ve spolupráci se zeměmi EU a OECD a odborníky.
(39) () Údaje získané z databáze eMARS, které nezahrnují údaje z nově vypracovaných zpráv o haváriích, u nichž mohou být hlášení v „rozpracovaném“ stavu, a údaje o haváriích, které se stále vyšetřují. Kromě toho jsou údaje zveřejněné v databázi eMARS neúplné, protože k oznámení nehod může v průměru dojít kdykoli v době od šesti měsíců do dvou let poté, co nastaly.
(40) () Závažné havárie mohou mít za následek přímé a nepřímé dopady, které jsou spojeny s významnými potenciálními náklady, jako jsou lidské náklady (nefinanční a finanční povahy) a náklady spojené s evakuací, poškozením budov, přerušením provozu, dočasným přemístěním závodů a službami odezvy na mimořádné události. Dále lze v penězích vyjádřit širší dopady, například vliv na míru nezaměstnanosti a trh s bydlením, environmentální náklady, dopady na vnitrostátní dodavatelské řetězce, dopady na letecký průmysl a náklady státní správy na odezvu v oblasti vyšetřování. RR1055 Modelling the economic impacts of an accident at major hazard sites (Modelování ekonomických dopadů havárií ve vysoce rizikových provozovnách) (hse.gov.uk) ; hazards-26-paper-46-modelling-the-human-and-economic-costs-of-major-industrial-accidents.pdf (icheme.org) .
(41) () Společné sdělení Evropské Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Strategii unie připravenosti, JOIN (2025) 130 final, 26.3.2025.
(42) () Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Sdělení o Dohodě o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace, COM(2025) 85 final, 26.2.2025.