Ve Štrasburku dne 6.5.2025

COM(2025) 440 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Plán ukončení dovozu ruské energie


1.Úvod

V reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině v únoru 2022 a v souladu s Versailleským prohlášením hlav států a předsedů vlád zahájila Komise v květnu 2022 plán REPowerEU 1 . Plán vyzývá k ukončení závislosti Evropy na ruské energii zvýšením energetické účinnosti, urychlením zavádění energie z obnovitelných zdrojů a diverzifikací dodávek. Od té doby umožnilo další zavádění energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie každoroční snížení dovozu plynu v období 2022 až 2024 o více než 60 miliard metrů krychlových 2 (m3), což přispívá k odklonu od ruského plynu.

Navzdory těmto snahám EU v roce 2024 i tak dovezla 52 miliard m3 ruského plynu (32 miliard m3 plynovodem a 20 miliard m3 v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG), což představuje přibližně 19 % celkového dovozu plynu do EU), jakož i 13 milionů tun ropy a více než 2800 tun uranu 3 v obohaceném stavu nebo jako palivo. Deset členských států dováželo v roce 2024 ruský plyn, tři členské státy 4 stále dovážely ruskou ropu a sedm členských států dováželo z Ruska obohacený uran nebo služby související s uranem.

Závislost na dovozu energie z Ruska vede k vážným bezpečnostním a hospodářským rizikům pro Unii a její členské státy, neboť Rusko neustále využívá stávající dodávky energie jako zbraň ohrožující stabilitu a prosperitu Unie.

Tento plán nastiňuje strategii EU pro postupné ukončení zbývajícího dovozu energie z Ruska. Stanoví také společnou vizi solidární spolupráce Evropy s cílem zajistit alternativní a cenově dostupné dodávky energie pro všechny členské státy a zároveň podniknout společné kroky ke snížení příjmů Ruska, které pohánějí jeho válečnou mašinérii a ohrožují stabilitu kontinentu 5 . Snížení závislosti na fosilních palivech dále posílí energetickou bezpečnost a suverenitu EU v souladu s cílem klimatické neutrality EU.

Plán je součástí naší strategie na zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti EU a urychlení přechodu na čistou energii. Přijetím Kompasu konkurenceschopnosti dne 29. ledna 2025 Komise stanovila komplexní a ambiciózní cestu k tomu, aby evropský průmysl opět získal náskok. Tento závazek je dále posílen v Dohodě o čistém průmyslu, Akčním plánu pro cenově dostupnou energii a Strategii Unie připravenosti. Tyto iniciativy uznávají negativní dopad dovozu ruské energie na evropskou hospodářskou bezpečnost a konkurenceschopnost.

V kombinaci s urychleným zaváděním energie z obnovitelných zdrojů 6 , včetně plynů z obnovitelných zdrojů, další elektrifikací, energetickou účinností a alternativními dodávkami přispěje postupné ukončování používání ruských paliv k dosažení cílů Dohody o čistém průmyslu a Akčního plánu pro cenově dostupnou energii. Tímto plánem nejsou dotčeny případné budoucí sankce EU.

Opatření přijatá ke snížení závislosti na ruské energii

EU již výrazně snížila závislost na ruské energii a její dovoz díky šestnácti balíčkům sankcí 7 . Sankce fakticky zakázaly dovoz ruského uhlí a ropy do EU a překládku nákladů zkapalněného zemního plynu z Ruska v přístavech EU. Zvláštní pozornost je třeba věnovat otázce obcházení sankcí EU týkajících se ropy pomocí „stínových flotil“.

Ke snížení poptávky po plynu významně přispělo také provádění plánu REPowerEU 8 . Očekává se, že po úplném provedení transformace energetiky a nedávného Akčního plánu pro cenově dostupnou energii bude do roku 2030 nahrazeno až 100 miliard m3 zemního plynu. To odpovídá úspoře více než 15 miliard m3 plynu ročně v EU nebo dalšímu snížení poptávky po plynu o 40–50 miliard m3 do roku 2027 9 , což rovněž usnadní postupné ukončení dovozu ruského plynu.

V důsledku koordinovaného postupu Komise a členských států a rovněž intenzivnějšího diplomatického úsilí EU v oblasti energetiky s mezinárodními partnery se dovoz plynu (v podobě LNG i prostřednictvím plynovodů) z Ruska snížil ze 45 % v roce 2021 na 19 % v roce 2024. Tyto dovozy byly nahrazeny dodávkami ze spolehlivějších zdrojů a energií vyrobenou v tuzemsku, což bylo možné díky snížené spotřebě. Prognózy ukazují na další pokles na 13 % v roce 2025 v návaznosti na ukončení tranzitu přes Ukrajinu. Podíl dovozu ruské ropy se rovněž snížil z 27 % na začátku roku 2022 na současná 3 %. Navzdory významnému pokroku zůstávají dodávky ruského plynu, ropy a jaderné energie součástí skladby zdrojů energie EU, což představuje riziko pro naši hospodářskou bezpečnost a umožňuje finanční podporu ruské válečné ekonomiky.

V návaznosti na nedávné dosažení synchronizace soustav pobaltských států a ukončení dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu je cílem tohoto plánu další pokrok v nezávislosti EU na ruské energetice, a to postupným ukončením dovozu plynu, jaderné energie a ropy, a to s cílem snížit riziko používání dodávek energie jako zbraně a zabránit příjmům do ruského rozpočtu z EU.

Komise a členské státy úzce spolupracovaly s cílem zajistit, aby ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu v prosinci 2024 neovlivnilo bezpečnost dodávek 10 . Ačkoli se dopady v různých regionech lišily, celkovou bezpečnost dodávek a ceny v celé EU výrazně neovlivnily. To ukazuje, že pro zachování cenové stability, předvídatelnosti trhu a bezpečnosti dodávek v EU je zapotřebí koordinovaných přípravných opatření v celé EU, diverzifikace a postupného ukončování ruského dovozu.

Opatření uvedená v tomto plánu by měla být prováděna na úrovni EU a koordinovaně tak, aby minimalizovala dopad na ceny energie, stabilizovala trhy s energií prostřednictvím bezpečných a předvídatelných alternativních dodávek a aby byla zajištěna právní jistota.

2.Potřeba opatření

2.1 Závislost na dovozu ruského plynu

Rusko opakovaně ohrozilo bezpečnost dodávek do EU jednostranným přerušením dodávek plynu svým evropským zákazníkům v letech 2006, 2009, 2014 a nedávno v roce 2022 po agresi proti Ukrajině, jakož i v období před invazí. Postupné ukončení dovozu ruského plynu je proto zásadní pro posílení energetické bezpečnosti EU vůči zneužívání dovozu energie jako zbraně. Rovněž by vedlo ke snížení příjmů, které Rusko používá k financování neodůvodněné války vůči Ukrajině a k dalšímu budování své armády.

V letech 2021 až 2023 snížila EU dovoz ruského plynu o více než 70 %, ze 150 miliard m3 na 43 miliard m3. V roce 2024 se tento klesající trend zastavil a dovoz z Ruska se zvýšil. Dovoz LNG vzrostl oproti roku 2023 o 12 % z 18 miliard m3 na 20 miliard m3 a dovoz plynovodem o 26 % z 25 miliard m3 na 32 miliard m3.

Několik členských států přijalo včasná opatření s cílem snížit nebo dokonce zakázat dovoz ruského plynu, včetně vypovězení stávajících smluv s ruskými dodavateli plynu 11 . Nicméně i po ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu v roce 2025 bude ruský plyn stále představovat přibližně 13 % celkového dovozu plynu do EU. V současné době jsou přibližně dvě třetiny dovozu ruského plynu dodávány v souladu dlouhodobými smlouvami s cílovou zemí EU, zatímco přibližně jedna třetina je dodávána na spotovém (krátkodobém) základě. Vzhledem k absenci obchodních pobídek a probíhajícím dlouhodobým smlouvám se neočekává, že by zbývající objemy byly odstraněny bez dalších evropských opatření.

Je třeba přijmout opatření na úrovni EU k postupnému ukončení těchto dodávek plynu a zároveň zajistit alternativní dodávky od mezinárodních partnerů prostřednictvím LNG nebo plynovodů, aniž by vznikla nová závislost. V této souvislosti bude důležité, aby kapacita infrastruktury dlouhodobě rezervovaná pro ruský dovoz byla k dispozici pro dovoz plynu z alternativních zdrojů. EU již významně podpořila úsilí o diverzifikaci, když v rámci národních plánů pro oživení a odolnost poskytla 184,7 miliardy EUR na iniciativy související s energetikou, v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti energetiky 5,84 miliardy EUR (2021–2027) na financování přeshraniční infrastruktury a z rozpočtu politiky soudržnosti EU uvolnila 55 miliard EUR 12 .

Navzdory pokroku v transformaci energetiky zůstane plyn součástí skladby zdrojů energie v EU i v příštích desetiletích 13 . V zájmu zajištění stabilních dodávek by opatření zaměřená na postupné ukončení dodávek ruského plynu měla být doprovázena snahou o diverzifikaci portfolia dodávek do EU. Toho by mohlo být dosaženo společnými opatřeními, včetně agregace poptávky na úrovni EU, a případným uzavřením dlouhodobých dohod o dodávkách za konkurenceschopné ceny s alternativními dodavateli 14 . Konkrétní příležitosti k dalšímu posílení diverzifikace dodávek energie poskytne zejména připravovaný nový Pakt pro Středomoří a Iniciativa pro transstředomořskou spolupráci v oblasti energetiky.

Úsilí o diverzifikaci by nemělo být oslabeno dohodami zahrnujícími swapové operace, tedy nákupy de facto ruského plynu od třetích stran. Tyto postupy by byly v rozporu s cíli plánu REPowerEU, neboť by zachovávaly tok příjmů do Ruska a udržovaly zranitelnost EU vůči cenové manipulaci.

2.2 Závislost na Rusku v jaderném odvětví

Na rozdíl od závislostí v plynárenském odvětví jsou závislosti v jaderném odvětví různorodé. Rusko dodává zákazníkům v EU výrobky a služby v rámci celého jaderného palivového cyklu. Tato závislost je nejvýznamnější v pěti členských státech s reaktory ruské konstrukce 15 , známými také jako VVER, které jsou tradičně závislé na palivu od ruského dodavatele. Stejně tak ostatní členské státy spoléhají na Rusko v oblasti jaderného materiálu, náhradních dílů nebo služeb jaderného palivového cyklu. Rusko má také silné postavení v oblasti dodávek některých radioizotopů pro lékařské zákroky.

2.2.1 Nahrazení ruských jaderných paliv palivy od alternativních dodavatelů v pěti členských státech s jadernými reaktory ruské konstrukce

V pěti členských státech s reaktory VVER ruské konstrukce bylo dosaženo pokroku při nahrazování ruského jaderného paliva palivem od jiných výrobců. Ve čtyřech z pěti dotčených členských států podepsaly od roku 2022 smlouvy o dodávkách alternativních paliv. Alternativní palivo však musí být v každém členském státě testováno a povoleno, než bude moci nahradit ruské palivo. V roce 2024 byly první zkušební palivové články zaváženy do reaktorů v Bulharsku a Finsku. EU také finančně podporuje rozvoj alternativních paliv prostřednictvím projektů SAVE a APIS 16 . V krátkodobém až střednědobém horizontu může v případě náhlých politických změn vzniknout riziko pro bezpečnost dodávek.

Vývoj alternativních jaderných paliv pro reaktory VVER a udělování licencí na tato paliva je třeba urychlit a rychle postupovat při uzavírání smluv s alternativními dodavateli s cílem zcela nahradit ruské dodávky. Důležité poznatky lze čerpat ze zkušeností Ukrajiny, kde se rovněž dosahuje pokroku v používání jiných než ruských alternativních paliv, včetně zkušeností s vydáváním povolení v oblasti jaderné bezpečnosti a zkoušením paliva.

2.2.2 Diverzifikace dodávek a budování alternativních kapacit v rámci jaderného palivového cyklu ve všech členských státech s jadernými zařízeními

Zatímco v roce 2024 pocházelo více než 14 % uranu v EU z Ruska, globální trh s přírodním a zpracovaným uranem je poměrně diverzifikovaný 17 . Hlavní překážkou je koncentrace služeb v oblasti konverze a obohacování uranu, které jsou potřebné ke konverzi zpracovaného uranu na materiál pro výrobu jaderného paliva, v omezeném počtu společností. Společnosti, které se nacházejí v EU nebo jiných západních zemích, nejsou v současné době schopny uspokojit celkovou poptávku kvůli omezené kapacitě provozovaných závodů na konverzi a obohacování. V roce 2024 bylo z Ruska uspokojeno přibližně 23 % veškeré poptávky EU po službách konverze uranu a v oblasti služeb obohacování uranu Rusko pokrylo téměř 24 % potřeb EU 18 .

Ačkoli evropské společnosti zabývající se obohacováním uranu oznámily plány na rozšíření své stávající kapacity, první nové zařízení na obohacování uranu se neočekává dříve než v roce 2027. Celosvětové odvětví konverze uranu navíc čelí překážkám při zvyšování výroby kvůli technologické složitosti a nejistotě na trhu a nové kapacity v oblasti konverze jsou v současné době ohlášeny až na začátek roku 2030. Jaderné odvětví EU se také nadále spoléhá na Rusko, pokud jde o některé náhradní díly a služby údržby. Pro zajištění dostatečné kapacity v oblasti obohacování a konverze uranu, jakož i náhradních dílů a služeb v nadcházejících letech je nezbytná pokračující mezinárodní spolupráce, např. spolupráce v rámci skupiny G7. Přezkum přístupu Komise k dodávkám obohaceného uranu rovněž podpoří posílení bezpečnosti dodávek a otevřenosti vůči spolehlivým dodavatelům.

V neposlední řadě existuje značná závislost na Rusku, pokud jde o některé stabilní radioizotopy používané k výrobě lékařských radioizotopů pro léčbu rakoviny, a EU musí zvýšit úsilí o rozvoj výroby těchto lékařských radioizotopů v EU ve prospěch všech členských států. Zejména bude důležité posílit dodavatelský řetězec radioizotopů zajištěním přístupu ke zdrojovým materiálům, posílit průmyslovou výrobu radioizotopů a podpořit výzkum a inovace v oblasti nových léčebných postupů v nukleární medicíně.

2.3 Závislost na Rusku v odvětví ropy

V roce 2022 se ruská ropa podílela na dovozu ropy do EU 27 %, zatímco nyní pouze 3 %. Jedná se o přímý důsledek zavedení a účinného vymáhání sankcí EU, které od prosince 2022 zakazují dovoz ruské ropy po moři a od února 2023 dovoz rafinovaných ropných produktů.

Nicméně ruská ropa z ropovodů měla na konci roku 2024 významný podíl na celkovém dovozu do Česka, na Slovensko a do Maďarska, které mají v současnosti dočasnou výjimku z režimu sankcí EU.

Po dokončení projektu TAL-PLUS v dubnu 2025 je nyní Česko schopno nahradit dodávky ruské ropy alternativními zdroji. Naopak pro Slovensko a Maďarsko představuje ruská ropa více než 80 % jejich celkového dovozu ropy 19 . Tato vysoká závislost může představovat riziko pro bezpečnost jejich dodávek. Komise nadále podporuje tyto členské státy v postupném nahrazování ruské ropy a zajišťování alternativních dodavatelů prostřednictvím ropovodu Adria.

Rusko se spoléhá na stínovou flotilu tankerů, aby udrželo svůj vývoz ropy a obešlo sankce. Tato plavidla jsou často stará, ve špatném stavu, s nejasným vlastnictvím a pojištěním. Představují proto hmatatelné riziko pro životní prostředí kvůli riziku úniku ropy a dalšího znečištění z lodí, které může způsobit ekologické katastrofy. EU uložila sankce konkrétním lodím, vedla rozsáhlou diplomatickou komunikaci se státy vlajky a přístavními státy a posílila povinnosti v oblasti námořní bezpečnosti, zejména prostřednictvím společného postupu severských a pobaltských zemí 8++ 20 .

Další úsilí a kroky by byly nutné k tomu, aby byla narušena a odvrácena činnost ruské stínové flotily a aby zároveň byla posílena ochrana životního prostředí, námořní bezpečnost a zabezpečení a snížilo se financování ruské válečné ekonomiky.

3.Opatření k postupnému ukončení dovozu energie z Ruska

3.1 Plyn dodávaný plynovodem a v podobě LNG

Opatření č. 1: Transparentnost, monitorování a sledovatelnost

Transparentnost, monitorování a sledovatelnost jsou nezbytným výchozím bodem pro účinnost postupného odklonu od ruského plynu a pro zajištění jeho prosazování. Stávající právní předpisy EU již přispěly k větší transparentnosti a sledovatelnosti dovozu plynu do EU, ale informace nejsou dostatečně podrobné:

·pravidla EU 21 vyžadují, aby členské státy oznamovaly Komisi určité podrobnosti smluv o dodávkách plynu, například o dlouhodobých smlouvách týkajících se plynu ruského původu. Tyto údaje jsou sdíleny podle členských států, aniž by byla zveřejněna totožnost protistran jednotlivých smluv. Celé smlouvy je možné si vyžádat pouze za určitých okolností.

·V souladu s právními předpisy EU 22 se při vstupu na celní území Unie sdělují celním orgánům některé informace o dováženém plynu. Neexistuje však povinnost podávat zprávy vnitrostátním orgánům odpovědným za energetickou politiku.

Zatímco některé členské státy mají zavedena vnitrostátní pravidla týkající se sledovatelnosti ruského plynu 23 , v EU neexistuje žádný ucelený rámec pro transparentnost, monitorování a sledovatelnost dovozu ruského plynu do EU.

Komise proto navrhne opatření nezbytná pro účinnější monitorování a sledovatelnost. Jedno z opatření by vyžadovalo, aby společnosti poskytovaly informace o smlouvách o ruském plynu (např. objemy, doba trvání) příslušným orgánům členských států a Komisi. Další opatření by zajistilo, aby informace o skutečném dovozu ruského plynu byly sdíleny mezi celními orgány, vnitrostátními energetickými a bezpečnostními orgány a Komisí.

Tato opatření by vládám a Komisi umožnila přístup k relevantním informacím o vstupu ruského plynu do jejich energetických systémů, což by umožnilo zavést cílená a účinná opatření v celé EU a připravit alternativní dodávky. Díky těmto informacím by Komise byla také lépe vybavena pro koordinaci opatření pro postupné ukončení dovozu v celé Evropské unii a pro přípravu na alternativní dodávky.

Za tímto účelem hodlá Komise do příštího měsíce předložit legislativní návrh pravidel pro zvýšení transparentnosti, monitorování a sledovatelnosti ruského plynu. V zájmu zvýšení bezpečnosti dodávek a připravenosti usiluje Komise o to, aby do revize budoucí architektury energetické bezpečnosti v roce 2026 byly zahrnuty podobné požadavky na transparentnost pro veškerý dovoz plynu do EU.

Opatření č. 2: Vnitrostátní plány na podporu opatření EU na postupné ukončení dodávek ruského plynu

Dobře připravené, řádné a bezpečné ukončení dodávek ruského plynu do EU minimalizuje dopad na ceny, trhy a bezpečnost dodávek. Komise má v úmyslu navrhnout právní předpisy, které členským státům uloží povinnost plánovat a monitorovat postupné ukončení dodávek ruského plynu v celé EU 24 .

Vnitrostátní plány by měly mimo jiné stanovit:

·objem dovozu ruského plynu podle stávajících smluv, včetně smluv s doložkami o placení neodebraného objemu (take-or-pay) 25 ,

·časový plán, včetně milníků podporujících opatření EU k dosažení cíle postupného ukončení dodávek ruského plynu,

·možnosti diverzifikace a technické schopnosti nahradit ruský plyn, a to i prostřednictvím spolupráce ve stávajících regionálních skupinách.

Komise bude členské státy při přípravě plánů podporovat prostřednictvím zřízených pracovních a koordinačních skupin, jako je Koordinační skupina pro otázky plynu nebo specializovaná podskupina a regionální skupiny.

Komise hodlá příští měsíc předložit legislativní návrh týkající se vnitrostátních plánů na postupné ukončení dodávek ruského plynu a doporučuje členským státům, aby již do konce roku 2025 předložily své první vnitrostátní plány, které umožní bezpečné, koordinované a dobře připravené ukončení dodávek.

Opatření č. 3: Postupný zákaz dovozu ruského plynu

Na základě společných evropských příprav, posouzení dopadů opatření, která Komise provedla od Versailleského prohlášení, včetně dopadů na bezpečnost dodávek plynu, trh, ceny a právní aspekty (včetně smluv), hodlá Komise navrhnout právní opatření pro účinné ukončení dovozu plynu z Ruska.

Za předpokladu postupného ukončení dodávek a zajištění alternativních dodávek se očekává, že zákaz dovozu ruského plynu bude mít omezený dopad na ceny a bezpečnost dodávek v členských státech, a to z těchto důvodů:

·Stanovení cílů a podpůrných regulačních rámců EU v oblasti energetiky 26 urychlí zavádění energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v celé EU. Odhaduje se, že EU může ušetřit více než 15 miliard m3 plynu ročně, čímž se do roku 2027 sníží celková poptávka po plynu v EU o 40–50 miliard m3.

·Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) 27 se v nadcházejících letech očekává navýšení celosvětové nabídky LNG, což zlepší rovnováhu na světovém trhu. Zatímco v roce 2025 bude na světových trzích s LNG i nadále přetrvávat nedostatek, na konci roku 2026 se předpokládají nové kapacity LNG ve výši 85–90 miliard m3, zejména z USA, Kanady, Kataru a afrických zemí. Očekává se, že převýší předpokládaný nárůst celosvětové poptávky. Do roku 2030 by se měla celosvětová vývozní kapacita LNG zvýšit přibližně o 250 miliard m3, což představuje nárůst o téměř 50 % ve srovnání se stávající nabídkou LNG.

·Díky koordinovanému úsilí a investicím na počátku energetické krize jsou členské státy dobře připraveny na dodávky LNG od globálních partnerů. V období 2022 až 2024 bylo uvedeno do provozu rekordních dvanáct nových terminálů LNG a šest projektů rozšíření, čímž do EU přibylo 70 miliard m3 dovozní kapacity LNG. Patří mezi ně terminály LNG v Alexandrupolisu (Řecko), Ravenně (Itálie), Krku (Chorvatsko), Svinoústí (Polsko) a Wilhelmshavenu 2, Mukranu, Stade a Lubminu (Německo). Výsledkem je celková dovozní kapacita LNG do EU přibližně 250 miliard m3 ročně, což je více než dvojnásobek současného dovozu LNG.

·Větší objemy plynu budou v nadcházejících letech k dispozici také ve střední a jihovýchodní Evropě, v regionu tradičně závislém na dodávkách z ruských plynovodů. Od roku 2027 se očekává, že podmořské ložisko plynu Neptun Deep v Rumunsku bude v prvních 10 letech provozu produkovat 8 miliard m3 zemního plynu ročně. Od roku 2026 bude kapacita transjadranského plynovodu rozšířena o 1,2 miliardy m3, což umožní zvýšit dovoz plynu z Ázerbájdžánu.

·Plynárenská infrastruktura v EU je dostatečně flexibilní, protože alternativní trasy a přeshraniční propojovací body umožňují všem členským státům přístup k dovozu plynu v podobě LNG nebo prostřednictvím plynovodů z jiných než ruských zdrojů. Od roku 2022 členské státy vybudovaly klíčovou infrastrukturu a další budou dokončeny do konce roku 2028.

Přibližně dvě třetiny dovozu ruského plynu v podobě LNG a prostřednictvím plynovodů jsou založeny na stávajících dlouhodobých smlouvách s cílovou zemí EU. Zbývající objemy jsou dodávány na krátkodobém (spotovém) základě, přičemž dovozci rozhodují o nákupu podle svých potřeb a převládajících tržních podmínek. Vzhledem k delší době trvání smluv a vyšším objemům ve stávajících dlouhodobých kontaktech, než jsou objemy obvykle nakupované v rámci spotových smluv o dodávkách, je vhodné naplánovat postupné ukončení dovozu ruského plynu ve dvou krocích, přičemž je třeba okamžitě začít se všemi novými smlouvami a stávajícími spotovými (krátkodobými) smlouvami.

Postupné ukončení dovozu ruského plynu by umožnilo trhům lépe se přizpůsobit a minimalizovat dopad na trh a možné důsledky pro bezpečnost dodávek.

Komise zajistí, aby opatření na ukončení dovozu ruského plynu byla navržena tak, aby minimalizovala hospodářský dopad na účastníky trhu a byla plně v souladu s právem EU a závazky vyplývajícími z mezinárodního práva.

a.Zákaz dovozu na základě nových smluv a stávajících spotových smluv týkajících se ruského plynu

Vzhledem k tomu, že se spotové smlouvy týkají méně významné části celkových objemů ruského plynu a zahrnují krátkodobé dodávky, je možné postupně ukončit odpovídající objemy v relativně kratším časovém horizontu. Komise hodlá příští měsíc předložit právní návrh na zákaz veškerého dovozu na základě nových smluv o dodávkách ruského plynu a stávajících spotových smluv. Tento zákaz by měl vstoupit v platnost nejpozději do konce roku 2025.

   

b.Zákaz dovozu ruského plynu na základě stávajících dlouhodobých smluv

Komise hodlá příští měsíc navrhnout opatření, která by zakázala zbývající dovoz ruského plynu, a to jak plynovodem, tak v podobě LNG, tj. objem dovážený na základě stávajících dlouhodobých smluv. Nezbytné ukončení těchto dovozů vyžaduje delší přechodné období vzhledem k větším objemům pro dotčené dovozce. Tento zákaz by měl vstoupit v platnost nejpozději do konce roku 2027.

Komise zapojí dotčené členské státy a zajistí, aby návrh vycházel z odpovídajícího posouzení právních a hospodářských dopadů.

Opatření č. 4: Podpora diverzifikace prostřednictvím agregace poptávky a lepšího využití infrastruktury

Zajištění alternativních dodávek od spolehlivých partnerů má zásadní význam pro omezení jakéhokoli dopadu na trh nebo bezpečnost dodávek. Například Norsko, největší dodavatel plynu do EU, a Rumunsko a Řecko mohou prostřednictvím baltského plynovodu a transbalkánského plynovodu přispět k diverzifikaci ve střední a východní Evropě, kde tradičně převládá ruský plyn. Komise bude pokračovat v jednáních se spolehlivými dodavateli a výrazně posílí svou spolupráci v oblasti energetiky s partnerskými zeměmi na Blízkém východě, v severní Africe, v okolí Černého moře a prostřednictvím strategie Global Gateway 28 .

Současně by se měla, pokud je to možné, nadále rozvíjet alternativní řešení dovozu zemního plynu, zejména prostřednictvím elektrifikace nebo zvýšení výroby bioplynu, biometanu a čistého vodíku v souladu s plánem REPowerEU.

Během krize se platforma AggregateEU 29 osvědčila jako účinný nástroj, který přispívá k cílům plánu REPowerEU tím, že podporuje evropské spotřebitele a společnosti při nákupu jiného než ruského plynu. Druhé střednědobé kolo agregace a slaďování poptávky v rámci platformy AggregateEU bylo ukončeno dne 26. března 2025 a provázel jej značný zájem jak na straně poptávky, tak na straně nabídky, s 29 miliardami m3 poptávky, 31 miliardami m3 nabídky a téměř 20 miliardami m3 sladěných zájmů ze strany nabídky a poptávky. Toto kolo se týkalo poptávky po plynu na období 2025 až 2030 a umožnilo kupujícím určit upřednostňovaný terminál v EU nebo dodávky „s dodáním na palubu“ (FOB), což kupujícím poskytlo dodatečnou flexibilitu.

Do budoucna by se měly prozkoumat i možnosti, které přesahují agregaci poptávky, aby se využila kupní síla EU na podporu jejího úsilí o diverzifikaci.

Na základě zkušeností s platformou AggregateEU Komise vyhodnocuje proveditelnost platformy na podporu širšího využívání plynných molekul nefosilního původu a obchodování s nimi, včetně biometanu.

Kromě toho Komise spolupracuje s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami na podpoře zavádění udržitelného bioplynu a biometanu. Od přijetí Akčního plánu pro biometan v roce 2022 bylo dosaženo značného pokroku, mimo jiné prostřednictvím průmyslového partnerství pro biometan. V návaznosti na úspěšné uzavření průmyslového partnerství pro biometan Komise vytvoří novou síť členských států pro bioplyn v rámci třístranné smlouvy, která bude lépe řešit rozdílné potřeby v různých oblastech EU a zahrne vnitrostátní a místní zúčastněné strany.

S ohledem na specifické výzvy, kterým čelí členské státy a smluvní strany Energetického společenství ve střední a jihovýchodní Evropě (CESEC) v oblasti přeshraničního obchodu, bude Komise v rámci Skupiny na vysoké úrovni pro energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy 30 ve spolupráci se sekretariátem Energetického společenství 31 a se zeměmi procesu rozšíření pracovat na maximálním využití stávající infrastruktury s cílem odstranit regulační a tržní překážky, zvýšit diverzifikaci a pomoci kandidátským zemím omezit jejich závislost na dovozu energie z Ruska.

3.2. Jaderné palivo

Opatření č. 5: Nová omezení pro postupné ukončení dovozu ruského uranu, obohaceného uranu a dalších jaderných materiálů

Na rozdíl od závislostí v plynárenství mají závislosti v jaderné energetice různý charakter a v případě náhlých politických změn mohou v krátkodobém až střednědobém horizontu stále vznikat rizika pro bezpečnost dodávek. Účelem tohoto opatření je proto podpořit postupné ukončení dodávek uranu, obohaceného uranu a dalších jaderných materiálů z Ruska, které se používají při výrobě paliva pro evropské jaderné reaktory, včetně ruského dodavatele paliva pro reaktory VVER ruské konstrukce.

a. Opatření týkající se obohaceného uranu

Komise se bude snažit snížit ekonomickou rentabilitu dovozu ruského obohaceného uranu tím, že příští měsíc předloží obchodní opatření týkající se dovozu obohaceného uranu. To povede k vytvoření rovných podmínek a podpoře politických a podnikatelských rozhodnutí v příslušných členských státech s cílem urychlit investice a budování kapacit, rozvíjet hodnotový řetězec EU a diverzifikovat v rámci postupného odklonu Ruska, přičemž budou zároveň umožněny dodávky od jiných mezinárodních partnerů.

b.Omezení smluv spolupodepsaných Zásobovací agenturou Euratomu

Příští měsíc hodlá Komise rovněž omezit nové smlouvy s ruskými dodavateli o dodávkách uranu, obohaceného uranu a dalších jaderných materiálů spolupodepisované od určitého data Zásobovací agenturou Euratomu 32 . Dodávky na základě stávajících smluv budou pokračovat, ale prodloužení ani nové smlouvy o dodávkách již nebudou Zásobovací agenturou Euratomu schvalovány. Toto opatření posílí dlouhodobou bezpečnost dodávek a předvídatelnost a podpoří evropské průmyslové a hospodářské subjekty zapojené do činností v jaderném palivovém cyklu tím, že poskytne jistotu a předvídatelnost pro investiční rozhodnutí.

Opatření č. 6: Povinnost diverzifikace a transparentnost: vnitrostátní plány na postupné ukončení ruských jaderných dodávek

Komise bude usilovat o to, aby členské státy postupně ukončily dodávky jaderného paliva, služeb v oblasti jaderného palivového cyklu a náhradních dílů z Ruska a postupně je nahradily i plně evropskými alternativami. Členské státy budou povinny vypracovat vnitrostátní plány s konkrétními opatřeními a lhůtami. Doporučuje se, aby členské státy předložily své první vnitrostátní plány již do konce roku 2025, s cílem poskytnout hospodářským subjektům jistotu a předvídatelnost při přijímání investičních rozhodnutí, která zajistí dostatečné kapacity pro konverzi a obohacování uranu.

Konkrétně hodlá Komise příští měsíc předložit legislativní návrh s konkrétními cíli pro členské státy, které se týkají:

·náhrady ruských jaderných paliv alternativními palivy urychlením uzavírání smluv a udělování licencí na tato paliva a dalším vývojem plně evropských alternativ,

·postupného ukončení závislosti na Rusku, pokud jde o uran, obohacený uran a další jaderné materiály,

·zvýšení transparentnosti závislostí a podpory diverzifikace dodávek ruských náhradních dílů a služeb údržby.

Komise a Zásobovací agentura Euratomu budou i nadále zapojeny a povedou dialog s pěti dotčenými členskými státy a zúčastněnými stranami v jaderném odvětví, aby zajistily dobrou koordinaci a monitorování pokroku v úsilí o diverzifikaci.

Opatření č. 7: Navýšení výroby v EU: návrh Evropské iniciativy pro radioizotopy (ERVI)

Komise hodlá navrhnout vytvoření struktury EU – Evropské iniciativy pro radioizotopy – s cílem zajistit dodávky lékařských radioizotopů do EU prostřednictvím zvýšení objemu vlastní výroby, snížit závislost EU na zahraničních dodavatelích, zejména na Rusku, a zvýšit odolnost evropského dodavatelského řetězce s ohledem na různé potřeby členských států.

3.3 Ropa

Opatření č. 8: Vnitrostátní plány na postupné ukončení dodávek ruské ropy a zajištění alternativních dodávek

V souladu s návrhem na přípravu vnitrostátních plánů na postupné ukončení dovozu ruského plynu Komise doporučuje, aby oba dotčené členské státy naplánovaly postupné ukončení dovozu ropy z Ruska a monitorovaly jej. Dostatečná infrastruktura, aby bylo možné nahradit dovoz ropy dodávkami z jiných než ruských zdrojů, je k dispozici. Komise proto hodlá navrhnout povinnost, která by těmto členským státům uložila vypracování takového plánu a jeho monitorování.

Dotčené členské státy by měly vypracovat a předložit Komisi vnitrostátní plány, v nichž by nastínily své strategie, jak do konce roku 2027 nahradit dovoz ruské ropy:

 

·časový plán, včetně milníků s odpovídajícími opatřeními, jak dosáhnout cíle postupného ukončení dodávek ruské ropy,

·možnosti diverzifikace a technické kapacity nahradit ruskou ropu,

·objem dovozu ruské ropy na základě stávajících smluv a jejich vypršení.

Tyto plány by mohly být zahrnuty jako kapitola do vnitrostátních plánů postupného odklonu od ruského plynu.

Koordinaci a podporu zajistí stávající pracovní a koordinační skupiny, jako je koordinační skupina pro ropu nebo specializované podskupiny, a regionální skupiny. Komise vyzývá dotčené členské státy, aby upřednostnily alternativní zásobovací infrastrukturu, pokud je k dispozici.

Komise hodlá příští měsíc předložit legislativní návrh týkající se vnitrostátních plánů na postupné ukončení zbývajícího dovozu ruské ropy a doporučuje, aby dotčené členské státy předložily své první vnitrostátní plány již do konce roku 2025.

Opatření č. 9: Pokračovat v ukládání a vymáhání sankcí vůči subjektům a plavidlům podezřelým z nezákonných činností

K řešení problému obcházení sankcí EU týkajících se ropy pomocí „stínových flotil“ jsou požadována tato opatření:

·pokračování ve spolupráci a dialogu s dotčenými třetími zeměmi,

·spolupráce s mezinárodními partnery, včetně Mezinárodní námořní organizace (IMO), na zavedení a dodržování přísných norem námořní bezpečnosti a ochrany,

·podpora členských států, aby posílily námořní dohled na základě integrovaných služeb Evropské agentury pro námořní bezpečnost, což umožní:

osoustavné monitorování a sdílení informací, pokud jde o určitá plavidla, s cílem odhalit podezřelou činnost nebo chování,

ointenzivnější odrazování od nezákonných námořních činností a prosazování mezinárodního námořního práva,

·vysoký představitel společně s členskými státy prozkoumá možnost vyslání mise společné bezpečnostní a obranné politiky EU, jejímž cílem bude:

odohlížet na námořní činnosti a soustavně je monitorovat s cílem odhalit podezřelá plavidla nebo chování,

oodradit od nezákonných námořních činností,

oprosazování mezinárodního námořního práva, a to i prostřednictvím žádosti vůči státu vlajky podezřelého plavidla nebo jeho kapitánovi, aby plavidlo vplulo do teritoriálního moře státu, přičemž tento pobřežní stát může přijmout veškerá nezbytná opatření v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu a svými vnitrostátními právními předpisy,

ovstup na palubu a inspekce určitých plavidel na volném moři nebo ve výlučných ekonomických zónách členských států EU, pokud to povoluje Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu nebo po získání souhlasu státu vlajky k tomuto účelu,

·uzavření dohod s dotčenými státy vlajky s cílem zajistit jejich souhlas s předem schválenými vstupy na palubu na volném moři nebo ve výlučných ekonomických zónách členských států EU.



4.Závěry

Cílem tohoto plánu na ukončení dovozu ruské energie je zajistit nezávislost EU na ruské energii postupným ukončením dovozu plynu, jaderného paliva a ropy, a to řádným, bezpečným a dobře připraveným způsobem v souladu s cílem EU týkajícím se klimatické neutrality.

Doplňuje strategické cíle EU stanovené v Kompasu konkurenceschopnosti pro EU, v Dohodě o čistém průmyslu a v Akčním plánu pro cenově dostupnou energii tím, že snižuje dovoz fosilních paliv od dodavatelů, kteří vyvolávají obavy o hospodářskou bezpečnost, a urychluje přechod na čistou energii a odklon od fosilních paliv.

Devět opatření navržených v tomto plánu účinně odstraní ruskou energii z trhů EU, aniž by byla ohrožena bezpečnost dodávek a zároveň byl minimalizován dopad na ceny a trhy.

Provedení plánu bude vyžadovat silné odhodlání, solidaritu, angažovanost a spolupráci všech členských států, institucí EU a aktérů na trhu s energií.

Komise posoudí dopady postupného ukončení dovozu ruské energie, bude pečlivě sledovat pokrok v tomto procesu a poskytne všem členským státům nezbytnou podporu při řešení případných problémů. Tato pravidelná výměna informací v rámci stávajících koordinačních skupin a skupin pro regionální spolupráci zajistí, že EU bude pokračovat v plnění svých cílů a zároveň bude včas a účinně provádět nezbytné úpravy s ohledem na bezpečnost dodávek a dynamický vývoj na trhu.

(1)

  COM(2022) 230 final . 

(2)

  Statistika Eurostatu o dodávkách zemního plynu . V roce 2024 Evropa dovezla 273 miliard m3 zemního plynu ve srovnání s 334 miliardami m3 v roce 2022.

(3)

Ekvivalent přírodního uranu obsažený v dovážených produktech.

(4)

Od dubna 2025 Česko ruskou ropu nedováží.

(5)

V roce 2024 zaplatila EU za ruskou energii celkem 23 miliard eur, z toho 1 miliardu eur za jaderná paliva. Zdroj: COMEX.

(6)

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU má do roku 2030 činit alespoň 42,5 %, přičemž cílem je dosáhnout 45 %.

(7)

Šestnáctý balíček sankcí přijatý dne 24. února, který zahrnuje zákaz dočasného uskladnění ruské ropy a je zaměřený na stínovou flotilu. EU přijala 16. balíček sankcí vůči Rusku . Ruský zemní plyn není součástí sankčních balíčků ; viz také: Časová osa – sankce EU vůči Rusku – Consilium .

(8)

Celkem 18 % v období od srpna 2022 do ledna 2025.

(9)

Odhady založené na dlouhodobých prognózách Komise na základě údajů střediska CETO, upravených podle nedávného vývoje poptávky po plynu. Prognózy vycházejí z informací a očekávání, které jsou v současné době k dispozici, a proto jsou nejisté v souvislosti s nepředvídatelným vývojem například cen energií, geopolitické situace a technologického pokroku v oblasti čistých technologií.

(10)

Dohoda o tranzitu mezi společnostmi Naftogaz a Gazprom.

(11)

Estonsko, Litva, Lotyšsko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Německo, Polsko, Chorvatsko, Malta, Irsko, Lucembursko, Rakousko a Česko zakázaly nebo zastavily dodávky plynu z Ruska. Některé členské státy by však mohly být nepřímo zásobovány plynem ruského původu prostřednictvím velkoobchodních nákupů na trhu. 

(12)

Návrh přezkumu politiky soudržnosti v polovině období rozšíří možnosti investovat do transformace energetiky, COM(2025) 123 final.

(13)

Viz prognózy týkající se cíle Evropy v oblasti klimatu do roku 2040, SWD (2024) 63 final. Do roku 2040 se dodávky fosilních paliv pro energetické využití sníží o více než 70 % ve srovnání se současností. Více než polovina všech fosilních paliv používaných v EU v roce 2050 se používá v neenergetickém odvětví jako surovina pro chemické procesy (plasty, hnojiva atd.). Ukončení dovozu fosilního zemního plynu z Ruska urychluje proces transformace. Spotřeba zemního plynu, biometanu a bioplynu do roku 2040 se odhaduje na přibližně 105 až 155 Mtoe (4,5 až 6,5 EJ). V roce 2050 se spotřeba těchto plynných paliv v EU ve všech scénářích stále pohybuje mezi 70 a 80 Mtoe (3,0–3,5 EJ).

(14)

Například: evropské nebo mezinárodní ceny na obchodních uzlech, indexy a referenční hodnoty (TTF, Henri Hub atd.).

(15)

Bulharsko, Česko, Finsko, Maďarsko a Slovensko.

(16)

EU finančně podporuje vývoj alternativních paliv pro reaktory VVER společností Westinghouse (projekt APIS) a Framatome (projekt SAVE) pomocí grantů ve výši 10 milionů EUR pro každý projekt (celkem 20 milionů EUR) prostřednictvím programu Euratomu v oblasti výzkumu a odborné přípravy.

(17)

 Přestože se více než 85 % uranu těží v šesti zemích (Kazachstán, Kanada, Austrálie, Namibie, Niger a Rusko), uranové doly v současnosti fungují v mnoha zemích a netěžená ložiska existují i v některých členských státech EU.

(18)

Podíly na trhu na základě předběžných údajů za rok 2024.

(19)

Podle informací databáze COMEXT za rok 2024 a 2023.

(20)

Mezi severské a pobaltské země 8+ patří Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Švédsko a Spojené království.

(21)

Článek 14 nařízení (EU) 2017/1938.

(22)

  Celní kodex Unie

(23)

Např. ve Španělsku, www.enagas.es  

(24)

Viz navrhovaná pravidla pro postupné ukončení v rámci opatření č. 3 níže.

(25)

Smlouva typu take-or-pay je typem smlouvy, která se běžně používá v energetice, zejména při prodeji plynu. Tato smlouva stanoví, že kupující musí buď odebrat určité množství plynu, nebo zaplatit předem stanovenou pokutu, pokud dodávku neodebere.

(26)

  Včetně stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie, balíčku opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem, směrnice o energetické účinnosti, uspořádání trhu s elektřinou, Akčního plánu pro sítě, Akčního plánu pro cenově dostupnou energii a plánovaného Akčního plánu elektrifikace.

(27)

Zdroj: Světový energetický výhled z roku 2024 (IEA) a gas-market-report-q1-2025 (IEA) .

(28)

 Viz Global Gateway: Global Gateway – Evropská komise

(29)

  AggregateEU – Evropská komise

(30)

Energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy.

(31)

  Energetické společenství .

(32)

Viz článek 52 ve spojení s článkem 197 Smlouvy o Euratomu.