EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.7.2025

COM(2025) 374 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Plán zavádění přírodních kreditů

Úvod

Příroda je naším nejsilnějším spojencem, který podporuje naše živobytí, zdraví a prosperitu. Poskytuje základní ekosystémové služby, jako je zadržování vody, zajišťování úrodnosti půdy a opylování. Přispívá ke zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a odolnosti vůči katastrofám, a to často velmi nákladově efektivním způsobem. U společností přispívá k určování výrobních postupů, úvěruschopnosti a přístupu k financování. To má vliv i na rizika pro finanční instituce, které těmto společnostem poskytují úvěry, a proto se orgány finančního dohledu stále více zajímají o rizika spojená s přírodou 1 .

Příroda tedy představuje klíčový základ konkurenceschopné a odolné ekonomiky. Lidé, kteří stojí v první linii péče o přírodu, jako jsou zemědělci, lesníci, vlastníci a správci půdy, rybáři, uživatelé mořských a sladkovodních ekosystémů, správci chráněných oblastí a místní komunity, musí být prostřednictvím trhu náležitě odměňováni za to, že přispívají k ochraně a zlepšování strategického hospodářského bohatství, které příroda představuje.

V souboru finančních nástrojů pro biologickou rozmanitost a přírodu se objevují certifikace a kredity 2 jako potenciálně cenný způsob doplnění veřejného financování. Tyto inovativní a dobrovolné nástroje usnadňují investice do činností, které jsou pro přírodu přínosné, a mohou díky tomu sehrát důležitou doplňující úlohu při zachování zdraví našich suchozemských a mořských ekosystémů a pomoci zvrátit pokles biologické rozmanitosti. Tyto nástroje mohou v zájmu posílení biohospodářství poskytnout příležitost k vytváření příjmů lidem zapojeným do ochrany, obnovy a udržitelného řízení ekosystémů, jak je zdůrazněno ve Vizi pro zemědělství a potraviny 3 , ve strategii pro vodohospodářskou odolnost 4 a v Evropském paktu pro oceány 5 , a zároveň zajistit potravinovou bezpečnost a multifunkčnost lesů.

Tento plán stanoví cestu k dosažení uvedených cílů. Cílem je doplnit různé zdroje financování ochrany přírody, jako je například veřejné financování, podporou vývoje nástrojů s vysokou integritou – přírodních kreditů – které promění investice do přírody ve spolehlivý motor tvorby hodnot.

1.Hospodářské a obchodní důvody pro činnost mající příznivé dopady na přírodu

1.1.Veřejné investice do přírody pro naši společnost a hospodářství

Příroda je cenná nejen sama o sobě, ale má zásadní význam také pro řešení vzájemně propojených krizí, jakými jsou změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění. Více než polovina celosvětového HDP a dvě třetiny přidané ekonomické hodnoty EU závisí na přírodě a jejích ekosystémových službách 6 . Přibližně 72 % podniků v eurozóně je kriticky závislých na ekosystémových službách, a to včetně podniků mimo EU, zejména na rozvojových a rozvíjejících se trzích, což odráží globalizovanou povahu dodavatelských řetězců a vzájemnou hospodářskou propojenost. Ztráta přírody na souši i na moři je v současné době považována za hlavní příčinu hospodářských ztrát a finančních rizik 7 . Investice do obnovy přírody mají proto zásadní význam pro konkurenceschopnost, odolnost, prosperitu a bezpečnost Evropy.

Navzdory průkopnické práci, jakou představuje například integrovaný systém ekosystémových účtů EU, dle jehož odhadu deset ekosystémových služeb vytvořilo roční přínosy ve výši 234 miliard EUR 8 , je však i nadále obtížné ekosystémové služby zpeněžit a nejsou dostatečně zohledněny ani v signálech tržních cen. To přispívá k nadměrnému využívání a chronickému nedostatku investic do obnovy a ochrany přírody.

Obnova a ochrana přírody se proto opírá především o veřejné financování. EU se zavázala, že v letech 2026 a 2027 vyhradí 10 % svého rozpočtu na podporu provádění opatření a investic zaměřených na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti prostřednictvím několika finančních programů a intervencí 9 , a že v letech 2021–2027 zdvojnásobí financování vnějších opatření v oblasti biologické rozmanitosti na 7 miliard EUR. To je v souladu s celosvětovým rámcem pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu 10 v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, který vyzývá k podstatnému zvýšení finančních toků ze všech zdrojů a k mobilizaci nejméně 200 miliard USD ročně do roku 2030, a to i prostřednictvím inovativního financování (cíl 19).

Tyto závazky sice představují významný pokrok, nejsou však ani zdaleka dostatečné. Rámec pro biologickou rozmanitost upozorňuje na rozsah této výzvy a odhaduje, že celosvětový nedostatek finančních prostředků na biologickou rozmanitost činí 700 miliard USD ročně, což je rozdíl, který nelze překlenout pouze veřejným financováním. Ani stávající veřejné financování na úrovni EU, ať už ze zdrojů EU či z vnitrostátních nebo místních zdrojů, nepostačuje k pokrytí investičních potřeb, které dle odhadu činí 65 miliard EUR ročně 11 . Zajištění významného objemu veřejného financování včetně příspěvků z fondů EU a příspěvků členských států zůstává v souladu s pravidly pro státní podporu 12 i nadále klíčové, avšak pro dosažení potřebného rozsahu a rychlosti má zásadní význam kombinace veřejného a soukromého financování.

1.2.Úloha soukromého financování přírody

Vedle investic veřejného sektoru je z obchodního hlediska stále více opodstatněné, aby se do ochrany přírody zapojil i sektor soukromý, zejména prostřednictvím opatření majících příznivé dopady na přírodu 13 – opatření, která zastaví a zvrátí přirozené ztráty a budou zahrnovat i zlepšování a udržování biologické rozmanitosti. Z hlediska podniků může uznání přírody jako strategického aktiva umožnit nové přístupy k řízení rizik, vytváření hodnot a budování ekonomické odolnosti. Začlenění aspektů biologické rozmanitosti do obchodních modelů pomáhá snižovat rizika poškození dobré pověsti a provozní rizika, jako je například úbytek opylovačů ovlivňující výnosy plodin 14 nebo degradace půdy způsobující přerušení dodavatelského řetězce v důsledku kolapsu ekosystému 15 . Pomáhá také zvyšovat odlišnost produktů a potenciálně odblokovat nové zdroje příjmů. Příklady v EU zahrnují zemědělsko-potravinářské společnosti podporující zemědělce při přechodu na regenerativní zemědělství 16 nebo modely kombinovaného financování podporující akvakulturu za účelem obnovy mořské biologické rozmanitosti 17 .

Společnosti, které přijmou strategie mající příznivé dopady na přírodu, mohou těžit z vyšší důvěry investorů, lepších finančních podmínek a větší dlouhodobé odolnosti 18 . Tuto hodnotu si začínají uvědomovat také některé finanční instituce a stále častěji začleňují biologickou rozmanitost do posuzování rizik, což se odráží v pojistném, v kritériích pro poskytování úvěrů i v investičních rozhodnutích 19 . Například pojišťovny vytvářejí pojistné produkty sladěné s přírodou a spojené s ekologickými investicemi nebo investují do projektů obnovy ekosystémů, aby snížily pojistné riziko spojené s povodněmi 20 . Vytvářením takové hodnoty tak společnosti prospívají nejen zúčastněným stranám, mezi něž patří zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé, místní komunity a společnost jako celek, ale také svým akcionářům 21 . K rozšíření tohoto trendu mohou přispět i rámce pro zveřejňování informací podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti 22 , nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování 23 a nařízení EU o taxonomii 24 .

Transformace mající příznivé dopady na přírodu přináší navzdory tomuto zjevnému potenciálu i určité výzvy. Počáteční náklady, chybějící údaje a obtíže s měřením výsledků v oblasti biologické rozmanitosti mohou zdržet krátkodobou návratnost a odrazovat od investic. K překonání těchto překážek a rozšíření hospodářství majícího příznivé dopady na přírodu jsou nezbytné inovativní nástroje a podpůrné rámce 25 .

2.Přírodní kredity

2.1.Od certifikace po kredity

Přírodní kredity mohou být klíčovým nástrojem umožňujícím odměňovat opatření mající příznivé dopady na přírodu prostřednictvím soukromých investic ve prospěch přírody a podniků, včetně zemědělců, lesníků, vlastníků a správců půdy, rybářů, uživatelů mořských a sladkovodních ekosystémů, správců chráněných území a místních komunit.

Umožnit těmto aktérům a zúčastněným stranám, aby prováděli činnost mající příznivé dopady na přírodu nad rámec individuálních právních povinností a povinné hierarchie zmírňování dopadů 26 znamená možnost podpořit posun od omezování škod k aktivnímu zvrácení trendu úbytku přírody. Na politické úrovni by členské státy mohly přírodní kredity využívat například k uznání jednotlivých příspěvků k vnitrostátním cílům a závazkům podle nařízení o obnově přírody 27 , nebo podle obecného rámce pro biologickou rozmanitost. Tyto nástroje by mohly rovněž podpořit související využití, jako je zpřístupňování informací o udržitelnosti, financování zelené infrastruktury nebo platby založené na výsledcích. Aby byla zajištěna důvěryhodnost tohoto procesu, bude třeba zohlednit přísná kritéria podpořená jasnou správou, transparentností a ochrannými opatřeními.

Certifikace poskytuje záruku, že konkrétní vysoce kvalitní činnosti mající příznivé dopady na přírodu jsou prováděny v souladu s předem stanovenými kritérii nebo zásadami. Taková certifikace by hodnotila návrh, realizaci, dosažené účinky a dosud očekávané účinky a poskytla by uznávaný signál environmentální integrity založený na kvalitě daného zásahu. Certifikát, který je formálním a nezávisle ověřeným uznáním toho, že daný zásah splňuje dohodnuté normy pro relevanci z hlediska biologické rozmanitosti a pro osvědčené postupy, může přispět ke snížení rizik pro poskytovatele finančních prostředků a k vybudování počáteční důvěry. Může také podpořit vstupní investice a umožnit provozovatelům přístup k platbám za certifikovaná opatření.

Na tomto základě by bylo možné považovat přírodní kredit za jednotku, která představuje výsledek mající příznivé dopady na přírodu, odvozený od certifikované a nezávisle ověřené činnosti a kvantifikovaný pomocí uznávané metriky nebo ukazatele biologické rozmanitosti. Tyto metriky a ukazatele mohou být různorodé a přizpůsobené kontextu, a odrážet tak různorodost ekosystémů a výsledků. Jako příklad toho, jak lze flexibilitu napříč ekosystémy kombinovat s koherentní, standardizovanou a vědecky podloženou strukturou ukazatelů a metrik specifických pro ekosystémy, mohou posloužit rámce, jako je například Mapování a posuzování ekosystémů a jejich služeb prováděné EU 28 a systém integrovaných environmentálních hospodářských účtů OSN – Ekosystémové účetnictví 29 .

Tento dvoufázový model – certifikace a následné vystavování kreditů – by mohl otevřít dveře inovativním mechanismům financování. Certifikáty pomáhají strukturovat a katalyzovat investice mající příznivé dopady na přírodu tím, že poskytují základ pro smluvní platby nebo záruky, zatímco kredity by mohly zpeněžit prokázaný dopad a případně i poskytnout dividendy dodavatelům a prvním investorům. Úkolem certifikace je strukturovat zásahy a zajistit kontrolu kvality, zatímco kredity převádějí zjištěná, ověřená zlepšení na jednotky, které lze registrovat, sdružovat, ukládat do bank a obchodovat s nimi. Tento proces může zahrnovat mechanismus aktualizace stavu zásahů v průběhu času v uvedeném certifikátu, což usnadňuje transparentnost, adaptivní řízení a případně postupné vydávání kreditů na základě ověřených milníků.

Například skupina zemědělců a subjektů hospodařících s půdou, kteří spolupracují na zlepšení mokřadního ekosystému, může zavést určitou řadu postupů. Uznávaný nezávislý certifikační subjekt posoudí plán tohoto projektu, použité metody a jeho zamýšlené účinky. Na základě toho skupina obdrží certifikát, který je formálním uznáním toho, že její činnost splňuje vysoce kvalitní standardy pro činnost mající příznivé dopady na přírodu. Tento certifikát jim pomáhá získat finanční podporu a budovat důvěru zúčastněných stran, které oceňují jejich postupy. Projekt je v průběhu času monitorován a podle dosažených výsledků jsou postupně přidělovány přírodní kredity. Při jejich vydávání je nutno dodržovat přísné vědecké a správní protokoly s cílem zachovat integritu a předejít předčasným tvrzením. Hodnotový řetězec přírodních kreditů zahrnuje zprostředkovatele (jako jsou agregátoři nebo zprostředkovatelé na úrovni krajiny), certifikační subjekty, registry a kupující. Kupujícími mohou být společnosti v navazujících odvětvích (např. zemědělsko-potravinářské společnosti), finanční instituce, veřejné subjekty nebo občané, zejména v rámci dobrovolných příspěvků, veřejných zakázek nebo místních systémů sdílení přínosů.

2.2.Budování důvěry a integrity

Pro zajištění důvěryhodnosti celého procesu je třeba stanovit přísná kritéria a zásady, které zajistí transparentnost, zabrání střetu zájmů a ochrání před „lakováním nazeleno“ a dvojím započítáváním. Pro zachování integrity systému a důvěry trhu je nezbytné oddělení funkcí tvůrců projektů, certifikačních subjektů a provozovatelů registrů.

Pro mnoho společností od veřejných služeb až po pojišťovny nejsou investice do přírody novým jevem. Již nyní existuje několik nástrojů financování ochrany přírody, jako jsou například zelené dluhopisy a platby za ekosystémové služby. Vedle toho by mohly přinést přidanou hodnotu i přírodní kredity založené na certifikátech tím, že by poskytly ověřitelný a standardizovaný formát pro investice do opatření majících příznivé dopady na přírodu. Pokud budou vhodně koncipovány, mohou se stát klíčovým nástrojem pro usměrňování soukromých investic a odměňování opatření mající příznivé dopady na přírodu.

Certifikace by měla pokud možno vycházet ze stávajících norem a rámců EU, například ze systému ekologického zemědělství 30 , a být s nimi v souladu s cílem minimalizovat administrativní zátěž. Přírodní kredity by proto neměly fungovat izolovaně, ale měly by být začleněny do tohoto širšího rámce a představovat transformativní nástroj,

2.3.Nedávné iniciativy a vznik nových trhů

Přírodní kredity se sice dosud nacházejí v rané fázi vývoje, avšak jejich odhadovaný potenciál je značný. Na celosvětové úrovni došlo v posledních letech k rychlému rozvoji, přičemž bylo zaznamenáno více než 50 iniciativ v oblasti certifikace a přírodních kreditů 31 . Mezinárodní iniciativy vedené odbornými koalicemi, jako je Biodiversity Credits Alliance (Aliance pro kredity za biologickou rozmanitost, BCA) 32 , Světové ekonomické fórum 33 a International Advisory Panel on Biodiversity Credits (Mezinárodní poradní panel pro kredity za biologickou rozmanitost, IAPB) 34 , jakož i dobrovolné rámce pro zveřejňování informací o přírodě, jako je Taskforce on Nature-Related Financial Disclosures (Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací ve vztahu k přírodě, TNFD) 35 a Science-Based Targets Network (Síť pro vědecky podložené cíle, SBTN) 36 , se sbližují na základě společných zásad pro důvěryhodné, vysoce integrované systémy, jako je doplňkovost, přičitatelnost, měřitelnost, trvalost, zákaz dvojího započítávání, transparentnost, sociální a environmentální záruky, soulad s globálními cíli a potenciální využití.

Několik členských států a zemí mimo EU zároveň provozuje v pilotním režimu modely financování biologické rozmanitosti, které kombinují veřejný a soukromý kapitál. V rámci EU Francie přijala systém založený na vytváření přirozených kompenzačních, obnovovacích a renaturačních lokalit 37 , Irsko navrhlo dobrovolný finanční systém pro obnovu rašelinišť 38 a Finsko nedávno zavedlo dobrovolný systém na podporu vnitrostátních snah v oblasti biologické rozmanitosti 39 . V jiných členských státech včetně Belgie, Německa, Itálie, Nizozemska, Portugalska, Španělska, Slovenska a Švédska působí nevládní subjekty, jako jsou organizace občanské společnosti, subjekty hospodařící s půdou a finanční subjekty, které v pilotním režimu aktivně zavádějí systémy certifikace a kreditů v oblasti biologické rozmanitosti a přírody. Spojené království navíc nedávno zavedlo politiku Biodiversity Net Gain (Čistý přínos pro biologickou rozmanitost) 40 , která představuje povinný program pro subjekty hospodařící s půdou a developery, jehož cílem je obnova ekosystémů.

Vzhledem k tomu, že trhy s přírodními kredity se v celosvětovém měřítku vyvíjejí, má EU dobré předpoklady ujmout se v této oblasti vedení díky svému komplexnímu regulačnímu rámci, který zajišťuje ochranu spotřebitelů, odpovědnost podniků a transparentnost investic majících příznivé dopady na přírodu.

3.Poučení ze zkušeností s trhy s uhlíkem a jejich využití

Přírodní kredity se potýkají s řadou stejných problémů jako jiné systémy založené na certifikaci, například systémy ekologického zemědělství nebo energetické účinnosti, jejichž společným cílem je identifikovat a odměňovat příznivé výsledky v oblasti životního prostředí. Pokud jde o vytváření trhů s přírodními kredity, trhy s uhlíkem mohou nabídnout užitečné poznatky pro navrhování vysoce integrovaných, odolných, inkluzivních a důvěryhodných systémů.

Nedávný vývoj na dobrovolných trzích s uhlíkem upozorňuje jak na výzvy, tak na příležitosti. Obavy ohledně integrity a rizika „lakování nazeleno“ způsobily na těchto trzích pokles, přičemž preference kupujících a poptávka po vysoce kvalitních projektech, které zahrnují environmentální a sociální vedlejší přínosy, zůstaly i nadále silné 41 . To podtrhuje význam včasného položení pevných základů pro trhy s přírodními kredity, a to jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Proto je důležité upřednostnit ambiciózní a vědecky přísné normy, nezávislé monitorování, jasné případy použití a nároků a spolehlivou správu, aby se předešlo rizikům poškození dobré pověsti.

Nařízení EU o pohlcování uhlíku a uhlíkovém zemědělství (CRCF) 42 zavádí dobrovolný systém certifikace pohlcování uhlíku a snižování emisí v ekosystémech v EU, který je založen na spolehlivém monitorování, podávání zpráv a ověřování. Zavádí dvoustupňový proces certifikátů souladu a certifikovaných jednotek, který zjednodušuje přístup k soukromému financování a zakotvuje systém na přísných kritériích kvantifikace, doplňkovosti, dlouhodobého ukládání a udržitelnosti. Vyžaduje zejména, aby činnosti spojené s uhlíkovým zemědělstvím vytvářely vedlejší přínosy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. Sem lze zahrnout i další dobrovolné vedlejší přínosy, což představuje důležitý precedens pro budoucí rámce zaměřené na biologickou rozmanitost. To odpovídá vzrůstajícímu trendu na trhu: kupující stále více oceňují spolehlivé kredity, které poskytují vedlejší přínosy, zejména ty, které jsou spojeny s řešeními inspirovanými přírodou. Začlenění biologické rozmanitosti do certifikace uhlíku by mohlo nejen posílit ekologickou důvěryhodnost certifikovaných jednotek, ale také kupující blíže seznámit s výsledky v oblasti biologické rozmanitosti, a tak položit základy pro samostatné trhy s přírodními kredity. Připravované sekundární právní předpisy k nařízení EU o pohlcování uhlíku a uhlíkovém zemědělství budou zahrnovat ustanovení o ověřování nezávislou třetí stranou a vědecky podložené nástroje pro hodnocení rizik stálosti a opětovného uvolnění, aby pomohly obnovit důvěru v certifikované a akreditované výkony.

Z trhů s uhlíkem lze čerpat cenné zkušenosti, které usnadní počáteční pokrok, soudržnost politik a minimalizují administrativní zátěž. Současně je třeba zohlednit specifické rysy přírodních kreditů včetně metrik, účelů a ochranných opatření, jakož i specifičnost místa, měřitelnost a latenci výsledků v oblasti biologické rozmanitosti. Přírodní kredity mohou pokrývat i širší rozsah, protože se mohou vztahovat na zásahy a oblasti, které nejsou napojené nebo mají jen omezený dodatečný potenciál sekvestrace uhlíku, ale mají vysokou hodnotu z hlediska biologické rozmanitosti, jako je podpora opylovačů nebo obnova suchých ekosystémů.

4.Rozvoj přírodních kreditů

Komise od začátku tohoto mandátu konzultovala členské státy a zúčastněné strany s cílem pokročit v práci na tomto tématu. Z těchto konzultací vyplynula jasná potřeba zavést proces spolupráce – jak v rámci EU, tak na mezinárodní úrovni – který by byl založen na zásadách vysoké integrity, transparentnosti a vědecky hodnověrných vstupních údajích. Zúčastněné strany zdůraznily, že je důležité odměňovat nejen nové zásahy, ale také průběžnou ochranu přírody a zachovávání osvědčených postupů. Zdůraznily rovněž, že je důležité zohlednit výzvy související s místními aspekty biologické rozmanitosti a vlastnictví půdy, zkušenosti získané z trhu s uhlíkem, dostupnost pro malé hospodářské subjekty, tržní pobídky a potřebu soudržnosti se stávajícími politikami.

Na základě tohoto vstupního údaje bude vývoj přírodních kreditů vyžadovat několik kroků:

·Navázat úzkou spolupráci mezi členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem využít jejich odborných znalostí k rozvoji společného porozumění a zároveň podpořit mezinárodní spolupráci;

· Vyvinout vysoce integrované a transparentní metodiky s jasným zaměřením na jednoduchost a použitelnost a zároveň zajistit důvěryhodnou správu a ochranná opatření, která zabrání rizikům poškození dobré pověsti včetně „lakování nazeleno“, dvojího započítávání a úniku informací;

·Identifikovat a rozvíjet poptávku a nabídku na trhu;

·V případě potřeby poskytnout veřejné počáteční financování, jako jsou nástroje pro snížení rizika, nástroje kombinovaného financování a granty technické pomoci, s cílem nastartovat přírodní kredity.

Tyto první kroky ukážou, zda by byla nutná další regulační opatření na úrovni EU, a rovněž jaké výzvy a příležitosti by to přineslo pro klíčová odvětví. Specifické potřeby a často místní nebo regionální rozměr přírody a biologické rozmanitosti také naznačují, že by u těchto trhů bylo možno uplatnit nejprve pilotní režim na místní úrovni a teprve poté je postupně rozšiřovat. To by mohlo probíhat souběžně se zapojením na mezinárodní úrovni.

4.1.Zajištění silné spolupráce zúčastněných stran v EU a posílení mezinárodní spolupráce

Efektivita trhu závisí na tom, zda se podaří získat podporu jeho aktérů. Opatření EU proto začnou budováním smysluplného zapojení zúčastněných stran v celé EU i na mezinárodní úrovni.

Komise proto za účelem nastartování tohoto procesu vyhlásí výzvu k vyjádření zájmu o účast v nové expertní skupině EU pro přírodní kredity. Tato skupina bude sdílet znalosti, podporovat spolupráci, identifikovat osvědčené postupy a poskytovat vstupní údaje pro různé metodiky, certifikační systémy, přístupy k monitorování a modely správy. Správa této skupiny zajistí efektivní metody práce. Účast bude inkluzivní a bude zahrnovat jednotlivé odborníky, zástupce členských států, další veřejné subjekty a širokou škálu zúčastněných stran, jako jsou zemědělci, lesníci, vlastníci půdy a subjekty hospodařící s půdou, rybáři, uživatelé mořských a sladkovodních ekosystémů, správci chráněných oblastí, místní komunity, podniky a investoři působící v EU i na mezinárodní úrovni včetně malých a středních podniků (MSP), vědecké komunity a organizace občanské společnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována také zajištění toho, aby byly významně zapojeni původní obyvatelé a místní komunity, a to při plném respektování jejich práv, znalostních systémů a úlohy jakožto správců biologické rozmanitosti.

Komise přispěje k této činnosti prostřednictvím svých výzkumných, inovačních a pilotních iniciativ, a to i z programu Horizont Evropa a programu LIFE. Řada pilotních projektů v EU i mimo ni již nyní testuje reálné přístupy k přírodním kreditům a získává důležité zkušenosti, které budou vodítkem pro budoucí politiku a praxi. Například v Estonsku a ve Francii se v rámci pilotních projektů zkoumá, jak by přírodní kredity mohly podpořit opatření mající příznivé dopady na přírodu v lesích a mokřadech. Mimo EU v Peru probíhá projekt, který posuzuje, jak mohou společnosti se sídlem v EU přispívat k ochraně biologické rozmanitosti v zahraničí a zároveň plnit standardy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti 43 . Probíhají také specializované projekty na testování metodik monitorování, podávání zpráv a ověřování včetně využití dálkového průzkumu Země a geoprostorových nástrojů, s pomocí Evropské kosmické agentury 44 a služeb složky Copernicus 45 . Některé z těchto projektů jsou přímo podporovány Komisí, zatímco jiné podporují vnitrostátní orgány, výzkumné instituce a/nebo občanská společnost.

Na mezinárodní úrovni bude Komise usilovat o ještě užší spolupráci v rámci klíčových fór, jako je Aliance pro kredity za biologickou rozmanitost, Světové ekonomické fórum a Mezinárodní poradní panel pro kredity za biologickou rozmanitost. Jejím cílem je zajistit, aby vývoj politiky EU vycházel z nově vznikajících celosvětových standardů, a zároveň přispět k mezinárodnímu utváření rozvoje trhů s přírodními kredity. EU by současně měla podporovat mezinárodní spolupráci dříve, než nastanou klíčové globální milníky včetně příští konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti.

4.2.Vývoj spolehlivých metodik a řízení

4.2.1.Metodiky uhlíkového zemědělství s vedlejšími přínosy pro biologickou rozmanitost

Poté, co vstoupí v platnost první metodiky, což podle plánu nastane začátkem roku 2026, umožní rámec pohlcování uhlíku a uhlíkového zemědělství certifikaci činností uhlíkového zemědělství s vedlejšími přínosy pro biologickou rozmanitost, jako je například zavodňování rašelinišť, výsadba stromů a udržitelné zemědělství a agrolesnictví, čímž se zajistí, že projekty sekvestrace uhlíku budou zároveň chránit a obnovovat biologickou rozmanitost a ekosystémy.

4.2.2.Navrhování metodik EU a rámce správy pro přírodní kredity

Kritéria a metodiky pro certifikaci činností majících příznivé dopady na přírodu musí zajišťovat vysokou úroveň transparentnosti, integritu na straně nabídky i poptávky a předcházet rizikům, přičemž musí být zároveň jednoduché a praktické a pokud možno vycházet ze stávajících zásad nebo norem.

Komise vyzve expertní skupinu, aby poskytla odborné znalosti ohledně kritérií a metodik, zmapovala stávající vnitrostátní a mezinárodní postupy a vyměnila si poznatky o nich a identifikovala hlavní možnosti a klíčové výzvy spojené s přírodními kredity.

Zásadní význam pro důvěryhodné trhy s přírodními kredity mají rovněž spolehlivé rámce správy. Ty musí jasně definovat pravidla pro vlastnictví, registraci, převod kreditů, nezávislé ověřování, jakož i odpovědnost spojenou s nesplněním nebo zrušením opatření majícího příznivé dopady na přírodu. V současné době neexistuje žádný široce přijímaný rámec pro měření, vykazování a ověřování přírodních kreditů a chybí rovněž vzájemné uznávání mezi členskými státy, což vytváří nejistotu a riziko narušení integrity trhu.

Při navrhování rámce správy je třeba zohlednit několik aspektů, aby výrobní odvětví mohla začlenit přírodu do svých obchodních modelů a zároveň chránit multifunkční úlohu suchozemských, sladkovodních a mořských ekosystémů. Je třeba věnovat pozornost jednoduchosti, použitelnosti a součinnosti s ostatními politikami EU, jakož i vlastnickým právům včetně práv souvisejících s údaji. V souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ je rovněž důležité řešit specifické potřeby drobných zemědělců a malých a středních podniků.

4.3.Podpora připravenosti na trhy s přírodními kredity

Souběžně s prací na kritériích, metodikách a správě bude třeba dále pracovat i na identifikaci nabídky a poptávky na trhu a na řešení potenciálních překážek nebo úzkých míst. To vyžaduje další hodnocení trhu a trendů, zejména investičních faktorů a schopnosti aktérů, včetně drobných zemědělců, vytvářet nabídku a poptávku po přírodních kreditech.

Důležitou hnací sílu v tomto procesu mohou představovat stávající politiky EU. Například nařízení o obnově přírody poskytuje pevný rámec pro obnovu ekosystémů a vytváří předvídatelné signály poptávky pro veřejné a soukromé investory. Je základním kamenem pro vytváření opatření majících příznivé dopady na přírodu, která lze uznat a ověřit. Potenciál přírodních kreditů pro financování obnovy přírody jako doplněk k veřejnému financování a jiným soukromým finančním prostředkům bude potvrzen v připravované zprávě o financování obnovy přírody 46 .

4.4.Počáteční financování z veřejných zdrojů za účelem nastartování přírodních kreditů

Rozvoj spolehlivých a škálovatelných trhů s přírodními kredity lze dále podpořit cíleným veřejným nebo veřejno-soukromým počátečním financováním nebo mechanismy snižování rizika s cílem odměňovat a postupně rozšiřovat iniciativy v oblasti certifikace biologické rozmanitosti a přírodních kreditů, jež jsou nezbytné pro přilákání soukromého kapitálu. Je pravděpodobné, že bez této předběžné podpory bude postupné rozšiřování přírodního financování omezováno vysokými transakčními náklady, roztříštěnými informacemi a nejistotou ohledně výnosů. V současné době již probíhají průzkumné práce s Poradenským centrem InvestEU Evropské investiční banky 47 , které se týkají mimo jiné obnovy rašelinišť, a s iniciativou Green Assist v rámci programu LIFE 48 s cílem vyvinout praktické přístupy k překlenutí mezery mezi nabídkou přírodních kreditů a poptávkou po nich.

Certifikace sice nabízí možnost přímé odměny, ale pro provozovatele je stále spojena s určitými náklady. Zavedení systému správy je navíc spojeno s náklady a administrativní zátěží pro soukromý i veřejný sektor, i když se očekává, že náklady budou pokryty z ocenění přírodních kreditů.

Důležitou roli jako předstupeň přírodních kreditů financovaných soukromým sektorem může hrát počáteční financování z veřejných zdrojů včetně financování z fondů EU, které je k dispozici na podporu konkurenceschopnosti EU a inovativních evropských projektů v oblasti přechodu na čistou energii, a to tím, že poskytne záruky a/nebo předvídatelný zdroj příjmů subjektům zapojeným do opatření majících příznivé dopady na přírodu.

4.5.Další postup

V období 2025–2027 přijme Komise výše popsaná opatření na podporu rozvoje trhů s přírodními kredity v úzké spolupráci s členskými státy, zúčastněnými stranami a mezinárodními partnery. Vzhledem k tomu, že pro úspěch přírodních kreditů má klíčový význam zapojení zemědělců a lesníků, Komise úzce zapojí Evropský výbor pro zemědělství a potraviny 49 .

Tato spolupráce připraví půdu pro další zkoumání politických možností včetně toho, jak by bylo možné využít stávající uhlíkovou architekturu k vytvoření nové složky věnované přírodním kreditům, a tak omezit náklady na provádění v souladu s cíli v oblasti zjednodušení. Vzhledem k tomu, že trhy s přírodními kredity se nacházejí dosud v počátcích, bylo by možné prozkoumat širší mechanismy na podporu tvorby poptávky včetně pobídek k jejich využívání prostřednictvím pravidel pro zveřejňování a zadávání veřejných zakázek, daňových pobídek, odvětvových požadavků nebo jiných regulačních nástrojů.

Do tohoto procesu budou zahrnuty zkušenosti získané z vnitrostátních systémů, pilotních projektů, mezinárodních příkladů a akademické obce, což zajistí, že všechny potenciální nové nástroje budou vědecky podložené, prakticky proveditelné a budou v souladu s cíli EU a mezinárodními cíli.

Závěr

Kroky uvedené v tomto plánu představují cestu, jak tyto základy převést na politická opatření na základě důsledných metodik, spolehlivých certifikačních procesů a inkluzivních rámců správy, jakož i umožněním nabídky a poptávky po přírodních kreditech s vysokou mírou integrity. V tomto procesu bude již od samého počátku kladen důraz na zajištění subsidiarity, integrity, jednoduchosti a minimalizace administrativní zátěže.

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby předložily své názory a příspěvky týkající se prvků uvedeným v tomto plánu, jakož i jakékoli další otázky ohledně přírodních kreditů, které si přejí položit.

(1) Evropská centrální banka, „Nature‘s bell tolls for thee, economy!“ („Ekonomiko, příroda ti zvoní hranu!“, projev, 22. května 2025). https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2025/html/ecb.sp250522~b371549cb6.en.html .

(2) Biologickou rozmanitostí se rozumí různorodost živých organismů ze všech zdrojů, mezi něž patří mimo jiné suchozemské, mořské a jiné vodní ekosystémy a ekologické celky, jichž jsou součástí; patří sem i rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů“ (článek 2 Úmluvy o biologické rozmanitosti). Podobně jako v koncepčním rámci Mezinárodního panelu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) je „příroda“ širší pojem, který zahrnuje svět přírody včetně biologické rozmanitosti a jejích interakcí s okolním prostředím. Používání „certifikace“ a „kreditů“ je vysvětleno v oddíle 2.

(3) Vize pro zemědělství a potraviny Společné utváření atraktivního zemědělského a potravinářského odvětví EU pro budoucí generace; COM/2025/75 final. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025DC0075  

(4) Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost; COM(2025) 280 final. https://circabc.europa.eu/ui/group/1c566741-ee2f-41e7-a915-7bd88bae7c03/library/b560bc22-6a61-4b63-b62b-a7fe890ea177/details  

(5) Evropský pakt pro oceány: COM(2025)281 final. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=comnat:COM_2025_0281_FIN  

(6) Světové ekonomické fórum (2020) „Nature Risk Rising: Why the Crisis Engulfing Nature Matters for Business and the Economy“ („Riziko pro přírodu na vzestupu: Proč má krize, která zachvátila přírodu, význam pro podnikání a pro ekonomiku“), 19. ledna 2020. https://www.weforum.org/publications/nature-risk-rising-why-the-crisis-engulfing-nature-matters-for-business-and-the-economy/ . Společné výzkumné středisko, „The EU economy‘s dependency on nature“ („Závislost ekonomiky EU na přírodě“, JRC 140003, 28. února 2025). https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC140003

(7) Ceglar, A., Parker, M., Pasqua, C., Boldrini, S., Gabet, M., et al. Economic and financial impacts of nature degradation and biodiversity loss. (Hospodářské a finanční dopady znehodnocování přírodního prostředí a ztráty biologické rozmanitosti) Ekonomický bulletin Evropské centrální banky (ECB) číslo 6, 2024. https://www.ecb.europa.eu/press/economic-bulletin/articles/2024/html/ecb.ebart202406_02~ae87ac450e.en.html .

(8) Mezi tyto ekosystémové služby patří zásobování plodinami, zásobování dřevem, opylování, sekvestrace uhlíku, ochrana před povodněmi, čištění vody, obnova přírody, zásobování vodou, filtrace vzduchu, odlov mořských ryb. Evropská komise: Eurostat, Vysna, V., Maes, J., Petersen, J.-E., La Notte, A. et al., Accounting – for ecosystems and their services in the European Union (INCA) – Final report from phase II of the INCA project aiming to develop a pilot for an integrated system of ecosystem accounts for the EU (Účetnictví ekosystémů a jejich služeb v Evropské unii (INCA) – Závěrečná zpráva druhé fáze projektu INCA, zaměřená na pilotní vývoj integrovaného systému účetnictví ekosystémů pro EU) – 2021. vydání, Úřad pro publikace, 2020. https://data.europa.eu/doi/10.2785/197909 . La Notte, A., Grammatikopoulou, I., Zurbaran-Nucci, M., Marques, A., Ferrini, S. et al., Linking accounts for ecosystem services and benefits to the economy through bridging (LISBETH). Part II, How to use ecosystem services accounting to provide the financial sector with a more robust, systematic and consistent environmental metric (Propojování účtů ekosystémových služeb a přínosů s ekonomikou prostřednictvím překlenování (LISBETH). Část II, Jak využít účetnictví ekosystémových služeb k tomu, aby finanční sektor získal spolehlivější, systematičtější a konzistentnější environmentální metriku), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022. https://data.europa.eu/doi/10.2760/010621 .

(9) Výše příspěvku na biologickou rozmanitost v období 2021–2027 se odhaduje na výši 64 miliard EUR ze společné zemědělské politiky, 16 miliard EUR z politiky soudržnosti a 7 miliard EUR z programu Horizont Evropa: Evropská komise, „Biodiversity mainstreaming“ („Zohledňování biologické rozmanitosti“) internetové stránky Evropské komise. https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/eu-budget/performance-and-reporting/horizontal-priorities/green-budgeting/biodiversity-mainstreaming_en

(10)   Celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu: rozhodnutí přijaté na konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti: CBD/COP/DEC/15/4. https://www.cbd.int/gbf

(11) Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 2025 (připravuje se)

(12) Evropská komise, GŘ pro hospodářskou soutěž, „State aid Legislation“ („Právní předpisy v oblasti státní podpory“). https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/legislation_en.

(13) https://www.naturepositive.org/what-is-nature-positive/ . Viz také Lammerant J. & Verhelst J., Nature positive in a business context: current working definition, Thematic Report on behalf of the EU Business @ Biodiversity Platform (Příznivé dopady na přírodu v obchodních souvislostech: současná pracovní definice, tematická zpráva jménem platformy EU Business @ Biodiversity), prosinec 2022. k dispozici na adrese https://green-forum.ec.europa.eu/news/how-positive-will-nature-positive-be-eu-bb-platform-thematic-report-provides-meaningful-insights-2022-12-16_en . Viz rovněž iniciativa Nature Positive Initiative: https://www.naturepositive.org/what-is-nature-positive/.

(14) Turo, K.J., Reilly, J.R., Fijen, T.P.M., Magrach, A., Winfree, R. (2024) „Insufficient pollinator visitation often limits yield in crop systems worldwide“ („Nedostatečná návštěvnost opylovačů často omezuje výnosy zemědělských plodin na celosvětové úrovni“), Nature Ecology & Evolution, 8(9), s. 1612–1622. K dispozici na adrese https://www.nature.com/articles/s41559-024-02460-2 .

(15)  Marsden, L., Ryan-Collins, J., Abrams, J. a Lenton, T. (2024). Ecosystem tipping points: Understanding risks to the economy and financial system. (Ekosystémové body zvratu: Pochopení rizik pro ekonomiku a finanční systém.) UCL Institute for Innovation and Public Purpose, Policy Report 2024/03 (Institut UCL pro inovace a veřejné účely, zpráva o politice 2024/03). K dispozici na adrese https://www.ucl.ac.uk/bartlett/public-purpose/2024/apr/ecosystem-tipping-points .

(16) Manshanden, M., Jellema, A., Sukkel, W., Hennen, W. H. G. J., Jongeneel, R et al. (2023) Regenerative agriculture in Europe: An overview paper on the state of knowledge and innovation in Europe. (Regenerativní zemědělství v Evropě: Přehledový dokument o stavu znalostí a inovací v Evropě) Wageningen Economic Research. https://doi.org/10.18174/629483 . Borgman, E., Fischer Bogason, R., Engelbrecht Hansen, A., Møller Nielsen, A., Bennun, L. (2023) Biodiversity and financing: Review of tools in the Nordic countries. (Biologická rozmanitost a financování: Přehled nástrojů v severských zemích.) https://norden.diva-portal.org/smash/record.jsf?pid=diva2%3A1803819&dswid=5871 .

(17)  Global Seaweed Coalition (Globální koalice pro mořské řasy) a EIB, „Financing opportunities for EIB in support of sustainable seaweed and bivalve sectors in the EU, and criteria to ensure their sustainability“ („Příležitosti financování pro EIB v oblasti podpory udržitelných sektorů mořských řas a mlžů v EU a kritéria zajišťující jejich udržitelnost“, 13. března 2025). https://www.safeseaweedcoalition.org/europe-seaweed-bivalve-report/ .

(18) Světové ekonomické fórum (2024) Financing the Nature-Positive Transition: Understanding the Role of Banks, Investors and Insurers. CEO briefing (Financování transformace mající příznivé dopady na přírodu: porozumění úloze bank, investorů a pojistitelů. Brífink generálního ředitele.) https://www3.weforum.org/docs/WEF_Financing_Nature-Positive_CEO_Briefing_2024.pdf

(19) Síť pro ekologizaci finančního systému (NGFS), „Nature-related Financial Risks: a Conceptual Framework to guide Action by Central Banks and Supervisors“ („Finanční rizika související s přírodou: koncepční rámec pro činnost centrálních bank a orgánů dohledu“). 7. září 2023. https://www.ngfs.net/en/press-release/ngfs-publishes-conceptual-framework-nature-related-financial-risks-launch-event-paris

(20) Evropská investiční banka, Hudson, G., Hart, S. a Verbeek, A., Investing in nature-based solutions – State-of-play and way forward for public and private financial measures in Europe (Investice do řešení inspirovaných přírodou – současný stav a další směřování veřejných a soukromých finančních opatření v Evropě), Evropská investiční banka, 2023. https://data.europa.eu/doi/10.2867/031133

(21) Světové ekonomické fórum, „Davos Manifesto 2020: The Universal Purpose of a Company in the Fourth Industrial Revolution“ („Davoský manifest 2020: Univerzální účel společnosti ve čtvrté průmyslové revoluci“), 2. prosince 2019. https://www.weforum.org/stories/2019/12/davos-manifesto-2020-the-universal-purpose-of-a-company-in-the-fourth-industrial-revolution/

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022) https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2464/oj

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019) https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2019/2088/oj .

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020) https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2020/852/oj

(25)  Viz například „Task Force on Finance and Business Models (for NbS) in a Nature-Positive Economy“ („Pracovní skupina pro finance a obchodní modely (pro přírodě blízká řešení) v ekonomice mající příznivé dopady na přírodu“) sítě NetworkNature. Více informací naleznete na tomto odkazu .

(26) Hierarchie opatření ke zmírnění dopadů v EU, která je právně zakotvena ve směrnici o ochraně ptáků a směrnici o ochraně přírodních stanovišť (směrnice 2009/147/ES a směrnice Rady 92/43/EHS), ale také v pokynech EU pro začleňování ekosystémů a jejich služeb do rozhodovacího procesu, vyžaduje, aby se investoři vyhýbali zbytkovým účinkům, minimalizovali je a pouze v krajním případě je kompenzovali.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (Úř. věst. L, 2024/1991, 29.7.2024). https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1991/oj/eng

(28) Vallecillo, S., Maes, J., Teller, A., Babí Almenar, J., Barredo, J. I. et al., EU-wide methodology to map and assess ecosystem condition – Towards a common approach consistent with a global statistical standard (Metodika EU pro mapování a posuzování stavu ekosystémů – směřování k jednotnému přístupu v souladu s globální statistickou normou), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022, https://data.europa.eu/doi/10.2760/13048 Maes, J., Bruzón, A.G., Barredo, J.I., Vallecillo S., Vogt, P., et al. Accounting for forest condition in Europe based on an international statistical standard („Účetnictví stavu lesů v Evropě podle mezinárodní statistické normy“). Nat Commun 14, 3723 (2023). https://doi.org/10.1038/s41467-023-39434-0

(29) Systém integrovaných environmentálních hospodářských účtů OSN, „Ecosystem Accounting“ („Ekosystémové účetnictví“), internetové stránky OSN SEEA, https://seea.un.org/ecosystem-accounting

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018). https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2018/848/oj/eng .

(31)  Viz databáze s otevřeným zdrojovým kódem vyvinutá společností BloomLabs. Nebo viz: Pollination Group, „State of voluntary biodiversity credit markets“ (Stav trhů s dobrovolnými kredity za biologickou rozmanitost), říjen 2023. https://pollinationgroup.com/global-perspectives/understanding-the-current-state-of-voluntary-biodiversity-markets/

(32) Další informace o alianci BCA: https://www.biodiversitycreditalliance.org/

(33) Další informace o Světovém ekonomickém fóru https://initiatives.weforum.org/financing-for-nature/biodiversitycreditsinitiative

(34) Více informací o IAPB: https://www.iapbiocredits.org/

(35) Další informace o síti TNFD: https://tnfd.global/

(36) Další informace o síti SBTN: https://sciencebasedtargetsnetwork.org/

(37) Viz: https://www.ecologie.gouv.fr/politiques-publiques/sites-naturels-compensation-restauration-renaturation .

(38) Více informací o společnosti Peatland Finance Ireland: https://peatlandfinance.ie/.

(39) Viz: https://ym.fi/en/voluntary-nature-values-market  

(40) Viz: https://www.legislation.gov.uk/ukpga/2021/30/schedule/14/enacted

(41) Ecosystem Marketplace, „State of the voluntary carbon market, Renewing trust in carbon finance“ („Stav dobrovolného trhu s uhlíkem. Obnova důvěry ve finanční prostředky z obchodování s uhlíkem“), 28. května 2025. https://www.forest-trends.org/publications/2025-state-of-the-voluntary-carbon-market/.

(42)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2024/3012 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci trvalého pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů. (Úř. věst. L, 2024/3012, 6.12.2024). https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/3012/oj/eng

(43)  Evropská komise, GŘ pro životní prostředí, „EU delivers on global financing commitments to protect nature at COP 16“ („EU plní své globální finanční závazky na ochranu přírody na konferenci COP16“), zpravodajský článek, internetové stránky Evropské komise, 31. října 2024. https://environment.ec.europa.eu/news/cop16-eu-delivers-global-financing-commitments-protect-nature-2024-10-31_en

(44) Více informací o tématu „Leveraging Earth Observation for Nature Finance“ („Využití pozorování Země pro financování přírody“): https://www.leon-naturefinance.org/

(45) Další informace o službách služeb složky Copernicus: https://www.copernicus.eu/cs/sluzby

(46) Ustanovení čl. 21 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869.

(47) Více informací o Poradenském centru InvestEU: https://investeu.europa.eu/investeu-programme/investeu-advisory-hub_en

(48) Další informace o iniciativě Green Assist: https://cinea.ec.europa.eu/green-assist-green-advisory-service-sustainable-investments-support_en

(49)   https://ec.europa.eu/transparency/expert-groups-register/screen/expert-groups/consult?lang=cs&groupID=3976