EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.6.2025
COM(2025) 341 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.6.2025
COM(2025) 341 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÁ VÝCHODISKA
(1)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu 1 spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Rámec má za cíl zajistit udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, zaměřuje se na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.
(2)Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány by měly plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP ve střednědobém horizontu a pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů 4 , jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3)Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4)Na doporučení Komise má pak Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
VÝCHODISKA TÝKAJÍCÍ SE NÁRODNÍHO STŘEDNĚDOBÉHO FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍHO PLÁNU RAKOUSKA
(5)Dne 13. května 2025 předložilo Rakousko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvod, který uvedlo Rakousko, totiž že po všeobecných volbách v Rakousku dne 29. září 2024 trvala jednání o sestavení nové vlády déle, než se původně předpokládalo.
Postup před předložením plánu
(6)Dne 18. prosince 2024 zaslala Komise Rakousku v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii
5
. Dne 13. května 2025 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila
6
. Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku.
Referenční trajektorie Rakouska stanoví, že na základě předpokladů Komise a za předpokladu sedmiletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více, než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídalo průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2031) o 2,3 % a během období, na něž se vztahuje plán (2025–2029), o 2,2 %.
Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Rakousku dne 18. prosince 2024
|
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr 2025–2029 |
Průměr 2025–2031 |
|
Maximální růst čistých výdajů (roční, v %) |
2,0 |
1,7 |
2,4 |
2,4 |
2,5 |
2,6 |
2,7 |
2,2 |
2,3 |
Zdroj: výpočty Komise.
(7)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Rakousko a Komise od března do května 2025 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Rakousko plánuje, a související předpoklady, na plánovaný soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce (například reformy vedoucí ke snížení skutečného věku odchodu do důchodu a ke zvýšení účasti na trhu práce), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.
(8)V červnu 2024 a březnu 2025 se Rakousko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 zapojilo do konzultačního procesu s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.
(9)Plán byl dne 13. května 2025 předložen vnitrostátnímu parlamentu a následně projednán v parlamentních výborech.
Další související postupy
(10)Dne [datum] Rada na doporučení Komise rozhodla, že v Rakousku existuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku, a spolu s tímto doporučením, kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, přijala doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit v Rakousku nadměrný schodek veřejných financí 7 . Současné přijetí těchto doporučení zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.
(11)Dne 13. května 2025 předložilo Rakousko návrh rozpočtového plánu na roky 2025–2026. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 23. června 2025 8 .
(12)Dne [datum] Rada vydala sérii doporučení pro Rakousko v rámci evropského semestru 9 .
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
(13)V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: makroekonomická a fiskální situace a výhled
(14)Ekonomická aktivita v Rakousku se v roce 2024 snížila o 1,0 %, což bylo způsobeno poklesem investic a stagnací spotřeby. Podle prognózy Komise z jara 2025 se očekává, že ekonomika v roce 2025 v souvislosti s klesajícími investicemi a záporným čistým vývozem poklesne o 0,3 %. V roce 2026 by měl reálný HDP vzrůst o 1,0 %, přičemž soukromá spotřeba a investice posílí a budou dosahovat kladných hodnot. V časovém horizontu prognózy (2025–2026) se očekává, že růst potenciálního HDP v Rakousku bude v důsledku slabých investic, demografických změn a stagnace celkové produktivity výrobních faktorů v průměru nižší než 0,3 %. Míra nezaměstnanosti v roce 2024 činila 5,2 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2025 hodnoty 5,3 % a v roce 2026 hodnoty 5,2 %. Předpokládá se, že deflátor HDP vzroste z 3,1 % v roce 2024 na 3,5 % v roce 2025 a v roce 2026 klesne na 2,2 %.
(15)Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Rakouska v roce 2024 činil 4,7 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2025 se má v roce 2025 snížit na 4,4 % HDP a v roce 2026 dále klesnout na 4,2 % HDP. Prognóza Komise z jara 2025 obsahuje hlavní konsolidační opatření návrhu rakouského rozpočtu na roky 2025 a 2026, který vláda navrhla vnitrostátnímu parlamentu v květnu 2025. Veřejný dluh na konci roku 2024 představoval 81,8 % HDP. Na základě prognózy Komise z jara 2025 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2025 zvýší na 84,0 % HDP a na konci roku 2026 na 85,8 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobém fiskálně-strukturálním plánu jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.
Dráha čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
(16)Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska se vztahuje na období 2025–2029 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let.
(17)Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
(18)Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2029 ve výši 2,3 %. Kromě toho se Rakousko zavazuje k souboru reforem a investic s cílem prodloužit období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž se plánuje průměrný růst čistých výdajů ve výši 2,3 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na celé období korekce (2025–2031) je v zásadě v souladu s referenční trajektorií, kterou Komise předala dne 18. prosince 2024. V plánu se předpokládá zvýšení růstu potenciálního HDP na 1,1 % v roce 2025 (z 0,4 % v roce 2024), který poté zůstane stabilní ve výši 1,1 %. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP nejprve klesne z 3,1 % v roce 2024 na 2,4 % v roce 2025 a na 2 % v roce 2026 a poté se v letech 2027–2029 mírně zvýší na 2,1 %.
Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Rakouska
|
Prodloužení období korekce |
|||||||||
|
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2029 |
Průměr za období korekce 2025–2031 |
|
Růst čistých výdajů
|
2,6 |
2,2 |
2,2 |
2,0 |
2,3 |
2,4 |
2,4 |
2,3 |
2,3 |
|
Růst čistých výdajů
|
2,6 |
4,8 |
7,2 |
9,4 |
11,9 |
14,5 |
17,3 |
není relevantní |
není relevantní |
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
1,1 |
1,1 |
1,1 |
1,1 |
1,1 |
1,1 |
1,1 |
1,1 |
1,1 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
2,4 |
2,0 |
2,1 |
2,1 |
2,1 |
2,2 |
2,2 |
2,1 |
2,2 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska a výpočty Komise.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
(19)Pokud se naplní dráha čistých výdajů, k níž se plán zavázal, a základní předpoklady, veřejný dluh by podle plánu zpočátku rostl až do roku 2028, kdy by měl kulminovat na úrovni 86,8 % HDP. Od roku 2029 by měl postupně klesat v průměru o 0,8 procentního bodu HDP, a to až do konce období korekce v roce 2031, jak uvádí následující tabulka. Ve střednědobém horizontu bude dluh podle očekávání nadále klesat o 1,3 procentního bodu HDP ročně a do roku 2041 dosáhne výše 71,2 % HDP.
Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Rakouska
|
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
2041 |
|
Veřejný dluh (v % HDP) |
81,8 |
84,3 |
85,9 |
86,6 |
86,8 |
86,5 |
85,7 |
84,4 |
71,2 |
|
Saldo veřejných financí (v % HDP) |
–4,7 |
–4,7 |
–4,2 |
–3,6 |
–3,0 |
–2,5 |
–2,1 |
–1,6 |
–1,4 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska.
Podle plánu tedy poměr veřejného dluhu k HDP bude do konce období korekce (2031) na sestupné dráze. To se jeví jako věrohodné, neboť na základě předpokladů plánu se očekává, že dluh bude v průběhu deseti let po období korekce podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí klesat, a ze stochastických projekcí vyplývá, že pravděpodobnost snížení dluhu je dostatečně vysoká. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
(20)Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu zůstane schodek veřejných financí zvýšený na úrovni 4,7 % HDP v roce 2025 a od roku 2026 začne postupně klesat. Očekává se, že v roce 2028 již schodek nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP, a předpokládá se, že během období korekce bude nadále klesat.
Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP.
Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041).
Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Časový profil fiskální korekce
(21)Časový profil fiskální korekce, měřený roční změnou primárního strukturálního salda, který je popsán v plánu, je v zásadě lineární, jak požaduje čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Kromě toho je fiskální korekce v prvních pěti letech plánu o něco více než úměrná celkovému úsilí o korekci.
Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Rakouska
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
2031 |
|
|
Primární strukturální saldo (v % HDP) |
–2,4 |
–1,9 |
–1,4 |
–0,9 |
–0,3 |
0,2 |
0,7 |
1,2 |
|
Změna primárního strukturálního salda (v p. b.) |
není relevantní |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
0,6 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska.
Soulad plánu s postupem při nadměrném schodku
(22)Dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky podle postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální korekcí stanovenou jako referenční hodnota v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97).
Soulad plánu s ochranným opatřením pro odolnost schodku
(23)Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je zajistit společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP, se na Rakousko vztahuje od roku 2029, neboť se plánuje, že od roku 2028 již schodek nepřekročí 3 % HDP. V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2024/1263 by v letech 2029, 2030 a 2031 roční korekce primárního strukturálního salda s cílem dosáhnout společné rezervy pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP neměla být nižší než 0,25 procentního bodu HDP, jestliže strukturální schodek v předchozím roce zůstával nad 1,5 % HDP. Fiskální korekce, která vyplývá z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu, pro období 2029 až 2031 činí 0,5 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku.
Soulad plánu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu
(24)Vzhledem k tomu, že veřejný dluh bude podle plánu během období korekce dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Toto průměrné snížení se počítá za období 2029–2031, tj. počínaje rokem, ve kterém by byl podle plánu postup při nadměrném schodku zrušen, a činí 0,8 procentního bodu. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.
Makroekonomické předpoklady plánu
(25)Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Rakousku předány dne 18. prosince 2024. Plán používá zejména různé předpoklady pro čtyři proměnné, a to pro výchozí pozici (z hlediska strukturálního primárního salda, salda veřejných financí, podílu primárních výdajů na HDP a veřejného dluhu), růst potenciálního HDP, růst reálného HDP a deflátor HDP. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže.
Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s nejvýznamnějším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.
-Plán používá pro výchozí pozici údaje o výsledku hospodaření za rok 2024. V roce 2024 činilo strukturální primární saldo –2,4 % HDP, saldo veřejných financí –4,7 % HDP, dluh veřejných financí 81,8 % HDP a podíl primárních výdajů na HDP 54,8 %. To přispívá k tomu, že nižší průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu nižší než podle předpokladů Komise. Referenční trajektorie vycházela z prognózy Komise z podzimu 2024, která odhadovala strukturální primární saldo na –1,3 % HDP, saldo veřejných financí na –3,6 % HDP, úroveň dluhu na 79,5 % HDP a podíl primárních výdajů na HDP na 52,9 %. Rakousko používá nejnovější dostupné údaje a tento rozdíl je řádně odůvodněn.
-Plán předpokládá vyrovnaný růst potenciálního produktu v období 2025–2041. V porovnání s předpoklady Komise to zvyšuje potenciální růst v období korekce, a přispívá tak k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů. Odhady nezaznamenaného potenciálního růstu jsou citlivé na hospodářský cyklus a je pravděpodobné, že recese v Rakousku od roku 2023 zkresluje odhadovaný potenciální růst směrem dolů. Možnost použití alternativních předpokladů potenciálního růstu je v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2024/1263 za předpokladu, že kumulativní růst v horizontu projekcí (tj. do roku 2041) je v zásadě v souladu s předpoklady Komise, což v případě plánu platí. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
-Plán předpokládá nižší růst reálného HDP, než se předpokládá v referenční trajektorii. Důvodem je zhoršující se makroekonomický výhled. Poslední prognóza nezávislé fiskální instituce WIFO, ze které ministerstvo financí vychází při plánování rozpočtu, však počítá se úsilím o fiskální konsolidaci ve výši 1,2 % HDP v roce 2025. Pro účely plánu je nutné odvodit základní míru růstu, k níž by došlo při neexistenci tohoto konsolidačního úsilí. Za tímto účelem Rakousko uplatnilo na konsolidační úsilí v procentech HDP standardní fiskální multiplikátor Komise ve výši 0,75 a přičetlo jej k tempu růstu. Výsledkem je základní míra růstu 0,6 % v roce 2025 bez fiskální konsolidace, což je stále pod mírou růstu předpokládanou u referenční trajektorie. Rakousko se v plánu zavazuje k fiskální korekci v roce 2025 ve výši 0,5 %, což by mělo snížit růst reálného HDP (na základě standardního fiskálního multiplikátoru 0,75) na 0,2 %. Změna tempa růstu reálného HDP nemá přímý vliv na růst čistých výdajů. Po zvážení všech hledisek se tento předpoklad jeví být řádně odůvodněný.
-Plán předpokládá, že deflátor HDP bude v letech 2025 a 2026 o 0,1 procentního bodu vyšší, než se předpokládá v referenční trajektorii. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu vyšší než podle předpokladů Komise. Tento rozdíl vyplývá z vyšších inflačních očekávání v posledních prognózách. Prognóza Komise z jara 2025 předpokládá v letech 2025 a 2026 výrazně vyšší růst deflátoru HDP, než se předpokládá v plánu. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
Celkově všechny rozdíly v předpokladech vedou k průměrnému růstu čistých výdajů v plánu, který je v zásadě v souladu s referenční trajektorií. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu v rámci budoucích posouzení dodržování dráhy čistých výdajů.
Fiskální strategie plánu
(26)Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány prostřednictvím omezování výdajů i zvyšování příjmů. Plán popisuje konsolidaci ve výši 6,4 miliardy EUR (1,3 % HDP) v roce 2025 a dalších 2,3 miliardy EUR (0,4 % HDP) v roce 2026 v souladu s návrhem rozpočtového plánu na roky 2025 a 2026. Zatímco dráha čistých výdajů v plánu předpokládá závazek k přibližně lineární korekci, fiskální strategie nastiňuje přednostně uskutečňovanou fiskální korekci. Na straně příjmů se jedná o daňová opatření, příspěvky od státem vlastněných společností, které jsou součástí sektoru vládních institucí, zvýšení výplaty dividend od státem vlastněných společností, které nejsou součástí sektoru vládních institucí, a dodatečné sociální příspěvky, které by v roce 2025 činily 2,0 miliardy EUR a v roce 2026 dalších 1,6 miliardy EUR. Na straně výdajů opatření zahrnují administrativní úspory, snížení dotací a strukturální reformy, které by v roce 2025 dosahovaly částky 5,0 miliardy EUR a v roce 2026 dalších 1,7 miliardy EUR. Spolková vláda rovněž plánuje v roce 2025 investovat 0,6 miliardy EUR a další 1,0 miliardy EUR v roce 2026 v zájmu podpory hospodářství a řešení problémů v oblastech, jako je zaměstnanost, zdravotní péče, udržitelnost, vzdělávání a integrace. Rozpočet, který vnitrostátní parlament přijal dne 18. června 2025, navíc upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na roky 2025 a 2026 10 . Specifikace politických opatření, která mají být poté přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech.
Soubor reformních a investičních závazků v plánu, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce
(27)V plánu se Rakousko zavazuje k souboru čtrnácti reforem a investic, jejichž cílem je zlepšit potenciální růst a udržitelnost veřejných financí, aby bylo možné podpořit prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let.
Tento soubor reforem a investic se skládá z jednoho závazku z plánu pro oživení a odolnost (RRP) s dalšími specifikacemi, jakož i z několika nových reforem a investic. To zahrnuje následující opatření (viz také příloha II):
-Reforma a investice do vzdělávání: Prvním krokem opatření je závazek v rámci plánu pro oživení a odolnost spojený se složkou 3 (oživení založené na znalostech), který zahrnuje vstup právních předpisů o stanovení kritérií pro specifikaci socioekonomické výchozí situace škol v platnost. Ve druhém kroku bude „bonus za příležitost“ indexovaný podle sociálních hledisek poskytovat cílenou podporu jednotlivým školám. Na základě kritérií stanovených v rámci prvního kroku budou na úrovni škol poskytnuty další finanční prostředky, které budou průběžně monitorovány. Očekává se, že klíčové kroky budou provedeny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2028, a to v návaznosti na provedení opatření plánu pro oživení a odolnost ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 a přidělení finančních prostředků ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026.
-Reforma systému zdravotní péče: Cílem reformy je přispět k udržitelnému systému zdravotní péče zvýšením sazby pojistného na zdravotní pojištění pro důchodce z 5,1 % na 6 %. Očekává se, že zákon bude proveden do třetího čtvrtletí roku 2025.
-Reformy důchodového systému: Cílem reforem je zvýšit skutečný věk odchodu do důchodu a přispět k udržitelnosti důchodového systému: i) reforma prvního zvýšení důchodu („Aliquotierung“) zjednodušuje výpočet prvního zvýšení důchodu na 50 % valorizace bez ohledu na měsíc odchodu do důchodu v předchozím roce a očekává se, že bude provedena do prvního čtvrtletí roku 2026, a ii) reforma předčasného odchodu do důchodu („koridorový důchod“) zpřísňuje podmínky nároku na důchod zvýšením minimálního věku pro odchod do důchodu a požadovaných let pojištění a očekává se, že bude plně provedena do prvního čtvrtletí roku 2029.
-Reforma a investice do kvalitní péče o děti: Opatření zavádí druhý povinný rok předškolní docházky a rozšiřuje stávající systém investiční podpory obcí tak, aby zahrnoval zařízení péče o děti. Očekává se, že opatření bude provedeno do třetího čtvrtletí roku 2027.
-Reformy a investice na trhu práce: Cílem opatření je posílit trh práce prostřednictvím i) vytvoření režimu navazujícího na volno na vzdělávání nebo odbornou přípravu, jehož cílem je poskytnout příležitosti k celoživotnímu vzdělávání zejména osobám s nízkou kvalifikací; tato navrhovaná reforma nahrazuje dřívější verzi volna na vzdělávání nebo odbornou přípravu, která byla zrušena v březnu 2025, a očekává se, že bude provedena do druhého čtvrtletí roku 2026, ii) reformy a digitalizace „červeno-bílo-červené karty“, která upravuje přístup státních příslušníků třetích zemí na trh práce, jež by měly být provedeny do prvního čtvrtletí roku 2028, a iii) reformy pravidel pro dodatečný příjem v systému dávek v nezaměstnanosti, která má motivovat k rychlejšímu přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnání na plný úvazek a která by měla být provedena do prvního čtvrtletí roku 2026.
-Reformy daňového systému: Cílem těchto opatření je zlepšit rozložení daňové zátěže prostřednictvím i) zvýšení daně z loterií, ii) zvýšení koncesionářské daně a daně z hazardních her u elektronických loterií, iii) harmonizace zdanění obchodů s podíly v rámci daně z převodu nemovitostí, iv) zavedení přirážky za změnu územního plánu při prodeji pozemků a v) zvýšení zdanění nadací. Očekává se, že opatření budou provedena do prvního čtvrtletí roku 2026.
-Reforma výzkumu a vývoje: Reforma umožní za určitých okolností vykazovat v rozvaze podniku nehmotný majetek vytvořený vlastní činností, čímž se zlepší přístup inovativních podniků, zejména začínajících, k financování. Očekává se, že opatření bude provedeno do prvního čtvrtletí roku 2029.
(28)V souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263 je každá reforma a investice, jež je podkladem pro prodloužení období korekce, dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná.
(29)Závazky v plánu pro oživení a odolnost, které jsou podkladem pro prodloužení, zahrnují podstatné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Rakousko zavazuje pokračovat v reformním úsilí během období, na něž se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a zachovat úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných během období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz tabulka 5 níže). Tyto závazky budou sledovány po celou dobu provádění plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost tudíž lze zohlednit pro účely prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.
(30)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, udržitelným způsobem zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky Rakouska, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263. Plán obsahuje kvantitativní odhady, podle nichž reformy zvýší potenciální HDP ve střednědobém horizontu o 0,8 %. Důchodové reformy zvýší skutečný věk odchodu do důchodu a plán odhaduje, že by mohly udržet déle jako pracovní sílu 11 000 osob. Očekává se, že reformy a investice na trhu práce zvýší míru ekonomické aktivity a posílí pracovní sílu. Odhaduje se, že reforma „červeno-bílo-červené karty“ povede k nárůstu počtu pracovních sil o dalších 10 000 osob. Cílem reformy pravidel pro dodatečný příjem v systému dávek v nezaměstnanosti je vytvořit lepší pobídky k nástupu do zaměstnání. Očekává se, že to bude mít přímý vliv na potenciální HDP již v horizontu plánu. Kromě toho se očekává, že opatření zaměřená na odborné vzdělávání budou přínosná pro produktivitu práce. Opatření na podporu výdajů na výzkum a vývoj by mělo podle očekávání podpořit ve střednědobém horizontu celkovou produktivitu faktorů. Očekává se, že reformy a investice do vzdělávání a péče o děti budou mít v krátkodobém horizontu pozitivní vliv na zlepšení účasti rodičů, a zejména matek, na trhu práce. Z dlouhodobého hlediska bude navíc lepší vzdělání dětí přínosem pro společnost i ekonomiku. Cílem reforem v oblasti daní a zdravotnictví je zlepšit fiskální udržitelnost. Předpoklady týkající se očekávaného dopadu reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, na růst se zdají být obezřetné a důvěryhodné.
(31)Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Vláda očekává, že celkový přímý fiskální dopad souboru reforem a investic dosáhne 0,4 % HDP v roce 2029. Hlavní přímý fiskální dopad by mělo mít podle očekávání provádění opatření týkajících se sociálního zabezpečení, která přispívají rovněž k řešení rizik fiskální udržitelnosti, jež Evropská komise uvedla ve své zprávě o Rakousku pro rok 2025. Vláda očekává, že zvýšením příspěvků na sociální zabezpečení pro důchodce bude dosaženo přímého fiskálního dopadu ve výši 0,1 % HDP, zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu ve výši 0,2 % HDP a omezením valorizace důchodů na 50 % v prvním roce po odchodu do důchodu ve výši méně než 0,1 % HDP. Kromě toho se očekává, že zavedení nové formy volna na vzdělávání nebo odbornou přípravu a reforma pravidel pro dodatečný příjem v systému dávek v nezaměstnanosti povedou do roku 2029 k přímému fiskálnímu dopadu ve výši méně než 0,1 % HDP, a to prostřednictvím úspor na sociálních dávkách a vyšších daňových příjmů v důsledku lepší zaměstnanosti. Opatření v oblasti daní by měla pomoci odstranit právní mezery a do roku 2029 povedou k přímému fiskálnímu dopadu ve výši 0,1 % HDP. Další opatření v oblasti péče o děti a vzdělávání mají podpořit nabídku pracovních sil a zlepšit výsledky vzdělávání. Tato opatření jsou rovněž součástí balíčku fiskální konsolidace, který v současné době přijímá Rakousko, jak bylo uvedeno výše v rámci představování fiskální strategie.
(32)Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, řeší společné priority EU, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Několik opatření by mělo přispět k sociální a ekonomické odolnosti v souladu se zásadami Evropského pilíře sociálních práv. Očekává se, že reforma příspěvků na zdravotní pojištění zlepší odolnost a udržitelnost systému zdravotní péče a důchodová reforma zvýší skutečný věk odchodu do důchodu, což přinese prospěch nabídce pracovních sil a dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. Reformy v oblasti kvalitní péče o děti a trhu práce by měly přispět ke zvýšení zaměstnanosti. Daňové reformy by měly podle očekávání zlepšit rozložení daňové zátěže. Kromě toho se očekává, že reforma v oblasti výzkumu a vývoje přispěje ke všem společným prioritám EU, včetně spravedlivé ekologické a digitální transformace, energetické bezpečnosti a obranných schopností, tím, že podpoří schopnost firem získávat finanční prostředky na výzkum a vývoj a rozšiřovat své aktivity.
(33)Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, reaguje na příslušná 11 doporučení pro danou zemi vydaná v rámci evropského semestru, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Soubor reforem a investic, která jsou podkladem pro prodloužení, se týká zejména:
-aktivních politik na trhu práce, pobídek v oblasti práce a účasti na trhu práce a dovedností (doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2019, 2020, 2022, 2023, 2024 a opakovaně v roce 2025) prostřednictvím rozšíření povinného předškolního vzdělávání a péče, reformy volna na vzdělávání nebo odbornou přípravu a „červeno-bílo-červené karty“, která poskytne přístup na trh práce státním příslušníkům třetích zemí,
-zlepšení daňového mixu (doporučení pro danou zemi vydané v roce 2025) mimo jiné zvýšením daní z hazardních her,
-vzdělávání (doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2019, 2020 a 2025) prostřednictvím rozšíření opatření plánu pro oživení a odolnost, pokud jde o posilování kapacity škol s cílem řešit problémy na základě sociálních ukazatelů, aby se zlepšily rovné příležitosti,
-opatření v oblasti péče o děti, která mají podpořit účast žen na trhu práce a přispět k řešení negativních demografických trendů v souladu s doporučeními pro danou zemi z roku 2025 týkajícími se zaměstnanosti a sociální politiky.
(34)Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných v průměru během období, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.
Tabulka 5: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v plánu (v % HDP)
|
Průměrná úroveň za období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (2021 až 2026)( 12 ) |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
Průměr za dobu platnosti plánu |
|
3,8 |
3,9 |
4,1 |
4,1 |
4,0 |
3,9 |
4,0 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska.
(35)V neposlední řadě lze mít za to, že soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení, je v souladu se závazky obsaženými v plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263. Počítá se s tím, že reformy týkající se důchodů budou doplněny do rakouského plánu pro oživení a odolnost v rámci revize po předložení plánu.
(36)Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, na základě tohoto posouzení celkově splňuje kritéria uvedená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho může být období korekce prodlouženo ze čtyř na sedm let, jak je uvedeno v plánu.
Další reformy a investiční záměry v plánu reagující na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a zaměřené na společné priority Unie
(37)Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, plán popisuje politické záměry týkající se dalších reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje 53 reforem a investic, z nichž osm je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a šest z fondů politiky soudržnosti. Reformy a investice v plánu vychází ze stávajícího strategického dokumentu vlády 13 .
(38)Pokud jde o společnou prioritu spravedlivé ekologické a digitální transformace, včetně cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, plán zahrnuje investice do udržitelné dopravy a zelené infrastruktury pro mobilitu (částečně zahrnuté v plánu pro oživení a odolnost), jejichž cílem je snížit emise zejména v odvětví dopravy. Očekává se, že tato opatření budou reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2025 v oblasti dopravy. Plán dále obsahuje opatření zaměřená na zlepšení digitálních dovedností, zvýšení využívání digitálních řešení ve zdravotnictví a další zavádění širokopásmového připojení (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). Očekává se, že tato opatření budou reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2025 v oblasti investiční politiky týkající se digitální transformace.
(39)Pokud jde o společnou prioritu v oblasti sociální a hospodářské odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán zahrnuje řadu opatření ke zmírnění nedostatku kvalifikovaných pracovníků, která se zaměřují na různé skupiny osob, jako jsou uchazeči o zaměstnání, zaměstnanci, kteří využívají dalšího zvyšování kvalifikace, migrace kvalifikovaných pracovníků a starší pracovníci. Plán navíc obsahuje opatření v oblasti reforem a investic k posílení odvětví zdravotnictví (včetně posílení ambulantní péče) a opatření zaměřená na rozšíření předškolního vzdělávání a péče a posílení vzdělávacího systému o další zdroje, větší autonomii škol a psychologickou podporu (některá z těchto opatření jsou rovněž zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu posílení konkurenceschopnosti a produktivity rakouského hospodářství plán zahrnuje také vytvoření průmyslové strategie a závazky ke snížení byrokracie, zejména pro malé a střední podniky. Očekává se, že opatření budou reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2025, které se týkají aktivní politiky na trhu práce, pobídek v oblasti práce a účasti na trhu práce, zdravotní péče, vzdělávání a podnikatelského prostředí.
(40)Pokud jde o společnou prioritu v oblasti energetické bezpečnosti, plán zahrnuje investiční opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu (západorakouský plynovod).
(41)Pokud jde o společnou prioritu v oblasti obranných schopností, plán nezahrnuje další reformy nebo investice, ale poukazuje na potřeby investovat pro budování obranných schopností.
(42)Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Rakouska. Stručně uvádí, že reformy a investice v něm obsažené reagují na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru a řeší společné priority Unie a navazují na opatření přijatá v rámci plánu pro oživení a odolnost.
(43)Plán podává přehled potřeb Rakouska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. V souvislosti se spravedlivou ekologickou a digitální transformací plán zdůrazňuje potřebu investic do obnovitelných zdrojů energie, klimatických technologií, digitální infrastruktury a udržitelné mobility při současné podpoře biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství a inovací v oblasti umělé inteligence. Plán dále obsahuje závazek vytvořit transformační fond na podporu transformace hospodářství, průmyslu a zemědělství, jehož cílem je zřídit jednotné kontaktní místo pro veškerou podporu týkající se transformace. V souvislosti se sociální a hospodářskou odolností plán zdůrazňuje potřebu investic do trhu práce, vzdělávání, zdravotní a dlouhodobé péče a dostupného bydlení a zároveň rovněž podporuje malé a střední podniky, výzkum a inovace s cílem zvýšit produktivitu a hospodářskou stabilitu. Kromě toho bude zřízen fond fondů, který bude mobilizovat národní a mezinárodní rizikový kapitál s cílem usnadnit rakouským společnostem přístup k růstovému kapitálu. V souvislosti s energetickou bezpečností plán zdůrazňuje potřebu rozšířit energetickou infrastrukturu a snížit závislost na ruském plynu, zejména prostřednictvím projektů plynovodů a elektrifikace, aby byly zajištěny dlouhodobé, konkurenceschopné a bezpečné dodávky energie. V souvislosti s budováním obranných schopností plán zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v provádění dlouhodobého plánu rozvoje rakouských ozbrojených sil a zajistit modernizaci a budování armády v rámci fiskálních omezení.
Závěr posouzení Komise
(44)Celkově Komise zastává názor, že plán Rakouska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR
(45)V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Rakousku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let,
TÍMTO DOPORUČUJE RAKOUSKU:
1)Zajistit, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení.
2)Provést ve stanovených lhůtách soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let, jak je stanoveno v příloze II tohoto doporučení.
Rada dále vybízí Rakousko, aby zajistilo realizaci dalších reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešících společné priority Unie.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
RAKOUSKO
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2029 |
|
|
Tempo růstu (v %) |
roční |
2,6 |
2,2 |
2,2 |
2,0 |
2,3 |
|
kumulativní (*) |
2,6 |
4,8 |
7,2 |
9,4 |
11,9 |
|
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2024. Kumulativní tempo růstu se používá při ročním monitorování souladu ex-post na kontrolním účtu. |
||||||
PŘÍLOHA II
Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let
|
Reforma/investice |
Hlavní cíl |
Popis a harmonogram klíčových kroků |
Ukazatel(e) pro monitorování |
|
Vzdělávání
(opatření plánu pro oživení a odolnost 91a a doplnění opatření plánu pro oživení a odolnost) |
Zlepšení přístupu ke vzdělání prostřednictvím rozšířené podpory škol diferencované podle sociálních ukazatelů |
Krok 1: Splnění milníku 91a v rámci plánu pro oživení a odolnost do 4. čtvrtletí roku 2025
Krok 2: Přidělení finančních prostředků do
Krok 3: První monitorovací zpráva ministerstva školství o zavedení bonusu za příležitost (školní rok 2026/27) do 4. čtvrtletí roku 2028 |
Krok 1: Uspokojivé splnění milníků 91a plánu pro oživení a odolnost Krok 2: Financování bonusu za příležitost ze spolkových zdrojů zahrnuté v rozpočtu na rok 2026 Krok 3: Monitorovací zpráva o provádění bonusu za příležitost . |
|
Zdravotní pojištění (nové opatření) |
Zvýšení příspěvku na zdravotní pojištění pro důchodce z 5,1 % na 6 % |
Provedení zákona do
|
Vstup zákona o zvýšení odvodů na zdravotní pojištění důchodců v platnost |
|
První zvýšení důchodů („Aliquotierung“) (nové opatření) |
Omezit první zvýšení důchodu na 50 % obecné valorizace důchodu v prvním roce po odchodu do důchodu |
Provedení zákona do
|
První zvýšení důchodu o 50 % obecné valorizace uplatněné v lednu 2026 v případě osob, které odešly do důchodu v roce 2025 |
|
Zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu
(nové opatření) |
Zvýšit věk pro odchod do předčasného důchodu z 62 na 63 let; zvýšení požadovaného počtu měsíců pojištění ze 480 na 504 |
Krok 1: Přijetí zákona do
Krok 2: Provedení zákona. Zákonný věk pro odchod do předčasného důchodu („koridorový důchod“) do 2. čtvrtletí roku 2027 činí 63 let. Krok 3: Provedení zákona. Požadované doby pojištění pro předčasný odchod do důchodu do 1. čtvrtletí roku 2029 činí 504 měsíců. |
Krok 1: Přijetí zákona parlamentem Krok 2: Zákonný věk pro vstup do „koridorového důchodu“ je 63 let. Krok 3: Požadovaná doba pojištění pro vstup do „koridorového důchodu“ je 504 měsíců. |
|
Předškolní vzdělávání a péče (nové opatření) |
Zavedení druhého povinného roku docházky do mateřské školy |
Krok 1: Přidělení dodatečných finančních prostředků pro spolkové země ze spolkového rozpočtu do 1. čtvrtletí roku 2026
Krok 2: Zavedení druhého roku docházky do mateřské školy ve všech spolkových zemích do
|
Krok 1: Rozpočtové opatření pro financování ze spolkových zdrojů Krok 2: Druhý rok docházky do mateřské školy zaveden ve všech spolkových zemích prostřednictvím dohody na základě článku 15a mezi spolkovou vládou a spolkovými zeměmi |
|
Trh práce – volno na vzdělávání nebo odbornou přípravu (nové opatření) |
Nová úprava volna na vzdělávání nebo odbornou přípravu na podporu odborné přípravy týkající se konkrétního podniku se zaměřením na pracovníky s nízkou kvalifikací s využitím veřejného financování |
Krok 1: Přijetí zákona do
Krok 2: Provedení zákona do 2. čtvrtletí roku 2026 |
Krok 1: Přijetí zákona parlamentem Krok 2: Vstup volna na vzdělávání nebo odbornou přípravu v platnost |
|
Trh práce – přístup pro státní příslušníky třetích zemí
(nové opatření) |
Reforma a digitalizace „červeno-bílo-červené karty“, která umožňuje přístup na trh práce státním příslušníkům třetích zemí (např. zrychlený přístup pro výzkumné pracovníky po získání doktorátu a pečovatele) |
Provedení zákona o reformě kritérií, na nichž je založena „červeno-bílo-červená karta“, a digitalizace „červeno-bílo-červené karty“ do
|
Vstup nových kritérií v platnost a digitalizace „červeno-bílo-červené karty“ |
|
Reforma dávek v nezaměstnanosti (nové opatření) |
Zrušení možnosti přivýdělku při pobírání podpory v nezaměstnanosti (s výjimkami); cílem je motivovat k rychlejšímu přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnání na plný úvazek. |
Provedení zákona do
|
Vstup zrušení možnosti přivýdělku při pobírání podpory v nezaměstnanosti v platnost (s výjimkami) |
|
Loterijní daň (nové opatření) |
Zvýšení daně z hazardních her u loterií z 16 % na 17,5 % |
Provedení zákona (doprovodný zákon k rozpočtu) do 1. čtvrtletí roku 2026 |
Vstup zákona o zvýšení daně z loterií v platnost |
|
Koncesní poplatek a loterijní daň pro elektronické loterie (nové opatření) |
Zvýšení koncesního poplatku a daně z hazardních her u elektronických loterií ze 40 % na 45 % |
Provedení zákona (doprovodný zákon k rozpočtu) do 1. čtvrtletí roku 2026 |
Vstup zákona o zvýšení koncesních poplatků a daně z hazardních her z elektronických loterií v platnost |
|
Obchody s podíly v rámci zdanění nemovitostí (nové opatření) |
Ukončit možnost obcházení daně z převodu nemovitostí prostřednictvím „obchodů s podíly“; pokud se převádí 75 % nebo více podílů ve společnosti vlastnící nemovitost, vzniká povinnost platit daň z převodu nemovitostí |
Provedení zákona (doprovodný zákon k rozpočtu) do 1. čtvrtletí roku 2026 |
Vstup zákona o zdanitelném plnění při změnách podílníků a spojení podílů pro účely nemovitostí |
|
Zisky ze změn územního povolení v rámci zdanění nemovitostí (nové opatření) |
Zavedení přirážky za změnu územního povolení ve výši 30 % v případě zisků z překvalifikování pozemků v okamžiku prodeje prostřednictvím daně z kapitálových výnosů |
Provedení zákona (doprovodný zákon k rozpočtu) do 1. čtvrtletí roku 2026 |
Vstup zákona, kterým se zavádí přirážka k dani z převodu nemovitostí, v platnost |
|
Daň z nadačních darů (nové opatření) |
Zvýšení sazby daně z darů nadacím z 2,5 % na 3,5 % |
Provedení zákona (doprovodný zákon k rozpočtu) do 1. čtvrtletí roku 2026 |
Vstup zákona o zvýšení sazby daně z darů nadacím v platnost |
|
Výzkum a vývoj - kapitalizace interních nákladů na výzkum a vývoj (nové opatření) |
Umožnit za určitých okolností vykázání nehmotných aktiv vytvořených vlastní činností v rozvaze |
Krok 1: Přijetí zákona do
Krok 2: Provedení zákona do 1. čtvrtletí roku 2029 |
Krok 1: Přijetí zákona parlamentem Krok 2: Zákon se vztahuje na účetní období začínající 1. ledna 2028 nebo později. Příslušná roční účetní závěrka bude zveřejněna v následujícím roce |
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně