EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.6.2025

COM(2025) 336 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Vize evropské kosmické ekonomiky

VIZE EVROPSKÉ KOSMICKÉ EKONOMIKY

1.ÚVOD

Kosmická ekonomika zahrnuje všechny ekonomické aktivity na Zemi i ve vesmíru, které využívají kosmické technologie, služby a infrastrukturu. Patří sem i navrhování a výroba kosmické infrastruktury, operace a služby v kosmu, přístup do kosmu, průzkum a využívání zdrojů a aplikace a služby využívající data z kosmických systémů v jiných odvětvích ekonomiky.

Globální kosmická ekonomika se rychle vyvíjí, přičemž její hybnou sílu tvoří mezinárodní konkurence, technologické inovace a geopolitické napětí. Její ekonomická hodnota by měla dle odhadu do roku 2035 dosáhnout 1,8 bilionu USD 1 . V roce 2024 činily veřejné investice do vesmíru v celosvětovém měřítku 122 miliard EUR, přičemž v Evropě se jednalo o 12,6 miliardy EUR, tj. 10 %. Celosvětové soukromé investice do vesmíru dosáhly 7 miliard EUR, přičemž v Evropě činily celkem 1,5 miliardy EUR, tj. 22 %. Z hlediska tržní hodnoty činil podíl Evropy na celosvětovém předcházejícím volném trhu 33 %, zatímco na navazujícím trhu činil 19 % 2 .

Ve sdělení „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ 3 Evropská komise uznává, že je důležité odstranit rozdíly v oblasti inovací podporou nových odvětví, jako je například kosmos. V závěrech Rady z května 2024 o přínosu kosmického prostoru ke konkurenceschopnosti Evropy 4 se zdůrazňuje, že konkurenceschopnější evropské kosmické odvětví může přispět k řešení hospodářských a společenských výzev Unie a posílit její úlohu na celosvětové úrovni. EU by proto měla svým členským státům, podnikům a občanům umožnit využívat výhod globální kosmické ekonomiky tím, že bude pokračovat v investicích do kosmické a pozemní infrastruktury a v integraci služeb založených na kosmických technologiích do všech odvětví ekonomiky.

Přední kosmické velmoci, jako jsou Spojené státy a Čína, využívají vesmír k dosahování strategických cílů sloužících vojenským, ekonomickým, vědeckým a politickým zájmům a realizují ambiciózní kosmické programy na Měsíci a Marsu. To vyvolává vlnu investic a podněcuje inovace ve vesmíru v celé řadě oblastí od kosmické dopravy přes robotiku až po výrobu v kosmu a služby na oběžné dráze. Kromě výzkumných cílů se stále intenzivnější konkurence rozvíjí i na oběžné dráze Země, kde rostoucí počet zemí etablovaných i nově aktivních ve vesmíru vnáší do vesmíru inovativní technologie sloužící různým odvětvím na Zemi, například odvětví obrany, navigace, komunikace, zemědělství, bankovnictví a pojišťovnictví.

Evropa již dlouho zaujímá vedoucí postavení v oblasti družicových a kosmických technologií, a to navzdory mnohem nižší úrovni financování. Je proslulá svými vysoce kvalitními výrobky, odbornými znalostmi v oblasti kosmické vědy a techniky, jedinečnými talenty, průmyslem a kapacitami. EU vlastní infrastrukturu světové kvality pro určování polohy, navigaci a určování času, pozorování a bezpečnou konektivitu (kterou zajišťují systémy Galileo, EGNOS, Copernicus a IRIS2) a nadále do ní investuje.

V rámci strategie Global Gateway rozvíjí EU, její členské státy a soukromý sektor EU mezinárodní partnerství a investice do bezpečné konektivity, družicové navigace a pozorování Země, které odrážejí společné zájmy EU a jejích partnerů v oblasti bezpečnosti, prosperity a konkurenceschopnosti.

Vývoj opakovaně použitelných a těžkých nosných raket spolu s masovou výrobou tisíců družic seskupených do megakonstelací přináší revoluci v přístupu do vesmíru. Družice na nižší oběžné dráze Země mají obecně kratší životnost, a proto vyžadují častější výměnu.

Tyto potřeby zdůrazňují význam zavádění udržitelných technologií a služeb v kosmu pro zajištění dlouhodobé životaschopnosti kosmických operací. Obdobně zavádění cloud computingu, umělé inteligence a datové analytiky mění podobu datových aplikací a služeb a umožňuje efektivnější zpracování, interpretaci a poskytování družicových dat přizpůsobených specifickým potřebám jednotlivých odvětví.

Zatímco tento rychlý vývoj přetváří globální kosmickou ekonomiku, podíl EU na trhu v klíčových oblastech klesá 5 . Rostoucí celosvětová konkurence a měnící se dynamika trhu vyvíjejí na odvětví kosmického průmyslu v EU značný tlak. Evropa ztratila své vedoucí postavení na trhu komerčních raket a družicové komunikace. Evropskému kosmickému odvětví by navíc prospěla aktualizace pravidel pro správu a investice, jakož i a lepší koordinace veřejných výdajů v rámci skutečného jednotného trhu pro vesmír.

EU má nicméně všechny předpoklady k tomu, aby zaujala vedoucí postavení: výzkumné instituce světové úrovně, silné průmyslové kapacity a vzdělanou pracovní sílu. Lettova zpráva 6 , Draghiho zpráva 7 a Niinistöova zpráva 8 označily vesmír za klíčové odvětví pro budoucí růst, konkurenceschopnost, odolnost a připravenost. S prohlubující se závislostí na kosmických technologiích musí EU potvrdit své místo v tomto globálním kosmickém závodě. Ztráta této pozice v současném geopolitickém prostředí bude mít dalekosáhlé důsledky pro hospodářskou bezpečnost, strategickou autonomii a konkurenceschopnost Evropy. Komplexní přístup by pomohl maximalizovat dopad cílů EU v oblasti kosmické ekonomiky.

Cílem tohoto sdělení je proto poskytnout vizi, která umožní, aby EU do roku 2050 zaujala vedoucí postavení v globální kosmické ekonomice, a to s využitím kosmických technologií a služeb na Zemi i ve vesmíru k posílení konkurenceschopnosti, odolnosti, bezpečnosti a autonomie EU, přičemž bude vycházet také z Kosmické strategie Evropské unie pro bezpečnost a obranu 9 a ze Strategie unie připravenosti 10 , a zároveň urychlí hospodářský růst a bude vytvářet obchodní příležitosti a kvalitní pracovní místa.

To bude vyžadovat plné využití veřejných a soukromých investic na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Na základě stávajícího právního rámce EU je nezbytné uplatňovat inovativní a dynamické zadávání veřejných zakázek včetně ujednání s hlavními nájemci 11 , neboť kosmické infrastruktury a z nich plynoucí služby jsou silně závislé na předvídatelnosti investic ve spojení s flexibilitou.

Toto sdělení se zaměřuje na komplexní rozvoj evropské kosmické ekonomiky. Nejprve se zabývá vesmírem jako tržním odvětvím, zaměřuje se na jeho efektivní a silný růst a zdůrazňuje stavební prvky potřebné k posílení hospodářského růstu v Evropě. Následně se zabývá tematickými aspekty kosmické ekonomiky v různých oblastech vesmíru, počínaje aktivitami na Zemi a konče ekonomikou „v kosmu“, od aktivit na oběžné dráze až po aktivity mimo Zemi. Zdůrazňuje zejména význam kontinuity a rozvoje kosmické infrastruktury a služeb a uznává, že tyto kapitálové výdaje jsou nezbytnou podmínkou pro růst pracovních míst v celé evropské ekonomice.

2.TRŽNÍ ODVĚTVÍ UMOŽŇUJÍCÍ EVROPSKOU KONKURENCESCHOPNOST

Přestože EU disponuje kapacitami světové úrovně, dosud ještě nevyužívá v plném rozsahu potenciálu své kosmické ekonomiky. Potenciál tohoto odvětví pro další růst brzdí omezené financování investic a růstu, složité modely zadávání veřejných zakázek, potřeba lepší koordinace na úrovni EU, pomalé uvádění na trh a izolovaný přístup k vesmíru a k obraně.

Výdaje zahraničních vlád překračují výdaje EU. Investice EU se pohybují v rozmezí 15–20 % investic USA. V roce 2023 činily veřejné výdaje na vesmír v Evropě 15 miliard USD, zatímco v USA činily 73 miliard USD 12 . Výdaje na vesmír pro civilní účely v roce 2023 představovaly přibližně 85 % celkových výdajů na vesmír v EU, což je v ostrém kontrastu s přístupem ostatních velkých kosmických velmocí 13 . Očekává se, že Čína v příštích několika letech předstihne Evropu a do roku 2030 dosáhne přibližně 20 miliard USD. To opět mění dynamiku trhu a širší distribuci zakázek směrem ke komerčním subjektům (startupy, scaleupy, malé a střední podniky, podniky se střední kapitalizací včetně menších podniků tohoto druhu, tradiční podniky).

EU musí dosahovat rychlejšího pokroku ve strategických oblastech, jako je přístup do vesmíru, družicová komunikace, pozorování Země, určování polohy, navigace a určování času, bezpečnost ve vesmíru, umělá inteligence, kvantové technologie, synergie s obranou a operace a služby v kosmu. Ostatní země, které jsou aktivní ve vesmíru, v těchto oblastech rychle postupují nebo již mají k dispozici osvědčené technologie.

EU by se měla spoléhat na své kosmické odvětví (výroba a služby), aby zajistila kontinuitu a rozvoj svých kapacit. Měla by také maximalizovat ekonomickou hodnotu kosmických služeb v jiných odvětvích trhu tím, že bude nabízet řešení více uzpůsobená na míru a bude řešit technologické výzvy, aby vyhověla potřebám uživatelů. Očekává se proto, že ostatní odvětví trhu, která využívají kosmické služby, budou při modernizaci svých infrastruktur nebo uživatelských terminálů plánovat interoperabilitu a normy na základě řešení pocházejících ze systémů EU.

EU to bude podporovat na základě širšího pojetí vesmíru jako tržního odvětví a v souladu s přístupem Kompasu konkurenceschopnosti na základě šesti stavebních prvků:

I.vytvořit jednotný trh EU pro vesmír, který by doplnil akt EU o kosmu 14 jako celkový základ a umožnil společnostem bezproblémově a efektivněji působit v přeshraničním měřítku;

II.urychlit výzkum a inovace v oblasti vesmíru prostřednictvím rozvoje inovativních technologií a posílení globální konkurenceschopnosti;

III.posílit průmyslovou připravenost a technologickou nezávislost posílením průmyslové základny EU, zajištěním technologické suverenity a snížením závislosti na vnějších dodavatelských řetězcích;

IV.povzbuzovat komercializaci vesmíru v rámci EU a podporovat ji prostřednictvím flexibilního zadávání veřejných zakázek, smluv s hlavními odběrateli a zvýšených investic s cílem podpořit dynamičtější kosmickou ekonomiku EU;

V.zachovat si jako prioritu silnou mezinárodní spolupráci s cílem zajistit propojený kosmický ekosystém připravený na budoucnost;

VI.posílit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu v souladu s Unií dovedností 15 a zároveň využít digitalizaci a automatizaci ke zvýšení produktivity a efektivity.

Základní prvek I: Jednotný trh pro vesmír

Jednotný vesmírný trh EU bude posílen aktem EU o kosmu, který zjednoduší regulační rámec a poskytne podnikům jasnou představu o jejich působení na jednotném trhu EU. To podnítí růst v oblasti bezpečnosti, odolnosti a udržitelnosti vesmíru, což následně podpoří kosmickou ekonomiku. Kosmické odvětví EU se v současné době potýká se složitým a roztříštěným regulačním prostředím, kdy je v jednotlivých členských státech EU potřeba řešit celou řadu různých vnitrostátních požadavků. Akt EU o kosmu naváže na horizontální opatření k odstranění překážek obsažená v nedávné strategii pro jednotný trh a zavede společný soubor pravidel, sníží administrativní zátěž a usnadní přeshraniční operace. To umožní kosmickým provozovatelům inovovat a účinněji konkurovat jak na jednotném trhu, tak na exportních trzích.

Vzhledem ke strategickému významu rozšiřování EU ve vyvíjející se geopolitické situaci by EU měla aktivně podporovat postupnou integraci kandidátských zemí do příslušných politik EU. Jejich sladění s digitálními, průmyslovými a bezpečnostními normami EU z nich činí cenné partnery při rozšiřování tržního dosahu a inovační základny EU. Umožnění jejich účasti v programech EU a posílení spolupráce v oblasti normalizace a zadávání veřejných zakázek posílí interoperabilitu a regionální odolnost a zároveň zvýší konkurenceschopnost a bezpečnost EU zajištěním toho, že se evropský kosmický ekosystém rozšíří a více se integruje.

Kritický a omezený zdroj pro vesmír představuje spektrum. Pro provoz družic v různých regionech včetně území EU i mimo ně je nezbytný přístup k dostatečnému spektru. Jednotný vesmírný trh EU bude podpořen připravovaným aktem o digitálních sítích, který by měl zajistit společné požadavky pro přístup na jednotný trh EU.

K dalšímu posílení globálního vlivu EU je nezbytné aktivní zapojení do přednormalizačních a normalizačních činností a jejich monitorování, zejména na mezinárodní úrovni (Mezinárodní organizace pro normalizaci / Mezinárodní elektrotechnická komise) a na globální úrovni (soukromá konsorcia, jako je například 3GPP 16 ). Velké ekonomiky mimo EU (zejména USA a Čína) si již dlouho uvědomují vnitřní souvislost mezi technickou normalizací na jedné straně a svým hospodářským rozvojem a geopolitickými ambicemi 17 na straně druhé.

Tento přístup zaujala i EU prostřednictvím obnovené strategie pro normalizaci 18 , jejíž revize byla oznámena ve strategii pro jednotný trh. Zapojení výzkumných organizací a posílení vazby mezi výzkumem, inovacemi a normalizací bude pro kosmické odvětví EU přínosem 19 . Podstata práce v této oblasti by se měla zaměřit na zjednodušení požadavků a normalizaci: začlenění normalizace, interoperability, předpisů a bezpečnostních protokolů, které podnikům při jejich provozu zajišťují jasnost, právní jistotu a předvídatelnost.

Aktivní úloha EU při stanovování norem (v koordinaci s členskými státy EU a jejich národními normalizačními orgány) pomáhá prosazovat normy EU na celém světě, čímž podporuje zájmy a hodnoty EU a tím i konkurenceschopnost EU na celosvětové úrovni.

V souvislosti se závazkem EU k zajištění udržitelné a odolné výroby v Evropě, který je stanoven v Dohodě o čistém průmyslu 20 , bude ústředním bodem tohoto dlouhodobého přístupu udržitelnost a opětovná použitelnost, které podporují oběhovou kosmickou ekonomiku a rozvoj ekologicky účinných systémů, jež snižují náklady, omezují dopad na životní prostředí a zvyšují produktivitu.

EU by měla zavést koordinovaný přístup k veřejným výdajům a sdružovat poptávku a investice, aby dosáhla úspor z rozsahu a posílila svou autonomii, bezpečnost a odolnost ve vesmíru. Jednotný trh EU pro vesmír by tak mohl účinně omezit roztříštěnost, podpořit kulturu inovací a zajistit, aby byla vyvíjena a uváděna na trh nejkonkurenceschopnější a nejmodernější řešení, což by v konečném důsledku přineslo velmi konkrétní výhody občanům a společnosti EU.

Komise bude spolupracovat s členskými státy na odborné úrovni a s účastníky trhu na straně nabídky a poptávky v oblasti kosmické infrastruktury a služeb ohledně toho, jak co nejlépe podpořit společné investice do kosmických technologií EU, omezit zdvojování projektů a výdajů a podpořit účinnější technologický vývoj, který přinese výhody všem občanům EU. To by mělo být doplněno výrazným zvýšením poptávky a počtu smluv s hlavními odběrateli (včetně malých a větších společností), což by podpořilo vývoj v předcházejících a následujících fázích hodnotového řetězce a zároveň by to zabránilo narušení hospodářské soutěže.

Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako jsou kosmická centra, která propojují kosmické, digitální a další odvětví, jakož i uživatele. Tato kosmická centra by se měla zaměřit na podporu podnikání a dovedností a současně usilovat o synergie s centry digitálních inovací. EU by v zájmu podpory poptávky veřejnosti a inovací ve veřejném sektoru měla podporovat využívání údajů, informací a služeb z kosmických systémů EU na podporu vývoje řešení na míru ze strany průmyslu a malých a středních podniků na regionální a místní úrovni prostřednictvím inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím,

Rámeček s opatřeními 1

Komise bude na základě stávajících evropských a vnitrostátních normalizačních procesů podporovat vypracování technických specifikací týkajících se jednotlivých rozměrů kosmické ekonomiky a jejich přijetí příslušnými orgány jako norem EU.

V zájmu posílení kosmické ekonomiky Komise prostřednictvím aktu EU o kosmu: – zaúkoluje Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA) a dohodne s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) plán pro zajištění bezproblémových postupů na vnitřním trhu, – bude navrhovat podpůrná opatření s cílem pomoci kosmickým provozovatelům při dodržování pravidel EU, jakož i usnadňovat budování kapacit pro technologie, – bude podporovat vývoj a zavádění nových služeb řízení kosmického provozu v rámci EU a na exportních trzích, – bude usilovat o vzájemné uznávání a rovnocennost pravidel a technických posouzení se třetími zeměmi.

Základní prvek II: Urychlení výzkumu a inovací

Urychlení výzkumu a inovací má zásadní význam pro rozvoj nových kosmických technologií, služeb a aplikací, aby byla zajištěna konkurenceschopnost a autonomie EU v kosmickém odvětví. Rychlý vývoj v USA a Číně vedl k výrazným ztrátám podílu na trhu v klíčových oblastech, jako je kosmická doprava, telekomunikace a družicová cloudová řešení 21 . Rychlý pokrok světových kosmických velmocí v nově se objevujících oblastech, jako jsou služby na oběžné dráze a pokročilé využívání robotiky, umělá inteligence a kvantové technologie, by navíc mohl vést k tomu, že EU bude zaostávat.

EU by proto měla využít svůj rozsáhlý fond inovativních technologií ve svých členských státech a podporovat větší synergie mezi kosmickým průmyslem na jedné straně a obranným průmyslem a dalšími průmyslovými odvětvími na straně druhé. Je zapotřebí ambicióznějšího přístupu k výzkumu a inovacím, aby se inovace proměnily ve schopnosti nové generace a zvýšila se průmyslová konkurenceschopnost EU na světových komerčních trzích. Tento přístup by měl kombinovat cílené iniciativy působící „shora dolů“ s otevřenými nástroji působícími „zdola nahoru“ a využívat celou řadu nástrojů a modelů financování, jako jsou granty, investice, veřejné zakázky a ocenění. V souladu se zásadami práva hospodářské soutěže by měly být prozkoumány rovněž mechanismy partnerství se soukromými a veřejnými subjekty.

Hlavním cílem je zajistit autonomii příští generace vesmírných kapacit a služeb. To bude znamenat zaměření na stimulaci zavádění přelomových technologií na trh, mimo jiné kvantových technologií, umělé inteligence, strojového učení, blockchainu, 5G a 6G, internetu věcí, přímého přenosu do zařízení, operací a služeb v kosmu a kapacit pro vypouštění do vesmíru.

Pro usnadnění bezproblémové interakce a sdílení znalostí mezi různými zúčastněnými stranami v kosmickém odvětví EU je navíc nezbytné posílit rámec spolupráce včetně sdílení zdrojů. Tento rámec by měl podpořit užší spolupráci mezi veřejnými orgány, agenturami, průmyslem, akademickou obcí a výzkumnými institucemi a umožnit jim, aby spojily své odborné znalosti, zdroje a schopnosti 22 .

Rámeček s opatřeními 2

V souvislosti s příštím rámcovým programem EU pro výzkum a inovace Komise navrhne: – posílit podporu výzkumu a inovací v oblasti vesmíru ve všech jednotlivých částech, mimo jiné na základě aktualizovaného strategického programu výzkumu a inovací, – posílit specializované partnerství pro výzkum a inovace v oblasti vesmíru s cílem podpořit vývoj, zadávání zakázek a zavádění inovativních kosmických technologií v celém kosmickém hodnotovém řetězci.

Komise bude vycházet z plánů a aktualizovaného strategického programu výzkumu a inovací s cílem: – zahrnout synergie v oblasti výzkumu a inovací v odvětví vesmíru a obrany s cílem posílit bezpečnost a odolnost družicové a kosmické infrastruktury, systémů a služeb EU a snížit nadměrnou závislost na vesmírných kapacitách zemí mimo EU, – plánovat akce v oblasti výzkumu a inovací.

Základní prvek III: Připravenost průmyslu a technologická nezávislost

Z hlediska průmyslu je prosperující kosmická ekonomika EU závislá na udržitelné a silné průmyslové základně, jejímž hlavním cílem je zachovat, zajistit a dále posilovat evropskou kapacitu světové úrovně v oblasti navrhování, vývoje, vypouštění, provozu a využívání kosmických systémů, které EU potřebuje pro provádění svých veřejných politik, pro svou bezpečnost a pro svůj hospodářský růst. Je proto nezbytné, aby takováto průmyslová základna dosáhla kritické velikosti, díky níž bude schopna soutěžit s mezinárodními konkurenty, kteří mají k dispozici mnohem větší objem veřejných investic.

Z technologického hlediska musí EU zajistit odpovídající úroveň přístupu ke kritickým kosmickým technologiím, jako jsou elektrické, elektronické a elektromechanické komponenty, zařízení a systémy 23 .

To je předpokladem jak pro dynamické fungování tohoto odvětví, tak pro úspěšné provádění vesmírných misí EU, zejména těch, které mají bezpečnostní rozměr. Proto by EU měla přijmout opatření v rámci plánované preference EU při zadávání veřejných zakázek pro strategická odvětví a technologie 24 , aby zajistila svou strategickou autonomii a bezpečnost prostřednictvím konkurenceschopné technologické průmyslové základny založené na inovacích.

Zintenzivňující se geopolitická situace podtrhuje potřebu zvýšit odolnost kosmických hodnotových řetězců EU, které jsou zranitelné vůči řadě rizik včetně závislosti na jiných zemích mimo EU, pokud jde o kritické suroviny, pokročilé materiály, součásti a technologie zařízení. Observatoř pro kritické technologie působící při Evropské komisi a zřízená v roce 2021 tato rizika sleduje a po konzultaci s průmyslem EU a členskými státy EU a v koordinaci s nimi poskytuje technologické plány k řešení zjištěných nedostatků.

Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), realizovaná v rámci jedenácti různých programů Unie, poskytuje rámec pro nasměrování investic do kritických kosmických technologií a posiluje odolnost průmyslu a inovace. Evropské investice do této oblasti jsou však podstatně nižší, než kolik jich je odhadem zapotřebí ke snížení závislosti na kritických kosmických technologiích podle technologických plánů.

Členské státy by mohly využít dostupné finanční prostředky z Fondu soudržnosti a v rámci nástroje NextGenerationEU. Jak bylo navrženo v přezkumu politiky soudržnosti v polovině období 25 , řídící orgány by mohly využít příležitosti podpořené pobídkami a flexibilitou k přerozdělení finančních prostředků na investice kromě jiných priorit také do cílů STEP nebo do odolné obranné infrastruktury či kapacit nebo infrastruktury či kapacit dvojího užití. Pokud členské státy nemohou realizovat investice v rámci svých současných plánů pro oživení a odolnost, mohou zvážit mimo jiné možnosti uvedené ve sdělení Komise „NextGenerationEU – Cesta do roku 2026“ 26 tím, že budou poskytovat dobrovolné příspěvky na rozvoj složek Kosmického programu Unie nebo Programu Unie pro bezpečnou konektivitu ve prospěch dotčeného členského státu. Tyto programy jsou základem satelitních systémů EU, jako je Galileo (satelitní navigace), Copernicus (pozorování Země), GOVSATCOM nebo IRIS² (satelitní komunikace a konektivita). V rámci Nástroje pro oživení a odolnost mohou členské státy provádět dobrovolné příspěvky do těchto programů, pokud dohoda o příspěvku mezi Komisí a členským státem zaručuje, že příspěvek členského státu bude v rámci těchto programů použit ve prospěch dotčeného členského státu.

Od roku 2024 čelí EU hrozbě omezení přístupu nebo odezvy z jediného zdroje ze strany zemí mimo EU s geopolitickými riziky ve vztahu ke 47 kritickým kosmickým technologiím, které určila společná pracovní skupina Komise, Evropské kosmické agentury a Evropské obranné agentury, včetně elektrických, elektronických a elektromechanických komponentů, mikroelektroniky a pokročilých materiálů.

Obzvláštní pozornost je třeba věnovat určení bezpečných úrovní a omezení závislostí na tyto úrovně, zamezení závislosti na zemích, které nesmýšlejí podobně, a zajištění dostatečných dodávek kritických kosmických technologií.

Rámeček s opatřeními 3

Komise vypracuje dlouhodobý plán pro zajištění dodávek kritických kosmických technologií z více zdrojů: při tom bude vycházet ze seznamu opatření společné pracovní skupiny Komise, Komise, Evropské kosmické agentury a Evropské obranné agentury včetně podpory zdokonalování technologií v oblasti výzkumu a inovací, zavádění hodnotových řetězců s více zdroji a nezbytných úprav (např. modernizace).

Komise bude dále podporovat Observatoř EU pro kritické technologie v oblasti: – zajištění neustálého sledování a vývoje technologických trendů a dodavatelských řetězců, – identifikace závislostí a nedostatků, – aktualizace a sledování provádění technologických plánů.

Základní prvek IV: Podpora komercializace vesmíru

EU musí podporovat komercializaci svého kosmického průmyslu, protože jeho konkurenceschopnost stále více zaostává za světovými aktéry. Klíčová příležitost spočívá ve využití zásadní úlohy, kterou mohou hrát startupy, scaleupy, malé a střední podniky a podniky se střední kapitalizací včetně malých podniků se střední kapitalizací.

Tyto menší subjekty jsou často velmi dynamické, přinášejí na trh inovativní a konkurenceschopné produkty a zároveň snižují náklady. Jsou tak důležitým doplňkem větších, etablovaných kosmických společností a tím pomáhají posilovat celkový ekosystém. Kosmický ekosystém EU se tak může stát živějším a efektivnějším díky vhodným rámcovým podmínkám pro vytváření obchodních pobídek v oblasti navrhování, výroby a provozování kosmických infrastruktur a služeb. Výsledkem těchto obchodních pobídek musí být lepší spolupráce mezi etablovanými a novými aktéry, která bude v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU. Iniciativa EU pro podnikání v oblasti vesmíru CASSINI v letech 2021–2025 vytvořila takový rámec pro startupy prostřednictvím kombinace investičního kapitálu, zvyšování podnikatelských dovedností a reformy zadávání veřejných zakázek. Je však třeba navrhnout iniciativu CASSINI 2.0, která bude zajišťovat podporu podnikání na další úrovni.

Před rokem 2019 EU neměla žádné soukromé investiční fondy zaměřené na investice do vesmíru, ale díky iniciativě CASSINI a programu InvestEU vzniklo pět fondů rizikového kapitálu, které jsou plně zaměřeny na investice do vesmíru a přispěly kapitálem do dalších jedenácti fondů rizikového kapitálu se širokým investičním záběrem. Tyto fondy většinou investují v zárodečné fázi (seed) a ve fázi série A, v EU však chybí investoři schopní vést kola v rozsahu schopném růstu.

Pokud jde o financování rozšiřování vysoce rizikových a kapitálově náročných technologií, které vyžadují investice přesahující 100 milionů EUR, přetrvává zřetelný nedostatek financování. Také poptávka po financování startupů je i nadále vysoká. Přestože se fond Evropské rady pro inovace (ERI) stal během pouhých čtyř let jedním z hlavních evropských investorů v oblasti hlubokých technologií, poptávku vynikajících startupů po podpoře ERI nelze v současné době uspokojit. Od roku 2024 podpořil fond ERI téměř 50 projektů v kosmickém odvětví, které pokrývají všechny stupně technologické vyspělosti.

Navzdory silné talentové základně získávají startupy v EU osmkrát až desetkrát méně rizikového kapitálu než startupy v USA a v Číně. EU získává pouze 5 % celosvětového financování rizikového kapitálu (v porovnání s 52 % v USA a 40 % v Číně) 27 . Posílení podpory lepšího fungování kapitálového trhu ve fázích růstu má proto z hlediska konkurenceschopnosti kosmického průmyslu EU klíčový význam. To pomůže čelit trendu akvizic kosmických společností z EU americkými firmami.

Strategie EU pro startupy a scaleupy 28 , která byla přijata v květnu 2025, a širší iniciativa „Zvolte Evropu“ se zaměřují na pomoc inovátorům, zakladatelům a investorům tím, že zlepšují podmínky pro startupy a scaleupy, umožňují jim využívat nových geopolitických příležitostí a oslabují důvody pro přemístění mimo EU. Stanoví legislativní, politická a finanční podpůrná opatření s cílem řešit regulační a finanční překážky, jimž evropské startupy a scaleupy čelí jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, a reagovat na potřeby inovativních společností v průběhu jejich vývoje.

Veřejné orgány hrají důležitou roli při zadávání zakázek soukromým společnostem jako dodavatelům zboží a služeb. Zajištění toho, že zakázky budou zadávány různorodým poskytovatelům služeb včetně dobře etablovaných společností, startupů, scaleupů, malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací může EU pomoci k tomu, aby dosáhla svých cílů v oblasti vesmíru, snížila náklady, ale také zvýšila hodnotu, inovace a udržitelnost a zároveň zmírnila rizika a podpořila své priority.

Rámeček s opatřeními 4

Komise urychlí a rozšíří přístup k financování tím, že: – zajistí dostupnost soukromého investičního kapitálu prostřednictvím Nástroje pro zárodečné investice (CASSINI), Nástroje pro růstové investice a Nástroje pro dluhové/nedilutivní financování, a to provedením pilotního testu pro výběr fondů rizikového kapitálu s využitím stávající kapacity investičního nástroje CASSINI.

Komise bude provádět všechna související opatření v rámci strategie EU pro startupy a scaleupy včetně opatření souvisejících s Evropskou radou pro inovace, Evropským fondem pro scaleupy a s evropským inovačním aktem na podporu kosmického odvětví.

Komise přijme inovativní a podnikatelsky příznivé metody zadávání veřejných zakázek, aby podpořila větší konkurenci a umožnila, aby se na trhu rozšířily nákladově nejefektivnější a nejinovativnější výrobky. Aby to fungovalo, musí postupy zadávání veřejných zakázek zajistit rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty včetně nových účastníků, scaleupů, podniků se střední tržní kapitalizací, zejména malých podniků se střední tržní kapitalizací, a malých a středních podniků.

Komise bude stimulovat růst trhu tím, že podpoří veřejnou poptávku prostřednictvím strategického využívání elektronického zadávání veřejných zakázek, které umožní zadávat veřejné zakázky s menší averzí vůči riziku, a to kombinací přístupů Onboarding Schemes (Systémy přistoupení), Marketplace (Tržiště), Advance Purchase (Předběžné nákupy) a Anchor Customer Contracts (Smlouvy s hlavními odběrateli), které umožní rychlé rozšíření a získání důvěryhodnosti na trhu pro předcházející a navazující činnosti. Dva způsoby, jak toho dosáhnout, zahrnují vytvoření smluv s centrálním zadavatelem a dynamických nákupních systémů.

Komise bude stimulovat místní ekosystémy propojující kosmické, digitální a další odvětví s cílem podpořit kosmické inovace včetně inkubátorů, akcelerátorů a podpory podnikání a dovedností.

Základní prvek V: Podpora mezinárodní spolupráce a ekonomické diplomacie

Hlavní náplní mezinárodních činností je podpora, navazování a udržování spolupráce v oblasti vesmíru se zeměmi mimo EU a mezinárodními organizacemi, a to prostřednictvím i) pravidelných dvoustranných kontaktů (na technické úrovni a v rámci dialogu o vesmíru); ii) ujednání o spolupráci a mezinárodních dohod o účasti v systémech a programech EU se zeměmi, které mají strategický význam pro zájmy a priority EU.

Strategie Global Gateway nabízí možnost rozvíjet partnerství, politické dialogy a investice se zeměmi po celém světě. EU bude v rámci strategie Global Gateway usilovat o zvýšení investic EU v partnerských zemích včetně investic do družicové konektivity a kosmických služeb, které EU propojí s centry digitálního růstu a přispějí k její hospodářské bezpečnosti.

Přístup na trhy v partnerských zemích EU je prioritou jak z hlediska boje proti nepřátelskému zahraničnímu vlivu, tak z hlediska podpory růstu a prosperity v těchto regionech, přičemž obojí má klíčový význam pro zajištění bezpečnosti Evropy. Jak silná průmyslová základna, tak bezpečné dodavatelské řetězce a vhodná pravidla, která umožňují společnostem v EU úspěšně soutěžit s nerovnými nebo nekalými praktikami hospodářské soutěže, představují prvky, které podporují odolnost a autonomii EU.

Mezinárodní spolupráce tak může usnadnit a podpořit opatření, která jsou potřebná k podpoře konkurenceschopnosti kosmického odvětví EU. Funkční spolupráce v oblasti vesmíru také vytváří vedlejší účinek v podobě příležitosti rozšířit trvalé obchodní vztahy i do dalších hospodářských odvětví a vytvořit strategičtější úzké politické vazby týkající se globálních záležitostí.

Zásadním prvním krokem by bylo zmapování potřeb a možných nedostatků. Toto zmapování by na základě stávajícího acquis dohod a ujednání se třetími zeměmi pomohlo shromáždit zpravodajské informace zvyšující konkurenceschopnost podniků EU a jejich globální dosah. Zpravodajské informace o nadcházejících příležitostech k zadávání veřejných zakázek na podporu kosmického ekosystému EU by – v úzké spolupráci s delegacemi EU na strategických trzích – mohla shromažďovat platforma pro sdílení informací. To by prospělo společnostem z EU, které by si mohly zajistit nové zakázky, získat silnou pozici na mezinárodních trzích a podpořit růst a inovace. Tato platforma obdobně pomůže organizacím ze třetích zemí identifikovat investiční příležitosti v Evropě.

Rámeček s opatřeními 5

Komise prostřednictvím svých dvoustranných summitů a dialogů o vesmíru navrhne: – opatření spočívající v budování kapacit pro země nově aktivní ve vesmíru, do nichž se promítnou technické normy EU, – interoperabilitu svých systémů v celosvětovém měřítku.

Komise vytvoří za účasti delegací EU platformu pro příležitosti v oblasti zadávání veřejných zakázek v zemích mimo EU.

Základní prvek VI: Kvalifikovaná pracovní síla

Kvalifikovaná pracovní síla je průřezovým podpůrným mechanismem pěti základních prvků, základem prosperující kosmické ekonomiky a hnací silou inovací a pokroku v rychle se rozvíjející a technicky náročné oblasti. EU však čelí hrozbě odlivu mozků, protože mnoho talentovaných odborníků z EU v oblasti vesmíru nalézá lepší možnosti profesního rozvoje a stěhuje se do oblastí, jako je Severní Amerika, Blízký východ a Asie, což ohrožuje technologickou a hospodářskou bezpečnost EU.

Jak bylo oznámeno ve sdělení EU „Unie dovedností“ 29 , EU bude rozvíjet dovednosti a znalosti specifické pro dané odvětví a upřednostňovat vytváření, přilákání a udržení špičkových talentů tím, že nabídne atraktivní profesní dráhy a příležitosti k růstu v rámci EU a podpoří programy změny kvalifikace. Metodika poznatků o dovednostech specifických pro vesmír se bude opírat mimo jiné o probíhající partnerství Paktu pro dovednosti a plány pro odvětvovou spolupráci v rámci programu Erasmus a bude začleněna do nové Evropské observatoře poznatků o dovednostech.

Unie dovedností byla doprovázena zahájením Strategického plánu vzdělávání v oborech STEM, v němž jsou nastíněna různá opatření na podporu vzdělávání a odborné přípravy v oblasti STEM s cílem rozvíjet talenty v celé EU. Tento plán obsahuje ambiciózní cíle, které mají do roku 2030 posílit zápis do oborů STEM v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (OVP) a do vysokoškolského vzdělávání, přičemž obzvláštní důraz je kladen na to, aby se do těchto oborů zapojilo více dívek a žen.

Pokročilé dovednosti v oborech STEM mají zásadní význam pro kapacity v oblasti obrany, letectví a kosmonautiky. Růst počtu pracovníků v oborech STEM v EU však zaostává za poptávkou, zejména v klíčových odvětvích, jako je kybernetická bezpečnost, obrana, letectví a kosmonautika. Téměř čtyři z pěti malých a středních podniků v EU mají problém najít pracovníky s potřebnými dovednostmi (obzvláště se to týká startupů a scaleupů), zejména v oblasti průlomových technologií, jako je umělá inteligence, polovodiče a kvantová výpočetní technologie. Tento nedostatek má dopad i na kosmické odvětví, omezuje hospodářský růst a brzdí inovace.

Řešení této výzvy vyžaduje nejen iniciativy v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale také aktivní roli poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy (OVP), kteří mají klíčovou úlohu při podpoře aplikovaného výzkumu a vybavování pracovní síly praktickými dovednostmi. Klíčovým zaměřením tohoto plánu je navíc posílení spolupráce mezi vzděláváním, výzkumem a podniky s cílem zlepšit výuku oborů STEM a zvýšit povědomí o možnostech profesního uplatnění. Budováním užších vazeb mezi těmito odvětvími se tento plán snaží vytvořit synergie a usnadnit přenos znalostí, které mohou studenty inspirovat a připravit je na budoucí kariéru v oborech STEM.

Je nezbytné mít k dispozici odpovídající vysokoškolské vzdělávací programy a odbornou přípravu. To vyžaduje vzájemnou spolupráci všech příslušných aktérů. Pro práci mohou být prospěšná partnerství v rámci Paktu pro dovednosti, související plány pro odvětvovou spolupráci v rámci programu Erasmus a úspěšná Copernicus Academy. V oblasti kybernetiky by se mohly kosmické společnosti a akademická obec z EU připojit k průmyslové a akademické síti Akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Kromě toho je třeba podporovat iniciativy v oblasti rozmanitosti, rovnosti a začleňování a řešit rozdíly v oblasti rovnosti a talentů a genderové rozdíly 30 . Zásadní význam má rovněž řešení demografických výzev formou reakce na vyvíjející se potřeby kosmické ekonomiky. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi akademickou obcí, průmyslem a vzdělávacími a školicími institucemi, aby se zajistilo, že vzdělávací a školicí programy budou přizpůsobeny požadavkům tohoto odvětví. Jedním z příkladů současné prioritní oblasti z hlediska pracovní síly je potřeba odborníků na kybernetickou bezpečnost, aby se zvýšila bezpečnost družicových a kosmických systémů EU.

Vzhledem k rychlému vývoji kosmického odvětví se však tyto prioritní oblasti neustále vyvíjejí, aby držely krok s vývojem průmyslu. Střední školy, univerzity a poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy proto musí být připraveni rychle reagovat na potřeby průmyslu a poskytovat studentům specializované a průřezové dovednosti, které jsou nezbytným předpokladem úspěchu. Je třeba propojit širokou škálu zúčastněných stran v ekosystémech dovedností, jak se to děje již nyní například v rámci modelu center excelence odborného vzdělávání a přípravy a aliancí Evropských univerzit, pokud jde o pokročilé dovednosti.

Rámeček s opatřeními 6

Komise vypracuje metodiku specifickou pro kosmické odvětví s cílem: – podporovat poznatky Unie o dovednostech včetně příspěvku k Evropské observatoři poznatků o dovednostech, – podporovat klasifikaci dovedností EU v oblasti vesmíru včetně odpovídajícího pokrytí kosmického odvětví v rámci klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO).

Komise bude podporovat spolupráci mezi zúčastněnými stranami, akademickou obcí včetně aliancí Evropských univerzit, odborným vzděláváním a přípravou, poskytovateli odborné přípravy a podniky se zaměřením na rozvoj vzdělávacích programů v oblasti vesmíru, výměn, partnerství a stipendií.

Komise bude ve spolupráci s akademickou obcí, středisky odborného vzdělávání a přípravy a středními školami: – podporovat celoživotní vzdělávání, prohlubování dovedností a změny kvalifikace odborníků včetně pilotního projektu „Záruka k získání dovedností“ na podporu rekvalifikace pracovníků v odvětvích procházejících restrukturalizací nebo ohrožených nezaměstnaností, aby mohli dále rozvíjet svou kariéru v kosmickém odvětví, – pomáhat vybavit žáky středních škol, odborného vzdělávání a přípravy a terciárního vzdělávání dovednostmi v oborech STEM, které mají pro kosmické odvětví klíčový význam, prostřednictvím iniciativy zaměřené na úvodní kurzy pro technické talenty v oborech STEM.

Komise bude podporovat mobilitu výzkumných pracovníků v oblasti vesmíru prostřednictvím nástrojů EU, jako jsou například akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA), Erasmus+ a online platformy Europass a Euraxess, a také prostřednictvím výměnných programů pro výzkum vesmíru v členských státech.

Komise bude podporovat genderovou rovnost v oborech STEM tím, že přispěje ke Strategickému plánu vzdělávání v oborech STEM zavedením vzdělávacího modulu s kosmickou tematikou v rámci iniciativy Girls Go STEM a zahájením kampaně „Zpátky do školy“ v rámci programu STEM Futures, která má inspirovat dívky a zapojit je již od samého začátku školního roku.

3.PODPORA KOSMICKÝCH ŘEŠENÍ NA PODPORU EVROPSKÉ EKONOMIKY

Vzhledem k rychlému rozvoji globální kosmické ekonomiky je naprosto nezbytné podporovat odolné a konkurenceschopné prostředí pro kosmickou infrastrukturu a služby EU. To platí zejména s ohledem na současný 6% podíl EU na celosvětovém předcházejícím trhu a 19% podíl na celosvětovém navazujícím trhu 31 . Rozšiřování družicových a kosmických výrobních zařízení po celém světě podtrhuje rychlou komercializaci tohoto odvětví.

Souběžně s tímto růstem se vyvíjejí i družicové technologie včetně inovací, jako jsou například softwarově definované družice, přímá konektivita družice se zařízením, kvantová komunikace a palubní umělá inteligence a strojové učení. Tento vývoj nejen zvyšuje flexibilitu a provozní efektivitu (ve vesmíru i na zemi), ale klade také nové nároky na podpůrnou pozemní infrastrukturu.

Několik států a soukromých provozovatelů vytváří kapacity opakovaně použitelné nebo kapacity v oblasti těžkých nosných raket, které mohou během jediné mise vynést obrovský náklad nebo stovky družic. Vzhledem k tomu, že ostatní kosmické velmoci stále zdokonalují spolehlivost svých nosných raket nové generace, ceny vypouštění do vesmíru budou pravděpodobně i nadále klesat, čímž se zvýší konkurence pro poskytovatele služeb vypouštění do vesmíru v EU. Bez výrazné podpory s cílem diverzifikovat a posílit své vlastní odvětví nosných raket by mohla být ohrožena strategická autonomie EU v přístupu do vesmíru.

Geopolitické napětí přetváří investice do vesmírných kapacit 32 . Útočná válka Ruska proti Ukrajině zdůrazňuje strategický význam vesmírných kapacit pro bezpečnost a obranu a důležitost ochrany kosmických prostředků včetně opatření proti radiofrekvenčnímu rušení. Vlády a soukromé podniky investují velké prostředky do bezpečné komunikace, dohledu a odolné kosmické infrastruktury, aby zajistily kontinuitu provozu v dobách krize. Zásadní roli při udržování komunikace a operační koordinace na Ukrajině hrají soukromé organizace. To zvýrazňuje potřebu EU posílit vlastní vesmírné kapacity na podporu své strategické autonomie a bezpečnosti, což zahrnuje i obranu a odolnost Ukrajiny, a zajistit bezpečnost své družicové a kosmické infrastruktury.

EU rovněž posílí své výrobky a služby odvozené z kosmického odvětví a zlepší rozsáhlé využívání vesmírných řešení uživateli v různých odvětvích (včetně státní správy, komerčních odvětví a výzkumných organizací). EU tak může maximalizovat ekonomické přínosy kosmických technologií a vytvořit dominový efekt růstu a inovací, který se týká celé řady průmyslových odvětví.

3.1.INFRASTRUKTURA A VÝROBA

Existence výrobních zařízení a dodavatelských řetězců se sídlem v EU má zásadní význam pro strategickou autonomii EU, neboť umožňuje výrobu kosmické infrastruktury včetně přístupu do vesmíru, kosmických lodí nebo pozemních systémů v souladu s normami EU, což zajišťuje spolehlivost, bezpečnost a přiměřenou míru soběstačnosti v globální kosmické ekonomice.

Vzhledem k tomu, že podle odhadů bude v tomto desetiletí vypuštěno přibližně 100 000 družic, musí kosmické odvětví EU urychleně rozšířit své kapacity pro výrobu družic. Budování moderní kosmické infrastruktury a škálovatelných soustav vyžaduje sériovou výrobu kosmických lodí, která může usnadnit komercializaci a přístup na exportní trhy a zároveň zajistit rychlé nasazení nových kapacit.

Za současné geopolitické situace a situace v oblasti konkurenceschopnosti je důležité, aby si EU zajistila vedoucí postavení v oblasti bezpečné konektivity (IRIS2), určování polohy, navigace a času (Galileo, EGNOS a systém určování polohy, navigace a určování času na nízké oběžné dráze Země), získávání poznatků o situaci ve vesmíru, operací a služeb v kosmu, pozorování Země s velmi vysokým rozlišením a vysokým opakovacím cyklem, zpravodajství, sledování, průzkumu, systémů včasného varování před raketami a robotiky.

Ačkoli veřejné investice jsou v tomto vysoce strategickém a suverénním odvětví nutností, bude EU nucena ve spolupráci s členskými státy posílit a zintenzivnit rámcové podmínky jednotného trhu, aby umožnila více soukromých investic do nových výrobních zařízení a dodavatelských řetězců EU ve strategických lokalitách a zajistila užší spolupráci mezi členskými státy EU při vývoji bezpečných družic, nosných raket, robotiky a pozemního vybavení (včetně antén, uživatelských terminálů a dalších kritických technologií).

Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat rozsáhlé zavedení pokročilé výroby s využitím robotiky, umělé inteligence a automatizace s cílem zajistit inteligentní a efektivní výrobu a zachovat globální konkurenceschopnost zajišťující nezávislost. Další klíčové faktory při navrhování, testování a optimalizaci konstrukce družic a kosmických lodí, jakož i při plánování komplexních kosmických misí představuje integrace digitálních dvojčat, simulace a modelování. Tento přístup má zásadní význam pro předcházení problémům, s nimiž se setkává automobilový průmysl, který se navzdory vysokým objemům výroby potýká s obtížemi kvůli méně konkurenceschopným výrobním postupům, zvýšeným nákladům na pracovní sílu a zdlouhavým vývojovým cyklům.

Aby mohlo komerční kosmické odvětví EU využít těchto nově vznikajících příležitostí, musí podporovat inovace 33 a hospodářský růst a zároveň zajistit autonomii prostřednictvím rozvoje suverénních, konkurenceschopných a nezávislých družicových a vypouštěcích kapacit, které budou účinně reagovat na současné a budoucí požadavky trhu.

Rámeček s opatřeními 7

Komise společně s členskými státy usnadní rozšiřování a modernizaci výrobních a zkušebních zařízení v celé EU v souladu s pravidly státní podpory.

Komise bude společně s členskými státy a s agenturou ESA pokračovat v investicích do družicových technologií nové generace (mimo jiné například do softwarově definovaných družic, kvantových družic, komerčních navigačních družic a družicové kybernetické bezpečnosti) a zintenzivní je prostřednictvím kombinace grantů na výzkum a vývoj, veřejných zakázek a soukromých investic.

Komise zřídí výrobní akcelerátor CASSINI, který bude nabízet poradenské služby pro kosmický průmysl v oblasti optimalizace výrobních procesů, logistiky a strategií zásobování.

Přístup do vesmíru

Evropský přístup do vesmíru je strategickým a rozhodujícím prvkem svobody jednání Evropy ve vesmíru. Umožňuje autonomní a bezpečné nasazování kosmických prostředků, které podporují širokou škálu ekonomických, sociálních, environmentálních a bezpečnostních aktivit ve prospěch společnosti. Zajištění autonomního, spolehlivého a nákladově efektivního evropského přístupu do vesmíru je proto společnou odpovědností všech evropských veřejných aktérů, stejně jako soukromé úsilí o posílení konkurenceschopnosti a odolnosti evropských služeb kosmické dopravy.

Funkční nosné rakety Ariane 6 a Vega C vyvinuté v rámci agentury ESA budou hrát klíčovou úlohu i v nadcházejících letech. Evropský přístup do vesmíru posílí i nová řešení kosmické dopravy vyvíjená soukromými subjekty. Ta mají potenciál snížit náklady na vypouštění do vesmíru a připravit cestu k novým a flexibilnějším službám. To vše je potřebné k uspokojení rozvíjející se komerční a institucionální poptávky, která se podle předpokladů bude v nadcházejících letech zvyšovat, a to i v oblasti bezpečnosti a obrany.

EU hraje klíčovou roli při zajišťování tohoto přístupu tím, že podporuje sdružování potřeb veřejného sektoru v oblasti služeb vypouštění do vesmíru a umožňuje vznik silného, konkurenceschopného a odolného odvětví nosných raket schopného poskytovat udržitelné služby připravené na budoucnost. Komise bude podporovat konsolidaci poptávky po službách vypouštění do vesmíru od různých veřejných subjektů, aby poskytla průmyslu institucionální tržní perspektivu a podpořila vznik nových řešení současných i budoucích potřeb. Předpokladem toho, aby mohl přístup do vesmíru sloužit svému přirozenému účelu, však je udržitelná hospodářská činnost na oběžné dráze i mimo ni.

Tvrdá globální konkurence společně se závislou poptávkou a geopolitickými nejistotami poukázaly na to, že je naléhavě nutné posílit autonomní, odolnou a konkurenceschopnou způsobilost Evropy v oblasti kosmické dopravy. Evropský veřejný sektor se postupně odklání od modelu veřejně vyvíjených systémů pro vypouštění do vesmíru a přechází na přístup založený na zadávání veřejných zakázek zaměřených na služby a hlavní odběratele.

Evropa musí urychleně řešit rostoucí nedostatek služeb vypouštění do vesmíru pro komerční provozovatele družic. Evropské kapacity by měly sloužit širšímu spektru misí, snížit náklady na vypouštění do vesmíru, posílit svou pozici na světovém trhu a zároveň uvolnit příležitosti na rozvíjejících se trzích.

Přístup do vesmíru a vývoj řešení v oblasti vypouštění do vesmíru od návrhu až po komercializaci vyžadují využití celého souboru nástrojů včetně ocenění, grantů a mechanismů zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

Komise a agentura ESA zkoumají možnosti dlouhodobé vize přístupu do vesmíru, usnadňují spolupráci, identifikují možnosti spolupráce a koordinovaně definují konkrétní opatření vzájemně se doplňujícím způsobem.

Rámeček s opatřeními 8

Komise spolu s členskými státy a agenturou ESA navrhne dlouhodobou vizi evropské kosmické dopravy.

Komise v rámci probíhající revize směrnic o zadávání veřejných zakázek a v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti stanoví podmínky pro podporu upřednostňování přístupu EU do vesmíru a zároveň zajistí soutěžní postup pro zadávání zakázek na institucionální služby EU v oblasti vypouštění do vesmíru, a to i prostřednictvím sdružování a společného zadávání zakázek.

Komise bude společně s členskými státy a agenturou ESA přispívat k zachování, zajištění a rozšíření kapacit pozemní infrastruktury (včetně zkušebních zařízení a odpalovacích zařízení) s cílem zvýšit celkovou autonomii, odolnost a konkurenceschopnost přístupu EU do vesmíru.

Komise spolu s členskými státy a agenturou ESA přispěje k urychlení budoucího přístupu ke kosmickým řešením, například k opakované použitelnosti.

Digitální infrastruktura pro vesmír

S vývojem kosmických systémů jsou v kosmickém odvětví stále více přijímány technologické inovace z digitálních odvětví, jako je umělá inteligence, strojové učení, kvantové technologie, cloud a edge computing, konektivita a interoperabilita. Přechod na digitalizaci přináší revoluci ve způsobu navrhování, provozu a optimalizaci vesmírných misí. Pro podporu tohoto pokroku si musí EU stanovit jako prioritu rozvoj robustní digitální infrastruktury.

Rostoucí objem družicových dat tuto potřebu ještě zvyšuje. Bude vyžadovat výrazně větší úložnou kapacitu, přístup k vysoce výkonné výpočetní technice (HPC), rychlejší schopnosti zpracování a efektivnější přístup k rozhraní pro programování aplikací (API) pro účely distribuce a analýzy dat. Část těchto dat je spravována prostřednictvím tradičních datových center, ale stále větší část se již nyní přesouvá do cloudových platforem, což umožňuje větší škálovatelnost, flexibilitu a dostupnost v reálném čase, které jsou nezbytností pro moderní kosmické aplikace. Významným počinem v tomto ohledu je evropská cloudová platforma Copernicus Data Space Ecosystem (CDSE), která poskytuje kapacity pro ukládání a zpracování dat pro širokou škálu aplikací a využívá ji více než 380 000 registrovaných uživatelů po celém světě.

Digitalizace infrastruktury pozemního segmentu má zásadní význam pro podporu nové generace družic, včetně softwarově definovaných družic a rozsáhlých konstelací. Tyto moderní družice jsou vysoce dynamické a přeprogramovatelné a vyžadují flexibilní komunikaci s pozemními systémy v reálném čase. Tyto možnosti mohou poskytnout pouze digitální, cloudové a virtualizované infrastruktury. Plně digitální pozemní segment umožňuje automatizaci, rychlou škálovatelnost a schopnost reagovat v reálném čase, což je nezbytné pro správu častých aktualizací softwaru, rekonfigurací na oběžné dráze a stále složitějších úkolů v rámci misí. Umožňuje také bezproblémovou integraci s analytikou řízenou umělou inteligencí, posiluje opatření kybernetické bezpečnosti a zajišťuje interoperabilitu napříč různorodou škálou družicových platforem. V tomto kontextu není digitalizace pozemního segmentu pouhou modernizací, ale zásadním faktorem umožňujícím fungování budoucích kosmických systémů a splnění požadavků vyvíjející se kosmické ekonomiky, která je náročná na data.

Díky výkonným palubním procesorům navíc nyní může zpracování signálu probíhat přímo na družici (regenerativní transpondér). Družice se tak stále častěji stávají uzly globální informační infrastruktury a mohou se stát sítí pro zpracování kosmických dat, která je schopna vypočítat obrovské množství informací přímo na oběžné dráze, aniž by byla závislá na jakékoli pozemské infrastruktuře.

Pro zajištění efektivního ukládání, přístupu a ochrany rostoucího objemu dat z kosmických systémů je nezbytná bezpečná, suverénní a škálovatelná kapacita cloud computingu a edge computingu. Velká část těchto dat je v současnosti ukládána a zpracovávána na cloudových platformách zemí mimo EU. Připravovaný akt o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence 34 by měl v příštích pěti až sedmi letech přinejmenším ztrojnásobit kapacitu datových center v EU, posílit dostupnost a využívání vysoce zabezpečených cloudových služeb v EU a omezit vnější závislosti. Tyto platformy by měly poskytovat přístup v reálném čase a škálovatelnost a měly by být optimalizovány z hlediska požadavků moderních kosmických systémů včetně rozsáhlých konstelací a softwarově definovaných družic.

Akt o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence bude doprovázen jednotnou celounijní politikou v oblasti cloudu pro veřejnou správu a zadávání veřejných zakázek, která bude sloužit jako vodítko pro orgány veřejné správy při rozhodování o zadávání veřejných zakázek a umožní jim strategičtěji využívat jejich vlastní kupní sílu. Tento probíhající vývoj je třeba využít ke zlepšení konkurenceschopnosti přístupů EU k ukládání, zpracovávání a analýze dat od globálních poskytovatelů dat z kosmických systémů.

Kromě cloud computingu a edge computingu mají datové prostory EU zásadní význam pro umožnění důvěryhodného a suverénního sdílení družicových dat mezi vládami, výzkumnými institucemi a komerčními subjekty v mezích jasných rámců správy. Významnou úlohu budou současně hrát i datové laboratoře nabízející bezpečné prostředí pro spolupráci, kde mohou výzkumní pracovníci, vývojáři i podniky experimentovat s daty z kosmických systémů, trénovat modely umělé inteligence a vyvíjet nové aplikace.

Rámeček s opatřeními 9

Komise bude prostřednictvím svého aktu o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence a navazující politiky v oblasti cloudu stimulovat suverénní cloudová řešení EU pro data z kosmických systémů s cílem snížit závislost na platformách zemí mimo EU při ukládání, zpracování a distribuci družicových dat a zvýšit konkurenceschopnost řešení EU.

Ve svých politikách v oblasti digitalizace a souvisejících akčních plánech bude Komise podporovat modernizaci pozemních segmentů pokračováním procesu přechodu na digitální, cloudové a virtualizované infrastruktury včetně antén, rádiových vysílačů a přijímačů, zařízení pro zpracování signálu, systémů řízení misí, síťových spojení, dispečerských pracovišť a monitorovacích rozhraní.

Komise prostřednictvím svých politik digitalizace a souvisejícího akčního plánu, a zejména na základě továren EU na umělou inteligenci, zřídí prostory a laboratoře pro data z kosmických systémů s cílem: – usnadnit bezpečné sdílení družicových dat mezi vládami, výzkumnými institucemi a komerčními subjekty, – podporovat vytváření laboratoří pro data z kosmických systémů, které poskytnou výzkumným pracovníkům, vývojářům a podnikům prostředí pro spolupráci při experimentování s daty, trénování modelů umělé inteligence a vývoji nových aplikací.

3.2.KOSMICKÉ SLUŽBY

Významný podíl na růstu globální kosmické ekonomiky budou mít navazující kosmická data, produkty a služby. Kromě svého ekonomického dopadu mají kosmické technologie a služby zásadní význam pro bezpečnost, odolnost a zabezpečení občanů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Tento oddíl se zabývá tím, jak na základě robustní fyzické a digitální infrastruktury optimalizovat využívání kosmických služeb včetně pozorování Země, navigace, komunikace a získávání poznatků o situaci ve vesmíru, aby bylo možno účinně uspokojit vyvíjející se potřeby veřejných a soukromých koncových uživatelů v různých hospodářských odvětvích.

Družicová konektivita, která bude dále rozšířena prostřednictvím systému IRIS2, i nadále hraje stále důležitější roli při sbližování mimozemských sítí s pozemní infrastrukturou. Poskytování služeb v oblasti širokopásmového internetu a sítě páteřního propojení je nezbytné pro připojení odlehlých oblastí, jakož i pro účinnou reakci EU na mimořádné události, ochranu její digitální suverenity a podporu autonomie, konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. Družicová konektivita je součástí norem 5G a bude podporována v nativním režimu i v případě 6G, která by měla být normalizována do roku 2030.

Kosmické systémy EU Copernicus, Galileo a EGNOS jsou již nyní začleněny do operací téměř všech klíčových odvětví: bezpečnosti a obrany, dopravy, energetiky, zemědělství, krizového řízení a humanitární pomoci, monitorování životního prostředí a klimatu, územního plánování a dalších. Plný ekonomický potenciál jejich dat a služeb však dosud zůstává nevyužit kvůli roztříštěnému přístupu, nejednotným normám, sílící konkurenci ze zemí mimo Evropu a regulačním překážkám. Odolnost těchto systémů je navíc nezbytná z hlediska zajištění kontinuity služeb pro klíčová odvětví kritického významu. Posílení systému Galileo o složku určování polohy, navigace a určování času (PNT) na nízké oběžné dráze země (LEO) umožní plné využití služeb PNT pro tato klíčová odvětví v oblasti družicové navigace. Stejným způsobem bude posílena i odolnost pozorování Země budoucí vládní službou pro pozorování Země, která bude poskytovat zpravodajské poznatky týkající se Země. A konečně systém bezpečné konektivity IRIS² podpoří odolnost dalších kosmických systémů tím, že poskytne zabezpečené datové spojení přes více družic. Nejdůležitější je, že nepřerušený provoz a neustálý vývoj a modernizace programů Copernicus a Galileo/EGNOS zůstávají i nadále nejvyšší prioritou následného právního rámce, kterým se budou tyto systémy řídit.

V zájmu řešení těchto problémů a plného využití výhod kosmických služeb musí EU přijmout strategický přístup zaměřený na uživatele, který přizpůsobí infrastrukturu, inovace a politiku specifickým potřebám koncových uživatelů. Nejprve je potřeba věnovat obzvláštní pozornost oblasti bezpečnosti a obrany a poté ji rozšířit na další klíčové oblasti, jako je energetika, připravenost a krizové řízení, doprava, kritická infrastruktura, klima a zemědělství.

Vesmír pro bezpečnost a obranu

Strategický význam kosmického odvětví pro širší ekonomiku je jedním z hlavních důvodů, proč mnoho států investuje miliardy do kosmické infrastruktury a integruje vojenské, bezpečnostní, socioekonomické a technologické cíle. Investice do vesmíru jsou již tradičně určovány vládní a vojenskou poptávkou. Nedávné trendy naznačují, že tato dynamika nejen pokračuje, ale ještě se zintenzivňuje, a to díky výraznému nárůstu vojenských investic v oblasti vesmíru. Kromě toho se stírá rozdíl mezi výdajovými kosmickými programy v oblasti komerční, civilní a vojenské.

Kosmické velmoci v reakci na rostoucí geopolitické napětí vyvíjejí stále více vládních a vojenských družicových konstelací, které podporují komunikaci, sledování raket a informovanost o situaci v reálném čase pro účely vojenských operací. Stále důležitější roli při zajišťování těchto schopností hraje komerční kosmické odvětví. V EU však chybí jednotný přístup k veřejným výdajům na vesmír a obranu, což vede k průběžné odvětvové roztříštěnosti 35 . Ta spolu s omezenou poptávkou veřejnosti přispěla k nedostatku schopností v klíčových oblastech, jako je zpravodajství, sledování a průzkum, takže EU je v případě některých kritických obranných služeb závislá na poskytovatelích mimo EU. Řešení těchto nedostatků bude vyžadovat koordinované strategické úsilí členských států EU, aktérů v oblasti obrany i zúčastněných stran z kosmického průmyslu. Mapování stávajících i chybějících schopností je nezbytnou fází budování autonomnějšího a odolnějšího kosmického a obranného ekosystému EU.

Rostoucí zapojení komerčních kosmických subjektů do geopolitických konfliktů vyvolává silné reakce ze strany zemí aktivních ve vesmíru. Některé z nich hrozily, že se zaměří na družice a budou je sestřelovat. To poukazuje na rostoucí zranitelnost kosmické infrastruktury vůči kinetickým a kybernetickým útokům, které mohou mít ničivé dlouhodobé dopady na ekonomiku 36 i civilní obyvatelstvo. Nedávný nárůst kybernetických útoků na družicové systémy zvyšuje naléhavou potřebu posílit odolnost a bezpečnost kosmických prostředků EU proti jakýmkoli formám útoků včetně hybridních, raketových a kybernetických útoků, a to přechodem na architekturu na bázi nulové důvěry pro kybernetickou bezpečnost družic a vesmíru a zajištěním schopnosti rychlé výměny (záložních) prostředků. Bezpečnost evropských dopravních služeb, zejména letecké a námořní dopravy, je navíc ohrožena radiofrekvenčním rušením (přirozeným, kam patří například sluneční erupce, nebo způsobeným člověkem, jako je rušení a spoofing), které může narušit řádné a bezpečné fungování evropských kritických infrastruktur. Od začátku ruské války na Ukrajině narůstá vměšování v neprospěch členských států EU. Opatření nepřátelských režimů představují riziko poškození různých odvětví: letectví, námořní a pozemní dopravy, telekomunikací, zemědělství a dalších. K ochraně infrastruktury a četných hospodářských subjektů jsou zapotřebí protiopatření a investice EU.

V současném geopolitickém kontextu a s ohledem na dostupné vojenské kapacity není možné dosáhnout obranné připravenosti bez připravenosti v oblasti vesmíru. Zásadním opatřením proto bude vývoj odolných systémů, které zvýší jak bezpečnost a zabezpečení stávajících kosmických systémů EU, tak nepřetržité poskytování základních kosmických služeb v civilních odvětvích, jako je doprava, energetika a reakce na mimořádné události. Posílené kosmické kapacity, které mají zásadní význam pro obrannou připravenost v moderní válce, by proto zahrnovaly:

·zpravodajská geodata z vesmíru s možností snímání za každého počasí, s velmi vysokým rozlišením a s vysokým opakovacím cyklem, ideálně 30 minut,

·vysoce bezpečnou a odolnou družicovou konektivitu,

·bezpečné služby vysoce přesné navigace a určování polohy a času, které jsou odolné proti rušení a spoofingu.

Některé z těchto kosmických služeb, které mají zásadní význam pro obrannou připravenost, již existují na vnitrostátní úrovni. Některé služby a údaje mohou být poskytovány komerčními poskytovateli. Za prvé však nemají dostatečný rozsah, aby mohly řešit kolektivní evropské potřeby, a za druhé nejsou vždy interoperabilní, což znamená, že jsou co do rozsahu méně účinné, pokud jde o situace ohrožení na evropské úrovni.

Z toho tedy zřetelně vyplývá, že v zájmu naší odolnosti je třeba posílit obranu ve vesmíru, ale stejně tak i vesmírné kapacity pro obranu, a to jak prostřednictvím stávajících systémů, tak i vývojem nových systémů, které poskytnou nejmodernější vesmírné schopnosti na úrovni EU.

Rámeček s opatřeními 10

Komise společně s členskými státy zajistí zmapování nedostatků v komerčních kosmických kapacitách pro obranu v souladu s širším přístupem k obranné připravenosti.

Komise společně s členskými státy podpoří veřejnou poptávku po službách dvojího užití a příslušných technologiích prostřednictvím agregace, společného zadávání veřejných zakázek a ujednání s hlavními nájemci.

Komise bude pokračovat v politice bezpečnosti již od fáze návrhu a posilovat ji při vývoji svých kosmických systémů a následném poskytování služeb, přičemž bude zohledňovat zásady dvojího užití.

Komise společně s členskými státy a agenturou ESA prozkoumá možnosti rozšířených kosmických systémů dvojího využití, tj. vládní služby pro pozorování Země, služby pro určování polohy, navigaci a určování času na nízké oběžné dráze, IRIS², monitorování radiofrekvenčního rušení a získávání poznatků o situaci ve vesmíru.

Vesmír pro energetiku

Družicová data hrají stále důležitější úlohu při energetické transformaci. Podporují plánování obnovitelných zdrojů energie na základě prognóz výroby solární a větrné energie, optimalizace výběru lokalit a sledování výkonnosti infrastruktury. Například data z programu Copernicus využívají provozovatelé v celé EU k tomu, aby předvídali přerušení dodávek a řídili vyrovnávání sítě v reakci na rizika související s klimatem. Budou posuzována řešení konektivity založená na systému IRIS² pro účely energetických infrastruktur (např. inteligentních sítí) a další kritické infrastruktury. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že družicová data mohou snížit náklady na plánování infrastruktury pro obnovitelné zdroje až o 50 % 37 . Vzhledem k tomu, že Evropa urychluje svůj přechod na čistou energii, bude mít využití plného potenciálu družicových služeb rozhodující význam pro zajištění odolnosti, účinnosti a udržitelnosti v odvětví energetiky.

Vesmír pro připravenost a krizové řízení

Kosmické technologie mají zásadní význam pro posílení připravenosti EU na krize a její schopnosti na ně reagovat. Strategie unie připravenosti EU zdůrazňuje, že služby, jako je například služba programu Copernicus pro podporu krizového řízení a služba Galileo, poskytují poznatky o situaci v reálném čase, včasné varování a spolehlivou komunikaci v případě selhání pozemních sítí. Tyto schopnosti jsou nepostradatelné při koordinaci nouzových operací, podpoře civilní ochrany včetně zajištění včasného přístupu k informacím včasného varování z vesmíru, aby bylo možno obyvatelstvu přímo předávat varovné zprávy, a zmírňování dopadů přírodních a člověkem způsobených katastrof.

Zavedení systému IRIS² například podpoří vytvoření evropského kritického komunikačního systému, který bude poskytovat kritickou komunikaci veřejným orgánům odpovědným za bezpečnost a ochranu v celé EU a ve schengenském prostoru. Systém IRIS² bude mít zásadní význam pro rozšíření pokrytí evropského kritického komunikačního systému v oblastech bez pozemní mobilní sítě a pro zvýšení jeho odolnosti v případě narušení způsobeného přírodními riziky nebo škodlivou interferencí. V zájmu dalšího posílení této iniciativy bude vytvořen plán kybernetické bezpečnosti, který se bude zabývat připraveností na kybernetické krize napříč odvětvími včetně oblastí, kde se uplatňuje architektura reakce na kosmické hrozby, jako je například potřeba posílit sdílené poznatky o situaci mezi členskými státy a subjekty EU, a řízením těchto krizí.

Vesmír pro dopravu

EU zastává vedoucí postavení v oblasti propojení dopravy a vesmíru. Operační meteorologie, určování polohy, navigace a časování a bezpečná konektivita představují základní systémy pro všechny druhy dopravy od civilního letectví (např. přiblížení a volba tras) až po námořní dopravu (propojená/automatizovaná plavidla), silniční dopravu (autonomní vozidla) a železniční dopravu (evropský systém řízení železničního provozu, ERTMS). Průmyslový akční plán pro evropský automobilový průmysl požaduje, aby software a zařízení pro automobilový průmysl byly navrženy tak, aby využívaly kosmická data a služby pro navigaci, vysoce přesné určování polohy, pozorování Země a bezpečnou konektivitu (které poskytují systémy EU Galileo/EGNOS, Copernicus a brzy i systém IRIS²). Systém IRIS² bude zahrnut do hlavních plánů v oblasti dopravy pro leteckou, námořní a železniční dopravu.

Kritická úloha kosmických služeb v dopravě vyžaduje, aby byly tyto systémy chráněny před přírodními riziky a dalšími hrozbami. EU proto vyvine řešení pro monitorování radiofrekvenčního rušení, které bude vytvářet zprávy a mapy na základě zpracování dat z různých zdrojů včetně otevřených dat, pozemních senzorů a družic (komerčních i družic ve vlastnictví EU), aby bylo možné včas varovat komunity uživatelů před dopadem na signály PNT. Kromě toho EU posílí odolnost a robustnost svých kosmických systémů a služeb zavedením doplňkové složky provozované na nízké oběžné dráze Země (LEO-PNT), která bude schopna poskytovat služby PNT s mnohem lepší odolností proti rušení, a tedy s přímým přínosem pro dopravu. Stejně tak přenos dat prostřednictvím systému bezpečné konektivity IRIS² zvýší odolnost různých druhů dopravy a infrastruktur (včetně železniční a námořní dopravy, civilního letectví a přístavů) a podpoří jejich bezproblémové a bezpečné fungování jako kritických infrastruktur.

Vesmír pro kritickou infrastrukturu

Kosmické systémy poskytují zásadní podporu kritické infrastruktury EU. Pozorování Země pomáhá monitorovat dopravní koridory, energetická potrubí a přístavy tím, že odhaluje anomálie a včasné známky degradace. V oblasti družicové navigace umožnila aplikace Galileo Greenlane efektivní přeshraniční přepravu nezbytného zboží během pandemie COVID-19. Rovněž systémy Galileo a EGNOS zvyšují bezpečnost a efektivitu dopravy. Družicová komunikace zajišťuje kontinuitu v případě narušení pozemních systémů.

Provozovatelé v různých odvětvích se stále více spoléhají na družicové služby v oblasti kritické infrastruktury (např. energetická nebo jaderná zařízení). V městských oblastech družicové služby pro pozorování Země přispívají ke strategiím pro přizpůsobení se klimatu, a to tak, že sledují tepelné ostrovy, změny ve využívání půdy a problémy v oblasti vodního hospodářství. Zavedení systému IRIS² dále posílí kritickou infrastrukturu EU tím, že poskytne odolnou a bezpečnou konektivitu, zejména v odpojených nebo katastrofami postižených regionech. Zavedení systému IRIS2 musí být navíc kompatibilní s integrací sítí 5G a 6G (integrace TN-NTN), a to tak, že bude koordinovat normalizaci s 3GPP, která je zásadní pro zajištění interoperability, škálovatelnosti a bezpečnosti integrovaných pozemních a jiných než pozemních sítí. Portfolio projektů společného podniku pro inteligentní sítě a služby (SNS JU), který je iniciativou EU pro výzkum a inovace 6G, již nyní zahrnuje řadu projektů TN-NTN.

Vesmír pro životní prostředí a klima

Družice pro pozorování Země jsou nepostradatelné pro ochranu životního prostředí, klimatické vědy, strategie odolnosti a přizpůsobení se klimatu. Poskytují tvůrcům politik v reálném čase přesné údaje týkající se odlesňování, kvality ovzduší a vody, úrovně znečištění, úniků metanu, způsobů využívání půdy a také parametrů důležitých pro modelování klimatu a hodnocení trendů. Konkrétním využitím stanoveným ve strategii pro vodohospodářskou odolnost 38 , bude zřízení „jednotného kontaktního místa“ pro produkty pozorování Země důležité pro hospodaření s vodou, které bude shromažďovat data, produkty a nástroje programu Copernicus související s vodou a usnadní přístup k těmto datům a jejich využívání. V kombinaci s dalšími existujícími službami, jako je Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, iniciativa Cíl Země a digitální dvojče oceánu, poskytuje program Copernicus globální a vysoce kvalitní služby pro hodnocení stavu oceánů a podporuje zdravý oceán pro udržitelnou modrou ekonomiku. Kromě toho program Copernicus snižuje vliv dopravy na klima například tím, že zkoumá tvorbu kondenzačních stop v letectví. Tyto poznatky podporují vývoj právních předpisů založených na důkazech pro účely správy záležitostí týkajících se životního prostředí, dekarbonizace a zmírňování změny klimatu. Systémy Galileo a EGNOS zvyšují přesnost průzkumu, a umožňují tak efektivnější námořní a letecké trasy, přesnější předpovědi počasí, monitorování biologické rozmanitosti a včasné varování před klimatickými katastrofami. Celkově tyto systémy pomáhají EU plnit cíle Zelené dohody a Dohody o čistém průmyslu týkající se podpory našeho průmyslu v oblasti dekarbonizace a udržení celosvětového prvenství v oblasti klimatických opatření, která nabízejí řešení pro přizpůsobení (například širší evropské hodnocení klimatických rizik na podrobnější úrovni, modelování scénářů přizpůsobení) a další kapacity (například pro detekci modifikace slunečního záření).

Vesmír pro zemědělství

Rostoucí využívání vesmíru v zemědělství podporuje různé služby, které umožňují efektivní využívání zdrojů a udržitelnost. Precizní zemědělství vycházející z výzkumu vesmíru optimalizuje efektivitu zemědělských podniků. Inteligentní data umožní přístup „méně znamená více“, protože zemědělství by mohlo používat méně paliva, vody a chemikálií. Prognózy týkající se potravin a sklizně na základě pozorování Země podporují potravinovou bezpečnost a investice. Informace z vesmíru o různých parametrech životního prostředí jsou základem udržitelného rozvoje venkova.

Vize pro zemědělství a potraviny uznává, že integrace družicové technologie vede k lepšímu využívání zdrojů, snížení nákladů na vstupy a zlepšení udržitelnosti. Kontinuita a vývoj kosmických prostředků EU, například programy Copernicus a Galileo, proto dále podpoří zjednodušení a konkurenceschopnost. Zavedení složky LEO-PNT v programu Galileo rovněž zlepší výkon navigačních služeb s vysokou přesností, které mají klíčový význam pro zemědělství. Technologie sdílení údajů by navíc mohly snížit byrokracii tím, že zajistí efektivnější a automatizovanější možnosti podávání zpráv.

Posílení kosmických služeb a zjednodušení

V návaznosti na případy využívání vesmíru ve výše uvedených oblastech je nezbytné podpořit obecné podpůrné mechanismy, které budou dále podporovat zavádění kosmických řešení na trhu horizontálním způsobem. Tyto podpůrné mechanismy se pohybují od systémů zadávání zakázek na inovace až po značky kvality. Využití družicových dat a kosmických aplikací může rovněž přispět k průběžnému úsilí o zjednodušení, zejména v oblasti podávání zpráv. Komise bude i nadále zkoumat, jak za tímto účelem využít všechny dostupné nástroje.

Rámeček s opatřeními 11

Komise bude uplatňovat zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v oblasti vesmíru, zejména strategie zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení pro orgány veřejné správy na nákup kosmických služeb a dat, a to pomocí dynamického nákupního systému, který seskupuje požadavky orgánů veřejné správy a přenáší náročné procesy zadávání veřejných zakázek z místní a regionální úrovně prostřednictvím jednotného jednoduchého centralizovaného přístupu. To usnadní a urychlí nákup navazujících kosmických řešení, která řeší problémy veřejného sektoru, a zároveň to pomůže vytvořit větší a významnější poptávku EU po kosmických datech a službách.

Komise zahájí program „Make it with Space“, který má pomoci i) uživatelům nakupujícím kosmická data a služby a ii) navazujícím kosmickým společnostem v EU v závěrečné fázi komercializace. Tato iniciativa se zaměří na zvýšení poptávky po datech z kosmických systémů a po navazujících službách v jiných než kosmických odvětvích prostřednictvím specializovaného režimu financování EU, který umožní novým uživatelům testovat, vyhodnocovat a zavádět vesmírná řešení do jejich obchodních procesů, a tím zvyšovat jejich účinnost, udržitelnost a odolnost a zároveň bránit narušování hospodářské soutěže.

Komise bude podporovat integritu a kvalitu navazujících kosmických dat a služeb: prozkoumá potenciální normalizaci a vývoj značky kvality, která by zajistila spolehlivost, bezpečnost a přesnost kosmických dat a služeb s cílem posílit poptávku po kosmických službách v citlivějších oblastech. Integrita kosmických dat a služeb pro koncové uživatele bude zohledňovat nárůst kybernetických hrozeb v důsledku změn geopolitického kontextu.

Komise prozkoumá řešení pro ochranu a bezpečnost kosmických systémů včetně systému monitorování radiofrekvenčního rušení, který bude poskytovat včasné informace o dopadu na kosmické systémy, a podpoří tak příslušné orgány.

Komise začlení kosmická řešení do odvětvových politik EU: EU bude na základě úspěšných řešení, jako jsou systémy e-Call 39 a 112, usilovat o začlenění kosmických řešení do různých politik včetně výrobních aspektů (např. normy, interoperabilita a uživatelské terminály) a aspektů služeb (např. demonstrace a pilotní projekty zahrnující komunity uživatelů).

Komise zvýší rozšiřování uživatelské základny tím, že usnadní spolupráci s vnitrostátními správními orgány prostřednictvím národních programů spolupráce a podpoří začlenění dat z programu Copernicus do rozhodovacích procesů s cílem maximalizovat přínos služeb programu Copernicus pro vnitrostátní politiky a snížit administrativní zátěž, zejména v oblastech, jako je změna klimatu, atmosféra a mořské a pozemní životní prostředí.

3.3.POJETÍ KOSMICKÉ EKONOMIKY

EU může na základě článku 189 Smlouvy o fungování EU rozvíjet politiky a strategie v oblasti vesmíru s cílem podpořit spolupráci, technologický pokrok a mírové využívání vesmíru. Činnosti v oblasti vesmíru často vyžadují nadnárodní spolupráci a spolupráci více zúčastněných stran. EU tak může i) povzbuzovat a podporovat přístup založený na spolupráci, který je vlastní činnostem v oblasti kosmické ekonomiky, včetně činností na oběžné dráze i mimo ni, a ii) integrovat a koordinovat činnosti v oblasti vesmíru mezi členskými státy, čímž se omezí zdvojování úsilí a zvýší se celková účinnost a efektivita úsilí v oblasti vesmíru.

Kosmickou ekonomiku lze obecně rozdělit do dvou klíčových segmentů: na ekonomiku na oběžné dráze a na činnosti mimo oběžnou dráhu Země, zejména na cislunární a lunární ekonomiku. Hnací silou ekonomiky na oběžné dráze je v současné době především družicové odvětví, které podporuje udržitelnější postupy přesunem výroby ze Země na oběžnou dráhu. Cislunární a lunární ekonomika se věnuje činnostem, jako je například průzkum, těžba, získávání a využívání zdrojů, rozvoj infrastruktury a vytváření logistických a dodavatelských řetězců, které mají rozhodující význam pro budoucí komerční a vědecké mise.

Vědecké, strategické, vojenské, ekonomické a politické zájmy na průzkumu Měsíce vedly země nejvíce aktivní ve vesmíru, zejména USA a Čínu, k významným investicím do robotiky, kapacit v oblasti těžkých nosných raket, nákladní dopravy a posádky a lunární infrastruktury. Obě země si upevnily vedoucí pozici díky zajištění mezinárodních partnerství a rozvoji svých programů stanic na průzkum Měsíce. Mezi 55 světovými partnery, kteří podepsali dohody Artemis pod vedením USA, se nachází i 21 členských států EU, což svědčí o rostoucím závazku EU a celého světa v oblasti průzkumu Měsíce.

Tento mezinárodní vývoj mění technologické prostředí na oběžné dráze Země. Řada technologických vymožeností (např. robotické platformy, sklady pohonných hmot, výroba a recyklace v kosmu) vznikla jako opatření ke snížení nákladů na vypouštění do vesmíru a zvýšení účinnosti misí s ohledem na průzkum cislunárního prostoru a planet. Vzhledem k tomu, že ústředním problémem se stala udržitelnost, vzrůstá také snaha zajistit bezpečnost družic a přesunout energeticky náročné činnosti (např. ukládání a zpracování dat) ze Země na oběžnou dráhu. Tyto trendy jsou podpořeny významnými veřejnými investicemi. Výzkumné a lunární programy tvoří podstatnou část rozpočtů kosmických agentur. Vývoj v oblasti družicové komunikace, interoperability, výroby v kosmu, schopností vypouštění do vesmíru a pozemních operací je vzájemně propojen.

Operace a služby v kosmu

Schopnost působit ve vesmíru je pro EU jako kosmickou velmoc nepostradatelnou schopností strategického významu. Kapacity pro operace a služby v kosmu (In Space Operations and Services, ISOS) zahrnují mnoho oblastí servisu a logistiky družic, které umožňují například prodloužení životnosti družic, jejich údržbu, opravy a modernizaci. ISOS zahrnují také řadu nově se objevujících činností v kosmu včetně aktivního odstraňování kosmické tříště, montáže a výroby v kosmu, robotických a automatizovaných servisních platforem, skladů pohonných hmot a rozsáhlejší kosmické infrastruktury pro specifické aplikace (např. datová centra, sběr energie), čímž propojí aktivity od nízké oběžné dráhy Země až po cislunární prostor.

Tyto služby mají nejen obrovský komerční potenciál, ale také zásadní strategickou hodnotu pro vlády, zejména v oblastech, jako je obrana a údržba vojenských družicových a kosmických prostředků EU. Tyto schopnosti tvoří základy budoucí kosmické ekonomiky a zvyšují udržitelnost, interoperabilitu, odolnost a bezpečnost družic a infrastruktury nové generace. Aby si EU uchránila svou autonomii a zabezpečila své kosmické prostředky, musí se vyhnout závislosti na zemích aktivních ve vesmíru, které nejsou členy EU, a rozhodně investovat do rozvoje vlastních kapacit v oblasti ISOS.

Očekává se, že se odvětví ISOS v budoucnu zaměří na klíčové aplikace, které mají komerční i strategický význam: na kontrolu družic, prodlužování životnosti, doplňování paliva a logistiku, údržbu, opravy a modernizace na oběžné dráze. Další kapacity zahrnují činnosti po ukončení životnosti, odstraňování kosmické tříště, montáž a výrobu v kosmu, opětovné použití a recyklaci prostředků na oběžné dráze a skladování a manipulaci s nákladem.

Aby Komise urychlila vývoj a demonstraci těchto služeb, zahájila ve spolupráci s členskými státy, se zeměmi EHP a s Evropskou kosmickou agenturou misi ISOS4I. Cílem tohoto pilotního projektu je demonstrovat kritické služby v kosmu, stimulovat nové obchodní příležitosti a položit základy pro adaptivní infrastrukturu služeb na oběžné dráze. Projekt je navržen tak, aby zůstal v provozu i po skončení demonstrační fáze, takže do roku 2030 bude mise ISOS4I sloužit jako předstupeň trvalé architektury služeb v kosmu, která bude plně integrována do kosmického ekosystému EU a bude schopna poskytovat služby na vyžádání komerčním i institucionálním zákazníkům včetně stěžejních misí EU.

Zvládnutí problematiky ISOS nakonec umožní nasazení velkých bezpilotních kosmických platforem, které budou řízeny robotikou, automatizací a umělou inteligencí. Tyto modulární struktury by mohly být sestavovány na oběžné dráze a podporovat širokou škálu služeb, jako je například výroba solární energie, zpracování dat v kosmu (space cloud), skladování a sklady pohonných hmot, čímž by byl položen základ pro skutečně autonomní přítomnost EU ve vesmíru.

Digitální infrastruktury v kosmu

Přenos, ukládání a zpracovávání velkého množství dat z kosmických systémů představuje významné technologické a ekologické výzvy. Pokrok dosažený v oblasti digitalizace v kosmu při transformaci kosmické infrastruktury a služeb nové generace přispěje k datové suverenitě a zvýší odolnost a adaptabilitu vlajkových lodí EU. Současně zvýší rozsah a předvídatelnost poptávky (hlavní odběratel EU) a bude stimulovat tvorbu nových trhů, neboť připraví cestu k flexibilnějšímu a udržitelnějšímu ekosystému v kosmu. To zase vytvoří nové obchodní příležitosti pro evropské subjekty a posílí postavení EU jako udržitelné kosmické velmoci.

Palubní družicové zpracování umožňuje automatické zpracování a analýzu nezpracovaných dat, čímž se snižuje objem downlinku a zvyšuje se efektivita a rychlost operací. Přelomové koncepce (např. distribuované výpočty v kosmu, které využívají zdroje více družic a umožňují fúzi dat prostřednictvím mezidružicových spojů) zvyšují výpočetní kapacitu a redundanci systémů na oběžné dráze. Kosmická datová centra se mohou v budoucnu stát skutečností, jsou však závislá na zdokonalování podpůrných technologií a zahrnují i aspekty kybernetické bezpečnosti. Tato centra by využívala bohatých zdrojů sluneční energie a přirozených výhod kosmického prostředí, jako jsou nižší nároky na chlazení. Díky pokroku v montáži a údržbě na oběžné dráze a zpracování dat v kosmu by taková zařízení mohla zvládnout náročné výpočetní požadavky jak komerčních, tak institucionálních aplikací. To bude záviset na zdokonalování základních technologií (např. koncepce řízení tepelné energie, pokročilé výpočetní technologie postavené na robustních nízkopříkonových čipech, jako jsou GPU, optické spoje, zabezpečené komunikace, kvantové technologie, kybernetická bezpečnost atd.) a na vypracování provozních koncepcí včetně možných demonstrací prototypů.

Těžba a využívání zdrojů

Vzhledem k tomu, že se aktivity na oběžné dráze i nadále vyvíjejí a prolínají se s širšími kosmickými ambicemi, představují jasný bod obratu v globální kosmické ekonomice přesahující ekonomiku Země na oběžné dráze. Členské státy EU se tradičně zabývají vzdáleným kosmickým prostorem především prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA) a zaměřují se především na vědecké mise, jejichž cílem je rozšířit naše znalosti o vesmíru. V současné době však vyvolává značný zájem těžba a využívání zdrojů ve vesmíru, protože světové kosmické velmoci závodí o využití Měsíce a vzdáleného kosmického prostoru.

Předpokládá se, že ekonomický potenciál využívání kosmických zdrojů přinese v letech 2018–2045 tržní příjmy ve výši 73–170 miliard EUR. Odhaduje se, že koncoví uživatelé by mohli díky snížení nákladů na průzkum ušetřit 54 až 135 miliard EUR. Hodnota vedlejšího dopadu technologií a znalostí se v průběhu 50 let odhaduje na přibližně 2,5 miliardy EUR.

Komise bude podporovat přípravné činnosti v oblasti výzkumu a inovací (například studie pro ověřování koncepce, vývoj vědeckých přístrojů, ovladače mechanismů, kooperativní robotiku a získávání vzorků pro těžbu a využití zdrojů). Bude také analyzovat nejvhodnější právní rámec pro těžbu a využívání zdrojů.

Rámeček s opatřeními 12

Komise posílí spolupráci v oblasti kosmické ekonomiky s členskými státy EU v koordinaci s agenturou ESA, přičemž se zaměří na orbitální, cislunární a lunární kosmické aktivity a bude podporovat průmysl, výzkum a akademickou obec EU.

Komise v koordinaci s členskými státy a agenturou ESA: – prozkoumá možnosti pilotní mise ISOS4I do roku 2030, – připraví půdu pro nový strategický vlajkový projekt do roku 2035, který bude na vyžádání poskytovat služby v kosmu v oblasti údržby, modernizace, montáže, výroby, oprav, odstraňování, recyklace a logistických úkolů pro družice a další objekty ve vesmíru, a – bude podporovat transformaci kosmické infrastruktury směrem k větší udržitelnosti, přizpůsobivosti a odolnosti.

Komise bude ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery přispívat k vývoji nové generace kosmické infrastruktury pro služby v kosmu.

Komise připraví půdu v oblasti základních technologií pro demonstrátory vesmírných středisek pro data z kosmických systémů a pro distribuované výpočty v kosmu a podpoří jejich zdokonalování.

Komise bude koordinovat s členskými státy a s agenturou ESA výzkumné činnosti, které se týkají studií těžby surovin a jejich využívání, vývoje vědeckých nástrojů a kooperativní a interoperabilní robotiky, přičemž bude vycházet z příslušných iniciativ, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti umělé inteligence, dat a robotiky.

VÝHLED

EU disponuje silným potenciálem prostředků v oblasti vesmírné vědy, výzkumu a technologií, systémů, dat a služeb, jakož i nejmodernějšími průmyslovými kapacitami a vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Vzhledem k novému prostředí v kosmické ekonomice, které zahrnuje rychlé a přelomové inovace a posílenou úlohu vládních a vojenských subjektů a nových kosmických společností, je nyní třeba tyto prostředky nově uspořádat v rámci dynamických partnerství veřejného a soukromého sektoru, která podporují agilitu, flexibilitu, proaktivitu a přizpůsobivost.

Zkušenosti získané v rámci nástroje NextGenerationEU, které se uplatňují v kosmickém odvětví a vyzývají k součinnosti a kombinování zdrojů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, se již projevily jako zásadní z hlediska dalšího zhodnocení inkluzivního zapojení všech zúčastněných stran kosmického ekosystému do schvalování a provádění politik a programů sloužících společným cílům. Proto by mělo být toto nové paradigma inkluzivního zapojení a spolupráce institucionalizováno prostřednictvím fóra na vysoké úrovni nazvaného Kosmický tým Evropa, které by sdružovalo všechny zúčastněné strany evropského kosmického ekosystému: členské státy, Komisi, Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA), Evropskou kosmickou agenturu (ESA), kosmický průmysl, malé a střední podniky a výzkumné organizace. Prostřednictvím tohoto mechanismu se EU postaví do čela úsilí o soudržnou a účinnou federalizaci evropské excelence a kapacit v oblasti vesmíru.

V tomto duchu bude koordinační nástroj v rámci Kompasu konkurenceschopnosti pro EU, který zajišťuje koordinaci politik EU a členských států, zahrnovat i vesmír ve vybraných klíčových oblastech, které jsou považovány za strategicky důležité a zajímavé pro EU jako celek. Cílem tohoto koordinačního nástroje bude sladit průmyslové a výzkumné politiky a investice na úrovni EU a na úrovni jednotlivých států s cílem podpořit strukturální ekonomickou transformaci, produktivitu, dlouhodobý růst a kvalitní pracovní místa, jakož i prospět jednotnému trhu.

Vesmír má vysoký přirozený potenciál pro inovace, dekarbonizaci a ekonomickou bezpečnost. Vesmír představuje významný podpůrný mechanismus pro ekonomiku, který generuje značné veřejné i soukromé investice. Jedná se tedy o významný činitel konkurenceschopnosti EU a na druhé straně také o odvětví s pilotními případy platnými pro koordinační nástroj v oblasti konkurenceschopnosti.

Komise proto na základě doporučení Kosmického týmu Evropa navrhne konkrétní metodiku věnovanou vesmíru, která bude sledovat jeho přínos ke konkurenceschopnosti EU, jakož i podíl EU na globální kosmické ekonomice. Bude založena na probíhající spolupráci s agenturou ESA na vůbec první oficiální statistice týkající se evropské kosmické ekonomiky. Tato statistika jako součást národních účtů může poskytnout nezbytné vědecké důkazy na podporu cílenějších politik v oblasti kosmického odvětví EU.

EU musí rozhodně podporovat komercializaci, inovace a industrializaci svého kosmického odvětví. To zahrnuje posílení autonomie výroby, rozšíření smluv s hlavními odběrateli a přijetí modelů zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které přilákají soukromé investice. Tato opatření urychlí pokrok v oblasti kosmických kapacit (včetně vědeckých misí, systémů pro vypouštění do vesmíru, družicových konstelací a kosmické robotiky). Aby se výše uvedená vize promítla do konkrétních výsledků, zapojí Komise Kosmický tým Evropa do přípravy evropského hlavního plánu pro vesmír, který bude představovat pracovní plán pro provádění opatření uvedených v tomto sdělení.

Sladěním průmyslového rozvoje s těmito prioritami může Evropa vybudovat odolnější, udržitelnější a konkurenceschopnější kosmickou ekonomiku v celosvětovém měřítku.

Rámeček s opatřeními 13

Komise zřídí Kosmický tým Evropa, který bude poskytovat poradenské příspěvky pro rozhodovací proces EU v kosmickém odvětví, zejména pro přípravu hlavního plánu EU pro vesmír.

Komise bude od roku 2025 vyvíjet specializovanou metodiku pro monitorování kosmického odvětví EU a jeho podílu na celosvětové kosmické ekonomice jako součást koordinačního nástroje v rámci Kompasu konkurenceschopnosti pro EU.

(1)

„Space: The $1.8 Trillion Opportunity for Global Economic Growth“ (Vesmír: Příležitost pro globální hospodářský růst v hodnotě 1,8 bilionu dolarů), Insight Report, Světové ekonomické fórum, duben 2024.

(2)

„ESA Report on the Space Economy 2025“ (Zpráva agentury ESA o kosmické ekonomice z roku 2025), Evropská kosmická agentura, březen 2025.

(3)

COM(2025) 30 final.

(4)

Závěry Rady „Posílení konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím kosmického prostoru“, květen 2024.

(5)

Draghi, M., „The future of European competitiveness“ (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti), září 2024, strana 62.

(6)

Letta, E., „Much more than a market“ (Mnohem více než jen trh), duben 2024.

(7)

Draghi, M., „The future of European competitiveness“ (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti), září 2024.

(8)

Niinistö, S., „Safer together – Strengthening Europe’s Civilian and Military Preparedness and Readiness“ (Společně bezpečnější – posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy), říjen 2024.

(9)

JOIN(2023) 9 final.

(10)

JOIN(2025) 130 final.

(11)

Zajišťují podstatnou část zakázky, což umožňuje udržet podnik v činnosti a přilákat další zákazníky.

(12)

Draghi, M., „The future of European competitiveness“ (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti), září 2024, strana 60.

(13)

Evropská kosmická agentura, „Report on the Space Economy 2024“ (Zpráva o kosmické ekonomice z roku 2024), prosinec 2024.

(14)

COM(2025) 335 final.

(15)

COM(2025) 90 final.

(16)

Projekt 3GPP (Projekt partnerství 3. generace) sdružuje sedm organizací pro vývoj telekomunikačních norem (ARIB, ATIS, CCSA, ETSI, TSDSI, TTA, TTC) a poskytuje jejich členům stabilní prostředí pro tvorbu zpráv a specifikací, které definují technologie 3GPP.

(17)

Čína usiluje o to, aby pomocí své strategie „Standards 2035“ získala dominantní postavení v oblasti mezinárodní normalizace nově vznikajících technologií. V posledních letech se počet čínských návrhů pro Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnickou komisi (IEC) zvýšil o 20 % ročně.

(18)

COM(2022) 31 final.

(19)

Doporučení Komise (EU) 2023/498.

(20)

COM(2025) 85 final.

(21)

Draghi, M., „The future of European competitiveness“ (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti), září 2024.

(22)

Jako příklad může posloužit Znalostní centrum pro pozorování Země, které umožňuje využívat nejmodernější poznatky z pozorování Země pro účely politik EU a zlepšení právních předpisů.

(23)

„Strategie evropské hospodářské bezpečnosti“, JOIN(2023) 20 final.

(24)

„Kompas konkurenceschopnosti pro EU“, COM(2025) 30 final.

(25)

„Modernizovaná politika soudržnosti: přezkum v polovině období“, COM(2025) 163 final.

(26)

COM(2025) 310 final.

(27)

Draghi, M., „The future of European competitiveness“ (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti), září 2024, strana 29.

(28)

COM(2025) 270 final.

(29)

COM(2025) 90 final.

(30)

Přestože v roce 2022 tvořily ženy 53,7 % studentů zapsaných do terciárního vzdělávání, v terciárních oborech STEM jich bylo pouze 30,9 %. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy je tento rozdíl ještě větší, neboť ženy tvoří pouze 16,1 % studentů zapsaných do oborů STEM ve středním odborném vzdělávání a přípravě.

(31)

Evropská kosmická agentura, „Report on the Space Economy 2025“ (Zpráva o kosmické ekonomice z roku 2025), březen 2025.

(32)

  „ Global Counterspace Capabilities“ (Globální protikosmické schopnosti), Secure World Foundation, duben 2025.

(33)

„Towards a European policy for technology infrastructures – Building bridges to competitiveness“ (Směrem k evropské politice pro technologické infrastruktury – Budování mostů ke konkurenceschopnosti), Evropská komise (2025), a „Strategie EU pro startupy a scaleupy“, COM(2025) 270 final.

(34)

„Akční plán pro kontinent umělé inteligence“, COM(2025) 165 final.

(35)

Draghi, M., „The future of European competitiveness“ (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti), září 2024, část A, strana 60.

(36)

Světové ekonomické fórum, „Global Cybersecurity Outlook 2025“ (Celosvětový výhled kybernetické bezpečnosti 2025), leden 2025.

(37)

Mezinárodní energetická agentura, „Renewables 2024 – Analysis and forecast to 2030“ (Obnovitelné zdroje 2024 – analýza a prognóza do roku 2030), říjen 2024.

(38)

COM(2025) 280 final.

(39)

eCall je systém používaný ve vozidlech v celé EU, který v případě vážné dopravní nehody automaticky uskuteční bezplatné tísňové volání na jednotné evropské číslo tísňového volání 112.