EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 12.5.2025
COM(2025) 238 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Bulharska
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 12.5.2025
COM(2025) 238 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Bulharska
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Bulharska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÉ POZNÁMKY
(1)Dne 30. dubna 2024 vstoupila v platnost reforma rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu 1 spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Cílem rámce je zajistit udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, zaměřuje se na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.
(2)Ústředním bodem nového rámce pro správu ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány by měly plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP ve střednědobém horizontu a pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů 4 , jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3)Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4)Na doporučení Komise má pak Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
VÝCHODISKA TÝKAJÍCÍ SE NÁRODNÍHO STŘEDNĚDOBÉHO FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍHO PLÁNU BULHARSKA
(5)Dne 27. února 2025 předložilo Bulharsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. K podání došlo po dvou prodlouženích lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, jak bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody poskytnuté Bulharskem, konkrétně na potřebu sladit načasování předložení s politickým cyklem, což by Bulharsku umožnilo předložit plán založený na pevném politickém závazku.
Postup před předložením plánu
(6)Před předložením plánu požádalo Bulharsko o technické informace 5 , které Komise poskytla dne 24. ledna 2025 a zveřejnila dne 27. února 2025 6 . Technické informace uvádějí, jaká úroveň primárního strukturálního salda v roce 2028 je nezbytná k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu udržel pod 3 % HDP a aby veřejný dluh ve střednědobém horizontu zůstal pod 60 % HDP, a to i za předpokladu, že po čtyřletém období korekce nebudou přijata žádná další rozpočtová opatření. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. Technické informace byly vypracovány a předány členským státům ve dvou scénářích: scénář, který zahrnuje soulad s ochranným opatřením pro odolnost schodku v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/126, a scénář bez tohoto ochranného opatření. Technické informace pro Bulharsko stanoví, že s cílem dodržet v průběhu čtyřletého období korekce příslušná fiskální pravidla a na základě předpokladů Komise by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028, scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku) činit alespoň 2,1 % HDP, jak je uvedeno v následující tabulce. Pro informaci je uvedeno, že při zohlednění ochranného opatření pro odolnost schodku by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň 0,9 % HDP. Od Bulharska se však ochranné opatření pro odolnost schodku nepožaduje.
Tabulka 1: Technické informace, které Komise poskytla Bulharsku
|
Poslední rok období korekce |
2028 |
|
Minimální výše primárního strukturálního salda (v % HDP), scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku |
–2,1 |
|
Pouze pro informaci: Minimální výše primárního strukturálního salda (v % HDP), scénář s ochranným opatřením pro odolnost schodku |
–0,9 |
Zdroj: výpočty Komise.
(7)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Bulharsko a Komise od září do října 2024 a od ledna do února 2025 technický dialog 7 . Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Bulharsko plánuje, a související předpoklady (zejména potenciální růst a inflace), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.
(8)V únoru 2025 Bulharsko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 a podle informací jím poskytnutých v plánu vedlo konzultace s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Podle informací poskytnutých Bulharskem v jeho plánu byl tento plán konzultován se širokou škálou zúčastněných stran, od sociálních partnerů až po zástupce občanské společnosti, akademické obce, podnikatelských organizací a nevládních organizací.
(9)Plán byl přijat Radou ministrů Bulharska dne 26. února 2025 a zaslán Národnímu shromáždění Bulharské republiky.
Další související postupy
(10)Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Bulharsko v rámci evropského semestru 8 .
(11)Dne 25. února 2025 předložilo Bulharsko žádost o posouzení konvergence podle čl. 140 odst. 1 SFEU s cílem umožnit vstup do eurozóny ke dni 1. ledna 2026. Posouzení Komise zveřejněné dne 4. června 2025 rovněž zohlednilo kritérium veřejných financí.
(12)Dne 2. května 2025 požádalo Bulharsko o aktivaci vnitrostátní únikové doložky s cílem zohlednit vyšší výdaje na obranu v souladu s čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1263 a v návaznosti na sdělení Komise (C(2025) 2000 final) ze dne 19. března 2025.
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
(13)V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: makroekonomická a fiskální situace a výhled
(14)Hospodářská činnost v Bulharsku vzrostla o 2,8 % v roce 2024, a to díky soukromé spotřebě. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 by se měl reálný HDP v roce 2025 zvýšit o 2,9 %, a to díky oživení vývozu a veřejných investic. V roce 2026 se očekává, že reálný HDP vzroste o 3 %, neboť investice se dále zrychlují a další složky poptávky udržují stabilní tempo růstu. Očekává se, že v horizontu prognózy (tj. 2025–2026) zůstane potenciální růst HDP v Bulharsku poměrně silný, i když bude klesat, a to v důsledku silných investic, které jsou částečně kompenzovány nepříznivými demografickými trendy. Míra nezaměstnanosti v roce 2024 činila 4,2 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2025 hodnoty 4 % a v roce 2026 hodnoty 3,8 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) se sníží z 6,5 % v roce 2024 na 2,3 % v roce 2025 a v roce 2026 bude činit 2,8 %.
(15)Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Bulharska v roce 2024 činil 3 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2025 dosáhne 2,8 % HDP a v roce 2026 se za předpokladu nezměněné politiky udrží na 2,8 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 nezahrnovala návrh rozpočtu Bulharska na rok 2025, který Národní shromáždění přijalo dne 21. března 2025. Veřejný dluh na konci roku 2024 představoval 24,1 % HDP. Na základě prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2025 sníží na 23,1 % HDP a na konci roku 2026 se vrátí na 24,5 %. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.
Dráha čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
(16)Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Bulharska se vztahuje na období 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.
(17)Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
(18)Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 4,9 %. Těmto technickým informacím (za předpokladu lineárního postupu korekce) odpovídá průměrný růst čistých výdajů během období korekce 2025–2028 o 5,1 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši –1,8 % HDP. To je nad minimální úrovní primárního strukturálního salda v roce 2028 ve výši –2,1 % HDP, kterou uvedla Komise v technických informacích dne 24. ledna 2025 9 .
Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Bulharska
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2028 |
|
|
Růst čistých výdajů
|
6,2 |
4,9 |
4,4 |
4,0 |
4,9 |
|
Růst čistých výdajů
|
6,2 |
11,4 |
16,3 |
21,0 |
nepoužije se |
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
2,8 |
2,6 |
2,5 |
2,4 |
2,6 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
3,9 |
2,6 |
2,3 |
2,1 |
3,5 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Bulharska a výpočty Komise.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
(19)Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by podle plánu během období korekce postupně vzrostl ze 24,2 % HDP v roce 2024 na 30,8 % HDP na konci období korekce, jak je uvedeno v následující tabulce. Ve střednědobém horizontu, tj. 10 let po skončení období korekce, by to mohlo znamenat postupné zvyšování veřejného dluhu až na 45,3 % v roce 2038.
Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Bulharska
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2038 |
|
|
Veřejný dluh (v % HDP) |
24,2 |
25,8 |
27,4 |
29,1 |
30,8 |
45,3 |
|
Saldo veřejných financí (v % HDP) |
–3,0 |
–3,0 |
–2,9 |
–2,9 |
–2,9 |
–2,9 |
(1)Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Bulharska.
Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
(20)Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů v plánu by schodek veřejných financí mírně klesl v období korekce na úroveň 2,9 % HDP. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Makroekonomické předpoklady plánu
(21)Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Bulharsku předány dne 24. ledna 2025. Plán zejména používá různé předpoklady pro šest proměnných, konkrétně výchozí bod strukturálního primárního salda v roce 2024, růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP, výchozí bod pro poměr dluhu k HDP v roce 2024, nominální implicitní úrokové sazby a vnitřní dynamiku dluhu. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Posouzení zohledňuje zveřejnění výsledných údajů za rok 2024 po předložení plánu, čímž se základní rok doporučení přesouvá na rok 2024.
Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.
·Pro rok 2024 plán předpokládá strukturální primární saldo ve výši –2,5 % HDP, což je o 0,4 procentního bodu méně než strukturální primární saldo předpokládané v předchozích pokynech. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu nižší než podle předpokladů Komise. Negativnější předpoklad strukturálního primárního salda, který se promítá do vyššího očekávaného celkového fiskálního schodku ve výši 3 % HDP v roce 2024, odráží nejnovější dostupné údaje o plnění rozpočtu. Tento výsledek nominálního schodku v roce 2024 byl od té doby potvrzen. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
·Plán zohledňuje skutečnost, že nominální implicitní úroková sazba se v roce 2024 zvýšila, a předpokládá, že zůstane nad úrovněmi uvedenými v předchozích pokynech. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu nižší než podle předpokladů Komise. Úrokové sazby se vypočítají na základě skutečných úrokových plateb a úrovně veřejného dluhu a zohledňují úrokové sazby nového dluhu vydaného v roce 2024 a v lednu 2025. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
·Plán předpokládá, že v roce 2024 bude potenciální růst HDP nižší než v předchozích pokynech, ale v letech 2025–2033 bude vyšší než předpoklady Komise, což povede k průměrnému růstu potenciálního HDP ve výši 2 % v letech 2025–2038 ve srovnání s 1,9 % v předchozích pokynech. To má za následek, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu mírně vyšší (přibližně o 0,1), než jak předpokládala Komise. Bulharsko ve svém plánu uvádí, že tento rozdíl lze do značné míry vysvětlit kombinací vyšší míry účasti na trhu práce a růstu investic, zejména ve veřejném sektoru. Předběžné údaje o zaměstnanosti pro rok 2024 jsou vyšší, než předpokládala prognóza Komise z podzimu 2024, což naznačuje, že odchylka v podílu práce na potenciálním růstu je odůvodněná. Předpoklad veřejných investic uvedený v plánu je ze své podstaty založen na politikách a zdá se, že je v souladu s politickými směry, jak bylo rovněž potvrzeno v přijatém rozpočtu na rok 2025. Celkově se odchylka založená na těchto dvou faktorech považuje za odůvodněnou.
·V roce 2024 plán předpokládá růst deflátoru HDP ve výši 6,4 %, což je o 1,6 procentního bodu výše než v předchozích pokynech, a že v roce 2025 zůstane nad předpoklady Komise a poté klesne pod hodnotu uvedenou v předchozích pokynech pro rok 2026. To má za následek, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu mírně vyšší (přibližně o 0,1), než jak předpokládala Komise. Vyšší deflátor HDP v roce 2024 je odůvodněn nejnovějšími údaji z národních účtů, které v roce 2024 vykazují silnější nárůst deflátoru HDP ve srovnání s předpoklady Komise. V roce 2025 lze odchylku od předchozích pokynů vysvětlit účinkem převodu z vyššího deflátoru HDP ve druhé polovině roku 2024. Pokud jde o rok 2025, předpoklady Komise ani bulharský plán plně nezohledňovaly obnovení sazeb DPH u chleba, mouky a restauračních služeb, zvýšení cen elektřiny pro domácnosti a další zvýšení cen v lednu 2025. Zohlednění tohoto vývoje by vedlo k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce. Pokud jde o rok 2026, lze nižší deflátor HDP v plánu ve srovnání s předchozími pokyny přičíst předpokladu mírnějšího růstu mezd. Nižší nárůst mezd pro rok 2026 v plánu odráží předpokládanou vyšší míru účasti, která je odůvodněna vyššími zaznamenanými mírami účasti v roce 2024 ve srovnání s předchozími pokyny. Předpoklady týkající se vyšších deflátorů HDP v letech 2024 a 2025 a nižšího deflátoru HDP v roce 2026 se proto považují za řádně odůvodněné.
Zbývající rozdíly v předpokladech o úpravě dluhu a vnitřní dynamiky dluhu a nedávné zveřejnění příslušných makrofiskálních ukazatelů nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na růst průměrných čistých výdajů.
Celkově vzato všechny rozdíly v předpokladech společně vedou v plánu k průměrnému růstu čistých výdajů, který je nižší než průměrný růst čistých výdajů vyplývající z technických informací.
Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu v rámci budoucích posouzení dodržování dráhy čistých výdajů.
Fiskální strategie plánu
(22)Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány především prostřednictvím opatření diskrečního zvyšování příjmů. Na straně příjmů patří mezi hlavní prvky podporující fiskální cíle opatření ke zlepšení dodržování daňových předpisů a k předcházení daňovým podvodům a únikům a k boji proti nim. Očekává se, že dodatečná opatření na straně příjmů povedou ke zvýšení sociálních příspěvků, včetně zvýšení prahové hodnoty maximálního pojistitelného příjmu a plánovaného prodloužení doby pro odchod do důchodu. Plán rovněž odkazuje na plánované zvýšení spotřebních daní z tabáku a tabákových výrobků. Na straně výdajů neexistují žádná významná konsolidační opatření, zatímco v souladu s nedávnými trendy se plánují další zvýšení.
(23)Specifikace politických opatření, která mají být přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Některá opatření byla specifikována v rozpočtu na rok 2025 přijatém Národním shromážděním dne 21. března 2025, zatímco jiná opatření by měla být potvrzena v nadcházejících rozpočtech. Opatření plánovaná na rok 2025 zahrnují na straně příjmů zvýšení maximálního příjmu z pojištění, zvýšení sazby daně z tabáku a tabákových výrobků, spotřební daně, jakož i zrušení snížených sazeb DPH pro různé kategorie zboží a služeb. Na straně výdajů se plánuje zvýšení platů v oblasti obrany a zaměstnanců rozpočtových organizací. Plánuje se zvýšení výdajů na důchody, které souvisí mimo jiné se zvýšením počtu nově přiznaných důchodů a příplatků k důchodům. Zároveň existují rizika pro provádění orientační fiskální strategie v plánu, a to kvůli obecnému nedostatku podrobností ohledně koncepce orientační strategie, nízké předvídatelnosti příjmů pocházejících z opatření pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, jakož i spoléhání se na nárazové zdroje financování, jako jsou dividendy ze státních podniků.
Reformní a investiční záměry v plánu reagující na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zaměřené na společné priority Unie
(24)Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje více než 120 reforem a investic zaměřených na společné priority EU, z nichž je více než 60 finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 40 z fondů politiky soudržnosti (VFR) 10 . Reformy a investice v plánu vycházejí rovněž ze stávajícího vládního strategického dokumentu „Národní rozvojový program Bulharska 2030“.
Pokud jde o společnou prioritu spravedlivé zelené a digitální transformace, včetně cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, plán zahrnuje několik opatření seskupených do okruhů politik, jako je podpora dopravního propojení, energetika, podpora digitalizace, posílení vzdělávacích dovedností a zaměstnanosti, dodávky vody a čištění odpadních vod a klimatické životní prostředí a zemědělství. Reformy a investice obsažené v plánu mají mimo jiné řešit doporučení pro jednotlivé země k energetické účinnosti vydaná v letech 2022 a 2023, k energetické účinnosti a sociálnímu začlenění a ochraně vydaná v letech 2023 a 2024, k energii z obnovitelných zdrojů, infrastruktuře a sítím vydaná v letech 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024, k výzkumu a inovacím a regionálnímu rozvoji a místním veřejným službám vydaná v roce 2019, dopravě a regionálnímu rozvoji vydaná v letech 2019, 2020, 2023 a 2024, k dovednostem, odbornému vzdělávání a přípravě a vzdělávání dospělých vydaná v letech 2019, 2020, 2023 a 2024.
(25)Pokud jde o společnou prioritu sociální a hospodářské odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán zahrnuje několik reforem a investic v různých oblastech politiky, od udržitelných veřejných financí, hospodářství a podnikatelského prostředí, posílení spravedlnosti, správy a finanční integrity, posílení dopravního propojení, energetiky, podpory zdraví a sociálního začleňování, vzdělávacích dovedností a zaměstnanosti. Reformy a investice obsažené v plánu mají mimo jiné řešit doporučení pro jednotlivé země v oblasti zdravotní péče vydaná v letech 2019 a 2020, politik na trhu práce vydaná v letech 2019 a 2020, vzdělávání, nediskriminace a rovných příležitostí vydaná v letech 2020 a 2024, přístupu k financování a financování růstu vydaná v roce 2020, rozpočtového rámce a fiskální správy vydaná v letech 2020, 2022 a 2023, chudoby a sociálního začleňování vydaná v letech 2019, 2020, 2023 a 2024, podnikatelského prostředí vydaná v letech 2019 a 2020, energie z obnovitelných zdrojů, infrastruktury a sítí vydaná v letech 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024, dopravy a regionálního rozvoje vydaná v letech 2019, 2020, 2023 a 2024, daňové správy, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem vydaná v roce 2019.
(26)Pokud jde o společnou prioritu energetické bezpečnosti, plán zahrnuje reformy a investice s cílem zajistit energetickou nezávislost a zároveň dekarbonizovat odvětví energetiky. Plán zahrnuje reformy na podporu přijetí tržních zásad v odvětví energetiky, mimo jiné liberalizaci trhu s elektřinou, reformy a investice s cílem diferencovat dodávky a zlepšit vazby se sousedními zeměmi a podpořit výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů. Reformy a investice obsažené v plánu mají mimo jiné řešit doporučení pro jednotlivé země týkající se energie z obnovitelných zdrojů, infrastruktury a sítí vydaná v letech 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024, týkající se energetické účinnosti vydaná v letech 2022 a 2023, energetické účinnosti a sociálního začleňování a ochrany vydaná v letech 2023 a 2024. Plán nezahrnuje opatření k řešení doporučení pro jednotlivé země z roku 2019 týkající se modernizace správy a řízení státních podniků a opatření k řešení doporučení pro jednotlivé země na roky 2019 a 2020 týkajících se účinného dohledu nad rámcem pro boj proti praní peněz a jeho prosazování. Vztahují se na ně však opatření v rámci závazků plánu pro oživení a odolnost a ERMII po vstupu na trh. Plán rovněž nezahrnuje opatření k řešení doporučení pro jednotlivé země z roku 2019 o prosazování dohledu na úrovni skupiny v nebankovním finančním sektoru a o řešení strukturálních nedostatků v odvětví pojištění automobilů.
(27)Pokud jde o společnou prioritu obranných schopností, plán zahrnuje investice do modernizace a získávání nových vojenských schopností v souladu s programem investic do obrany, což je plán přijatý Národním shromážděním a pokrývající období do roku 2032.
(28)Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Bulharska. Plán náležitě odkazuje na opatření obsažená v plánu pro oživení a odolnost a VFR a předkládá některá další opatření, která jsou financována z vnitrostátních zdrojů.
(29)Plán podává přehled potřeb Bulharska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu EU, kterou je spravedlivá ekologická transformace, včetně soudržnosti s evropskými právními předpisy v oblasti klimatu, plán určuje investiční potřeby související s pěti prioritními oblastmi stanovenými v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 vypracovaném podle nařízení 2018/1999, konkrétně oblastí: 1) dekarbonizace, 2) energetické účinnosti, 3) energetické bezpečnosti, 4) vnitřního trhu s energií a 5) výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti. Kromě toho plán určuje investiční potřeby spojené s přizpůsobováním se změně klimatu. Pokud jde o investiční potřeby v oblasti sociální a hospodářské odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán určuje investiční potřeby v oblasti vzdělávání, dovedností, zaměstnanosti, přístupu ke zdravotní péči, sociálním službám a dlouhodobé péči, rovnosti žen a mužů a provádění evropské záruky pro děti. Pokud jde o společnou prioritu EU v oblasti energetické bezpečnosti, plán určuje investiční potřeby pro diverzifikaci zdrojů a tras dodávek zemního plynu, mimo jiné rozvojem infrastruktury; další potřeby týkající se vodních elektráren a plovoucích elektráren, využívání biomasy k výrobě elektřiny a skladovací kapacity elektřiny. Pokud jde o společnou prioritu EU spočívající v budování potřebných obranných schopností, plán určuje investiční potřeby v oblasti modernizace ozbrojených sil země.
Závěr posouzení Komise
(30)Celkově Komise zastává názor, že plán Bulharska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR
(31)Rada by v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 měla počínaje rokem 2025 doporučit Bulharsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,
DOPORUČUJE BULHARSKU:
Zajistit, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Bulharsko
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
|
|
Tempo růstu (v %) |
Roční |
6,2 |
4,9 |
4,4 |
4,0 |
|
kumulativní (*) |
6,2 |
11,4 |
16,3 |
21,0 |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2024. Kumulativní tempo růstu se používá při ročním monitorování souladu ex-post na kontrolním účtu.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
Dialog byl pozastaven s cílem sladit načasování předložení plánu s politickým cyklem a poskytnout Bulharsku možnost předložit plán založený na pevném politickém závazku.