EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.6.2025
COM(2025) 216 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Lucemburska
{SWD(2025) 216 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.6.2025
COM(2025) 216 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Lucemburska
{SWD(2025) 216 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Lucemburska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 1 , a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
Obecné poznámky
(1)Nařízení (EU) 2024/1263, které vstoupilo v platnost dne 30. dubna 2024, stanoví, že cílem rámce správy ekonomických záležitostí je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a předcházet nadměrným schodkům veřejných financí. Nařízení stanoví, že Rada a Komise vykonávají mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve SFEU. Evropský semestr zahrnuje zejména definování doporučení pro jednotlivé země a dohled nad jejich prováděním. Nařízení rovněž podporuje odpovědnost členských států za fiskální politiku a klade důraz na její střednědobé zaměření v kombinaci s účinnějším a soudržnějším prosazováním. Každý členský stát musí Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahující jeho fiskální, reformní a investiční závazky, který v závislosti na délce volebního období v daném členském státě pokrývá období čtyř nebo pěti let. Dráha čistých výdajů 2 v těchto plánech musí být v souladu s požadavky uvedeného nařízení, včetně požadavku na to, aby byl veřejný dluh do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % hrubého domácího produktu (HDP) a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě nebo se pod ní udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném nařízení, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky.
(2)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 3 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. V souladu s prioritami evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik podporuje hospodářské a sociální oživení a stimuluje udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci Unie a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.
(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 4 (dále jen „nařízení REPowerEU“) přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost Unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. To pomůže dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v Unii a povede k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, ke zvýšení kapacity pro ukládání energie a ke zlepšení energetické účinnosti. Lucembursko doplnilo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.
(4)Dne 30. dubna 2021 předložilo Lucembursko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 uvedeného nařízení posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V. Dne 6. července 2021 přijala Rada prováděcí rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Lucemburska 5 , které bylo dne 13. září 2024 změněno podle čl. 18 odst. 2 za účelem aktualizace maximálního finančního příspěvku na nevratnou finanční podporu a za účelem začlenění kapitoly REPowerEU 6 . Uvolnění splátek je podmíněno přijetím rozhodnutí Komise v souladu s čl. 24 odst. 5, v němž se stanoví, že Lucembursko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Podmínkou uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů, pokud jde o tutéž reformu nebo investici.
(5)Dne 21. ledna 2025 přijala Rada na doporučení Komise doporučení, kterým schválila národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Lucemburska 7 . Plán byl předložen v souladu s článkem 11 a čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263, vztahuje se na roky 2025 až 2029 a stanoví rozpočtové omezení v podobě maximální míry růstu čistých výdajů rozložené do čtyř let.
(6)Dne 26. listopadu 2024 Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Lucemburska na rok 2025. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování 2025, v níž není Lucembursko uvedeno jako jeden z členských států, u nichž je třeba provést hloubkový přezkum. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2025, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny 8 dne 13. května 2025 a společnou zprávu o zaměstnanosti dne 10. března 2025.
(7)Dne 29. ledna 2025 Komise zveřejnila Kompas konkurenceschopnosti, strategický rámec, jehož cílem je posílit globální konkurenceschopnost EU v příštích pěti letech. Stanoví tři transformační požadavky udržitelného hospodářského růstu: i) inovace; ii) dekarbonizace a konkurenceschopnost a iii) bezpečnost. Za účelem odstranění rozdílů v oblasti inovací si EU klade za cíl prosazovat průmyslové inovace, podporovat růst startupů prostřednictvím iniciativ, jako je Strategie EU pro startupy a scaleupy, a urychlit zavádění pokročilých technologií, jako je umělá inteligence a kvantová výpočetní technika. V zájmu dosažení zelenějšího hospodářství předložila Komise komplexní Akční plán pro cenově dostupnou energii a Dohodu o čistém průmyslu, které zajistí, aby přechod na čistou energii zůstal nákladově efektivní, zohledňoval konkurenceschopnost, zejména v energeticky náročných odvětvích, a byl motorem růstu. Pro snížení nadměrné závislosti a zvýšení bezpečnosti je Unie odhodlána posílit globální obchodní partnerství, diverzifikovat dodavatelské řetězce a zajistit přístup ke kritickým surovinám a čistým zdrojům energie. Tyto priority se opírají o horizontální faktory, jež zahrnují zjednodušení právních předpisů, prohloubení jednotného trhu, financování konkurenceschopnosti a unie úspor a investic, podporu dovedností a kvalitních pracovních míst a lepší koordinaci politik EU. Kompas konkurenceschopnosti je sladěn s evropským semestrem, čímž je zajištěno, aby hospodářské politiky členských států byly v souladu se strategickými cíli Komise a při správě ekonomických záležitostí byl uplatňován jednotný přístup, který podporuje udržitelný růst, inovace a odolnost v celé Unii.
(8)Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik se v roce 2025 nadále vyvíjí souběžně s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Tato doporučení pro jednotlivé země zůstávají stejně relevantní pro posuzování plánů pro oživení a odolnost, které byly pozměny v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2021/241.
(9)Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 se vztahují na všechny klíčové výzvy hospodářské politiky, jež nejsou dostatečně řešeny v rámci opatření obsažených v plánech pro oživení a odolnost, s přihlédnutím k příslušným výzvám identifikovaným v doporučeních pro jednotlivé země na období 2019–2024.
(10)Dne 4. června 2025 zveřejnila Komise zprávu o Lucembursku pro rok 2025. Posoudila pokrok, který Lucembursko učinilo při plnění příslušných doporučení, a zhodnotila, jak Lucembursko provádí plán pro oživení a odolnost. Na základě této analýzy identifikovala nejnaléhavější výzvy, kterým Lucembursko čelí. Posoudila rovněž pokrok Lucemburska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Posouzení výroční zprávy o pokroku
(11)Dne 21. ledna 2025 Rada doporučila následující maximální míry růstu čistých výdajů pro Lucembursko: 5,8 % v roce 2025, 4,7 % v roce 2026, 3,8 % v roce 2027, 5,4 % v roce 2028 a 4,7 % v roce 2029, což odpovídá maximálním kumulativním mírám růstu vypočteným vůči roku 2023 ve výši 14,2 % v roce 2025, 19,6 % v roce 2026, 24,1 % v roce 2027, 30,8 % v roce 2028 a 36,9 % v roce 2029. Dne 25. dubna 2025 předložilo Lucembursko výroční zprávu o pokroku 9 v dodržování doporučené maximální míry růstu čistých výdajů a o provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Výroční zpráva o pokroku rovněž zohledňuje zprávy, které Lucembursko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění plánu pro oživení a odolnost v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241.
(12)Ruská válečná agrese proti Ukrajině a její důsledky představují pro Evropskou unii existenční výzvu. Komise doporučila aktivovat národní únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu koordinovaným způsobem s cílem podpořit úsilí EU o rychlé a výrazné zvýšení výdajů na obranu a tento návrh uvítala Evropská rada na svém zasedání dne 6. března 2025.
(13)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 10 se saldo veřejných financí Lucemburska změnilo ze schodku 0,8 % HDP v roce 2023 na přebytek ve výši 1,0 % v roce 2024, zatímco veřejný dluh se zvýšil z 25,0 % HDP na konci roku 2023 na 26,3 % na konci roku 2024. Podle výpočtů Komise tento vývoj odpovídá míře růstu čistých výdajů ve výši 6,2 % v roce 2024. Lucembursko ve výroční zprávě o pokroku odhaduje růst čistých výdajů v roce 2024 na 6,7 %. Komise odhaduje, že růst čistých výdajů byl nižší než ve výroční zprávě o pokroku. Rozdíl mezi výpočty Komise týkajícími se růstu čistých výdajů a odhady vnitrostátních orgánů je způsoben předpoklady o nižších výdajích financovaných převody z EU ve vnitrostátních projekcích. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky 11 , které zahrnuje výdaje financované z vnitrostátních zdrojů i z prostředků EU, bylo v roce 2024 v podstatě neutrální.
(14)Podle výroční zprávy o pokroku makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce Lucemburska, předpokládá v roce 2025 růst reálného HDP o 2,5 %, zatímco inflace měřená HISC by měla v roce 2025 dosáhnout 2,0 %. Prognóza Komise z jara 2025 předpokládá růst reálného HDP v roce 2025 o 1,7 % a v roce 2026 o 2,0 % a inflaci měřenou HISC v roce 2025 na úrovni 2,1 % a v roce 2026 na úrovni 1,8 %.
(15)Ve výroční zprávě o pokroku se očekává, že přebytek veřejných financí se v roce 2025 změní na schodek ve výši 0,6 % HDP, přičemž poměr veřejného dluhu k HDP se do konce roku 2025 zvýší na 26,4 % HDP. Tento vývoj odpovídá růstu čistých výdajů o 7,1 % v roce 2025. Prognóza Komise z jara 2025 předpokládá v roce 2025 schodek veřejných financí ve výši 0,4 % HDP. Návrat ke schodku v roce 2025 odráží především nižší neočekávané příjmy z daně z příjmů právnických osob a dopad expanzivního nastavení fiskální politiky. Podle výpočtů Komise tento vývoj odpovídá růstu čistých výdajů ve výši 6,8 % v roce 2025. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky, které zahrnuje výdaje financované z vnitrostátních zdrojů i z prostředků EU, bude mít v roce 2025 expanzivní povahu a dosáhne 1,2 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 snížit na 25,7 %. Snížení poměru dluhu k HDP v roce 2025 je způsobeno především efektem sněhové koule, neboť růst HDP byl vyšší než splácení úroků.
(16)Podle prognózy Komise z jara 2025 se očekává, že v roce 2025 budou z nevratné podpory („grantů“) z Nástroje pro oživení a odolnost financovány výdaje vládních institucí ve výši 0,1 % HDP, přičemž v roce 2024 se jednalo také o 0,1 % HDP. Výdaje financované z nevratné podpory Nástroje pro oživení a odolnost umožní provádět kvalitní investice a reformy zaměřené na zvýšení produktivity bez přímého dopadu na saldo veřejných financí a veřejný dluh Lucemburska.
(17)Veřejné výdaje na obranu v Lucembursku zůstaly v letech 2021 až 2023 stabilní na úrovni 0,5 % HDP 12 . Podle prognózy Komise z jara 2025 se předpokládají výdaje na obranu ve výši 0,6 % HDP v roce 2024 a 0,7 % HDP v roce 2025. To odpovídá nárůstu o 0,3procentního bodu HDP oproti roku 2021.
(18)Podle prognózy Komise z jara 2025 se předpokládá, že čisté výdaje v Lucembursku vzrostou o 6,8 % v roce 2025 a o 13,5 % kumulativně v letech 2024 a 2025. Na základě prognózy Komise z jara 2025 se předpokládá, že růst čistých výdajů Lucemburska v roce 2025 bude nad doporučenou maximální mírou růstu, což odpovídá odchylce 13 0,5 % HDP v ročním vyjádření. Předpokládaná odchylka překračuje hranici 0,3 % HDP pro roční odchylku. Pokud vezmeme v úvahu roky 2024 a 2025 dohromady, předpokládá se, že kumulativní míra růstu čistých výdajů bude nižší než doporučená maximální míra růstu. Celkově to znamená, že existuje riziko odchylky od doporučeného maximálního růstu čistých výdajů, až budou na jaře příštího roku k dispozici výsledné údaje za rok 2025.
(19)Rada navíc Lucembursku doporučila ukončit před topnou sezónou 2024/2025 mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky. Podle prognózy z jara 2025 Komise jsou čisté rozpočtové náklady 14 na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky odhadovány na 0,4 % HDP v roce 2024 a podle projekce by se měly v roce 2025 snížit na 0,1 % HDP. Tato mimořádná podpůrná opatření byla do zahájení topné sezóny 2024/2025 zrušena jen částečně. To není zcela v souladu s tím, co doporučila Rada.
(20)Výroční zpráva o pokroku nezahrnuje rozpočtové projekce na období po roce 2025. Prognóza Komise z jara 2025 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky schodek veřejných financí ve výši 0,5 % HDP v roce 2026. Tento vývoj odpovídá růstu čistých výdajů o 5,3 % v roce 2026. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky, které zahrnuje výdaje financované z vnitrostátních zdrojů i z prostředků EU, bude mít v roce 2026 expanzivní povahu a dosáhne 0,4 % HDP. Komise předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2026 zvýšit na 26,2 %. Zvýšení poměru dluhu k HDP v roce 2026 odráží především vnitřní dynamiku dluhu, která zvyšuje dluh.
Klíčové politické výzvy
(21)Lucemburský důchodový systém čelí rostoucím rizikům střednědobé a dlouhodobé udržitelnosti, neboť se předpokládá, že výdaje budou v nadcházejících letech převyšovat příspěvky. Podle zprávy o stárnutí obyvatelstva z roku 2024 15 se očekává, že výdaje spojené s důchody budou neustále růst a v roce 2070 dosáhnou 17,5 % HDP, což představuje nárůst o 8,1 procentního bodu oproti roku 2024. Souvisí to s rostoucím počtem penzistů na jednoho pracovníka, což je důsledek stárnutí populace, a s poklesem čisté migrace, což vede k vyššímu indexu závislosti starých osob. Ačkoli systém v současné době disponuje největší důchodovou rezervou v EU, bez politických úprav se předpokládá, že tato rezerva klesne pod hranici stanovenou vnitrostátními právními předpisy na počátku 40. let 21. století 16 . Podle prognóz bude po dosažení této hranice rezerva vyčerpána do pěti až šesti let. Lucembursko má navíc nejnižší míru zaměstnanosti starších pracovníků v EU (51 % ve věku 55–64 let), přestože zákonem stanovený věk odchodu do důchodu je 65 let. Předčasný odchod do důchodu je povolen od 57 let a štědré nároky představují silnou finanční pobídku k předčasnému odchodu ze zaměstnání a neúčasti na vzdělávání dospělých. V roce 2024 vláda zahájila veřejnou konzultaci o perspektivách důchodového systému. V první fázi shromáždila podněty od široké škály zúčastněných stran a široké veřejnosti, které zahrnovaly hlavní obavy: přizpůsobivost, udržitelnost a spravedlnost systému. V současné době probíhá druhá fáze konzultací. K řešení tohoto problému a podpoře hospodářského růstu by přispěla opatření aktivní politiky na trhu práce na podporu delšího pracovního života a vyšší míry účasti starších pracovníků.
(22)Lucembursko čelí vážným výzvám v oblasti bydlení, neboť v důsledku prudkého růstu cen nemovitostí se v posledním desetiletí výrazně snížila cenová dostupnost bydlení. Ceny bydlení, které stabilně rostly o více než 5 % ročně, se v letech 2018 až 2022 zvýšily o téměř 60 %, čímž se Lucembursko stalo jedním z nejdražších trhů s bydlením v EU 17 . Přetrvávající nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, kterou podporují daňové struktury zvýhodňující hromadění pozemků a nemovitostí, dále prohloubil vstup institucionálních investorů do odvětví předprodeje bydlení 18 . Nabídku bydlení by mohly pomoci zvýšit reformy, jako je komplexní politika územního plánování a daňová opatření ke zvýšení nabídky zastavitelných pozemků, a to i prostřednictvím nabídky cenově dostupného bydlení. Mezi priority patří také provádění Paktu o bydlení a přijetí reformy daně z bydlení, jakož i posílení makroobezřetnostního rámce a postupné zrušení fiskálních pobídek k půjčkám, které podporují vysoké ceny nemovitostí 19 .
(23)Lucembursko čelí značným výzvám v oblasti dopravy kvůli vysoké míře přeshraničního dojíždění a vysoké závislosti na automobilech, včetně služebních, přičemž jednou z příčin jsou náklady na bydlení, které pracovníky nutí bydlet dále od pracoviště 20 . Tato situace vede k přetížení dopravy, což má dopad na produktivitu a environmentální udržitelnost. Navíc i přes nedávné výrazné snížení emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy díky politikám, jako je Národní plán mobility 2035 21 a bezplatná veřejná doprava, zůstává toto odvětví hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a v roce 2023 představovalo 60 % celkových emisí v lucemburských odvětvích v rámci sdíleného úsilí 22 . Lucembursko sice dosáhlo pokroku v podpoře elektrických vozidel a zlepšení veřejné dopravy, ale k řešení potřeb dojíždějících pracovníků by byla zapotřebí koordinovaná přeshraniční strategie. To zahrnuje zlepšení konektivity, integraci železniční dopravní infrastruktury se sousedními zeměmi, integraci systémů prodeje jízdenek a zlepšení spojení pro poslední kilometr. Další dekarbonizace dopravy společně s investicemi do infrastruktury veřejné dopravy by pomohla snížit emise v souladu s vnitrostátním cílem snížení emisí do roku 2030.
(24)Lucemburské finanční centrum hostí řadu nadnárodních skupin, přičemž významný podíl mezinárodních finančních toků probíhá mezi těmito subjekty v rámci nadnárodních skupin. Ty mohou využívat mezer v lucemburském daňovém systému, které snižují zdanitelný příjem. Směrnice Rady (EU) 2022/2523 23 (dále jen „směrnice o druhém pilíři“) vstoupila v platnost 1. ledna 2024 a jejím cílem je řešit problém nízkého zdanění velkých nadnárodních společností, její oblast působnosti je však omezena na společnosti s ročním obratem alespoň 750 milionů EUR, takže mnoho společností zůstává mimo její oblast působnosti. Podmíněné opatření týkající se neodečitatelnosti úroků a licenčních poplatků, které bylo původně zavedeno v roce 2021, je navíc úzce zaměřeno na jurisdikce uvedené na dohodnutém seznamu nespolupracujících jurisdikcí EU a neřeší účinně otázku jurisdikcí s nízkými nebo nulovými daněmi.
(25)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (EU) 2021/241 a s přílohou V kritériem 2.2 uvedeného nařízení zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro daný členský stát nebo jejich významnou část. V tomto napjatém časovém rámci má dokončení účinného provádění plánu pro oživení a odolnost včetně kapitoly REPowerEU zásadní význam pro posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti Lucemburska prostřednictvím zelené a digitální transformace a zajištění sociální spravedlnosti. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(26)V Lucembursku se zrychlilo provádění programů politiky soudržnosti, které zahrnují podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Je důležité pokračovat v úsilí o zajištění rychlého provádění těchto programů a zároveň maximalizovat jejich dopad na místě. Lucembursko již na základě svých programů v rámci politiky soudržnosti přijímá opatření na podporu konkurenceschopnosti a růstu. Lucembursko zároveň nadále čelí výzvám, včetně těch, které se týkají nabídky a cenové dostupnosti bydlení, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v souvislosti se zelenou a digitální transformací, integrace starších pracovníků a zranitelných skupin na trhu práce a dekarbonizace. V souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060 je Lucembursko povinno v rámci přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období přezkoumat každý program, mimo jiné s přihlédnutím k příslušným výzvám identifikovaným v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2024. Návrhy Komise přijaté dne 1. dubna 2025 24 prodlužují lhůtu k předložení posouzení – v případě každého programu – výsledku přezkumu v polovině období stanovenou na 31. března 2025. Poskytují také flexibilitu, která pomáhá urychlit provádění programů, a pobídky pro členské státy, aby přidělovaly zdroje politiky soudržnosti do pěti strategických prioritních oblastí Unie, konkrétně do konkurenceschopnosti v oblasti strategických technologií, obrany, bydlení, vodohospodářské odolnosti a transformace energetiky.
(27)Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) poskytuje příležitost investovat do klíčové strategické priority EU tím, že posílí konkurenceschopnost EU. Platforma STEP je financována z jedenácti stávajících fondů EU. Členské státy mohou rovněž přispívat do programu InvestEU na podporu investic v prioritních oblastech. Lucembursko by mohlo tyto iniciativy využít k podpoře vývoje nebo výroby kritických technologií, včetně čistých technologií a technologií účinně využívajících zdroje.
(28)Kromě hospodářských a sociálních výzev, které jsou řešeny prostřednictvím plánu pro oživení a odolnost a jiných fondů EU, čelí Lucembursko několika dalším výzvám, jež souvisejí se slabou regionální koordinací a neefektivním využíváním přeshraničních dopravních sítí; nedostatečně využitým potenciálem pro zavádění nových technologií a digitalizaci malých a středních podniků; přetrvávajícími významnými regulačními překážkami; vysokou ekonomickou závislostí na zásobách zahraničních investic, které od roku 2017 klesají (v procentech HDP); aktuální skladbou zdrojů energie, v níž stále převažují fosilní paliva a plyn pro dopravu a budovy; zhoršenými výsledky a většími rozdíly vedoucími k nerovným příležitostem ve školách; přetrvávajícím nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatkem vysoce kvalifikovaných pracovníků v klíčových odvětvích souvisejících se zelenou a digitální transformací.
(29)Přes silnou vědeckou základnu a mezinárodně dobře propojený výzkumný systém zůstávají inovace v podnikání a možnosti rozšiřování inovativních startupů a malých a středních podniků omezené, což brání diverzifikaci a konkurenceschopnosti hospodářství. Potenciál Lucemburska v oblasti zavádění nových technologií a digitalizace zůstává nedostatečně využitý, přičemž Lucembursko je v oblasti základní digitální intenzity malých a středních podniků pod průměrem EU 25 . Kromě toho zde v posledních dvou desetiletích klesá intenzita výzkumu a vývoje v podnikatelské sféře, v roce 2023 se snížila na 0,47 % HDP, což je hluboko pod průměrem EU, který činí 1,49 % 26 . Kvalita výsledků výzkumu navíc není plně využívána a vazby mezi vědou a podniky jsou stále slabé. Ačkoli to lze částečně vysvětlit lucemburskou ekonomikou založenou na službách, výdaje podniků na výzkum a vývoj jsou v široké škále odvětví podstatně nižší než v zemích s nejlepšími výsledky, což naznačuje, že nízké výdaje podniků na výzkum a vývoj neodrážejí pouze velký rozsah finančního sektoru 27 .
(30)K řešení výzvy spočívající ve zvýšení konkurenceschopnosti v Lucembursku je nezbytné zvážit podporu inkluzivní a inovativní diverzifikace ve finančním sektoru 28 29 , která by mohla pomoci řešit strukturální nedostatky tohoto sektoru, poskytnout podporu inovativním činnostem s vysokým podílem výzkumu a vývoje a vytvořit silnější a konkurenceschopnější ekonomiku v souladu s politikami EU. K silnější a konkurenceschopnější ekonomice by mohla vést strategická podpora a integrace inovativních a rychle rostoucích odvětví, jako jsou udržitelné finance, finanční technologie, digitální a nové technologie. Silný vztah mezi růstem reálného HDP a růstem investiční pozice Lucemburska vůči zahraničí v poměru k jeho HDP (investiční pozice vůči zahraničí / HDP) 30 naznačuje, že ekonomická výkonnost země je úzce spjata s její schopností přilákat a udržet zahraniční investice. Podpora inovativních a rychle rostoucích odvětví by mohla pomoci zvrátit pokles poměru mezi investiční pozicí vůči zahraničí a HDP a podpořit hospodářský růst. Za tímto účelem by Lucembursko mohlo využít potenciál svého finančního centra k financování produktivních a inovativních činností, jako jsou činnosti podporující zelenou a digitální transformaci, a to podporou společných podniků a inovativních modelů financování a podporou vývoje nových finančních nástrojů a produktů. Umožnit investice na zelené louce do udržitelných činností s vysokým podílem výzkumu a vývoje by mohla pomoci zejména pokračující podpora inovativního strukturování smíšeného financování a kooperativních podniků Zásadní význam má také zajištění transparentnosti a odpovědnosti ve finančním sektoru, protože by to mohlo pomoci vybudovat důvěru investorů, spotřebitelů a dalších zúčastněných stran.
(31)Lucembursko se sice zavázalo zlepšit regulační prostředí v sektoru podnikatelských služeb, ale stále přetrvávají významné regulační překážky. Podle OECD 31 a Evropské komise 32 jsou regulační omezení stále vysoká zejména pro právníky, notáře, architekty, stavební inženýry a účetní. Pro notáře jsou tato omezení jedna z nejpřísnějších v EU. Jako velmi přísná byla označena regulace, která ukládá právní formu jejich podnikání, a regulace vstupu do profese. Zvláště restriktivní jsou také předpisy pro vstup do praxe u právníků 33 . Překážky hospodářské soutěže mohou být způsobeny omezenými možnostmi přístupu k některým profesím, různými administrativními povinnostmi, existencí závazných tarifů nebo zákazem jakékoli formy reklamy a marketingu 34 . Omezení požadavků nebo zvýšení flexibility by podpořilo hospodářskou soutěž v odvětví regulovaných povolání, což by bylo přínosné pro podniky, které tyto služby nakupují. V maloobchodním sektoru jsou regulační omezení stále o něco vyšší než ve srovnatelných zemích, i když se od roku 2018 výrazně snížila 35 36 . Příkladem takových omezení je požadavek získat zvláštní povolení k otevření prodejen s oblečením, potravinami a nápoji a povolení provádět prodejní akce pouze v určitých obdobích roku 37 .
(32)V současné skladbě zdrojů energie Lucemburska stále převažují fosilní paliva, která v roce 2023 tvořila 61,1 % hrubé domácí spotřeby. Přestože země vyvinula úsilí o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, v roce 2023 tvořily pouze 11,9 % skladby zdrojů energie 38 , což zdůrazňuje potřebu dalších opatření k diverzifikaci skladby zdrojů energie a snížení závislosti na fosilních palivech. Kromě toho je Lucembursko při uspokojování svých energetických potřeb do značné míry závislé na svých sousedech. Ačkoli jsou elektrizační soustavy pro současné potřeby dostatečné, provozovatel přenosové soustavy uvádí potřebu do roku 2040 zvýšit a modernizovat vysokonapěťovou síť a zlepšit propojení, zejména s Německem. Klíčovou roli v rozvoji podrobných místních plánů pro zavádění obnovitelné energie, včetně větrné energie a fotovoltaiky, a pro systémy centrálního zásobování teplem a ústředního chlazení budou rovněž hrát obce. Dekarbonizace budov má zásadní význam, jelikož v roce 2023 představovaly 20 % celkových emisí v lucemburských odvětvích v rámci sdíleného úsilí 39 . Nedávný mírný nárůst spotřeby energie v sektoru bydlení poukazuje na potřebu dosažení dalšího pokroku v oblasti renovací budov a energetické účinnosti, aby bylo možné splnit cíl snížit emise do roku 2030 o 50 % ve srovnání s rokem 2005. Zvýšení energetické účinnosti v bytových i nebytových budovách má zásadní význam pro snížení spotřeby energie o 34 % do roku 2030, jak je uvedeno ve vnitrostátní strategii renovace.
(33)Nízká úroveň základních dovedností ohrožuje produktivitu práce a konkurenceschopnost v Lucembursku. Podíl studentů s podprůměrnými výsledky je v zemi vyšší, než je průměr EU, přičemž rozdíly ve výsledcích mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky jsou výrazné a jsou největší v EU 40 . Tento rozdíl ve výsledcích se projevuje již v raném věku, zejména u žáků ze znevýhodněného prostředí a u žáků, kteří doma nemluví německy nebo lucembursky, což poukazuje na potřebu cílené podpory. Absence jednotného rámce kvality škol na celostátní úrovni 41 brání účinnému monitorování a může zvýraznit segmentaci a nerovnosti. Současné politiky neřeší rozdíly v rámci celého školského systému, což podtrhuje potřebu komplexnějšího přístupu 42 . Přijetí národního rámce kvality škol a systému externího hodnocení škol, jakož i přizpůsobení výuky potřebám znevýhodněných žáků a žáků z různých jazykových prostředí by mohlo pomoci snížit rozdíly ve výsledcích a zlepšit celkovou úroveň dovedností. To by v konečném důsledku podpořilo i dlouhodobý hospodářský růst a sociální soudržnost země. Řešení těchto výzev by rovněž přispělo k podpoře vzestupné sociální konvergence v souladu s druhou fází analýzy zemí provedené útvary Komise na základě Rámce sociální konvergence 43 .
(34)Navzdory dobrým hospodářským výsledkům se Lucembursko potýká s přetrvávajícím nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a s výrazným nedostatkem kvalifikovaných pracovníků 44 45 v klíčových odvětvích souvisejících se zelenou a digitální transformací. Přibližně 80 % malých a středních podniků má obtíže s náborem pracovníků se správnou kvalifikací v určitých profesích 46 , což může bránit konkurenceschopnosti. Zároveň byl vykázán nedostatek v několika profesích, které vyžadují specifické dovednosti související s oblastí digitalizace a zelených odvětví. V oblasti podpory rozvoje dovedností v Lucembursku přetrvává několik výzev. Účast starších pracovníků na vzdělávacích programech je stále nízká. Kromě toho stále existuje značný rozdíl mezi současnou mírou odborné přípravy dospělých a národním cílem Lucemburska v oblasti dovedností do roku 2030, který činí 62,5 % (17,3 procentního bodu) 47 , což zdůrazňuje potřebu cílených iniciativ na podporu změny kvalifikace a prohlubování dovedností.
(35)Lucemburský systém zdravotní péče se potýká s nedostatkem zdravotnických pracovníků, a to zejména kvůli vysoké závislosti na zdravotnických pracovnících vyškolených v zahraničí, nerovnoměrnému rozdělení personálu a značnému podílu lékařů, kteří mají do roku 2034 odejít do důchodu. Stárnutí populace problémy ještě prohloubí. Předpokladem pro posílení odolnosti systému zdravotní péče je účinnější využívání omezených zdrojů a lepší správa. Klíčovým faktorem budoucího zvýšení efektivity je řešení roztříštěnosti zdravotnických služeb prostřednictvím modelů péče zaměřených na prevenci a komunitu, které jsou poskytovány v týmech, nikoli v samostatných ordinacích. Klíčem k podpoře transformace systému zdravotní péče jsou lepší využívání dat a informací při řízení a plánování a podpora digitalizace.
(36)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2025 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny na rok 2025, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Lucemburska pomáhají doporučení (2), (3), (4) a (5) provést první doporučení eurozóny týkající se konkurenceschopnosti, doporučení (1), (4) a (5) pomáhají provést druhé doporučení eurozóny týkající se odolnosti a doporučení (1) pomáhá provést třetí doporučení eurozóny týkající se makroekonomické a finanční stability stanovená v doporučení na rok 2025.
DOPORUČUJE Lucembursku v letech 2025 a 2026:
1.Zvýšit celkové výdaje na obranu a zlepšit připravenost v souladu se závěry Evropské rady ze dne 6. března 2025. Zajistit, aby čisté výdaje dodržovaly dráhu doporučenou Radou dne 21. ledna 2025. Řešit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, zejména omezením možností předčasného odchodu do důchodu a zvýšením účasti a míry zaměstnanosti starších pracovníků tím, že se posílí jejich pracovní příležitosti a zaměstnatelnost. Zvýšit nabídku bydlení, zejména přijetím komplexní politiky územního plánování a reformy daně z nemovitostí, rozvojem rozsáhlých okresních projektů na veřejných pozemcích a posílením koordinace s územním plánováním a přeshraniční veřejnou dopravou. Zmírnit rizika spojená s trhem s bydlením postupným zrušením fiskálních pobídek k půjčkám a posílením makroobezřetnostního rámce. Přijmout další opatření k účinnému boji proti agresivnímu daňovému plánování, zejména zajištěním dostatečného zdanění odchozích plateb úroků a poplatků převáděných do jiných jurisdikcí s nulovým nebo nízkým zdaněním, než jsou jurisdikce uvedené na dohodnutém seznamu EU nespolupracujících jurisdikcí pro daňové účely.
2.S ohledem na platné lhůty pro včasné dokončení reforem a investic podle nařízení (EU) 2021/241 zajistit efektivní provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU. Urychlit provádění programů v rámci politiky soudržnosti (EFRR, FST, ESF+) a případně využít možností, které nabízí přezkum v polovině období. Optimálně využívat nástroje EU, včetně rozsahu, který poskytuje program InvestEU a Platforma strategických technologií pro Evropu, ke zvýšení konkurenceschopnosti.
3.Zaměřit hospodářskou politiku související s investicemi na podporu inovací a činností s vysokým podílem výzkumu a vývoje. Zvýšit konkurenceschopnost, mimo jiné podporou diverzifikace, zejména ve finančním sektoru, urychlením digitalizace, zejména při zavádění pokročilých digitálních technologií v malých a středních podnicích, aby se umožnilo rozšiřování podniků a růst produktivity. Omezit překážky hospodářské soutěže v oblasti služeb regulovaných profesí.
4.Zlepšit udržitelnou a efektivní dopravu pokračující podporou dekarbonizace dopravy a investicemi do infrastruktury veřejné dopravy a přeshraničních sítí. Snížit celkovou závislost na fosilních palivech investicemi do energetické účinnosti v bytovém i nebytovém sektoru. Modernizovat vysokonapěťovou síť a zvýšit její kapacitu, zlepšit přeshraniční propojení a usnadnit povolovací řízení pro zavádění obnovitelných zdrojů energie. Podporovat obce při zavádění obnovitelných zdrojů energie.
5.Zlepšit výsledky a zajistit rovné příležitosti ve školách, mimo jiné přijetím národního rámce kvality škol a systému externího hodnocení škol a přizpůsobením výuky potřebám znevýhodněných žáků a žáků z různých jazykových prostředí. Řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, zejména v oblasti zelené a digitální transformace, a to prostřednictvím stimulace rozvoje dovedností. Zlepšit odolnost systému zdravotní péče zajištěním odpovídající dostupnosti zdravotnických pracovníků. Urychlit reformy za účelem zlepšení správy systému zdravotní péče a elektronického zdravotnictví.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně