EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.6.2025
COM(2025) 205 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Německa
{SWD(2025) 205 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.6.2025
COM(2025) 205 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Německa
{SWD(2025) 205 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Německa
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 1 , a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
Obecné poznámky
(1)Nařízení (EU) 2024/1263, které vstoupilo v platnost dne 30. dubna 2024, stanoví, že cílem rámce správy ekonomických záležitostí je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a předcházet nadměrným schodkům veřejných financí. Nařízení stanoví, že Rada a Komise vykonávají mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve SFEU. Evropský semestr zahrnuje zejména formulaci a dohled nad prováděním doporučení pro jednotlivé země. Nařízení rovněž podporuje odpovědnost členských států za fiskální politiku a klade důraz na její střednědobé zaměření v kombinaci s účinnějším a soudržnějším prosazováním. Každý členský stát musí Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahující jeho fiskální, reformní a investiční závazky, který v závislosti na délce volebního období v daném členském státě pokrývá období čtyř nebo pěti let. Dráha čistých výdajů 3 v těchto plánech musí být v souladu s požadavky uvedeného nařízení, včetně požadavku na to, aby byl veřejný dluh do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % hrubého domácího produktu (HDP) a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě nebo se pod ní udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. Členské státy měly předložit své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024, s výjimkou případů, kdy se s Komisí dohodly na přiměřeném prodloužení této lhůty. Komise poskytla Německu možnost předložit plán založený na pevném politickém závazku, souhlasila s odkladem předložení plánu a očekává, že Německo střednědobý plán předloží do konce července 2025.
(2)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 4 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. V souladu s prioritami evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik podporuje hospodářské a sociální oživení a stimuluje udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci Unie a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.
(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 5 (dále jen „nařízení REPowerEU“) přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost Unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. To pomůže dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v Unii a vede k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, ke zvýšení kapacity pro ukládání energie a ke zlepšení energetické účinnosti. Německo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.
(4)Dne 28. dubna 2021 předložilo Německo Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 uvedeného nařízení posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V. Dne 13. července 2021 přijala Rada prováděcí rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Německa 6 , které bylo dne 8. prosince 2023 změněno podle čl. 18 odst. 2 za účelem aktualizace maximálního finančního příspěvku na nevratnou finanční podporu a dne 9. července 2024 za účelem začlenění kapitoly REPowerEU 7 . Uvolnění splátek je podmíněno přijetím rozhodnutí Komise v souladu s čl. 24 odst. 5, v němž se stanoví, že Německo uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Podmínkou uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů, pokud jde o tutéž reformu nebo investici.
(5)Dne 26. listopadu 2024 Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Německa na rok 2025. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování pro rok 2025, ve které je Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2025, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny 8 dne 13. května 2025 a společnou zprávu o zaměstnanosti dne 10. března 2025.
(6)Dne 29. ledna 2025 Komise zveřejnila Kompas konkurenceschopnosti, strategický rámec, jehož cílem je posílit globální konkurenceschopnost EU v příštích pěti letech. Stanoví tři transformační požadavky udržitelného hospodářského růstu: i) inovace; ii) dekarbonizace a konkurenceschopnost; a iii) bezpečnost. Za účelem odstranění rozdílů v oblasti inovací si EU klade za cíl prosazovat průmyslové inovace, podporovat růst startupů prostřednictvím iniciativ, jako je Strategie EU pro startupy a scaleupy, a urychlit zavádění pokročilých technologií, jako je umělá inteligence a kvantová výpočetní technika. V zájmu dosažení zelenějšího hospodářství předložila Komise komplexní Akční plán pro cenově dostupnou energii a Dohodu o čistém průmyslu, které zajistí, aby přechod na čistou energii zůstal nákladově efektivní, zohledňoval konkurenceschopnost, zejména v energeticky náročných odvětvích, a byl motorem růstu. Pro snížení nadměrné závislosti a zvýšení bezpečnosti je Unie odhodlána posílit globální obchodní partnerství, diverzifikovat dodavatelské řetězce a zajistit přístup ke kritickým surovinám a čistým zdrojům energie. Tyto priority se opírají o horizontální faktory, jež zahrnují zjednodušení právních předpisů, prohloubení jednotného trhu, financování konkurenceschopnosti a unie úspor a investic, podporu dovedností a kvalitních pracovních míst a lepší koordinaci politik EU. Kompas konkurenceschopnosti je sladěn s evropským semestrem, čímž je zajištěno, aby hospodářské politiky členských států byly v souladu se strategickými cíli Komise a při správě ekonomických záležitostí byl uplatňován jednotný přístup, který podporuje udržitelný růst, inovace a odolnost v celé Unii.
(7)Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik se v roce 2025 nadále vyvíjí souběžně s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Tato doporučení pro jednotlivé země jsou i nadále stejně relevantní pro posuzování pozměněných plánů pro oživení a odolnost v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2021/241.
(8)Doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 se týkají klíčových výzev v oblasti hospodářské politiky, jež nejsou dostatečně řešeny v rámci opatření obsažených v plánech pro oživení a odolnost, s přihlédnutím k příslušným výzvám identifikovaným v doporučeních pro jednotlivé země na období 2019–2024.
(9)Dne 4. června 2025 Komise zveřejnila zprávu o Německu pro rok 2025. Posoudila pokrok, který Německo učinilo při plnění příslušných doporučení pro danou zemi, a zhodnotila, jak Německo provádí plán pro oživení a odolnost. Na základě této analýzy identifikovala nejnaléhavější výzvy, kterým Německo čelí. Posoudila rovněž pokrok Německa při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje.
(10)Komise v případě Německa provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Hlavní zjištění, k nimž Komise při posuzování makroekonomické zranitelnosti Německa pro účely uvedeného nařízení dospěla, byla zveřejněna dne 13. května 2025 9 . Dne 4. června 2025 dospěla Komise k závěru, že Německo již není vystaveno makroekonomickým nerovnováhám. V průběhu let zejména ubylo zranitelnosti související s vysokým přebytkem běžného účtu, který měl přeshraniční dopad, a navíc byl v poslední době oznámen významný politický pokrok. Přebytek běžného účtu se v posledních letech snížil pod 6 % HDP, přičemž nejnižší byl v roce 2022 v důsledku mimořádně vysokých cen energií. Snížení běžného účtu do značné míry odráží nepříznivý vnější kontext a zároveň se zásadně nezměnila obecná základní zranitelnost vyplývající z významného rozdílu mezi výší úspor a investic. Investiční potřeby se v průběhu let zvyšují, zejména v souvislosti s veřejnými investicemi na regionální úrovni a investicemi podniků obecně, avšak skutečné investice se v posledních letech reálně snížily. Nízké veřejné a soukromé investice představovaly v kombinaci s dalšími strukturálními problémy jedny z nejnižších příspěvků k potenciálnímu růstu HDP v EU. Reálné mzdy dosáhly v roce 2024 úrovně před pandemií poté, co se mírně zvýšily nominální mzdy. Po parlamentních volbách však byla počátkem března 2025 učiněna významná politická oznámení, včetně revize ústavního rozpočtového rámce. Tento politický balíček představuje významný krok a jasné zrychlení nedávných vzorců, které, pokud budou provedeny, povedou k výrazně vyšším výdajům na obranu a investicím do infrastruktury.
Posouzení výroční zprávy o pokroku
(11)Dne 25. dubna 2025 předložilo Německo výroční zprávu o pokroku 10 týkající se příslušných údajů a prognóz fiskálních výsledků a provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Výroční zpráva o pokroku rovněž zohledňuje zprávy, které Německo dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění plánu pro oživení a odolnost v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241.
(12)Ruská agresivní válka proti Ukrajině a její důsledky představují pro Evropskou unii existenční výzvu. Komise doporučila, aby byla koordinovaně aktivována národní úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu s cílem podpořit úsilí EU o rychlé a výrazné zvýšení výdajů na obranu, a Evropská rada tento návrh na svém zasedání dne 6. března 2025 uvítala. V návaznosti na žádost Německa ze dne 24. dubna 2025 by Rada mohla na doporučení Komise přijmout doporučení, které Německu umožní odchýlit se od doporučených maximálních měr růstu čistých výdajů a tyto míry překročit, jakmile je Rada na doporučení Komise stanoví.
(13)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 11 se schodek veřejných financí Německa zvýšil z 2,5 % HDP v roce 2023 na 2,8 % v roce 2024, zatímco veřejný dluh klesl z 62,9 % HDP na konci roku 2023 na 62,5 % na konci roku 2024. Podle výpočtů Komise tento vývoj odpovídá míře růstu čistých výdajů ve výši 4,0 % v roce 2024. Německo ve výroční zprávě o pokroku za rok 2025 odhaduje růst čistých výdajů v roce 2024 na 3,8 %. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky 12 , které zahrnuje výdaje financované z vnitrostátních zdrojů i z prostředků EU, bylo v roce 2024 neutrální.
(14)Podle výroční zprávy o pokroku makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce Německa, předpokládá v roce 2025 růst reálného HDP o 0,3 %, zatímco inflace vyjádřená deflátorem HDP 13 by měla v roce 2025 dosáhnout 2,1 %. Prognóza Komise z jara 2025 předpokládá, že reálný HDP bude v roce 2025 neutrální ve výši 0 % a v roce 2026 vzroste o 1,1 %, a inflaci měřenou HISC v roce 2025 na úrovni 2,4 % a v roce 2026 na úrovni 1,9 %.
(15)Ve výroční zprávě o pokroku se očekává, že schodek veřejných financí se v roce 2025 sníží na 2½ % HDP, přičemž poměr veřejného dluhu k HDP se do konce roku 2025 zvýší na 62¾ % HDP. Tento vývoj odpovídá růstu čistých výdajů o 2½ % v roce 2025. Jarní prognóza Komise z roku 2025 předpokládá v roce 2025 schodek veřejných financí ve výši 2,7 % HDP. Podle výpočtů Komise tento vývoj odpovídá růstu čistých výdajů ve výši 2,1 % v roce 2025. Rozdíl mezi saldem veřejných financí předpokládaným Komisí a Německem je způsoben mírně pesimističtějšími údaji o fiskálních příjmech v prognóze Komise. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky, které zahrnuje výdaje financované z vnitrostátních zdrojů i z prostředků EU, bude mít v roce 2025 restriktivní povahu a dosáhne 0,4 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 zvýšit na 63,8 %. Zvýšení poměru dluhu k HDP v roce 2025 odráží především nižší růst nominálního HDP.
(16)Podle jarní prognózy Komise 2025 se očekává, že výdaje vládních institucí ve výši 0,1 % HDP v roce 2025 budou financovány z nevratné podpory („grantů“) z Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž v roce 2024 se jednalo o 0,1 % HDP. Výdaje financované z nevratné podpory Nástroje pro oživení a odolnost umožní kvalitní investice a reformy zaměřené na zvýšení produktivity bez přímého dopadu na saldo veřejných financí a veřejný dluh Německa.
(17)Výdaje vládních institucí na obranu v Německu dosáhly 1,0 % HDP v roce 2021, 1,0 % HDP v roce 2022 a 1,1 % HDP v roce 20236. Podle prognózy Komise z jara 2025 se předpokládají výdaje na obranu ve výši 1,3 % HDP v roce 2024 i 2025. To odpovídá nárůstu o 0,3 procentního bodu HDP oproti roku 2021. Období, kdy bude aktivována národní úniková doložka (2025–2028), umožní Německu změnit priority veřejných výdajů nebo zvýšit veřejné příjmy tak, aby trvale vyšší výdaje na obranu neohrozily fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.
(18)Výroční zpráva o pokroku z rok 2025 nezahrnuje rozpočtové projekce na období po roce 2025. Prognóza Komise z jara 2025 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky schodek veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2026. Zvýšení schodku v roce 2026 odráží klesající růst příjmů v důsledku nižšího růstu mezd a zvýšeného růstu výdajů. Tento vývoj odpovídá růstu čistých výdajů o 3,2 % v roce 2026. V případě Německa zatím nelze provést úplné posouzení dodržování předpisů, protože neexistuje střednědobý plán. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky, které zahrnuje výdaje financované z vnitrostátních zdrojů i z prostředků EU, bude mít v roce 2026 mírně expanzivní povahu a dosáhne 0,2 % HDP. Komise předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2026 zvýšit na 64,7 %. Zvýšení poměru dluhu k HDP v roce 2026 odráží především klesající růst příjmů.
Klíčové politické výzvy
(19)Přestože se podíl veřejných investic na HDP v posledních letech mírně zvýšil, stále nedosahuje skutečných investičních potřeb. Německo zefektivnilo své postupy plánování a schvalování energie z obnovitelných zdrojů, rozšiřování sítí a dopravní infrastruktury, ale přetrvávají další úzká místa, která vyžadují dodatečná opatření. Dvě desetiletí nízkých veřejných investic výrazně snížila plánovací kapacity v klíčových odvětvích, jako je stavebnictví. Složitost spolkových struktur a roztříštěné odpovědnosti mohou bránit včasnému a účinnému provádění projektů. Nedostatek jasného plánování, strategického řízení a definovaných cílů v minulosti omezoval tok investic do infrastruktury. Partnerství veřejného a soukromého sektoru může pomoci mobilizovat odborné znalosti a finance soukromého sektoru a zároveň zlepšit poskytování veřejných služeb. Nedostatek veřejných investic by mohl pomoci zmírnit nový fond pro infrastrukturu.
(20)Stárnutí obyvatelstva a nedostatek pracovních sil vytvářejí tlak na index závislosti starých osob, udržitelnost důchodového systému a přiměřenost důchodů. V důsledku toho se očekává, že celkové výdaje na důchody vzrostou. Převody ze spolkového rozpočtu do důchodového systému v posledních letech trvale přesahují 100 miliard EUR (přibližně 25 % výdajů spolkové vlády), což ponechává menší prostor pro produktivnější výdaje. Snahy o vytvoření soukromého důchodového pilíře navíc zaostávají za časovým plánem a omezují prostor pro směrování úspor do možných dlouhodobých finančních řešení pro ekonomiku.
(21)Mezi další opatření, která by mohla zlepšit udržitelnost důchodového systému, patří omezení pobídek k předčasnému odchodu do důchodu, úprava valorizace důchodů a revize stropů příspěvků. Tato opatření by rovněž mohla pomoci omezit potřebu rozpočtových převodů a zvýšení příspěvků na sociální zabezpečení. Zlepšit lze také celkovou efektivitu veřejných výdajů, například prováděním dalších přezkumů výdajů a postupným ukončením nebo nahrazením dotací, které nejsou nezbytně nutné.
(22)Optimální skladba daní je klíčovým nástrojem k inkluzivnějšímu a udržitelnějšímu růstu a k silnější konkurenceschopnosti. Pracovníci v Německu čelí druhému nejvyššímu daňovému zatížení (zdanění příjmů z práce) v EU. Vysoké daně ve spojení s přísnými pravidly pro poskytování dávek (např. snižování dávek s rostoucím příjmem) snižují motivaci ke zvýšení počtu odpracovaných hodin, zejména u osob s nízkou mzdou a druhých výdělečně činných osob v domácnosti. Často se jedná o ženy, jak ukazuje velmi vysoký podíl pracujících žen, jež pracují na částečný úvazek. Německo má v rámci EU také jednu z nejvyšších sazeb daně z příjmu právnických osob, a to včetně místní živnostenské daně (Gewerbesteuer). Systém zdanění právnických osob poskytuje jen málo pobídek pro investice a inovace. Dočasné zvýšení možností odpisů a nabídka daňových úlev na výzkum a vývoj – jak je plánováno v koaliční dohodě – mohou být nákladově efektivními způsoby stimulace investic. Zároveň existuje prostor pro větší využívání ekologických daní a jiných daní, které méně narušují hospodářskou soutěž.
(23)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (EU) 2021/241 a s přílohou V kritériem 2.2 uvedeného nařízení zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro daný členský stát nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Německa prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán pro oživení a odolnost včetně kapitoly REPowerEU prováděn rychle a účinně. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(24)V Německu se zrychlilo provádění programů politiky soudržnosti, které zahrnují podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Je důležité pokračovat v úsilí o zajištění rychlého provádění těchto programů a zároveň maximalizovat jejich dopad v praxi. Německo již v rámci svých programů politiky soudržnosti přijímá opatření na podporu konkurenceschopnosti a růstu. Zároveň Německo nadále čelí výzvám, včetně těch, které se týkají zvyšování konkurenceschopnosti v souvislosti s průmyslovou transformací, dostupného bydlení, dovedností, aktivního začleňování a také zvyšování vodohospodářské odolnosti. V souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060 je Německo povinno v rámci přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období provést přezkum každého programu, mimo jiné s přihlédnutím k výzvám uvedeným v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2024. Návrhy Komise přijaté dne 1. dubna 2025 14 prodlužují lhůtu k předložení posouzení – v případě každého programu – výsledku přezkumu v polovině období stanovenou na 31. března 2025. Poskytuje také flexibilitu, která má pomoci urychlit provádění programů, a pobídky pro členské státy, aby přidělovaly zdroje politiky soudržnosti do pěti strategických prioritních oblastí Unie, kterými jsou konkurenceschopnost v oblasti strategických technologií, obrana, bydlení, vodohospodářská odolnost a transformace energetiky.
(25)Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) poskytuje příležitost investovat do klíčové strategické priority EU tím, že posílí konkurenceschopnost EU. Platforma STEP je financována z jedenácti stávajících fondů EU. Členské státy mohou rovněž přispívat do Programu InvestEU na podporu investic v prioritních oblastech. Německo by mohlo tyto iniciativy využít k podpoře vývoje nebo výroby kritických technologií, včetně čistých technologií a technologií účinně využívajících zdroje.
(26)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost a jiné fondy EU, čelí Německo řadě dalších výzev v souvislosti s potřebou řešit úzká místa pro investice a inovace, jakož i s akutním nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, digitalizací a zelenou transformací. Další investice by pomohly snížit rozdíl mezi investicemi a úsporami.
(27)Inovace v soukromém sektoru jsou vysoce koncentrované ve velkých společnostech a určitých regionech. Výdaje malých a středních podniků na výzkum a vývoj zůstávají nízké (0,20 % v roce 2021 oproti průměru EU ve výši 0,42 %). Klesající podíl malých a středních podniků zapojených do inovačních činností může zpomalit růst produktivity a širší zavádění nových technologií. Veřejné výdaje na výzkum a vývoj v posledních letech rovněž stagnují (0,92 % HDP v roce 2023, 0,90 % v roce 2015). Inovačnímu prostředí by mohlo prospět větší veřejné financování deep tech a transformativních inovací Výstupy výzkumu a vývoje klesly, pokud je měříme jako podíl na nejcitovanějších publikacích a patentových přihláškách. Země má potíže s přeměnou vynikajícího výzkumu na úspěšné produkty, mimo jiné proto, že předávání znalostí není vnímáno jako ucelený, nepřetržitý proces.
(28)Dynamika podnikání v Německu je slabá, což představuje výzvu pro jeho hospodářskou transformaci, o čemž svědčí klesající míra zakládání podniků a slabá expanze podniků téměř ve všech odvětvích hospodářství. Pro podporu inovací je zásadní vytvořit příznivější prostředí pro zakládání podniků, inovace a expanzi. Klíčovou výzvou pro mladé podnikatele, zejména startupy a scaleupy, zůstává financování. Posílení role institucionálních investorů jako poskytovatelů kapitálu by mohlo pomoci prohloubit kapitálové trhy a zlepšit účinnost a růst investic.
(29)Jak je uvedeno v Kompasu konkurenceschopnosti, všechny orgány EU, vnitrostátní a místní orgány musí vyvinout značné úsilí k vytvoření jednodušších pravidel a urychlení administrativních postupů. Komise si v oblasti snižování administrativní zátěže stanovila ambiciózní cíle: nejméně o 25 % a nejméně o 35 % pro malé a střední podniky; a vytvořila nové nástroje k dosažení těchto cílů, včetně systematického zátěžového testu souboru právních předpisů EU a posíleného dialogu zúčastněných stran. Aby Německo tyto ambiciózní cíle splnilo, musí také přijmout opatření. 64 % podniků považuje složitost administrativních postupů za problém pro svou společnost při podnikání v Německu 15 . Zásadními překážkami pro investice jsou byrokracie a přísné předpisy, přičemž 90 % podniků to uvádí jako překážku. Byrokratická zátěž je považována za vysokou a dále rostoucí, přičemž obavy se týkají zdlouhavých administrativních postupů, požadavků na zadávání mnoha údajů a nedostatečné komunikace mezi orgány.
(30)Německo vyvinulo další úsilí o zlepšení digitalizace svých veřejných služeb, ale provádění postupuje pomalu. Německo zaostává za průměrem EU, pokud jde o klíčové cíle digitální dekády týkající se poskytování digitálních veřejných služeb občanům. Využívání elektronické identifikace a propojených rejstříků údajů pro veřejné služby není dostatečně rozvinuté. S obtížemi se potýká zejména celostátní zavádění digitálních služeb vzhledem k nedostatku finančních prostředků na úrovni obcí. Rozdělení právní a finanční odpovědnosti mezi různé úrovně státní správy vedlo k nejednotnému poskytování služeb na spolkové, zemské a obecní úrovni a k nedostatečné koordinaci a spolupráci mezi různými správními úrovněmi. Klíčem k urychlení zavádění služeb a k tomu, aby občané mohli tyto služby využívat v celé zemi, bude zvýšení míry standardizace digitálních služeb s cílem usnadnit jejich opakované použití a další pokyny spolkové vlády.
(31)Německo i nadále dosahuje značného pokroku v zavádění optických širokopásmových připojení (FTTP), ale celková úroveň pokrytí v zemi (29,8 %) byla v roce 2023 i nadále druhá nejnižší v EU. Nízká úroveň pokrytí optickými vlákny (25,6 % domácností) a úroveň připojení k síti s velmi vysokou kapacitou (37,6 %) jsou stále výrazné ve venkovských oblastech. Trend pro rok 2024 se jeví jako pozitivní, ale v údajích na úrovni EU se zatím nepotvrdil. Tyto nedostatky v pokrytí oslabují konkurenceschopnost a růst produktivity, zejména u malých a středních podniků. Zásadní význam pro urychlení pokrytí optickými vlákny má zlepšení rámcových podmínek v oblasti zavádění sítí, například zvýšením plánovací a prováděcí kapacity ve veřejném sektoru. Za účelem splnění cílů v oblasti sítí by Německo mohlo pracovat na administrativních postupech spojených s podáváním žádostí o povolení a jejich udělováním a standardizaci alternativních, časově méně náročných způsobů instalace.
(32)Investice do bydlení v Německu se v roce 2024 již čtvrtým rokem po sobě snížily, což má za následek nedostatek odhadovaný až na 600 000 bytových nemovitostí. Nedostatek bydlení zhoršuje problémy s jeho cenovou dostupností a má makroekonomické důsledky, protože brání mobilitě pracovních sil. Řešení tohoto problému vyžaduje inovace ve stavebnictví, zefektivnění právních předpisů, lepší územní plánování a lepší dopravní spojení. Příliš přísná regulace nájemného může odradit tolik potřebné soukromé investice.
(33)Německo pokračovalo v pokroku v oblasti energetické transformace, zejména zvýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a diverzifikací dodávek plynu. Fosilní paliva však stále tvoří podstatnou část skladby zdrojů energie. Aby Německo splnilo své cíle v oblasti klimatu, mělo by dále urychlit postupné ukončování používání fosilních paliv ve všech odvětvích, zejména v oblasti bydlení a dopravy, a zároveň podporovat nákladově efektivní zavádění energie z obnovitelných zdrojů.
(34)Navzdory dosaženému pokroku přetrvávají strukturální problémy při účinném začleňování nových objemů výroby energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy. Přetížení sítě způsobené zeměpisným nesouladem mezi výrobou energie z obnovitelných zdrojů a středisky poptávky omezuje plné využití energie z obnovitelných zdrojů a zvyšuje systémové náklady. Německo pokračuje v práci na rozšiřování přenosové soustavy, ale pokrok by se měl urychlit, aby bylo k dispozici minimálně 70 % technické přeshraniční kapacity pro obchodování. Navzdory nedávnému úsilí v tomto směru odrazují vyšší síťové poplatky v regionech bohatých na obnovitelné zdroje od umístění průmyslu v blízkosti výrobních míst. Německo podniklo kroky v rámci plánu pro oživení a odolnost a vnitrostátních opatření na urychlení povolování a podporu flexibilních řešení. Přesto by bylo prospěšné zvýšit rozsah, ambice a tempo opatření na rozšíření a digitalizaci elektrizační soustavy.
(35)Emise z odvětví bydlení a dopravy, které spadají pod nařízení EU o „sdílení úsilí“, jsou i nadále značné. Německo by mělo urychlit opatření k dekarbonizaci těchto odvětví, aby splnilo své klimatické cíle a zvýšilo energetickou účinnost. V odvětví budov Německo rozšířilo svá regulační a finanční opatření, ale k dosažení jeho cílů pro rok 2030 je zapotřebí dalšího interdisciplinárního úsilí v oblasti energetické účinnosti, včetně snížení spotřeby primární energie. V odvětví dopravy se rozšiřuje používání bateriových elektrických vozidel, což je podporováno dotacemi a daňovými pobídkami. Pokrok je však stále nedostatečný, zejména pokud jde o potřebné rozšíření dobíjecí infrastruktury. Investice do modernizace a rozšiřování železniční sítě jsou potřebné také proto, aby se podpořil přechod ze silniční na železniční dopravu, zejména v nákladní dopravě, kde stále převažuje silniční nákladní přeprava. Navzdory probíhajícím opatřením financovaným v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších vnitrostátních iniciativ se velké železniční projekty stále potýkají se značnými zpožděními.
(36)Nedostatek kvalifikované pracovní síly je významným úzkým místem pro růst, produktivitu a digitální a ekologickou transformaci. Na začátku roku 2025 zhruba třetina podniků uvedla, že se potýká s nedostatkem pracovních sil, přičemž míra volných pracovních míst zůstává nad průměrem EU. Ačkoli je míra zaměstnanosti vysoká, průměrný počet odpracovaných hodin patří k nejnižším v EU a nadále klesá. Nedostatek pracovních sil ještě zhoršuje nedostatek dovedností. Například pouze o něco více než polovina všech dospělých má alespoň základní digitální dovednosti, což je mnohem méně než vnitrostátní cíl digitální dekády, který činí 80 % do roku 2030. V důsledku toho je nedostatek pracovních sil obzvláště naléhavý v odvětví péče a informačních technologií, ve stavebnictví a ve vědeckých a technických profesích. Nedostatek pracovních sil má rovněž dopad na odvětví, která jsou klíčová pro ekologickou transformaci, jako je zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a energetika. A konečně, existuje nevyužitý potenciál pro přilákání a udržení talentů, například urychlením administrativních postupů pro pracovní migraci.
(37)Nedostatek kvalifikované pracovní síly dále prohlubují slabé a zhoršující se výsledky vzdělávání, zejména u znevýhodněných skupin, a značný počet osob předčasně ukončujících školní docházku. Podle Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) se podíl žáků s vysokou výkonností snížil, zatímco podíl žáků s podprůměrnými výsledky se za posledních deset let téměř zdvojnásobil. Přibližně 3 z 10 mladých studentů v Německu nemají ani minimální úroveň znalostí v matematice a každý čtvrtý nemá minimální úroveň ve čtení a přírodních vědách. Vliv socioekonomického a přistěhovaleckého prostředí na výsledky vzdělávání se od výsledků PISA v roce 2018 zvýšil.
(38)Posílení kvalitního předškolního vzdělávání a péče a celodenních škol by mohlo dále umožnit zaměstnávání pečujících osob, často žen, na plný úvazek a podpořit rovné příležitosti pro všechny děti. Polovina všech zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek, což je jedna z nejvyšších úrovní v EU. Péče o děti a starší příbuzné je častým důvodem pro práci na částečný úvazek, což je částečně způsobeno nedostatkem kvalitního a flexibilního předškolního vzdělávání a péče a celodenních škol. Přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči a celodenním školám může také pomoci zmírnit znevýhodnění způsobené socioekonomickým zázemím a jazykovými nedostatky. V současné době jsou děti z bohatších domácností zapsány do předškolního vzdělávání a péče téměř dvakrát častěji než jejich méně majetní vrstevníci.
(39)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2025 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny na rok 2025, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Německa pomáhají doporučení č. 1, 2, 3, 4 a 5 provádět první doporučení pro eurozónu týkající se konkurenceschopnosti, zatímco doporučení č. 1, 3, 4 a 5 pomáhají řešit druhé doporučení pro eurozónu týkající se odolnosti a doporučení č. 1 pomáhá řešit třetí doporučení týkající se makroekonomické a finanční stability stanovené v doporučení pro rok 2025.
DOPORUČUJE Německu, aby v letech 2025 a 2026 učinilo následující opatření:
1.Zvýšit celkové výdaje na obranu a zlepšit připravenost v souladu se závěry Evropské rady ze dne 6. března 2025. Podle plánu předložit do konce července 2025 střednědobý fiskálně-strukturální plán. V souladu s požadavky reformovaného Paktu o stabilitě a růstu omezit růst čistých výdajů v letech 2025 a 2026 na míru, která je v souladu s věrohodně sestupnou trajektorií veřejného dluhu ve střednědobém horizontu a udržením schodku veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovené ve Smlouvě, a zároveň využít příspěvek podle národní únikové doložky na vyšší výdaje na obranu. Posílit veřejné investice odstraněním úzkých míst v plánování a realizaci na všech úrovních veřejné správy. Zlepšit kvalitu veřejných financí omezením převodů ze spolkového rozpočtu do důchodového systému a přezkoumáním účinnosti veřejných výdajů. Zajistit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a zároveň zachovat přiměřenost důchodů, mimo jiné podporou delšího pracovního života a snížením pobídek k předčasnému odchodu do důchodu. Zlepšit skladbu daní s cílem podpořit inkluzivní růst a udržitelnou konkurenceschopnost, zejména pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti.
2.S ohledem na platné lhůty pro včasné dokončení reforem a investic podle nařízení (EU) 2021/241 zajistit efektivní provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU. Urychlit provádění programů v rámci politiky soudržnosti (ERDF, JTF a ESF+) a případně využít možností, které nabízí přezkum v polovině období. Optimálně využívat nástroje EU ke zlepšení konkurenceschopnosti, včetně oblasti působnosti stanovené programem InvestEU a Platformou strategických technologií pro Evropu.
3.Podpořit inovace usnadněním komercializace výzkumu a zvýšením veřejného financování transformačních inovací. Usnadnit diverzifikaci hospodářství, dynamiku podnikání a posílit soukromé investice podporou podnikání, zlepšením přístupu startupů a scaleupů k financování, zjednodušením regulace a snížením administrativní zátěže. Urychlit digitalizaci veřejné správy, včetně zlepšení zeměpisného pokrytí digitálními veřejnými službami a usnadněním spolupráce mezi vládními úrovněmi. Urychlit zavádění digitálních komunikačních sítí s velmi vysokou kapacitou, a to i za účasti soukromého sektoru. Zlepšit podmínky pro investice do bydlení zjednodušením regulace a postupů, přezkoumáním právních předpisů v oblasti nájmu a mobilizací dalších stavebních pozemků, a to se souběžným cílem řešit problémy s cenovou dostupností bydlení.
4.Dále snižovat celkovou míru závislosti na fosilních palivech a usnadňovat rozšiřování energie z obnovitelných zdrojů. Zaměřit investice na účinné a integrované energetické systémy, mimo jiné modernizací elektrizační soustavy, zajištěním nákladově efektivního rozšíření a flexibility na podporu integrace energie z obnovitelných zdrojů a přizpůsobení se proměnlivé poptávce a nabídce s cílem uspokojit zvýšené potřeby vyrovnávání. Urychlit proces dekarbonizace odvětví budov a dopravy, včetně renovace železniční sítě.
5.Zvýšit nabídku pracovních sil a řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména zvýšením počtu odpracovaných hodin, posílením základních, zelených a digitálních dovedností a lepším přilákáním a udržením talentů ze zemí mimo EU. Zlepšit výsledky vzdělávání, mimo jiné podporou excelence a cílenou podporou znevýhodněných skupin. Zlepšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a péče a celodenních škol s cílem povzbudit pečující osoby, často ženy, k práci a podporovat rovné příležitosti pro všechny děti.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně