Akční plán pro kontinent umělé inteligence

Evropská unie je odhodlána stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence – předním kontinentem umělé inteligence. Toto sdělení nastiňuje soubor smělých opatření k dosažení tohoto cíle. Umělá inteligence se právě začala prosazovat v klíčových odvětvích naší ekonomiky a pomáhá řešit některé z nejnaléhavějších problémů současnosti. Přestože plný dopad této transformační změny se teprve projevuje, Evropa musí jednat ambiciózně, promptně a prozíravě a utvářet budoucnost umělé inteligence způsobem, který zvýší naši konkurenceschopnost, bude ochraňovat a podporovat naše demokratické hodnoty a chránit naši kulturní rozmanitost. Důvěryhodná umělá inteligence zaměřená na člověka má zásadní význam pro hospodářský růst a zároveň je klíčová pro zachování základních práv a principů, na nichž stojí naše společnost. Rychlá politická opatření jsou nejvyšší prioritou.

Celosvětové soupeření o vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence ještě zdaleka neskončilo. Průlomové objevy stále znovu vymezují hranice toho, co je možné. Prostředí umělé inteligence v EU, od špičkových základních modelů až po specializované aplikace umělé inteligence, zůstává dynamickým a prosperujícím ekosystémem startupů a scaleupů, jehož hnací silou je výzkum a nově vznikající technologie.

Dosažení našich ambicí v oblasti umělé inteligence bude vyžadovat vedoucí postavení jak při vývoji umělé inteligence, tak při jejím používání. To znamená udržitelné investice do infrastruktury (včetně výpočetního výkonu a sítí), pokrok ve vývoji modelů a jejich široké přijetí v celé ekonomice. V tomto úsilí můžeme uspět pouze při spolupráci na úrovni EU a na vnitrostátní a místní úrovni. Svou roli musí sehrát jak soukromý, tak veřejný sektor. Podniky musí zvýšit investice a zavádět umělou inteligenci ve svých odvětvích, zatímco veřejný sektor musí posílit své kapacity. Při zadávání veřejných zakázek v oblasti kritických odvětví a technologií je třeba podporovat evropské preference, jak je navrženo v Kompasu konkurenceschopnosti 1 .

EU si musí zachovat svůj vlastní osobitý přístup k umělé inteligenci tím, že využije svých silných stránek a toho, co umí nejlépe. Patří sem: za prvé, velký jednotný trh s jednotným souborem bezpečnostních pravidel v celé EU, včetně nedávno přijatého aktu o umělé inteligenci, který zajistí, že umělá inteligence bude důvěryhodná a bude v souladu s hodnotami EU; za druhé, maximální využití jejího vysoce kvalitního výzkumu a vědy, značného počtu vědců a kvalifikovaných odborníků; za třetí, prosperující prostředí startupů a scaleupů, průmyslové know-how a odborné znalosti; a v neposlední řadě solidní základ ve výpočetním výkonu světové úrovně s datovými prostory přístupnými všem.

Evropská značka otevřených inovací skutečně přináší výsledky. Výpočetní výkon v EU je veřejně přístupný prostřednictvím evropské sítě špičkových superpočítačů zavedených společným podnikem pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC 2 ). Síť poskytuje inovátorům v oblasti umělé inteligence a výzkumným organizacím otevřené prostředí pro přístup k výpočetním zdrojům za účelem trénování a ladění modelů, propojení s vysoce kvalitními datovými prostory a umožňuje širokou účast na vývoji špičkových modelů. Vývoj modelů umělé inteligence v EU využívá pokroku v oblasti přístupů založených na otevřených zdrojích. Podporuje sdílení znalostí, umožňuje spolupráci, usnadňuje integraci do konkrétních aplikací a zvyšuje transparentnost.

V této souvislosti není překvapením, že prostředí startupů a scaleupů v oblasti umělé inteligence v EU zažívá rozmach. To se v posledních letech odráží v nárůstu investic a rostoucím počtu jednorožců v této oblasti. V EU působí více než 6800 startupů zabývajících se umělou inteligencí 3 . Tato dynamická komunita inovativních startupů a inovátorů v oblasti umělé inteligence posouvá hranice modelů umělé inteligence a využívá je u aplikací specifických pro dané odvětví. Ale je třeba toho udělat ještě víc. EU musí zajistit, aby její startupy, průmysl, veřejný sektor a vědci obecně měli vše, co potřebují k využití perspektiv umělé inteligence. To znamená mimo jiné zajistit bezpečné hodnotové řetězce, jejich odolnost a odolnost jednotného trhu EU, což má v současném geopolitickém kontextu zvláštní význam pro konkurenceschopnost EU a její budoucí inovace.

Aby se EU mohla stát kontinentem umělé inteligence, je třeba urychlit a zintenzivnit úsilí v pěti klíčových oblastech:

Za prvé, výpočetní infrastruktura: Je třeba rozšířit veřejnou infrastrukturu EU pro umělou inteligenci, aby inovátoři a výzkumní pracovníci mohli trénovat a zdokonalovat modely umělé inteligence na hranici možností. To se týká jednak posilování sítě továren na umělou inteligenci, které jsou zakládány s cílem nabídnout větší výpočetní kapacitu pro umělou inteligenci a související služby, jednak zřizování gigatováren, které účinně využívají zdroje a integrují obrovský výpočetní výkon do datových center. Inspirací pro tyto gigatovárny jsou ambice, na nichž je založen CERN. Tyto gigatovárny budou podporovat vědeckou spolupráci v rámci výkonných a jedinečných infrastruktur a sdružovat výzkumné pracovníky, podnikatele a investory při řešení ambiciózních a perspektivních projektů – tzv. „cest na Měsíc“ – v oblastech, jako je zdravotnictví, biotechnologie, průmysl, robotika a vědecké objevy. V tomto duchu by mohla Evropská rada pro výzkum umělé inteligence (Resource for AI Science in Europe (RAISE)) sdružovat zdroje pro vědecké pracovníky zabývající se umělou inteligencí a vědce z jednotlivých oblastí, kteří umělou inteligenci používají, v celé EU. Současně je třeba usnadnit a zvýšit investice soukromého sektoru do cloudových kapacit a udržitelných datových center.

Za druhé, musíme přijmout další opatření, abychom inovátorům v oblasti umělé inteligence zajistili lepší přístup k vysoce kvalitním datům. S tímto cílem bude EU usilovat o vytvoření zvláštní strategie evropské datové unie a kromě jiných opatření prozkoumá rozvoj datových laboratoří jako nedílných součástí továren na umělou inteligenci, aby bylo možné tato vysoce kvalitní data poskytovat, sdružovat a bezpečně sdílet.

Za třetí je třeba stimulovat další vývoj algoritmů umělé inteligence a využít jejich zavádění do strategických odvětví EU. Připravovaná Strategie pro využívání umělé inteligence zahájí konkrétní opatření na podporu nového průmyslového a vědeckého využití umělé inteligence a zlepšení veřejných služeb. Evropská centra pro digitální inovace se přeorientují na podporu zavádění umělé inteligence v malých a středních podnicích, podnicích se střední tržní kapitalizací a orgánech veřejné správy a různé evropské programy financování v příštích třech letech podpoří další technologický pokrok ve strategických odvětvích.

Za čtvrté, velkou výhodou je silná základna talentů v oblasti umělé inteligence v EU. V celé EU musíme zlepšit dovednosti v oblasti umělé inteligence, včetně základní gramotnosti a různých talentů v oblasti umělé inteligence, odstraněním stávajících nedostatků, dalším rozvojem excelence ve vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu v oblasti umělé inteligence, přilákáním většího počtu žen k umělé inteligenci, zvýšením povědomí o umělé inteligenci v širší společnosti a veřejné správě, jakož i přilákáním a udržením talentů v oblasti umělé inteligence ze zemí mimo EU. EU jako světový lídr v oblasti bezplatného vědeckého výzkumu je atraktivní destinací a musí zůstat otevřená pro světové talenty.

Za páté, velkým přínosem je rozsáhlý jednotný trh EU s jedním souborem jasných pravidel, jehož součástí je i akt o umělé inteligenci, který zabraňuje roztříštěnosti trhu a zvyšuje důvěru a bezpečnost při používání technologií umělé inteligence. Nicméně dodržování aktu o umělé inteligenci je třeba usnadnit, zejména menším inovátorům.

To vše jsou pilíře nezbytné k tomu, aby se Evropa mohla stát kontinentem umělé inteligence. Předsedkyně Komise tuto vizi představila na summitu o opatřeních v oblasti umělé inteligence, který se konal v únoru 2025 v Paříži 4 , když oznámila iniciativu InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat 200 miliard EUR na investice do umělé inteligence v souladu s politickými prioritami Kompasu konkurenceschopnosti.

1.Budování rozsáhlých datových a výpočetních infrastruktur pro ekosystém umělé inteligence v celé Evropě

Infrastruktura – zejména výpočetní výkon – má zásadní význam pro vývoj modelů umělé inteligence v celém životním cyklu umělé inteligence. A to od trénování, kdy se model učí z nesmírného množství dat a vyžaduje obrovské výpočetní zdroje, často s využitím vysoce výkonných pokročilých procesorů umělé inteligence, přes dolaďování, kdy je optimalizován pro konkrétní aplikace, testování, kdy se po vytrénování a ověření modelu testuje jeho výkonnost, až po inferenci a nasazení, kdy je výstup modelu integrován do reálných aplikací. Důležitým prvkem pro přilákání talentů z akademické, technické a průmyslové oblasti je dostupnost výkonných výpočetních zdrojů, která má zásadní význam pro posílení ekosystému umělé inteligence. Je proto nezbytné, aby EU a členské státy spolupracovaly při zajišťování dostatečného objemu výpočetního výkonu na celém kontinentu umělé inteligence, a to i ve spolupráci s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi EU.

1.1Zakládání a rozšiřování továren na umělou inteligenci

EU v poslední době posiluje síť superpočítačů EuroHPC prostřednictvím iniciativy pro továrny na umělou inteligenci, jak bylo oznámeno v inovačním balíčku v oblasti umělé inteligence z roku 2024 5 . Továrny na umělou inteligenci jsou dynamické ekosystémy, které podporují inovace, spolupráci a vývoj v oblasti umělé inteligence. Integrují superpočítače optimalizované pro umělou inteligenci, rozsáhlé datové zdroje, programovací a školicí zařízení i lidský kapitál za účelem vytváření špičkových modelů a aplikací umělé inteligence. Propojením superpočítačových center, univerzit, startupů, průmyslu, veřejného sektoru a finančních subjektů posílí továrny na umělou inteligenci spolupráci v oblasti umělé inteligence v celé Evropě. Stanou se hnací silou pokroku v aplikacích umělé inteligence v různých oblastech. Továrny na umělou inteligenci navíc zlepší přístup k vysoce kvalitním datům propojením s velkými národními datovými úložišti, datovými prostory EU a specializovanými datovými laboratořemi (viz oddíl 2).

Iniciativa pro továrny na umělou inteligenci zaznamenala obrovský úspěch, což svědčí o silném odhodlání a podpoře členských států. Po uzávěrce první výzvy k účasti na projektu továren na umělou inteligenci dne 1. listopadu 2024 bylo vybráno sedm konsorcií – zahrnujících 15 členských států 6 a dva přidružené státy účastnící se podniku EuroHPC 7 – která budou hostit první továrny na umělou inteligenci. Na základě tohoto impulzu bylo v březnu 2025 vybráno dalších šest továren na umělou inteligenci 8 . S celkem 13 továrnami na umělou inteligenci v 17 členských státech a dvou státech účastnících se podniku EuroHPC dosáhnou celkové investice do superpočítačových infrastruktur a továren na umělou inteligenci v EU v období 2021–2027 výše 10 miliard EUR. V této souvislosti bude v letech 2025/26 v celé EU pořízeno a zavedeno devět nových superpočítačů optimalizovaných pro umělou inteligenci a jeden stávající superpočítač bude modernizován o funkce umělé inteligence 9 . Tím se současná výpočetní kapacita podniku EuroHPC v oblasti umělé inteligence více než ztrojnásobí.

Továrny na umělou inteligenci přinášejí jedinečné silné stránky a specializované oblasti zájmu a hrají klíčovou roli v rozvoji aplikací umělé inteligence v těchto strategických odvětvích:

Přehled 13 vybraných továren na umělou inteligenci společného podniku EuroHPC je uveden v příloze I.

Zájem a důvěra ze strany členských států stále roste a další země signalizují ochotu zúčastnit se probíhající třetí výzvy, která končí ve druhém čtvrtletí roku 2025, což zdůrazňuje úspěch této iniciativy a její strategický význam pro budoucnost umělé inteligence v Evropě.

Zúčastněné státy si navíc mohou zřídit pobočky továren na umělou inteligenci na podporu služeb pro svůj národní ekosystém umělé inteligence/vysoce výkonné výpočetní techniky, aniž by potřebovaly specializovanou superpočítačovou infrastrukturu. Pobočky továren na umělou inteligenci budou poskytovat vzdálený přístup k superpočítačovým zdrojům optimalizovaným pro umělou inteligenci v propojené továrně na umělou inteligenci, která se nachází v jiném členském státě.

Do konce roku 2025 budou všechny vybrané továrny na umělou inteligenci a pobočky továren na umělou inteligenci plně funkční, propojené do sítě a napojené na další významné iniciativy na podporu umělé inteligence, jako jsou testovací a experimentální zařízení pro umělou inteligenci 10 , která nabízejí vyhrazené zdroje pro testování řešení umělé inteligence, a síť evropských center pro digitální inovace.

Společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku bude sloužit jako jednotné vstupní místo pro uživatele v celé EU, přes které se bude poskytovat přístupový čas a podpůrné služby kterékoli továrny na umělou inteligenci společného podniku EuroHPC. Továrny na umělou inteligenci jsou otevřeny evropským uživatelům 11 z různých odvětví, včetně průmyslu, výzkumu, akademické obce a orgánů veřejné správy. Nové, na míru šité režimy přístupu budou upřednostňovat inovátory v oblasti umělé inteligence – startupy, scaleupy, malé a střední podniky – a vybrané výzkumné projekty financované EU, čímž bude zajištěn zjednodušený rychlý přístup k výpočetním zdrojům s minimálními administrativními náklady. Správní rada evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku plánuje přijmout tuto politiku přístupu společně se zveřejněním tohoto sdělení. V souladu s naší Strategií Unie připravenosti a Strategií vnitřní bezpečnosti jsou do ní zahrnuta i ustanovení o přímém přidělování přístupového času strategickým projektům Unie 12 a také pro případy mimořádných situací a krizového řízení.

Klíčová opatření Komise / společného podniku EuroHPC:

-zřízení a zavedení vybraných továren na umělou inteligenci a jejich služeb (2. čtvrtletí 2025),

-zřízení jednotného vstupního místa pro všechny uživatele v Evropě pro přístup k továrnám na umělou inteligenci a jejich službám (2. čtvrtletí 2025),

-zahájení zadávání veřejných zakázek na první superpočítače optimalizované pro umělou inteligenci do továren na umělou inteligenci (2. a 3. čtvrtletí 2025),

-vyhlášení výzvy k předkládání návrhů na zřizování poboček továren na umělou inteligenci (2. čtvrtletí 2025),

-vyhlášení výzvy k zahájení činností na propojení všech továren na umělou inteligenci a poboček továren na umělou inteligenci (2. čtvrtletí 2025).

1.2 Investice do gigatováren na umělou inteligenci

Přestože nedávný pokrok v oblasti technik trénování a optimalizace architektury přinesl zefektivnění modelů umělé inteligence, snaha o vytvoření špičkových modelů umělé inteligence stále vyžaduje obrovské množství výpočetní a datové kapacity.

Během posledních dvou let se modely umělé inteligence stávají stále složitějšími a vyvíjejí se od zpracování textu k uvažování, multimodálním schopnostem a agentnímu chování. Tento trend bude pokračovat, přičemž se očekává, že další generace modelů umělé inteligence na hranici možností otevře cestu ke skokovému rozvoji jejích schopností směrem k obecné umělé inteligenci (Artificial General Intelligence, AGI), která bude schopna řešit velmi složité a různorodé úkoly a vyrovná se lidským schopnostem.

V současné době hrají při vývoji a tréninku stávající generace modelů umělé inteligence zásadní roli nejvýkonnější superpočítače továren na umělou inteligenci, které jsou vybaveny až 25 000 pokročilými procesory umělé inteligence. Máme-li být v čele další vlny pokročilých modelů umělé inteligence, bude to vyžadovat výrazně vyšší výpočetní výkon a data. Jak bylo oznámeno v Kompasu konkurenceschopnosti, bude EU investovat do gigatováren na umělou inteligenci.

Gigatovárny na umělou inteligenci budou rozsáhlá zařízení, která budou vyvíjet a trénovat komplexní modely umělé inteligence v bezprecedentním měřítku se stovkami bilionů parametrů. Integrují masivní výpočetní výkon, který přesahuje 100 000 pokročilých procesorů umělé inteligence, přičemž zohlední výkonovou kapacitu, jakož i energetickou účinnost, účinnost hospodaření s vodou a oběhovost. Tato zařízení jsou nezbytná pro to, aby Evropa byla globálně konkurenceschopná a zachovala si strategickou autonomii v oblasti vědeckého pokroku a kritických průmyslových odvětví. Budou propojeny se sítí továren na umělou inteligenci společného podniku EuroHPC, což zajistí bezproblémovou integraci a sdílení znalostí v rámci evropského ekosystému umělé inteligence. To by mělo rovněž podnítit vývoj – a časem i výrobu – procesorů umělé inteligence v Evropě. Krize COVID-19 a nejnovější geopolitický vývoj 13 ukázaly, jak důležité je, aby se Evropa mohla spolehnout na bezpečné a odolné hodnotové řetězce a na silný jednotný trh. EU je odhodlána zabránit fragmentaci svého jednotného trhu a posílit své kapacity, aby snížila závislost na kritických technologiích a posílila suverenitu v oblasti špičkových polovodičů 14 . Činnosti v této oblasti byly zahájeny již v rámci společného podniku pro čipy a společného podniku pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku, avšak tato oblast by se měla stát klíčovou prioritou při revizi aktu o čipech, jejímž cílem bude zajistit strategickou autonomii při navrhování a výrobě polovodičů pro umělou inteligenci. Komise urychlí přípravné práce na revizi aktu o čipech v roce 2026. Mezi klíčové požadavky na evropské čipy umělé inteligence by měla patřit vysoká energetická účinnost a bezpečnost.

Odhaduje se, že zřízení jediné gigatovárny na umělou inteligenci si vyžádá značné investice zahrnující jak kapitálové výdaje, tak provozní náklady. Vzhledem k rozsahu potřebných investic budou tyto gigatovárny na umělou inteligenci realizovány prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a inovativních mechanismů financování. V této souvislosti oznámila předsedkyně Komise von der Leyenová na summitu o opatřeních v oblasti umělé inteligenci v Paříži 15 spuštění nástroje InvestAI s cílem mobilizovat investice ve výši 20 miliard EUR do infrastruktury umělé inteligence, zejména se zaměřením na zřízení až 5 gigatováren na umělou inteligenci v celé Unii. Cílem tohoto nástroje, který má být vytvořen ve spolupráci se skupinou Evropské investiční banky, je usnadnit a přilákat soukromé investice v kombinaci s granty a zárukami poskytovanými z rozpočtu Unie a členských států. Komise rovněž vyzvala členské státy a regiony, aby zvýšily podporu digitálních kapacit, jako jsou umělá inteligence, cloudové služby a gigatovárny, i v souvislosti s přezkumem politiky soudržnosti v polovině období 16 .

V rámci takového partnerství veřejného a soukromého sektoru by například EU a členské státy přispívaly přímými granty v souladu s platnými pravidly státní podpory, zatímco soukromí navrhovatelé by byli odpovědní za financování zbývající částky – s možností snížení rizika investic prostřednictvím nástroje InvestAI. Tyto gigatovárny na umělou inteligenci se mohou stát rovněž platformou pro přilákání účasti velkých mezinárodních finančních investorů.

Zřízení vůbec prvních gigatováren na umělou inteligenci na evropské půdě bude vyžadovat značné úsilí v oblasti investic a koordinace politik s jasnou přidanou hodnotou pro konkurenceschopnost EU. Gigatovárny na umělou inteligenci tak budou sloužit jako jeden z pilotních případů nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti, který byl oznámen v Kompasu konkurenceschopnosti.

V souladu s touto vizí:

– Současně s přijetím tohoto akčního plánu byla vyhlášena výzva k vyjádření zájmu o konsorcia, která mají zájem o zřizování gigatováren na umělou inteligenci. Cílem je zahájit dialog s jednotlivými navrhovateli. Tento dialog se bude týkat partnerství, navrhovaného rozpočtu, zeměpisné polohy, výpočetního výkonu, technických specifikací a hledisek udržitelnosti, jakož i analýzy proveditelnosti jejich gigatovárny na umělou inteligenci.

– Na základě výsledků jednání v rámci předběžných výzev k vyjádření zájmu se zúčastněnými stranami, včetně členských států, průmyslu a finančních institucí, zveřejní evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku ve 4. čtvrtletí roku 2025 oficiální výzvu ke zřizování gigatováren na umělou inteligenci.

Další pokrok v oblasti modelů umělé inteligence, včetně směřování k obecné umělé inteligenci (AGI), vyžaduje také usnadnění rozšiřování společností. K získání značných kapitálových investic do vývoje nových modelů umělé inteligence by mohly přispět investiční fondy, například ty, které jsou podporovány prostřednictvím fondu Evropské rady pro inovace, plánovaného fondu TechEU Scale-up 17 , iniciativy skupiny EIB European Tech Champions nebo záruky InvestEU. Veřejné zakázky EU, které představují více než 15 % 18 našeho HDP, by navíc mohly vytvořit obrovský trh pro inovativní produkty a služby. V této souvislosti bylo v rámci Kompasu konkurenceschopnosti oznámeno, že v souvislosti s nadcházejícím přezkumem pravidel EU budou v oblasti zadávání veřejných zakázek v kritických odvětvích a technologiích podporovány evropské preference.

V rámci Strategie EU pro startupy a scaleupy, kterou Evropská komise oznámila v rámci Kompasu konkurenceschopnosti, budou zkoumána specifická řešení zaměřená na usnadnění přístupu inovativních startupů a scaleupů k financím, veřejným zakázkám, trhům, službám a talentům.

Klíčová opatření Komise / společného podniku EuroHPC:

-vyhlášení výzvy k vyjádření zájmu o investice do gigatováren na umělou inteligenci (9. dubna 2025),

-definování nástroje InvestAI se skupinou EIB (3./4. čtvrtletí 2025),

-vyhlášení oficiální výzvy k zakládání gigatováren na umělou inteligenci v rámci Společného podniku pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (4. čtvrtletí 2025),

-řešení nedostatku finančních prostředků pro startupy a scaleupy a usnadnění jejich přístupu na trhy, k veřejným zakázkám, službám a talentům v rámci Strategie EU pro startupy and scaleupy (2. čtvrtletí 2025).

1.3 Vytvoření podpůrného rámce pro zvýšení cloudové kapacity a kapacity datových center v EU

EU rovněž potřebuje další nástroje, které by soukromému sektoru umožnily odstranit další nedostatky kapacit ve výpočetním kontinuu, které ovlivňují všechny fáze životního cyklu modelu umělé inteligence, od vývoje a dolaďování až po zavádění a používání v reálném čase. Mezi tyto nedostatky patří zejména: celková cloudová kapacita, kterou obvykle poskytují velká datová centra, a kapacita na okraji sítě, která poskytuje podobné služby, ale s výrazně nižší dobou odezvy (latencí), například v telekomunikačním prostředí (telco edge) 19 . V souvislosti s umělou inteligencí jsou cloud computing a edge computing klíčovými faktory umožňující menší operace jemného dolaďování, zejména ty, které přizpůsobují předtrénované modely umělé inteligence konkrétním úlohám s využitím menších souborů dat, a inferenci, tedy využití natrénovaných modelů umělé inteligence ke generování výstupů z nových dat.

EU v současné době zaostává za USA a Čínou, pokud jde o dostupnou kapacitu datových center, a je do značné míry závislá na infrastruktuře instalované a kontrolované v jiných regionech světa, k níž mají uživatelé v EU přístup prostřednictvím cloudu. Přístup k inovativním a cenově dostupným cloudovým službám je sice pro konkurenceschopnost EU zásadní, ale přílišná závislost na infrastruktuře mimo EU může přinášet rizika pro hospodářskou bezpečnost a je důvodem k obavám evropského průmyslu, klíčových hospodářských odvětví a veřejné správy. Aby bylo možné adekvátně uspokojit potřeby podniků a veřejné správy v oblasti umělé inteligence a výpočetní techniky obecně v celé EU a zajistit konkurenceschopnost a suverenitu, je nezbytné, aby EU geograficky vyváženým způsobem zvýšila svou stávající cloudovou kapacitu a kapacitu datových center.

Vhodné podmínky pro to, aby EU mohla stimulovat rozsáhlé investice do cloudové kapacity a kapacity na okraji sítě, vytvoří zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence. Průměrná doba potřebná k získání povolení a souvisejících environmentálních povolení pro výstavbu datového centra v Evropě dnes často přesahuje 48 měsíců. Odvětví datových center se potýká s problémy při hledání vhodných lokalit a při získávání přístupu k dostatečnému množství energie pro napájení svých zařízení. Zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence bude tyto překážky řešit s cílem zvýšit kapacitu datových center v EU během příštích pěti až sedmi let alespoň na trojnásobek a do roku 2035 ji přivést na úroveň, která bude odpovídat potřebám podniků a veřejné správy v EU. Komise předpokládá, že z tohoto důvodu projektům datových center, které splňují požadavky týkající se účinného využívání zdrojů, včetně účinného využívání energie i vody, oběhovosti a požadavků souvisejících s inovacemi, prospěje zjednodušené povolování při zachování environmentálních záruk a ochrany lidského zdraví i další opatření veřejné podpory v souladu s platnými pravidly státní podpory.

Významný problém představuje připojování nových datových center k síti, zejména pokud jde o potenciální dopady na spotřebu, další spotřebitele energie, sítě a dekarbonizaci. Strategický plán pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetice navrhne opatření, která usnadní udržitelnou integraci datových center do energetického systému a budou se zabývat dalšími energetickými otázkami vyplývajícími z rozsáhlého zavádění datových center v EU, jako je optimalizace elektrických rozvodných sítí, energetická účinnost v budovách a průmyslu a flexibilita na straně poptávky. V podobném duchu se připravovaná Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost zaměří na snížení vodní stopy těchto zařízení a na zvýšení jejich oběhovosti prostřednictvím opětovného využívání vody, účinnosti a chlazení za sucha.

Pro případy vysoce kritického použití, včetně aplikací umělé inteligence, je kvůli suverenitě a provozní autonomii nutné, aby cloudová kapacita v EU byla vysoce zabezpečená. Akt EU o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence zajistí, aby se veřejný i soukromý sektor v EU mohl v těchto případech použití na takovou kapacitu spolehnout, a položí tak základ pro to, aby veřejný sektor přijímal umělou inteligenci v prostředí důvěry. Obecněji řečeno akt EU o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence s využitím stávajících ustanovení nařízení o datech týkajících se změny poskytovatele cloudových služeb zajistí vytvoření společného trhu EU pro cloudové kapacity a služby, aby se umožnil vstup na trh rozmanitějšímu souboru poskytovatelů cloudových služeb.

Komise vyzývá zúčastněné strany, aby se podělily o své názory na akt o vývoji cloudu a umělé inteligence v rámci veřejné konzultace, která je součástí tohoto akčního plánu.

Opatření Komise v této oblasti doplní úsilí členských států, které v současné době připravují dva možné nové významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) v této oblasti. Jedna iniciativa se zaměřuje na pokrok v oblasti výzkumu, který překračuje současný stav, a na první průmyslové využití řešení v celém kontinuu sdružených a distribuovaných služeb umělé inteligence. Další iniciativa se zaměřuje na zavádění rozsáhlé výpočetní infrastruktury a služeb.

Klíčová opatření Komise:

-přijetí návrhu zákona o rozvoji cloudu a umělé inteligence (4. čtvrtletí 2025 – 1. čtvrtletí 2026), kterému bude předcházet zahájení veřejné konzultace (9. dubna 2025),

-přijetí strategického plánu pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetice (2026),

-podpora členských států v jejich činnosti při navrhování možných budoucích významných projektů společného evropského zájmu v oblasti umělé inteligence a infrastruktury pro zpracování dat.

2.Data pro umělou inteligenci

Má-li EU plně využít potenciál umělé inteligence, musí mít přístup ke spolehlivým a dobře organizovaným údajům. Komise se bude touto problematikou zabývat ve druhé polovině roku 2025 v rámci nové strategie evropské datové unie, jejímž cílem je zpřístupnit více dat na podporu vývoje a inovací v oblasti umělé inteligence.

Strategie evropské datové unie se zaměří na posílení datového ekosystému EU zvýšením interoperability a dostupnosti dat napříč odvětvími, aby tak mohla reagovat na nedostatek spolehlivých a vysoce kvalitních dat pro trénování a ověřování modelů umělé inteligence. Jejím cílem bude lépe sladit politiky v oblasti dat s potřebami podniků, veřejného sektoru a společnosti a zároveň podpořit důvěryhodné prostředí pro sdílení dat. Za tímto účelem budou zavedeny nezbytné záruky, které zajistí důvěrnost, integritu a bezpečnost sdílených údajů, což podpoří kulturu důvěry a spolupráce. Zvláštní pozornost bude věnována zefektivnění stávajících právních předpisů týkajících se dat s cílem snížit složitost a administrativní zátěž a zajistit, aby struktury pro správu dat byly účinné a efektivní.

Jedním z důležitých nástrojů v této souvislosti budou datové laboratoře, které budou zřizovány v rámci iniciativy pro továrny na umělou inteligenci. Tyto datové laboratoře budou sdružovat a propojovat data z různých továren na umělou inteligenci, které se týkají stejných odvětví. Kromě toho budou propojeny s příslušnými společnými evropskými datovými prostory a za vhodných podmínek zpřístupní tato data vývojářům umělé inteligence. Datové laboratoře tak zajistí, aby vývojáři umělé inteligence měli přístup k velkým objemům vysoce kvalitních dat ve zdravotnictví, energetice nebo jiných odvětvích (vždy v souladu s pravidly platnými pro jednotlivé datové prostory).

Datové laboratoře budou nejen zajišťovat přístup ke společným evropským datovým prostorům, ale mohly by nabízet i řadu dalších služeb. Mohlo by se jednat mimo jiné o čištění a obohacování datových sad, poskytování technických nástrojů (např. standardizovaných formátů, syntetických dat, společných technických stavebních prvků) a podporu interoperability napříč odvětvími a hranicemi. Datové laboratoře by také mohly nabízet služby sdružování dat, které by společnostem pomáhaly sdílet data a zároveň dodržovat antimonopolní pravidla, přičemž by vycházely z rámce aktu o správě dat pro důvěryhodné zprostředkovatele dat. Stručně řečeno by z roztříštěných zdrojů dat vytvořily důvěryhodný a dostupný zdroj pro vývoj umělé inteligence.

Komise toto úsilí podporuje vývojem sdíleného cloudového softwaru Simpl, který usnadňuje správu a propojování datových prostorů 20 . Tento software funguje jako společná vrstva a pomáhá účastníkům datového prostoru v plynulejší spolupráci. Nabízí nástroje připravené k okamžitému použití – například bezpečné způsoby výměny dat, správy přístupu a ověřování identit – a snižuje tak technickou složitost a náklady. To zase umožní více organizacím připojit se a rozšířit datové prostory v celé EU.

Oblast jazykových dat je jasným příkladem toho, že sdružování dat z různých členských států může přinést hmatatelné výsledky. Jazyková data jsou základem pro velké jazykové modely. Jejich dostupnost je zásadní pro odbourání jazykových bariér na jednotném trhu, které by mohlo zvýšit hodnotu obchodu uvnitř EU až o 360 miliard EUR 21 . Konsorcium evropské digitální infrastruktury Aliance pro jazykové technologie (ALT-EDIC ) je rozsáhlý projekt založený na úsilí o shromáždění jazykových dat EU, který byl zahájen v březnu 2025. Bude sdružovat 17 členských států s cílem vytvořit komplexní úložiště vysoce kvalitních jazykových zdrojů za účelem odstranění nedostatků v oblasti vícejazyčných dat a zachování jazykové a kulturní rozmanitost Evropy a současně podpory technologické excelence a vedoucího postavení.

Dalším příkladem je oblast zdraví, v níž nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje stanoví společný rámec pro bezpečné zpřístupňování zdravotních údajů z různých členských států pro sekundární použití v celé EU. Zajištěním přístupu k vysoce kvalitním datovým sadám, které odrážejí rozmanitost evropské populace, přispěje k omezení předpojatosti a zvýšení spravedlnosti a účinnosti při vývoji aplikací umělé inteligence pro zdravotnictví.

Evropský cloud pro otevřenou vědu, což je evropský datový prostor pro výzkum a inovace, navíc shromažďuje obrovské množství vysoce kvalitních výzkumných dat z výzkumných ústavů, aby je zpřístupnil pro inovativní aplikace. Sama EU poskytuje prostřednictvím programu Copernicus volně přístupná geoprostorová data pro vývoj technologií umělé inteligence.

Kromě zpřístupnění většího množství údajů bude strategie evropské datové unie také zkoumat způsoby, jak snížit zbytečnou byrokracii. Jejím cílem je zjednodušit způsob, jak mohou podniky dodržovat pravidla EU týkající se údajů, aby mohly snadněji sdílet a používat údaje pro umělou inteligenci. Strategie se bude zabývat také tím, jak může EU přilákat více cenných údajů a zároveň zajistit, aby byly citlivé údaje EU při mezinárodním sdílení chráněny.

V rámci formování této strategie zahájí Komise veřejnou konzultaci s cílem získat podněty od podniků, veřejného sektoru, výzkumných pracovníků a dalších zúčastněných stran. To pomůže identifikovat specifické potřeby týkající se dat, doladit navrhovaná opatření a zajistit, aby strategie podporovala silný, konkurenceschopný a inovativní ekosystém umělé inteligence v EU.

Klíčová opatření Komise:

·zahájení veřejné konzultace o strategii evropské datové unie s cílem lépe porozumět potřebám tohoto odvětví v oblasti údajů (2. čtvrtletí 2025) před předložením strategie evropské datové unie (sdělení, 3. čtvrtletí 2025),

·zřízení datových laboratoří spojených s továrnami na umělou inteligenci (3.–4. čtvrtletí 2025),

·pokračování v podpoře nasazení společných evropských datových prostorů (včetně používání společného softwaru a požívání společných technických stavebních prvků pro zajištění interoperability) a podpora jejich propojování s továrnami na umělou inteligenci (program Digitální Evropa 2025–2027).

3.Podpora inovací a urychlení zavádění umělé inteligence ve strategických odvětvích EU

V současné době má řada evropských společností, zejména společností se střední tržní kapitalizací a malých a středních podniků, se zaváděním umělé inteligence potíže. V roce 2024 využívalo umělou inteligenci pouze 13,5 % společností v EU 22 . Urychlení zavádění umělé inteligence ve všech odvětvích, včetně veřejné správy, podporuje inovace a je nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu, jakož i pro snížení administrativní zátěže.

To je cílem připravované Strategie pro využívání umělé inteligence, přístupu EU k urychlení zavádění umělé inteligence a podpoře inovací při využití řešení v oblasti umělé inteligence „Made in Europe“. Strategie se zaměří se na průmyslová odvětví, v nichž by know-how EU mohlo přispět k dalšímu zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti. Bude se zabývat také zaváděním umělé inteligence ve veřejném sektoru, kde může umělá inteligence v oblastech, jako je zdravotnictví, přinést transformační výhody pro kvalitu života. To vše doplní specializovaná evropská strategie pro umělou inteligenci ve vědě, která se zaměří na využívání umělé inteligence napříč vědeckými obory, zvýšení produktivity a otevření cesty pro převratné vědecké objevy.

3.1 Přístup založený na případech použití v klíčových evropských průmyslových odvětvích a veřejném sektoru

V souladu se zprávou o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti se Strategie pro využívání umělé inteligence zaměří na klíčová evropská průmyslová odvětví, v nichž EU zaujímá silné vedoucí postavení. Tato odvětví mají největší nevyužitý potenciál, pokud jde o zavádění umělé inteligence, a patří k nim mimo jiné vyspělá výroba, letectví a kosmonautika, bezpečnost a obrana 23 , zemědělsko-potravinářské odvětví, výzkum v oblasti energetiky a jaderné syntézy, životní prostředí a klima, mobilita a automobilový průmysl, farmacie, biotechnologie, konstrukce pokročilých materiálů, robotika, elektronické komunikace, kulturní a tvůrčí odvětví 24 a věda. Kromě toho bude hlavním strategickým faktorem Strategie pro využívání umělé inteligence veřejný sektor. Strategie zajistí, aby byla umělá inteligence využívána ke zlepšení kvality a efektivity veřejných služeb v oblastech, jako je zdravotnictví, soudnictví, vzdělávání a veřejná správa. V této souvislosti má umělá inteligence potenciál stát se účinným nástrojem prevence a boje proti diskriminaci a zajištění rovných příležitostí pro všechny, včetně vytváření přístupných řešení a odstraňování překážek pro osoby se zdravotním postižením. Zároveň je nezbytné zajistit, aby další integrace a využívání umělé inteligence v těchto odvětvích neohrožovala zájmy EU v oblasti hospodářské bezpečnosti. V tomto ohledu bude hrát ústřední roli soubor nástrojů hospodářské bezpečnosti EU.

Strategie navrhne opatření k řešení problémů specifických pro dané odvětví, včetně přístupu k údajům, talentům, rozvoje a zvyšování kvalifikace, automatizovaného zadávání zakázek a možností testování. Cílem tohoto přístupu je v konečném důsledku určit nejúčinnější politické nástroje pro usnadnění zavádění řešení v oblasti umělé inteligence v rámci jednotlivých odvětví i mezi nimi. Patří sem i strategické rozmístění vhodných podpůrných nástrojů, jako jsou továrny/gigatovárny na umělou inteligenci, evropská centra pro digitální inovace, testovací a experimentální zařízení, strategie evropské datové unie a akademie dovedností v oblasti umělé inteligence (viz oddíl 4). Kromě toho strategie navrhne, aby Evropský úřad pro umělou inteligenci jako odborné centrum EU pro umělou inteligenci zřídil observatoř pro sledování vývoje a provádění.

Evropská komise vyzývá zúčastněné strany, aby se za účelem shromáždění široké škály názorů a příspěvků, určení priorit a problémů zúčastněných stran a posouzení relevance možných řešení, podělily o své názory na Strategii pro využívání umělé inteligence v rámci veřejné konzultace, která je součástí tohoto sdělení.

Komise rovněž zahajuje strukturované dialogy se zástupci průmyslu (včetně malých a středních podniků a komunit startupů a scaleupů), jakož i s veřejným sektorem. Cílem těchto dialogů, které vycházejí ze stávajících platforem pro konzultace se zúčastněnými stranami, je identifikovat relevantní příklady nevyužitého potenciálu, pokud jde o zavádění technologií umělé inteligence v konkrétních odvětvích, jejich současnou integraci do obchodních a výrobních procesů, jakož i potenciál pro jejich rozšíření v daném odvětví i v širším hospodářství.

3.2 Evropská centra pro digitální inovace jako klíčové faktory pro pokrok v zavádění umělé inteligence

Klíčovou roli při podpoře účinné integrace umělé inteligence bude hrát síť evropských center pro digitální inovace působící ve všech členských státech EU a v deseti dalších evropských zemích, včetně kandidátských zemí, a pokrývající 85 % evropských regionů. Cílem evropských center pro digitální inovace je zajistit úspěšnou digitální transformaci malých a středních podniků, podniků se střední tržní kapitalizací a organizací veřejného sektoru. Evropská centra pro digitální inovace se ve své druhé fázi, od prosince 2025, stanou centry zkušeností pro oblast umělé inteligence. Zaměření těchto center na zavádění umělé inteligence bude posíleno, aby mohla účinně podporovat přijímání řešení v oblasti umělé inteligence v jednotlivých odvětvích a zároveň nadále poskytovat doprovodné služby, jako je poradenství v oblasti financování, vytváření sítí a školení.

Síť evropských center pro digitální inovace bude úzce spolupracovat s ekosystémem továren na umělou inteligenci. Mimo jiné usnadní firmám přístup k výpočetní technice a datovým zdrojům továren na umělou inteligenci i k dalším iniciativám v oblasti umělé inteligence, jako jsou regulační sandboxy a testovací a experimentální zařízení.

Ta poskytují rozsáhlá reálná prostředí pro testování a zdokonalování umělé inteligence a zajišťují, aby byl model umělé inteligence ověřen, optimalizován a připraven k využití. Testovací a experimentální zařízení působí zejména v oblastech zdravotnictví, výroby, inteligentních měst (včetně dopravy a mobility), zemědělství a energetiky 25 . Další takové nové zařízení bude uvedeno do provozu v roce 2026.

Například společnost, která chce zavést model předpovídání spotřeby energie založený na umělé inteligenci v rámci stávajícího výrobního systému, může potřebovat specifické školení a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Evropská centra digitálních inovací mohou taková školení zajišťovat a podpoří společnost také tím, že jí poskytnou jasné školicí programy v závislosti na potřebách zaměstnanců.

Následující příklady ukazují, jak evropská centra pro digitální inovace pomáhají malým a středním podnikům při uplatňování řešení v oblasti umělé inteligence již nyní:

Algoritmy umělé inteligence a integrace senzorů pro robotická plavidla (Estonsko) 26

Společnost Mindchip OÜ, mikro startup působící v odvětví námořní technologie v Estonsku, se potýkal s problémy při vývoji účinného systému strojového vidění založeného na umělé inteligenci pro autonomní lodě. Ve spolupráci s evropským centrem digitálních inovací AI & Robotics Estonia, které poskytlo pomoc prostřednictvím iniciativy „test před investicí“ a pomohlo při hledání finančních prostředků, tato společnost vytvořila špičkový systém strojového vidění založený na umělé inteligenci, který výrazně zlepšil její schopnosti autonomní navigace. Tento systém výrazně snížil náklady a dopad na životní prostředí a zároveň zvýšil bezpečnost a efektivitu provozu.

ARACNE –Strojové vidění pro kontrolu jehel a platin pro výrobu bez vad: od ověření koncepce k odštěpené společnosti (Španělsko) 27

Malý španělský podnik CANMARTEX se zaměřoval na neefektivitu textilní výroby způsobenou vadami tkanin. Ve spolupráci se společností Eurecat prostřednictvím evropského centra pro digitální inovace DIH4CAT vyvinul řešení s názvem ARACNE, jehož součástí jsou pokročilé technologie umělé inteligence a strojového vidění. Tento prediktivní systém kontroly kvality odhaluje a řeší potenciální závady pletacích strojů v reálném čase, čímž výrazně snižuje plýtvání a zvyšuje produktivitu. Tento inovativní přístup vedl k vytvoření odštěpené společnosti a společnosti CANMARTEX vynesl několik prestižních ocenění, včetně ceny „Nejlepší řešení v oblasti umělé inteligence aplikované v průmyslové výrobě“ na akci Továrny budoucnosti v roce 2023.

Podpora úspěchu společnosti Gas Grün GmbH v oblasti umělé inteligence, marketingu a výroby prototypů pomocí 3D tisku (Německo) 28

Gas Grün GmbH, malý začínající německý podnik vyrábějící bioplyn, měl problémy s optimalizací energetického výnosu svých výrobních zařízení. S pomocí centra pro digitální inovace, které poskytlo možnost otestovat technologie, jako je 3D tisk, ještě předtím, než do nich bylo investováno, a propojilo společnost Gas Grün se specializovanými partnery, vyvinula tato společnost řídicí systém založený na umělé inteligenci, který maximalizoval výrobu energie a minimalizoval plýtvání. To jí pomohlo rozvinout své podnikání a prezentovat svou práci na různých akcích.

ArtCentrica: online platforma, která přináší revoluci ve výuce humanitních a uměleckých oborů (Itálie)

ArtCentrica nabízí přístup k více než 8 000 uměleckých děl ze světových muzeí ve vysokém rozlišení a představuje jedinečný vzdělávací nástroj, v němž se propojuje lidská a umělá inteligence a vytváří interaktivní multimediální příběhy zaměřené na umělecká díla: AI ArtCentrica Stories. Tento inovativní nástroj proměňuje umělecká díla v dynamické prvky, které slouží jednak jako předmět vyprávění, jednak jako prostředek k ilustraci různých koncepcí. Výzkum a vývoj v rámci tohoto projektu probíhá díky podpoře centra pro digitální inovace.

3.3 Umělá inteligence „Made in Europe“ – od výzkumu až po trh

Je-li naším cílem zavádět řešení v oblasti umělé inteligence, je nezbytné zajistit kontinuální proces, který bude zahrnovat celý vývojový cyklus této technologie, od výzkumu až po uvedení na trh. Zásadní je proto podpora úsilí v oblasti výzkumu a inovací. Komise již zahájila úsilí v tomto směru prostřednictvím inovačního balíčku v oblasti umělé inteligence, který byl zaveden v lednu 2024, a finančně podporuje výzkum a inovace v oblasti generativní umělé inteligence v rámci iniciativy GenAI4EU, jež podporuje aplikovaný výzkum a pokládá základní kameny pro silný evropský ekosystém umělé inteligence.

Iniciativa GenAI4EU uplatňuje odvětvový přístup a v rámci výzev k plánovaným programům Horizont Evropa a Digitální Evropa 29 dosud vyčlenila téměř 700 milionů EUR na vývoj pokročilých modelů a řešení v oblasti umělé inteligence v široké škále odvětví. V rámci projektů se bude mimo jiné vyvíjet generativní umělá inteligence pro optimalizaci výrobních linek ve výrobě, pro zlepšení autonomie robotů a spolupráce člověka s robotem při řešení složitých úkolů, jakož i pro zlepšení našich schopností v oblasti kybernetické obrany a lékařského zobrazování.

Ve veřejném sektoru budou navíc až čtyři pilotní projekty zaměřeny na urychlení zavádění evropských řešení v oblasti generativní umělé inteligence ve veřejné správě. Tyto pilotní projekty se zaměří na zlepšení rozhodování, zefektivnění vnitřních administrativních procesů a zlepšení interakce s občany díky lepší dostupnosti veřejných služeb. Využitím veřejné kupní síly výzva podporuje zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací, posiluje vývoj a zavádění nových řešení, urychluje jejich zavádění a zlepšuje veřejné služby. V návaznosti na iniciativu GenAI4EU bude Komise v letech 2026 a 2027 i nadále podporovat evropský výzkum a inovace a vývoj řešení v oblasti umělé inteligence jako nedílnou součást Strategie pro využívání umělé inteligence. Důraz bude kladen na nejslibnější případy použití, které budou v rámci této strategie identifikovány. Kromě toho bude iniciativa GovTech inkubátor v období 2025–2029 podporovat 21 aktérů v oblasti GovTech ze 16 zemí, kteří budou, jako první krok, společně řídit a vyvíjet řešení v oblasti umělé inteligence pro zadávání veřejných zakázek, zpracovávání důkazů a asistenty přístupnosti.

Pro doplnění a posílení výše uvedených iniciativ jsou zásadní investice do základního výzkumu. To má zásadní význam pro zachování evropské excelence v oblasti umělé inteligence, využívání špičkových odborných znalostí v členských státech, spojení sil na evropské úrovni s cílem podnítit spolupráci, udržet a přilákat nejlepší výzkumné talenty a urychlit technologické a vědecké objevy nové generace, které podpoří průmysl i společnost. Evropská rada pro výzkum umělé inteligence, která byla oznámena v politických směrech na období 2024–2029, ve formě Zdroje pro vědu o umělé inteligenci v Evropě (Resource for AI Science in Europe, RAISE), bude sdružovat zdroje, které posouvají technologické hranice umělé inteligence a využívají její potenciál k usnadnění vědeckých objevů. Bude podporovat jak „vědu o umělé inteligenci“, která je hnací silou vývoje technologií umělé inteligence nové generace, tak „umělou inteligenci ve vědě“, která vytváří podmínky pro využívání umělé inteligence pro objevování a zkoumání v celé řadě vědeckých disciplín a uvolňuje vzájemné vazby mezi umělou inteligencí a vědními obory. Komise bude tuto koncepci, včetně jejího řízení, dále rozvíjet na základě podnětů obdržených během otevřených veřejných konzultací týkajících se aplikací umělé inteligence i umělé inteligence ve vědě a do roku 2026 zahájí pilotní fázi projektu RAISE (Resource for AI Science in Europe).

Připravovaná Strategie pro využívání umělé inteligence bude tedy zahrnovat vědu jako vertikální odvětví a bude propojena se strategií pro umělou inteligenci ve vědě (která bude přijata společně se strategií pro využívání umělé inteligence). Cílem této strategie bude usnadnit odpovědné a rychlé zavádění umělé inteligence vědci za podpory programu RAISE. Představí akční plán na překonání zjištěných překážek pro vědce, posílení vědecké komunity a podporu spolupráce a vědecké excelence. Bude propojena s výpočetním výkonem gigatováren a bude poskytovat otevřené prostředí pro vědeckou spolupráci.

Klíčová opatření Komise:

-zahájení veřejné konzultace a vyhlášení výzvy k předkládání podkladů s cílem určit priority zúčastněných stran a získat podklady pro Strategii pro využívání umělé inteligence (9. dubna 2025),

-vyhlášení výzvy k předkládání podkladů a cílené konzultační činnosti s vědeckou komunitou s cílem získat podklady pro strategii pro umělou inteligenci ve vědě (2. čtvrtletí 2025),

-uspořádání strukturovaných dialogů se zástupci průmyslu a veřejného sektoru s cílem identifikovat výsledky a klíčové ukazatele výkonnosti související s umělou inteligencí v jednotlivých odvětvích a získat podklady pro Strategii pro využívání umělé inteligence (2.–3. čtvrtletí 2025),

-přizpůsobení mise evropských center pro digitální inovace tak, aby plně podporovala zavádění příslušných řešení v oblasti umělé inteligence ve strategických odvětvích (2.–3. čtvrtletí 2025),

-přijetí Strategie pro využívání umělé inteligence společně se strategií pro využívání umělé inteligence ve vědě (3. čtvrtletí 2025),

-přijetí pracovního programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa 2026–2027, který dále podpoří vývoj a zavádění umělé inteligence/generativní umělé inteligence ve strategických odvětvích (4. čtvrtletí 2025),

-v rámci iniciativy GenAI4EU vyhlášení výzvy k programu Horizont Evropa a Digitální Evropa – v oblasti zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti, energetiky, farmacie/léků, elektronické komunikace, letectví a kosmonautiky, robotiky, výroby, veřejného sektoru, vědy atd. – investice dosahující výše téměř 700 milionů EUR (1. čtvrtletí 2026),

-zahájení pilotní fáze projektu RAISE, Evropské rady pro výzkum umělé inteligence (2026).

4.Posílení dovedností a talentu v oblasti umělé inteligence

Jak je zdůrazněno v unii dovedností 30 , konkurenční síla Evropy spočívá v jejích lidech. K tomu, aby bylo možné reagovat na současné rychlé technologické změny a zajistit budoucí prosperitu a konkurenceschopnost EU, je nezbytné kvalifikované obyvatelstvo. Pracovní profily a dovednosti pracovníků a občanů stále více ovlivňuje umělá inteligence. V souladu s cílem Strategie pro využívání umělé inteligence proto musí EU řešit nedostatek talentů a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v jednotlivých odvětvích. V této souvislosti a v souladu s oblastmi činnosti 31 unie dovedností 32 se strategie pro kontinent umělé inteligence zaměří na opatření, která rozšíří počet odborníků na umělou inteligenci v EU a budou adekvátně prohlubovat dovednosti a měnit kvalifikaci pracovníků a občanů EU v oblasti využívání umělé inteligence.

Vytváření širokého spektra pracovníků zdatných v oblastech umělé inteligence začíná kvalitním a inkluzivním počátečním vzděláváním a odbornou přípravou. umělé inteligence začíná kvalitním a inkluzivním počátečním vzděláváním a odbornou přípravou. Plán pro budoucnost digitálního vzdělávání a dovedností do roku 2030 a jeho iniciativa Umělá inteligence ve vzdělávání 33 podpoří rozvoj gramotnosti v oblasti umělé inteligence pro základní a střední vzdělávání a podpoří strategické a etické zavádění umělé inteligence do vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím podpory a budování kapacit pro učitele a vzdělávací instituce. V návaznosti na to a s přispěním ke čtyřem oblastem činnosti 34 unie dovedností a zejména ke Strategickému plánu vzdělávání v oborech STEM 35 se strategie pro kontinent umělé inteligence zaměří na opatření, která rozšíří počet odborníků na umělou inteligenci v EU a budou adekvátně prohlubovat dovednosti a měnit kvalifikaci pracovníků a občanů EU v oblasti využívání umělé inteligence.

4.1 Zvýšení počtu odborníků na umělou inteligenci v EU

EU potřebuje rozšířit počet svých talentů v oblasti umělé inteligence, aby dokázala udržet krok s rostoucí poptávkou po odborných znalostech souvisejících s umělou inteligencí, zejména pokud jde o vývoj aplikací umělé inteligence a dovednosti specifické pro dané odvětví 36 . Komise se při tom zaměří na:

·vzdělávání a školení nové generace odborníků na umělou inteligenci v EU,

·motivování evropských talentů v oblasti umělé inteligence k setrvání a návratu do EU a

·přilákání a udržení kvalifikovaných talentů v oblasti umělé inteligence ze zemí mimo EU, včetně výzkumných pracovníků.

Ve snaze doplnit stávající vzdělávací programy 37 a připravit novou generaci odborníků na umělou inteligenci v Evropě bude Komise podporovat zvýšení celkové nabídky bakalářských a magisterských studijních programů i doktorských studijních programů v EU v oblasti klíčových technologií, včetně umělé inteligence 38 , a bude rovněž organizovat virtuální studijní veletrhy a stipendijní programy na podporu těchto programů. Stěžejní akcí bude v této souvislosti vybudování akademie dovedností v oblasti umělé inteligence 39 , která bude jednotným kontaktním místem pro poskytování vzdělávání a odborné přípravy v oblasti dovedností souvisejících s vývojem a zaváděním umělé inteligence, a zejména generativní umělé inteligence. Prostřednictvím akademie bude Komise rovněž řídit program odborné přípravy v oblasti umělé inteligence, jehož cílem bude připravit řadu odborníků na umělou inteligenci, kteří budou vyškoleni na reálných projektech a připraveni (znovu) vstoupit na trh práce v EU. Za tímto účelem se plánují i programy pomoci při návratu 40 pro ženy odbornice. Kromě toho bude Komise v zájmu vytváření dalších pozitivních vazeb mezi akademickou obcí a průmyslem připravovat evropské soutěže pokročilých digitálních dovedností, které budou zapojovat mladé lidi, aby se podíleli na vytváření řešení klíčových společenských a průmyslových problémů na základě umělé inteligence, a podporovat kreativní a inovativní myšlení.

Společně s továrnami na umělou inteligencibude pro podporu excelence ve vzdělávání a výzkumu v oblasti umělé inteligence důležitá rovněž akademie dovedností v oblasti umělé inteligence 41 42 . Akademie bude podporovat stipendijní programy v oblasti umělé inteligence, které umožní vysoce kvalifikovaným doktorandům z EU i ze zemí mimo EU a mladým odborníkům žijícím mimo EU pracovat v podnicích se sídlem v EU. Stipendijní programy v oblasti umělé inteligence zajistí, aby studenty akademie dovedností v oblasti umělé inteligence mohli vzdělávat a školit špičkoví odborníci v oblasti generativní umělé inteligence a aby tito odborníci mohli zároveň rozvíjet svůj vlastní výzkum v této oblasti. Akademie dovedností v oblasti umělé inteligence proto vytvoří pilotní studijní program zaměřený na generativní umělou inteligenci 43 . Továrny na umělou inteligenci budou zase hrát klíčovou roli při vytváření vysoce dynamického prostředí pro špičkové výzkumné pracovníky a budou podporovat inovace a spolupráci při vývoji a zavádění řešení v oblasti umělé inteligence pro strategická odvětví.

V zájmu další podpory příchodu špičkových doktorandů a výzkumných pracovníků se Komise zaměří na opatření, která by měla přilákat špičkové studenty a výzkumné pracovníky (včetně studentů a pracovníků v oblasti umělé inteligence) ze zemí mimo EU. Za tímto účelem Komise v nadcházející strategii v oblasti vízové politiky stanoví opatření ke zlepšení provádění směrnice o studentech a výzkumných pracovnících a směrnice o modré kartě a bude řídit projekt v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“ – MSCA Choose Europe (Vyberte si Evropu). Stejně jako ostatní iniciativy v rámci akce MSCA bude i tento pilotní projekt otevřen všem výzkumným oborům a umožní výzkumným institucím, jako jsou univerzity a výzkumné infrastruktury, přilákat, rozvíjet a udržet si špičkové mezinárodní výzkumné pracovníky v oblasti umělé inteligence. Z pilotního projektu jsou spolufinancovány náborové programy, což jim umožňuje propojit granty z programu MSCA s dlouhodobými vyhlídkami v rámci instituce, včetně například výběrových řízení na stálá pracovní místa. Jeho cílem je řešit nejisté postavení výzkumných pracovníků během jejich kariéry, zatraktivnit evropský ekosystém výzkumu a inovací a dlouhodobě posílit evropské výzkumné kapacity.

Na základě stávajícího právního rámce EU přijme Komise opatření na podporu členských států a zaměstnavatelů s cílem přilákat a udržet více vysoce kvalifikovaných státních příslušníků ze zemí mimo EU, včetně odborníků na umělou inteligenci. Klíčovým nástrojem k tomu bude budoucí Rezervoár talentů EU, který by měli spolunormotvůrci přijmout co nejdříve. Do roku 2026 Komise dále zahájí činnost prvních tzv. Multipurpose Legal Gateway Offices (víceúčelových středisek pro legální možnosti) v klíčových partnerských zemích, aby podpořila mezinárodní mobilitu pracovních sil a rozvoj dovedností mezi EU, členskými státy a partnerskými zeměmi, a to i v oblasti informačních a komunikačních technologií. Komise bude rovněž pokračovat v posilování Talentových partnerství s cílem maximalizovat mobilitu pracovních sil a rozvoj dovedností v odvětvích důležitých pro umělou inteligenci, jako jsou informační a komunikační technologie, které jsou prioritním odvětvím čtyř z pěti stávajících Talentových partnerství.

4.2 Prohlubování dovedností a změna kvalifikace pracovní síly a obyvatelstva EU

Za účelem podpory účinného šíření umělé inteligence v celé EU a zajištění digitální transformace zaměřené na člověka na pracovišti i v širší společnosti musí Komise ve spolupráci s členskými státy podporovat prohlubování dovedností a změnu kvalifikace odborníků ve všech oborech i širší veřejnosti v oblasti využívání umělé inteligence 44 . V této souvislosti je pro předvídání a řešení potřeb v oblasti dovedností na trhu práce a pro usnadnění zavádění digitálních technologií na pracovištích v Evropě spravedlivým a inkluzivním způsobem klíčový sociální dialog.

Ve snaze zajistit průběžné vzdělávání pracovníků (v malých a středních podnicích, podnicích se střední tržní kapitalizací, startupech i organizacích veřejného sektoru) bude Komise využívat síť evropských center pro digitální inovace, která rozšíří své služby v oblasti dovedností a odborné přípravy a budou nabízet praktické kurzy umělé inteligence pro různé technické i netechnické profily a pro konkrétní odvětví. Komise bude rovněž zvyšovat povědomí o gramotnosti v oblasti umělé inteligence 45 a podporovat dialog o umělé inteligenci pro všechny 46 , zejména podporou činností v oblasti šíření informací a vedením databáze iniciativ týkajících se gramotnosti v oblasti umělé inteligence realizovaných organizacemi soukromého i veřejného sektoru 47 .

Klíčová opatření Komise:

-podpora zvýšení počtu bakalářských a magisterských titulů i doktorských titulů v EU zaměřených na klíčové technologie, včetně umělé inteligence (2. čtvrtletí 2025),

-zahájení činnosti akademie dovedností v oblasti umělé inteligence (2. čtvrtletí 2025), včetně:

ostipendijních programů v oblasti umělé inteligence s cílem přilákat doktorandy, výzkumné pracovníky a mladé odborníky z EU i ze zemí mimo EU žijící v zahraničí,

o(společně s továrnami na umělou inteligenci) pilotního certifikovaného studijního programu zaměřeného na generativní umělou inteligenci, který usnadní výuku a výzkum pracovníků v oblasti umělé inteligence na nejvyšší úrovni,

opilotního programu odborné přípravy v oblasti umělé inteligence ve spolupráci s průmyslem,

oprogramů stipendií a programů pomoci při návratu pro ženy odbornice,

-pořádání soutěží pokročilých digitálních dovedností v oblasti klíčových technologií, včetně umělé inteligence (2. čtvrtletí 2025),

-přispívání k přilákání a udržení kvalifikovaných talentů v oblasti umělé inteligence ze zemí mimo EU, mimo jiné prostřednictvím programu „MSCA Choose Europe (Vyberte si Evropu)“ pro výzkumné pracovníky (4. čtvrtletí 2025-2026),

-podpora kontinuálního vzdělávání pracovníků v malých a středních podnicích, podnicích se střední tržní kapitalizací, startupech a organizacích veřejného sektoru prostřednictvím evropských center pro digitální inovace (2. čtvrtletí 2025),

-podpora gramotnosti v oblasti umělé inteligence prostřednictvím činností zaměřených na šíření informací a databáze iniciativ v oblasti umělé inteligence (2. čtvrtletí 2025),

-zahájení pilotního projektu s využitím stávajících Talentových partnerství a víceúčelových středisek pro legální možnosti na podporu mobility vysoce kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU v odvětví umělé inteligence (4. čtvrtletí 2025).

5.Podpora dodržování právních předpisů a jejich zjednodušení

Pro vytvoření pozitivního a konkurenceschopného prostředí vedoucího k prosperitě společností působících v oblasti umělé inteligence v EU a k inovacím ekosystému umělé inteligence v EU je zásadní funkční a pevný regulační rámec. EU přijala akt o umělé inteligenci, aby vytvořila podmínky pro dobře fungující jednotný trh umělé inteligence, který zajistí volný přeshraniční pohyb a harmonizované podmínky přístupu na trh EU. Zajišťuje také, aby umělá inteligence vyvíjená a používaná v Evropě byla bezpečná, respektovala základní práva a měla nejvyšší možnou kvalitu, což je pro evropské poskytovatele výhodné, a podporuje zavádění umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci se řídí cíleným přístupem založeným na riziku a ukládá požadavky pouze na vysoce rizikové aplikace umělé inteligence. Vstoupil v platnost dne 1. srpna 2024, je postupně zaváděn a bude plně uplatňován od 2. srpna 2027.

Úspěch aktu o umělé inteligenci bude záviset především na tom, jak budou jeho pravidla použitelná v praxi. Současná přípravná fáze má pro jeho úspěšné uplatňování zásadní význam. Členské státy i Komise, včetně jejího Úřadu pro umělou inteligenci, musí zvýšit své úsilí o usnadnění plynulého a předvídatelného uplatňování aktu o umělé inteligenci. Jako první krok Komise spouští asistenční službu pro akt o umělé inteligenci, která bude hlavním informačním centrem pro akt o umělé inteligenci a umožní zúčastněným stranám požádat o pomoc a obdržet odpovědi ohledně jejich konkrétní situace. Tato iniciativa poskytne přímý a bezplatný přístup k informacím a pokynům ohledně platného regulačního rámce, což poslouží zejména potřebám menších poskytovatelů a subjektů zavádějících řešení umělé inteligence. Odpovědi budou obsahovat praktické rady, které pomohou porozumět aktu o umělé inteligenci a dodržovat ho. Asistenční službu pro akt o umělé inteligenci bude zajišťovat specializovaný tým v úřadu pro umělou inteligenci. Služba nabídne interaktivní platformu, kde budou moci podniky a další zúčastněné strany, včetně orgánů veřejné správy, klást otázky, dostávat odpovědi a mít přístup k technickým nástrojům, které jim pomohou při uplatňování aktu o umělé inteligenci, např. k rozhodovacím stromům a dalším nástrojům pro sebehodnocení.

Asistenční služba pro akt o umělé inteligenci bude doplňovat ekosystém podpory EU pro zúčastněné strany, který zahrnuje také poskytování prvotních informací prostřednictvím evropských center pro digitální inovace a možnost spolupráce při vývoji vysoce rizikového systému umělé inteligence v národním regulačním sandboxu pro AI. V současné době se v členských státech zřizují regulační sandboxy pro AI, která budou v provozu od srpna 2026. Zúčastněné strany se již také mohou přímo zapojit do činnosti Úřadu pro umělou inteligenci prostřednictvím účasti v Paktu o umělé inteligenci 48 , který je povzbuzuje a podporuje – sdílením zkušeností a znalostí – při plánování provádění opatření aktu o umělé inteligenci. Kromě toho bude Komise i nadále poskytovat pokyny k uplatňování aktu o umělé inteligenci na podporu jeho dodržování. To se týká i přípravy prováděcích aktů v přenesené pravomoci a pokynů, které usnadňují například konzistentní uplatňování aktu o umělé inteligenci s odvětvovými právními předpisy týkajícími se výrobků, např. s nařízením o zdravotnických prostředcích 49 , a jeho součinnost s dalšími souvisejícími právními předpisy 50 . Kromě toho Komise usnadňuje dodržování předpisů tím, že řídí nástroje společné regulace, jako je vývoj norem na podporu aktu o umělé inteligenci a kodexů správné praxe pro obecnou umělou inteligenci 51 . S ohledem na důležitou úlohu, kterou normy hrají při snižování nákladů na dodržování předpisů a při prosazování účinných, praktických a široce přijímaných řešení, Komise společně s odpovědnými organizacemi zintenzivní činnost s cílem urychlit jejich rozvoj. Komise bude i nadále spolupracovat s Evropskou radou pro umělou inteligenci 52 složenou z členských států, která pomáhá při poskytování pokynů k uplatňování aktu o umělé inteligenci, mimo jiné i v kontextu odvětvových právních předpisů.

V dalším kroku bude Komise vycházet ze zkušeností získaných během současné fáze provádění a určí další opatření, která jsou potřebná k usnadnění plynulého, efektivního a jednoduchého uplatňování aktu o umělé inteligenci, zejména pro menší společnosti. Veřejná konzultace ke Strategii pro využívání umělé inteligence, která byla zahájena spolu s tímto sdělením, proto zahrnuje také konkrétní otázky týkající se problémů v procesu provádění aktu o umělé inteligenci s cílem identifikovat oblasti, v nichž regulační nejistota brání rozvoji a zavádění umělé inteligence, a zjistit, jak mohou Komise a členské státy zúčastněné strany při provádění aktu o umělé inteligenci lépe podpořit. Komise zohlední výsledky konzultace se zúčastněnými stranami a poskytne šablony, pokyny, webové semináře a školení, aby zefektivnila postupy a usnadnila dodržování předpisů. Výsledky této veřejné konzultace budou rovněž podkladem pro širší posouzení během prvního roku mandátu, které se zaměří na to, zda rozšířené digitální acquis, včetně aktu o umělé inteligenci, dostatečně zohledňuje potřeby a omezení podniků, jako jsou malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, a to nad rámec nezbytných pokynů a norem, které přispívají k souladu s předpisy 53 .

Akt o umělé inteligenci je horizontální právní předpis, který vytváří jednotný trh pro bezpečnou a důvěryhodnou umělou inteligenci napříč odvětvími a oblastmi, včetně oblasti prosazování práva, zdravotnictví, strojních zařízení, rádiových zařízení, motorových vozidel, finančních služeb a zaměstnanosti. Akt o umělé inteligenci se naplno projeví, jakmile v průběhu příštích dvou let postupně vstoupí v platnost 54 . Vzhledem k tomu, že klíčem k inovacím je jasnost, Komise zajistí, aby prováděcí opatření byla zavedena včas před vstupem příslušných ustanovení aktu o umělé inteligenci v platnost. Pro vytvoření skutečně jednotného trhu, na němž se bude moci umělá inteligence rozvíjet za společných a předvídatelných regulačních podmínek, je zásadní, aby se členské státy i EU zaměřily na jeho účinné provádění. V zásadě platí, že než bude možné uvažovat o případných nových právních předpisech týkajících se umělé inteligence, bychom nejprve měli získat zkušenosti s uplatňováním těchto nových horizontálních pravidel a vyhodnotit jejich účinek.

Klíčová opatření Komise:

-spuštění asistenční služby pro akt o umělé inteligenci v rámci Evropského úřadu pro umělou inteligenci (červenec 2025),

-zahájení procesu, v rámci veřejné konzultace ke Strategii pro využívání umělé inteligence, jehož cílem bude identifikovat regulační problémy zúčastněných stran a získat podklady pro případná další opatření k usnadnění dodržování a případnému zjednodušení aktu o umělé inteligenci (duben 2025).

6.Závěr

Cílem akčního plánu pro kontinent umělé inteligence je podpořit a urychlit politiky EU v oblasti umělé inteligence investicemi do rozsáhlých výpočetních infrastruktur pro umělou inteligenci, zlepšením přístupu k datům, urychlením zavádění umělé inteligence ve strategických odvětvích EU, posílením dovedností a talentů v oblasti umělé inteligence a podporou dodržování a zjednodušování právních předpisů. K dosažení tohoto cíle musí orgány EU, vlády, společnosti, výzkumní pracovníci a vývojáři spolupracovat a zavázat se ke společnému úsilí, které jejich spolupráci posune na novou úroveň. Evropský úřad pro umělou inteligenci bude zejména úzce spolupracovat s členskými státy prostřednictvím Evropské rady pro umělou inteligenci, aby zajistil konzistentní politický přístup zohledňující dynamický technologický vývoj.

Nedílnou součástí této strategie, jejímž cílem je posílit postavení a vliv EU v oblasti umělé inteligence, je mezinárodní angažovanost. EU se snaží – prostřednictvím proaktivní dvoustranné a mnohostranné spolupráce s partnerskými zeměmi – vést celosvětové úsilí v oblasti umělé inteligence podporou inovací, zajištěním důvěry prostřednictvím ochranných opatření a rozvojem globální správy v oblasti umělé inteligence. Je zásadní, aby EU spojila své úsilí s podobně smýšlejícími partnery, kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi na podporu bezpečného a důvěryhodného rozvoje umělé inteligence zaměřeného na člověka v rámci mnohostranných fór. EU bude dále zkoumat potenciál svých digitálních partnerství a mezinárodní digitální spolupráce s cílem podpořit takový přístup k umělé inteligenci, který zlepšuje dobré životní podmínky lidí a společenský pokrok. Tento mezinárodní přístup EU dále nastíní nadcházející sdělení o Mezinárodní strategii pro digitální suverenitu, bezpečnost a demokracii (2. čtvrtletí 2025).

Akční plán pro kontinent umělé inteligence sdružuje soubor iniciativ, jejichž cílem je urychlit politická opatření nutná k tomu, aby Evropa získala čelní pozici, pokud jde o inovace v technologických odvětvích. Investicemi do klíčových oblastí, jako je umělá inteligence, kvantová výpočetní technika a navrhování čipů, může Evropa zvýšit svou produktivitu a konkurenceschopnost, zajistit si technologickou suverenitu a poskytovat svým občanům vysoce kvalitní veřejné služby. Evropa má jedinečnou příležitost urychleně jednat s cílem utvářet budoucnost umělé inteligence a vytvářet lepší budoucnost pro všechny Evropany – a stát se tak předním kontinentem umělé inteligence.

(1)

COM(2025) 30 final

(2)

Společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC) byl založen v roce 2018 a je spolufinancován EU, členskými státy a soukromými subjekty. Mezi významné příklady superpočítačů EuroHPC patří LUMI (8. místo na světě), Leonardo (9. místo) a MareNostrum 5 (11. místo),, které společně zvyšují výpočetní kapacitu Evropy. Byla podepsána smlouva na pořízení prvního exakapacitního superpočítače EuroHPC JUPITER.

(3)

https://www.appliedaiinstitute.de/en/hub/2024-generative-ai-study

(4)

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_25_471

(5)

Inovační balíček v oblasti umělé inteligence

(6)

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_24_6302

(7)

Státy, které nejsou členy EU a účastní se společného podniku pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku, tj. Island, Izrael, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko, Turecko, Spojené království a brzy i Švýcarsko:

Discover EuroHPC JU - EuroHPC JU (Seznamte se s evropským společným podnikem pro vysoce výkonnou výpočetní techniku)

(8)

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/second-wave-ai-factories-set-drive-eu-wide-innovation#:~:text=This%20follows%20the%20first%20selection,of%20around%20%E2%82%AC485%20million .

(9)

Podrobnosti viz příloha I.

(10)

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/testing-and-experimentation-facilities

(11)

Usazeným nebo nacházejícím se v některém členském státě EU nebo v zúčastněném státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu Digitální Evropa nebo Horizont Evropa.

(12)

Cíl Země, iniciativa Stěžejní projekt lidského mozku, centra excelence v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky nebo iniciativa „1+ milion genomů“.

(13)

Společné prohlášení výkonné místopředsedkyně Henny Virkkunenové a komisaře Maroše Šefčoviče https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/statement_25_255

(14)

Společný podnik EuroHPC zahájil iniciativu DARE s rozpočtem 240 milionů EUR, jejímž cílem je vytvořit komplexní ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky založený na otevřených procesorech RISC-V (pro obecné účely a akcelerátorech, včetně čipů specifických pro umělou inteligenci) a jejich integraci do evropských exakapacitních a post-exakapacitních superpočítačů. Tato iniciativa posílí strategickou technologickou suverenitu EU a vytvoří konkurenceschopnou vysoce výkonnou výpočetní technologii, která bude základem budoucích evropských superpočítačů a bude mít zásadní dopad na další oblasti, jako je umělá inteligence, cloudová a datová centra nebo automobilový průmysl.

(15)

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_25_471

(16)

Sdělení o modernizované politice soudržnosti: přezkum v polovině období [odkaz na 1.4.2025 (COM(2025) 163)]

(17)

Z Kompasu konkurenceschopnosti: „ s cílem pomoci překlenout nedostatek finančních prostředků na podporu přelomových inovací, posílit průmyslovou kapacitu Evropy a rychle se rozvíjejících společností“

(18)

Access to public procurement | Single Market and Competitiveness Scoreboard (Přístup k veřejným zakázkám | Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti)

(19)

Termín telco edge označuje prostředí edge computingu, které telekomunikační operátoři nabízejí jako službu třetím stranám. Jedná se o nejvýznamnější současné nabídky edge computingu. Další podrobnosti viz https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/white-paper-how-master-europes-digital-infrastructure-needs .

(20)

https://simpl-programme.ec.europa.eu/

(21)

Language Technology Solutions study (CNECT/LUX/2022/OP/0030) (Studie řešení jazykových technologií)

(22)

https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/isoc_eb_ai/default/table?lang=en

(23)

V souladu s bílou knihou o budoucnosti evropské obrany 2030 jsou základní technologie, jako je umělá inteligence, klíčovým vstupem pro dlouhodobý hospodářský růst i vojenskou převahu.

(24)

Pro tvůrčí odvětví bude souběžně s připravovanou Strategií pro využívání umělé inteligence vypracována strategie využívání umělé inteligence pro kulturní a kreativní odvětví a průmysly. Zaměří se na zajištění toho, aby umělá inteligence umožňovala a posilovala lidskou tvořivost, nikoliv nahrazovala člověka, a aby přispívala k ochraně evropské kulturní a jazykové rozmanitosti.

(25)

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/testing-and-experimentation-facilities

(26)

https://european-digital-innovation-hubs.ec.europa.eu/knowledge-hub/success-stories/ai-algorithms-and-sensor-integration-robotic-vessels

(27)

https://european-digital-innovation-hubs.ec.europa.eu/knowledge-hub/success-stories/aracne-machine-vision-needles-and-sinkers-control-zero-defect

(28)

https://european-digital-innovation-hubs.ec.europa.eu/knowledge-hub/success-stories/supporting-gas-grun-gmbhs-success-ai-marketing-and-prototyping-using

(29)

Částka pro aktuální a plánované výzvy: na období 2024–2025 v rámci programu Horizont Evropa a

na období 2024–2027 v rámci programu Digitální Evropa.

(30)

Unie dovedností – Evropská komise

(31)

1) budování dovedností pro život prostřednictvím pevného vzdělávacího základu; 2) prohlubování dovedností a změna kvalifikace pro zajištění dovedností zaměřených na budoucnost; 3) cirkulace a alokace dovedností v zájmu uvolnění plného potenciálu jednotného trhu; 4) přilákání a udržení kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí v zájmu řešení nedostatku kvalifikované pracovní síly a rozvoje špičkových talentů v Evropě.

(32)

a souvisejících politických strategií, jako je Strategický plán vzdělávání v oborech STEM (COM/2025/89 final)

(33)

Jak bylo oznámeno v unii dovedností.

(34)

(35)

COM/2025/89 final

(36)

LeADS, D1.3 Závěrečná zpráva o poptávce a prognóze ADS, 2023.

(37)

Včetně iniciativ, jako je aliance evropských univerzit v rámci programu Erasmus+ , sítě doktorských programů MSCA a iniciativ Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a jeho znalostních a inovačních společenství.

(38)

Viz opatření v pracovním programu Digitální Evropa na období 2025–2027: Pracovní program programu Digitální Evropa na období 2025–2027 (DIGITAL) | Formování digitální budoucnosti Evropy

(39)

Portál EU pro financování a nabídková řízení | Portál EU pro financování a nabídková řízení

(40)

Programy pomoci při návratu do zaměstnání podporují návrat do zaměstnání po delší přestávce v kariéře, například po mateřské dovolené. Tyto programy doplňují další iniciativy EU, jejichž cílem je přilákat více žen a dívek ke vzdělávání a odborné přípravě v oblasti umělé inteligence, včetně Strategického plánu vzdělávání v oborech STEM.

(41)

Akademie dovedností v oblasti umělé inteligence se zaměří na spolupráci s dalšími relevantními iniciativami, např. s Evropskou aliancí pro dovednosti v oblasti umělé inteligence.

(42)

Při zajištění doplňkovosti a součinnosti s dalšími příslušnými iniciativami, jako je např Evropská aliance pro dovednosti v oblasti umělé inteligence (ARISA).

(43)

Ten bude dobře doplňovat úsilí programu Erasmus+ o podporu inovativních přístupů při využívání generativních nástrojů umělé inteligence ve vzdělávání (EdTech) a zohledňovat příslušná opatření Unie dovedností, jako je značka společného evropského diplomu.

(44)

V nadcházejících letech bude 61 % dospělých pracovníků potřebovat nové dovednosti, aby se mohli vypořádat s dopadem umělé inteligence na svou práci, ale školení o používání nástrojů umělé inteligence již absolvovalo pouze 15 % z nich ( Cedefop, Průzkum dovedností v oblasti umělé inteligence, 2025)

(45)

To bude probíhat v souladu se souběžnými aktivitami, jako je plán pro budoucnost digitálního vzdělávání a dovedností do roku 2030, jeho iniciativa umělá inteligence ve vzdělávání a aktualizace rámce digitálních kompetencí pro občany (DigComp 3.0), které byly všechny oznámeny v rámci unie dovedností.

(46)

V souladu s aktem o umělé inteligenci, evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách a zejména se zásadou „nikoho neopomíjet“.

(47)

Databáze byla založena v souvislosti s činností na podporu provádění článku 4 aktu o umělé inteligenci a zatím obsahuje postupy shromážděné při sestavování Paktu o umělé inteligenci: Living repository to foster learning and exchange on AI literacy | Shaping Europe’s digital future (Živá databáze na podporu učení a výměny poznatků týkajících se gramotnosti v oblasti umělé inteligence | Formování digitální budoucnosti Evropy).

(48)

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/ai-pact

(49)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1–175).

(50)

Např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88).

(51)

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/ai-code-practice

(52)

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/ai-board

(53)

COM(2025)47 – Jednodušší a rychlejší Evropa: Sdělení o provádění a zjednodušování

(54)

Akt o umělé inteligenci vstoupil v platnost dne 1. srpna 2024. Postupně bude vstupovat v platnost až do 2. srpna 2027. Obecná ustanovení a zákazy se začaly uplatňovat 2. února 2026, pravidla týkající se správy a modelů umělé inteligence pro obecné účely se začnou uplatňovat 2. srpna 2025, obecné použití, které zahrnuje pravidla pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence, transparentnost a opatření na podporu inovací, nabude účinnosti 2. srpna 2026 a pravidla pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence, na něž se vztahují stávající právní předpisy týkající se výrobků, se začnou uplatňovat 2. srpna 2027.

Továrna na umělou inteligenci LUMI CSC – IT Center for Science
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
FI, CZ, DK, EE, NO, PL	LUMI-AI (nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci)	zpracovatelský průmysl, zdraví, vědy o živé přírodě, komunikační technologie
Cílem továrny na umělou inteligenci LUMI (LUMI AI Factory, LAIF) je být průkopnickým otevřeným ekosystémem umělé inteligence, který bezproblémově integruje prvotřídní výpočetní výkon, vysoce hodnotná data a špičkové talenty v oblasti umělé inteligence. Je postaven na zkušenostech s podporou případů použití umělé inteligence s velkým dopadem na superpočítači LUMI. Díky komplexní a dostupné infrastruktuře služeb, která slouží jako nejmodernější centrum odborné podpory a centrum ekosystému, umožní LAIF startupům v oblasti umělé inteligence, malým a středním podnikům, výzkumným pracovníkům a dalším veřejným i soukromým uživatelům vyvíjet inovativní evropské modely a aplikace umělé inteligence a nástroje a řešení umělé inteligence. Služby budou určeny různým uživatelům, od začátečníků v oblasti HPC až po zkušené vývojáře umělé inteligence, což představuje významnou investici do rozvoje talentů a kompetencí. LAIF bude nabízet své služby na novém superpočítači zaměřeném na umělou inteligenci, který využívá velký akcelerovaný oddíl s nejnovější generací grafických procesorů a centrálních procesorů. Inovativní koncept softwarově definovaných oddílů nabízí flexibilitu při podpoře široké škály výpočetních úloh, od školení až po inferenci a klasické simulace.

IT4LIA CINECA Consorzio Interuniversitario
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
IT, AT, SI	Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci	agrotechnologie, zemědělsko-potravinářské odvětví, kybernetická bezpečnost, vědy o Zemi, výrobků zdravotnické péče; umění, vzdělávání, finance
Italská továrna na umělou inteligenci IT4LIA je průkopnickou iniciativou, jejímž cílem je urychlit rozvoj umělé inteligence v Itálii i v Evropě prostřednictvím nové výpočetní infrastruktury optimalizované pro umělou inteligenci a komplexního portfolia služeb určených širokému ekosystému současných i budoucích uživatelů umělé inteligence. Tato iniciativa poskytne výzkumným pracovníkům, startupům, malým a středním podnikům působícím v oblasti umělé inteligence, průmyslovým lídrům a veřejným institucím zdroje potřebné k vývoji, zavádění a rozšiřování inovací využívajících umělou inteligenci. Továrna na umělou inteligenci bude využívat celé kontinuum výpočetních zařízení schopné pokrýt všechny potřeby v oblasti umělé inteligence od přípravy a zpracování dat až po trénování modelů a inferenční služby. Továrna IT4LIA využívá superpočítač EuroHPC Leonardo, jeho systém LISA s podporou umělé inteligence, cloud GAIA a připravovaný systém továrny na umělou inteligenci optimalizovaný pro umělou inteligenci.

Továrna na umělou inteligenci BSC Barcelonské superpočítačové centrum
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
ES, PT, RO, TR	MareNostrum 5 (bude vylepšen o funkce umělé inteligence)	zdraví, změny klimatu, zemědělství, finance, právní záležitosti, energetika, komunikace; sdělovací prostředky, veřejný sektor
Továrna na umělou inteligenci BSC bude postavena kolem superpočítače Mare Nostrum 5 a bude uživatelům poskytovat vývoj a provoz komplexního souboru vysoce hodnotných výpočetních i dalších služeb zaměřených na umělou inteligenci se specializovanou podporou. Superpočítač MareNostrum 5 bude modernizován začleněním nejnovějších výpočetních architektur orientovaných na umělou inteligenci, speciálně navržených pro úlohy umělé inteligence, jako je trénink a inference LLM, včetně úložného systému určeného pro úlohy umělé inteligence, který bude připojen k masivnímu úložišti MareNostrum 5. Bude zahrnovat pokročilý výpočetní potenciál umělé inteligence se specializovaným softwarem pro umělou inteligenci a rozsáhlým úložištěm dat. Továrnu na umělou inteligenci BSC doplní zřízení jedinečné pokročilé experimentální platformy optimalizované pro umělou inteligenci, která bude sloužit k testování nových výpočetních technologií při jejich uvádění na trh.

Lucemburská továrna na umělou inteligenci LuxProvide
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
LU	MeluXina-AI (Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci)	finance, vesmír, kybernetická bezpečnost, zelená ekonomika
Lucemburská továrna na umělou inteligenci LuxProvide se zaměřuje na výzvy spojené s integrací umělé inteligence do podniků a umožňuje společnostem všech velikostí plně využívat potenciál umělé inteligence a vyvíjet špičková, důvěryhodná a bezpečná řešení v oblasti umělé inteligence. Bude podporovat všechny organizace a aktivně vést a rozvíjet začínající startupy, scaleupy i malé a střední podniky. Jádrem továrny LuxProvide je nový suverénní superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci, MeluXina-AI, který je umístěn ve dvou předních datových centrech a poskytuje bezpečný, hyperpropojený a rozšířitelný výpočetní výkon pro vývoj a zavádění umělé inteligence. Díky inovativnímu cloudově nativnímu, dynamickému a multitenantnímu přístupu na bázi více lokalit překračuje superpočítač MeluXina-AI rámec snahy o mimořádný výkon v oblasti umělé inteligence. Implementuje vysoce zabezpečené prostředí pro zpracování soukromých aplikací umělé inteligence a podporuje komplexní výpočetní kontinuum prostřednictvím výpočetních a datových mostů, které umožňují snadnou integraci s jezery pro data a službami poskytovatelů cloudových služeb i s továrnami na umělou inteligenci.

MIMER Národní akademická infrastruktura pro superpočítače
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
SE	Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci	vědy o živé přírodě, materiálové vědy, autonomní systémy, herní průmysl, změny klimatu, zemědělství
Švédská továrna na umělou inteligenci MIMER stojí na dvou pilířích: novém superpočítači určeném pro umělou inteligenci a týmu odborníků na umělou inteligenci, kteří poskytují praktickou podporu. Továrna MIMER se bude zaměřovat na uživatele umělé inteligence a úlohy umělé inteligence a bude zahrnovat jak hardware, tak školení a podporu. Poskytne specializované centrum pro výzkum, vývoj a aplikace umělé inteligence, které bude podporovat akademickou sféru i průmysl. Továrna MIMER sníží překážky pro zavádění umělé inteligence a pomůže uživatelům využívat umělou inteligenci k řešení složitých problémů prostřednictvím onboardingu zaměřeného na projekt, správy dat, školení v oblasti umělé inteligence a dodání finálního modelu. Služby továrny MIMER budou založeny na superpočítači, který je vytvořen pro trénování rozsáhlých modelů, generativní umělou inteligenci a inferenci v reálném čase a který integruje vysoce výkonné grafické procesory s cloudovým přístupem, čímž usnadňuje interaktivní předběžný průzkum i zavádění umělé inteligence na úrovni výroby.

HammerHAI Centrum vysoce výkonných počítačů Stuttgart
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
DE	Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci	strojírenství, zpracovatelský průmysl
Cílem továrny na umělou inteligenci HammerHAI (Hybrid and Advanced Machine Learning Platform for Manufacturing, Engineering, and Research) je poskytnout evropským podnikům a výzkumným pracovníkům bezpečné, rozšířitelné a snadno dostupné zdroje v oblasti umělé inteligence pro účely školení a inference, které pokrývají klíčové aspekty celého životního cyklu umělé inteligence. Hlavním cílem továrny HammerHAI je snížit překážky pro startupy, malé a střední podniky, velké podniky a vědecké instituce, které potřebují výkonné výpočetní kapacity k vytváření a zavádění řešení založených na umělé inteligenci. Propojením nejmodernějšího superpočítačového know-how s moderními „cloudovými“ funkcemi urychlí továrna HammerHAI inovace, pomůže vyškolit pracovní sílu připravenou na umělou inteligenci a podpoří robustní a bezpečný ekosystém umělé inteligence v Německu i v celé Evropě. Srdcem továrny HammerHAI bude nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci, který nabídne akcelerované uzly pro středně rozsáhlé až rozsáhlé úlohy spojené s trénováním a inferencí modelů umělé inteligence, použitelnost podobnou cloudu, která uživatelům umožní migraci stávajících řešení do infrastruktury továrny HammerHAI, přístup k výpočetním zdrojům podle potřeby a robustní bezpečnostní standardy.

Pharos Vnitrostátní infrastruktury pro výzkum a technologie
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
EL	DAEDALUS (Stávající superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci)	zdraví, kultura, jazyk udržitelnost
Pharos, řecká továrna na umělou inteligenci, bude sloužit jako centrum propojující akademickou a výzkumnou komunitu s veřejným i soukromým sektorem. Továrna Pharos je navržena tak, aby stimulovala vytváření nových služeb založených na umělé inteligenci, a bude hrát klíčovou roli při podpoře živého a konkurenceschopného ekosystému startupů a malých a středních podniků specializujících se na umělou inteligenci. Továrna Pharos umožní bezproblémové sdílení dat a výpočetní kapacity s ostatními evropskými infrastrukturami a poskytne přístup ke cloudovým službám. Továrna Pharos bude využívat superpočítač EuroHPC DAEDALUS, který se v současné době používá v Řecku. Superpočítač DAEDALUS bude podporovat rozsáhlé aplikace umělé inteligence díky vysokorychlostnímu zpracování dat, kapalinovému chlazení pro zvýšení efektivity a rozsáhlým úložným řešením. Služby náročné na HPC budou spolupracovat s infrastrukturou superpočítače DAEDALUS, díky čemuž bude možné využívat výpočetně náročné zdroje, zdroje pro ukládání dat, plánování úloh, vysokorychlostní síťové připojení a softwarové balíčky připravené k použití.

Továrna na umělou inteligenci JUPITER Superpočítačové centrum Jülich
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
DE	JUPITER (Stávající exakapacitní superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci)	zdravotní péče, energetika, změny klimatu, životní prostředí, vzdělávání, kultura, sdělovací prostředky, veřejný sektor, finance, pojištění, zpracovatelský průmysl
Továrna na umělou inteligenci JUPITER (JAIF) vytváří prvotřídní ekosystém umělé inteligence zaměřený na evropské startupy, malé a střední podniky, průmysl a špičkový výzkum, jehož jádrem je nejvýkonnější evropský superpočítač JUPITER, který kombinuje exakapacitní superpočítače, datové a podpůrné struktury, excelenci ve vědě a metodologickém výzkumu umělé inteligence, včetně největších základních modelů, co nejužší propojení s průmyslem a malými a středními podniky a budování komunit. První evropský exakapacitní superpočítač JUPITER bude k dispozici od poloviny roku 2025. Modul superpočítače JUPITER akcelerovaný grafickým procesorem a určený pro aplikace umělé inteligence je vybaven energeticky velmi účinnými a extrémně výkonnými superčipy. Superpočítač JUPITER je doplněn inferenčním modulem JARVIS, který je optimalizován pro provoz podobný cloudu se zaměřením na zavádění a zdokonalování modelů umělé inteligence a vytváří jedinečné modulární superpočítačové prostředí světové úrovně pro aplikace umělé inteligence.

Továrna na umělou inteligenci ve Francii Grand équipement national de calcul intensif
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
FR	Alice Recoque (exakapacitní superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci)	robotika, zdraví, vědy o Zemi, materiálová věda, bezpečnost, energetika, udržitelnost, digitální kontinuum, letectví a kosmonautika, edtech, zemědělství; finance, humanitní vědy
S hlavním cílem podpořit využívání umělé inteligence pro výzkum, inovace a veřejné služby v Evropě zřídí továrna na umělou inteligenci ve Francii jedinečné jednotné kontaktní místo pro umělou inteligenci, které bude fungovat jako vstupní brána pro celý francouzský ekosystém umělé inteligence a zároveň bude sloužit i evropskému ekosystému. Továrna na umělou inteligenci ve Francii si klade za cíl sdružovat silný a decentralizovaný ekosystém umělé inteligence, do něhož budou zapojeny startupy, malé a střední podniky, výzkumné organizace velkých společností, datová centra, univerzity, obchodní a technické školy, které jsou na špičce v oblasti softwaru, modelů a školení umělé inteligence. Továrna na umělou inteligenci ve Francii využívá superpočítač Alice Recoque, druhý exakapacitní superpočítač EuroHPC připravený na umělou inteligenci. Tento systém, který je nyní předmětem veřejné zakázky, je zamýšlen jako konvergovaný superpočítač pro potřeby numerických simulací, zpracování velkých souborů dat a umělé inteligence. Továrna na umělou inteligenci ve Francii plánuje zahájení svých služeb hned na začátku projektu tím, že poskytne přístup k superpočítačům a službám uživatelské podpory v oblasti HPC/umělé inteligence s využitím národních provozních systémů GENCI.

Slovinská továrna na umělou inteligenci Ústav informatiky
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
SI	Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci	zemědělství, životní prostředí, energetika, zpracovatelský průmysl, upcyklace, zdraví, biotechnologie, digitální společnost
Slovinská továrna na umělou inteligenci (SLAIF) posílí schopnosti Slovinska v oblasti umělé inteligence integrací špičkového superpočítače optimalizovaného pro umělou inteligenci s dynamickým ekosystémem umělé inteligence, který bude podporovat průmysl, výzkum a veřejné instituce. Továrna SLAIF bude poskytovat komplexní podpůrný rámec, včetně poradenství a podpůrných služeb v oblasti vývoje a zavádění umělé inteligence v jednotlivých odvětvích, přístupu k předem vycvičeným modelům umělé inteligence, datům a cloudovým službám umělé inteligence na míru. Srdcem továrny SLAIF bude nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci, který nahradí současný systém EuroHPC Vega a zajistí pokračující excelenci výpočetní a úložné infrastruktury pro průmysl a vědu. Je navržen s ohledem na udržitelnost a bude napájen obnovitelnou vodní energií a zároveň bude zajišťovat, aby Slovinsko zůstalo v čele vědeckých objevů a inovací založených na umělé inteligenci. Cloudová infrastruktura superpočítače navíc umožní společnostem bezproblémově integrovat funkce umělé inteligence do svých operací.

PIAST AIF Centrum superpočítačů a sítí v Poznani
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
PL	Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci	zdraví, vědy o živé přírodě, IT, kybernetická bezpečnost, vesmír, robotika. udržitelnost, veřejný sektor,
Polská továrna na umělou inteligenci PIAST je navržena jako přední centrum pro inovace v oblasti umělé inteligence, které integruje HPC, cloudové služby v oblasti umělé inteligence a špičkovou výzkumnou infrastrukturu v Polsku. A to podporou inovací, podporou zavádění umělé inteligence v průmyslu – zejména malými a středními podniky, odštěpenými společnostmi a startupy – a využíváním klíčových iniciativ EU. Vývojáři umělé inteligence získají přístup k vysoce kvalitním sdruženým souborům dat prostřednictvím národních a unijních úložišť otevřených dat, což podpoří vysvětlitelné rámce umělé inteligence a analytiku umělé inteligence v reálném čase. Malé a střední podniky a startupy budou podporovány specializovanými zdroji pro vývoj modelů umělé inteligence, školicími programy a bezpečným zpracováním dat. Na podporu výzkumu a zavádění umělé inteligence bude pořízen nový superpočítač přizpůsobený pro náročné úlohy umělé inteligence, generativní umělou inteligenci, integraci umělé inteligence s cloudem a HCP a kvantové simulace s umělou inteligencí. Obecně lze říci, že továrna na umělou inteligenci PIAST přispěje k tomu, aby se Polsko stalo významným účastníkem evropského prostředí umělé inteligence.

Továrna na umělou inteligenci v Rakousku Advanced Computing Austria
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
AT	Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci	biotechnologie, zemědělství, zpracovatelský průmysl, veřejná správa, fyzika, průmysl
Továrna na umělou inteligenci v Rakousku (AI:AT) je nová rozsáhlá iniciativa, jejímž cílem je zvýšit schopnosti Rakouska v oblasti umělé inteligence a urychlit vývoj a zavádění důvěryhodných řešení v oblasti umělé inteligence v hlavních průmyslových odvětvích Rakouska. Jako inovační centrum a jednotné kontaktní místo pro umělou inteligenci poskytne továrna AI:AT přístup ke špičkovým superpočítačovým zdrojům, odbornému poradenství a prostor pro spolupráci podniků, výzkumných pracovníků, vládních organizací a inovátorů. Poskytováním nákladově efektivních, vysokokapacitních zdrojů na sdílených platformách umožní továrna AI:AT bezproblémovou spolupráci výzkumných pracovníků, malých a středních podniků, veřejných organizací a velkých podniků, čímž podpoří inovace a urychlí průlomové objevy založené na umělé inteligenci. Srdcem továrny AI:AT bude nový rakouský superpočítač pro umělou inteligenci, který bude vybaven pokročilými grafickými procesory, přímým vodním chlazením a vysokorychlostním propojením a bude poskytovat rozšířitelnou a vysoce výkonnou výpočetní kapacitu pro aplikace náročné na umělou inteligenci v různých oblastech, od věd o živé přírodě a výroby až po vědu o materiálech.

Bulgarian Robotics & AI Nexus Sofia Tech Park
Konsorcium	Superpočítač pro umělou inteligenci	Klíčová odvětví
BG	Nový superpočítač optimalizovaný pro umělou inteligenci	jazyk, robotika, vesmír, Země, vývoj výrobků
Cílem továrny na umělou inteligenci Bulgarian Robotics & AI Nexus (BRAIN++) je vytvořit pokročilý ekosystém umělé inteligence a uvést do provozu superpočítač Discoverer++ s cílem vytvořit robustní ekosystém pro výzkum, vývoj a aplikace umělé inteligence, což podpoří inovace a spolupráci mezi akademickou sférou, průmyslem a veřejnými institucemi. Továrna BRAIN++ bude podporovat důvěryhodné nástroje pro zajištění souladu s předpisy v oblasti umělé inteligence, jezera pro sdružená data umělé inteligence a cloudové pracovní prostory pro spolupráci. Discoverer++ je nový superpočítač, který bude umístěn vedle superpočítače EuroHPC Discoverer+. Bude vybaven novým systémem pro optimalizaci umělé inteligence s heterogenními oddíly grafických procesorů/centrálních procesorů optimalizovaných pro úlohy generativní umělé inteligence, špičkovými chladicími systémy zajišťujícími energetickou účinnost a specializovanými sektorovými oddíly.