Ve Štrasburku dne 1.4.2025

COM(2025) 163 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Modernizovaná politika soudržnosti:
přezkum v polovině období


Modernizovaná politika soudržnosti:

přezkum v polovině období

Smlouvy EU 1 stanovují jako jeden z hlavních cílů Unie podporu solidarity a soudržnosti a zejména snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Politický a hospodářský význam politiky soudržnosti se postupem času jen zvyšoval, a to v souladu s pokrokem v evropské integraci a zejména s vytvořením jednotného trhu. Zpráva o jednotném trhu z roku 2010 uvádí, že „integrace trhu může být oboustranně výhodná pouze tehdy, pokud bude doplněna opatřeními na úrovni EU k nápravě strukturálních nerovnováh na nižší než vnitrostátní úrovni“. Navzdory pevnému a vytrvalému úsilí po několik desetiletí stojí dnes cíle soudržnosti a snižování regionálních rozdílů v Evropě před významnými výzvami. Enrico Letta ve své zprávě upozornil, že se objevuje názor, že jednotný trh má negativní distribuční účinky, a že „pokud by se tato situace neřešila, mohla by být narušena veřejná a politická podpora, která je nezbytná pro další úspěch jednotného trhu“.

Vzhledem k tomu, že globální prostředí, které se dramaticky proměnilo, s sebou přináší asymetrické dopady na lidi a území, mohou náklady na přizpůsobení dopadnout neúměrně na některé regiony a hospodářská odvětví EU, což může vést k prohloubení územních, sociálních a hospodářských rozdílů.

Politické směry na období 2024–2029, které vypracovala předsedkyně von der Leyenová na základě konzultací s Evropským parlamentem a agendy Evropské rady na období 2024–2029, uvádějí nové hlavní politické priority Unie pro řešení těchto výzev, mezi něž patří:

·nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy, včetně Dohody o čistém průmyslu,

·nová éra evropské obrany a bezpečnosti,

·podpora lidí, posílení našich společností a našeho sociálního modelu,

·zachování naší kvality života: potravinové zabezpečení, voda a příroda,

·zlepšení pohotovosti a připravenosti EU na budoucí krize.

Politika soudržnosti je přirozeně flexibilní, aby mohla významně přispívat k výše uvedeným novým a zásadním prioritám a zároveň naplňovat hlavní cíl, kterým je snižování rozdílů, což je pro evropský projekt klíčové.

Komise navrhuje ve spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány využít přezkumu politiky soudržnosti v polovině období k tomu, aby co nejvíce přispěla ke stávajícím i nově se objevujícím politickým prioritám Unie a zvýšila svůj dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

Aby tento proces usnadnila, navrhuje Komise cílené změny regulačního rámce fondů politiky soudržnosti 2 , aby i) sladila investiční priority s měnícím se hospodářským, společenským a geopolitickým kontextem a s našimi cíli v oblasti klimatu a životního prostředí a ii) zavedla větší flexibilitu a pobídky, které usnadní rychlé využití zdrojů a urychlí provádění programů.

1.Politika soudržnosti v období 2021–2027: současný stav

Bez ohledu na zahájení jednání o programovém období 2021–2027 na počátku roku 2019 a ambice členských států, aby byly programy připravené ke schválení do konce roku 2020, jejich provádění začalo ve skutečnosti v roce 2023, tedy o více než rok později, než se předpokládalo.

Bylo to způsobeno kombinací několika faktorů, zejména pozdním přijetím nařízení, kterými se tato politika řídí, a potřebou řešit postupné krize, včetně pandemie COVID-19, války proti Ukrajině a následné energetické krize, a také tím, že bylo upřednostněno provádění nástrojů NextGenerationEU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), které měly kratší lhůty. Tyto faktory navíc zatížily kapacity orgánů členských států k navrhování a rychlému provádění investic.

Výše plateb v rámci programového období 2021–2027 je podobná jako ve stejné fázi po přijetí regulačního rámce pro programové období 2014–2020 3 , ale na úplné vyčerpání prostředků současného cyklu zbývá méně času 4 .

Prokázalo se, že politika soudržnost je schopna využít značné prostředky na regionální a místní úrovni, a byla důležitým nástrojem reakce EU na pandemii COVID-19 5 . Následně byla nucena znovu reagovat na následky ruské útočné války proti Ukrajině (prostřednictvím Akcí v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě – CARE 6 a flexibilní pomoci územím – FAST-CARE 7 , jakož i nástroje SAFE 8 na podporu malých a středních podniků a zranitelných domácností, které čelí vysokým nákladům na energie). Když se Evropou přehnaly povodně, které nabývaly na intenzitě a rozsahu, zareagovala politika soudržnosti návrhem regionální mimořádné podpory na rekonstrukci – RESTORE 9 .

Skutečnost, že dosud nebyl nasmlouván významný podíl finančního krytí z rozpočtu politiky soudržnosti, zároveň skýtá příležitost využít flexibility a rozsahu politiky soudržnosti k přeorientování programů na nové naléhavé výzvy, kterým Evropská unie čelí v důsledku měnícího se globálního prostředí. Kromě toho umožňuje cílené změny pravidel v oblasti politiky soudržnosti, aby orgány členských států mohly rychleji reagovat na naléhavé investiční potřeby.

Je proto nutné prozkoumat všechny možnosti, jak upravit zaměření a zlepšit účinnost opatření a zároveň urychlit provádění programů.

2.Využití přezkumu v polovině období k reakci na nově se objevující výzvy

V posledních letech se geopolitická dynamika vyznačuje hlubokou nejistotou, která vyžaduje zásadní přehodnocení strategické autonomie, odolnosti a připravenosti EU. K těmto změnám dochází souběžně s ekologickou, sociální a technologickou transformací, které rychle mění svět kolem nás. Výzvy, které tyto souběžné transformace přinášejí, byly komplexně analyzovány v Draghiho zprávě „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, jež byla zveřejněna v září 2024. Ve zprávě se zdůrazňuje, že je naléhavě nutné odstranit rozdíly v oblasti inovací, posílit hospodářskou konkurenceschopnost prostřednictvím dekarbonizace coby příležitosti k růstu a snížit vnější závislost diverzifikací dodavatelských řetězců a investicemi do odolnosti vůči změně klimatu, domácí výroby zelené energie a kritických odvětví.

V reakci na to již bylo zahájeno několik významných iniciativ, které mají posílit hospodářskou odolnost a strategickou autonomii EU. Patří mezi ně plán „REPowerEU“, jenž se stal reakcí Komise na socioekonomické potíže a narušení globálního trhu s energií způsobené ruskou útočnou válkou proti Ukrajině, a „Platforma strategických technologií pro Evropu“ (STEP), jejímž cílem je posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií. Doplňují intervence, které již probíhají prostřednictvím programů politiky soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), jež mají podpořit strukturální změny v členských státech a regionech a zvýšit jejich odolnost. Členské státy by mohly využít dodatečné zdroje na zavedení kapitol REPowerEU do svých plánů pro oživení a odolnost, a podpořit tak reformy a investice, které diverzifikují dodávky energie do EU, urychlují ekologickou transformaci a podporují zranitelné domácnosti. K posílení odolnosti EU dále přispěje Strategie unie připravenosti přijatá dne 26. března 2025.

Politika soudržnosti coby hlavní investiční nástroj EU v rámci víceletého finančního rámce má při podpoře těchto priorit zásadní význam. Motivuje k cíleným investicím, které přispívají k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zároveň řeší nově se objevující výzvy.

Regulační rámec, kterým se řídí fondy politiky soudržnosti na období 2021–2027, však byl vypracován, projednán a přijat v letech 2019–2021 a programy byly přijaty dříve, než došlo k řadě významných geopolitických a ekonomických událostí, které změnily podobu některých strategických politických priorit EU.

Stejně tak byly ve stejném časovém období vypracovány a schváleny dohody o partnerství a vnitrostátní a regionální programy politiky soudržnosti, které tak odrážejí tehdejší priority a vycházejí z ekonomických základů, které se výrazně změnily v důsledku neočekávaných vnějších otřesů, jako je energetická krize a měnící se globální obchodní a bezpečnostní prostředí.

V tomto kontextu a na základě politických směrů na období 2024–2029 zahájila Evropská komise od prosince 2024 rozsáhlé konzultace s členskými státy, regiony a místními orgány, aby získala jejich podněty k politickým prioritám a k tomu, jak by mohla být politika soudržnosti upravena, aby na ně lépe reagovala. V členských státech i v Bruselu proběhly diskuse se zástupci vlád členských států, regionů, včetně nejvzdálenějších regionů, měst a mimoměstských oblastí, jako jsou ostrovy. Komise dále spolupracovala s Evropským parlamentem a Evropským výborem regionů 10 .

Z těchto konzultací vyplynulo, že přezkum v polovině období lze využít k i) zahrnutí nových priorit EU již do programů politiky soudržnosti na období 2021–2027 a ii) urychlení investic prostřednictvím zjednodušení. 

K současnému plnění těchto cílů je třeba provést cílené změny nařízení, jimiž se řídí fondy politiky soudržnosti, přičemž změny jsou uvedeny v legislativním návrhu připojeném k tomuto sdělení. Tyto změny a nové příležitosti, které vytvářejí pro subjekty působící v oblasti politiky soudržnosti v rámci přizpůsobování jejich programů novým prioritám, jsou popsány v následujících oddílech sdělení. Tyto změny jsou zaměřeny na oblasti politiky, které byly během výše uvedených konzultací několika zúčastněnými stranami označeny za nejtíživější.

Kromě popisu navrhovaných změn právních předpisů upozorňujeme v následujících oddílech na další způsoby, jimiž mohou členské státy maximalizovat dopad svých investic v rámci politiky soudržnosti při naplňování našich společných priorit.

Odstranění rozdílů v inovacích, posílení konkurenceschopnosti a dekarbonizace

Kompas konkurenceschopnosti, který Komise nedávno přijala, určuje směr, kterým se má Evropa v příštích pěti letech ubírat, aby znovu nastartovala hospodářskou dynamiku. Kompas by proto měl být podkladem pro diskusi o přezkumu politiky soudržnosti v polovině období tím, že programy přijaté v roce 2022 a založené na regulačních prioritách sjednávaných a dohodnutých v letech 2019–2021 budou nově zaměřeny na současné naléhavé výzvy, konkrétně na odstranění rozdílů v oblasti inovací, dekarbonizaci hospodářství s cílem zvýšit konkurenceschopnost a snížit závislost a na investice do nových odvětví růstu s ohledem na hospodářskou strukturu regionů.

Je proto načase, aby členské státy a regiony prozkoumaly, co lze ještě učinit pro odstranění rozdílů v inovacích a urychlení technologické připravenosti, uplatnění na mezinárodních trzích a konkurenční postavení malých a středních podniků.

Globální dynamika a průmyslová transformace zasáhly některé regiony více než jiné. Regiony, které jsou příliš závislé na jednom, pravděpodobně energeticky náročném průmyslovém odvětví, jehož inovační ekosystém je přizpůsobený a vázaný, čelí na cestě k růstu a prosperitě mnohostranným výzvám.

Například automobilový, stavební a zpracovatelský průmysl v mnoha regionech musí provést transformaci, zavádět nízkouhlíkové technologie a oběhovější postupy a digitalizovat své procesy, aby si zachovaly konkurenceschopnost.

V období 2021–2027 přispěje téměř 34 miliard EUR z financování z politiky soudržnosti k rozvoji a posílení výzkumných a inovačních kapacit, zavádění vyspělých technologií a specializovaných dovedností.

Stejně tak jsou faktory konkurenceschopnosti digitalizace veřejných služeb a integrace umělé inteligence ve veřejném i soukromém sektoru. Politika soudržnosti digitální transformaci již významně podporuje prostřednictvím projektů v hodnotě 31 miliard EUR, jako je internet věcí, edge computing, umělá inteligence, robotika a rozšířená realita nebo elektronická veřejná správa a elektronické zdravotnictví.

Pro konkurenceschopnost všech navazujících průmyslových odvětví je nejdůležitější přístup k bezpečným a udržitelným zdrojům kritických surovin a k technologiím pro nulové čisté emise. Dne 25. března 2025 vybrala Komise první seznam strategických projektů podle nařízení o kritických surovinách. Takové projekty jsou způsobilé v rámci platformy STEP.

Vzhledem k tomu, že výzvy v oblasti konkurenceschopnosti ovlivňují všechny regiony v EU, Komise navrhuje, aby podpora z EFRR/FS pro projekty v rámci platformy STEP byla umožněna ve všech regionech, včetně rozvinutějších regionů členských států Unie s HDP na obyvatele vyšším, než je průměr EU-27. Komise dále navrhuje, aby byl zrušen strop stanovený na 20 % přídělu z EFRR pro přeprogramování na platformu STEP. Lhůta pro předložení změn týkajících se platformy STEP se prodlužuje až o dva měsíce po vstupu změn právních předpisů navrhovaných spolu s tímto sdělením v platnost. 

Je důležité uznat a posílit úlohu velkých podniků v regionálním rozvoji, protože řídí výzkum, inovace, znalosti a přenos technologií směrem k ostatním společnostem v jejich hodnotovém řetězci. Politika soudržnosti již vyčleňuje 9 miliard EUR pro velké podniky, přičemž stálý pokrok je patrný, neboť více než čtvrtina plánovaných zdrojů je přidělena na jednotlivé projekty v oblasti výzkumu a inovací ve velkých podnicích. V celé Evropě bylo dosud financováno deset významných projektů společného evropského zájmu. Patří sem například projekty v oblasti vodíku v Estonsku, Nizozemsku a Polsku nebo projekty v oblasti mikroelektroniky v Řecku, Polsku a Itálii. Komise podporuje členské státy při vymezování podpory pro budoucí potenciální významné projekty společného evropského zájmu.

S cílem maximalizovat dopad podpory EU, jež má stimulovat růst a konkurenceschopnost, a pokud jsou dodržována pravidla Unie pro státní podporu stanovená v článcích 107 a 108 SFEU a v platných pokynech, Komise navrhuje rozšířit rozsah podpory produktivních investic v jiných podnicích než malých a středních podnicích v rámci EFRR v případech, kdy jsou finanční zdroje využívány na 1) podporu investic přispívajících k cílům platformy STEP, 2) posílení průmyslových kapacit na podporu obranných schopností, 3) přispění k evropskému obrannému projektu společného zájmu nebo 4) usnadnění dekarbonizace průmyslu, například v energeticky náročných průmyslových odvětvích nebo v automobilovém průmyslu. Podporovat lze také investice do projektů, které se přímo podílejí na významných projektech společného evropského zájmu, jež Komise schválila podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU v souladu se sdělením C(2021) 8481 v jiných podnicích, než jsou malé a střední podniky. Podpora pro jiné podniky, než jsou malé a střední podniky, je usnadněna také v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci, neboť se nevyžaduje analýza nedostatků.

Konkurenční síla Evropy spočívá v jejích lidech. Klíčem k prosperitě EU, její hospodářské odolnosti, zvýšení růstu produktivity a podpoře soudržnosti je náš lidský kapitál. Unie dovedností 11 si mimo jiné klade za cíl poskytovat příležitosti k prohlubování dovedností a změně kvalifikace, a to i prostřednictvím zřízení a zavádění individuálních vzdělávacích účtů. Komise vypracuje pilotní iniciativu Záruka k získání dovedností. Tento režim poskytne pracovníkům zapojeným do procesů restrukturalizace nebo pracovníkům ohroženým nezaměstnaností příležitost dále rozvíjet svou profesní dráhu v jiném podniku nebo v jiném odvětví. V tomto kontextu a s cílem usnadnit přizpůsobení průmyslu spojené s dekarbonizací výrobních procesů a výrobků je Evropský sociální fond plus (ESF+), který doplňuje stávající možnosti podpory, upraven samostatným legislativním návrhem, který má usnadnit získávání dovedností, zachování a vytváření pracovních míst v průběhu celého tohoto procesu tím, že zajistí flexibilitu provádění.

Aby se dále zvýšila aktivace Programu InvestEU, stěžejního programu EU pro podporu investic do kritických průmyslových odvětví, a prosazovaly možnosti převodu prostředků, které právní předpisy již poskytují, Komise navrhuje umožnit převod prostředků z EFRR a Fondu soudržnosti do složek členských států v rámci Programu InvestEU za účelem provádění nového finančního nástroje Programu InvestEU pro dosažení cílů politiky soudržnosti, jak je uvedeno v návrhu změny nařízení o Programu InvestEU 12 .

U projektů, které se přímo podílejí na schváleném významném projektu společného evropského zájmu, může navíc dojít ke zpoždění, pokud se členské státy rozhodnou financovat tyto projekty z prostředků politiky soudržnosti. Postup podávání žádostí o financování z EFRR, zejména organizace a podávání žádostí ve výzvách, doplňuje postup výběru významných projektů společného evropského zájmu (rovněž zahrnující otevřené řízení), který je organizován na vnitrostátní úrovni pro účely výběru příjemců státní podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Proto se navrhuje, aby členské státy mohly v souladu s pravidly státní podpory poskytovat podporu z EFRR a ESF+ projektům, které se přímo podílejí na významném projektu společného evropského zájmu schváleném Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU a sdělení C(2021) 8481.

Kromě toho, co je na základě legislativních změn možné, Komise naléhavě vyzývá členské státy a regiony, aby při úpravě programů v rámci přezkumu v polovině období:

·zvýšily podporu platformy STEP, a to nad rámec 6 miliard EUR z financování z politiky soudržnosti, které již byly přesměrovány na investice do evropských strategických odvětví a technologií,

·pečlivěji vybíraly podniky, kterým poskytnou podporu. Pokud je financování malých a středních podniků rozloženo příliš obecně, může být jeho dopad oslaben. Selektivnější přístup umožňuje lépe podporovat modernizaci a diverzifikaci regionálních ekonomik, například provázáním podpory malých a středních podniků v perspektivních průmyslových odvětvích s investicemi do výzkumu a inovací, zaváděním digitálních technologií, posilováním místních klastrů a místních částí hodnotových řetězců EU, které podporují oběhové procesy, nebo lepším využíváním inovativního zadávání veřejných zakázek,

·zaměřily se na průlomové, inovativní společnosti, a umožnily tak šířit inovace, pokročilé dekarbonizované výrobní kapacity, čisté technologie, zavádění umělé inteligence, což pomůže společnostem, které přispívají k evropským strategickým odvětvím a hodnotovým řetězcům, jako je umělá inteligence, polovodičové a kvantové technologie, pokročilé materiály, dekarbonizace, biotechnologie, obrana nebo kosmické technologie. Mělo by být mimo jiné možné plně využívat možností rozpočtových převodů a podporovat pečetě excelence a pečetě suverenity udělované Evropskou radou pro inovace, která vybírá startupy a malé a střední podniky s vysokým potenciálem v těchto oblastech,

·zvýšily podporu digitálních kapacit, jako jsou umělá inteligence, cloud a gigatovárny, aby podniky získaly přístup ke špičkovým infrastrukturám služeb nezbytným pro inovace a konkurenceschopnost,

·uznaly a posílily úlohu velkých podniků v regionálním rozvoji, protože řídí výzkum, inovace, znalosti a přenos technologií směrem k ostatním společnostem v jejich hodnotovém řetězci,

·poskytovaly financování strategickým projektům vybraným v rámci jiných nástrojů EU, které nemají dostatek finančních prostředků na podporu všech projektů a mohou být převzaty programy politiky soudržnosti, pokud jsou dostatečně pokročilé, aby se zajistila jejich realizace v časovém rámci politiky, a pokud slouží průmyslové strategii země a/nebo regionu. Jedná se například o projekty vybrané v rámci Inovačního fondu, významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) nebo strategické projekty podle aktu o kritických surovinách, aktu o kriticky důležitých léčivých přípravcích a aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Členské státy a regiony by měly usilovat o zjednodušení a urychlení postupů financování podle pravidel v oblasti politiky soudržnosti v případě takových projektů, u nichž již byly provedeny přísné postupy hodnocení,

·podporovaly rozšiřování inovativních malých a středních podniků na malé podniky se střední tržní kapitalizací,

·zajistily, aby investice s využitím prostředků politiky soudržnosti zvyšovaly odolnost vůči změně klimatu, a to i v souladu se Strategií unie připravenosti a koncepcí připravenosti a bezpečnosti již od návrhu, která by měla být zakotvena ve všech politikách EU.

Obrana a bezpečnost

Nová geopolitická situace vyžaduje, abychom se důrazně zaměřili na odolnost našich ekonomik, připravenost a obranné schopnosti, jakož i na snížení naší závislosti. Evropská unie musí nyní učinit zásadní rozhodnutí, aby zvýšila podporu rozvoje svých obranných schopností a konkurenceschopnosti obranného průmyslu EU. Toto úsilí umožní Unii řešit tolik potřebnou podpory Ukrajiny a zároveň zajistit dlouhodobou bezpečnost kontinentu.

Komise předložila Evropské radě návrh okamžité reakce, a sice plán ReArm Europe 13 , který by mohl v příštích čtyřech letech mobilizovat nejméně 800 miliard EUR na investice do obrany, včetně výdajů financovaných z nástroje SAFE ve výši 150 miliard EUR. Kromě těchto faktorů může k tomuto společnému úsilí přispět také rozpočet Unie. V této souvislosti Komise oznámila, že předloží návrhy na zajištění větší flexibility stávajících nástrojů EU, která by umožnila větší investice do obrany.

Politika soudržnosti již financuje investice související s bezpečností a obranou, které přispívají k regionálnímu rozvoji. Tyto investice podporují technologie a infrastrukturu dvojího užití, aby se zvýšila vojenská mobilita a posílil obranný průmysl jako takový, a to financováním inovací vojenských technologií, zvyšování výrobních kapacit a infrastruktury dodavatelského řetězce, jakož i projektů, které mají řešit úzká místa v dodávkách energie, a projektů zaměřených na infrastrukturu pro dodávky energie 14 . Obranný průmysl často vytváří výzkumné a vývojové a průmyslové ekosystémy, které jsou přínosem pro evropské regiony a obce. Územní zaměření politiky je obzvláště důležité pro podporu regionálních synergií a sladění s místními silnými stránkami, což reaguje na velmi rozmanitý evropský obranný ekosystém.

Vnitrostátní, regionální a místní orgány mohou dobrovolně využít přezkumu politiky soudržnosti v polovině období a přidělit finanční prostředky v rámci svých stávajících programů na nově se objevující priority, včetně posílení obranných schopností. V souladu se závěry Evropské rady ze dne 6. března 2025, aby se členským státům, které chtějí investovat do svých obranných schopností v souladu s cíli politiky soudržnosti, poskytly další možnosti a pobídky, navrhuje Komise vytvořit dva nové specifické cíle v rámci stávající oblasti působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a podpory z Fondu soudržnosti. Tyto specifické cíle pomáhají také východním příhraničním regionům.

-První nový cíl umožňuje členským státům dobrovolně přeprogramovat v rámci svých programů na období 2021–2027 v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst částky na zvýšení výrobních kapacit v podnicích v odvětví obrany bez omezení z hlediska zeměpisné polohy nebo velikosti podniku, přičemž je třeba zajistit úplné dodržování pravidel státní podpory, která zůstávají v platnosti. Posílí se tím celkové obranné kapacity Evropy a její kapacity v oblasti připravenosti v souladu s hlavními cíli politiky soudržnosti, jimiž je snižování hospodářských, územních a sociálních rozdílů v EU.

-Druhý nový specifický cíl týkající se obrany přispívá k budování odolné obranné infrastruktury nebo infrastruktury dvojího užití na podporu vojenské mobility v Unii.

S ohledem na výzvu Evropské rady k urychlení aktivace finančních prostředků na investice do obrany Unie Komise navrhuje, aby investice v této prioritě, které jsou podporovány přerozdělením, mohly v roce 2026 z 30 % využít předběžného financování a aby míra spolufinancování ze strany EU činila 100 %.

Pro skutečnou obrannou kapacitu mají zásadní význam vhodné dovednosti. Unie dovedností stanoví opatření k řešení nedostatku dovedností a nedostatku kvalifikovaných pracovníků v Evropě. Její Pakt pro dovednosti zejména vytvořil rozsáhlé partnerství v oblasti obranného ekosystému 15 . Prognózováním dovedností podporuje kolektivní předvídání nedostatku dovedností, s nímž se Evropa bude potýkat, s ohledem na potřeby dovedností v odvětví a demografické prognózy dovedností na příštích pět až deset let. Jejím cílem je modernizovat a zatraktivnit programy prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a to lepším zapojením a rozvojem talentů a udržením kvalifikovaných osob. V této souvislosti ESF+ rovněž usnadní rozvoj dovedností v obranném průmyslu tím, že zajistí další flexibilitu při provádění doplněním třetí nové priority do nařízení o ESF+, jak je uvedeno v samostatném legislativním návrhu. Fond ESF+ aktivuje všechny dostupné nástroje na podporu tohoto cíle, včetně podpory odborného vzdělávání a přípravy a celoživotního učení.

Kromě toho Komise v připravovaném legislativním návrhu navrhne změnu nařízení o platformě STEP a souvisejících právních předpisů, které se vztahují na několik programů EU, s cílem doplnit čtvrtou oblast platformy STEP zaměřenou na obranu, kterou by bylo možné podporovat stávajícími nástroji EU, zejména programem Horizont Evropa a programem Digitální Evropa.

Členské státy se rovněž vyzývají, aby využily možnosti dobrovolného převodu zdrojů, které jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, na přímo řízené programy s obrannými a bezpečnostními cíli, jak to předpokládá stávající právní rámec. V této souvislosti by převody prostředků do balíčku vojenské mobility Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zajistily koordinované zásahy podél koridorů vojenské mobility, na které upozorňuje bílá kniha o obraně. Nařízení o Nástroji pro propojení Evropy bude změněno tak, aby zohledňovalo stejně výhodné sazby předběžného financování a spolufinancování.

Dostupné bydlení

Bydlení není jen základní potřebou, nýbrž i základním právem. Ve svých politických směrech na období 2024–2029 předsedkyně von der Leyenová zdůraznila, že „naléhavě musíme řešit krizi v oblasti bydlení, jíž čelí miliony rodin a mladých lidí“ a že v oblasti sociálního a dostupného bydlení existuje značná a rostoucí investiční mezera. Bydlení má zásadní význam pro podporu lidí, posílení našich společností a našeho sociálního modelu a zároveň pro podporu konkurenceschopnosti Evropy a ochranu naší demokracie.

Od konce finanční krize se poptávka po bydlení zvýšila, zatímco nabídka nového a rekonstruovaného bydlení nerostla podobným tempem, což vedlo k výraznému růstu cen bydlení i nájemného obecně, ale v některých regionech a městech ještě výrazněji. Současně se mzdy nezvyšovaly tak rychle jako náklady na bydlení. Tento nerovnoměrný vývoj vedl k prohlubování rozdílu mezi dostupností cenově dostupného bydlení a potřebami obyvatelstva 16 .

Ačkoli se závažnost tohoto problému v jednotlivých zemích a regionech liší, jeho dopad je velmi rozšířený. Vysoké náklady na bydlení nutí mnoho domácností vynakládat neúměrně velkou část svých příjmů na nájemné nebo hypotéku, takže jim zbývá méně na další nezbytné potřeby, jako je jídlo, zdravotní péče a vzdělání, a hrozí jim tak propad do chudoby. V roce 2023 utratila každá třetí domácnost ohrožená chudobou 40 % nebo více disponibilního příjmu domácnosti za bydlení. Kromě toho pomohou lidem, kteří se potýkají se závažnou energetickou chudobou, také koordinovaná opatření zaměřená na vytvoření cenově dostupnějšího a udržitelnějšího bydlení. V roce 2023 nebylo schopno dostatečně vytápět svůj domov 10,6 % Evropanů. Zároveň lidé potřebují bydlení, které je odolné vůči změně klimatu.

Nedostatečná nabídka cenově dostupného bydlení způsobuje stále většímu počtu domácností vážné potíže, ale má také aspekt konkurenceschopnosti. Evropské podniky v některých oblastech začínají mít problémy s přilákáním pracovníků, protože náklady na bydlení a život v těchto oblastech jsou v porovnání s příjmy neúměrně vysoké.

Vysoké ceny také vytváří tlak na veřejné služby v některých městech, protože je obtížné přilákat pracovníky do základních veřejných služeb (učitele, zdravotní sestry, policisty atd.). Nedostatek cenově dostupného bydlení může mít širší sociální dopady, například brání mladým párům usadit se a založit rodinu nebo potenciálním studentům, kteří nemají dostupné studentské bydlení, aby si zvolili jinou profesní dráhu. Na podporu členských států při řešení těchto otázek byl v politických směrech doporučen koordinovaný přístup, který má být stanoven v „Evropském plánu dostupného bydlení“. Evropský parlament zřídil v lednu 2025 zvláštní výbor pro krizi v oblasti bydlení v Evropské unii, jehož cílem je zkoumat základní příčiny krize v oblasti bydlení a předkládat politická doporučení ohledně možných řešení, která by měla být vypracována na úrovni EU. Tato doporučení budou zohledněna při vypracování Evropského plánu dostupného bydlení.

V rámci této zastřešující iniciativy se Komise zavázala umožnit členským státům zdvojnásobit plánované investice v rámci politiky soudržnosti do dostupného bydlení. Politika soudržnosti již nyní přispívá ke zlepšení situace v oblasti bydlení v EU, neboť v programovém období 2021–2027 je na ni vyčleněno 7,5 miliardy EUR, zejména na energeticky účinné budovy a sociální bydlení účinně využívající zdroje, a více než polovina přidělených prostředků je již přidělena projektům. Vzhledem k rozsahu a naléhavosti potřeb a dosavadní vysoké míře využívání podpory ze strany členských států je třeba v rámci přezkumu v polovině období začít vyvíjet úsilí o zdvojnásobení podpory dostupného bydlení v rámci politiky soudržnosti.

Komise proto navrhuje legislativní změny, které by měly řešit rostoucí investiční mezeru rozšířením možností členských států přeprogramovat v rámci svých programů na období 2021–2027 prostředky na investice, které podporují přístup k cenově dostupnému bydlení. Investice v rámci Nového evropského Bauhausu by měly plně využívat těchto nových možností.

Odpovídající další specifické cíle týkající se dostupného bydlení budou zahrnuty do tří politických cílů, což členským státům a regionům umožní postupovat flexibilně v závislosti na jejich programových strukturách a zaměření intervencí v oblasti bydlení.

Aby se zajistila přiměřená pobídka pro členské státy k navýšení finančních prostředků na dostupné bydlení v rámci dostupných přídělů z fondů soudržnosti, navrhuje Komise, aby investice přerozdělené do této prioritní oblasti využily v roce 2026 z 30 % předběžného financování a aby se zvýšila míra spolufinancování ze strany EU na 100 %.

Útvary Komise také společně s Evropskou investiční bankou (EIB) připravily vzorový finanční nástroj umožňující kombinovat financování z politiky soudržnosti se zdroji EIB a dalších mezinárodních finančních institucí, národních podpůrných a komerčních bank na podporu investic do dostupného bydlení. Tento vzorový finanční nástroj může podstatně zvýšit dopad prostředků z politiky soudržnosti na nabídku dostupného bydlení tím, že využije soukromé a zvýhodněné financování, a poskytne tak další pobídku vnitrostátním a regionálním orgánům, aby přispěly k dosažení cíle zdvojnásobit příspěvek politiky soudržnosti na dostupné bydlení v programovém období 2021–2027. 

Komise proto naléhavě vyzývá členské státy a regiony, aby při úpravě programů v rámci přezkumu v polovině období:

-zdvojnásobily finanční prostředky přidělené v programech na dostupné bydlení v cyklu 2021–2027,

-získávaly takové finanční prostředky prostřednictvím finančních nástrojů, mimo jiné prostřednictvím připravované celoevropské investiční platformy pro dostupné a udržitelné bydlení,

-urychlily a zjednodušily pravidla pro povolování a plánování na místní úrovni a na úrovni měst, aby se urychlila realizace a zajistilo se, že investice přinesou rychlé výsledky, které pak povedou k dlouhodobě udržitelným přínosům, například pro nájemníky s nízkými příjmy, pro osoby, které si kupují bydlení poprvé, nebo pro studenty,

-podporovaly projekty bydlení v souladu s iniciativou Nový evropský Bauhaus.

Vodohospodářská odolnost

Voda je životně důležitým zdrojem pro bezpečnost našich potravinových, energetických a hospodářských systémů, avšak jak na úrovni EU, tak na celosvětové úrovni čelí vodní zdroje rostoucímu tlaku v důsledku znečištění, úbytku biologické rozmanitosti a změny klimatu, které si na vodních zdrojích již vybírají svou daň.

Ochrana a obnova vodních a mořských ekosystémů jsou nezbytné pro zajištění kvality a množství vody. Zdravé vodní ekosystémy, zelená, modrá a šedá vodní infrastruktura a vodohospodářské systémy jsou kritickou infrastrukturou a mají zásadní význam pro naši konkurenceschopnost, kvalitu života, bezpečnost a obranné schopnosti, stejně jako energetická infrastruktura. Naše vodní systémy jsou ohroženy častějšími a silnějšími povodněmi a suchem, stejně jako škodlivými útoky, včetně útoků kybernetických. Nedostatek efektivní vodní infrastruktury a nedostatečná vodohospodářská odolnost mohou ohrozit potravinové zabezpečení a produkci potravin v EU. EU musí tyto ekosystémy a infrastruktury chránit tak, že zvýší investice a k zásobování vodou a vodohospodářské infrastruktuře bude přistupovat z hlediska zajištění přístupu občanů a společnosti k vodě a zajištění zásobování vodou za všech okolností.

EU vytvořila spolehlivý právní rámec pro udržitelné a bezpečné hospodaření s vodou, ale je nezbytné dosáhnout dalšího pokroku v provádění a naléhavě přijmout rozhodnější opatření. Vodohospodářská odolnost vyžaduje, abychom přešli od reaktivního krizového řízení k proaktivnímu řízení založenému na rizicích a větší připravenosti.

V období 2021–2027 se v rámci programů politiky soudržnosti investuje téměř 13 miliard EUR do vodohospodářských služeb a lepšího odvádění a čištění odpadních vod. K zajištění dostatečného pokroku je však zapotřebí dalšího úsilí veřejného a soukromého sektoru.

Aby náležitě zdůraznila význam a zaměření investic na vodohospodářskou odolnost, navrhuje tudíž Komise začlenit specifický cíl týkající se podpory bezpečného přístupu k vodě, udržitelného hospodaření s vodou a vodohospodářské odolnosti.

Aby se zajistila přiměřená pobídka pro členské státy k navýšení finančních prostředků na vodohospodářskou odolnost v rámci dostupných přídělů z fondů soudržnosti, navrhuje Komise, aby se předběžné financování takových investic v této prioritě, které jsou podporovány přerozdělením, zvýšilo v roce 2026 na 30 % a aby tyto investice využívaly zvýšenou míru spolufinancování ze strany EU ve výši 100 %.

Komise dále naléhavě vyzývá členské státy a regiony, aby při úpravě programů v rámci přezkumu v polovině období:

-budovaly vodohospodářskou odolnost společnosti prostřednictvím větší obnovy vodních útvarů, zavádění přírodě blízkých řešení s cílem snížit riziko povodní a zvýšit schopnost ekosystémů zadržovat vodu, lepší kontroly odběrů vody a efektivnějšího využívání vody, větší digitalizace vodohospodářské infrastruktury a opětovného využívání vody, zmírňování dopadů sucha a dezertifikace, jakož i (kybernetických) bezpečnostních rizik, snižování znečištění, včetně dosažení souladu s acquis EU v oblasti vody, včetně směrnice o čištění městských odpadních vod.

Přechod na jiné zdroje energie

Další oblastí, kde investice v rámci politiky soudržnosti přispívají k prioritám EU, jsou opatření v oblasti klimatu a klimatická transformace, do nichž politika investuje více než 110 miliard EUR.

Komise v Kompasu konkurenceschopnosti, Dohodě o čistém průmyslu a Akčním plánu pro cenově dostupnou energii načrtla konkrétní způsob, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost a zajistit udržitelnou prosperitu, přičemž určujícími faktory růstu jsou dekarbonizace a oběhovost.

Fondy soudržnosti již mohou podporovat investice do cílů v oblasti klimatu, ale je třeba vyvinout ještě větší úsilí, aby se dekarbonizace stala motivujícím faktorem růstu evropských průmyslových odvětví a prosperity Evropanů. Vzhledem ke značným investičním potřebám přechodu na čistou energii musí členské státy pokračovat v investicích do tohoto přechodu v souladu se stávajícími cíli výdajů v oblasti klimatu.

Značná podpora je poskytována projektům v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, městské dopravní infrastruktury a investic do železnic, které přímo přispějí ke snížení emisí v EU. Politika soudržnosti investuje například 24 miliard EUR do energetické účinnosti, včetně značného podílu do oblasti bydlení.

Rozhodující význam pro přechod na dekarbonizované hospodářství a pro schopnost Evropy konkurovat na světové úrovni mají investice do čistých a cenově dostupných zdrojů energie a investice do účinnějšího využívání energie, protože cena energie velmi výrazně určuje průmyslové náklady. V programech v období 2021–2027 jsou již naplánovány investice za více než 15 miliard EUR.

V tomto duchu a v zájmu urychlení dekarbonizace průmyslu, která je nezbytná pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, Komise navrhuje rozšířit rozsah podpory z EFRR na projekty dekarbonizace. To je důležité zejména u projektů vybraných v rámci Inovačního fondu zřízeného systémem obchodování s emisemi (ETS), které získaly „pečeť suverenity“.

Aby náležitě zdůraznila význam a zaměření investic na zvýšení energetické bezpečnosti a urychlení transformace energetiky a také na podporu čisté mobility, navrhuje Komise zahrnout specifický cíl týkající se podpory propojovacího vedení a související přenosové infrastruktury a zavádění dobíjecí infrastruktury ze zdrojů EFRR a Fondu soudržnosti.

Komise navrhuje, aby se předběžné financování takových investic v této prioritě, které jsou podporovány přerozdělením, zvýšilo v roce 2026 na 30 % a aby tyto investice využívaly zvýšenou míru spolufinancování ze strany EU ve výši 100 %.

Toto zvýšené investiční úsilí umožní energeticky náročným odvětvím přístup ke stabilnějším a rozmanitějším zdrojům energie na méně roztříštěném vnitřním trhu s energií, což podpoří jejich udržitelnost a konkurenceschopnost. Rozšíření podpory projektů dekarbonizace z EFRR navíc energeticky náročným průmyslovým odvětvím umožní upřednostňovat inovace s vysokým dopadem, které jsou v souladu s cíli EU v oblasti klimatu. Pokud jde o dobíjecí infrastrukturu, podpora doplní Nástroj pro infrastrukturu pro alternativní paliva zřízený v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

Komise naléhavě vyzývá členské státy a regiony, aby při úpravě programů v rámci přezkumu v polovině období:

·navýšily podporu čistých technologií a přechodu na čistou energii, aby se urychlilo zavádění čisté energie a výroby. Klíčovou součástí je modernizace elektrizačních soustav, propojovacích vedení a zařízení pro ukládání energie, aby byla zajištěna skutečná energetická unie, a také rozšíření dobíjecích bodů pro elektrická vozidla, což je důležitá priorita, jež je v souladu s Průmyslovým akčním plánem pro automobilový průmysl. Politika soudržnosti vyčleňuje v programech na období 2021–2027 téměř 9 miliard EUR na čisté technologie a na více než třetinu této částky již byly uzavřeny smlouvy na projekty,

·podporovaly dekarbonizaci výrobních procesů a výrobků, zejména v regionech s energeticky náročnými průmyslovými odvětvími, a to podporou průmyslové transformace prostřednictvím různých nástrojů soudržnosti, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci. Týká se to zejména odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, ale také odvětví, jako je automobilový průmysl, který prochází významnou průmyslovou transformací,

·posílily investice do připravenosti na katastrofy související se změnou klimatu, přizpůsobení se jim a jejich zmírnění, a to i na základě návrhu regionální mimořádné podpory na rekonstrukci (RESTORE) a zásady „obnovy k lepšímu“,

·přispěly k Dohodě o čistém průmyslu, například podporou rozvoje rozhodujících trhů v EU, přesměrováním prostředků na snížení rizika a rychlejší zavádění výroby vodíku v EU, jakož i k Akčnímu plánu pro cenově dostupnou energii, a to poskytováním podpory na dokončení energetických komunit, modernizaci elektrizačních soustav a propojovacích vedení v EU, podporou rozvoje výstavby mimo místo zařízení nebo opatřeními v oblasti energetické účinnosti v oblasti bydlení, podniků a veřejné infrastruktury, neboť klíčovým faktorem přispívajícím k dostupnému bydlení a konkurenceschopnosti průmyslu je snížení poptávky po energii,

·zvýšily podporu společných opatření v oblasti energetiky a opatření vycházejících od občanů, například vytváření energetických komunit, zvýšením administrativních kapacit pro poskytování technického a finančního poradenství.

Východní příhraniční regiony

Východní příhraniční regiony EU, tedy regiony sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, čelí dvojí výzvě, a to posílení bezpečnosti a zároveň oživení svých ekonomik, na něž měly negativní dopad přímé či nepřímé důsledky ruské útočné války proti Ukrajině.

V rámci přezkumu v polovině období lze prostředky politiky soudržnosti u dotčených programů přerozdělit s cílem zvýšit investice do obrany a konkurenceschopnosti ekonomiky obecně, aby se podpořilo jejich oživení.

Aby se v těchto regionech posílily pobídky k soustředění investičních výdajů na počátek období, Komise navrhuje, aby programy vztahující se na regiony u východních hranic Unie využívaly:

-míru spolufinancování ve výši 100 %,

-další předběžné financování ve výši 9,5 % celkového přídělu na program v roce 2026,

-míru předběžného financování ve výši 30 % v roce 2026 u částek přerozdělených na nové priority podle přezkumu v polovině období (platforma STEP, obrana, bydlení, vodohospodářská odolnost a transformace energetiky).

Tyto pobídky se uplatní pouze v případě, že přerozdělení prostředků na uvedené nové priority dosáhne alespoň 15 % celkového přídělu na program. Neplatí to pro vnitrostátní programy členských států, které mají jak vnitrostátní, tak regionální programy.

Podpora prosperity a práva setrvat na všech územích s politikami přizpůsobenými místním podmínkám

Měnící se socioekonomické a geopolitické prostředí má na členské státy a regiony velmi asymetrické dopady v závislosti na jejich hospodářské specializaci, geografické poloze a demografické struktuře.

Mnoho regionů v Evropě čelí problémům spojeným se stagnací nebo poklesem růstu a prosperity, což má dopad na kvalitu místních služeb a příležitosti pro občany. Komise a členské státy by měly společně usilovat o to, aby všichni občané měli skutečné právo setrvat v místě, které považují za domov, a proto by měly zajistit dostupnost kvalitních pracovních míst a přístup k základním veřejným službám, jako je vzdělávání a zdravotnictví. To je obzvláště důležité v mimoměstských oblastech (venkovské a vnitřní oblasti a vzdálené regiony) a v oblastech, které byly označeny za oblasti padající do pasti rozvoje talentů 17 . V tomto ohledu by větší doplňkovost mezi programy politiky soudržnosti a iniciativou LEADER v rámci SZP, jakož i opatření na podporu udržitelného cestovního ruchu pomohla místním komunitám nalézt místní řešení, jak bylo rovněž zdůrazněno v nedávné Vizi pro zemědělství a potraviny. Opatření by ulehčila situaci odvětvím mimo zemědělství a rybolov, aby se podpořily další podnikatelské a hospodářské příležitosti, a zároveň by bylo možné řídit migrační toky, aby se zabránilo vylidňování.

Městské oblasti čelí vlastním výzvám spojeným s dostupným bydlením, integrací do společnosti, dopravním přetížením a znečištěním. Z celkového rozpočtu politiky soudržnosti je 24 miliard EUR investováno do rozvoje měst, přičemž města stojí v čele úsilí o dekarbonizaci. Je třeba lépe využívat úlohu měst a vazby mezi městy a venkovem, a podpořit tak vyvážený regionální rozvoj, a Komise později v tomto roce předloží ambiciózní Agendu pro města.

Komise uznává důležitou úlohu měst při plnění cílů EU, řešení místních problémů a posilování vazeb mezi městy a venkovem v zájmu vyváženého regionálního rozvoje a navrhuje posílit Evropskou městskou iniciativu zavedením možnosti převádět prostředky z EFRR do této iniciativy. Tyto částky by podpořily opatření ve prospěch členských států, které převod iniciovaly. Komise rovněž navrhuje zřídit pečeť excelence pro Evropskou městskou iniciativu, což by umožnilo podpořit v rámci programů politiky soudržnosti projekty této iniciativy, které byly vybrány, ale nezískaly financování z důvodu nedostatečných zdrojů. Členské státy by rovněž měly možnost převést prostředky EFRR ze svých programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst do Nástroje pro meziregionální inovační investice, a získat tak větší flexibilitu při využívání zdrojů.

Ostrovy a nejvzdálenější regiony čelí specifickým výzvám spojeným s vyššími náklady na suroviny a energii, zejména po začátku války na Ukrajině, a navíc se potýkají s omezeními vyplývajícími z jejich fyzické odloučenosti a vzdálenosti od pevniny, což ovlivňuje trh práce, dopravu a mobilitu, přístup k surovinám i dodávky energie. Zeměpisná odloučenost rovněž výrazně ztěžuje přechod těchto území na čistou energii a klimaticky neutrální hospodářství. Kromě toho se za sezónní zaměstnaností, kterou vytváří cestovní ruch, často skrývá nedostatek atraktivních pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Řada ostrovů a nejvzdálenějších regionů byla navíc postižena extrémními přírodními katastrofami, které vyžadují značné investice nejen do obnovy po katastrofách, ale také do přizpůsobování se změně klimatu a odolnosti. Aby podpořila ostrovy a nejvzdálenější regiony při řešení těchto mnohostranných problémů, zahájí Komise konzultace o vypracování strategie pro ostrovy a o aktualizované strategii pro nejvzdálenější regiony.

Komise proto naléhavě vyzývá členské státy a regiony, aby při úpravě programů v rámci přezkumu v polovině období:

·posílily úlohu měst při plnění mnoha cílů EU, například převodem finančních prostředků na posílení Evropské městské iniciativy nebo navýšením zdrojů určených pro města. Současně se Komise bude snažit podnítit rozsáhlou diskusi v rámci městské agendy o tom, jak mohou města přispět k naplňování priorit EU,

·realizovaly své závazky přispět k Novému evropskému Bauhausu, které byly dosud splněny jen částečně. Všechny členské státy se zavázaly přispět k realizaci Nového evropského Bauhausu svými programy na období 2021–2027 a osmnáct členských států začlenilo zásadu Nového evropského Bauhausu do výběrových kritérií a výzev k předkládání projektů. Hodnoty Nového evropského Bauhausu přirozeně doprovázejí podporu dostupného bydlení a udržitelného rozvoje měst, včetně přestavby center měst, obnovy kulturního dědictví a zlepšení zelené infrastruktury.

3.Silnější správní orgány s jednoduššími, pružnějšími a účinnějšími pravidly

Aby politika soudržnosti podporovala naplňování svých cílů, musí při realizaci politik a investic, které mohou aktivovat fondy politiky soudržnosti, využívat kapacity veřejné správy i soukromého sektoru. Je zapotřebí opatření k posílení administrativní kapacity subjektů zapojených do provádění politik v obecné rovině, nejen v souvislosti s prováděním politiky soudržnosti. Snížení administrativní zátěže zjednodušením může zároveň urychlit a usnadnit čerpání prostředků z politiky soudržnosti.

Reformy a administrativní kapacita

Ze zkušeností vyplývá, že předpokladem pro účinné a účelné využívání finančních prostředků EU je schopnost veřejné správy spravovat tyto zdroje. Bylo vykonáno mnoho práce, ať už s technickou pomocí programů politiky soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost a dalších iniciativ Komise, nebo specializovaných programů na posílení a modernizaci správních orgánů spravujících prostředky.

V patnácti členských státech se v současnosti provádějí nebo dokončují plány se zvláštními akčními plány pro zlepšení administrativní kapacity celého ekosystému politiky soudržnosti, a to především těmi správními orgány, které se v průběhu času potýkaly s problémy souvisejícími s jejich schopností využívat finanční prostředky EU. „Plány pro budování administrativních kapacit“ jsou strategické dokumenty, které uvádějí analýzu potřeb a výzev, opatření k jejich řešení a odpovědné subjekty a jejich cílem je dosáhnout strategičtějšího přístupu k využívání zdrojů na technickou pomoc a budování kapacit. Přezkum v polovině období je příležitostí prověřit pokrok v provádění těchto strategií, přijmout jasný závazek k jeho urychlení a zavést vhodná doprovodná opatření prostřednictvím technické pomoci, včetně Nástroje pro technickou podporu.

S cílem pomoci orgánům veřejné správy při zlepšování jejich kapacit a efektivity je v návrhu Komise vyjasněno, že náklady spojené s přípravnými opatřeními pro reformy budou způsobilé i v případě samostatných reforem (tj. bez investic).

Urychlení investic prostřednictvím zjednodušení a flexibility

Komise si je zároveň vědoma toho, že k zajištění pružnější a cílenější podpory je třeba dále usilovat o zjednodušení regulační struktury.

Klíčovou prioritou Komise je zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro příjemce, a především pro hospodářské subjekty, jako jsou malé a střední podniky. Komise bude usilovat o bezprecedentní zjednodušení, a to i v rámci politiky soudržnosti, což předjímá v Kompasu konkurenceschopnosti.

Spolu s tímto sdělením Komise předkládá prostřednictvím legislativního návrhu řadu opatření ke zjednodušení a zajištění větší flexibility v následujících oblastech:

·Zajistit, aby přerozdělování prostředků na priority EU probíhalo hladce, a zmírnit platná pravidla, která vyžadují, aby značná část přídělů byla vázána na konkrétní oblasti zaměření. Komise navrhuje zavést větší flexibilitu v požadavcích na tematické zaměření, pokud jde o příděly na nové priority 18 a pokud jde o výpočet příspěvků na oblast klimatu v rámci EFRR a Fondu soudržnosti (při dodržení celkových požadavků).

·Aby se zajistilo, že rámec pro dokončení nově zavedených investic a pro podávání žádostí o platby a jejich proplácení bude odpovídat svému účelu a nebude odrazovat od lepšího zacílení a modernizace politiky, navrhuje Komise poskytnout jednorázové předběžné financování ve výši 5 % na všechny programy, které v rámci přezkumu v polovině období přerozdělí alespoň 15 % svých programových přídělů na investice související s platformou STEP, obranou, dostupným bydlením, vodohospodářskou odolností a transformací energetiky, a také prodloužit o jeden rok datum ukončení způsobilosti těchto programů pro politiku soudržnosti 19 .

·Aby se usnadnilo provádění Fondu pro spravedlivou transformaci, odstraňují se omezení týkající se úpravy a fungování jeho programů:

ØU Fondu pro spravedlivou transformaci se použije mechanismus pečeti excelence, což umožní zjednodušený postup výběru projektů vybraných v rámci jiných nástrojů EU, které nemají dostatečné finanční prostředky. 

ØKomise se přizpůsobuje možnostem projektů podporovaných v rámci Inovačního fondu a umožňuje investice související s výrobou, zpracováním, dopravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, pokud těmto projektům byla v rámci Inovačního fondu udělena „pečeť suverenity“.

ØÚprava cílových hodnot ukazatelů v plánech územní transformace bude proveditelná po celou dobu provádění, přičemž bude zachován závazek klimatické neutrality a postupného vyřazování fosilních paliv.

Kromě výše uvedených legislativních zjednodušujících opatření Komise naléhavě vyzývá členské státy a regiony, aby při úpravě programů v rámci přezkumu v polovině období:

·usnadnily používání mechanismů založených na výkonnosti, jako jsou pravidla pro zjednodušené vykazování nákladů a financování, které není spojeno s náklady,

·do června 2025 určily projekty v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, u nichž hrozí, že nebudou dokončeny do srpna 2026, a které by mohly být zváženy pro financování z EFRR/FS. Případné změny programů EFRR/FS/FST v rámci přezkumu v polovině období, které budou předloženy, jakmile spolunormotvůrci přijmou legislativní návrh připojený k tomuto sdělení, by tedy mohly tyto projekty zohlednit. V případě projektů, které mají být financovány z EFRR/FS/FST, musí členské státy požádat o související změnu svých plánů pro oživení a odolnost a začlenit ustanovení, která zajistí, že tyto projekty nebudou podléhat dvojímu financování.

Při uplatňování nových možností navržených v oddíle 2 tohoto sdělení ve prospěch podniků musí členské státy zajistit soulad s platnými pravidly Unie pro státní podporu a zajistit, aby financování bylo nezbytné pro řešení zjištěných potřeb a omezené na nezbytné minimum. V tomto kontextu Komise zahájila veřejnou konzultaci o působnosti rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu, který by rozšířil možnosti podpory malých a středních podniků a podniků v podporovaných oblastech a za určitých podmínek by umožnil podporu i velkým podnikům v nepodporovaných oblastech.

4.Závěry

V příštím VFR nepřichází zachování současného stavu v úvahu. Příští dlouhodobý rozpočet bude muset řešit aktuálně panující složitosti, nedostatky a nepružnosti, maximalizovat dopad každého vynaloženého eura a zaměřit se na priority a cíle EU, v rámci nichž je činnost EU nejvíce potřebná.

Uvedený VFR se však začne realizovat až v roce 2028. Unie nemůže čekat. Musí jednat ihned a co nejlépe a co nejvíce využít současný cyklus financování. Jelikož je politika soudržnosti hlavní investiční složkou Unie, je tudíž zásadní využít příležitosti, kterou nabízí přezkum v polovině období, k modernizaci této politiky tak, aby se zabývala stávajícími i novými prioritami, a urychlit její provádění, aby měla co nejdříve větší dopad.

V tomto sdělení jsou členské státy vyzvány, aby upravily své stávající programy tak, aby investicemi v rámci politiky soudržnosti co nejvíce přispěly k politickým prioritám Unie.

Největší část investic podporovaných politikou soudržnosti je i nadále v souladu s novými prioritami EU, ať už jde o potřebu odstranit rozdíly v inovacích a posílit konkurenceschopnost, zvýšit podporu dekarbonizace a oběhového hospodářství, nebo financovat klíčové infrastruktury a technologie pro nulové čisté emise. Lze však udělat více, jak je vysvětleno v tomto sdělení.

V oblastech konkurenceschopnosti a inovací, digitální a ekologické transformace, bezpečnosti a strategické autonomie včetně obrany nebo poskytování lépe přizpůsobených politik včetně základních veřejných služeb na odlehlejších místech může být politika uvážlivější, cílenější a může mít větší evropskou přidanou hodnotu.

Je také nezbytné dále posílit zásady soudržnosti, aby se dosáhlo většího dopadu a účinnosti prostřednictvím jednoduchých a pružných pravidel uplatňováním místního přístupu a přizpůsobených politik. V tomto úsilí je klíčové uplatňovat zásadu partnerství s vnitrostátními, regionálními a místními orgány, přičemž regiony a města hrají důležitou roli.

Ke sdělení je přiložen legislativní návrh, který by umožnil modernizaci politiky soudržnosti již nyní, pro stávající programy. Aby byl dopad na účinnost a význam politiky soudržnosti s ohledem na současnou geopolitickou situaci co největší, je nutné, aby spolunormotvůrci přijali legislativní návrhy co nejdříve.

Komise vyzývá členské státy, regiony, řídící orgány, jakož i Evropský parlament a Evropský výbor regionů, aby se konstruktivně zapojily do této diskuse, a členské státy a Evropský parlament, aby urychlily legislativní práci, která zajistí, že zásada soudržnosti a politika soudržnosti zůstanou i nadále středobodem evropského projektu.

Komise zváží, zda do léta předloží pokyny k rozsahu zjednodušení podávání zpráv Komisi a výkladu stávajících ustanovení, aby se snížila nejistota, která může odrazovat od investic podporovaných z fondů soudržnosti.

Členské státy a regiony se vyzývají, aby své změny programů předložily do dvou měsíců od vstupu revidovaných právních předpisů v platnost. Komise je připravena podpořit vnitrostátní a regionální orgány při přípravě změn programu. Komise posoudí navrhované změny a bude úzce spolupracovat s orgány, aby zajistila, že revidované programy budou přijaty do dvou měsíců od předložení změn vnitrostátními nebo regionálními orgány. Cílem je dokončit proces úprav programů v rámci přezkumu v polovině období co nejdříve, a to do konce roku 2025, aby členské státy, regiony a místní orgány mohly začít provádět upravené programy od roku 2026 a v průběhu druhé poloviny současného cyklu VFR 20 .

Komise dále vyzývá členské státy, aby zavedly společné monitorování klíčových investic podporovaných z fondů soudržnosti na vnitrostátní a regionální úrovni a v úzké koordinaci s Komisí. Soustředilo by se na důležité oblasti zaměření, aby bylo možné lépe řídit a urychlit jejich provádění a zajistit jejich včasné uskutečnění. Mělo by zůstat nenáročné a bude doprovázeno zjednodušením předávání údajů a jejich vykazování členskými státy Komisi prostřednictvím širšího propojení vnitrostátních systémů účetního výkaznictví a systémů EU.

Komise rovněž do července 2025 zajistí dialog o provádění 21 , jenž bude veden se zúčastněnými stranami a který se bude týkat konkrétně politiky soudržnosti. Tento dialog coby nový nástroj pomůže zhodnotit pokrok v provádění politiky soudržnosti tím, že posoudí dosažené výsledky, určí osvědčené postupy a rozpozná překážky ve stávajících pravidlech a jejich provádění. Kromě toho budou v rámci dialogu vyvíjeny snahy o vypracování konkrétních doporučení ke zlepšení a zjednodušení prováděcích procesů, čímž se zajistí větší soulad s cíli EU.

Jak je uvedeno v dokumentu „Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci“ 22 , tvorba příštího dlouhodobého rozpočtu EU vyžaduje s ohledem na vypracování návrhu Komise společnou analýzu základních problémů a úzkou spolupráci. Silný a efektivní rozpočet EU je společným zájmem. Proto bude návrh příštího finančního rámce vycházet z rozsáhlých konzultací, které budou zahrnovat příspěvky na politické a institucionální úrovni a na úrovni zúčastněných stran, spolu s aktivním zapojením občanů a zohledněním budoucího členství v EU.

Zásadní význam pro určení toho, „co“ financovat a „jak“ financovat naši společnou budoucnost, bude mít pokračující strukturovaný dialog se zástupci členských států na různých úrovních v celé Evropě. V této souvislosti se Komise v rámci vypracovávání příštího víceletého finančního rámce zapojí do inkluzivního procesu na různých úrovních.

Příští víceletý finanční rámec musí položit základy silnější a na budoucnost připravené Unie.

(1)      Článek 3 SEU a článek 174 SFEU.
(2)      Nařízení (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1058 a samostatně přijaté nařízení (EU) 2021/1057.
(3)      V prosinci 2024 činila čistá míra průběžných plateb 4,2 % celkového finančního krytí na období 2021–2027, což je o něco více než míra plateb v červnu 2017 (3,6 %), kdy uplynula odpovídající doba po přijetí nařízení o politice soudržnosti.
(4)      V cyklu VFR 2014–2020 mohly řídicí orgány předložit žádosti až do tří let po skončení cyklu (tj. do roku 2023), zatímco v cyklu 2021–2027 mají nejvýše dva roky po skončení cyklu (tj. do roku 2029).
(5)      Prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus a nástroje REACT-EU.
(6)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 1).
(7)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2039 ze dne 19. října 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) 2021/1060, pokud jde o dodatečnou flexibilitu pro řešení důsledků vojenské agrese Ruské federace FAST (flexibilní pomoc územím) – CARE (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 23).
(8)      Opatření Podpory cenově dostupné energie v rámci politiky soudržnosti jako součást plánu REPowerEU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).
(9)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3236 ze dne 19. prosince 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1057 a (EU) 2021/1058, pokud jde o regionální mimořádnou podporu na rekonstrukci (RESTORE).
(10)      Konkrétně se výkonný místopředseda Fitto dne 27. ledna 2025 zúčastnil výměny názorů s Výborem Evropského parlamentu pro regionální rozvoj (REGI) o budoucnosti politiky soudržnosti a dne 20. února 2025 se zúčastnil plenárního zasedání Výboru regionů.
(11)      COM(2025) 90 final.
(12)      COM(2025) 82 final.
(13)      Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 – JOIN(2025) 120 final.
(14) Fondy soudržnosti rovněž přispívají prostřednictvím široké škály investic k vnitřní bezpečnosti EU, čímž podporují komplexní a integrovaný přístup k bezpečnosti a připravenosti.
(15)      https://pact-for-skills.ec.europa.eu/about/industrial-ecosystems-and-partnerships/aerospace-and-defence_en
(16)       https://unece.org/sites/default/files/2025-02/ECE-HBP-225_Housing%20Affordability_E_web.pdf
(17)      Jak je uvedeno ve sdělení o využívání talentů v evropských regionech https://ec.europa.eu/regional_policy/information-sources/publications/communications/2023/harnessing-talent-in-europe-s-regions_en
(18) Vzhledem k významným investičním potřebám pro dosažení cílů dekarbonizace a konkurenceschopnosti musí členské státy dále investovat do projektů, které přímo přispívají ke klimatické transformaci a transformaci energetiky, v souladu s požadavky stanovenými v článku 6 nařízení (EU) 2021/1060, které se budou nadále uplatňovat pro zachování úrovně investic souvisejících s klimatem.
(19)      Pro východní příhraniční regiony nadále platí pobídky uvedené ve zvláštním oddíle tohoto sdělení, přičemž se nekumulují s pobídkami uvedenými v tomto odstavci.
(20)      Žádost o celé dodatečné předběžné financování vyplývající z uplatňování nových právních předpisů může řídicí orgán předložit, jakmile Komise přijme upravený program, který přerozděluje částky na nové priority. Výše předběžného financování požadovaná v roce 2025 se započítá do cílů N+3 pro rok 2025.
(21)      Definováno ve sdělení Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování, COM(2025) 47 final, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025DC0047
(22)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci, COM(2025) 46 final, 11.2.2025.