EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.1.2025
COM(2025) 26 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2025
{SWD(2025) 11 final} - {SWD(2025) 12 final}
Úvod
Schopnost Evropské unie konkurovat a prosperovat v globální ekonomice v podmínkách současných geopolitických výzev má zásadní význam pro prosperitu Evropy. Je založena na jasné identifikaci silných a slabých stránek EU, z nichž vychází strategie zaměřená na budoucnost, která řeší její nedostatky, posiluje její silné stránky a otevírá nové příležitosti.
Jádro dlouhodobé konkurenceschopnosti EU tvoří jednotný trh, který zahrnuje téměř 450 milionů lidí a 23 milionů společností a jehož HDP dosahuje 17 bilionů eur. EU je díky tomu jednou ze tří největších ekonomik na světě a představuje přibližně šestinu světového hospodářství. Přetrvávající překážky na jednotném trhu a administrativní zátěž však brání plnému využití jejího potenciálu. Pokrok v oblasti začleňování do jednotného trhu se zpomalil a překážky, zejména v oblasti služeb, přetrvávají. Společnosti, zejména malé a střední podniky, uvádějí, že se setkávají s potížemi při řešení administrativní zátěže a dodržování vládních nařízení. To ztěžuje podnikání a omezuje možnosti rozšiřování podniků.
Konkurenceschopnost hospodářství EU čelí rostoucímu tlaku z několika stran. Je zatížena strukturálně vysokými cenami energie a elektřiny. Ceny elektřiny jsou v současnosti 2–3krát vyšší než v USA 1 . Evropské společnosti se na svých investičních cestách potýkají s obtížemi při komercializaci výsledků svých výzkumů, přičemž je omezují nedostatečné veřejné a soukromé investice do nejslibnějších technologií a odvětví. Vývoj a zavádění digitálních a dalších pokročilých technologií proto zaostává za konkurenčními ekonomikami. Existuje zde také nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Vzhledem ke vzrůstající nestabilitě geopolitické situace je nezbytné věnovat zvláštní pozornost strategickým závislostem.
Produktivita v Evropě trvale zaostává za USA, ale má velký potenciál je dostihnout. Produktivita práce v EU, měřená HDP v paritě kupní síly na odpracovanou hodinu, se v roce 2023 pohybuje na úrovni 77,8 % téže hodnoty v USA (viz obrázek 1). Pozitivní je, že v posledních letech předstihovala Spojené království a Japonsko jak co do úrovně, tak co do dynamiky. V rámci EU tento průměr zakrývá určité rozdíly, přičemž členské státy, které vstoupily do EU později, se již vyrovnaly úrovni USA.
Atraktivita Evropy jako obchodní destinace klesá. Od roku 2008 se třetina společností nazývaných „jednorožci“ rozhodla přesídlit do zahraničí 2 . Pouze 4 z 50 největších technologických společností mají sídlo v EU a žádná z nejhodnotnějších společností v EU v posledních 50 letech 3 nevznikla od základu 4 , což signalizuje nedostatečnou dynamiku trhu, nedostatečné inovační klima a vysoké překážky v oblasti vstupu na trh a rozšiřování. V důsledku toho se snížila důvěra v EU jako místo pro podnikání, přímé zahraniční investice poklesly a domácnosti investují značnou část svých úspor jinde. Zároveň existuje obrovský potenciál pro zvýšení investic do odvětví a technologií klíčových pro konkurenceschopnost EU s využitím silných stránek EU, pokud budou vytvořeny správné rámcové podmínky.
Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti poskytuje analytický kontext pro Kompas konkurenceschopnosti, který byl představen současně jako první významná iniciativa nové Komise. Cílem této zprávy je poskytnout diagnostiku, která by podpořila dohodu o čistém průmyslu a strategii jednotného trhu. Navazuje na zprávy bývalého premiéra Letty o jednotném trhu 5 , bývalého premiéra Draghiho o konkurenceschopnosti 6 a bývalého prezidenta Niinistöho o připravenosti 7 . Reaguje na výzvy podniků, aby se konkurenceschopnost stala jádrem agendy EU 8 .
Obrázek 1: Vývoj produktivity práce v EU a dalších vyspělých ekonomikách
Zdroj: Databáze AMECO HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly na odpracovanou hodinu. Hodnoty indexované s EU jako 100 v roce 2023.
Zpráva obsahuje 22 klíčových ukazatelů výkonnosti 9 , které poskytují analýzu klíčových hnacích sil dlouhodobé konkurenceschopnosti a produktivity EU, jakož i stavu jednotného trhu. Poskytuje základ pro diskusi s členskými státy a Evropským parlamentem a umožňuje zhodnotit jednotný trh a konkurenceschopnost EU v rámci každoročního přezkumu pokroku 10 v návaznosti na požadavek Evropské rady 11 , který vychází ze sdělení o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU z roku 2023 12 . Je podpořena dvěma pracovními dokumenty útvarů Komise, které poskytují další údaje a analýzy týkající se klíčových ukazatelů výkonnosti, přehled opatření vybraných globálních aktérů na podporu odolnosti a monitor průmyslových ekosystémů. Tyto prvky doplňuje srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti, který obsahuje dalších 150 ukazatelů 13 .
Zpráva identifikuje silné stránky, na kterých je třeba stavět, a slabé stránky, které je třeba řešit. Začíná posouzením fungování jednotného trhu a pokračuje hodnocením konkurenceschopnosti EU v rámci tří os Kompasu konkurenceschopnosti. Zkoumá pokrok, jehož EU dosáhla při překlenování rozdílu v oblasti inovací. Poté je ve zprávě představen současný stav hnacích sil, které podporují dekarbonizaci průmyslu a investice. A konečně se zpráva zabývá pokrokem při posilování ekonomické bezpečnosti a snižování závislostí.
ODDÍL1 – Fungující jednotný trh
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Cíl |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 1: Produktivita práce |
HDP na odpracovanou hodinu podle parity kupní síly |
77,8 % úrovně USA (2023) 74,2 % úrovně USA (2022) |
|
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 2: Integrace na jednotném trhu |
Podíl na HDP EU, který představuje obchod mezi členskými státy EU |
23,8 % u zboží (v roce 2023) 26,0 % u zboží (v roce 2022) 7,6 % u služeb (v roce 2023) 7,8 % u služeb (v roce 2022) |
|
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 3: Deficit v dosažení souladu |
Podíl směrnic v oblasti vnitřního trhu EU provedených členskými státy ve vnitrostátním právu, u nichž Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesprávného provedení |
< 0,5 % |
0,9 % (v roce 2024) 1,1 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 4: Snadnost dodržování právních předpisů |
Snadnost dodržování právních předpisů na základě údajů z průzkumu u společností, které na tuto otázku odpověděly: „Jak snadné je pro společnosti ve vaší zemi dodržovat vládní nařízení a administrativní požadavky (např. povolení, hlášení, legislativa)? (1 = velmi složité; 7 = velmi snadné)“ v průzkumu pro Index globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra. |
3,87 (v roce 2023) 3,80 (v roce 2022) |
|
Legenda: |
Zlepšení |
Stabilní |
Zhoršení |
Dobře fungující jednotný trh je klíčovým faktorem zesilujícím růst produktivity, protože umožňuje rozsáhlé sdružování poptávky a diverzifikované zdroje nabídky. Poskytuje společnostem prostor pro inovace a růst. Jednou z jeho hlavních předností je stabilní prostředí založené na zásadách právního státu. Dodržování zásad právního státu má zásadní význam pro fungování jednotného trhu a zajišťuje stabilní provozní prostředí, které EU a jejím členským státům poskytuje globální konkurenční výhodu. Právní stát zajišťuje podnikatelské prostředí, v němž jsou účinně a jednotně uplatňovány zákony, podniky mohou působit v jiném členském státě za stejných podmínek jako místní společnosti a rozpočty se vynakládají transparentně a objektivně.
Integrace jednotného trhu postupuje a obchod uvnitř EU má v posledních desetiletích vzrůstající tendenci. Přeshraniční obchod se zbožím v rámci EU se zvýšil z něco málo přes 20 % HDP EU v roce 2018 na současných 23,8 % (klíčový ukazatel výkonnosti 2). Situace v oblasti integrace služeb je různorodější – růst je zde mnohem pomalejší a začíná na mnohem nižších úrovních, tj. z přibližně 7 % HDP na 7,8 % ve stejném období. V roce 2023 došlo k výraznému poklesu u zboží a malému poklesu u služeb 14 , ale úrovně jsou i nadále výrazně vyšší než před pandemií. Významnou část nedávného poklesu hodnoty obchodu se zbožím lze přičíst poklesu cen energií, který snížil ceny obchodovaného zboží, ačkoli došlo i k poklesu skutečných objemů. Na jednoznačné závěry o těchto trendech je možná ještě příliš brzy, a další důkazy vyplynou z údajů v budoucnosti.
1.1Překážky na jednotném trhu
EU odstranila v průběhu let celou řadu překážek obchodu na jednotném trhu, ale zároveň se stále objevují nové překážky a zdroje roztříštěnosti. Ze sledování překážek na jednotném trhu 15 , jakož i z analýz Evropského kulatého stolu pro průmysl 16 , EuroChambres 17 a dalších zúčastněných stran vyplývá, že dochází k systematickému nárůstu překážek. Pro identifikaci vhodné politické reakce umožňující omezení těchto překážek je nezbytné provádět monitorování z různých úhlů pohledu.
Pokud jde o služby, zůstává jednotný trh i nadále roztříštěný v důsledku kombinace regulačních a administrativních překážek. Mezi nejdůležitější regulační překážky patří právní požadavky na přístup k regulovaným povoláním a na společnosti, které mohou poskytovat služby, společně s rozdílnými pracovněprávními a daňovými předpisy. Mezi administrativní překážky patří složité požadavky na ohlašování vysílání pracovníků a potvrzování sociálního zabezpečení. Složitost práva obchodních společností a rozdíly mezi pravidly v různých členských státech, která se uplatňují při zakládání nového podniku nebo registraci dceřiné společnosti, zůstávají i nadále překážkou pro služby, které jsou závislé na blízkosti svých zákazníků.
Obrázek 2: Hlášené překážky podle kategorií, rozdělené mezi 15 nejvýznamnějších.
Zdroj: Přehled nástroje pro sledování překážek na jednotném trhu s využitím údajů z portálu Vaše Evropa, průzkumu zpětné vazby malých a středních podniků, systému SOLVIT a Your Europe – Poradenství (YEA) za období od roku 2022 do října 2024.
Přeshraniční pohyb zboží uvnitř EU často naráží na různé druhy překážek, jak ukazují údaje z nástroje pro sledování překážek na jednotném trhu. Například vnitrostátní požadavky na obaly a označování nutí výrobce vyrábět výrobky na míru konkrétním členským státům, místo aby poskytovali služby celému jednotnému trhu. Pod tlakem právních a administrativních překážek včetně získávání povolení a oprávnění je i přístup zboží na trh. Zúčastněné strany pravidelně informují o neregulačních překážkách, jako jsou teritoriální omezení nabídky 18 (viz oddíl 1.4 níže o volném pohybu zboží). Jednou z překážek pro zboží je omezení přístupu na trh vzhledem k požadavkům systémů rozšířené odpovědnosti výrobců. Další tříštění jednotného trhu působí rovněž tržní požadavky stanovené členskými státy v oblasti vzájemného uznávání neharmonizovaného zboží a vývozu, přepravy a používání druhotných surovin. Na obrázku 2 je uveden přehled 15 hlavních překážek podle nástroje pro sledování překážek na jednotném trhu.
1.2Provádění a prosazování na jednotném trhu
Členské státy EU a Komise nesou společnou odpovědnost za prosazování práva EU včetně toho, že zajistí dodržování pravidel jednotného trhu a prosazování práv občanů. Práce Komise na zajištění souladu zahrnuje tři hlavní aspekty: posílení prevence překážek, spolupráci s členskými státy a nápravná donucovací opatření.
Pokud jde o preventivní aspekt prosazování, Komise úzce spolupracuje s členskými státy, aby zajistila účinné provádění stávajících mechanismů oznamování a jejich transparentnost. V reakci na žádost členských států Komise spustila a dále rozvíjí tzv. jednotné oznamovací okno (Single Notification Window), což je online platforma, která poskytuje přehled jednotlivých oznamovacích postupů vyplývajících z odvětvových právních předpisů s významem pro jednotný trh a jednoduchý přístup k nim.
Pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu (SMET) podporuje smysl Komise a členských států pro společnou odpovědnost za řádné provádění pravidel EU a za spolupráci při řešení konkrétních překážek na jednotném trhu. Zpráva skupiny SMET 19 poskytuje ucelený přehled. Příkladem výsledků dosažených v posledních několika letech je odstranění více než 90 administrativních překážek při vydávání povolení pro větrnou a solární energii a podpora zavedení pěti osvědčených postupů při vydávání povolení, které pomáhají zvýšit investice do obnovitelné energie. Spolupráce v rámci skupiny SMET také snížila diskriminaci na základě IBAN v pěti oblastech (daně, sociální dávky, důchody, platby zdravotní péče a telekomunikace). Probíhá identifikace nových projektů skupiny SMET v dalších oblastech, jako jsou digitální služby, požadavky na balení a označování a vzájemné uznávání 20 .
Pokud jde o nápravný aspekt prosazování jednotného trhu, situace se neustále zlepšuje. Podle srovnávacího přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu 21 došlo k dalšímu poklesu počtu řízení o nesplnění povinnosti v oblasti jednotného trhu (–6 % za poslední rok), která Komise zahájila proti členským státům EU za to, že řádně neprovedly právní předpisy EU 22 . Počet nesplnění povinnosti v jednotlivých členských státech se značně liší; nejvíce řízení o nesplnění povinnosti v oblasti jednotného trhu se týká odvětví životního prostředí (35 %), dopravy (17 %) a energetiky (12 %). Komise rovněž pokračuje v prosazování práva EU v oblasti hospodářské soutěže proti protisoutěžnímu chování podniků, které vytváří překážky řádného fungování jednotného trhu. Pokud se členský stát dopustí závažného porušení práva EU, mohou jednotlivci dle Soudního dvora požadovat finanční odškodnění.
Deficit v dosažení souladu se oproti předchozím vysokým hodnotám pomalu snižuje, ale stále nedosahuje cílové hodnoty EU 23 . Měří se jako podíl směrnic EU v oblasti vnitřního trhu provedených členskými státy do vnitrostátního práva, u nichž Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesprávného provedení ve vnitrostátním právu (klíčový ukazatel výkonnosti 3). Deficit v dosažení souladu se nejprve výrazně zvýšil z 0,8 % v roce 2018 na nejvyšší hodnotu 1,4 % v roce 2020, ale v současné době pomalu klesá a v roce 2023 dosáhl hodnoty 0,9 %. Zůstává však výrazně vyšší, než je cíl EU stanovený na 0,5 %.
Akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu 24 posiluje připravenost na krize a reakci na ně tím, že řeší narušování dodavatelských řetězců a zlepšuje koordinaci mezi členskými státy. Komise provádí pohotovostní plány včetně simulací krizových situací a zdokonalených komunikačních nástrojů, aby zajistila bezproblémové fungování jednotného trhu pro občany, podniky a vlády.
1.3Přeshraniční poskytování služeb na jednotném trhu
Odvětví služeb se na HDP a zaměstnanosti v EU podílí přibližně 70 % 25 , ale jednotný trh služeb přesto stále nevyužívá svůj potenciál naplno. Přeshraniční obchod se službami je oproti obchodu se zbožím méně než třetinový 26 , a na rozdíl od zboží nedosahuje vyšších hodnot než obchod se službami se zeměmi mimo EU. Růst produktivity práce ve službách zůstává rovněž i nadále nízký 27 a negativně ovlivňuje konkurenceschopnost jak samotného odvětví služeb, tak zpracovatelského průmyslu EU, neboť služby představují téměř 40 % přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu 28 .
Podle směrnice o službách, jejímž cílem je odstranit překážky investic a obchodu v oblasti přeshraničních služeb, mají členské státy značnou volnost při stanovování vlastních pravidel. To vede k velké rozmanitosti vnitrostátních pravidel. Přestože konkrétní vnitrostátní požadavky mohou být oprávněné a přiměřené z hlediska dosahování legitimních cílů veřejného zájmu, kladou překážky odborníkům a společnostem, kteří chtějí nabízet služby v jiných členských státech EU. Komise odhaduje, že navzdory počátečnímu omezení regulačních překážek po provedení směrnice o službách je přibližně 60 % těchto překážek stejného typu jako před 20 lety 29 , přičemž vzájemné uznávání je omezené.
Odvětví služeb, jako je například stavebnictví a maloobchod, jsou ekonomicky důležitá, ale jejich výkonnost nedosahuje plného potenciálu 30 . Nabídku nového bydlení a renovaci evropského fondu budov zpomaluje složité regulační a administrativní prostředí se značnými rozdíly nejen mezi členskými státy, ale i v rámci členských států, což omezuje přeshraniční poskytování stavebních služeb. Další příklady zahrnují omezení týkající se zřizování maloobchodních provozoven a každodenních maloobchodních operací, která jsou významnou překážkou lepšího fungování maloobchodního odvětví a mají vedlejší účinky na dodavatelský řetězec a spotřebitele.
Členské státy omezují přístup k více než 5 700 regulovaným povoláním v EU 31 , což představuje přibližně 22 % pracovní síly 32 . Podíl pracovníků v regulovaných povoláních se v jednotlivých členských státech výrazně liší a pohybuje se od 14 % v Dánsku po 33 % v Německu 33 . Regulace povolání může chránit cíle obecného zájmu, avšak za cenu toho, že domácím a jiným občanům EU je znemožněno tato povolání vykonávat, pokud nesplňují požadavky vnitrostátních právních předpisů. Při pohledu na soubor profesí, které si společnosti běžně najímají jako externí poskytovatele služeb, jako jsou například účetní, architekti, stavební inženýři a právníci, se míra restriktivnosti značně liší, neboť některé členské státy neukládají žádná omezení, zatímco jiné výrazně omezují možnost, aby danou profesi vykonávali cizí státní příslušníci 34 .
Pokud členský stát reguluje určité povolání, musí občané z jiných členských států absolvovat postup vedoucí k uznání jejich odborné kvalifikace. Díky procesům zavedeným podle směrnice o uznávání odborných kvalifikací 35 bylo více než 90 % z téměř 1 milionu žádostí o uznání vyřízeno kladně 36 . Přesto se občané při snaze o uznání své odborné kvalifikace potýkají s praktickými problémy 37 . Přetrvávajícím problémem je také pomalé a neúčinné uznávání kvalifikací státních příslušníků třetích zemí, které blokuje mobilitu, přispívá k překvalifikovanosti a omezuje integraci na trhu práce EU. Komise pracuje na možných řešeních, jak systém uznávání odborných kvalifikací zrychlit a zjednodušit.
Ohlašování vyslání pracovníků lze sice odůvodnit ochranou jejich práv, jedná se však o významnou administrativní překážku dočasného přeshraničního poskytování služeb. Komise spolupracuje s orgány členských států v rámci pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu s cílem zajistit odůvodněné a přiměřené povinnosti týkající se ohlašování. Komise dále navrhla nařízení o zřízení společného dobrovolného digitálního portálu s cílem zjednodušit ohlašování vysílání pracovníků, který by byl napojen na systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) 38 . To by společnostem umožnilo ohlašovat vysílání na jednom místě pro všechny země EU pomocí veřejného rozhraní, snížilo by to administrativní zátěž pro společnosti a vnitrostátní orgány a zároveň by to chránilo práva pracovníků.
Odvětví poštovních služeb čelí problémům v důsledku strukturálního poklesu listovních zásilek a rostoucích jednotkových nákladů, které vytvářejí tlak na náklady na univerzální službu. Odvětví poštovních služeb má zásadní význam pro hospodářství a jednotný trh, neboť se podílí 0,8 % na HDP EU a zaměstnává 1,65 milionu lidí. Konkurenci v oblasti doručování balíků narušují noví účastníci trhu, zejména giganti v oblasti elektronického obchodování. Podle nedávné studie 39 se toto odvětví potýká s problémy, jako je rostoucí roztříštěnost právních předpisů a rozdílná úroveň kvality.
1.4 Přeshraniční pohyb zboží na jednotném trhu
Nový legislativní rámec (NLR) zlepšil konzistentnost právních předpisů EU týkajících se výrobků, ale potýká se s problémy. NLR zahrnuje výrobky, jako jsou baterie, strojní zařízení a osobní ochranné prostředky 40 , a podporuje přibližně 80 % průmyslové výroby a 74 % výroby uvnitř EU. Hodnocení NLR v roce 2022 však odhalilo naléhavé problémy včetně možného zahraničního vlivu, nezákonných praktik a nedostatků v řešení digitalizace a oběhového hospodářství. Řešení těchto problémů je nezbytné pro zajištění soudržnosti a snížení nákladů pro hospodářské subjekty a orgány.
Volný pohyb zboží je ohrožen, pokud výrobky nesplňují požadavky na zdraví, bezpečnost a udržitelnost. Rámec EU pro dozor nad trhem se snaží tomuto stavu čelit a zahrnuje všechny nepotravinářské výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy. Tyto výrobky představují přibližně dvě třetiny obchodu se zbožím uvnitř EU. Komise podporuje a koordinuje činnosti vnitrostátních orgánů, které kontrolují soulad výrobků uváděných na trh EU, a financuje 36 probíhajících společných akcí v oblasti vymáhání právních předpisů v různých výrobních odvětvích, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie. V roce 2024 zaznamenaly donucovací orgány více než 36 916 šetření týkajících se nepotravinářských výrobků a přijaly opatření ve více než 23 389 případech s cílem chránit spotřebitele a zajistit rovné podmínky pro podniky.
Nové trendy v mezinárodním elektronickém obchodování a změny konfigurace dodavatelského řetězce vytvářejí tlak na celní kontroly, dozor nad trhem a orgány na ochranu spotřebitele. Počet balíčků dovezených do EU v rámci elektronického obchodu vzrostl z 1,1 miliardy v roce 2022 na 2,2 miliardy v roce 2023 a očekává se, že v roce 2024 dosáhne 4 miliard. V roce 2023 bylo na hranicích EU a na jednotném trhu zadrženo přibližně 152 milionů padělků, což představuje výrazný nárůst oproti 86 milionům v roce 2022 41 . Byly podniknuty významné kroky k řešení problému nevyhovujícího zboží, které se dostává na jednotný trh, a to i prostřednictvím online prodeje. Patří mezi ně provádění nařízení o dozoru nad trhem 42 podporované sítí EU pro soulad výrobků s předpisy, přijetí nařízení o obecné bezpečnosti výrobků 43 s cílem posílit pravidla týkající se bezpečnosti výrobků a návrhy na reformu celní unie EU s cílem účinněji kontrolovat dovoz výrobků. Komise navíc přijímá opatření podle nařízení o digitálních službách.
Teritoriální omezení nabídky v maloobchodě a velkoobchodě tříští jednotný trh, omezují výběr pro spotřebitele a přispívají ke značným cenovým rozdílům v celé EU 44 . Tato omezení zavádějí výrobci velkých značek, aby maloobchodníkům značně ztížili nebo znemožnili nákup výrobků v jednom členském státě a jejich další prodej v jiném. Právo hospodářské soutěže je sice účinným nástrojem k postihování takových praktik 45 , mnohé z nich však nespadají do jeho působnosti 46 . Komise ve snaze nalézt řešení tohoto problému zahájila věcné šetření společně s členskými státy v rámci pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu, a zahájí dialog se zúčastněnými stranami z příslušných odvětví (maloobchodníci a velkoobchodníci, výrobci, spotřebitelé).
Harmonizované technické normy podporují volný pohyb zboží tím, že zajišťují, aby výrobky ve všech členských státech splňovaly požadavky na bezpečnost, kvalitu a výkonnost. Označení CE znamená, že výrobky jsou v souladu s harmonizovanými právními předpisy EU, což umožňuje jejich prodej v celé Evropě. Normy snižují překážky obchodu, zajišťují interoperabilitu výrobků a zvyšují konkurenceschopnost evropských podniků. Normalizační rámec někdy postrádá rychlost a pružnost, zejména pokud jde o nové hodnotové řetězce pro ekologickou a digitální transformaci. Je nanejvýš důležité podporovat rychlé vydávání norem a zapojení průmyslu EU do práce na normalizačních požadavcích v oblastech, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost EU. Tyto prioritní oblasti se každoročně stanovují prostřednictvím ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace 47 . Komise v současné době posuzuje právní rámec evropské normalizace s cílem určit další postup.
Z hodnocení nařízení o označování textilií vyplývá, že se množí požadavky na označování. To zvyšuje složitost informací poskytovaných zákazníkům a rozděluje jednotný trh. Vyplývá z něho rovněž závěr 48 , že stávající regulační rámec na evropské úrovni nezahrnuje informace týkající se recyklace a nefyzického, tj. digitálního označování.
1.5Regulační zátěž na jednotném trhu
Podniky vnímají regulační zátěž v Evropě jako příliš velkou, přičemž 32 % firem v EU považuje předpisy za „hlavní překážku“ své investiční činnosti. Dalších 34 % společností v EU považuje regulaci za menší překážku, což znamená, že celkem dvě třetiny společností se domnívají, že nadměrná regulace znamená překážku pro jejich investice 49 . Naproti tomu v USA označuje „obchodní předpisy“ za hlavní překážku investic pouze 21 % společností. Vnímání zátěže vládní regulace ze strany podniků v EU je v porovnání s loňským rokem v podstatě stabilní, s mírným zlepšením z 3,4 v roce 2019 na 3,9 v roce 2023 50 , i když je stále příliš zatěžující (viz klíčový ukazatel výkonnosti 4).
41 % společností považuje zvýšenou regulační zátěž za hlavní rizikový faktor, který negativně ovlivňuje atraktivitu EU jako místa pro přímé zahraniční investice (PZI) 51 . Tím lze částečně vysvětlit výrazný pokles podílu EU na ročních globálních tocích přímých zahraničních investic z 36 % (2019) na 4 % (2023) 52 . Regulační zátěž je mimořádně obtížná zejména pro malé a střední podniky. 28 % malých a středních podniků v EU uvádí, že více než 10 % jejich zaměstnanců má za úkol zabývat se posuzováním a dodržováním regulačních požadavků a norem 53 . Například povolovací postupy pro nová nebo modernizovaná výrobní zařízení mohou být časově náročné, nákladné a vyžadovat interakci s mnoha orgány veřejné správy. Dalšími oblastmi, které společnosti opakovaně uvádějí jako obzvláště zatěžující, je vysílání pracovníků, podávání zpráv o udržitelnosti podniků a právní předpisy týkající se chemických látek.
1.6Digitální nástroje pro jednotný trh
Hospodářské subjekty uvádějí obtíže spojené s přístupem k informacím a vyřizováním administrativních formalit online. Mezi hlavní problémy podle nedávných průzkumů 54 patří obtížný přístup k informacím o pravidlech a požadavcích a příliš složité administrativní postupy. Tento problém lze řešit pomocí digitálních nástrojů, které usnadňují přístup a snižují administrativní zátěž. Například jednotná digitální brána je iniciativa EU v oblasti elektronické správy, která již nyní slouží jako jednotné kontaktní místo pro občany a podniky, kteří chtějí pracovat, studovat nebo podnikat v jiné zemi EU. Její působnost se postupně rozšířila o další oblasti a legislativní iniciativy 55 . Ještě je však třeba dosáhnout významného pokroku, zejména pokud jde o zpřístupnění postupů přeshraničním uživatelům.
Roztříštěná spolupráce mezi orgány členských států a Evropskou komisí může narušit účinné provádění práva EU. Důležitou roli při usnadňování spolupráce a rychlé výměny informací mezi více než 12 000 orgány veřejné správy v celé Evropě hraje systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). V loňském roce byla do systému IMI začleněna databáze regulovaných povolání. Další využití systému IMI, jako je například navrhované zřízení jednotného digitálního portálu pro ohlašování vysílání pracovníků, by mohla vést k dalšímu snížení administrativní zátěže.
Další komplikace administrativních procesů pro podniky vyplývá z nedůsledného zavádění elektronické fakturace, zejména při postupech pro zadávání veřejných zakázek. Směrnice o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek 56 ukládá všem veřejným zadavatelům v Evropě přijímat a zpracovávat elektronické faktury, které vyhovují této normě. Podíl evropských podniků, které zasílají elektronické faktury, se zvýšil z 10,3 % v roce 2013 na 32,2 % v roce 2020.
Nedostatek komplexních a dostupných informací o životním cyklu výrobků brání transparentnosti a úsilí o udržitelnost. Digitální pas výrobku vytvořený na základě nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, které je v platnosti od července 2024, bude po svém vytvoření a zprovoznění poskytovat komplexní informace o životním cyklu výrobku včetně dokumentace o shodě, bezpečnostních pokynů a pokynů k likvidaci výrobku.
A konečně interoperabilita veřejného sektoru umožňuje správním orgánům spolupracovat a poskytovat veřejné služby přes hranice zemí, odvětví i organizací. Přeshraniční interoperabilita může podnikům ušetřit 5,7 až 19,2 miliardy EUR ročně 57 .
1.7Malé a střední podniky
Malé a střední podniky v EU (99,8 % podniků) tvoří jádro ekonomické struktury EU, avšak ekonomické prostředí je pro ně stále náročné. Jak vyplývá z přezkumu výkonnosti malých a středních podniků z roku 2024 provedeného GŘ GROW, poklesla reálná přidaná hodnota malých a středních podniků v roce 2023 o 1,6 % a v roce 2024 se odhaduje další pokles o 1,0 %. Produktivita malých a středních podniků vykazuje ve srovnání s velkými podniky trend nesprávným směrem: v roce 2008 činila produktivita malých a středních podniků přibližně 68 % produktivity velkých podniků, ale v roce 2024 tento podíl klesl na 60 % 58 .
Malé a střední podniky zůstávají i nadále motorem růstu a inovací v Evropě. Většina rozvíjejících se podniků v EU, které se vyznačují rychlým růstem a vysokou produktivitou, jsou malé a střední podniky 59 . Mikropodniky a malé a střední podniky s méně než 10 zaměstnanci vytvořily v posledních třech letech téměř 4 miliony pracovních míst, a růst pracovních míst v malých a středních podnicích v roce 2023 byl v 11 ze 14 průmyslových ekosystémů rychlejší než růst ve velkých podnicích 60 .
Malé a střední podniky brzdí čtyři hlavní problémy: regulační překážky nebo administrativní zátěž, zpožděné platby, přístup k financím a dovednosti 61 . 35 % malých a středních podniků považuje za hlavní překážku při zavádění opatření k účinnému využívání zdrojů složité administrativní nebo právní postupy 62 , zatímco dostupnost kvalifikovaných pracovníků považuje za nejdůležitější problém 29 % malých a středních podniků 63 . Navíc se neustále zhoršuje platební situace v Evropě: skutečné doby plateb v transakcích B2B vzrostly z 52 dnů v roce 2022 na 62 dnů v roce 2024. Nedostatečná dynamika v segmentu malých a středních podniků je důsledkem pomalejšího celkového růstu ekonomiky, ale také známkou toho, že rozšiřování je stále náročnější a že je možné ještě navýšit úspory z rozsahu na jednotném trhu.
1.8Možné rozšíření a začlenění kandidátských zemí do jednotného trhu
Hospodářské začlenění kandidátských zemí do jednotného trhu EU je klíčovou prioritou Komise 64 . Usnadňuje obchodní a investiční toky, což v konečném důsledku podporuje hospodářský růst v EU i v kandidátských zemích. Komise toto začleňování i nadále podporuje tím, že sleduje pokrok kandidátských zemí při slaďování jejich právních předpisů s právem EU a pomáhá jim při politických a hospodářských reformách. Očekává se, že začlenění dalších ekonomik do jednotného trhu pozitivně ovlivní klíčová odvětví, jako jsou například suroviny, strojírenství a cestovní ruch.
Iniciativy v oblasti posílení vazeb s Ukrajinou a Moldavskem zahrnují začlenění právních předpisů týkajících se vybraných průmyslových odvětví. Role EU jako klíčového obchodního partnera obou těchto zemí od roku 2022 neustále roste a nyní tvoří více než 50 % jejich celkového obchodu. S Ukrajinou je každoročně pořádán dialog o průmyslové spolupráci; v březnu 2024 představila ukrajinská vláda plán pro Ukrajinu 65 , což je seznam reforem a investic, které by tuto zemi přiblížily k EU a k jednotnému trhu. Komise v rámci možných dohod o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (dále jen „ACAA“) posiluje správní kapacity kandidátských zemí, aby jim pomohla provádět právní předpisy EU týkající se průmyslového zboží. Cílem je zajistit postupné začleňování kandidátských zemí do jednotného trhu EU a hospodářských hodnotových řetězců.
Podpora hospodářského rozvoje v sousedství EU může být prospěšná i pro EU samotnou, neboť nabízí obchodní příležitosti. Plán růstu pro západní Balkán 66 nabízí postupné začleňování do jednotného trhu zboží a služeb EU a hlubší napojení na dodavatelské řetězce EU. Vytvoření společného regionálního trhu pro západní Balkán v souladu s pravidly EU by mohlo v příštím desetiletí způsobit zdvojnásobení ekonomik tohoto regionu.
ODDÍL 2 – Překlenutí rozdílu v oblasti inovací
12.1Výzkum a inovace
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Cíl |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 5: Výdaje na výzkum a vývoj |
Celkové soukromé a veřejné výdaje na výzkum a vývoj jako podíl na HDP. |
> 3% do roku 2030 |
2,22 % (v roce 2023) 2,21 % (v roce 2022) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 6: Patentové přihlášky |
Patentové přihlášky na milion obyvatel |
152,8 (v roce 2023) 151,8 (v roce 2022) |
|
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 7: Investice rizikového kapitálu |
Investice rizikového kapitálu (jako podíl na HDP) |
0,05 % (v roce 2023) 0,09 % (v roce 2022) |
67 68 Výdaje na výzkum a vývoj a vytváření duševního vlastnictví jsou důležitými ukazateli inovační kapacity hospodářství EU. V dnešní znalostní ekonomice má duševní vlastnictví zásadní význam pro obchodní úspěch a je signálem inovativnosti firem. Začínající podniky mají desetkrát větší šanci získat rizikový kapitál v počáteční fázi, pokud mají registrované patenty nebo ochranné známky. Práva duševního vlastnictví jsou také spojena s pravděpodobností úspěšného odchodu, která je o 200 % vyšší. Nehmotný majetek navíc tvoří 90 % tržní hodnoty společností v rámci indexu S&P 500.
69 70 Výdaje na výzkum a vývoj rostly v posledních letech jen velmi pomalu, a to na 2,2 % HDP v roce 2023 oproti 2,1 % v roce 2015. Tato hodnota je i nadále nižší než cíl EU, kterým je věnovat na výzkum a vývoj 3 % HDP. Výdaje na výzkum a vývoj navíc zůstávají nižší než u srovnatelných zemí, přičemž EU i nadále předstihují Jižní Korea (5,2 %), USA (3,6 %), Japonsko (3,4 %) a Čína (2,6 %) (klíčový ukazatel výkonnosti 5).
Podíl Evropy na celosvětových patentových přihláškách mezi lety 2000 a 2021 poklesl z 30 % na 17 %, ačkoli v absolutních číslech zůstal stabilní 71 (klíčový ukazatel výkonnosti 6). Podniky v EU, zejména malé a střední podniky, nedostatečně využívají možnosti formální ochrany svého duševního vlastnictví, jako jsou patenty, ochranné známky a průmyslové vzory. Pouze 9 % malých a středních podniků vlastní registrované duševní vlastnictví, zatímco u velkých společností je to více než 55 %.
Technologická základna EU je sice diverzifikovanější než technologická základna ostatních velkých ekonomik, ale je nepoměrně více specializovaná na méně složité technologie než její protějšky. To naznačuje, že se může jednat o určitou past středních technologií, která brání EU ve vstupu do nových technologicky náročných odvětví a v jejich rozvoji, což podrývá budoucí růstový potenciál. Pokud se podíváme na 50 největších světových investorů do výzkumu a vývoje v jednotlivých odvětvích v roce 2023 uvedených ve srovnávacím přehledu týkajícím se investic průmyslových podniků do výzkumu a vývoje z roku 2024, zjistíme, že společnosti z EU vedou v automobilovém průmyslu (61% podíl na celkovém počtu, USA 18 %, Čína 5 %, Japonsko 15 %), zatímco v ostatních technologicky náročných odvětvích investoři z EU zaostávají: zdravotnictví (EU 14 % oproti USA 51 %, Japonsko 4 %); IKT hardware (EU 8 % oproti USA 55 %, Čína 15 %); IKT software (EU 4 % oproti USA 82 %, Čína 10 %, Japonsko 4 %) 72 . Výsledky EU v oblasti inovací se za posledních deset let mírně zlepšily (o 8 %), ale stále jsou nižší než v USA, Spojeném království a Japonsku, přičemž Čína tuto úroveň rychle dohání s 28% nárůstem za stejné období 73 .
Společnosti a univerzity se potýkají s obtížemi při počátečním zavádění a komercializaci svého výzkumu. Například jen asi třetina patentovaných vynálezů registrovaných evropskými univerzitami je komerčně využívána 74 . To je zpravidla připisováno slabým vazbám spolupráce mezi podniky a akademickou obcí, nejednotným pravidlům správy duševního vlastnictví a izolované akademické kariéře bez dostatečných pobídek pro komercializaci a podnikání. Na straně podniků čelí společnosti při snaze o komercializaci svých inovací chráněných duševním vlastnictvím mnoha výzvám, jako je například roztříštěné prostředí správy duševního vlastnictví a nedostatek soukromého kapitálu.
Investice rizikového kapitálu poklesly z již tak nízké úrovně: z 0,09 % HDP v roce 2022 na 0,05 % v roce 2023 (viz klíčový ukazatel výkonnosti 7 a obrázek 3). Expanze mnoha inovativních a rychle rostoucích společností je závislá na rizikovém kapitálu v podobě rizikových investic. Trh rizikového kapitálu v EU (měřený podílem investic rizikového kapitálu na HDP) zůstane podle odhadů i nadále desetkrát menší než trh v USA a sedmkrát menší než trh v Číně. Mnoho vysoce inovativních evropských společností je proto omezováno limitovaným přístupem ke kapitálu, což je často vede k tomu, aby hledaly financování v zahraničí nebo se přesunuly do příznivějších finančních prostředí, jako jsou například USA. Například v letech 2017–2023 téměř 90 % hodnoty rizikového kapitálu v pokročilých výrobních odvětvích směřovalo do amerických nebo čínských firem (47 %, resp. 39 %), zatímco do firem se sídlem v EU směřovala pouze 4 % rizikového kapitálu získaného v tomto odvětví v celosvětovém měřítku 75 .
|
Obrázek 3: Investice rizikového kapitálu jako podíl na HDP v roce 2023 |
|
|
|
Zdroje: Invest Europe; Eurostat; OECD; Statista |
Rozpočet EU obsahuje celou řadu programů, které fungují jako důležité páky pro veřejné a soukromé investice a pro úsilí v oblasti výzkumu. Například program InvestEU již uvolnil 218 miliard EUR na investice pro inovativnější a konkurenceschopnější EU. Program Horizont Evropa poskytuje v letech 2021–2027 na výzkum a inovace 93,5 miliardy EUR a Inovační fond podporuje inovativní nízkouhlíkové technologie (viz oddíl 3.2). Ačkoli jsou v rozpočtu EU k dispozici značné možnosti financování, výdaje EU jsou rozděleny do příliš mnoha programů; to ještě zvyšuje složitost a nepružnost, která je překážkou a brzdou posilování prostřednictvím rozsahu, o něž usiluje sdružování zdrojů za účelem financování významných projektů na úrovni EU 76 .
V roce 2024 byla zřízena Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), jejímž cílem je řídit prioritní projekty, technologie a odvětví financované EU. Podporuje investice a zvyšuje podporu vývoje a výroby inovativních a strategických technologií v Evropě. STEP získává a řídí financování v rámci 11 programů EU pro digitální technologie a inovace v oblasti hlubokých technologií, čistých technologií, technologií účinně využívajících zdroje a biotechnologií. Komise již v rámci platformy STEP zveřejnila přibližně 30 výzev k podávání návrhů v celkové výši více než 8,5 miliardy EUR, a členské státy přesměrovaly na projekty STEP více než 6 miliard EUR.
12.2Digitalizace
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Cíl |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 8: Digitální intenzita v malých a středních podnicích 77 |
Podíl společností v EU s alespoň základní úrovní digitální intenzity. To znamená využívání alespoň čtyř z dvanácti vybraných digitálních technologií (např. technologie umělé inteligence; tržby v elektronickém obchodě tvoří alespoň 1 % celkového obratu atd.), jak je definováno v politickém programu Digitální dekáda. |
90 % do roku 2030, |
57,7 % (v roce 2023) 54,8 % (v roce 2021) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 9: Zavádění digitálních technologií ve společnostech |
Podíl evropských společností, které využívají služby cloud computingu, analýzu dat a/nebo umělou inteligenci. Cíl stanovený v politickém programu Digitální dekáda. |
75 % do roku 2030, |
Služby cloud computingu: 38,9 % (v roce 2023) 34,0 % (v roce 2021) Analýza dat: 33,2 % (v roce 2023) Data velkého objemu: 14,2 % (v roce 2020) 78 Umělá inteligence: 8,0 % (v roce 2023) 7,6 % (v roce 2021) |
EU je v digitální oblasti pozadu za svými konkurenty. Sídlí zde například jen 263 jednorožců, zatímco v USA jich je 1539 a v Číně 387. EU si udržuje konkurenceschopné postavení v oblastech, jako je vyspělá výroba a zařízení pro mobilní sítě, ale nedokázala udržet krok s globálními konkurenty jak v hardwarovém, tak v softwarovém segmentu odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT). Zatímco podíl EU na celosvětovém trhu IKT se za posledních deset let snížil o polovinu (na 10,8 %), podíl USA se o třetinu zvýšil (na 38 %) 79 . Znalostní základna EU pro vývoj digitálních technologií se navíc z velké části nachází mimo Unii, přičemž na mimounijní citace patentů připadá téměř 70 % digitálních patentových přihlášek 80 .
Digitální intenzita malých a středních podniků a zavádění digitálních technologií v podnicích se dosud nezvyšuje dostatečně rychle. V roce 2023 mělo 57,7 % malých a středních podniků v EU alespoň základní úroveň digitální intenzity, což představuje nárůst oproti stavu před dvěma lety, ten však není dostatečně rychlý na to, aby se udržel na cestě k cíli dosáhnout do roku 2030 základní digitální intenzity 90 %. (klíčový ukazatel výkonnosti 8). Podíl společností v EU s více než deseti zaměstnanci, které zavedly klíčové digitální technologie, rovněž vzrostl: 33,2 % společností využívá datovou analýzu, 38,9 % cloud a 8 % společností zavedlo do svých aktivit umělou inteligenci 81 , ale ani tato čísla nedosahují trajektorie potřebné k dosažení cíle 75% využití v roce 2030 (klíčový ukazatel výkonnosti 9).
Zavádění pokročilé výroby v tradičních odvětvích, jako je aditivní výroba a robotika, je dosud příliš pomalé. Hustota robotů v EU činí 22 kusů na 1000 zaměstnanců, což je méně než v USA (29) a výrazně méně než v Jižní Koreji (101), Číně (47) a Japonsku (42) 82 .
Nejvíce převratný a slibný technologický pokrok se bude týkat umělé inteligence (AI), kde Evropa v současnosti zaostává. EU dosud nedokázala využít sílu, kterou může přinést jednotný trh s cílem umožnit rozsáhlý přístup k volným tokům dat a silné vyhlídky na rozšíření, což obojí jsou předpoklady úspěšného technologického průmyslu. Podniky zahajují významné investice do umělé inteligence, z nichž největší podíl připadá na americké společnosti. Očekává se, že hodnota tohoto odvětví vzroste do roku 2030 více než desetinásobně 83 . EU v zájmu zlepšení podmínek pro vývoj technologií rozšiřuje svou špičkovou světovou infrastrukturu vysoce výkonné výpočetní techniky a vytváří „továrny na umělou inteligenci“, které slouží firmám jako jednotné kontaktní místo pro trénování a vývoj modelů umělé inteligence.
Větší využívání digitálních technologií ve výrobě může podstatně zvýšit produktivitu celé ekonomiky. Využívání technologie je stejně důležité jako její vývoj a představuje snadno dostupnou možnost v porovnání s náročnějším úsilím rychle dohnat USA a Čínu, které jsou ve vývoji umělé inteligence již daleko napřed. Klíčem k posílení ekonomiky jako celku bude podpora zavádění vyspělých digitálních technologií v průmyslu, službách a veřejném sektoru.
12.3Dovednosti a vzdělání
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Cíl |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 10: Míra zaměstnanosti |
Podíl zaměstnaných osob v produktivním věku. |
78 % do roku 2030 |
75,3 % (v roce 2023) 74,6 % (v roce 2022) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 11: Účast dospělých ve vzdělávání a odborné přípravě |
Podíl dospělé populace, která se alespoň jednou ročně účastní vzdělávání a/nebo odborné přípravy. |
60 % do roku 2030, |
39,5 % (v roce 2022) 37,4 % (v roce 2016) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 12: Specialisté v oboru IKT |
Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti |
20 milionů specialistů v oboru IKT, cca 10 % celkové zaměstnanosti |
9,8 milionu, 4,8 % zaměstnanosti (v roce 2023) 9,4 milionu, 4,6 % zaměstnanosti (v roce 2022) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 13: Hodnocení PISA |
výsledky patnáctiletých v testech OECD PISA v oblasti matematiky, čtení a přírodních věd. Vysoké skóre znamená lepší výkonnost. |
Matematika: 474 (v roce 2022) Matematika: 492 (v roce 2018) Čtení: 475 (v roce 2022) Čtení: 488 (v roce 2018) Přírodní vědy: 484 (v roce 2022) Přírodní vědy: 488 (v roce 2018) |
Zatímco míra zaměstnanosti v EU se neustále přibližuje k cíli na rok 2030 stanovenému na 78 % 84 (klíčový ukazatel výkonnosti 10), výsledky vzdělávání na středních školách zaostávají. Míra zaměstnanosti v EU v roce 2023 přesáhla 75 %, což znamenalo zvýšení oproti 72 % v roce 2018 85 . Tento výsledek zhruba odpovídá USA, ale je nižší než trendy v Japonsku a Spojeném království 86 . Evropa zároveň čelí problému v oblasti vybavení mladých lidí základními dovednostmi. Průměrná hodnocení PISA sledující výsledky patnáctiletých v matematice, čtení a přírodních vědách se ve všech oborech snížila, což znamená pokračování klesajícího trendu zaznamenaného v předchozích šetřeních. Studenti v EU dosahují horších výsledků než jejich vrstevníci ve Spojeném království, USA, Japonsku a Číně 87 (klíčový ukazatel výkonnosti 13). Zvýšená účast žen na trhu práce pomáhá řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů se v posledních letech snížily jen nepatrně.
Rychle se vyvíjející charakter trhu práce společně s demografickými změnami zdůrazňují potřebu vybavit Evropany novými dovednostmi. Přesto více než 70 % podniků uvádí, že nedostatek správných dovedností je brzdou pro jejich investice, a téměř čtyři z pěti malých a středních podniků uvádějí, že mají potíže s hledáním pracovníků se správnou kvalifikací 88 . Tento problém je ještě umocněn tím, že pokud nedojde ke kompenzačním posunům, bude se dle předpokladu počet obyvatel Evropy v produktivním věku od současnosti do roku 2050 snižovat v průměru přibližně o jeden milion lidí ročně 89 . Přestože panuje vysoká a stále rostoucí poptávka po dovednostech v oblasti informačních a komunikačních technologií, odhaduje se, že základní nebo lepší než základní digitální dovednosti má pouze 56 % obyvatel 90 , což poukazuje na potřebu změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovních sil. 45 % malých a středních podniků uvádí, že nedostatek dovedností brzdí jejich schopnost zavádět nebo efektivně využívat digitální technologie 91 . Počet odborníků v oboru informačních a komunikačních technologií v roce 2023 dosáhl 10 milionů, což představuje 4,8 % celkové zaměstnanosti 92 a pokračuje směrem k cíli, kterým je 10% podíl odborníků v oboru informačních a komunikačních technologií na pracovní síle do roku 2030 (klíčový ukazatel výkonnosti 12). Přesto se vzdělávání nebo odborné přípravy účastní pouze 39,5 % dospělé populace (klíčový ukazatel výkonnosti 11), což poukazuje na potřebu podporovat celoživotní učení. Evropský sociální fond přispívá na změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovních sil rozpočtem 142,7 miliardy EUR na období 2021–2027. V reakci na nedostatek dovedností v kriticky důležitých odvětvích, jako jsou technologie pro nulové čisté emise, kybernetická bezpečnost a stavebnictví, byly ve spolupráci s podnikatelskou sférou zahájeny akademie průmyslu šité na míru.
ODDÍL 3 – Dekarbonizace průmyslu a investice
13.1Přístup k soukromému kapitálu a investicím
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 14: Soukromé investice |
Soukromé investice (podíl na HDP) |
18,5 % (v roce 2023) 19,3 % (v roce 2022) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 15: Soukromé úspory investované do dluhopisů, akcií, investičních fondů a podobně |
Objem úspor domácností investovaných do dluhopisů, kótovaných akcií a investičních, pojišťovacích a penzijních fondů ve srovnání s objemem hotovosti domácností a jejich bankovních vkladů. To ukazuje, jaký podíl úspor se přímo promítá do investic v reálné ekonomice a tak usnadňuje přístup podniků k financování. |
43 % (v roce 2023) 42 % (v roce 2022) |
Podniky potřebují rozsáhlé investice, aby zvládly ekologickou a digitální transformaci. Vyžadují investice do výroby, přenosu a skladování elektřiny, elektrifikace průmyslových procesů, energetické účinnosti, výpočetní kapacity, automatizace a celé řady dalších oblastí. Vyžadují investice rovněž do polovodičového průmyslu a do těžby, zpracování a recyklace mnoha kritických surovin.
Soukromé investice se v posledních letech pohybují kolem 19 % HDP a jsou v podstatě stabilní (klíčový ukazatel 14). Celková úroveň je mírně vyšší než v USA a výrazně vyšší než ve Spojeném království 93 . Konkrétní analýza vývoje rizikového kapitálu a souvisejících klíčových ukazatelů výkonnosti je uvedena v oddíle 2.
V porovnání s ostatními vyspělými ekonomikami směřuje mnohem menší podíl soukromých úspor z EU přímo do investic do společností a rizikovějších forem investic. Produktivní investice jsou nízké a soukromé úspory jsou vysoké 94 . Podíl úspor domácností v EU, které směřují do podnikových dluhopisů, kótovaných akcií, investičních fondů a podobně, je poměrně nízký a odpovídá 43 % úrovně úspor na tradičních bankovních účtech (klíčový ukazatel výkonnosti 15) 95 . Odpovídající úroveň ve Spojeném království činí 55 % a v USA 72 % (viz obrázek 4) 96 . Vysoká míra účasti na finančních trzích pomáhá společnostem diverzifikovat financování. Silné kapitálové trhy jsou důležité pro usnadnění přístupu společností k financování a uvolnění finančních prostředků pro rozvíjející se podniky 97 .
|
Obrázek 4: Úspory domácností investované do dluhopisů, akcií, investičních fondů a podobně.
|
|
Poznámka: Objem úspor domácností investovaných do podnikových dluhopisů, kótovaných akcií a investičních, pojišťovacích a penzijních fondů ve srovnání s objemem hotovosti domácností a jejich bankovních vkladů. |
|
Zdroj: Evropská komise, GŘ FISMA |
Značná část peněz střadatelů v EU je buď vázána na bankovních účtech, nebo investována v zahraničí. Přestože objem soukromých úspor v EU byl v roce 2022 téměř o 65 % vyšší než v USA, domácnosti v EU mají podstatně nižší celkové bohatství než srovnatelné domácnosti v USA 98 , a to zejména kvůli nižším výnosům, které zpravidla získávají z finančních trhů. Zatímco čisté bohatství amerických domácností vzrostlo za posledních 15 let přibližně o 150 %, v eurozóně činil odpovídající nárůst pouze 55 % 99 . To je do značné míry důsledkem nedostatečné schopnosti finančního systému EU stimulovat vysoce výnosné investice, což lze vysvětlit kombinací nedostatečných daňových pobídek a těžkopádných požadavků na daňové výkaznictví v mnoha členských státech společně s vnímáním veřejnosti, že celkové podnikatelské prostředí není dostatečně slibné, což snižuje důvěru ve vyhlídky na návratnost investic. Značná část úspor domácností v EU investovaných do podnikových dluhopisů, kótovaných akcií a investičních fondů, která činí přibližně 300 miliard EUR ročně, není investována v EU, ale v zahraničí 100 , a to především v USA. Přímé zahraniční investice EU do USA zároveň v roce 2023 dosáhly výše 3,27 bilionu EUR 101 .
Od pandemie COVID-19 se snížil objem nových bankovních úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům, což ohrožuje nové investice. Ačkoli by bylo žádoucí zvýšit podíl financování podniků prostřednictvím podnikových dluhopisů, kótovaných akcií, rizikového kapitálu a investičních fondů, bankovní financování má i nadále klíčovou úlohu pro podporu růstu a konkurenceschopnosti většiny evropských malých a středních podniků, které k financování investic využívají tradiční bankovní úvěry (ty tvoří 57 % jejich celkového financování, viz obrázek 5). Úvěrování malých a středních podniků, které se díky masivním veřejným intervenčním programům po vypuknutí pandemie COVID prudce zvýšilo, se však v důsledku ukončování veřejné podpory výrazně snižuje. Současná úroveň nového bankovního financování klesla pod úroveň před pandemií (obrázek 6), což lze částečně přičíst také zvýšení úrokových sazeb, které se projevovalo až do roku 2024.
|
Obrázek 5: Typ financování využívaný malými a středními podniky v roce 2023 (podíl na celkovém objemu) |
Obrázek 6: Nové bankovní úvěry nefinančním podnikům |
|
|
|
|
Zdroj: Průzkum o přístupu podniků k financování (SAFE), prosinec 20231 |
Zdroj: Evropská centrální banka, statistika úrokových sazeb MFI2 |
13.2Veřejné investice a infrastruktura
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 16: Veřejné investice |
Veřejné investice (podíl na HDP) |
3,49 % (v roce 2023) 3,24 % (v roce 2022) |
Veřejné investice mají v posledních letech pomalu rostoucí tendenci a v roce 2024 dosáhly 3,5 % HDP oproti 3,1 % HDP v roce 2018 (klíčový ukazatel výkonnosti 16). Ačkoli se úroveň EU vyrovná veřejným výdajům USA, které rovněž dosahují 3,5 % HDP, struktura financování v EU je roztříštěná a složitá, přičemž většina financování probíhá na vnitrostátní úrovni. Například v případě výzkumu a vývoje je 93 % ročně investovaných veřejných prostředků poskytováno prostřednictvím národních programů 102 .
Ekologickou a digitální transformaci na úrovni EU pomáhají financovat fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) a další nástroje 103 . Z nástroje RRF bylo od roku 2021 vyplaceno 306 miliard EUR 104 , a k zajištění včasného a komplexního vyplacení zbývajících částek je zapotřebí důkladné provádění národních plánů. Z fondů politiky soudržnosti bylo v období 2021–2024 vyplaceno 249 miliard EUR. Inovační fond poskytne v tomto desetiletí odhadem 40 miliard EUR na vývoj a zavádění nízkouhlíkových technologií, zejména v energeticky náročných průmyslových odvětvích, výrobě energie a skladování energie.
Navzdory relevantním zdrojům veřejného financování, jako jsou InvestEU a STEP, i nadále přetrvává nedostatek finančních prostředků na rozšiřování výrobních kapacit, neboť méně než 5 % finančních prostředků EU na čisté technologie podporuje výrobu pro nulové čisté emise na nejvyšších úrovních technologické připravenosti (8–9) 105 .
Rámec státní podpory EU umožňuje členským státům cíleně investovat z veřejných prostředků a zároveň brání nepatřičnému narušování hospodářské soutěže a zachovává rovné podmínky. V roce 2022 vynaložily členské státy na státní podporu (včetně krizových opatření) téměř 228 miliard EUR, což odpovídá 1,4 % jejich HDP. Letošní srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti, zveřejněný společně s touto zprávou, obsahuje nový ukazatel, který porovnává koncentraci státní podpory s koncentrací HDP v EU. Konstatuje, že rozdělení státní podpory mezi členské státy bylo v posledních deseti letech méně rovnoměrné 106 .
Významné projekty společného evropského zájmu jsou klíčovým nástrojem pro koordinované veřejné a soukromé investice v EU na podporu průlomových inovací a infrastrukturních projektů v oblastech kritických technologií. Významné projekty společného evropského zájmu jsou krokem k větší koordinaci průmyslových politik v rámci EU mezi jednotlivými zeměmi, a je třeba, aby tento vývoj pokračoval ještě dále. K dnešnímu dni bylo schváleno deset integrovaných významných projektů společného evropského zájmu s vnitrostátní veřejnou podporou ve výši více než 37 miliard EUR, které uvolnily soukromé investice v částce převyšující 66 miliard EUR (viz obrázek 7). Je třeba zjednodušit a zrychlit proces navrhování a posuzování významných projektů společného evropského zájmu, aby se strategické projekty mohly rychle rozběhnout. Společné evropské fórum pro významné projekty společného evropského zájmu, které bylo zahájeno v říjnu 2023, pomáhá tyto problémy řešit určením strategických oblastí pro budoucí významné projekty společného evropského zájmu a zlepšením jejich koncepce a provádění.
Obrázek 7: Přehled významných projektů společného evropského zájmu a uvolněných objemů investic (do podzimu 2024)
Zdroj: Schválené významné projekty společného evropského zájmu – Evropská komise
Veřejné zakázky mohou sloužit jako strategický nástroj pro nasměrování veřejných investic do utváření budoucnosti evropské ekonomiky na podporu cílů, jako je například ekologická transformace a odolnost ekonomiky EU, ale jejich provádění může být náročné. Směrnice o zadávání veřejných zakázek zajišťují společná pravidla na celém jednotném trhu, a více než 250 000 orgánů veřejné moci v EU utratí každoročně za služby, práce a dodávky přibližně 14 % HDP (v roce 2022 to činilo 2 000 miliard EUR). Stávající pravidla sice umožňují uplatňovat sociální kritéria a kritéria udržitelnosti a odolnosti, ale jejich využití je omezené, mimo jiné kvůli problémům při provádění.
13.3Energie
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Cíl |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 17: Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti |
Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti (cenové pásmo EU ID, velkoodběratelé) bez vratných daní a poplatků. |
0,16 EUR za kWh (za rok 2024) 0,20 EUR za kWh (za rok 2023) |
|
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 18: Elektrifikace |
Podíl elektřiny na celkové spotřebě energie. 107 |
21,3 % (v roce 2022) 20,8 % (v roce 2021) |
|
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 19: Podíl energie z obnovitelných zdrojů |
Výroba energie z obnovitelných zdrojů jako podíl na celkové spotřebě energie. |
45 % v roce 2030 |
24,5 % (v roce 2023) 23 % (v roce 2022) |
Prudký nárůst cen energií v posledních letech si vybral daň na evropských energeticky náročných průmyslových odvětvích, jako je výroba oceli, cementu, skla, papíru a chemikálií. Výroba prudce poklesla – v některých segmentech o více než 10 % ve srovnání s obdobím před rokem 2021 108 . Například při výrobě hliníku tvoří náklady na energii obvykle polovinu celkových výrobních nákladů 109 . Náklady na energii významně ovlivňují schopnost podniků EU konkurovat na mezinárodních trzích.
Ceny elektřiny v EU ustoupily ze svého maxima, ale stále jsou téměř dvakrát vyšší než v minulosti a výrazně vyšší než v konkurenčních regionech (viz klíčový ukazatel výkonnosti 17). Společnosti v EU jsou vystaveny cenám elektřiny, které jsou v průměru třikrát vyšší než v USA, a cenám zemního plynu, které jsou 4–5krát vyšší 110 . Značné cenové rozdíly existují také v rámci EU 111 . Zvýšení cen mělo přímý negativní dopad na důvěru investorů a vedlo ke stažení přímých zahraničních investic a zastavení expanzivních projektů. 33 % podniků uvádí, že hlavními faktory, které negativně ovlivňují atraktivitu EU jako místa pro podnikání, jsou nestálé a příliš vysoké ceny energií 112 .
Obrázek 8: Ceny elektřiny pro společnosti v EU a dalších vyspělých ekonomikách.
Zdroj: Eurostat, Úřad USA pro energetické informace (EIA), britské Ministerstvo pro energetickou bezpečnost a nulové čisté emise (DESNZ) a Mezinárodní energetická agentura (IEA) 113 .
Aktuální cenové úrovně brání rovněž elektrifikaci ekonomiky EU. Podíl elektřiny na skladbě zdrojů energie se od roku 2000 stabilně pohybuje kolem 20 % a zatím se ve velkém měřítku nerozšířil (klíčový ukazatel výkonnosti 18) 114 . To lze částečně vysvětlit přetrvávajícím malým rozdílem v cenách plynu a elektřiny, který neposkytuje dostatečné ekonomické pobídky k přechodu na elektřinu, a to i přes vyšší energetickou účinnost elektrických systémů. To odrazuje průmysl i domácnosti od přechodu na nový systém. Očekává se však, že podíl elektřiny se bude postupně zvyšovat vzhledem ke stále přísnějším emisním pravidlům, vyšším cenám uhlíku 115 a revidovaným pravidlům pro zdanění energie 116 , které podpoří elektrifikaci průmyslu, budou motivovat k využívání tepelných čerpadel k vytápění a urychlí zavádění elektromobilů.
Hospodářství EU je stále ve velké míře závislé na fosilních palivech, která tvoří přibližně dvě třetiny skladby zdrojů energie Podíl obnovitelných zdrojů energie se zvyšuje a tvoří 24,5 % (klíčový ukazatel výkonnosti 19) a jaderná energie tvoří 12 % skladby zdrojů energie EU 117 . Z posouzení dopadů v rámci sdělení o evropském cíli v oblasti klimatu do roku 2040 vyplývá, že tyto zdroje čisté energie by mohly do roku 2040 pokrýt více než 75 % spotřeby elektřiny v EU 118 . Současná závislost na dovážených fosilních palivech vystavuje průmysl riziku narušení dodávek a kolísání cen, zatímco silnější budoucí závislost na dekarbonizovaných zdrojích energie může zvýšit cenovou dostupnost a omezit zranitelnost průmyslu.
Evropa má dobré výsledky v oblasti čistých technologií a energetických inovací 119 , ale zatím neposkytuje dostatečné rámcové podmínky, které by umožňovaly uvádění inovativních produktů na trh a rozšiřování činností společností, což může přispět ke zvýšení energetické účinnosti a k posílení dodávek elektřiny. Celosvětový trh s klíčovými hromadně vyráběnými čistými technologiemi se do roku 2035 ztrojnásobí a jeho roční hodnota dosáhne přibližně 1,9 bilionu EUR 120 , což společnostem z EU nabízí obrovské příležitosti, kterých by mohly využít. Rychlé zavedení aktu o průmyslu pro nulové čisté emise pomůže EU vybudovat silnou domácí výrobní kapacitu pro tyto technologie, které mají zásadní význam pro uspokojení potřeb společnosti v oblasti levnější a čistší energie.
13.4Oběhové hospodářství
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Cíl |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 20: Míra využití oběhového materiálu |
Materiál získaný zpět a vrácený do ekonomiky jako podíl na celkovém využití materiálu. |
23,4 % do roku 2030, |
11,8 % (v roce 2023) 11,5 % (v roce 2022) |
Evropa pomalu postupuje směrem k oběhovějšímu hospodářství 121 . Od roku 2000 se oběhovost hospodářství EU měřená jako míra využití oběhového materiálu zvýšila z 8,2 % na 11,8 % v roce 2023 122 (klíčový ukazatel výkonnosti 20), což znamená nižší spotřebu primárních materiálů, méně odpadu a nižší závislost na zahraničí. Materiálová stopa EU, která měří těžbu surovin pro spotřebu EU, činila v roce 2022 14,8 tuny na obyvatele 123 .
Přechodu na oběhové hospodářství brání několik faktorů. Ekonomická omezení mohou odrazovat od zavádění oběhových obchodních modelů, protože často znamenají vyšší počáteční náklady a druhotné suroviny jsou obvykle dražší než původní materiály. V kombinaci s riziky inovací a nejistotou ohledně návratnosti investic a společně s obtížemi při rozšiřování a replikaci řešení na roztříštěném trhu to znamená, že neexistuje zřejmý obchodní argument pro oběhové hospodářství. Například rozdíly mezi regulačními rámci členských států EU, zejména pokud jde o kritéria pro stav, kdy odpad přestává být odpadem, ztěžují volný pohyb odpadů v rámci jednotného trhu. To brání rozvoji posílených dodavatelských řetězců a odrazuje od rozšiřování inovativních recyklačních zařízení. Míra zhodnocování průmyslového odpadu nebo vedlejších produktů (průmyslová symbióza) se v jednotlivých členských státech a průmyslových odvětvích liší, přičemž levné skládkování a nedostatečná předvídatelnost dodávek odpadu/vedlejších produktů představují překážky pro oběhové modely. Existuje také další prostor pro zlepšení opravitelnosti zboží, aby se prodloužila jeho životnost a omezila spotřeba zdrojů a energie spojená s výrobou nového zboží. Kromě toho existuje velký nevyužitý potenciál týkající se rozšíření využívání biologických materiálů, zejména stavebních materiálů na bázi dřeva a spotřebního zboží z domácích evropských lesů. Tím by se omezilo využívání omezených zdrojů a umožnilo by to, aby více budov a zboží sloužilo jako jímky uhlíku.
Akt o kritických surovinách a nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků zlepšují podmínky pro oběhové obchodní modely. Akt o kritických surovinách požaduje, aby recyklace v EU do roku 2030 pokryla 25 % roční spotřeby strategických surovin v EU, a zefektivňuje investice do zařízení pro recyklaci. Na úrovni výrobků navrhne ESPR zvláštní specializovaná kritéria oběhovosti pro konkrétní kategorie výrobků. To pomůže řešit roztříštěnost trhu vyplývající z rozdílných vnitrostátních pravidel pro udržitelnost výrobků. Surovinový informační systém 124 podporuje tvorbu dobře informovaných politik a obchodních rozhodnutí s využitím údajů o životním cyklu klíčových materiálů.
ODDÍL 4 – Zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí
14.1Obchodní a strategické závislosti
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Poslední hodnota pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 21: Obchod se zbytkem světa jako podíl na HDP |
Stupeň hospodářské integrace EU se zbytkem světa. |
14,8 % u zboží (v roce 2023) 17,4 % u zboží (v roce 2022) 7,4 % u služeb (v roce 2023) 7,8 % u služeb (v roce 2022) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 22: Vývoz zboží a služeb jako podíl na světovém dovozu |
Celosvětová váha hospodářství EU a jeho podíl na trhu. |
20,4 % u zboží (v roce 2023) 16,1 % u zboží (v roce 2022) 31,9 % u služeb (v roce 2023) 33,5 % u služeb (v roce 2022) |
Mezinárodní obchod má pro prosperitu EU klíčový význam. Poskytuje společnostem možnost rozšiřovat činnost na celosvětové úrovni, vytvářet pracovní místa a příjmy a podporovat efektivitu a inovace. Přispívá také k evropské hospodářské bezpečnosti tím, že zajišťuje a diverzifikuje dodavatelské řetězce, a to i za účelem dovozu kritických vstupů pro evropské společnosti. Otevřenost hospodářství EU a hospodářský význam obchodu se zbytkem světa se za posledních 30 let zdvojnásobily, přičemž obchod se zbožím mimo EU vzrostl z 8 % HDP v roce 1995 na 14,8 % v roce 2023 a obchod se službami mimo EU vzrostl z 3 % HDP v roce 1995 na 7,4 % v roce 2023 (klíčový ukazatel výkonnosti 21) 125 . Podíl obchodu na HDP v porovnání s rokem 2022 klesl, zejména u zboží. V souladu s trendy obchodu uvnitř EU popsanými v oddíle 1.1 se obchod mimo EU i nadále pohybuje nad úrovní roku 2021 a úrovní před pandemií, přičemž významná část nárůstu v roce 2022 souvisí s dopady cen (energií). To ilustruje obrázek 9.
EU čerpá svou ekonomickou a politickou sílu ze své pozice globální obchodní velmoci – je světovou jedničkou ve vývozu služeb a světovou dvojkou ve vývozu zboží. EU je v průběhu času dlouhodobě ekonomikou s největším objemem vývozu služeb, který neustále roste, přičemž v roce 2021 dosáhl nejvyššího podílu na dovozu služeb zbytku světa ve výši 36 % a v roce 2023 tento podíl poklesl na necelých 32 %. Vývoz zboží jako podíl na dovozu zbytku světa zaznamenal v posledním desetiletí inverzní trend, kdy hodnoty EU pomalu klesaly s výjimkou skokového zvýšení z 16 % v roce 2022 na 20 % v roce 2023 (viz obrázek 10, klíčový ukazatel výkonnosti 22) 126 .
|
Obrázek 9: Obchod EU se zbytkem světa jako podíl na HDP EU.
|
Obrázek 10: Vývoz zboží a služeb jako podíl na dovozu zbytku světa
|
|
|
Zdroje: Organizace OSN pro průmyslový rozvoj, databáze Competitive Industrial Performance (Konkurenceschopná výkonnost průmyslu); databáze Světové banky; Eurostat; odhady Evropské komise |
||
Tyto trendy se objevují jako součást širších změn v globálním obchodním prostředí. Ačkoli neexistují žádné důkazy o strukturální deglobalizaci, význam globálního obchodu v poměru k HDP se od roku 2013 v podstatě nezměnil. To se částečně přičítá různým otřesům, jako například pandemie COVID-19 a obchodní napětí mezi USA a Čínou. V posledních letech zavedly hospodářské subjekty na celém světě politiky na zlepšení své ekonomické bezpečnosti a odolnosti (viz příloha 2 o opatřeních vybraných globálních aktérů na podporu odolnosti), což vedlo ke globální změně konfigurace dodavatelských řetězců. Dodavatelské řetězce EU jsou dynamické sítě se značnou schopností se tomuto novému globálnímu prostředí přizpůsobit. Z nedávné analýzy vyplývá, že existují důkazy o pokračujícím přesouvání dovozu z EU od partnerů, kteří nejsou členy dohody 127 , do EU („relokalizace“), k sousedním partnerům, kteří jsou členy dohody („nearshoring“), a k partnerům, kteří nejsou sousedními zeměmi, ale jsou členy dohody („partnershoring“), a to s různou intenzitou 128 . To celkově vedlo k vyšší diverzifikaci dovozu do EU.
Obchodní dohody a strategická partnerství podporují přístup na zahraniční trhy a vytvářejí nové investiční příležitosti. To má zásadní význam jak s ohledem na omezení domácí výroby určitého zboží, tak s ohledem na potenciál podniků EU prorazit v zahraničí. Komise za posledních pět let odstranila 140 překážek vývozu z EU ve více než 40 zemích, čímž jen v roce 2023 uvolnila další 6,2 miliardy EUR pro vývoz z EU 129 .
Zároveň existují významná rizika vyplývající ze zvýšeného geopolitického napětí, nekalých obchodních praktik a strategických závislostí, kterým je otevřená ekonomika, jako je ekonomika EU, vystavena. Důkazy o zvýšeném čínském vývozu za velmi konkurenceschopné ceny, v mnoha případech podpořené státními subvencemi, by mohly způsobit vážné škody segmentům výroby v EU. Proto EU přijala cla na elektromobily z Číny 130 . Kromě toho EU zavedla nové nařízení o zahraničních dotacích a posílila rámec pro kontrolu přímých zahraničních investic ve strategických oblastech. Příloha 2 poskytuje přehled o opatřeních vybraných globálních aktérů na podporu odolnosti 131 .
Analýza vnější zranitelnosti ekonomiky EU ukazuje, že EU je vystavena zranitelnosti v oblasti vnějšího obchodu více než Čína, ale méně než USA. Index vnější zranitelnosti (EXVI) 132 u všech průmyslových výrobků dosahuje pro EU hodnoty 0,22, v případě Číny 0,13 a USA 0,28. Ve strategických dodavatelských řetězcích, jako jsou polovodiče, čisté nulové technologie a kritické suroviny, čelí EU největší zranitelnosti v oblasti surovin (0,28) ve srovnání s polovodiči (0,22) a technologiemi pro nulové čisté emise (0,18). V porovnání se svými hlavními obchodními partnery se EU jeví být ve všech třech konkrétních dodavatelských řetězcích vztahujících se k Číně zranitelnější vůči vnějším faktorům. Ve srovnání s USA je však EU zranitelnější pouze v dodavatelském řetězci polovodičů. V uplynulém desetiletí se zranitelnost EU v oblasti kritických surovin mírně snížila, avšak zranitelnost dodavatelských řetězců polovodičů a technologií pro nulové čisté emise zůstala na poměrně stabilní úrovni, jak je podrobně uvedeno v části II přílohy 1.
Firmy v EU hlásí potíže s přístupem k některým komoditám, přičemž 37 % společností uvádí jako hlavní překážku přístup k surovinám, jako je ocel, měď, fosilní paliva, lithium atd. 133 Mezi další významné překážky patří přístup k polovodičům a mikročipům (23 %) a k dalším součástkám, polotovarům a zařízením (27 %) 134 . Pro zlepšení přístupu k důležitým surovinám uzavřela EU 14 surovinových partnerství a další se připravují 135 . Prostřednictvím strategie Global Gateway 136 EU nadále posiluje obchodní vazby s centry růstu a zajišťuje dodavatelské řetězce v kritických oblastech.
Závěr
Tato zpráva ilustruje silné a slabé stránky hospodářství EU a jeho konkurenceschopnost. Vyplývá z ní, že začleňování do jednotného trhu sice pokračuje, ale zpomaluje se. Deficit v dosažení souladu se sice zlepšil, ale i nadále přetrvává přílišná roztříštěnost v oblasti zboží a služeb a administrativní zátěž je příliš vysoká. Evropě hrozí zaostávání v oblasti inovací. Soukromé a veřejné výdaje na výzkum a vývoj zůstávají nižší než u srovnatelných protějšků. Podniky se jen s obtížemi snaží rozšiřovat a úloha rizikového kapitálu zůstává i nadále mnohem menší než v konkurenčních ekonomikách. Míra zaměstnanosti se zvyšuje, ale stále chybí kvalifikovaná pracovní síla. Digitalizace postupuje, což vyplývá ze zavádění digitálních technologií, ale její tempo zatím není dostatečné. Obdobně postupuje také dekarbonizace průmyslu a energetických systémů a oběhovost, ale i zde by mělo dojít k urychlení. Vysoké ceny energií snižují konkurenceschopnost Evropy. Veřejným a soukromým investicím se ne vždy daří najít si cestu k nejslibnějším technologiím a odvětvím. Evropa těží z toho, že je vysoce otevřenou ekonomikou, je však třeba pečlivě sledovat strategické závislosti.
Rozhodné řešení nastíněných problémů a překážek má obrovský potenciál posílit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy a maximálně využít sílu a potenciál jednotného trhu EU. Je třeba řešit obtíže, s nimiž se potýkají společnosti při rozšiřování, inovacích a zvyšování produktivity. Vzhledem k tomu, že celá řada hnacích sil konkurenceschopnosti je vzájemně úzce propojena, bude podpora konkurenceschopnosti a prosperity Evropy vyžadovat soudržný a strategický přístup, zejména v náročném geopolitickém kontextu.
Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti poskytne informace pro politickou diskusi o konkurenceschopnosti a prosperitě a bude podkladem pro další politické kroky. Tato zpráva poskytuje společnou diagnostiku a poukazuje na politické priority pro průmyslové politiky, zejména pro připravovanou dohodu o čistém průmyslu, a pro jednotný trh, zejména pro připravovanou strategii pro jednotný trh. Kompas konkurenceschopnosti zároveň nastiňuje rámec nadcházejících politických opatření na posílení evropské konkurenceschopnosti a růstu. Kromě toho bude tato zpráva podkladem pro jednání Evropské rady, Rady pro konkurenceschopnost a Evropského parlamentu, jakož i pro jednání s členskými státy. Stejně tak může sloužit jako základ pro úzkou spolupráci a dialog se zúčastněnými stranami včetně podniků. Zpráva bude podkladem pro diskuse v rámci evropského semestru a diskuse týkající se nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti, jakož i Fondu pro konkurenceschopnost a příštího víceletého finančního rámce. Celkově tato zpráva umožňuje pečlivé sledování konkurenceschopnosti Evropy, takže různí evropští aktéři mohou každoročně sledovat pokrok a určovat politické priority.
Evropská komise, Surovinová diplomacie .
