V Bruselu dne 26.1.2024

SWD(2024) 16 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

SOUHRN ZPRÁVY O POSOUZENÍ DOPADŮ

Průvodní dokument k

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady,

kterou se mění směrnice 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství

{COM(2024) 33 final} - {SEC(2024) 38 final} - {SWD(2024) 15 final}


A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Říční informační služby (RIS) podporují řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě. Jejich cílem je přispět k: i) k bezpečnému a efektivnímu dopravnímu procesu a ii) k co největšímu využívání vnitrozemských vodních cest. Legislativní proces regulace RIS na úrovni EU byl zahájen v roce 2005 přijetím směrnice o RIS (směrnice 2005/44/ES). Směrnice stanoví rámec pro zavedení a používání harmonizovaných, interoperabilních a otevřených RIS s cílem zvýšit bezpečnost a efektivitu vnitrozemské vodní dopravy v EU a její šetrnost k životnímu prostředí. Zároveň bylo cílem směrnice usnadnit propojení vnitrozemské vodní dopravy s ostatními druhy dopravy (tj. multimodální dopravu). V rámci EU směrnice stanoví: i) obecné požadavky na způsob, jakým by členské státy měly zavést RIS; ii) oblasti, v nichž je třeba vypracovat normy, a iii) zásady, které je třeba dodržovat. Samotné technické pokyny a specifikace vypracovává Komise a jsou přijímány prostřednictvím sekundárních právních předpisů.

V návaznosti na hodnocení směrnice provedené v roce 2021 a konzultace se zúčastněnými stranami byl v posouzení dopadů identifikován problém v podobě pomalého a roztříštěného zavádění RIS, které negativně ovlivňuje konkurenceschopnost a bezpečnost tohoto odvětví a brzdí jeho přínos k cílům Zelené dohody pro Evropu.

Čeho by mělo být dosaženo?

Revize směrnice o RIS by měla poskytnout účinný rámec pro zavádění a využívání harmonizovaných RIS v EU se zaměřením na: i) umožnění zlepšení konkurenceschopnosti a bezpečnosti odvětví a ii) jeho přínos k cílům Zelené dohody pro Evropu. Za tímto účelem se iniciativa zaměřuje na řešení zjištěného problému. Iniciativa má tyto specifické cíle: i) zajistit lepší dostupnost údajů RIS, lepší přístup k RIS a používání harmonizovaných norem; ii) usnadnit začlenění vnitrozemské vodní dopravy do multimodálního řetězce; iii) zajistit větší rozšíření a interoperabilitu digitálních řešení a iv) řešit otázky týkající se ochrany údajů.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)?

Hodnocení z roku 2021 dospělo k závěru, že přínosů směrnice by nemohlo být dosaženo na vnitrostátní úrovni, a to především kvůli velké roztříštěnosti norem i prováděcích postupů. Hodnocení zdůraznilo, že roztříštěnost zavádění RIS vyžaduje vzhledem k přeshraniční povaze odvětví vnitrozemské vodní dopravy zásah na úrovni EU. Tato iniciativa přinese další přidanou hodnotu EU zlepšením efektivity RIS (z hlediska technických norem, procesů přijímání a lepší výměny informací) a lepším začleněním vnitrozemských vodních cest do multimodálních dodavatelských řetězců. Přestože je tento problém zeměpisně omezený a týká se pouze těch členských států, které mají propojené splavné vodní cesty, může být opatřeními přijatými na úrovni EU s větší pravděpodobností dosaženo toho, že řešení budou: i) jednotná pro všechny dotčené členské státy a ii) v souladu s příslušnými iniciativami v rámci Zelené dohody pro Evropu, Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a akčního plánu NAIADES III.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

K řešení identifikovaných problémů a jejich příčin byly navrženy a posouzeny tři možnosti politiky (MP-A, MP-B, MP-C). Všechny možnosti politiky obsahují různá opatření, která pomáhají dosáhnout cílů iniciativy, ačkoli každá možnost má jinou úroveň účinnosti a efektivity.

MP-A obsahuje dvě politická opatření, která jsou společná všem možnostem politiky: i) zajištění dostupnosti a kvality údajů v systému pro elektronickou správu dokumentů a záznamů (ERDMS) a ii) zřízení Evropského výboru pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu (CESNI) pro rozvoj technických specifikací pro RIS. Kromě toho MP-A vychází z pokynů ke zvýšení harmonizace provádění RIS a zavádí mechanismus pro vyřizování stížností na úrovni členských států. Pokud jde o propojení s jinými druhy dopravy, MP-A stanoví dobrovolné propojení s platformami pro elektronické informace o nákladní dopravě (eFTI). Kromě toho zajišťuje právní jasnost ohledně používání osobních údajů, je-li to požadováno.

MP-B jde v podpoře rozvoje RIS o něco dále – doplňuje totiž nové normy týkající se údajů pro plavbu a plánování plaveb a zřizuje platformu RIS pro výměnu údajů. Kromě toho: i) stanoví normy; ii) vyžaduje propojení mezi RIS a systémy používanými v jiných druzích dopravy (např. námořní); iii) závazně zavádí propojení s eFTI a iv) zavádí normy pro dobrovolnou výměnu informací s námořními přístavy. Sjednocuje také oblast působnosti s oblastí působnosti sítě TEN-T.

MP-C rozvíjí ustanovení MP-B a doplňuje další prvky. Za účelem podpory monitorování provádění zavádí rámec pro měření výkonnosti. Doplňuje řadu prvků, které vyžadují elektronické podávání zpráv o plánech plavby vnitrostátním dopravním orgánům a sdílení všech nezbytných přeshraničních údajů pro řízení provozu a dopravy členskými státy. Dále zavádí povinnou výměnu údajů s vnitrozemskými přístavy a zároveň zavádí šablony pro výměnu osobních údajů, vyžadují-li to vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy.

MP-B je upřednostňovanou možností politiky, a to vzhledem k tomu, že nastoluje nejlepší rovnováhu mezi cíli, kterých je třeba dosáhnout, a ze všech možností politiky má nejlepší poměr přínosů a nákladů. Zajišťuje určitou míru proporcionality zásahu a je plně v souladu se zásadou subsidiarity. Kromě toho nezpůsobuje zátěž pro soukromý sektor.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Zúčastněné strany široce podpořily zapojení výboru CESNI do vypracovávání a přijímání technických specifikací. Zúčastněné strany se rovněž shodly na tom, že důležitým základem pro další rozvoj platformy RIS je projekt RIS COMEX. Malý počet odborníků v oblasti RIS vyjádřil názor, že směrnice je již dostatečně široce pojatá a že by se měla spíše zaměřit na provádění a zavádění pokynů, což se odrazilo v přístupu v rámci MP-A. Rozdíly v názorech se objevily zejména u orgánů členských států a provozovatelů plavidel, pokud jde o pravděpodobné náklady a přínosy mechanismu pro vyřizování stížností (členské státy byly spíše proti) a elektronického podávání zpráv o plavbách (provozovatelé plavidel byli spíše proti). Určité diskuse vyvolalo propojení mezi RIS a eFTI, přičemž některé orgány členských států se domnívaly, že tato propojení musí být povinná, zatímco provozovatelé plavidel byli skeptičtější (i když někteří v tom spatřovali potenciální možnost pro mezipodnikové aplikace (B2B)). V neposlední řadě se objevily jasné obavy na straně provozovatelů plavidel (a zejména těch, kteří zastupují malé a střední podniky) ohledně používání osobních údajů (přestože se nezdálo, že by existovala jasná shoda na tom, co lze považovat za osobní údaje).

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Výsledkem upřednostňované možnosti politiky (MP-B) jsou celkové přínosy odhadované na 450,4 milionu EUR, vyjádřeno v současné hodnotě za celé období 2025–2050 ve srovnání se základním scénářem.

Provozovatelé plavidel by měli prospěch z úspor nákladů na přizpůsobení dosažených díky kvalitnějším informacím a omezenějšímu úsilí vynakládanému na shromažďování informací potřebných k plánování jejich cesty (72,1 milionu EUR, vyjádřeno v současné hodnotě za období 2025–2050 ve srovnání se základním scénářem). MP-B by rovněž přinesla provozovatelům plavidel úspory administrativních nákladů (ve výši 28,5 milionu EUR) tím, že by omezila nutnost opětovné registrace informací o nákladu a nutnost oznamovat informace o nákladu přístavům. Poskytovatelé softwarových služeb RIS by dosáhli úspor nákladů na přizpůsobení díky lepšímu přístupu ke kvalitnějším informacím, což by snížilo náklady na jejich softwarové aplikace (o 8,1 milionu EUR). Pro vnitrostátní orgány veřejné správy by MP-B znamenala úspory administrativních nákladů v důsledku elektronického zpracování informací o nákladu (namísto papírových zpráv o nákladu) a postupného zrušení vnitrostátních platforem, které by byly postupně nahrazeny platformou RIS COMEX.

Očekává se také, že MP-B povede k nepřímým přínosům pro společnost v podobě úspor externích nákladů, které se odhadují na 311 milionů EUR, vyjádřeno v současné hodnotě za celé období 2025–2050 ve srovnání se základním scénářem. Důvodem je větší využívání vnitrozemské vodní dopravy a odklon od silniční dopravy.

Při zohlednění nákladů se čisté přínosy upřednostňované možnosti politiky odhadují na 356,7 milionu EUR, vyjádřeno v současné hodnotě za celé období 2025–2050 ve srovnání se základním scénářem. MP-B má ze všech tří možností nejvyšší poměr přínosů a nákladů (4,8).

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Očekává se, že pro vnitrostátní orgány veřejné správy bude MP-B znamenat jednorázové náklady na přizpůsobení ve výši 18,3 milionu EUR na zřízení požadované digitální infrastruktury a administrativní náklady ve výši 75,3 milionu EUR na správu a údržbu požadovaných systémů a služeb, vyjádřeno v současné hodnotě za období 2025–2050 ve srovnání se základním scénářem.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Odvětví vnitrozemské vodní dopravy se vyznačuje velmi vysokým podílem malých a středních podniků – či dokonce mikropodniků – mezi provozovateli plavidel, kteří jsou často rodinnými podniky. Poskytovatelé softwarových služeb představují nikový trh, přičemž v této oblasti působí méně než 50 společností, z nichž většina zaměstnává méně než 250 lidí. Pro provozovatele plavidel by MP-B přinesla čisté úspory nákladů v celkové odhadované výši 100,6 milionu EUR, vyjádřeno v současné hodnotě za celé období 2025–2050 ve srovnání se základním scénářem, které by se projevily především jako: i) úspora času při plánování plaveb; ii) úspora času při plnění požadavků na podávání zpráv a iii) zlepšení efektivnosti plavby. Poskytovatelé softwarových služeb by měli prospěch z úspor nákladů v celkové výši 8,1 milionu EUR, a to vzhledem k omezenému úsilí vynakládanému na shromažďování základních informací. Vzhledem k velmi vysokému podílu malých a středních podniků mezi provozovateli plavidel a poskytovateli softwarových služeb se očekává, že většina těchto čistých úspor nákladů poplyne malým a středním podnikům, ačkoli dostupné údaje neumožňovaly odhadnout rozdělení těchto úspor nákladů mezi obě skupiny provozovatelů (tj. malé a střední podniky a ostatní).

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Celkové náklady vnitrostátních orgánů veřejné správy se odhadují na 93,6 milionu EUR, z čehož 18,3 milionu EUR by představovaly náklady na přizpůsobení a 75,3 milionu EUR administrativní náklady. MP-B by rovněž přinesla úspory administrativních nákladů ve výši 30,6 milionu EUR. Čisté náklady pro vnitrostátní orgány veřejné správy se tudíž odhadují na celkem 63 milionů EUR, vyjádřeno v současné hodnotě za celé období 2025–2050 ve srovnání se základním scénářem.

Očekávají se jiné významné dopady?

Tato iniciativa bude mít pozitivní dopad na uplatňování zásady „digitalizace jako standard“. MP-B zavádí platformu RIS pro výměnu informací RIS. Navíc povinným zavedením používání eFTI a zřízením lepšího propojení s přístavy a dalšími druhy dopravy zlepší MP-B interoperabilitu vnitrozemské vodní dopravy prostřednictvím digitálních řešení. Cílem revize není kopírovat stávající systémy a iniciativy, ale posílit vazby mezi stávajícími systémy a využít existující řešení. Jejím cílem rovněž není vytvořit jednotný digitální nástroj pro vnitrozemskou vodní dopravu, jelikož je součástí rodiny aplikací, jako jsou databáze pro posádky a informace o plavidle. 

Proporcionalita

Upřednostňovaná možnost politiky je považována za nejpřiměřenější možnost vzhledem k tomu, co je nezbytné k dosažení celkových cílů politiky.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Pět let po skončení lhůty pro provedení všech příslušných právních předpisů (včetně přijetí potřebných prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci a jejich vstupu v platnost) by Komise měla provést hodnocení s cílem ověřit, do jaké míry bylo cílů iniciativy dosaženo.