V Bruselu dne 16.12.2024

COM(2024) 589 final

2024/0326(NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

kterým se stanoví doporučení týkající se zjištěných společných oblastí ke zlepšení, které jsou výsledkem tematického schengenského hodnocení „Překlenutí nedostatků v jednotlivých státech: na cestě k účinnému systému EU pro navracení prostřednictvím společných řešení a inovativních postupů“, provedeného v roce 2024


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Proces navracení státních příslušníků třetích zemí bez oprávnění k pobytu v schengenském prostoru je složitý, citlivý a zahrnuje velký počet aktérů, orgánů a zúčastněných stran. V posledních letech bylo vynaloženo značné úsilí vybudovat dobře fungující systém EU pro navracení v souladu s cíli stanovenými v Paktu o migraci a azylu. 1 Provádění Strategie EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění 2 , Operační strategie pro účinnější navracení koordinátorky pro navracení a práce Sítě na vysoké úrovni pro navracení podpořily a posílily soudržnost úsilí členských států. Návratové systémy členských států EU se však stále vyznačují roztříštěným přístupem, který brání tomu, aby se potenciál EU pro účinnější navracení naplnil v plném rozsahu. Významná překážka v procesu navracení se týká koordinace a soudržnosti aktérů a postupů na vnitrostátní i evropské úrovni.

Evropská rada ve dnech 17. a 18. října zdůraznila význam komplexního přístupu k migraci, včetně provádění přijatých právních předpisů EU a uplatňování stávajících právních předpisů, s cílem co nejlépe řešit současné výzvy. Evropská rada také vyzvala k rozhodným opatřením na všech úrovních za účelem navýšení počtu návratů z Evropské unie a jejich usnadnění a urychlení, a to s využitím všech příslušných politik a nástrojů EU. Účinnější provádění stávajících právních předpisů týkajících se navracení a další práce na společném přístupu k navracení podporují rychlejší a efektivnější provádění paktu.

Předsedkyně von der Leyenová navíc v politických směrech na období 2024–2029 vyzvala k novému společnému přístupu k navracení. To zahrnuje vytvoření nového legislativního rámce, který urychlí a zjednoduší proces navracení a zároveň zajistí, aby navracení probíhalo důstojně. Zahrnuje to i digitalizaci správy případů a posun směrem ke vzájemnému uznávání rozhodnutí o navrácení v celé EU. Doporučení uvedená v tomto návrhu prováděcího rozhodnutí Rady podporují zvažování a přípravu nadcházejících návrhů nového legislativního rámce.

Nařízení Rady (EU) 2022/922 vytvořilo hodnotící a monitorovací mechanismus k ověření toho, jak členské státy uplatňují schengenské acquis 3 . V souladu s čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení může Komise provádět tematická hodnocení zejména za účelem hodnocení problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států a zemí přidružených k Schengenu (společně označovaných jako členské státy), které čelí podobným výzvám.

Roční program hodnocení na rok 2024 4 k ověření uplatňování schengenského acquis v souladu s nařízením Rady (EU) 2022/922 stanovil, že Komise a členské státy provedou v roce 2024 tematické hodnocení nazvané „Překlenutí nedostatků v jednotlivých státech: na cestě k účinnému systému EU pro navracení prostřednictvím společných řešení a inovativních postupů“. Toto hodnocení má dvojí cíl: na jedné straně určit hlavní společné překážky, které omezují schopnost orgánů provádět navracení státních příslušníků třetích zemí bez oprávnění k pobytu, a na druhé straně vycházet ze společných oblastí ke zlepšení, u nichž by společná řešení a postupy EU přinesly přidanou hodnotu.

V souladu s těmito cíli analyzovalo tematické hodnocení hlavní překážky a možná řešení ve vnitrostátních systémech navracení se zaměřením na klíčové fáze procesu navracení: 

·zahájení procesu navracení,

·zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí,

·vnitrostátní a evropská spolupráce mezi agenturami,

·dobrovolný návrat a výkon navracení.

Vzhledem k tomu, že účinné navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nemají právo pobývat v EU, vyžaduje odpovídající a proaktivní plánování, včetně rozvoje krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých kapacit, jakož i efektivní koordinaci, zvláštní pozornost byla v tematickém hodnocení věnována strategickým a horizontálním procesům. Ty souvisí s koordinací a soudržností aktérů a postupů na vnitrostátní i evropské úrovni, které jsou zásadními procesy pro řádné fungování schengenského prostoru. Účelem výsledků hodnocení je poskytnout společnou reakci na navracení, která podpoří další koordinaci a soudržnost při současném dodržování záruk základních práv s cílem maximalizovat potenciál stávajících nástrojů a evropského právního rámce.

Tematické hodnocení zohledňuje důležitou úlohu účinného systému navracení v rámci evropské integrované správy hranic, jak je definována v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži 5 . Po zprovoznění obnoveného Schengenského informačního systému 6 a nových funkcí podporujících řízení o navrácení se navíc tematické hodnocení zabývá účinným využíváním záznamů o navrácení a odepření vstupu vložených do Schengenského informačního systému, jakož i vnitrostátními kapacitami pro účinnou výměnu informací a spolupráci s dalšími členskými státy s cílem vykonávat rozhodnutí o navrácení a předcházet neoprávněnému druhotnému pohybu v rámci schengenského prostoru.

V souladu se specifickou povahou tematického hodnocení (tj. dlouhodobé zapojení během celého roku 2024, vyžadující specifické odborné znalosti v několika souvisejících oblastech) Komise v prosinci 2023 zřídila specializovaný hodnotící tým, složený z patnácti odborníků členských států, dvou odborníků Komise, jakož i pozorovatelů z Agentury Evropské unie pro základní práva a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Hodnotící tým vypracoval zvláštní dotazník, jež byl sdílen se všemi členskými státy, s cílem zjistit společné oblasti ke zlepšení a dobrá praktická řešení na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU v rámci výše uvedených klíčových fází navracení, což by mohlo přispět k dobrému fungování schengenského prostoru. Hodnotící tým se rovněž zabýval existujícími pravidelnými zprávami o schengenském hodnocení v oblasti navracení s cílem zjistit společné problémy nebo osvědčené postupy spadající do rámce tematického hodnocení. Hodnotící tým obdobně zvážil relevantní dotazníky Evropské migrační sítě. Kromě toho se uskutečnilo pět diskusí v pracovních skupinách mezi hodnotícím týmem a agenturou Frontex s cílem využít odbornou kvalifikaci a znalosti agentury k lepšímu pochopení toho, v čem mohou spočívat hlavní problémy a kde byly zaznamenány osvědčené postupy.

 

Na základě odpovědí na zvláštní dotazník, které hodnotící tým obdržel na konci června 2024, byly pro návštěvy v září až říjnu 2024 určeny Itálie, Nizozemsko a Norsko. Byly vybrány s ohledem na postupy, které kvůli své povaze nemohly být účinně posuzovány na dálku, jakož i s ohledem na potřebu vyhnout se dodatečné zátěži pro ty členské státy, které byly hodnoceny nedávno, a pro ty, které jsou či budou předmětem pravidelných hodnocení v letech 2024 a 2025, a zároveň zajistit vyvážený a reprezentativní přístup. Kromě toho se uskutečnily videokonference s Rakouskem a Dánskem o specifických tématech s cílem získat další informace a vysvětlení. 

V souladu s čl. 20 odst. 4 prvním pododstavcem nařízení Rady (EU) 2022/922 přijala Komise hodnotící zprávu 7 , v níž předkládá společné oblasti ke zlepšení a osvědčené postupy zjištěné během tematického hodnocení.

Na tomto základě obsahuje tento návrh doporučení k řešení společných oblastí ke zlepšení, přičemž tato doporučení by měla být čtena společně s osvědčenými postupy 8 uvedenými ve zprávě o tematickém hodnocení 9 .

V souladu se závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 17. a 18. října 2024 je zásadní, aby byla urychleně přijata veškerá nezbytná opatření k výkonu rozhodnutí o navrácení vydaných orgány členských států. Navrhovaná doporučení mají toto úsilí podpořit a poskytnout cenné poznatky pro nový společný přístup EU k navracení, včetně budoucího legislativního rámce EU, a zajistit soudržnost s úsilím v oblasti navracení na základě provádění Paktu o migraci a azylu. 

Do dvou měsíců od přijetí prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doporučení, bude každý členský stát vyzván, aby v souladu s článkem 24 a čl. 23 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2022/922 předložil Komisi akční plán pro přezkum jeho adekvátnosti a aby jej předložil i Radě. Tyto akční plány obsahují nápravná opatření k provedení všech doporučení, jejichž cílem je zavést účinné operační postupy pro účinnější navracení. Členské státy zejména vysvětlí, jak hodlají zavést zjištěné osvědčené postupy, které považují za relevantní, a objasní, proč nelze zbývající postupy zohlednit vzhledem k vnitrostátním právním a operačním zvláštnostem.

Členské státy by měly Komisi a Radě podávat zprávy o provádění svých akčních plánů. Snahou bude dosáhnout při podávání zpráv synergií se stávajícím akčním plánem týkajícím se navracení (bude-li ještě otevřený). Komise předloží obecný přehled o celkovém pokroku při provádění akčních plánů ve zprávě o stavu Schengenu v roce 2026, přičemž zajistí soudržnost s pokračujícím úsilím o další rozvoj společného přístupu EU k navracení, mimo jiné v rámci provádění Paktu o migraci a azylu. Komise bude kromě toho i nadále podporovat zavádění osvědčených postupů.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Doporučení slouží ke správnému a účinnému provádění stávajících ustanovení schengenského acquis.

Soulad s ostatními politikami Unie

Doporučení mají vazby na další klíčové politiky Unie týkající se dobře fungujícího schengenského prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, jako jsou vnější a vnitřní hranice, víza, migrace a azyl, jakož i vnitřní bezpečnost.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Ustanovení čl. 23 odst. 2 a článku 24 nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2022/922 vyžaduje, aby Komise předložila Radě návrh na přijetí doporučení na nápravná opatření, která mají členské státy přijmout s ohledem na zjištění obsažená v hodnotící zprávě. Ustanovení čl. 23 odst. 3 nařízení (EU) 2022/922 vyžaduje, aby hodnocené členské státy předložily Komisi a Radě akční plán k provedení všech doporučení. Článek 24 stanoví, že se na tematická hodnocení použijí ustanovení čl. 23 odst. 1, 2 a 3.

Pro posílení vzájemné důvěry mezi členskými státy a v zájmu lepší koordinace na úrovni Unie za účelem zajištění správného a účinného uplatňování všech schengenských pravidel členskými státy je nezbytné opatření na úrovni Unie.

Proporcionalita

V čl. 23 odst. 2 ve spojení s článkem 24 nařízení Rady (EU) 2022/922 se odráží zvláštní pravomoci Rady v oblasti vzájemného hodnocení provádění politik Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s čl. 20 odst. 1 čtvrtým pododstavcem nařízení 2022/922 byl návrh hodnotící zprávy předložen členským státům k připomínkám.

V souladu s čl. 20 odst. 4 prvním pododstavcem nařízení Rady (EU) 2022/922 přijala hodnotící zprávu Komise 10 , a to v souladu se stanoviskem schengenského výboru ze dne 29. listopadu 2024.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

Základní práva

Ochrana základních práv při uplatňování schengenského acquis byla v průběhu hodnocení zohledněna.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nevztahuje se na tento návrh.

5.OSTATNÍ PRVKY

Nevztahuje se na tento návrh.

2024/0326 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

kterým se stanoví doporučení týkající se zjištěných společných oblastí ke zlepšení, které jsou výsledkem tematického schengenského hodnocení „Překlenutí nedostatků v jednotlivých státech: na cestě k účinnému systému EU pro navracení prostřednictvím společných řešení a inovativních postupů“, provedeného v roce 2024

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 11 , a zejména na čl. 23 odst. 2 a článek 24 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. října 2024 vyzvala k rozhodným opatřením na všech úrovních za účelem navýšení počtu návratů z Evropské unie a jejich usnadnění a urychlení, a to s využitím všech příslušných politik a nástrojů EU.

(2)V roce 2024 provedl hodnotící tým složený z odborníků z členských států, Komise, jakož i pozorovatelů z Agentury Evropské unie pro základní práva a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) tematické hodnocení postupů a kapacit členských států pro zajištění účinného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nemají právo pobývat na území členských států uplatňujících schengenské acquis. Cílem tematického hodnocení bylo určit hlavní společné překážky, které omezují schopnost vnitrostátních orgánů provádět účinné navracení, a určit společná řešení a postupy Unie, které by společnému systému EU pro navracení přinesly přidanou hodnotu. Cílem tematického hodnocení bylo rovněž posílit kapacitu členských států při plnění jejich právních povinností navracet státní příslušníky třetích zemí bez oprávnění k pobytu a přispět k jednotnému, harmonizovanému a účinnému provádění schengenského acquis s přihlédnutím k tomu, že navracení je klíčové pro zajištění účinného a důvěryhodného řízení migrace, včetně omezení druhotného pohybu, jakož i pro udržitelné řešení některých klíčových hrozeb pro vnitřní bezpečnost schengenského prostoru.

(3)Vzhledem k tomu, že proces navracení úzce souvisí s celkovým prováděním schengenského acquis, což vede ke složitému procesu, do něhož je zapojen velký počet aktérů, orgánů a zúčastněných stran, se tematické hodnocení zaměřilo na tři různá témata politiky: navracení, ochrana vnějších hranic a správa informačních systémů. Hlavním cílem tohoto přístupu bylo posoudit, zda členské státy přijímají veškerá nezbytná opatření k výkonu rozhodnutí o navrácení a zároveň zajišťují dodržování základních práv dotčených státních příslušníků třetích zemí, a určit možná opatření ke zlepšení v těchto oblastech.

(4)V návaznosti na tematické hodnocení přijala Komise zprávu 12 obsahující posouzení společných oblastí ke zlepšení a uvádějící osvědčené postupy zjištěné během tematického hodnocení 13 .

(5)V tomto tematickém hodnocení byly hodnoceny všechny státy uplatňující schengenské acquis v plném rozsahu v souladu s metodikou stanovenou v příručce pro schengenské hodnocení obsažené v doporučení Komise C(2023) 6790 14 .

(6)Práci hodnotícího týmu koordinovali hlavní odborníci z Komise a členských států (Švédska). Hodnotící tým se dále skládal z druhého odborníka z Komise a národních odborníků z Belgie, Česka, Dánska, Estonska, Finska, Itálie, Lichtenštejnska, Litvy, Lotyšska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovinska, Španělska a Švýcarska. Práci hodnotícího týmu podporovali pozorovatelé určení agenturou Frontex a Agenturou Evropské unie pro základní práva.

(7)Hodnotící tým vypracoval zvláštní dotazník a analyzoval výsledky předchozích zpráv o schengenském hodnocení s cílem určit společné problémy a osvědčené postupy relevantní pro tematické hodnocení.

(8)Doporučení uvedená v tomto rozhodnutí a osvědčené postupy shromážděné a popsané ve zprávě byly strukturovány kolem tří základních prvků: 1) dobře fungující schengenský systém vyžaduje účinné navracení, 2) zajištění účinnosti v klíčových fázích procesu navracení mezi vnitrostátními orgány a 3) maximalizace vnitrostátní účinnosti prostřednictvím posílené evropské spolupráce. Tyto základní prvky vyžadují účinné horizontální plánování, včetně odpovídajících kapacit, zjednodušených postupů a účinné koordinace na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, a to i prostřednictvím využívání technologie.

(9)Tematické hodnocení zdůrazňuje význam navracení jako klíčové součásti vnitrostátních strategií pro evropskou integrovanou správu hranic. Účinná meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni je klíčovým předpokladem dobře fungujícího vnitrostátního systému navracení, a tudíž i společného evropského systému. Dosažení takového systému vyžaduje posílenou výměnu informací pro účelnější a účinnější rozhodování prostřednictvím co nejlepšího využívání informací dostupných orgánům na vnitrostátní úrovni a v rámci rozsáhlých informačních systémů Unie, zejména Schengenského informačního systému.

(10)Zajištění rychlého zahájení procesu navracení v návaznosti na postupy spojené s ukončením oprávněného pobytu je klíčové pro splnění povinnosti neprodleně vydávat rozhodnutí o navrácení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Zároveň musí být zavedeny všechny příslušné záruky základních práv, aby se zajistilo, že státní příslušníci třetích zemí jsou podrobováni individuálnímu posouzení, které zohledňuje jejich situaci a potřeby, jakož i přístup k účinné právní ochraně. Schengenské acquis v oblasti navracení poskytuje členským státům prostor pro zavedení účinných operativních postupů a způsobů, které respektují základní práva. 

(11)Zjištění totožnosti neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí je nezbytným krokem pro účinné provádění řízení o navrácení, a to i prostřednictvím účinného využití všech dostupných informací na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(12)Účinný systém navracení vyžaduje možnost důstojného a udržitelného návratu na dobrovolném základě, který je upřednostňován před nuceným návratem. Klíčovými nástroji na podporu dobrovolného návratu jsou využívání poradenství v oblasti navracení a dostupné pomoci při opětovném začlenění. Aby byl systém dobrovolného návratu spolehlivý a aby se zabránilo skrývání se a druhotnému pohybu, je také nezbytné účinné monitorování státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo nařízeno opustit území, aby bylo zajištěno, že tito státní příslušníci splní své povinnosti týkající se návratu. To usnadňují funkce Schengenského informačního systému, které by měly být doplněny účinnými opatřeními na vnitrostátní úrovni, aby bylo dosaženo požadovaného účinku.

(13)Aby se zabránilo možným bezpečnostním dopadům, je nezbytné mít účinné postupy a mechanismy spolupráce mezi orgány na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, aby bylo možné co nejdříve zjistit totožnost státních příslušníků třetích zemí bez oprávnění k pobytu, kteří představují bezpečnostní hrozbu, a upřednostnit jejich návrat. Ze stejného důvodu je nezbytná účinná spolupráce mezi příslušnými orgány při navracení státních příslušníků třetích zemí bez oprávnění k pobytu, kteří si odpykávají trest odnětí svobody.

(14)Modernizovaný Schengenský informační systém, který zahrnuje záznamy o navrácení, posiluje řízení o navrácení, je-li účinně využíván, mimo jiné prostřednictvím sdílení biometrických údajů a hlášení pozitivních nálezů, jakož i výměny doplňujících informací mezi členskými státy.

(15)Účinné provádění schengenského acquis a stávajících evropských nástrojů je cenným zdrojem pro další zvyšování účinnosti navracení. Členské státy uplatňující schengenské acquis by však měly používat další opatření a zlepšené postupy, aby se maximalizoval jejich dopad.

(16)Ve zprávě jsou určeny společné oblasti ke zlepšení, v nichž měly členské státy problémy při přípravě nebo provádění postupů pro navracení státních příslušníků třetích zemí bez oprávnění k pobytu a jež jsou základem pro doporučení stanovená v tomto rozhodnutí. Zpráva obsahuje i řadu osvědčených postupů na podporu členských států při řešení stávajících problémů.

(17)Podle čl. 23 odst. 3 nařízení (EU) 2022/922 mají členské státy předložit Komisi a Radě akční plán pro provedení doporučení. Měly by tak učinit do dvou měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Akční plán by měl stanovit vhodná nápravná opatření k řešení oblastí ke zlepšení. Na základě širokého spektra osvědčených postupů shromážděných a popsaných ve zprávě by členské státy měly zvážit jejich přidanou hodnotu pro účinnější systém Unie pro navracení a proveditelnost jejich zavedení, ve vhodných případech po konzultaci s členskými státy, které je již zavedly. Členské státy se vyzývají, aby v jednotlivých akčních plánech určily osvědčené postupy, které hodlají zavést, a vysvětlily, proč ostatní osvědčené postupy nelze zohlednit vzhledem k vnitrostátním právním a operačním zvláštnostem.

(18)Podle čl. 23 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) 2022/922 má Komise po konzultaci s hodnotícím týmem přezkoumat adekvátnost akčních plánů do jednoho měsíce od jejich předložení. Podle čl. 23 odst. 3 třetího a čtvrtého pododstavce uvedeného nařízení podává hodnocený členský stát Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu každých šest měsíců od data oznámení o obdržení přezkumu akčního plánu až do doby, dokud není akční plán podle názoru Komise v plném rozsahu proveden,

DOPORUČUJE,

aby Rakouská republika, Belgické království, Bulharská republika, Chorvatská republika, Česká republika, Dánské království, Finská republika, Spolková republika Německo, Estonská republika, Řecká republika, Islandská republika, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Lichtenštejnské knížectví, Republika Malta, Nizozemské království, Norské království, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Švédské království a Švýcarská konfederace

I.DOBŘE FUNGUJÍCÍ SCHENGENSKÝ SYSTÉM VYŽADUJE ÚČINNÉ NAVRACENÍ

Navracení jako klíčová součást správy Schengenu

1.zajistily účinné provádění navracení jako nedílnou součást příslušných složek vnitrostátních strategií pro evropskou integrovanou správu hranic a podporovaly účinnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami, jak je stanoveno v článku 3 a čl. 8 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 15 ;

2.vypracovaly a pravidelně aktualizovaly programy rozvoje kapacit a pohotovostní plány pro navracení na základě výsledku analýzy rizik, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3 a 4 a čl. 29 odst. 7 nařízení (EU) 2019/1896;

II.ZAJIŠTĚNÍ ÚČINNOSTI V KLÍČOVÝCH FÁZÍCH PROCESU NAVRACENÍ MEZI VNITROSTÁTNÍMI ORGÁNY

Účinné zahájení a správa řízení o navrácení

3.zajistily, aby rozhodnutí o navrácení bylo neprodleně vydáno každému státnímu příslušníkovi třetí země, který neoprávněně pobývá na území členského státu, v souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES 16 a s přihlédnutím k možnostem stanoveným v čl. 6 odst. 6 uvedené směrnice;

4.posoudily vnitrostátní odvolací systém pro rozhodnutí o navrácení (zejména pokud jde o počet instancí, lhůty pro odvolání, podmínky pro přiznání automatického odkladného účinku, lhůty pro soudní přezkum) a přijaly opatření, která povedou k rychlým odvolacím řízením přispívajícím k celkové účinnosti navracení v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/115/ES, a zároveň zajistily plné dodržování základních práv dotčených osob v souladu s článkem 13 uvedené směrnice;

5.zajistily účinný a přiměřený výkon rozhodnutí o navrácení v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/115/ES tím, že přijmou opatření k urychlenému vyřízení následných žádostí o mezinárodní ochranu, které neobsahují nové skutečnosti nebo okolnosti a které jsou podány výhradně za účelem odkladu nebo ztížení vyhoštění;

Digitální systém řízení případů navracení k zajištění koordinace mezi orgány (včetně rozsáhlých informačních systémů)

6.vyvinuly a dále zlepšovaly vnitrostátní systém řízení případů navracení s ohledem na referenční vzor pro vnitrostátní systémy řízení případů navracení (RECAMAS) vytvořený agenturou Frontex, a to s přihlédnutím k vývoji digitálních řešení pro migrační a azylová řízení na úrovni EU a s plným využitím dostupné podpory agentury podle čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2019/1896;

Postup zjišťování totožnosti, mimo jiné s využitím rozsáhlých informačních systémů podporujících uplatňování schengenského acquis

7.maximalizovaly využívání všech dostupných nástrojů (jako jsou vnitrostátní databáze a databáze EU, podpora sítě styčných úředníků) a pobídek (jako jsou poskytování přizpůsobené pomoci při dobrovolném návratu a opětovném začlenění, odborná příprava) s cílem usnadnit zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje navrácení, s ohledem na výkon rozhodnutí o navrácení v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/115/ES;

Důvěryhodné systémy navracení: soudržnost mezi dobrovolnými a nucenými návraty

8.využívaly všechny dostupné nástroje na podporu možností důstojného navracení státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje navrácení, s cílem plně uplatnit upřednostňování dobrovolného návratu v souladu s čl. 7 odst. 1 a 10. bodem odůvodnění směrnice 2008/115/ES, a to poskytováním systematického poradenství při navracení a rozšířené pomoci při navracení, včetně pomoci poskytované v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/1896;

9.zavedly v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/115/ES vhodné mechanismy pro sledování plnění povinnosti návratu za účelem výkonu rozhodnutí o navrácení, pokud nebyla poskytnuta lhůta k dobrovolnému opuštění území nebo pokud povinnost návratu nebyla splněna v poskytnuté lhůtě k dobrovolnému opuštění území;

10.zajistily, aby byl výstup státního příslušníka třetí země, na něhož se vztahuje navrácení, systematicky a rychle registrován v Schengenském informačním systému, a v příslušných případech vkládaly záznamy o odepření vstupu, a to účinným prováděním výstupních kontrol na vnějších hranicích v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. g) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 17 a zajištěním sdílení doplňujících informací prostřednictvím SIRENE v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 18

Přednostní navracení pachatelů trestné činnosti a osob, které představují bezpečnostní hrozbu

11.přijaly veškerá nezbytná opatření k co nejrychlejšímu navrácení státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí o navrácení neposkytující lhůtu k dobrovolnému opuštění území, jakož i státních příslušníků třetích zemí, kteří si odpykávají trest odnětí svobody, aniž je dotčeno vnitrostátní trestní právo, v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/115/ES;

12.systematicky začleňovaly do záznamů o navrácení obsažených v Schengenském informačním systému informace o hrozbě, kterou představuje neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo národní bezpečnost v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. o) nařízení (EU) 2018/1860, jakmile je tato hrozba zjištěna;

13.zajistily plné využití možností stanovených v čl. 7 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 směrnice 2008/115/ES, pokud jde o poskytnutí lhůty k dobrovolnému opuštění území a délku zákazu vstupu v případech týkajících se neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří představují riziko pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo národní bezpečnost;

III.MAXIMALIZACE ÚČINNOSTI NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI PROSTŘEDNICTVÍM POSÍLENÉ EVROPSKÉ SPOLUPRÁCE

Zlepšení výměny informací za účelem účelnějšího a účinnějšího rozhodování

14.zajistily, aby příslušné vnitrostátní orgány zapojené do posuzování podmínek a přijímání rozhodnutí týkajících se vstupu, pobytu a navracení státních příslušníků třetích zemí, jakož i orgány provádějící kontroly státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně vstoupí na území členských států nebo na něm neoprávněně pobývají, měly plný přístup k údajům v Schengenském informačním systému a právo v těchto údajích vyhledávat v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1860, článkem 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 19 a článkem 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 20 ;

15.zajistily, aby byly zavedeny rychlé vnitrostátní postupy pro výměnu informací mezi příslušnými orgány tak, aby byly záznamy o navrácení vkládány do Schengenského informačního systému bezodkladně po vydání rozhodnutí o navrácení v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1860;

16.zajistily, aby s cílem zlepšit zjišťování totožnosti byly do záznamů o navrácení obsažených v Schengenském informačním systému zahrnuty dostupné biometrické údaje uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. u) a v) nařízení (EU) 2018/1860;

Operativní podpora prostřednictvím agentury Frontex

17.plně využívaly operativní podporu dostupnou prostřednictvím agentury Frontex podle článků 48 a 50 nařízení (EU) 2019/1896 s cílem zvýšit účinnost návratových činností; upravily za tímto účelem vnitrostátní systémy a procesy, aby byly odstraněny překážky;

18.využívaly operativní podporu dostupnou prostřednictvím agentury Frontex k vysílání návratových jednotek podle článku 52 nařízení (EU) 2019/1896 při současném zajištění plné operativní integrace v souladu s články 54 a 82 nařízení (EU) 2019/1896 s cílem reagovat na nedostatek lidských zdrojů, který brání účinnému a rychlému výkonu navracení, zejména v případech, kdy se proces navracení vztahuje na velký počet státních příslušníků třetích zemí zároveň.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    COM(2020) 609 final, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém paktu o migraci a azylu.
(2)    COM(2021) 120 final, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění.
(3)    Nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 (Úř. věst. L 160, 15.6.2022, s. 1).
(4)    Prováděcí rozhodnutí Komise C(2023) 5300 ze dne 18. prosince 2023, kterým se stanoví roční program hodnocení pro rok 2024 v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis.
(5)    Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
(7)    C(2024) 8200.
(8)    V 21. bodě odůvodnění nařízení Rady (EU) 2022/922 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis jsou osvědčené postupy definovány jako „nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi“.
(9)    Jde o postupy, které hodnotící tým považuje za postupy zlepšující účinnost systému EU    pro navracení. U nich nebyla provedena kontrola souladu s právem EU, protože za zajištění dodržování platných pravidel jsou i nadále plně odpovědné členské státy.
(10)    C(2024) 8200.
(11)    Úř. věst. L 160, 15.6.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/922/oj.
(12)    C(2024) 8200.
(13)    Jde o postupy, které hodnotící tým považuje za postupy zlepšující účinnost systému EU pro navracení. U nich nebyla provedena kontrola souladu s právem EU, protože za zajištění dodržování platných pravidel jsou i nadále plně odpovědné členské státy uplatňující schengenské acquis.
(14)    Doporučení Komise C(2023) 6790 ze dne 16. října 2023 o vypracování příručky pro schengenské hodnocení, která se má používat při provádění schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu.
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj).
(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/115/oj).
(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/399/oj).
(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1860/oj).
(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1861/oj ).
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1862/oj).