EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 10.12.2024
COM(2024) 577 final
2024/0319(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, pokud jde o posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Postupně zaváděné reformy vedly k tomu, že se nyní společná zemědělská politika (SZP) více přiklání k podpoře příjmů a tržní orientaci s volnou tvorbou cen zemědělských produktů. Tyto reformy především reagovaly na vnitřní problémy, přebytky a krize. Většina úkolů odvětví zemědělství však vyplývá z faktorů, které se nacházejí vně zemědělství a vyžadují politickou reakci širšího politického záběru.
SZP již stanoví některá opatření, jejichž cílem je posílit postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Očekává se však, že tlak na příjmy zemědělství bude pokračovat, neboť zemědělci čelí rostoucím rizikům, zvyšujícím se cenám vstupů a přísnějším požadavkům na produkci.
Pandemie COVID-19 a pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině vedly k bezprecedentnímu nárůstu cen zemědělských vstupů spojených se spotřebou energie a vleklému období vysoké inflace, což ovlivnilo náklady zemědělců a ceny potravin. Současně zemědělci pokračují v úsilí o větší udržitelnost své produkce v souladu s normami EU.
Mnozí spotřebitelé, kteří se potýkají se zvýšenými životními náklady, navíc svou spotřebu přesměrovali na levnější potraviny. To dále narušilo rozdělení přidané hodnoty v potravinovém řetězci, vyvolalo nestabilitu v rozdělování zisků a nákladů mezi účastníky řetězce, podnítilo protesty a zvýšilo nedůvěru.
Dne 15. března 2024 Komise předložila diskusní dokument, v němž oznámila soubor opatření, jejichž cílem je posílit postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Součástí souboru opatření, která Komise oznámila, je cílená změna nařízení (EU) č. 1308/2013 a souvisejících nařízení v rámci SZP.
Rada pro zemědělství a rybolov dne 26. března 2024 podpořila opatření oznámená v diskusním dokumentu.
Politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029 zdůrazňují potřebu spravedlivých a dostatečných příjmů zemědělců a nutnost napravit stávající nerovnováhu, posílit postavení zemědělců a dále je chránit před nekalými obchodními praktikami.
Kromě toho strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU, který oznámila předsedkyně Evropské komise ve svém projevu o stavu Unie dne 13. září 2023 a který byl zahájen v lednu 2024, přičemž se na něm se podílelo 29 hlavních zúčastněných stran z evropských zemědělsko-potravinářských odvětví, občanské společnosti, venkovských komunit a akademické obce, ve své závěrečné zprávě 1 vyzval k úpravám postavení zemědělců v hodnotovém řetězci. Hlavní politické zásady zprávy o strategickém dialogu jasně poukazují na to, že tržní podmínky musí zemědělcům a dalším účastníkům potravinového řetězce poskytovat slušné příjmy a že mocenské vztahy v potravinovém řetězci musí být vyvážené. První kapitola doporučení obsažených ve strategickém dialogu se zabývá spravedlivým a konkurenceschopným potravinovým hodnotovým řetězcem prostřednictvím posílení postavení zemědělců v potravinovém hodnotovém řetězci. Doporučení se týkají zejména smluv, přičemž vyzývají k tomu, aby se údaje o produkčních nákladech a cenách považovaly za důležité prvky smluvních jednání, a možnosti zahájit jednání v případě mimořádného zvýšení nákladů. Zmiňují také význam mediačních mechanismů. Pokud jde o spolupráci, vyzývají k posílení organizací producentů a sdružení organizací producentů, jakož i ke zjednodušení procesu jejich uznávání a cílené podpoře v jejich prospěch. Strategický dialog uznává, že hospodářský, environmentální a sociální rozměr udržitelnosti jsou pro evropské společnosti obecně, a pro zemědělsko-potravinářské systémy zejména, stejně důležité a že SZP by měla podporovat pozitivní environmentální a sociální dopady a diverzifikaci udržitelného obchodního modelu, včetně například krátkých dodavatelských řetězců.
V souladu s doporučeními obsaženými ve zprávě o strategickém dialogu je proto vhodné přijmout opatření k posílení smluvního postavení zemědělců a obnovení důvěry účastníků potravinového řetězce.
•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky
Článek 39 SFEU stanovuje cíle SZP:
·zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly,
·zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství,
·stabilizovat trhy,
·zajistit plynulé zásobování,
·zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.
Tento návrh je v souladu s těmito cíli a s obecnou filozofií platných nařízení v rámci SZP (nařízení o společné organizaci trhů 2 , nařízení o strategickém plánu SZP 3 a nařízení o financování, řízení a monitorování SZP 4 ).
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tímto návrhem se mění omezený počet ustanovení platných nařízení v rámci SZP, aniž by se změnila jejich podstata. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení jsou v souladu s ostatními politikami Unie, je návrh rovněž v souladu s těmito politikami.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právním základem tohoto návrhu je čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a to vzhledem k tomu, že: i) návrh pozměňuje nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení (EU) 2021/2115 a nařízení (EU) 2021/2116, která všechna vycházejí z čl. 43 odst. 2 SFEU, a ii) nařízení (EU) č. 1308/2013 se rovněž zakládá na čl. 42 prvním pododstavci SFEU a tento návrh rovněž obsahuje ustanovení, která upravují (ne)uplatňování pravidel hospodářské soutěže.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Tento návrh mění stávající nařízení přijatá na úrovni EU, která jsou použitelná ve všech členských státech.
Cílem změn je posílit postavení zemědělců v zemědělsko-potravinářském dodavatelském řetězci: i) zjednodušením pravidel pro uznávání organizací producentů; ii) posílením pravidel pro uzavírání smluv; iii) stanovením pravidel pro používání meziodvětvových nepovinných pojmů „spravedlivé“, „rovné“ a ekvivalentních výrazů, jakož i pojmu „krátké dodavatelské řetězce“; iv) zavedením možnosti poskytnout členským státům finanční podporu Unie na opatření přijatá hospodářskými subjekty v obdobích závažné nerovnováhy na trhu a v) zlepšením stupně organizovanosti zemědělského odvětví v členských státech prostřednictvím podpory organizací producentů provádějících operační programy a lepšího využívání odvětvových intervencí v ostatních odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115.
Změny zachovávají rovné podmínky pro producenty a stupeň harmonizace, kterého již bylo dosaženo stávajícími nařízeními. Proto se má za to, že je členské státy nemohou provádět samy.
•Proporcionalita
Návrhem se mění platná nařízení pouze v rozsahu, který je nezbytně nutný k dosažení výše uvedených cílů, a zároveň zajišťuje, aby změny zůstaly cílené a poskytovaly přiměřenou flexibilitu.
Navrhované změny mění pouze konkrétní aspekty omezeného počtu ustanovení stávajících nařízení. Zlepšují a dále posilují stávající ustanovení týkající se smluv mezi zemědělci a jejich organizacemi a ostatními účastníky řetězce, posilují vyjednávací sílu organizací producentů a jejich sdružení, snižují administrativní zátěž při jejich uznávání a vytvářejí podnětný rámec pro dobrovolné systémy a dohody mající za cíl lepší odměňování zemědělců a iniciativy v oblasti sociální udržitelnosti.
•Volba nástroje
Vzhledem k tomu, že tento návrh mění stávající nařízení Evropského parlamentu a Rady, musí být změny provedeny také nařízením Evropského parlamentu a Rady.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Návrh cílených změn nařízení o společné organizaci trhů a dalších nařízení souvisejících se SZP je jedním z opatření oznámených v diskusním dokumentu Komise ze dne 15. března 2024. Vzhledem k nutnosti urychleně reagovat na palčivé problémy, kterým odvětví zemědělství v současné době čelí, a nutnosti naléhavě jednat v reakci na protesty zemědělců nebylo provedeno žádné hodnocení ex post / kontrola účelnosti platných právních předpisů.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Vzhledem k nutnosti naléhavě jednat v reakci na palčivé problémy evropského odvětví zemědělství nebyla uskutečněna žádná výzva k předložení faktických podkladů ani veřejná konzultace. Příslušné zúčastněné strany však byly konzultovány na cílených schůzkách (viz „Sběr a využití výsledků odborných konzultací“).
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Ačkoli vzhledem k nutnosti naléhavě jednat nebyla uskutečněna žádná výzva k předložení faktických podkladů ani veřejná konzultace, Komise navrhovaná opatření několikrát předložila Radě, rozšířené skupině pro občanský dialog s příslušnými zúčastněnými stranami, orgánům Evropské sítě pro hospodářskou soutěž a na dvoustranných schůzkách za účasti všech příslušných sdružení se sídlem v EU v rámci zemědělsko-potravinářského dodavatelského řetězce, včetně spotřebitelů.
•Posouzení dopadů
Vzhledem k nutnosti naléhavě jednat v reakci na palčivé problémy, kterým odvětví zemědělství v současné době čelí, nebylo možné provést posouzení dopadů.
Navrhovaná opatření však byla vypracována na základě příspěvků získaných od zúčastněných stran, zejména zasedání rozšířené skupiny pro občanský dialog, orgánů Evropské sítě pro hospodářskou soutěž a z dvoustranných setkání, kterých se zúčastnila všechna příslušná sdružení se sídlem v EU v rámci zemědělsko-potravinářského dodavatelského řetězce, včetně spotřebitelů, jakož i od předsedy Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova.
Jsou rovněž v souladu s příslušnými doporučeními strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU, který proběhl v září 2024.
Dopad návrhu bude záviset na tom, zda zemědělci a kupující zemědělských produktů přijmou některá dobrovolná opatření, a také na rozhodnutích členských států, zda využijí stanovené možnosti a odchylky.
Do tří měsíců po přijetí návrhu bude vypracován pracovní dokument útvarů Komise. Ten jasně popíše řešené otázky, navrhované cílené změny a jejich pravděpodobný dopad, jakož i shrnutí zpětné vazby obdržené od zúčastněných stran.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Tento návrh je jedním z opatření, která Komise oznámila v diskusním dokumentu ze dne 15. března 2024 jako součást balíčku zjednodušujících opatření. Vyčíslení snížené administrativní zátěže bude v rámci možností poskytnuto v pracovním dokumentu útvarů Komise.
•Základní práva
Tento návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tento návrh nemá žádný vyčíslitelný dopad na rozpočet.
Opatření 12 až 17 (uvedená v bodě 5 Ostatní prvky – Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu) sice mohou urychlit provádění operačních programů ze strany organizací producentů a následně zvýšit výdaje, veškeré související výdaje však budou i nadále součástí dílčího stropu EZZF.
Pokud jde o zemědělskou rezervu financovanou z EZZF, návrh nepředpokládá žádné změny její celkové výše. Použití rezervy na financování opatření přijatých podle článku 222 nařízení o společné organizaci trhů může mít důsledky pro možné přidělení částek na jiná mimořádná opatření v daném roce, které však v této fázi nelze vyčíslit.
Finanční podpora Unie organizacím producentů ovoce a zeleniny schválená členskými státy na provádění operačních programů bude omezena na určitý procentní podíl (od 4,1 % do 5,5 % v závislosti na typu příjemců a sledovaných cílech) hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.
Návrh obsahuje ustanovení, která členským státům poskytují určitou míru flexibility, pokud jde o finanční příděly na typy intervencí ve formě přímých plateb a na typy intervencí v „jiných“ odvětvích. Finanční prostředky poskytnuté na finanční podporu Unie organizacím producentů působícím v „jiných“ odvětvích budou omezeny na částky převedené (v mezích příslušného právního ustanovení) z přímých plateb, o nichž rozhodly členské státy a které schválila Komise. Pokud se členské státy rozhodnou tuto flexibilitu využít, bude to mít dopad pouze na příděly přímých plateb a „jiná“ odvětví a změna zůstane v rámci EZZF. Dopad nelze v této fázi vyčíslit.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Tímto návrhem se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116. Plán provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv proto zůstávají stejné jako v současném rámci.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nepoužije se (právní text je nařízení).
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Zaprvé by měly být stanoveny minimální požadavky na používání pojmů popisujících obchodní metody, které zajistí spravedlivé přidělení přidané hodnoty zemědělcům. Cílem je zvýšit transparentnost a spolehlivost používání těchto pojmů, aby se zajistilo spravedlivé přidělování přidané hodnoty v potravinovém řetězci, zabránilo zneužívání těchto pojmů a aby spotřebitelé měli spolehlivé informace o spravedlivém přidělení přidané hodnoty zemědělcům a krátkým dodavatelským řetězcům.
Za druhé, každá dodávka zemědělských produktů by měla být podložena písemnou smlouvou, s výhradou určitých výjimek a aniž by byla dotčena možnost členských států vyjmout některé zemědělské produkty z tohoto požadavku.
Za třetí, písemné smlouvy by měly obsahovat určité prvky zajišťující transparentnost a předvídatelnost výpočtu konečné ceny.
Za čtvrté, smlouvy s dobou trvání delší než šest měsíců by měly obsahovat ustanovení o revizi, které by zemědělcům, organizacím producentů nebo sdružením organizací producentů umožnilo požádat o revizi smlouvy, zejména v situacích, kdy cena již nebude pokrývat produkční náklady, a vypovědět smlouvu, pokud je taková žádost zamítnuta.
Za páté, členské státy by měly zavést mediační mechanismus a zpřístupnit jej stranám, které jej chtějí používat.
Za šesté by se měla zjednodušit stávající pravidla pro definici a uznávání organizací producentů. Kromě toho by mělo být v zájmu posílení spolupráce mezi producenty ekologických produktů výslovně umožněno zřizování a uznávání organizací producentů těmito producenty.
Za sedmé, měla by být vyjasněna stávající pravidla pro organizace producentů s cílem zajistit, že organizace producentů jsou vytvářeny z podnětu zemědělců a jsou ovládány v souladu s pravidly, která umožňují členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizací a jejich rozhodnutí.
Za osmé by mělo být umožněno organizacím producentů, které nejsou uznány, včetně družstev, sjednávat jménem svých členů smluvní podmínky pro část jejich produkce nebo pro veškerou jejich produkci.
Za deváté, uznaná sdružení organizací producentů by měla mít možnost vyjednávat smluvní podmínky jménem uznaných organizací producentů, které jsou členy těchto sdružení.
Za desáté, podpora využívání iniciativ týkajících se nepovinných pojmů používaných k označení obchodních metod, jako jsou „spravedlivé“, „rovné“ nebo ekvivalenty těchto pojmů a „krátký dodavatelský řetězec“, by měla být zahrnuta do seznamu cílů, které může uznaná mezioborová organizace sledovat.
Za jedenácté, na iniciativy v oblasti vertikální a horizontální spolupráce týkající se zemědělských a potravinářských produktů, jejichž cílem je uplatňovat určité požadavky na sociální udržitelnost, které jsou přísnější než povinné požadavky, by se čl. 101 odst. 1 SFEU vztahovat neměl.
Za dvanácté by mělo být změněno nařízení (EU) 2021/2115, pokud jde o typy intervencí v určitých odvětvích. Kromě toho by se měla zvýšit finanční podpora Unie na operační programy v určitých odvětvích.
Za třinácté, finanční podpora Unie na operační programy prováděné organizacemi producentů v odvětví ovoce a zeleniny v členských státech, v nichž je stupeň organizovanosti producentů po dobu tří po sobě následujících let, která předcházejí provádění příslušného operačního programu, nižší než 10 %, by se měla zvýšit z 50 % na 60 %.
Za čtrnácté by měla být poskytnuta zvláštní pobídka mladým zemědělcům a novým zemědělcům, kteří vstoupí do uznané organizace producentů a kteří provedou investice ve svých provozovnách.
Za patnácté, finanční podpora Unie organizacím producentů a sdružením organizací producentů v případě nepříznivých meteorologických jevů, přírodních katastrof a napadení plodin chorobami nebo škůdci by měla být za určitých podmínek zvýšena z 50 % na 70 % skutečně vynaložených nákladů.
Za šestnácté by členské státy měly mít od roku 2025 možnost použít až 6 % svých přídělů přímých plateb na podporu odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) až h), k), m), o) až t) a w) nařízení (EU) č. 1308/2013 a odvětví produktů uvedených v příloze VI nařízení (EU) 2021/2115.
Za sedmnácté, nařízení (EU) 2021/2116 by mělo být změněno tak, aby umožňovalo použití zemědělské rezervy na podporu zvláštních kategorií společných opatření některých soukromých hospodářských subjektů přijatých za účelem stabilizace odvětví, která jsou postižena závažnou nerovnováhou na trhu.
2024/0319 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, pokud jde o posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora 5 ,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 6 ,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů 7 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Odvětví zemědělství, zejména zemědělci, čelí řadě problémů. Pandemie COVID-19 a pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině vedly k bezprecedentnímu nárůstu cen zemědělských vstupů spojených se spotřebou energie a vleklému období vysoké inflace, což ovlivnilo náklady zemědělců a ceny potravin. Současně zemědělci pokračují v úsilí o větší udržitelnost své produkce z hlediska životního prostředí. Mnozí spotřebitelé, kteří se potýkají se zvýšenými životními náklady, svou spotřebu rovněž přesměrovali na levnější potraviny. To dále narušilo rozdělení přidané hodnoty v potravinovém řetězci a zvýšilo míru nejistoty, v níž zemědělci působí, čímž podnítilo protesty a zvýšilo nedůvěru. Je proto vhodné přijmout opatření k řešení těchto problémů a obnovit důvěru účastníků potravinového řetězce.
(2)Různé hospodářské subjekty v rámci zemědělského a potravinového řetězce, které působí v různých fázích produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodu, zavedly systémy a označení s cílem podporovat obchodní metody zajišťující spravedlivé přidělování přidané hodnoty zemědělcům a vytváření a udržování krátkých dodavatelských řetězců. Je nutné stanovit minimální požadavky na používání nepovinných pojmů popisujících tyto obchodní metody, aby se zvýšila transparentnost a spolehlivost používání těchto pojmů v potravinovém řetězci, které by doplnily stávající pravidla označování potravin, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 8 .
(3)V zájmu zvýšení důvěry a spravedlnosti v celém potravinovém řetězci by se pojmy „spravedlivý“, „rovný“ nebo jim rovnocenné pojmy měly používat pouze pro označení obchodních metod, které zajišťují stabilitu a transparentnost obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli a tvorbu cen, již zúčastnění zemědělci považují za spravedlivou, a které podporují cíle udržitelného rozvoje OSN a přispívají k jejich plnění, a to i způsobem, který je v souladu s přílohou I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 9 .
(4)Pojem „krátký dodavatelský řetězec“ by se měl používat pouze pro označení obchodních metod, kde existuje přímé spojení mezi zemědělci a spotřebiteli, které umožňuje přímou výměnu informací o procesu produkce a produktu, a to i prostřednictvím komunikace na dálku a/nebo prostřednictvím zprostředkovatele, který tuto výměnu zajišťuje v okamžiku prodeje. Alternativně lze tento výraz použít také v případech, kdy existuje úzké spojení mezi zemědělci a spotřebiteli v zeměpisné blízkosti, včetně přeshraničních situací. To bude motivovat spotřebitele, aby platili ceny, které spravedlivě odměňují zemědělce za to, co vyprodukují, posílí rozvoj venkovských oblastí a přispěje k tomuto rozvoji a zlepší transparentnost, pokud jde o původ a metody produkce produktů.
(5)Vzhledem k podmínkám na trhu, vyvíjejícím se očekáváním spotřebitelů a pokroku v oblasti obchodních norem i příslušných mezinárodních norem by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby zajistila jednotné podmínky používání nepovinných výrazů označujících obchodní metody související se spravedlivým přidělováním přidané hodnoty zemědělcům a vytvářením a udržováním krátkých dodavatelských řetězců. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 10 .
(6)Z týchž důvodů by měla být Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie svěřena pravomoc přijímat akty v souvislosti s dalšími nepovinnými pojmy, které jsou rovnocenné pojmům „spravedlivý“ nebo „rovný“.
(7)Členské státy mohou zachovat nebo zavést vnitrostátní předpisy stanovující doplňkové požadavky na používání nepovinných pojmů pro obchodní metody, tyto předpisy by však neměly bránit používání těchto pojmů pro produkty, které jsou legálně vyprodukovány nebo uvedeny na trh v jiném členském státě, ani toto používání omezovat nebo ztěžovat.
(8)Zásadní roli, pokud jde o odpovědnost hospodářských subjektů, zvyšování povědomí o významu tržních signálů, přizpůsobování nabídky poptávce, zlepšování přenosu cen v rámci dodavatelského řetězce, zvyšování transparentnosti a předcházení nekalým obchodním praktikám a jejich řešení, hraje používání písemných smluv. Pravidla pro smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků by proto měla být rozšířena tak, aby zahrnovala i jiné produkty než syrové mléko, při současném zajištění souladu s pravidly pro smluvní vztahy platnými pro ostatní odvětví zemědělství.
(9)V zájmu zvýšení flexibility členských států a zjednodušení postupu uznávání organizací producentů, a tím i snížení transakčních nákladů a zvýšení účinnosti, by pravidla pro organizace producentů měla umožnit jejich uznání na základě jediné žádosti týkající se více odvětví a produktů. Kromě toho by mělo být v zájmu posílení spolupráce mezi producenty ekologických produktů výslovně stanoveno zřizování a uznávání organizací producentů producenty ekologických produktů. Kritéria pro uznávání organizací producentů a jejich stanovy by měly rovněž stanovovat, že organizace producentů jsou vytvářeny z podnětu zemědělců a jsou ovládány v souladu s pravidly, která umožňují členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizací a jejich rozhodnutí. To by nemělo bránit ostatním producentům, kteří nejsou zemědělci, a neproducentům, ve vstupu do organizací producentů.
(10)K podpoře dalšího udržitelného rozvoje, který je jednou z klíčových zásad zakotvených ve Smlouvě a prioritním cílem politik Unie, a zajištění transparentnosti, stability a spravedlnosti obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli v celém dodavatelském řetězci by měly mít členské státy možnost uznávat organizace producentů, které sledují konkrétní cíle, s použitím nepovinných pojmů pro obchodní metody, jako jsou „spravedlivý“, „rovný“ nebo jim rovnocenné pojmy a „krátký dodavatelský řetězec“.
(11)Pro zajištění spravedlivé životní úrovně zemědělců, posílení jejich vyjednávací pozice vůči zpracovatelům a dalším účastníkům dodavatelského řetězce a spravedlivějšího rozdělení přidané hodnoty v dodavatelském řetězci by měla být možnost vyjednávat smluvní podmínky jménem členů rozšířena i na organizace producentů, které nejsou uznány, včetně družstev, a to pro část jejich produkce nebo pro veškerou jejich produkci. S cílem zajistit rovné zacházení se členy uznaných organizací producentů by tato možnost měla podléhat příslušným omezením. Neuznané organizace producentů, které tuto možnost využívají, by měly zejména splňovat kritéria pro uznávání stanovená na úrovni Unie a zapojovat se do činností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 11 , včetně soustředění nabídky a uvádění produktů svých členů na trh.
(12)Pro posílení vyjednávací pozice uznaných organizací producentů a zajištění udržitelného rozvoje zemědělské produkce by mělo být umožněno uznaným sdružením organizací producentů jménem svých členů vyjednávat smluvní podmínky, včetně ceny, pro část produkce svých členů nebo pro celou jejich produkci. Tato možnost by měla být povolena s výhradou záruky, že organizace, které jsou členy těchto sdružení, nejsou zároveň členy jiného sdružení organizací producentů a že objem produktů, na které se činnost sdružení vztahuje, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce daného členského státu. Aby byla zachována účinná hospodářská soutěž na trhu, nemělo by být uznaným sdružením organizací producentů umožněno sjednávat smluvní podmínky ani v případech, kdy tato sdružení zahrnují neuznané organizace producentů.
(13)S cílem zabránit kupujícím v tom, aby podkopávali vyjednávací pozici organizací producentů, by měly být stanoveny vhodné záruky, pokud jde o kontakty mezi kupujícími a členy těchto organizací producentů. Kupující sice mohou kontaktovat členy organizací producentů, ale tyto kontakty by neměly narušovat cíle organizací producentů nebo soustředění nabídky a uvádění produktů na trh.
(14)Při usnadňování dialogu mezi účastníky dodavatelského řetězce a při prosazování osvědčených postupů, transparentnosti trhů a stability a spravedlnosti obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli v celém dodavatelském řetězci hrají důležitou roli mezioborové organizace. Je proto vhodné zahrnout podporu iniciativ zaměřených na začlenění nepovinných pojmů pro obchodní metody, jako jsou „spravedlivý“, „rovný“ nebo jim rovnocenné pojmy a „krátký dodavatelský řetězec“, do seznamu cílů, které může uznávaná mezioborová organizace sledovat.
(15)Některé členské státy rozhodly, že veškeré dodávky zemědělských produktů na jejich území mají být podloženy písemnými smlouvami mezi stranami. Pokud členské státy tuto možnost nevyužijí, zemědělci, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů mohou požádat o použití písemných smluv. Vzhledem ke slabší vyjednávací pozici zemědělců a obav z odvetných obchodních opatření ze strany kupujících však může být pro zemědělce a jejich sdružení obtížné takovou žádost podat. Aby se zvýšila důvěra, transparentnost a účinnost v rámci dodavatelského řetězce a aby všichni zemědělci, organizace producentů a sdružení organizací producentů mohli využívat výhod plynoucích z používání písemných smluv, měly by být dodávky zemědělských produktů v Unii od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi podloženy písemnou smlouvou.
(16)S cílem lépe zohlednit signály trhu a zlepšit přenos cen by měly mít členské státy možnost požadovat, aby producenti, kteří nejsou zemědělci, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů používali písemné smlouvy o dodávkách zemědělských produktů, a požadovat, aby kupující používali písemné návrhy na uzavření smluv o dodávkách zemědělských produktů. V zájmu zjednodušení a snížení transakčních nákladů by toto nařízení mělo stanovit určité výjimky z povinného používání písemných smluv nebo písemných návrhů na uzavření smluv a umožnit členským státům, aby určité dodávky z povinnosti používat písemné smlouvy nebo písemné návrhy vyňaly, přičemž by byla zemědělcům a jejich sdružením ponechána možnost požadovat používání písemných smluv nebo písemných návrhů v případech, kdy taková povinnost neexistuje.
(17)Mělo by být stanoveno povinné používání písemných smluv o dodávkách zemědělských produktů a základní podmínky jejich používání na úrovni Unie, a to při současném zajištění, že právo stran sjednávat všechny prvky smluv nebude omezeno nad rámec toho, co je nezbytně nutné.
(18)Členské státy by měly zavést mediační mechanismy s cílem podpořit strany v dosažení smírného řešení sporů týkajících se uzavření nebo revize písemné smlouvy. Členské státy by měly Komisi informovat o mediačních mechanismech, které na jejich území fungují nebo které byly zřízeny, a Komise může usnadňovat výměnu osvědčených postupů týkajících se těchto mechanismů.
(19)V zájmu usnadnění fungování mechanismů přenosu cen, kdy se konečná cena splatná za dodávku zemědělských produktů vypočítává kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, by tyto faktory měly zahrnovat objektivní ukazatele, indexy nebo metody výpočtu, které jsou pro strany snadno pochopitelné. Aby zemědělci nebyli nuceni systematicky prodávat pod svými produkčními náklady, měly by ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny odrážet změny tržních podmínek a produkčních nákladů na dodávané zemědělské produkty.
(20)Vzhledem ke zranitelné vyjednávací pozici zemědělců a jejich organizací, nedávným případům značného kolísání nákladů na zemědělské vstupy a tržních cen a potřebě účinnějšího přenosu cen v rámci dodavatelského řetězce by měly smlouvy s dobou trvání delší než šest měsíců obsahovat ustanovení o revizi, které mohou uplatnit zemědělci a jejich organizace. Takové ustanovení by mělo zemědělcům umožnit po uplynutí šesti měsíců kdykoliv požádat o revizi prvků smlouvy a umožnit jim, aby smlouvu ukončili, není-li dosaženo dohody o revizi, aniž by bylo dotčeno právo stran sjednávat jiné možnosti revize smlouvy.
(21)Aby se zvýšila transparentnost smluv a přispělo ke spravedlivějším obchodním praktikám, měly by mít členské státy možnost požadovat registraci písemných smluv o dodávkách zemědělských produktů.
(22)Některé iniciativy v oblasti vertikální a horizontální spolupráce týkající se zemědělských a potravinářských produktů, jejichž cílem je uplatňovat požadavky, které jsou přísnější než povinné požadavky, mohou mít pozitivní dopad na cíl společné zemědělské politiky, kterým je zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a na cíl udržitelného rozvoje Unie. Proto by se na tyto iniciativy za určitých okolností neměl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(23)V obdobích závažné nerovnováhy na trhu mohou určité kategorie společných opatření soukromých hospodářských subjektů přispět ke stabilizaci dotčených odvětví. S cílem zajistit, aby soukromé hospodářské subjekty měly k provádění těchto opatření potřebné zdroje, by měla mít Komise možnost na podporu těchto opatření poskytnout zdroje Unie ze zemědělské rezervy. Členské státy by rovněž měly mít možnost přidělit další vnitrostátní zdroje.
(24)Aby mohli pěstitelé cukrové řepy využívat výhod větší smluvní jasnosti a aby byl zajištěn harmonizovaný smluvní rámec a zároveň zohledněna specifičnost odvětví cukrové řepy, měly by být nákupní podmínky ve smlouvách o dodávkách cukrové řepy sladěny s podmínkami pro používání písemných smluv v jiných zemědělských odvětvích.
(25)Nařízení (EU) č. 1308/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
(26)V zájmu posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci by měla být změněna některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 12 , pokud jde o typy intervencí v určitých odvětvích. Cílem těchto změn je podpořit zemědělce, aby se stali nebo zůstali členy organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013, a to s ohledem na pozitivní úlohu, kterou tyto organizace a sdružení hrají při posilování vyjednávací síly producentů. Kromě toho by se v zájmu zajištění účinnější a cílenější podpory organizací producentů prostřednictvím strategických plánů SZP měla stanovit možnost zvýšit finanční podporu Unie na operační programy v určitých odvětvích.
(27)Hodnota produkce ovoce a zeleniny uváděné na trh organizacemi producentů v porovnání s celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny zůstává v některých členských státech hluboko pod průměrem Unie. Z dostupných finančních pobídek mohou členské státy již nyní poskytovat vnitrostátní finanční podporu podle článku 53 nařízení (EU) 2021/2115 organizacím producentů nacházejícím se v určitých regionech, kde se stupeň organizovanosti pohybuje výrazně pod průměrem Unie. S cílem zvýšit konkurenceschopnost, posílit postavení zemědělců v hodnotovém řetězci a zřídit nové organizace producentů by měla být organizacím producentů v členských státech, v nichž je stupeň organizovanosti producentů po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění příslušného operačního programu, nižší než 10 %, poskytnuta finanční pobídka spočívající ve zvýšení finanční podpory Unie o 10 %.
(28)Pro usnadnění generační výměny v odvětví zemědělství a na podporu vstupu nových členů do organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny a v ostatních odvětvích, jak je uvedeno v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115, by měla být mladým zemědělcům a novým zemědělcům, kteří vstoupí do organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013, poskytnuta zvláštní pobídka. Proto by mělo být umožněno zvýšit finanční podporu Unie o 10 % na výdaje spojené s investicemi provedenými v provozovnách mladého zemědělce nebo nového producenta, který se poprvé stane členem uznané organizace producentů.
(29)Vzhledem k opakovanému výskytu nepříznivých klimatických jevů, přírodních katastrof a napadení plodin chorobami nebo škůdci v posledních letech se ukázalo, že je pro organizace producentů a sdružení organizací producentů užitečné, aby měly možnost přesměrovat finanční prostředky, včetně finanční podpory Unie v rámci operačního fondu, na intervence potřebné k řešení následků těchto jevů. Je proto nezbytné stanovit možnost, aby se za určitých okolností zvýšila finanční podpora Unie stanovená v čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 z 50 % na 70 % skutečně vynaložených nákladů.
(30)S cílem podpořit zavádění typů intervencí v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 by měly mít členské státy od roku 2025 umožněnu větší flexibilitu při úpravách přidělení finančních prostředků těmto odvětvím tím, že budou moci využít až 6 % svých přídělů na přímé platby.
(31)Nařízení (EU) 2021/2115 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
(32)S cílem zajistit, aby zdroje Unie ze zemědělské rezervy mohly být poskytnuty členským státům na podporu společných opatření soukromých hospodářských subjektů v obdobích závažné nerovnováhy na trhu, by měla být možnost použití zemědělské rezervy rozšířena na podporu společných opatření, pokud Komise rozhodne, že se na tato opatření nevztahují pravidla hospodářské soutěže.
(33)Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 13 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.
(34)S cílem poskytnout hospodářským subjektům na trhu potřebný čas na přizpůsobení a umožnit Komisi, aby posoudila stávající vnitrostátní systémy a postupy, by mělo být uplatňování pravidel týkajících se vyhrazení nepovinných pojmů „spravedlivý“, „rovný“ a jim rovnocenných pojmů a pojmu „krátké dodavatelské řetězce“ odloženo o dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby hospodářské subjekty mohly přizpůsobit své smluvní vztahy novým pravidlům pro písemné smlouvy, mělo by být navíc uplatňování těchto pravidel odloženo o 18 měsíců po jeho vstoupení v platnost,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 1308/2013
Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:
1)V části II hlavě II kapitole I oddíle 1 se za pododdíl 3 vkládá nový pododdíl, který zní:
„Pododdíl 3a
Používání nepovinných pojmů pro produkty ve všech odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2
Článek 88a
Nepovinné pojmy pro obchodní metody
1.Pojmy „spravedlivý“, „rovný“ nebo jim rovnocenné pojmy mohou být používány, a to samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy, pouze na etiketě, v obchodní úpravě, reklamních materiálech nebo obchodní dokumentaci produktu uváděného na trh z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2, za předpokladu, že tyto pojmy slouží k informování kupujících o stávajících způsobech organizace produkce, distribuce nebo uvádění na trh, které přispívají přinejmenším:
a)ke stabilitě a transparentnosti vztahů mezi zemědělci a odběrateli v rámci dodavatelského řetězce,
b)k ceně, kterou zúčastnění zemědělci považují za spravedlivou pro své produkty, a
c)ke společným iniciativám sledujícím jeden nebo více cílů udržitelného rozvoje OSN.
2.Pojem „krátký dodavatelský řetězec“ může být používán, a to samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy, pouze na etiketě, v obchodní úpravě, v reklamních materiálech nebo v obchodní dokumentaci produktu uváděného na trh z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2, za předpokladu, že tento pojem slouží k informování kupujících o stávajících způsobech organizace produkce, distribuce nebo uvádění na trh, které udávají:
a)přímé spojení mezi zemědělcem a konečným spotřebitelem produktu nebo
b) úzké spojení a zeměpisnou blízkost mezi zemědělcem a konečným spotřebitelem produktu.
3.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými dále upřesní podmínky uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) a v odst. 2 písm. a) a b), přičemž zohlední všechny příslušné mezinárodní normy.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.
4.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými se mění odstavec 1 tak, aby byl doplněn o pojmy, které jsou rovnocenné pojmům „spravedlivý“ nebo „rovný“, pokud se tyto rovnocenné pojmy používají na trhu k informování kupujících o obchodních metodách uvedených v odstavci 1.
5.Členské státy mohou přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla, která stanoví dodatečné podmínky k podmínkám uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) a v odst. 2 písm. a) a b), pokud jde o používání pojmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Tato pravidla nezakazují, neomezují ani nevylučují používání pojmů uvedených v odstavcích 1 a 2 pro produkty, které jsou legálně vyprodukovány nebo uvedeny na trh v jiném členském státě za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2.
6. Tímto článkem nejsou dotčena pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1169/2011.“
2)Článek 148 se nahrazuje tímto:
„Článek 148
Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků
1.Každá dodávka mléka a mléčných výrobků v Unii od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů zpracovateli, odběrateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami.
Tato smlouva se řídí podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 8.
Pro účely tohoto článku se „odběratelem“ rozumí podnik, který převáží syrové mléko od zemědělce nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví syrového mléka je v každém případě převáděno.
2.Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že:
a)dodávka mléka a mléčných výrobků od jiného producenta než zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů zpracovateli, odběrateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi musí být podložena písemnou smlouvou;
b) první kupující mléka a mléčných výrobků musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách mléka a mléčných výrobků od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.
Tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy se řídí podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 8.
3.Členské státy zavedou mediační mechanismus pro účely případů, kdy nedojde ke vzájemné dohodě o uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo o revizi takové smlouvy.
Členské státy informují Komisi o mediačních mechanismech zavedených na jejich území.
4.Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavci 1 a 2:
a)se uzavře nebo předloží před dodávkou;
b)je v písemné formě a
c)obsahuje zejména tyto náležitosti:
i)cenu splatnou za dodávku, která je:
–stálá a stanovená ve smlouvě nebo
–vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež budou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy nebo metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách a výrobních nákladech, dodaná množství a jakost nebo složení dodaného mléka a mléčných výrobků. Za tímto účelem mohou členské státy stanovit ukazatele v souladu s objektivními kritérii založenými na studiích provedených v oblasti produkce a potravinového řetězce. Smluvní strany mohou volně odkazovat na tyto ukazatele nebo jiné ukazatele;
ii)objem syrového mléka nebo jakost a složení dodaného mléka nebo mléčných výrobků a časový rozvrh těchto dodávek;
iii)dobu trvání smlouvy, která může být na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanovením pro ukončení smlouvy. V případě smlouvy s minimální dobou trvání delší než šest měsíců musí smlouva obsahovat ustanovení o revizi, které může uplatnit zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů;
iv)podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech;
v)opatření týkající se odběru či dodávání mléka nebo mléčných výrobků a
vi)pravidla použitelná v případě vyšší moci.
5.Odchylně od odstavců 1 a 2 se písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje v následujících případech:
a)mléko nebo dotčené mléčné výrobky dodává člen organizace producentů nebo družstva organizaci producentů nebo družstvu, jehož je členem, za předpokladu, že stanovy této organizace producentů nebo družstva nebo pravidla a rozhodnutí v nich uvedená nebo z nich vyplývající obsahují ustanovení s obdobnými účinky jako ustanovení uvedená v odstavci 4;
b)první kupující mléka nebo mléčných výrobků je mikropodnik nebo malý podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES 14 ;
c)dodávka a platba za mléko nebo mléčné výrobky probíhají současně;
d)dodávka probíhá bezplatně nebo v rámci likvidace mléka nebo mléčných výrobků, které již nejsou vhodné k prodeji.
6.Členské státy mohou rozhodnout, že písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy se nevyžaduje v jednom nebo více následujících případech:
a)dodávka se týká produktů v hodnotě, která se rovná prahové hodnotě stanovené členským státem, jež nesmí přesáhnout 10 000 EUR, nebo je nižší než tato hodnota;
b)dodávka se týká mléka a mléčných výrobků, u nichž dochází k sezónním výkyvům nabídky nebo poptávky nebo které podléhají zkáze;
c)dodávka se týká mléka a mléčných výrobků, u kterých se uplatňují tradiční nebo obvyklé prodejní metody.
7.V případech, kdy se podle odstavce 5 písm. b), c) a d) nebo odstavce 6 nevyžaduje písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy, může zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby dodávka mléka nebo mléčných výrobků byla podložena písemnou smlouvou nebo písemným návrhem na uzavření smlouvy. Tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy se řídí podmínkami stanovenými v odstavci 4 a odst. 8 prvním pododstavci.
8.Všechny náležitosti smluv o dodávkách mléka nebo mléčných výrobků uzavřených mezi zemědělci, organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů a odběrateli, zpracovateli, distributory nebo maloobchodníky, včetně náležitostí a jejich složek uvedených v odst. 4 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.
Členské státy mohou stanovit jednu nebo více z těchto možností:
a)v souvislosti s písemnými smlouvami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku:
i)povinnost stran dohodnout se na vazbě mezi určitým dodaným množstvím mléka a mléčných výrobků a cenou za tuto dodávku;
ii)minimální dobu trvání, která musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;
b)v případě písemných návrhů uvedených v odst. 2 písm. b) povinnost, aby písemný návrh obsahoval minimální dobu trvání smlouvy stanovenou vnitrostátními právními předpisy. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.
Zemědělci, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů mohou minimální dobu trvání stanovenou podle druhého pododstavce písemně odmítnout.
9.Členské státy mohou požadovat, aby kupující mléka nebo mléčných výrobků před dodávkou mléka nebo dotčených mléčných výrobků od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů k odběrateli, zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi na jejich území zaevidoval písemné smlouvy uvedené v odstavci 1.
10.Členské státy, které využívají možností uvedených v odstavcích 2, 6, 8 a 9, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.
11.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odstavců 4 a 5 a opatření týkající se oznámení, která mají členské státy učinit v souladu s odstavcem 10. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“
3) Článek 152 se mění takto:
a)odstavec 1 se mění takto:
i)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) založili producenti v jednom nebo více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo producenty ekologických produktů v jednom nebo více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 a ovládají zemědělci, kteří jsou jejími členy, v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. c);“
ii)v písmeni a) se návětí nahrazuje tímto:
„b) byly vytvořeny z podnětu zemědělců a provádějí alespoň jednu z těchto činností:“;
iii)písm. c) bod vi) se nahrazuje tímto:
„vi) podpora a poskytování technické pomoci při používání norem produkce, zvyšování jakosti produktů a vývoj produktů s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo vnitrostátní značkou jakosti, provádění iniciativ na podporu krátkých dodavatelských řetězců nebo používání nepovinných pojmů uvedených v článku 88a;“
b)v odstavci 1a se první pododstavec nahrazuje tímto:
„1a. Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku nebo organizace producentů, včetně družstva, která nebyla členským státem uznána jako organizace producentů, ale splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku a v článku 154, plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na dodávky zemědělských produktů jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část.“;
c)v odstavci 1b se vkládá druhý pododstavec, který zní:
„Odchylně od odstavce 1a a prvního pododstavce může sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 odst. 1 rovněž vykonávat činnosti uvedené v odst. 1a prvním pododstavci, pokud:
a)jeho členové byli uznáni v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;
b)jeho členové nejsou členy jiného uznaného sdružení organizací producentů, pokud jde o určitý produkt;
c) jeho členové splňují podmínky odst. 1a druhého pododstavce písm. a) a b);
d) objem produktů, kterých se týkají činnosti uvedené v odst. 1a prvním pododstavci, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce určitého členského státu.“
4)Článek 153 se mění takto:
a)v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
„c) pravidla umožňující zemědělcům, kteří jsou jejími členy, demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí a také jejího účetnictví a rozpočtu;“
b)odstavec 2a se nahrazuje tímto:
„2a. Stanovy organizace producentů mohou stanovit možnost, aby členové byli v přímém kontaktu s kupujícími, pokud tyto přímé kontakty neohrozí cíle sledované organizací producentů nebo soustředění nabídky a uvádění produktů organizace producentů na trh. Soustředění nabídky se považuje za zajištěné, pokud organizace producentů vyjedná a určí podstatné prvky prodeje, jako jsou cena, jakost a objem.“;
c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků.“
5)V čl. 157 odst. 1 písm. c) se vkládá nový bod, který zní:
„xvii) podpora používání nepovinných pojmů uvedených v článku 88a.“
6)Článek 168 se nahrazuje tímto:
„Článek 168
Smluvní vztahy
1.Každá dodávka zemědělských produktů z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2, s výjimkou mléka a mléčných výrobků a cukru, od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi v Unii musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami.
Tato smlouva se řídí podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 8.
2.Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že:
a)dodávka zemědělských produktů od jiného producenta než zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi musí být podložena písemnou smlouvou;
b)první kupující zemědělského produktu musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách zemědělských produktů od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.
Tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy se řídí podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 8.
3.Členské státy zavedou mediační mechanismus pro účely případů, kdy nedojde k dohodě o uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo k revizi takové smlouvy.
Členské státy každoročně informují Komisi o mediačních mechanismech zavedených na jejich území.
4.Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavci 1 a 2:
a)se uzavře nebo předloží před dodávkou;
b)je v písemné formě a
c)obsahuje zejména tyto náležitosti:
i)cenu splatnou za dodávku, která je:
–stálá a stanovená ve smlouvě nebo
–vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách, dodaná množství a jakost nebo složení dodaných zemědělských produktů; za tímto účelem mohou členské státy stanovit ukazatele v souladu s objektivními kritérii založenými na studiích provedených v oblasti produkce a potravinového řetězce. Smluvní strany mohou volně odkazovat na tyto ukazatele nebo jiné ukazatele, které považují za relevantní;
ii)množství a jakost dotčených zemědělských produktů, které mohou nebo musí být dodány, a časový rozvrh těchto dodávek;
iii)dobu trvání smlouvy, která může být buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanovením pro ukončení smlouvy. V případě smluv s minimální dobou trvání delší než šest měsíců musí smlouva rovněž obsahovat ustanovení o revizi, které může uplatnit zejména zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů;
iv)podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech;
v)opatření týkající se odběru či dodávání zemědělských produktů;
vi)pravidla použitelná v případě vyšší moci.
5.Odchylně od odstavců 1 a 2 se písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje v následujících případech:
a)dotčené zemědělské produkty dodává člen organizace producentů nebo družstva organizaci producentů nebo družstvu, jehož je členem, za předpokladu, že stanovy této organizace producentů nebo družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v těchto stanovách nebo z nich odvozená obsahují ustanovení s obdobnými účinky jako ustanovení uvedená v odst. 4 písm. a), b) a c);
b)první kupující dotčených zemědělských produktů je mikropodnik nebo malý podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES;
c)dodávka a platba dotčených zemědělských produktů probíhá současně;
d)dodávka probíhá bezplatně nebo v rámci likvidace produktů, které již nejsou vhodné k prodeji.
6.Členské státy mohou rozhodnout, že písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy se nevyžaduje v jednom nebo více následujících případech:
a)dodávka se týká produktů v hodnotě, která se rovná konkrétní prahové hodnotě stanovené členským státem, jež nesmí přesáhnout 10 000 EUR, nebo je nižší než tato hodnota;
b)dodávka se týká zemědělských produktů, u nichž dochází k sezónním výkyvům nabídky nebo poptávky nebo které podléhají rychlé zkáze;
c)dodávka se týká zemědělských produktů, u kterých se uplatňují tradiční nebo obvyklé prodejní metody.
7.V případech, kdy se podle odstavce 5 písm. b), c) a d) nebo odstavce 6 nevyžaduje písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy, může zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby každá dodávka zemědělských produktů zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi byla podložena písemnou smlouvou mezi stranami nebo písemným návrhem na uzavření smlouvy. Tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy se řídí podmínkami stanovenými v odstavci 4 a odst. 8 prvním pododstavci.
8.Všechny náležitosti smluv o dodávkách zemědělských produktů uzavřených mezi zemědělci, organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů a zpracovateli, distributory nebo maloobchodníky, včetně náležitostí a jejich součástí uvedených v odst. 4 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.
Členské státy mohou stanovit jednu nebo více z těchto možností:
a)v souvislosti s písemnými smlouvami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku může členský stát stanovit:
i)povinnost stran dohodnout se na vazbě mezi určitým dodaným množstvím zemědělského produktu a cenou za tuto dodávku;
ii)minimální dobu trvání, která musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;
b)v případě písemných návrhů uvedených v odst. 2 písm. b) povinnost, aby písemná nabídka obsahovala minimální dobu trvání smlouvy, která je pro tento účel stanovena vnitrostátními právními předpisy. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.
Zemědělci, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů mohou minimální dobu trvání stanovenou podle druhého pododstavce písemně odmítnout.
9.Členské státy mohou požadovat, aby kupující zemědělských produktů před dodávkou dotčených zemědělských produktů od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů ke zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi na jejich území zaevidoval písemné smlouvy uvedené v odstavci 1.
10.Členské státy, které využívají možností uvedených v odstavcích 2, 6, 8 a 9, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.
11.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odstavců 4 a 5 a opatření týkající se oznámení, která mají členské státy učinit v souladu s odstavcem 10. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“
7)Článek 210a se mění takto:
a)v odstavci 3 se doplňují nová písmena, která znějí:
„d) podpora ekonomické životaschopnosti malých zemědělských podniků, které jsou převážně závislé na rodinné práci a jejichž standardní produkce podle definice v čl. 2 bodě 8 nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 15 nepřesáhne 100 000 EUR;
e) přilákání a podpora mladých producentů zemědělských produktů nebo
f) zlepšování pracovních a bezpečnostních podmínek v zemědělských nebo zpracovatelských činnostech.“;
b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:
„Od 8. prosince 2023 mohou producenti uvedení v odstavci 1 požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1, pokud jde o provádění norem udržitelnosti, jejichž cílem je přispět k jednomu nebo více cílům stanoveným v odst. 3 písm. a), b) a c), s tímto článkem.
Od [datum vstupu v platnost + 2 roky] mohou producenti uvedení v odstavci 1 požádat Komisi o stanovisko týkající se slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1 s ohledem na provádění norem udržitelnosti, jejichž cílem je přispět k jednomu nebo více cílům stanoveným v odst. 3 písm. d), e) a f), s tímto článkem.
Komise zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti.
Shledá-li Komise kdykoli poté, co vydala své stanovisko, že již nejsou splňovány podmínky uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 tohoto článku, prohlásí, že se čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v budoucnu použije na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a informuje o tom producenty.
Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.“
8)V článku 222 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. V období závažných výkyvů na trzích může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nemá vztahovat na dohody a rozhodnutí zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo uznaných organizací producentů a sdružení uznaných organizací producentů a uznaných mezioborových organizací v kterémkoli z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pokud tyto dohody a rozhodnutí nenarušují řádné fungování vnitřního trhu, jejich výhradním cílem je stabilizace dotčeného odvětví a spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:
a)stažení jejich produktů z trhu nebo bezplatná distribuce těchto produktů;
b)úprava a zpracování;
c)skladování soukromými hospodářskými subjekty;
d)společná opatření v oblasti propagace;
e)dohody o požadavcích na jakost;
f)společné pořizování vstupů nezbytných k boji proti šíření škůdců a nákaz zvířat a chorob rostlin v Unii nebo vstupů nezbytných k řešení dopadů přírodních katastrof v Unii;
g)dočasné plánování produkce zohledňující zvláštní povahu daného produkčního cyklu.
Pokud Komise přijme prováděcí akty v souladu s prvním pododstavcem tohoto článku, může rozhodnout o poskytnutí podpory Unie ze zemědělské rezervy uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2021/2116 dotčeným členským státům. Tato finanční podpora poskytne prostředky nezbytné pro provádění těchto smluv a rozhodnutí dotčenými hospodářskými subjekty.
Komise v prováděcích aktech upřesní rozsah odchylky podle prvního pododstavce, s výhradou odstavce 3 tohoto článku, období, na které se odchylka vztahuje, a případně výši zemědělské rezervy přidělené dotyčnému členskému státu podle druhého pododstavce.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“
9)Příloha X se mění takto:
a)v bodě I se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Smlouvy o dodání se uzavírají před dodávkou písemně na konkrétní množství cukrové řepy.“;
b)v bodě I se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Smlouvy o dodání mohou být uzavírány na více let. V případě smluv s minimální dobou trvání delší než šest měsíců musí smlouva obsahovat ustanovení o přezkumu, které může uplatnit zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.“;
c)v bodě II odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Cena bude vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách, dodaná množství a jakost nebo složení dodané cukrové řepy. Za tímto účelem mohou členské státy stanovit ukazatele v souladu s objektivními kritérii založenými na studiích provedených v oblasti produkce a potravinového řetězce. Smluvní strany mohou volně odkazovat na tyto ukazatele nebo jiné ukazatele, které považují za relevantní.“;
d)v bodě III se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Smlouvy o dodání musí obsahovat pravidla použitelná v případě vyšší moci.“;
e)vkládá se nový bod IXa, který zní:
„BOD IXa
Členské státy mohou požadovat, aby cukrovarnický podnik před dodávkou cukrové řepy zaevidoval písemné smlouvy o dodání.“
Článek 2
Změny nařízení (EU) 2021/2115
Nařízení (EU) 2021/2115 se mění takto:
1)Článek 52 se mění takto:
a)v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno i), které zní:
„i) organizace producentů nebo sdružení organizací producentů provádí operační program v členském státě, v němž byl stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny po dobu tří po sobě následujících let, která předcházejí provádění operačního programu, nižší než 10 %. Stupeň organizovanosti se vypočte jako hodnota produkce ovoce a zeleniny v dotčeném členském státě, která byla uvedena na trh organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny v tomto členském státě.“;
b)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:
„5a. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 60 % v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. a), b) nebo c), pokud jsou splněny tyto podmínky;
a)výdaje jsou spojené s investicemi do hmotného a nehmotného majetku podle čl. 47 odst. 1 písm. a), které uskutečnili mladí zemědělci nebo noví zemědělci, kteří se poprvé stali členy organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013;
b)investice uvedené v písmeni a) jsou provedeny v provozovnách těchto mladých zemědělců nebo nových zemědělců v rámci jejich prvního operačního programu.“;
c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:
„7. Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 70 % nákladů skutečně vynaložených v daném roce na operační programy prováděné organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů, postiženými v daném roce nepříznivými klimatickými jevy, přírodními katastrofami a napadeními chorobami nebo škůdci, které byly určeny členskými státy.“
2)V článku 68 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a. Ustanovení čl. 52 odst. 3 písm. a) až d) a f) až h) a čl. 52 odst. 5a tohoto nařízení se použijí obdobně.“
3)V článku 88 se odstavec 7 nahrazuje tímto:
„7. Od roku 2025 mohou členské státy v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP podané v souladu s článkem 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 6 a rozhodnout, že až 6 % svých přídělů na přímé platby stanovených v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů pro bavlnu stanovených v příloze VIII, použijí pro typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7.
Částka odpovídající procentnímu podílu přídělů členských států určených pro přímé platby uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce a použitá pro typy intervencí v jiných odvětvích na konkrétní rozpočtový rok se považuje za příděly členských států na rozpočtový rok pro typy intervencí v jiných odvětvích.“
Článek 3
Změna nařízení (EU) 2021/2116
V čl. 16 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) výjimečná opatření podle článků 219, 220, 221 a 222 nařízení (EU) č. 1308/2013.“
Článek 4
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 1 bodu 1 se použije od [datum vstupu v platnost + 2 roky].
Ustanovení čl. 1 bodů 2 a 6 se použijí od [datum vstupu v platnost + 18 měsíců].
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně