DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Nedávné přírodní katastrofy ve střední, východní a jižní Evropě měly ničivý dopad na obyvatelstvo žijící v těchto oblastech. V mnoha městech a vesnicích budou zapotřebí rozsáhlé rekonstrukce s cílem opravit poškozenou infrastrukturu a vybavení a obnovit vše tak, aby se nákladově efektivním způsobem zajistila odolnost vůči změně klimatu a katastrofám, rychle se snížila zátěž pro místní, regionální a státní rozpočty a zmírnilo se riziko prohloubení územních rozdílů plynoucích z těchto katastrof. Ke zmírnění sociálních a hospodářských důsledků těchto přírodních katastrof budou zapotřebí okamžitá opatření. Vedle toho mohou osoby přímo postižené těmito přírodními katastrofami, které mohly přijít o své domovy a majetek, potřebovat potravinovou a/nebo základní materiální pomoc. Může být také potřebná podpora na zachování pracovních míst pro podniky, které se v důsledku přírodní katastrofy potýkají s ekonomickými obtížemi, aby si zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné udrželi své místo po dobu, kdy se nemohli dostat na své obvyklé pracoviště. V zájmu řešení ničivých účinků přírodních katastrof na zdraví lidí by měl být rovněž umožněn přístup ke zdravotní péči, a to i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné. Evropa musí být schopna rychle poskytnout dodatečnou a účinnou podporu prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+) členským státům, regionům, místním samosprávám a občanům vážně postiženým regionálními katastrofami, která doplní zdroje dostupné z Fondu solidarity Evropské unie. Je třeba se připravit na to, že ke katastrofám bude docházet stále častěji. Na základě zkušeností získaných v minulých letech je proto namístě stanovit rámec umožňující flexibilitu a finanční podporu, aby se zabránilo opakujícím se změnám v právním rámci politiky soudržnosti a další administrativní zátěži a zároveň aby si politika soudržnosti zachovala svou dlouhodobou strategickou povahu.

S cílem poskytnout členským státům postiženým přírodními katastrofami, k nimž došlo po 1. lednu 2024, dodatečnou pomoc a větší flexibilitu proto Komise navrhuje vytvořit v rámci stávající oblasti působnosti podpory z EFRR nový specifický cíl. To by členským státům umožnilo v jejich programech na období 2021–2027 v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst přeprogramovat částky na rekonstrukci po přírodních katastrofách, jak jsou definovány v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, nebo které jsou uznány jako takové příslušným orgánem veřejné moci v členském státě.

Tento dodatečný specifický cíl je zahrnut pod cíl politiky 2 (zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita). Uvedený cíl politiky přímo podporuje cíle Zelené dohody pro Evropu a Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která se zaměřuje na přípravu adaptačních opatření k řízení rizik spojených se změnou klimatu, obvykle ve formě katastrof, jako jsou povodně, přírodní požáry nebo sucha.

V této souvislosti je důležité předjímat a posilovat investice se zvláštním zaměřením na prevenci katastrof a připravenost na ně, jakož i na přizpůsobení se změně klimatu, včetně řešení inspirovaných přírodou, s cílem zmírnit dopady stále častějších katastrof způsobených klimatem. Rekonstrukce by neměly jít na úkor dlouhodobě plánovaných investic do prevence katastrof a připravenosti na ně.

ESF+ může v rámci své stávající oblasti působnosti rovněž poskytovat zdroje na zmírnění negativních socioekonomických důsledků přírodních katastrof. Kromě již existujících opatření by měla být pro členské státy zajištěna větší flexibilita, aby mohly poskytovat rychlou a bezprostřední pomoc v podobě potravinové a/nebo základní materiální pomoci. Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné by měli mít možnost udržet si svá místa do doby, kdy se budou moci vrátit do práce, a proto by mělo být umožněno flexibilnější financování režimů zkrácené pracovní doby. V zájmu řešení ničivých účinků přírodních katastrof na zdraví lidí by měl být rovněž umožněn přístup ke zdravotní péči, a to i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné. To by členským státům umožnilo v rámci programového období 2021–2027 přeprogramovat své zdroje z ESF+, aby mohly využít dodatečné pomoci a větší flexibility.

Členské státy mají možnost využít stávající ustanovení o převodech do EFRR nebo do ESF+ uvedená v článku 26 nařízení (EU) 2021/1060.

Vzhledem k potenciálnímu rozsahu dopadů těchto přírodních katastrof a s cílem urychleně poskytnout likviditu na pokrytí nejnaléhavějších potřeb se navrhuje, aby členské státy při uplatňování navrhovaného rámce využívaly dodatečného předběžného financování ve výši 30 % částek naplánovaných v rámci vyhrazených priorit a možnosti použít financování ze strany Unie až do výše 100 %. V reakci na současné výjimečné okolnosti mohou členské státy v souladu s čl. 63 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060 již nyní ve svých programech stanovit, že způsobilost výdajů začíná dnem prvního vzniku škody v důsledku přírodní katastrofy. Kromě toho by členské státy měly mít rovněž možnost vybrat pro poskytnutí podpory v rámci vyhrazené priority již dokončené nebo plně provedené operace v reakci na přírodní katastrofu. Částky přeprogramované pro tuto prioritu (nebo priority) musí být celkově omezeny na maximálně 10 % vnitrostátního přídělu členského státu v rámci politiky soudržnosti na celé programové období s přihlédnutím k EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Vyhrazená priorita může být použita pro jednu nebo více přírodních katastrof prostřednictvím jedné nebo více změn programu. Pokud se příděl na tuto prioritu prostřednictvím následných změn programu zvýší, bude dodatečné předběžné financování vyplaceno po zohlednění zvýšení tak, aby celkové dodatečné předběžné financování odpovídalo 30 % zdrojů přidělených na tuto prioritu.

Bude-li členský stát chtít využít této vyhrazené priority a souvisejících možností flexibility, musí být odpovídající změna programu předložena Komisi nejpozději čtyři měsíce po prvním vzniku škody v důsledku katastrofy. Pokud k přírodní katastrofě dojde před vstupem tohoto pozměňujícího nařízení v platnost, musí být uvedená změna programu předložena do čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Návrh je v souladu s cíli fondů politiky soudržnosti a omezuje se na cílenou změnu nařízení (EU) 2021/1058 a nařízení (EU) 2021/1057. Návrh doplňuje typ podpory dostupné podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je omezen na cílenou změnu nařízení (EU) 2021/1058 a nařízení (EU) 2021/1057 a zachovává soulad s ostatními politikami Unie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh je založen na článku 164, čl. 175 odst. 3 a článku 178 Smlouvy o fungování Evropské unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh na poskytnutí dodatečné flexibility členským státům postiženým přírodními katastrofami prostřednictvím možnosti financovat rekonstrukční práce z EFRR s mírou financování Unií až do výše 100 % a dodatečným předběžným financováním určeným na vyhrazenou prioritu v programech vyžaduje změnu nařízení (EU) 2021/1058. Návrh na poskytnutí flexibility členským státům při provádění ESF+, zahrnující dodatečné předběžné financování a financování Unií až do výše 100 %, jehož cílem je zmírnit socioekonomické důsledky přírodních katastrof a umožnit členským státům poskytovat okamžitou potravinovou a/nebo základní materiální pomoc lidem přímo postiženým přírodními katastrofami, jakož i režimy zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a samostatně výdělečně činné osoby bez aktivních opatření a přístup ke zdravotní péči i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné, vyžaduje změnu nařízení (EU) 2021/1057. Téhož výsledku nelze dosáhnout prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni.

•Proporcionalita

Návrh představuje omezenou a cílenou změnu, která nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle spočívajícího v poskytování dodatečné pomoci členským státům zasaženým přírodními katastrofami.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nepoužije se.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nepoužije se.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů bylo provedeno pro účely přípravy návrhů nařízení (EU) 2021/1058 a nařízení (EU) 2021/1057. Omezené a cílené změny nevyžadují samostatné posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nepoužije se.

•Základní práva

Nepoužije se.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh se týká programů politiky soudržnosti z programového období 2021–2027 a nemění stávající rozpočtové závazky. Zůstává v mezích celkové výše prostředků přidělených na období 2021–2027, a je tudíž rozpočtově neutrální.

Návrh povede k dodatečnému předběžnému financování, které bude vyplaceno v rámci EFRR a ESF+, a povede k předsunutí prostředků na platby.

Pro rok 2025 se v návrhu rozpočtu s dodatečným předběžným financováním nepočítalo. V zájmu řešení naléhavých potřeb a poskytnutí rychlé podpory členským státům zasaženým katastrofami navrhla Komise pokrýt dodatečné potřeby plateb prostřednictvím návrhu na změnu navrhovaného rozpočtu na rok 2025. Dodatečná částka na rok 2025 činí pro EFRR a ESF+ společně 3 miliardy EUR a odpovídá 30 % předběžného financování odhadovaného přídělu (10 miliard EUR) na vyhrazené priority v návaznosti na přírodní katastrofy, k nimž došlo po 1. lednu 2024.

Možnost požádat o zvýšenou míru financování Unií až do výše 100 % jak pro EFRR, tak pro ESF+ povede rovněž k částečnému předsunutí prostředků na platby, po němž budou v pozdější fázi následovat nižší platby, neboť celkové finanční krytí se nezmění. Skutečný dopad bude záviset na tom, jak členské státy této možnosti využijí.

Navrhované úpravy nevyžadují změny ročních stropů víceletého finančního rámce pro závazky a platby podle přílohy I nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ani neznamenají změny celkových platebních potřeb v programovém období.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění opatření bude monitorováno a vykazováno v rámci všeobecných mechanismů podávání zpráv stanovených v nařízeních (EU) 2021/1060, (EU) 2021/1057 a (EU) 2021/1058.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Aby bylo možné členským státům postiženým přírodními katastrofami poskytnout dodatečnou pomoc a větší flexibilitu, navrhuje se změnit nařízení (EU) 2021/1058 s cílem:

·zavést nový specifický cíl pod cílem politiky 2 (zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita) v rámci stávající oblasti působnosti podpory z EFRR pro účely reakce na přírodní katastrofy, k nimž došlo po 1. lednu 2024. Zdroje v rámci tohoto specifického cíle by měly být plánovány na základě vyhrazených priorit programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst na podporu operací zaměřených na opravy a rekonstrukci,

·umožnit použít na samostatnou prioritu stanovenou v rámci programu na podporu operací souvisejících s rekonstrukcí a opravami míru financování Unií až do výše 100 % z rozpočtu EU. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby byla zohledněna podpora z jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů nebo soukromých systémů pojištění, aby se vyloučily přeplatky,

·poskytnout na tuto samostatnou prioritu dodatečné předběžné financování použitím 30 % přidělených prostředků na danou prioritu, jak je stanoveno v rozhodnutí o schválení programu, v němž je nová vyhrazená priorita stanovena. V případě, že se příděl na prioritu v důsledku dalších přírodních katastrof následně zvýší, bude dodatečné předběžné financování vyplaceno pouze z částky, o kterou se příděl na prioritu zvyšuje,

·umožnit členským státům vybrat pro poskytnutí podpory operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před tím, než je žádost o financování v rámci programu řádně předložena řídicímu orgánu, pokud reagují na přírodní katastrofu, k níž došlo po 1. lednu 2024,

·stanovit pro předložení odpovídajících změn programu lhůtu čtyř měsíců od prvního vzniku škody v důsledku přírodní katastrofy nebo od vstupu pozměňujícího nařízení v platnost, pokud ke katastrofě došlo před tímto datem.

V zájmu zajištění větší flexibility pro členské státy v reakci na přírodní katastrofy, k nimž došlo po 1. lednu 2024, se navrhuje změnit nařízení (EU) 2021/1057 s cílem:

·umožnit cílenou podporu na zmírnění negativních socioekonomických důsledků přírodních katastrof v rámci vyhrazené priority, u níž lze využít větší flexibility,

·povolit po omezenou dobu financování režimů zkrácené pracovní doby ve prospěch zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob postižených přírodními katastrofami, aniž by bylo nutné provádět aktivní opatření, bez ohledu na to, zda je toto financování v rámci vyhrazené priority plánováno, či nikoli,

·umožnit financování opatření na podporu přístupu ke zdravotní péči, a to i pro osoby, které nejsou ze socioekonomického hlediska bezprostředně zranitelné, bez ohledu na to, zda je toto financování v rámci vyhrazené priority plánováno, či nikoli,

·umožnit distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci bez doprovodných opatření, děje-li se tak v reakci na důsledky přírodních katastrof, bez ohledu na to, zda je tato pomoc v rámci vyhrazené priority plánována, či nikoli,

·stanovit pro předložení odpovídajících změn programu lhůtu čtyř měsíců od výskytu přírodní katastrofy nebo od vstupu pozměňujícího nařízení v platnost, pokud ke katastrofě došlo před tímto datem,

·poskytnout na tuto vyhrazenou prioritu dodatečné předběžné financování použitím 30 % prostředků přidělených na danou prioritu, jak je stanoveno v rozhodnutí o schválení programu, v němž je nová vyhrazená priorita stanovena. V případě, že se příděl na prioritu v důsledku dalších přírodních katastrof následně zvýší, bude dodatečné předběžné financování vyplaceno pouze z částky, o kterou se příděl na prioritu zvyšuje,

·umožnit použít na vyhrazenou prioritu míru financování Unií až do výše 100 % z rozpočtu EU.

V zájmu zachování dlouhodobé strategické povahy investic v rámci politiky soudržnosti nesmí celková částka přidělená na tyto vyhrazené priority překročit 10 % celkového původního vnitrostátního přídělu z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti dohromady v daném členském státě na programové období 2021–2027. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby byla zohledněna podpora z jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů nebo soukromých systémů pojištění, aby se vyloučily přeplatky.

2024/0275 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

RESTORE – Regionální mimořádná podpora na rekonstrukci, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a nařízení (EU) 2021/1057

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 164, čl. 175 odst. 3 a článek 178 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nedávné povodně ve střední, východní a jižní Evropě měly ničivý dopad na obyvatelstvo žijící v těchto regionech. V mnoha městech a vesnicích budou nutné rozsáhlé rekonstrukce a opravy poškozené infrastruktury a vybavení. Bude zapotřebí neprodleně přijmout opatření ke zmírnění sociálních a hospodářských důsledků těchto přírodních katastrof. Lidé navíc bezprostředně potřebují základní materiální vybavení, o které přišli, a bude nezbytné poskytnout podporu na zachování pracovních míst s cílem pomoci zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, aby si po omezenou dobu udrželi své místo v situacích, kdy se z důvodu přírodní katastrofy nemohou dostat na své obvyklé pracoviště. V zájmu řešení ničivých účinků přírodních katastrof na zdraví lidí by měl být rovněž umožněn přístup ke zdravotní péči, a to i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné. Z důkazů vyplývá, že v budoucnu bude k přírodním katastrofám pravděpodobně docházet stále častěji. Je proto namístě vytvořit rámec, který poskytne flexibilitu a finanční podporu a zároveň zachová dlouhodobou strategickou povahu investic v rámci politiky soudržnosti.

(2)Aby se rychle zmírnila zátěž pro vnitrostátní rozpočty dotčených členských států a omezilo se riziko nových územních nerovností, je kromě zdrojů dostupných z Fondu solidarity Evropské unie zapotřebí poskytnout členským státům, regionům, místním samosprávám a osobám vážně postiženým těmito přírodními katastrofami účinnou podporu prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+).

(3)S cílem poskytnout členským státům zasaženým přírodními katastrofami větší flexibilitu by měl být v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst stanoven nový specifický cíl pro směrování finanční podpory z EFRR na rekonstrukce po těchto katastrofách.

(4)Cíl politiky 2, v jehož rámci by měl být tento nový specifický cíl zaveden, přímo podporuje cíle Zelené dohody pro Evropu 3 . Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 4 je zaměřena na vytvoření adaptačních opatření k řízení rizik spojených se změnou klimatu, obvykle ve formě katastrof, jako jsou povodně, přírodní požáry nebo sucha. Aby se zmírnil dopad stále častějších přírodních katastrof, včetně katastrof způsobených klimatem, měla by být zajištěna kontinuita a posílení plánovaných investic do prevence a připravenosti, jakož i přizpůsobení se změně klimatu. Rekonstrukce by neměly jít na úkor investic do dlouhodobé strukturální prevence katastrof a připravenosti na ně. V případě investic do infrastruktury financované EU, jejichž cílem je posílení její odolnosti vůči budoucím, častějším a závažnějším klimatickým katastrofám, by mělo být zajištěno posilování klimatické odolnosti a uplatňování zásady „významně nepoškozovat“.

(5)V souladu s rozsahem podpory z EFRR stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 5 se podpora na rekonstrukci v reakci na přírodní katastrofy v rámci nového specifického cíle může vztahovat na rekonstrukci poškozené nebo zničené infrastruktury, jako je veřejná infrastruktura, nebo investice do fixního kapitálu pro podniky a do vybavení, v případě potřeby i v jiném místě nebo ve formátu, který není totožný s původním, a to odolným a udržitelným způsobem. Kromě toho lze podpořit obnovu přírodních oblastí, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, včetně lokalit sítě Natura 2000. To může zahrnovat opatření související s opětovným zalesňováním.

(6)V souvislosti s rekonstrukcí v reakci na přírodní katastrofy by měly být při výběru upřednostněny operace založené na zásadě „obnova k lepšímu“. Tato zásada zahrnuje využití fází obnovy, renovace a rekonstrukce po katastrofě ke zvýšení odolnosti komunit prostřednictvím začlenění opatření ke snížení rizika katastrof, jak jsou uvedena v sendajském rámci pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. Zároveň by mělo být zajištěno, aby podpora vybraných operací zůstala přiměřená a existoval optimální vztah mezi její výší a cílem zajištění odolnosti vůči katastrofám. Kromě toho v případě, kdy je členský stát způsobilý pro podporu z Fondu solidarity Evropské unie na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu infrastruktury do stavu před výskytem přírodní katastrofy, může být podpora z EFRR použita doplňkovým způsobem ke zlepšení funkčnosti dotčené infrastruktury s cílem zvýšit její kapacitu, udržitelnost a odolnost vůči budoucím přírodním katastrofám. Obecně by podpora z EFRR měla vést ke zvýšení odolnosti a připravenosti na rizika.

(7)Aby se vyloučily přeplatky, měly by členské státy zajistit, aby se podpora poskytovaná z EFRR nebo ESF+ nepřekrývala s podporou obdrženou z jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů nebo ze systémů soukromého pojištění.

(8)Aby bylo možné reagovat na dopad přírodních katastrof, mělo by být členským státům umožněno poskytovat prostřednictvím vyhrazených priorit cílenou, rychlou a bezprostřední pomoc ke zmírnění negativních socioekonomických důsledků těchto katastrof. Kromě toho by členské státy měly mít možnost v rámci vyhrazené priority i mimo ni podporovat dočasná opatření pro osoby přímo postižené těmito katastrofami, která mohou mít formu potravinové a/nebo základní materiální pomoci bez povinnosti doprovodných opatření; a je-li to nezbytně nutné a odůvodněné, režimy zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a samostatně výdělečně činné osoby postižené důsledky přírodních katastrof, které jim umožní udržet si práci i bez aktivních opatření (pokud je ovšem neukládají vnitrostátní právní předpisy), jakož i opatření k zajištění přístupu ke zdravotní péči, a to i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné. Je proto vhodné stanovit pro tato dočasná opatření na omezenou dobu možnosti flexibility podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 6 .

(9)Zdroje na podporu reakce na přírodní katastrofy by měly být plánovány v rámci vyhrazené priority s mírou spolufinancování až 100 %. Je třeba připomenout, že členské státy mohou využít možnosti převodu přídělů mezi fondy politiky soudržnosti stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 7 s cílem navýšit zdroje, které jsou v rámci těchto vyhrazených priorit k dispozici. Při dodržení regulačních pravidel mohou rovněž přerozdělit zdroje z kteréhokoli z cílů politiky.

(10)Celkové zdroje plánované v rámci vyhrazených priorit by měly být omezeny na maximálně 10 % původního celkového vnitrostátního přídělu z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti pro daný členský stát. Mohou být plánovány prostřednictvím jedné nebo více změn programu a mohou souviset s jednou či více katastrofami. Nadále by měla být dodržována zásada, že platby ze strany Komise mají být prováděny v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupném financování.

(11)S cílem poskytnout okamžitou podporu na investice do rekonstrukcí v reakci na přírodní katastrofy a zmírnit negativní socioekonomické důsledky těchto přírodních katastrof by měla být s ohledem na vyhrazené priority poskytnuta dodatečná částka mimořádného předběžného financování. Pravidla platná pro tyto částky mimořádného předběžného financování by měla být v souladu s pravidly platnými pro předběžné financování stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060.

(12)Aby mohly členské státy plně řešit důsledky přírodních katastrof, k nimž došlo po 1. lednu 2024, mělo by být jejich řídicím orgánům umožněno vybrat pro poskytnutí podpory operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před podáním žádosti o financování z daného programu řídicímu orgánu, za předpokladu, že daná operace představuje reakci na takovou přírodní katastrofu.

(13)Nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1057 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)Vzhledem k ničivým účinkům současných přírodních katastrof a naléhavé potřebě poskytnout členským státům okamžitou podporu se má za to, že je nezbytné použít výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(15)Z důvodu naléhavosti situace v souvislosti s přírodními katastrofami je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2021/1058 se mění takto:

1.Článek 3 se mění takto:

(a)v odst. 1 písm. b) se doplňuje nový bod x), který zní:

„x) podpory investic zaměřených na rekonstrukci v reakci na přírodní katastrofu, k níž došlo po 1. lednu 2024;“

(b)vkládá se nový odstavec, který zní:

„1b. Pro účely odst. 1 písm. b) bodu x) tohoto článku se přírodní katastrofou rozumí závažná nebo regionální přírodní katastrofa ve smyslu čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002*. To může zahrnovat i přírodní katastrofu, jež má za následek přímou škodu pod prahovými hodnotami stanovenými v čl. 2 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení, pokud byla příslušným orgánem veřejné moci členského státu uznána za přírodní katastrofu.

Zdroje přidělené v rámci specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě x) tohoto článku se plánují na základě vyhrazených priorit programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které odpovídají příslušnému cíli politiky. Zdroje přidělené v rámci tohoto specifického cíle a vyhrazených priorit stanovených v souladu s čl. 12b odst. 2 nařízení (EU) 2021/1057 jsou na celé programové období omezeny na nejvýše 10 % původního celkového vnitrostátního přídělu z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Odpovídající změna programu se předloží do čtyř měsíců ode dne vzniku první škody v důsledku přírodní katastrofy, nebo pokud k přírodní katastrofě došlo přede dnem [datum vstupu tohoto nařízení v platnost], do čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení XXX/XXX [kterým se mění nařízení o EFRR a o Fondu soudržnosti] v platnost.

Komise vyplatí na prioritu uvedenou ve druhém pododstavci tohoto odstavce 30 % přídělu stanoveného v rozhodnutí o schválení změny programu jako mimořádné předběžné financování nad rámec ročního předběžného financování programu stanoveného v čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060. Toto mimořádné předběžné financování bude vyplaceno do 60 dnů od přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu, v závislosti na dostupnosti finančních prostředků. Pokud se příděl na tuto prioritu následně zvýší, vyplatí se dodatečná částka předběžného financování odpovídající 30 % tohoto zvýšení.

V souladu s čl. 90 odst. 5 prvním pododstavcem nařízení (EU) 2021/1060 částku vyplacenou jako mimořádné předběžné financování Komise zúčtuje nejpozději v posledním účetním roce.

V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako EFRR a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

V souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnuje předběžné financování, které má být zohledněno pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být zrušeno, i vyplacené mimořádné předběžné financování.

Odchylně od čl. 112 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míra spolufinancování pro vyhrazenou prioritu stanovenou na podporu specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě x) tohoto článku stanoví na 100 %.

Členské státy zajistí, aby podpora z jiného vnitrostátního nebo unijního nástroje nebo systému soukromého pojištění obdržená na operace vybrané v rámci specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě x) tohoto článku byla odečtena od výdajů zahrnutých v žádosti o platbu předložené Komisi.

Odchylně od čl. 63 odst. 6 první věty nařízení (EU) 2021/1060 může řídicí orgán vybrat pro poskytnutí podpory v rámci vyhrazené priority operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování řídicímu orgánu, za předpokladu, že daná operace představuje reakci na přírodní katastrofu, k níž došlo po 1. lednu 2024.

_____________

* Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/2012/oj).“;

(c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Fond soudržnosti podporuje cíle politiky 2 a 3, s výjimkou specifického cíle stanoveného v odst. 1 písm. b) bodě x).“;

2.v tabulce 1 v příloze I se v oddíle týkajícím se cíle politiky 2 doplňuje nový řádek, který zní:

„x) Podpora investic zaměřených na rekonstrukci v reakci na přírodní katastrofu, k níž došlo po 1. lednu 2024

Jakýkoli RCO uvedený pro specifické cíle v rámci cílů politiky 1 až 4

Jakýkoli RCR uvedený pro specifické cíle v rámci cílů politiky 1 až 4“

Článek 2

V nařízení (EU) 2021/1057 se vkládá nový článek 12b, který zní:

„Článek 12b

Podpora na zmírnění negativních socioekonomických důsledků přírodních katastrof

1.Členské státy mohou využít ESF+ k poskytování podpory na zmírnění negativních socioekonomických důsledků přírodních katastrof, k nimž došlo po 1. lednu 2024. Pro účely tohoto článku se přírodní katastrofou rozumí závažná nebo regionální přírodní katastrofa ve smyslu čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002*. To může zahrnovat i přírodní katastrofu, jež má za následek přímou škodu pod prahovými hodnotami stanovenými v čl. 2 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení, pokud byla příslušným orgánem veřejné moci členského státu uznána za přírodní katastrofu.

_____________

* Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/2012/oj).

2.Pro účely odstavce 1 mohou být zdroje plánovány v rámci vyhrazených priorit dotčených programů. Celkové zdroje na tyto vyhrazené priority přidělené z ESF+ a EFRR podle čl. 3 odst. 1b nařízení (EU) 2021/1058 jsou na celé programové období omezeny na nejvýše 10 % původního celkového vnitrostátního přídělu z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti. Odpovídající změna programu se předloží do čtyř měsíců ode dne výskytu přírodní katastrofy, nebo pokud k přírodní katastrofě došlo přede dnem [datum vstupu tohoto nařízení v platnost], do čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení XXX/XXX [kterým se mění nařízení o ESF+] v platnost.

3.Vyhrazená priorita uvedená v odstavci 2 může podporovat kterýkoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

4.V nezbytně nutných případech a jako dočasná opatření mohou být pro financování způsobilé režimy zkrácené pracovní doby, jejichž cílem je reagovat na důsledky přírodních katastrof, bez nutnosti kombinace s aktivními opatřeními, jakož i opatření k zajištění přístupu ke zdravotní péči, mimo jiné i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné, a to po dobu nejvýše 18 měsíců ode dne, kdy k přírodní katastrofě došlo.

5.Odchylně od čl. 19 odst. 4 nejsou členské státy povinny doplnit poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci doprovodnými opatřeními v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) tohoto nařízení, pokud má být poskytována v reakci na důsledky přírodních katastrof. V případě přírodní katastrofy mohou být tyto dodávky potravin a základní materiální pomoci bez doprovodných opatření způsobilé pro financování po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne, kdy k přírodní katastrofě došlo, a v každém případě po 1. lednu 2024.

6.Odchylně od čl. 63 odst. 6 první věty nařízení (EU) 2021/1060 může řídicí orgán vybrat pro poskytnutí podpory v rámci vyhrazené priority operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování řídicímu orgánu, za předpokladu, že daná operace představuje reakci na přírodní katastrofu, k níž došlo po 1. lednu 2024.

7.Komise na vyhrazenou prioritu uvedenou v odstavci 2 vyplatí 30 % přídělu stanoveného v rozhodnutí o schválení změny programu jako mimořádné předběžné financování nad rámec ročního předběžného financování programu stanoveného v čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060. Toto mimořádné předběžné financování bude vyplaceno do 60 dnů od přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu, v závislosti na dostupnosti finančních prostředků. Pokud se příděl na tuto prioritu následně zvýší, vyplatí se dodatečná částka předběžného financování odpovídající 30 % tohoto zvýšení.

V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako ESF+ a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

8.Odchylně od čl. 112 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míra spolufinancování pro vyhrazenou prioritu stanovenou na podporu zmírnění negativních socioekonomických důsledků přírodních katastrof podle odstavce 2 stanoví na 100 %.

Členské státy zajistí, aby podpora z jiného vnitrostátního nebo unijního nástroje nebo systému soukromého pojištění obdržená na operace vybrané v reakci na přírodní katastrofy byla odečtena od výdajů zahrnutých v žádosti o platbu předložené Komisi.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

RESTORE – Regionální mimořádná podpora na rekonstrukci, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a nařízení (EU) 2021/1057

1.2Příslušné oblasti politik

Zelená dohoda pro Evropu

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

Cílem návrhu je poskytnout:

i)dodatečnou účinnou podporu a větší flexibilitu na podporu rekonstrukcí pro členské státy, regiony a místní samosprávy vážně zasažené přírodními katastrofami prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR);

ii)flexibilitu pro členské státy při provádění Evropského sociálního fondu plus (ESF+), aby mohly poskytnout okamžitou potravinovou a základní materiální pomoc osobám přímo postiženým přírodními katastrofami, jakož i režim zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a samostatně výdělečně činné osoby.

1.3.2Specifické cíle

Specifický cíl č.

Specifickým cílem návrhu je umožnit členským státům:

i)přeprogramovat částky přidělené na jejich programy z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst na podporu oprav a rekonstrukcí v návaznosti na přírodní katastrofy, k nimž došlo po 1. lednu 2024 a které mají závažné dopady na životní podmínky, přírodu nebo hospodářství;

ii)využít míry spolufinancování až do výše 100 % a dodatečného předběžného financování ve výši 30 % na priority vyhrazené na podporu rekonstrukcí v rámci programů podporovaných z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst;

iii)povolit po omezenou dobu financování režimů zkrácené pracovní doby v rámci ESF+ ve prospěch zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob postižených přírodními katastrofami, aniž by bylo nutné provádět aktivní opatření;

iv)umožnit distribuci potravinové a základní materiální pomoci bez doprovodných opatření v rámci ESF+ v reakci na přímé důsledky přírodních katastrof;

v)využít míry spolufinancování až do výše 100 % a dodatečného předběžného financování ve výši 30 % v případě nové vyhrazené priority pro ESF+ stanovené v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst.

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekávaným dopadem tohoto návrhu je, že členské státy a regiony zasažené přírodními katastrofami budou moci ve svých programech díky větší flexibilitě a finančním stimulům v rámci EFRR a ESF+ přeprogramovat 10 miliard EUR z těchto fondů s cílem urychleně podpořit rekonstrukce a opravy, poskytnout potravinovou a základní materiální pomoc a podpořit režimy zkrácené pracovní doby a zároveň zmírnit zátěž pro vnitrostátní rozpočty.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Návrh členským státům umožňuje vybrat jakékoli společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR uvedené pro specifické cíle v rámci cílů politiky 1 až 4 pro sledování pokroku a dosažených výsledků rekonstrukcí (tabulka 1 v příloze I). Návrh nemění seznam společných ukazatelů pro podporu z ESF+.

1.4Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 8

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Nařízení by mělo být plně použitelné krátce po svém přijetí, tj. prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

S výhradou přijetí tohoto návrhu spolunormotvůrci je Komise připravena usnadnit rychlé schvalování žádostí o změny programů předložených členskými státy v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Návrh umožní pokračovat v provádění programů, poskytovat ekonomice finanční prostředky a zároveň pomůže snížit zatížení veřejných výdajů v členských státech zasažených přírodními katastrofami. Téhož výsledku nelze dosáhnout prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni.

Nedávné přírodní katastrofy odůvodňují potřebu posílit schopnost Unie poskytovat členským státům rychlou a účinnou podporu s cílem doplnit jejich úsilí vynakládané na rekonstrukci a zmírnit sociální a ekonomické důsledky pro přímo postižené osoby. Je nezbytné doplnit stávající ustanovení nařízení (EU) 2021/1060 s cílem zvýšit flexibilitu při programování fondů EFRR a úroveň finanční podpory na opravy a rekonstrukce po přírodních katastrofách, a to nad rámec zdrojů dostupných z Fondu solidarity Evropské unie, a umožnit členským státům uvolnit částky z ESF+ na financování režimů zkrácené pracovní doby, aniž by byla zapotřebí aktivní opatření pro zaměstnance a samostatně výdělečně činné osoby postižené přírodními katastrofami, a pro distribuci potravin a základní materiální pomoci bez doprovodných opatření.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V předchozích letech EU přijala regulační změny s cílem urychlit využívání finančních prostředků EU; příkladem jsou akce CARE a FAST-CARE, kdy fondy politiky soudržnosti prošly cílenými změnami, aby dokázaly čelit novým krizím.

Tyto zkušenosti, jakož i nařízení o platformě STEP byly při přípravě tohoto návrhu zohledněny.

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Toto nařízení vytváří nezbytné podmínky pro účinnější a flexibilnější využívání stávajících zdrojů z EFRR a ESF+ po přírodních katastrofách, které jsou definovány v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie nebo jsou v řádně odůvodněných případech uznány jako takové příslušným veřejným orgánem členského státu. Doplňují se tak prostředky, které jsou k dispozici v rámci Fondu solidarity Evropské unie.

Tento návrh je plně slučitelný se stávajícím víceletým finančním rámcem a stávajícími nástroji a k dosažení cílů nevyžaduje dodatečné prostředky na závazky.

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–

– finanční dopad od roku 2025 do roku 2027 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 9

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

– prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Použijí se ustanovení nařízení (EU) 2021/1060.

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Použijí se ustanovení nařízení (EU) 2021/1060.

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Použijí se ustanovení nařízení (EU) 2021/1060.

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Použijí se ustanovení nařízení (EU) 2021/1060.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Nepoužije se.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 10

zemí ESVO 11

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 12

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

05.02.01 Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Operační výdaje

07.02.01 Evropský sociální fond plus (ESF+) – Operační výdaje

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje – nepoužije se

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: REGIO			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky
05.02.01 Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Operační výdaje	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)		2 070,000	3 003,600	–5 073,600	0,000
CELKEM prostředky pro GŘ REGIO	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	2 070,000	3 003,600	–5 073,600	0,000*

Dodatečné platby předběžného financování pro EFRR v roce 2025 (2 070,0 milionu EUR) a účinek 100% spolufinancování (3 003,6 milionu EUR v roce 2026) povedou k předsunutí plateb z roku 2027 a budou po dobu trvání VFR na období 2021–2027 rozpočtově neutrální. Částky uvedené v tabulce výše představují odhady očekávaného přeprogramování částky 10 miliard EUR ze strany členských států, přičemž konečné částky, které mají být v rámci EFRR vyplaceny, budou záviset na programových rozhodnutích členských států a budou plně financovány ze zdrojů VFR.

GŘ: EMPL			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky
07.02.01	Závazky	(1a)					0,000
	Platby	(2a)	0	930	1 000	–1 930	0,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)					0,000
	Platby	(2b)					0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 13
Rozpočtová položka		(3)					0,000
CELKEM prostředky pro GŘ EMPL	Závazky	=1a+1b+3	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	=2a+2b+3	0,000	930	1 000	–1 930	0,000

Dodatečné platby předběžného financování pro ESF+ v roce 2025 (930 milionů EUR) a účinek 100% spolufinancování (1 000 milionů EUR v roce 2026) povedou k předsunutí plateb z roku 2027 a budou po dobu trvání VFR na období 2021–2027 rozpočtově neutrální. Částky uvedené v tabulce výše představují odhady očekávaného přeprogramování členskými státy v celkové výši 10 miliard EUR, zatímco konečné částky, které mají být v rámci ESF+ vyplaceny, budou záviset na programových rozhodnutích členských států a budou plně financovány ze zdrojů VFR.

			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	(5)	0,000	3 000,000	4 003,600	–7 003,600	0,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z OKRUHU 2a	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6	0,000	3 000,000	4 003,600	–7 003,600	0,000

			Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
			2024	2025	2026	2027
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	(4)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
	Platby	(5)	0,000	3 000,000	4 003,600	–7 003,600	0,000
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)		(6)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6	Závazky	=4+6	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce (referenční částka)	Platby	=5+6	0,000	3 000,000	4 003,600	–7 003,600	0,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
		2024	2025	2026	2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7	Závazky	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	3 000,000	4 003,600	–7 003,600	0,000

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 14

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok
		2024	2025	2026	2027
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0
Položka administrativní podpory [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0	0
CELKEM		0	0	0	0

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

– může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

– vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

– vyžaduje revizi VFR.

3.2.7Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

– nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3 Odhadovaný dopad na příjmy

– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– na vlastní zdroje

– na jiné příjmy

– uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 15
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Nepoužije se.