EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.6.2024

COM(2024) 253 final

2024/0143(NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 4. března 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí 2022/382 1 a aktivovala směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 (směrnice o dočasné ochraně) 2 pro určité kategorie 3 osob vysídlených dne 24. února 2022 nebo po tomto datu v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu, jež v uvedený den začala. Podle čl. 4 odst. 1 směrnice o dočasné ochraně trvá doba dočasné ochrany nejprve jeden rok. Její trvání může být automaticky prodlouženo o období v délce šesti měsíců, avšak nejdéle o jeden rok. Dočasná ochrana byla automaticky prodloužena o jeden rok, a to do 4. března 2024.

Podle čl. 4 odst. 2 směrnice o dočasné ochraně může Rada, pokud přetrvávají důvody pro poskytnutí dočasné ochrany, rozhodnout kvalifikovanou většinou o prodloužení dočasné ochrany až o jeden rok na návrh Komise, která rovněž posoudí jakoukoli žádost členského státu o předložení návrhu Radě. Dočasná ochrana byla prodloužena o další jednoleté období, do 4. března 2025 4 .

Cílem tohoto návrhu je dočasnou ochranu, jak byla zavedena prováděcím rozhodnutím Rady 2022/382, prodloužit o další rok. Tímto se bude dočasná ochrana nadále vztahovat na kategorie osob určené v prováděcím rozhodnutí Rady 2022/382, a to v období od 5. března 2025 do 4. března 2026.

V současné době požívá v EU dočasné ochrany více než 4,19 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina jsou děti. Počet aktivních registrací, které uvádějí počet osob požívajících dočasné ochrany v členských státech EU, zůstává stabilní a činí přibližně 4 miliony, přičemž vykazuje setrvalý, mírně rostoucí trend (ze 4 milionů v září 2023 na 4,19 milionu v květnu 2024) 5 . Členskými státy, v nichž se nachází nejvyšší počet osob požívajících dočasné ochrany, jsou nadále Německo, Polsko a Česko (více než 1,2 milionu v Německu, téměř 1 milion v Polsku a téměř 400 000 v Česku) 6 . Od září 2023 byl počet rozhodnutí o poskytnutí dočasné ochrany stabilní a činil přibližně 65 000 rozhodnutí měsíčně, i když vykazuje mírně klesající trend.

Od aktivace směrnice o dočasné ochraně vyvinuly členské státy značné úsilí na podporu osob vysídlených z Ukrajiny, aby jim usnadnily začlenění do společnosti a zapojení do trhu práce. Nadále se rovněž snažily zvýšit přijímací kapacitu a plánovat pro nepředvídané události. Reakce EU na ruskou agresi vůči Ukrajině se i nadále vyznačuje silnou solidaritou, a to zaprvé vůči Ukrajině a jejímu lidu, jak je patrné z úsilí členských států a jejich občanů přijímajících vysídlené osoby, a zadruhé mezi členskými státy navzájem, jak dokládá jejich rozhodnutí upustit od uplatňování článku 11 směrnice o dočasné ochraně.

Platforma pro registraci dočasné ochrany funguje od 31. května 2022 a umožňuje stranám výměnu informací s cílem zajistit, aby osoby požívající dočasné ochrany nebo odpovídající ochrany podle vnitrostátního práva mohly účinně využívat svých práv ve všech členských státech, a zároveň omezit případné zneužívání. Aby platforma řádně fungovala, je důležité pravidelně nahrávat údaje a – je-li potřeba – v případě dvojí registrace rychle přijmout následná opatření. Ve své činnosti bude pokračovat po celou dobu trvání dočasné ochrany. V souvislosti s prodloužením dočasné ochrany proto není třeba do fungování platformy nijak zasahovat.

Navíc vzhledem k tomu, že určitá osoba může v daném okamžiku požívat práv spojených s dočasnou ochranou pouze v jednom členském státě, neměly by osoby požívající této ochrany, jež se přestěhují do jiného členského státu, aby tam požívaly dočasné ochrany, požívat sociální pomoci současně ve dvou členských státech.

Potřeba dalšího poskytování ochrany spolu s tím, aby si osoby požívající dočasné ochrany mohly zvolit členský stát, v němž ji využijí, měla dopad na přijímací systém některých členských států, zejména těch, které přijaly velký počet osob požívajících dočasné ochrany a zároveň se musí vyrovnat s velkým počtem žadatelů o mezinárodní ochranu nebo s nedostatkem ubytovacích kapacit. Do budoucna je v tomto ohledu důležité nepolevovat ve snaze o zajištění větší vyváženosti, pokud jde o úsilí vyvíjené jednotlivými členskými státy. Komise bude nadále pozorně sledovat, jaký dopad budou mít v budoucnu nově příchozí na přijímací kapacity členských států. Komise je rovněž připravena usnadnit nezbytné diskuse o této záležitosti a přijímání vhodných následných opatření. Prioritou zůstává zajistit, aby vysídlení lidé byli soběstační a získali dlouhodobé ubytování.

Kromě toho, že osobám požívajícím dočasné ochrany poskytuje přístup k souboru harmonizovaných práv, je aktivací směrnice o dočasné ochraně nadále zmírňováno riziko, že by si azylové systémy nedokázaly s přílivem osob poradit, aniž by to mělo nepříznivý vliv na jejich hladký chod.

Ve srovnání s 4,19 milionu registrací k dočasné ochraně osob vysídlených z Ukrajiny bylo od začátku ruské útočné války podáno v členských státech EU, Norsku a Švýcarsku pouze 53 000 žádostí 7 o mezinárodní ochranu ukrajinských státních příslušníků. Přestože oproti původním odhadům (očekávalo se, že o mezinárodní ochranu požádá 1,2 až 3,2 milionu osob) je počet žádostí nadále nízký, byl v roce 2024 dosud zaznamenán relativní nárůst počtu žádostí o azyl podaných ukrajinskými státními příslušníky (zvýšení o 50 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku). Z tohoto celkově malého počtu je nicméně patrné, že dočasná ochrana plní svůj účel, mimo jiné brání přetížení azylových systémů členských států.

Podle průzkumu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z února 2024 8 se podíl vysídlených osob, které do budoucna plánují nebo očekávají návrat na Ukrajinu, ve srovnání s předchozím rokem snížil (ze 77 % na 64 %), kdežto podíl osob, které nejsou o návratu rozhodnuty, se naopak zvýšil (z 18 % na 24 %) a stejně tomu bylo v případě osob, jež uvedly, že v návrat nedoufají (z 5 % na 11 %). Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí 9 , že v jejím průzkumu velká většina dotazovaných (74 %) odpověděla, že se hodlá na Ukrajinu vrátit, jakmile a pokud to bude bezpečné.

Kromě toho podle společné studie Agentury Evropské unie pro azyl (EUAA) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 10 vyjádřilo 53 % respondentů záměr vrátit se po válce na Ukrajinu, avšak značná část (30 %) zůstává v nejistotě. Přibližně 17 % osob si je jisto, že se nevrátí, přičemž za hlavní důvod uvádí obavy o bezpečnost v zemi původu.

Tyto průzkumy potvrzují, že osoby vysídlené z Ukrajiny se stále nemohou vrátit na Ukrajinu za bezpečných a trvalých podmínek.

Rusko na Ukrajině nijak nepolevuje ve své útočné válce. Od března 2024 to zahrnuje intenzivnější opakované letecké útoky po celé zemi, jejichž následkem je velké množství obětí a rozsáhlé škody a rovněž značný dopad na energetickou infrastrukturu země, což vede k rozsáhlým výpadkům elektřiny a ničení elektráren.

Záměrné a bezohledné útoky Ruska mají přímý dopad na civilní obyvatelstvo po celé zemi, neboť nepředvídatelné letecké útoky a nálety dronů překračují hranice ustálených bojových zón, které se z velké části neposunují.

Mezinárodní organizace pro migraci odhadla, že k březnu 2024 bylo na Ukrajině 3,6 milionu vnitřně vysídlených osob 11 . Celkem 80 % vysídlených domácností uvedlo, že vysídleny jsou už po dobu nejméně jednoho roku 12 . Podle informací uvedených ve třetí zprávě o rychlém posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA3) 13 již státní program na podporu vnitřně vysídlených osob není rozpočtově udržitelný. Uvádí se, že v roce 2023 se zvýšil výskyt chudoby a prohloubil nedostatek potravin. Dopady války jsou nerovnoměrné, nejvíce postihuje ženy, osoby se zdravotním postižením, děti a mládež, vnitřně vysídlené osoby a starší.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) odhadl, že v roce 2024 potřebovalo v zemi naléhavou humanitární pomoc více než 14,6 milionu lidí (údaj k prosinci 2023) 14 .

Nestabilní situace ve spojení s obtížnou humanitární situací na Ukrajině by rovněž mohla vést k dalšímu rozsáhlému přílivu osob do Unie, a bylo by tudíž třeba poskytnout ochranu množství dalších vysídlených osob.

Současná nejistota a nestabilita na Ukrajině ukazují, že pro osoby požívající dočasné ochrany, které se v současné době nacházejí v členských státech EU, není v dohledu žádné dokonalé řešení. Tyto osoby stále potřebují ochranu na území Unie. Stejně tak přetrvává riziko pro účinné fungování vnitrostátních azylových systémů, pokud by dočasná ochrana v dohledné době skončila a všechny tyto osoby by najednou požádaly o mezinárodní ochranu.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že důvody dočasné ochrany přetrvávají, a proto by dočasná ochrana měla být prodloužena jako nezbytná a vhodná reakce na současnou situaci. Prodloužení by mělo být přijato co nejdříve, a to o další rok, tj. na období od 5. března 2025 do 4. března 2026, v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice o dočasné ochraně. Cílem je zajistit, aby osoby vysídlené z Ukrajiny a nacházející se v členských státech EU měly za současných okolností co největší stabilitu a co nejlepší vyhlídky.

Kromě toho by členské státy měly mít možnost včas podniknout nezbytné správní a právní kroky (jako je obnovení povolení k pobytu) s cílem připravit se na prodloužení dočasné ochrany.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je plně v souladu s acquis EU v oblasti azylu, neboť směrnice o dočasné ochraně tvoří nedílnou součást společného evropského azylového systému a její použití bylo plánováno pro mimořádnou situaci hromadného přílivu vysídlených osob, což je situace, která v důsledku totální invaze Ruska na Ukrajinu dosud trvá. Je rovněž plně v souladu s cílem Evropské unie vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva otevřený těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii.

Prvky návrhu jsou rovněž v souladu s nedávno přijatými právními akty, které tvoří Pakt o migraci a azylu. Parlament a Rada se dohodly, že směrnice o dočasné ochraně nadále bude součástí souboru nástrojů, který má EU k dispozici pro případ hromadného přílivu osob. Směrnice o dočasné ochraně se osvědčila jako základní prostředek k zajištění okamžité ochrany na území EU. V této fázi je i nadále nejvhodnějším nástrojem pro reakci na vysídlování způsobené ruskou útočnou válkou proti Ukrajině.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Hlava V Smlouvy o fungování EU, která se týká prostoru svobody, bezpečnosti a práva, svěřuje některé pravomoci v této oblasti Evropské unii. Tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu článkem 5 Smlouvy o Evropské unii, tj. pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie.

Situace na Ukrajině v důsledku ruské útočné války má nadále dopad na EU jako celek. Reakce Evropské unie byla bezprecedentní a jednotná. Z toho vyplývá, že to stále vyžaduje řešení na úrovni EU a podporu ze strany EU, jakož i silnou koordinaci na úrovni EU, neboť je neustále zapotřebí, aby všechny členské státy společně účinně reagovaly na situaci a zajistily uplatňování stejných norem a harmonizovaného souboru práv v celé Unii pro 4,19 milionu osob, které v současné době na jejím území pobývají. Kromě přetrvávajícího hromadného přílivu nelze vzhledem k pokračující nestabilitě situace na Ukrajině vyloučit, že přijde velký počet dalších osob. Je zřejmé, že opatření jednotlivých členských států nemohou uspokojivě reagovat na potřebu společného přístupu EU k tomu, co jednoznačně představuje výzvu pro celou Unii.

Takového společného přístupu nemohou uspokojivě dosáhnout jednotlivé členské státy a lze jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto navrhovaného prováděcího rozhodnutí Rady lépe dosáhnout a koordinovat na úrovni Unie, jak rovněž uvedly samy členské státy. Unie proto musí jednat a smí přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak to stanoví čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii stanoví navrhované prováděcí rozhodnutí Rady prodloužení dočasné ochrany o omezenou dobu, tj. o jeden rok, pro konkrétní skupinu osob, na něž se již vztahuje.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Tvorba politiky založená na faktech

Situaci na Ukrajině mimo jiné pravidelně vyhodnocují Evropská komise, organizace, jako je Světová banka a Organizace spojených národů, jakož i ukrajinská vláda. Světová banka zveřejňuje zprávy o rychlém posouzení škod a potřeb na Ukrajině 16 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami a sběr a využití výsledků odborných konzultací

Za účelem shromažďování informací založených na důkazech Komise prostřednictvím sítě EU pro připravenost na migraci a pro řešení migračních krizí a Platformy solidarity pravidelně konzultovala orgány členských států, Evropskou službu pro vnější činnost a příslušné agentury EU, ukrajinské orgány a mezinárodní organizace, přičemž si vyměňovala informace s nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti.

Komise ve spolupráci s rotujícími předsednictvími Rady Evropské unie konzultovala s členskými státy téma budoucnosti dočasné ochrany po březnu 2025 na ministerské úrovni, jakož i ve Strategickém výboru Rady pro přistěhovalectví, hranice a azyl (SCIFA) v listopadu 2023 a v rámci Pracovní skupiny pro azyl v březnu 2024, kde členské státy zdůraznily, že je třeba dočasnou ochranu co nejdříve prodloužit. Paralelní a doplňkové diskuse proběhly v rámci Platformy solidarity, kde členské státy jednomyslně vyjádřily potřebu prodloužit dočasnou ochranu o další rok, aby byla zachována společná evropská reakce, aby byly osobám požívajícím dočasné ochrany poskytnuty jasné informace a aby členské státy mohly podnikat nezbytné správní a právní kroky na vnitrostátní úrovni (jako je obnovování povolení k pobytu). Souběžně s tím udržovala Komise pravidelné kontakty s ukrajinskými orgány, aby shromáždila informace o situaci na místě. Zároveň se rozvíjejí úvahy o potřebě vytvořit podmínky k zajištění hladkého přechodu od dočasné ochrany k alternativním vnitrostátním právním statusům. Kromě toho Komise v souladu s článkem 3 směrnice o dočasné ochraně v této věci konzultovala s UNHCR, který situaci posuzoval a poskytl relevantní informace a prováděl průzkumy o záměrech vysídlených osob. V únoru 2024 zveřejnila Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) zprávu o situaci osob vysídlených z Ukrajiny 18 a v březnu pak dalších 140 organizací občanské společnosti zveřejnilo k tomuto tématu společné prohlášení 19 , přičemž v obou dokumentech byla Komise mimo jiné vyzvána, aby případně navrhla další prodloužení dočasné ochrany.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Od začátku útočné války Ruska proti Ukrajině byly potřeby financování spojené s uplatňováním směrnice o dočasné ochraně pokryty v rámci rozpočtu stávajících nástrojů financování EU na období 2014–2020 a 2021–2027, zejména v rámci politiky soudržnosti.

To členským státům poskytlo přístup k nevyužitým finančním prostředkům, které byly rychle přesměrovány v rámci programů na období 2014–2020 na naléhavé potřeby v oblasti migrace a správy hranic v důsledku velkého počtu lidí, kteří do EU uprchli před válkou na Ukrajině. Kromě toho rozpočtový orgán schválil cílené navýšení o 152 milionů EUR, které bylo použito jako součást balíčku mimořádné pomoci ve výši 400 milionů EUR na podporu nejvíce postižených členských států s potřebami prvního přijetí v souvislosti s vysokým přílivem vysídlených osob z Ukrajiny. Programy fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2021–2027 v rámci AMIF, NSHV a ISF rovněž přispívají k naplnění potřeb členských států v souvislosti s uplatňováním směrnice o dočasné ochraně. Původně bylo na vnitrostátní programy přiděleno celkem 9,4 miliardy EUR a v roce 2025 bude na základě přezkumu programů v polovině období přidělena dodatečná částka ve výši 1,9 miliardy EUR. V únoru 2024 bylo v souvislosti s revizí víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období dohodnuto, že financování v rámci okruhu 4 bude na období 2025–2027 navýšeno o 2 miliardy EUR. Tyto dodatečné zdroje podpoří členské státy při řešení naléhavých výzev a potřeb souvisejících s migrací a správou hranic v členských státech v přední linii, jakož i v těch, které pociťují důsledky války na Ukrajině a na Blízkém východě, a dále při provádění Paktu o migraci a azylu, včetně nových řízení na hranicích.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 stanoví prodloužení dočasné ochrany o jeden rok (od 5. března 2025 do 4. března 2026) pro vysídlené osoby uvedené v článku 2 prováděcího rozhodnutí Rady 2022/382.

Článek 2 stanoví den vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

2024/0143 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími 20 , a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 4. března 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/382 21 , kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana.

(2)V souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/55/ES trvala dočasná ochrana nejprve jeden rok, tedy do 4. března 2023, a poté byla automaticky prodloužena o další rok do 4. března 2024.

(3)Dne 19. října 2023 přijala Rada prováděcí rozhodnutí (EU) 2023/2409 22 , kterým se v souladu s čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice prodlužuje dočasná ochrana zavedená prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 do 4. března 2025.

(4)V souvislosti s aktivací směrnice 2001/55/ES se členské státy v jednomyslně přijatém prohlášení 23 dohodly, že nebudou uplatňovat článek 11 směrnice ve vztahu k osobám, které požívají dočasné ochrany v daném členském státě v souladu s prováděcím rozhodnutím Rady 2022/382 a přemístí se bez povolení do jiného členského státu, pokud se členské státy na dvoustranném základě nedohodnou jinak.

(5)Vzhledem k tomu, že určitá osoba může v daném okamžiku požívat práv spojených s dočasnou ochranou pouze v jednom členském státě, neměly by osoby požívající této ochrany, jež se přestěhují do jiného členského státu, aby tam požívaly dočasné ochrany, požívat sociální pomoci současně ve dvou členských státech.

(6)V současné době v Unii požívá dočasné ochrany přibližně 4,19 milionu osob vysídlených z Ukrajiny. Celkový počet registrací osob požívajících dočasné ochrany zůstal stabilní na úrovni přibližně 4,19 milionu, přičemž byl patrný mírně rostoucí trend a jen málo osob uvedlo, že se natrvalo vrátily domů na Ukrajinu. Kvůli situaci na Ukrajině se vysídlení lidé nemohou do země vrátit za bezpečných a trvalých podmínek. Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že k březnu 2024 činil počet vnitřně vysídlených osob na Ukrajině 3,6 milionu. Celkem 80 % všech vnitřně vysídlených osob uvedlo, že jsou vysídleny po dobu jednoho roku nebo déle. Podle odhadu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí bude na Ukrajině v roce 2024 potřebovat naléhavou humanitární pomoc více než 14,6 milionu lidí.

(7)Kromě toho nelze vyloučit další rozsáhlý příliv osob, a to kvůli obtížné humanitární situaci, celkové nestabilitě a nejistotě ohledně situace na Ukrajině v důsledku nepřátelských akcí ze strany Ruska, včetně intenzivnějších a opakovaných leteckých útoků proti civilnímu obyvatelstvu po celé zemi. Přetrvává riziko eskalace. Zároveň přetrvává riziko pro účinné fungování vnitrostátních azylových systémů, pokud by dočasná ochrana brzy skončila a všechny osoby, které jí požívají, by požádaly o mezinárodní ochranu najednou.

(8)Vzhledem k tomu, že se vysoký počet vysídlených osob v Unii požívajících dočasné ochrany pravděpodobně nesníží, dokud bude válka proti Ukrajině pokračovat, je prodloužení dočasné ochrany nezbytné k řešení situace osob, které v současné době požívají dočasné ochrany v Unii nebo které budou tuto ochranu potřebovat od 5. března 2025, neboť poskytuje okamžitou ochranu a přístup k harmonizovanému souboru práv a zároveň omezuje formality v situaci hromadného přílivu osob do Unie na minimum. Prodloužení dočasné ochrany rovněž pomůže zajistit, aby azylové systémy členských států nebyly přetíženy výrazným nárůstem počtu žádostí o mezinárodní ochranu, které by mohly podat osoby požívající dočasné ochrany do 4. března 2025, pokud by dočasná ochrana do té doby skončila, nebo osoby prchající před válkou na Ukrajině, které přijdou do Unie po tomto datu a před 4. březnem 2026.

(9)Vzhledem k tomu, že důvody dočasné ochrany přetrvávají, by proto měla být dočasná ochrana pro kategorie vysídlených osob uvedené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2022/382 prodloužena do 4. března 2026.

(10)Toto rozhodnutí dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.

(11)Irsko je vázáno směrnicí 2001/55/ES, a proto se účastní přijímání a používání tohoto prováděcího rozhodnutí.

(12)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto prováděcího rozhodnutí a toto prováděcí rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dočasná ochrana poskytovaná osobám vysídleným z Ukrajiny uvedeným v článku 2 prováděcího rozhodnutí (EU) 2022/382 a prodloužená prováděcím rozhodnutím (EU) 2023/2409 se znovu prodlužuje o jeden rok do dne 4. března 2026.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

(1)     PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana .

(2)     SMĚRNICE RADY 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími .

(3)    Článek 2 prováděcího rozhodnutí Rady 2022/382 stanoví, že dočasná ochrana se vztahuje na a) ukrajinské státní příslušníky pobývající na Ukrajině před 24. únorem 2022; b) osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajině, a c) rodinné příslušníky osob uvedených v písmenech a) a b). Členské státy použijí buď toto rozhodnutí, nebo odpovídající ochranu podle svého vnitrostátního práva, pokud jde o osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří mohou prokázat, že oprávněně pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu vydaného v souladu s ukrajinskými právními předpisy, a kteří se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země nebo regionu původu.

(4)     Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. října 2023 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 (europa.eu) .

(5)    Informace podle údajů nahraných do platformy dočasné ochrany a poskytovaných v rámci sítě mechanismu EU pro připravenost na migraci a pro řešení migračních krizí.

(6)     Statistiky | Eurostat (europa.eu) .

(7)    Ke dni 2. června 2024.

(8)     Lives on hold: intentions and perspectives of refugees, refugee returnees and IDPs from Ukraine, February 2024 (Pozastavené životy: záměry a vyhlídky uprchlíků, navrácených uprchlíků a vnitřně vysídlených osob z Ukrajiny, únor 2024).

(9)     Ukraine Response - Needs, Intentions & Integration Challenges - Displacement Tracking Matrix (Reakce na situaci Ukrajiny – potřeby, záměry a obtíže se začleněním – Matrice pro sledování vysídlených osob).

(10)     Voices in Europe: Experiences, hopes and aspirations of forcibly displaced persons from Ukraine (Evropské ohlasy: prožitky, naděje a aspirace lidí nuceně vysídlených z Ukrajiny).

(11)     Ukrajina – informativní přehled o podmínkách navracení – 7. kolo (květen 2024) .

(12)     Ukrajina – zpráva o vnitřním vysídlování – průzkum v obecné populaci, 15. kolo (listopad–prosinec 2023) .

(13)     Skupina světové banky, „Rychlé posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb“ (RDNA3) (únor 2022 – prosinec 2023) .

(14)     Humanitární potřeby a plán reakce na situaci na Ukrajině – humanitární programový cyklus 2024, OCHA, prosinec 2023 .

(15)    Komise zřídila tuto platformu, aby bylo možné koordinovat operativní reakci mezi členskými státy podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Rady 2022/382. Platforma kromě jiného shromažďuje informace a zkoumá potřeby zjištěné v členských státech a koordinuje operativní následná opatření v reakci na tyto potřeby.

(16)     Skupina Světové banky, „Rychlé posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb“ (RDNA3) (únor 2022 – prosinec 2023) .    

(17)     Situace ukrajinských uprchlíků .

(18)     Postupné ukončení režimu směrnice o dočasné ochraně, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty, únor 2024 .

(19)     EU musí lidem vysídleným z Ukrajiny poskytnout i řešení do budoucna; evropské a mezinárodní organizace, 4. března 2024 .

(20)    Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/55/oj .

(21)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/382/oj ).

(22)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. října 2023 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 (Úř. věst. L, 2023/2409, 24.10.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2023/2409/oj ).

(23)     Návrh PROVÁDĚCÍHO ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001, a kterým se zavádí dočasná ochrana vysídlených osob – Prohlášení členských států .