EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.3.2024

COM(2024) 148 final

2024/0082(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Účelem tohoto návrhu nařízení je změnit přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 1 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku za účelem zvýšení dovozních cel na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané, jež jsou v současnosti zařazeny do kapitol 10, 12, 14, 15 a 23 kombinované nomenklatury (KN) a pocházejí nebo jsou vyváženy z Ruské federace nebo Běloruské republiky. Návrh zvyšuje dovozní cla pro obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace nebo Běloruské republiky, za něž dovozci v současné době neplatí žádná nebo platí nízká cla. Kromě toho by toto zboží pocházející nebo vyvážené z Ruské federace nebo Běloruské republiky nemělo přístup k celním kvótám Unie.

V loňském roce dosáhl dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace do EU podle údajů Eurostatu 4,2 milionu tun v hodnotě 1,32 miliardy EUR. Ruská federace je sice v současné době poměrně malým dodavatelem obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných přímo na trh Evropské unie (EU) 2 , je však obrovským producentem těchto produktů a jejich předním vývozcem na celosvětové úrovni – v letech 2020 až 2022 vyvezla do světa přibližně 55 milionů tun 3 . Cla EU erga omnes – tj. v současnosti uplatňovaná cla podle doložky nejvyšších výhod (DNV) na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané – se značně liší. V závislosti na produktu jsou tato cla buď stanovena na nulu či jsou velmi nízká, nebo jsou již vysoká a obchod se neuskutečňuje. Dovozci obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace proto v současné době buď neplatí žádná cla podle doložky nejvyšších výhod, nebo platí nízká cla podle doložky nejvyšších výhod, aby vstoupili na trh EU, a tato cla nepředstavují pro vstup produktů do EU významnou překážku.

Vzhledem k tomu, že Ruská federace produkuje obrovské objemy obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných, mohli by vývozci z této země v současné době snadno a rychle přesměrovat značné objemy dodávek do EU, a vytvořit tak významné vývozní příjmy pro hospodářství Ruské federace a zároveň narušit trh Unie s těmito produkty. Ruská federace si navíc v současné době nezákonně přivlastňuje velké objemy obilovin a olejnatých semen produkovaných na územích Ukrajiny, která v současné době nezákonně okupuje, a tyto dodávky směruje na své vývozní trhy jako údajně „ruské“ produkty. Takový vývoz sice nelze do EU zákonně dovážet 4 , avšak tyto produkty jsou často nejprve dovezeny do Ruské federace, kde obdrží falešnou dokumentaci, což velmi ztěžuje pozdější určení jejich původu. Je proto nezbytné přijmout vhodná celní opatření, která zabrání tomu, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace nadále vstupovaly na trh EU za podmínek, které jsou stejně příznivé jako podmínky uplatňované na tyto produkty jiného nepreferenčního původu.

Tato celní opatření by měla pomoci zabránit Ruské federaci v tom, aby vývoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných využívala k politickému a ekonomickému oslabení EU tím, že narušuje trh EU, vytváří napětí a třecí plochy v rámci EU a ohrožuje řádné fungování celní unie. Tato celní opatření by navíc zajistila, že Ruská federace nebude mít z takového vývozu do EU komerční prospěch. Takové účinky by byly v přímém rozporu se zájmy EU a nebyly by v souladu s právními předpisy a politikami EU.

Běloruská republika vyváží do EU omezené množství obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných – v roce 2023 610 000 tun v hodnotě 246 milionů EUR – a není důležitým producentem ani vývozcem těchto produktů. Navrhované nařízení se však vztahuje i na Běloruskou republiku s ohledem na její úzké politické a hospodářské vazby s Ruskem a s cílem zabránit nezákonnému směrování dovozu z Ruské federace přes Běloruskou republiku, pokud by cla EU na dovoz příslušného zboží pocházejícího z Běloruské republiky nebo z ní vyváženého zůstala nezměněna. Vzhledem k neustálému sbližování a rostoucímu obchodu mezi Běloruskem a Ruskem je vhodné uplatňovat na produkty z Běloruské republiky stejné zacházení jako na produkty z Ruské federace.

Navrhované nařízení stanoví nová cla pro obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané pocházející nebo vyvážené z Ruské federace nebo Běloruské republiky na úrovni dostatečně vysoké, aby potlačila současný dovoz. Téměř ve všech případech by cla na ruský a běloruský vývoz do EU vzrostla buď na 95 EUR za tunu, nebo na valorické clo ve výši 50 % v závislosti na produktu. Tato opatření by ovlivnila dovoz zboží do EU z Ruské federace a Běloruské republiky, který v roce 2023 představoval 4,8 milionu tun dovozu, v obchodní hodnotě 1,6 miliardy EUR v témže roce. Aby se zabránilo vstupu obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných pocházejících nebo vyvážených z Ruské federace nebo Běloruské republiky na trh EU za nízké sazby stanovené v rámci celních kvót EU, je rovněž nezbytné vyloučit z těchto kvót Ruskou federaci a Běloruskou republiku, pokud jde o produkty, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Neočekává se, že by navrhované nařízení mělo negativní dopad na celosvětové potravinové zabezpečení. Zvýšení cel EU by především neovlivnilo tranzit dotčených ruských a běloruských produktů přes území EU do třetích zemí. Za druhé, historické obchodní toky obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace do EU jsou ve srovnání s velikostí světových tržních výměn velmi skromné a nebudou mít žádný znatelný dopad na potravinářský průmysl EU a chov hospodářských zvířat, pokud jde o dodávky krmiv. V neposlední řadě se očekává, že zvýšení dovozních cel EU podstatně sníží tyto toky dovozu do EU, čímž se ve skutečnosti zvýší množství obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných pro vývoz do třetích zemí, zejména do těch rozvojových.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

V současné době je Ukrajina třetím největším dodavatelem produktů, na něž se navrhované zvýšení cel vztahuje, do EU. K tomuto vývozu dochází v rámci preferenčních podmínek dohody o přidružení EU–Ukrajina, a zejména hlavy IV této dohody, kterou se zřizuje prohloubená a komplexní zóna volného obchodu a která byla posílena dočasnými opatřeními liberalizujícími obchod, jež EU přijala v návaznosti na nezákonnou a nevyprovokovanou invazi Ruské federace na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že nezákonná útočná válka Ruské federace proti Ukrajině výrazně narušila schopnost Ukrajiny nadále vyvážet obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané do světa, což byl dříve její hlavní zdroj hospodářských příjmů, zůstal trh EU kvůli narušení jiných vývozních tras hlavním dostupným vývozním odbytištěm zboží z Ukrajiny. Podstatné zvýšení cel vztahujících se na zboží pocházející nebo vyvážené z Ruské federace, která je na trhu EU klíčovým konkurentem Ukrajiny, je v souladu s nejdůležitějšími možnostmi přístupu na trh, které Unie nabídla ukrajinskému vývozu obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných na trh Unie. Dalšími významnými dodavateli ze třetích zemí vyvážejícími obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané do EU jsou Brazílie, Argentina, Spojené státy a Kanada.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace a Běloruské republiky stanovené v tomto návrhu zajišťuje, aby celní politika Unie vyjádřená v tomto nařízení prostřednictvím uplatňovaných sazeb společného celního sazebníku Unie byla prováděna v souladu se zásadami a cíli vnější činnosti Unie stanovenými v čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Proto se považuje za vhodné uložit zvýšená cla na obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané pocházející nebo vyvážené z Ruské federace a Běloruské republiky, neboť takové zvýšení by bylo v souladu s omezujícími opatřeními, která Unie vůči těmto zemím přijala v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a podporu, kterou Běloruská republika nadále poskytuje ruské agresi.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tímto nařízením se mění nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

Tato změna vychází z článku 31 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že společný celní sazebník stanoví Rada na návrh Komise.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity se neuplatní, protože návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv, zejména potřeby zajistit, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace a Běloruské republiky nenarušovaly trh EU s těmito produkty a řádné fungování celní unie. Tyto produkty by proto neměly mít přístup na trh EU za podmínek stejně příznivých jako podmínky, které se vztahují na dovoz obilovin z jiných třetích zemí a jiného původu. Proporcionalitu zajišťuje skutečnost, že návrh stanoví zvýšení cel podle společného celního sazebníku použitelných na dovoz z Ruské federace a Běloruské republiky pro celní položky obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných, pokud jsou tato cla v současné době stanovena na nulu nebo jsou nízká. Zároveň se očekává, že tento nárůst sníží schopnost Ruské federace a Běloruské republiky narušit správné fungování trhů s potravinami v EU. Navrhované zvýšení cel a omezení přístupu k celním kvótám Unie omezuje základní práva pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení jejích cílů.

•Volba nástroje

Tento návrh stanoví změnu nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nepoužije se.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nepoužije se.

•Posouzení dopadů

S ohledem na pokračující invazi Ruské federace na Ukrajinu a na stávající schopnost Ruské federace využít svůj vývoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných k narušení jednoty EU při podpoře Ukrajiny a k destabilizaci trhu EU s těmito produkty, jakož i s ohledem na podporu činností Ruské federace ze strany Běloruské republiky je důležité, aby nařízení vstoupilo v platnost bezodkladně, aby se co nejdříve zvýšily celní sazby použitelné na dotčené produkty z Ruské federace a Běloruské republiky. Posouzení dopadů pro toto nařízení se proto neprovádělo. Očekává se však, že navrhované opatření výrazně sníží dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo vyvážených z Ruské federace a Běloruské republiky do EU, což povede k další diverzifikaci dovozu těchto produktů mimo Ruskou federaci a Běloruskou republiku.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Opatření nezvyšuje neúměrně administrativní zátěž pro podniky.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá finanční dopad na výdaje a má velmi omezený finanční dopad na příjmy. Očekává se, že výběr zvýšených cel odpovídajících navrhovanému zvýšení bude minimální a bude se blížit nule. Důvodem je skutečnost, že současný dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace a Běloruské republiky se do značné míry soustředí na produkty s nulovým nebo velmi nízkým clem podle doložky nejvyšších výhod, zatímco navrhované zvýšení cel pravděpodobně sníží dovozní toky z Ruské federace a Běloruské republiky na zanedbatelný objem.

Naopak lze očekávat určité ztráty ve srovnání s nejnovějšími vlastními zdroji vytvořenými do rozpočtu EU – 15,77 milionu EUR v roce 2023. Přesná hodnota rozpočtových ztrát bude záviset na tom, jak bude dovoz z Ruské federace nahrazen. Konkrétně dovoz nahrazený domácí výrobou EU nebo preferenčním dovozem, zejména z Ukrajiny, povede ke ztrátám vlastních zdrojů, zatímco dovoz nahrazený zvýšeným dovozem z jiných třetích zemí, než je Ruská federace nebo Běloruská republika, které nejsou preferenčními partnery, bude i nadále vytvářet stejnou úroveň cel podle společného celního sazebníku jako dovoz z Ruské federace a Běloruské republiky, a nepovede tak ke ztrátě vlastních zdrojů. Dopad na tradiční vlastní zdroje rozpočtu EU se proto odhaduje na ztrátu maximálně 15,77 milionu EUR (tj. 75 % celkových celních příjmů ve výši 21 milionů EUR) ve scénáři úplného nahrazení stávajícího dovozu do EU z Ruské federace a Běloruské republiky domácí výrobou EU a dovozem od preferenčních partnerů. Ztráta příjmů z tradičních vlastních zdrojů bude nahrazena příspěvky členských států do systému vlastních zdrojů odvozenými z hrubého národního důchodu (HND).

Podrobněji jsou rozpočtové důsledky tohoto návrhu vysvětleny v legislativním finančním výkazu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

On-line zprávy o vývoji dovozu obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných z Ruské federace a Běloruské republiky do EU jsou k dispozici na zvláštních internetových stránkách Evropské komise (Eurostatu).

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2024/0082 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných do Unie se od totální invaze Ruské federace na Ukrajinu dne 22. února 2022 výrazně zvýšil.

(2)Ruská federace zůstává v současné době poměrně malým dodavatelem obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných na trh Unie. Ruská federace je však předním světovým producentem a vývozcem obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných. Vzhledem k současnému objemu svého vývozu do světa by Ruská federace mohla snadno a rychle přesměrovat významné objemy dodávek do EU, což by způsobilo náhlý příliv produktů z jejích velkých stávajících zásob, což by narušilo unijní trh s obilovinami, olejnatými semeny a produkty z nich získanými. Existují důkazy, že Ruská federace si navíc nezákonně přivlastňuje velké části obilovin a olejnatých semen produkovaných na územích Ukrajiny, která v současné době nezákonně okupuje, a tyto dodávky směruje na své vývozní trhy jako údajně „ruské“ produkty.

(3)Společná cla Unie erga omnes jsou v současnosti uplatňovaná cla podle doložky nejvyšších výhod (DNV) na dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných a značně se liší. V závislosti na produktu jsou tato cla buď stanovena na nulu či jsou velmi nízká, nebo jsou již vysoká a obchod se neuskutečňuje.

(4)Je nezbytné přijmout vhodná celní opatření, která zabrání tomu, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace nadále vstupovaly na trh Unie za podmínek, které jsou stejně příznivé jako podmínky uplatňované na tyto produkty jiného nepreferenčního původu. Očekává se, že tato celní opatření přispějí k tomu, že zabrání Ruské federaci v tom, aby využila svůj vývoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných do Unie k politickému a ekonomickému oslabení tím, že nasměruje značné množství dotčených produktů do Unie, čímž naruší trh Unie s těmito produkty, vytvoří společenské napětí a třecí plochy v rámci Unie a ohrozí řádné fungování celní unie. Tato ohrožení by měla být zvažována podle čl. 32 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, a proto by měla být přijata opatření k zamezení vážného narušení hospodářství členských států podle článku 31 této smlouvy.

(5)Stejná celní opatření by měla být současně přijata ve vztahu k Běloruské republice, aby se zabránilo odklonu dovozu z Ruské federace do Unie přes Běloruskou republiku, a to vzhledem k jejím úzkým politickým a hospodářským vazbám s Ruskem, pokud by cla EU na dovoz příslušného zboží z Běloruské republiky zůstala nezměněna. 

(6)Dovoz obilovin, olejnatých semen a produktů z nich získaných pocházejících nebo vyvážených z Ruské federace a Běloruské republiky by proto měl podléhat vyšším clům než dovoz z jiných třetích zemí, kdykoli jsou v současnosti platná cla stanovena na nulu nebo nejsou dostatečně vysoká.

(7)Ruská federace a Běloruská republika by navíc neměly využívat celních kvót Unie za podmínek zacházení podle nejvyšších výhod. Snížené sazby stanovené v celních kvótách Unie pro produkty uvedené v příloze tohoto nařízení by se proto neměly vztahovat na produkty pocházející nebo vyvážené z Ruské federace nebo Běloruské republiky do Unie.

(8)Neočekává se, že předpokládané zvýšení cel negativně ovlivní celosvětové potravinové zabezpečení, neboť by neovlivnilo tranzit dotčených produktů přes území Unie do třetích zemí konečného určení; naopak, zvýšení dovozních cel Unie může vést k vývozu těchto produktů do třetích zemí a zvýšit dostupnost dodávek.

(9)Zvýšení cel je v souladu s vnější činností Unie v jiných oblastech, jak vyžaduje čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Vztahy mezi Unií a Ruskou federací se v posledních letech vyvíjely velmi nepříznivě, přičemž se obzvláště zhoršily v posledních dvou letech kvůli tomu, že Ruská federace bezostyšně porušuje mezinárodní právo, a zejména z důvodu její nevyprovokované a neodůvodněné totální invaze na Ukrajinu. Od července 2014 Unie postupně zaváděla vůči Ruské federaci omezující opatření.

(10)Ačkoli je Ruská federace členem Světové obchodní organizace, je Unie na základě výjimek, které platí podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, a zejména článku XXI GATT 1994 (bezpečnostní výjimky), osvobozena od povinnosti přiznávat produktům dováženým z Ruské federace výhody udělené obdobným produktům dováženým z jiných zemí (zacházení podle nejvyšších výhod).

(11)Situace mezi Unií a Běloruskou republikou se v posledních letech rovněž zhoršila, neboť režim nedodržuje mezinárodní právo, základní svobody a lidská práva a podporuje ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Od října 2020 Unie postupně zaváděla vůči Běloruské republice omezující opatření.

(12)Vzhledem k tomu, že Běloruská republika není členem Světové obchodní organizace, není Unie na základě Dohody o zřízení Světové obchodní organizace povinna přiznávat produktům z Běloruské republiky zacházení podle nejvyšších výhod. Stávající obchodní dohody navíc umožňují přijmout opatření, jež jsou odůvodněna na základě použitelných doložek o výjimkách, zejména bezpečnostních výjimkách.

(13)V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je zajistit, aby obiloviny, olejnatá semena a produkty z nich získané z Ruské federace a Běloruské republiky nenarušovaly trh EU s těmito produkty a řádné fungování celní unie, nezbytné a vhodné stanovit s okamžitým účinkem pravidla zvyšující cla na tyto produkty. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení sledovaných cílů nezbytné, a to v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

NÁZEV NÁVRHU:

Návrh nařízení Rady, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

ROZPOČTOVÉ POLOŽKY:

Kapitola a článek: kapitola 12 článek 120

Částka zahrnutá do rozpočtu na rok 2024: 24 620 400 000 EUR

FINANČNÍ DOPAD:

◻    Návrh nemá žádné finanční dopady.

X    Návrh nemá žádný finanční dopad na výdaje, ale má finanční dopad na příjmy z tradičních vlastních zdrojů, a to z těchto důvodů:

V roce 2023 činila celková hodnota dovozu kódů KN spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, které podléhají navrhovanému zvýšení, z Ruské federace a Běloruské republiky více než 1,57 miliardy EUR. Z toho činil dovoz položek podléhajících proclení 338 milionů EUR. Většina tohoto dovozu (83,4 milionu EUR) se uskutečnila pod kódem KN 1514 11 90, který podléhá clu ve výši 6,4 %. Významný dovoz se rovněž uskutečnil pod kódem KN 1518 00 95 (77,3 milionu EUR), na který se vztahuje clo ve výši 2 %, a kódem KN 2309 90 91 (76,4 milionu EUR), na který se vztahuje valorické clo ve výši 12 %. Další dovoz v hodnotě 32,4 milionu EUR se uskutečnil pod kódem KN 2308 00 90, který podléhá valorickému clu ve výši 1,6 %. Kromě toho, pokud jde o položky kódu KN 1008 10 00, EU dovezla v roce 2023 14 760 tun, jež podléhaly clu 37 EUR/t, a pokud jde o položky kódu KN 1008 29 00, dovoz do EU činil 10 005 tun, jež podléhaly clu 56 EUR/t. Dovoz položek kódu KN 1003 90 00 představoval 54 706 tun, jež podléhaly celní sazbě v rámci kvóty WTO 62,25 EUR/t. Ostatní kódy KN rovněž podléhají clům, avšak v mnohem nižší hodnotě, a maximální výše ušlého cla pro tyto kódy KN je vypočtena níže v poslední položce.

Po zvýšení cel tímto nařízením se očekává, že tyto obchodní toky výrazně poklesnou, nebo se dokonce zastaví. Pokud jde o výběr zvýšených cel odpovídajících navrhovanému zvýšení u zboží, na které se v současnosti vztahují nulové nebo velmi nízké celní sazby, očekává se, že budou minimální a budou se blížit nule, neboť vzhledem ke zvýšeným úrovním cel se očekává, že nebudou přetrvávat žádné obchodní toky.

Na základě výše uvedených skutečností se dopad tohoto nařízení na rozpočet EU z hlediska ztráty příjmů odhaduje na maximálně 15,77 milionu EUR ročně: [(6,7 milionu EUR + 2,11 milionu EUR + 9,17 milionu EUR + 0,88 milionu EUR + 0,52 milionu EUR + 0,53 milionu EUR + 0,55 milionu EUR + 0,56 milionu EUR) = 21,03 milionu EUR (hrubá částka včetně nákladů na výběr) × 0,75] 5 .

V roce 2024 se dopad na ztrátu příjmů z tradičních vlastních zdrojů pro rozpočet EU odhaduje na jednu polovinu výše uvedené částky, tj. 7,9 milionu EUR.

Ztráta příjmů z tradičních vlastních zdrojů bude nahrazena příspěvky členských států do systému vlastních zdrojů odvozenými z hrubého národního důchodu (HND).

(1)    Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987).

(2)    Podle oficiálních údajů EU o obchodu a výrobě (2023) se z Ruska dováží pouze 1 % spotřeby EU.

(3)    Údaje OECD/FAO.

(4)    Nařízení Rady (EU) 2022/263 ze dne 23. února 2023 o omezujících opatřeních v reakci na nezákonné uznání nezávislosti, okupaci či anexi určitých území Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, Ruskou federací.

(5)    Každá položka odpovídá ušlému clu za výše uvedené kódy KN v pořadí podle uvedení.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.3.2024

COM(2024) 148 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady,

kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

PŘÍLOHA

Text a poznámky pod čarou ve sloupci 3 celního sazebníku v části druhé přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87 týkající se kódů kombinované nomenklatury (KN) odpovídajících kódům KN uvedeným ve sloupci 1 následující tabulky se nahrazují zněním a poznámkami pod čarou ve sloupci 3 této tabulky:

Kód KN	Popis zboží	Smluvní celní sazba (%)
1	2	3
10	Obiloviny
1001	Pšenice a sourež:
	– Pšenice tvrdá:
1001 11 00	– – Osivo	148 €/t (1) (4)
1001 19 00	– – Ostatní	148 €/t (1) (2) (4)
	– Ostatní
1001 91	– – Osivo:
1001 91 10	– – – Špalda (3)	12,8 (5)
1001 91 20	– – – Pšenice obecná a sourež	95 €/t (1) (4)
1001 91 90	– – – Ostatní	95 €/t
1001 99 00	– – Ostatní	95 €/t (1) (2) (4)
1002	Žito:
1002 10 00	– Osivo	93 €/t (1) (4)
1002 90 00	– Ostatní	93 €/t (1) (4)
1003	Ječmen:
1003 10 00	– Osivo	93 €/t (2)
1003 90 00	– Ostatní	93 €/t (2)
1005	Kukuřice:
1005 10	– Osivo:
	– – Hybridní (3):
1005 10 13	– – – Třikrát křížená	bez (5)
1005 10 15	– – – Jednoduché hybridy	bez (5)
1005 10 18	– – – Ostatní	bez (5)
1005 10 90	– – Ostatní	94 €/t (1) (2) (4)
1005 90 00	– Ostatní	94 €/t (1) (2) (4)
1007	Zrna čiroku:
1007 10	– Osivo:
1007 10 10	– – Hybridy k setí (3)	6,4 (5)
1007 10 90	– – Ostatní	94 €/t (1) (2) (4)
1007 90 00	– Ostatní	94 €/t (1) (2) (4)
1008	Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny:
1008 10 00	– Pohanka	37 €/t (5)
	– Proso:
1008 21 00	– – Osivo	56 €/t (2) (5)
1008 29 00	– – Ostatní	56 €/t (2) (5)
1008 30 00	– Lesknice kanárská	bez (5)
1008 40 00	– Rosičky (Digitaria spp.)	37 €/t (5)
1008 50 00	– Merlík chilský (Chenopodium quinoa)	37 €/t (5)
1008 90 00	– Ostatní obiloviny	37 €/t (5)
12	Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; sláma a pícniny
1201	Sójové boby, též drcené:
1201 10 00	– Semena (3)	bez (6)
1201 90 00	– Ostatní	bez (6)
1202	Podzemnice olejná (arašídy), nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená:
1202 30 00	– Semena (3)	bez (6)
	– Ostatní
1202 41 00	– – Neloupaná	bez (6)
1202 42 00	– – Loupaná, též drcená	bez (6)
1203 00 00	Kopra	bez (6)
1204 00	Lněná semena, též drcená:
1204 00 10	– K setí (3)	bez (6)
1204 00 90	– Ostatní	bez (6)
1205	Semena řepky nebo řepky olejky, též drcená:
1205 10	– Semena řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové
1205 10 10	– – K setí (3)	bez (6)
1205 10 90	– – Ostatní	bez (6)
1205 90 00	– Ostatní	bez (6)
1206 00	Slunečnicová semena, též drcená:
1206 00 10	– K setí (3)	bez (6)
	– Ostatní
1206 00 91	– Loupaná; neloupaná, v šedě a bíle proužkované slupce	bez (6)
1206 00 99	– – Ostatní	bez (6)
1207	Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené:
1207 10 00	– Palmové ořechy a jádra	bez (6)
	– Bavlníková semena:
1207 21 00	– – Semena (3)	bez (6)
1207 29 00	– – Ostatní	bez (6)
1207 30 00	– Skočcová semena	bez (6)
1207 40	– Sezamová semena:
1207 40 10	– – K setí (3)	bez (6)
1207 40 90	– – Ostatní	bez (6)
1207 50	– Hořčičná semena:
1207 50 10	– – K setí (3)	bez (6)
1207 50 90	– – Ostatní	bez (6)
1207 60 00	– Semena světlice barvířské (Carthamus tinctorius)	bez (6)
1207 70 00	– Melounová semena	bez (6)
	– Ostatní
1207 91	– – Maková semena:
1207 91 10	– – – K setí (3)	bez (6)
1207 91 90	– – – Ostatní	bez (6)
1207 99	– – Ostatní:
1207 99 20	– – – K setí (3)	bez (6)
	– – – Ostatní:
1207 99 91	– – – – Konopná semena	bez (6)
1207 99 96	– – – – Ostatní	bez (6)
1208	Mouka a krupice z olejnatých semen nebo olejnatých plodů, kromě hořčičné mouky a krupice:
1208 10 00	– Ze sójových bobů	4,5 (6)
1208 90 00	– Ostatní	bez (6)
14	Rostlinné pletací materiály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté
1404	Rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
1404 90 00	– Ostatní	bez (6)
15	Živočišné, rostlinné nebo mikrobiální tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky, živočišné nebo rostlinné vosky
1507	Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený:
1507 10	– Surový olej, též odslizený:
1507 10 10	– – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin pro lidskou výživu (7)	3,2 (6)
1507 10 90	– – Ostatní	6,4 (6)
1507 90	– Ostatní
1507 90 10	– – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1507 90 90	– – Ostatní	9,6 (6)
1508	Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený:
1508 10	– Surový olej:
1508 10 10	– – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin pro lidskou výživu (7)	bez (6)
1508 10 90	– – Ostatní	6,4 (6)
1508 90	– Ostatní
1508 90 10	– – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1508 90 90	– – Ostatní	9,6 (6)
1512	Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené:
	– Slunečnicový olej nebo světlicový olej a jejich frakce:
1512 11	– – Surový olej:
1512 11 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	3,2 (6)
	– – – Ostatní:
1512 11 91	– – – – Slunečnicový olej	6,4 (6)
1512 11 99	– – – – Světlicový olej	6,4 (6)
1512 19	– – Ostatní:
1512 19 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1512 19 90	– – – Ostatní	9,6 (6)
	– Bavlníkový olej a jeho frakce:
1512 21	– – Surový olej, též zbavený gossypolu:
1512 21 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	3,2 (6)
1512 21 90	– – – Ostatní	6,4 (6)
1512 29	– – Ostatní:
1512 29 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1512 29 90	– – – Ostatní	9,6 (6)
1514	Řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené:
	– Olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové a jeho frakce
1514 11	– – Surový olej:
1514 11 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	3,2 (6)
1514 11 90	– – – Ostatní	6,4 (6)
1514 19	– – Ostatní:
1514 19 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1514 19 90	– – – Ostatní	9,6 (6)
	– Ostatní
1514 91	– – Surový olej:
1514 91 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	3,2 (6)
1514 91 90	– – – Ostatní	6,4 (6)
1514 99	– – Ostatní:
1514 99 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1514 99 90	– – – Ostatní	9,6 (6)
1515	Ostatní stálé rostlinné nebo mikrobiální tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené:
	– Lněný olej a jeho frakce:
1515 11 00	– – Surový olej	3,2 (6)
1515 19	– – Ostatní:
1515 19 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1515 19 90	– – – Ostatní	9,6 (6)
	– Kukuřičný olej a jeho frakce:
1515 21	– – Surový olej:
1515 21 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	3,2 (6)
1515 21 90	– – – Ostatní	6,4 (6)
1515 29	– – Ostatní:
1515 29 10	– – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
1515 29 90	– – – Ostatní	9,6 (6)
1515 90	– Ostatní
	– – Ostatní oleje a jejich frakce:
	– – – Surový olej:
1515 90 40	– – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	3,2 (6)
	– – – – Ostatní:
1515 90 51	– – – – – Pevné, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg	12,8 (6)
1515 90 59	– – – – – Pevné, ostatní; tekuté	6,4 (6)
	– – – Ostatní:
1515 90 60	– – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
	– – – – Ostatní:
1515 90 91	– – – – – Pevné, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg	12,8 (6)
1515 90 99	– – – – – Pevné, ostatní; tekuté	9,6 (6)
1516	Živočišné, rostlinné nebo mikrobiální tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené:
1516 20	– Rostlinné tuky a oleje a jejich frakce.
	– – Ostatní:
1516 20 91	– – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg	12,8 (6)
	– – – Ostatní:
1516 20 95	– – – – Oleje ze semen řepky, lnu, slunečnice, illipe, karite, makore, tulucuny nebo babassu pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7)	5,1 (6)
	– – – – Ostatní:
1516 20 96	– – – – – Oleje z podzemnice olejné, bavlníkových semen, sójových bobů nebo slunečnicových semen; ostatní oleje obsahující méně než 50 % hmotnostních volných mastných kyselin, vyjma oleje z palmových jader, illipe, kokosových ořechů, řepky olejky, nebo copaiby	9,6 (6)
1516 20 98	– – – – – Ostatní	10,9 (6)
1518 00	Živočišné, rostlinné nebo mikrobiální tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; nepoživatelné směsi nebo přípravky z živočišných, rostlinných nebo mikrobiálních tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
	– Rostlinné oleje stálé, tekuté, smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu (7):
1518 00 31	– – Surové	3,2 (6)
1518 00 39	– – Ostatní	5,1 (6)
	– Ostatní
1518 00 91	– – Živočišné, rostlinné nebo mikrobiální tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516	7,7 (6)
	– – Ostatní:
1518 00 95	– – – Nepoživatelné směsi nebo přípravky ze živočišných, nebo živočišných a rostlinných nebo mikrobiálních tuků a olejů a jejich frakcí	2 (6)
1518 00 99	– – – Ostatní	7,7 (6)
23	Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo
2302	Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, získané po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěn:
2302 30	– Pšeničné:
2302 30 10	– – S obsahem škrobu nepřesahujícím 28 % hmotnostních a u nichž podíl propadlý sítem o velikosti otvorů 0,2 mm nepřesahuje 10 % hmotnostních nebo, v opačném případě, u nichž podíl propadlý sítem má obsah popela v sušině 1,5 % hmotnostních nebo větší	44 €/t (2) (5)
2302 30 90	– – Ostatní	89 €/t (2)
2302 40	– Z ostatních obilovin:
	– – Ostatní:
2302 40 10	– – – S obsahem škrobu nepřesahujícím 28 % hmotnostních a u nichž podíl propadlý sítem o velikosti otvorů 0,2 mm nepřesahuje 10 % hmotnostních nebo, v opačném případě, u nichž podíl propadlý sítem má obsah popela v sušině 1,5 % hmotnostních nebo větší	44 €/t (2) (5)
2302 40 90	– – – Ostatní	89 €/t (2)
2303	Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet:
2303 10	– Škrobárenské a podobné zbytky:
	– – Zbytky z výroby kukuřičného škrobu (vyjma koncentrovanou vodu z máčení) s obsahem proteinu, počítáno v sušině:
2303 10 11	– – – Převyšujícím 40 % hmotnostních	320 €/t (2)
2303 10 19	– – – Nepřesahujícím 40 % hmotnostních	bez (6)
2303 10 90	– – Ostatní	bez (6)
2303 20	– Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady:
2303 20 10	– – Řepné řízky	bez (6)
2303 20 90	– – Ostatní	bez (6)
2303 30 00	– Pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady	bez (6)
2304 00 00	Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje	bez (6)
2305 00 00	Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje	bez (6)
2306	Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných nebo mikrobiálních tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 a 2305:
2306 10 00	– Z bavlníkových semen	bez (6)
2306 20 00	– Ze lněných semen	bez (6)
2306 30 00	– Ze slunečnicových semen	bez (6)
	– Ze semen řepky nebo řepky olejky:
2306 41 00	– – Ze semen řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové	bez (6)
2306 49 00	– – Ostatní	bez (6)
2306 50 00	– Z kokosových ořechů nebo kopry	bez (6)
2306 60 00	– Z palmových ořechů nebo jader	bez (6)
2306 90	– Ostatní
2306 90 05	– – Z kukuřičných klíčků	bez (6)
	– – Ostatní:
2306 90 90	– – – Ostatní	bez (6)
2308 00	Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
2308 00 90	– Ostatní	1,6 (6)
2309	Přípravky používané k výživě zvířat:
2309 90	– Ostatní
2309 90 20	– – Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 k této kapitole	bez (6)
	– – Ostatní, včetně premixů:
	– – – Obsahující škrob, glukózu, glukózový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 50, 1702 30 90, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky:
	– – – – Obsahující škrob, glukózu, maltodextrin, glukózový nebo maltodextrinový sirup:
	– – – – – Neobsahující žádný škrob nebo obsahující 10 % hmotnostních nebo méně škrobu:
2309 90 31	– – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků	23 €/t (2) (6)
	– – – – – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních škrobu
2309 90 41	– – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků	55 €/t (2) (6)
	– – – – – Obsahující více než 30 % hmotnostních škrobu:
2309 90 51	– – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků	102 €/t (2) (6)
	– – – Ostatní
2309 90 91	– – – – Řepné řízky s přídavkem melasy	12 (6)
2309 90 96	– – – – Ostatní	9,6 (6)

(1)Unie se zavazuje uplatňovat, s výjimkou produktů pocházejících z Ruské federace nebo Běloruské republiky nebo z nich vyvážených, clo na takové úrovni a takovým způsobem, aby dovozní cena těchto obilovin po zaplacení cla nebyla vyšší než skutečná intervenční cena (nebo v případě změny stávajícího systému skutečná cenová podpora) zvýšená o 55 %. Uplatňované clo nesmí v žádném případě překročit clo uvedené ve sloupci 3, pokud jde o obiloviny těchto položek:

–ex 1001 pšenice,

–1002 žito,

–ex 1005 kukuřice, kromě hybridního osiva, a

–ex 1007 čirok, kromě hybridů k setí.

(2)Celní kvóta WTO. Tato kvóta se nevztahuje na produkty pocházející z Ruské federace a Běloruské republiky nebo z nich vyvážené.

(3)Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v hlavě II bodě F úvodních ustanovení.

(4)Celní sazba použitelná na produkty pocházející z Ruské federace a Běloruské republiky nebo z nich vyvážené.

(5)Použitelné clo, kromě na produkty pocházející z Ruské federace a Běloruské republiky nebo z nich vyvážené, na něž se uplatňuje sazba ve výši 95 EUR/t.

(6)Použitelné clo, kromě na produkty pocházející z Ruské federace a Běloruské republiky nebo z nich vyvážené, na něž se uplatňuje 50% sazba.

(7)Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené právními předpisy Unie (viz článek 254 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj)).