V Bruselu dne 1.3.2024

COM(2024) 104 final

2024/0057(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na Konferenci energetické charty


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat členskými státy na Konferenci energetické charty v souvislosti s plánovaným přijetím navrhovaných změn Smlouvy o energetické chartě a schválením i) navrhovaných úprav a změn příloh Smlouvy o energetické chartě, ii) navrhovaných změn ujednání, prohlášení a rozhodnutí a iii) rozhodnutí o vstupu změn Smlouvy o energetické chartě a změn/úprav jejích příloh v platnost a o jejich prozatímním provádění. Přijetí změn Smlouvy o energetické chartě a doplňující schválení učiní Konference energetické charty současně.

Smlouva o energetické chartě

Smlouva o energetické chartě (Energy Charter Treaty, ECT) je mnohostranná obchodní a investiční dohoda použitelná na odvětví energetiky, která byla podepsána v roce 1994 a vstoupila v platnost v roce 1998. ECT upravuje ochranu investic v oblasti energetických materiálů a produktů, obchod s těmito materiály a produkty a jejich tranzit a mechanismy řešení sporů. Vytváří také rámec pro mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky mezi smluvními stranami. Evropská unie je smluvní stranou ECT 1 spolu s Euratomem a většinou členských států EU, Japonskem, Spojeným královstvím, Švýcarskem, Tureckem a většinou zemí západního Balkánu a bývalého SSSR, s výjimkou Ruska 2 a Běloruska 3 . Dne 7. července 2023 předložila Evropská komise návrh rozhodnutí Rady o odstoupení Evropské unie od ECT. Tento návrh je v současnosti projednáván v Radě.

Konference energetické charty

Konference energetické charty je řídícím a rozhodovacím orgánem energetické charty a byla zřízena ECT. Všechny státy nebo organizace regionální hospodářské integrace (například EU), které ECT podepsaly nebo k ní přistoupily, jsou členy konference, která se pravidelně schází, aby projednala otázky týkající se spolupráce signatářů ECT v oblasti energetiky, sledovala provádění ustanovení ECT a Protokolu o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích a zvážila případné nové nástroje a společné činnosti v rámci energetické charty. Konference energetické charty zejména přijímá znění změn ECT a schvaluje úpravy a technické změny jejích příloh. Při hlasování o navrhovaných změnách znění ECT přijímá Konference energetické charty rozhodnutí o přijetí pozměňovacích návrhů jednomyslným hlasováním přítomných a hlasujících smluvních stran. Počet hlasů EU se rovná počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami ECT, s výhradou toho, že EU neuplatní své hlasovací právo, pokud toto právo uplatní její členské státy, a naopak.

Rozhodnutí, která mají být přijata na Konferenci energetické charty

V návaznosti na 33. zasedání Konference energetické charty dne 22. listopadu 2022 se očekává, že konference v průběhu roku 2024 znovu předloží smluvním stranám návrh na přijetí čtyř rozhodnutí týkajících se modernizace ECT. Tato rozhodnutí budou přijata současně za účelem:

přijetí navrhovaných změn znění ECT,

schválení navrhovaných úprav a změn příloh ECT,

schválení navrhovaných změn ujednání, prohlášení a rozhodnutí a

schválení rozhodnutí o vstupu změn znění ECT a změn/úprav jejích příloh v platnost a o jejich prozatímním provádění.

Vzhledem k tomu, že od 90. let 20. století nedošlo k žádné podstatné aktualizaci ECT, tato smlouva stále více zastarává. Stala se rovněž jednou z investičních smluv, které jsou světově nejčastěji předmětem sporů, přičemž členské státy EU jsou hlavním cílem nároků investorů, z nichž většina sídlí v jiných členských státech EU. Proto byl v listopadu 2018 zahájen proces modernizace. Konference energetické charty nejprve schválila seznam témat k diskusi, která se převážně týkají ustanovení o ochraně investic. EU poté navrhla zrušení ochrany investic do fosilních paliv.

Po patnácti kolech mnohostranných jednání, která se konala od července 2019 do června 2022, bylo na mimořádném zasedání Konference energetické charty dne 24. června 2022 v Bruselu dosaženo „principiální dohody“ o uzavření jednání. Revidované znění ECT a jejích příloh bylo poté podrobeno právní revizi. Konečné návrhy rozhodnutí
obsahující revidovaná znění byly následně dne 19. srpna 2022 sdíleny se všemi smluvními stranami, včetně EU, Euratomu a všech členských států EU, které jsou smluvními stranami ECT.

Rozhodnutí týkající se modernizace ECT budou předmětem jednomyslného hlasování. Pokud bude hlasování úspěšné, budou rozhodnutí o modernizaci ECT považována za „přijatá“ Konferencí energetické charty. Toto přijetí spustí následné procesy ratifikace, prozatímního provádění a případného vstupu jednotlivých prvků reformního balíčku v platnost.

Prozatímní provádění změn ECT a dalších modernizujících prvků se bude řídit rozhodnutím o vstupu změn znění ECT a úprav/změn jejích příloh v platnost a o jejich prozatímním provádění. Podle tohoto rozhodnutí mají všechny smluvní strany začít schválenou modernizaci automaticky prozatímně provádět od určeného data po přijetí. Kterákoli smluvní strana může navíc depozitáři (Portugalsku) doručit prohlášení, že není schopna akceptovat prozatímní provádění změn ECT, což každé smluvní straně fakticky umožňuje od prozatímního provádění odstoupit. Sekretariát ECT tato prohlášení zveřejní. I když smluvní strana nejprve takové prohlášení učiní, může jej kdykoli odvolat, což jí umožní přistoupit k prozatímnímu provádění modernizace ECT později.

Cílem tohoto návrhu rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU je stanovit postoj, který mají členské státy zaujmout na Konferenci energetické charty, pokud jde o výše popsaná rozhodnutí, jenž má být vyjádřen buď na zasedání, nebo případně písemným postupem.

Komise zároveň navrhuje přijetí dohody mezi Evropskou unií, Euratomem a členskými státy o výkladu ECD. Tato dohoda by měla obsahovat zejména potvrzení, že ustanovení, jako je článek 26 ECT, nemohla v minulosti a nemohou ani nyní ani v budoucnu sloužit jako právní základ pro rozhodčí řízení zahájená z podnětu investora z jednoho členského státu ohledně investic v jiném členském státě a že ustanovení o skončení platnosti v čl. 47 odst. 3 ECT nemůže být na tato řízení rozšířeno, a ani to nebylo jeho účelem. Měla by rovněž stanovit povinnosti členských států v případě, že jsou zapojeny do rozhodčího řízení na základě žádosti podle článku 26 ECT.

Podle ustáleného výkladu EU není ECT použitelná, ani nebyla zamýšlena k použití na spory mezi členským státem a investorem z jiného členského státu ve věci investice uskutečněné tímto investorem v prvním členském státě. Tento výklad byl výslovně potvrzen Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) v rozsudku ve věci Komstroy 4 . Rozhodčí soudy však vyjádřily a nadále zastávají stanovisko, že nejsou rozsudky SDEU vázány. S cílem zabránit tomu, aby soudy nadále přijímaly příslušnost v takových sporech, je třeba výslovně a jednoznačně zopakovat autentický výklad ECT. Nejvhodnějším způsobem, jak tak učinit, je dohoda podle mezinárodního obyčejového práva, jak je kodifikována Vídeňskou úmluvou o smluvním právu.

Taková dohoda kodifikuje výklad EU a jejích členských států v samostatném nástroji mezinárodního práva (což je možné vzhledem k dvoustranné povaze závazků), zatímco v rámci modernizace ECT bude v samotném textu a prostřednictvím doložky „pro větší jistotu“ zakotveno ujednání všech smluvních stran, že se její článek 26 nepoužije uvnitř EU. Oba prvky pomohou s nezbytnou mírou právní jistoty odstranit veškeré nejasnosti a současná nebo budoucí rizika rozhodčího řízení na základě ECT uvnitř EU.

Postoj, který má být zaujat

Komise navrhuje, aby členské státy, které jsou stranami Smlouvy o energetické chartě, zaujaly na zasedání Smlouvy o energetické chartě, nebo případně písemným postupem postoje popsané v bodech 1 až 4 níže.

Pokud jde o přijetí navrhovaných změn znění ECT

Navrhované změny znění ECT představují podstatná zlepšení, která ECT účinně uvedou do souladu s moderními standardy ochrany investic a s postoji EU na jiných fórech (např. v komisi UNCITRAL 5 ). Změny rovněž ECT uvedou do souladu s přístupem EU k ochraně investic, který byl zaujat v nedávno dojednaných dohodách o volném obchodu a investicích.

Pozměněná ECT obsahuje zejména:

nová ustanovení o ochraně investic, která jsou v souladu s moderními normami a s postoji EU, čímž se znovu potvrzuje právo smluvních stran přijímat opatření k dosažení legitimních politických cílů („právo na regulaci“), a to i pokud jde o boj proti změně klimatu; chráněni budou pouze investoři se skutečným ekonomickým zájmem, a nebude poskytována ochrana schránkovým společnostem 6 ,

nová ustanovení o řešení sporů, která chrání smluvní strany před neopodstatněnými nároky, předpokládají bezpečnost nákladů a zavádějí vysokou úroveň transparentnosti řízení,

nová ustanovení o udržitelném rozvoji, zejména o změně klimatu a přechodu na čistou energii, jež zavádějí mechanismus, který lze použít v případě nesouladu, způsobem, kterého nebylo v mnohostranné investiční smlouvě nikdy dříve dosaženo,

EU navíc zajistila začlenění ustanovení týkajících se organizací regionální hospodářské integrace (například EU), která výslovně potvrzují, že na základě ECT nebylo a není možné zahájit rozhodčí řízení ohledně investic uvnitř EU 7 , což je v souladu s judikaturou Soudního dvora EU 8 ,

podstatná vyjasnění ustanovení o tranzitu s cílem zohlednit požadavky na integrované energetické trhy s právy přístupu třetích stran, jako například v EU, aniž by pro EU vznikly nové povinnosti 9 ,

aktualizovanou definici hospodářské činnosti v odvětví energetiky, která spolu s přílohami EM/EM I, EQ/EQ I a NI (viz bod 2 níže) umožní EU sladit ochranu investic v EU s cíli EU.

Přijetí změn znění ECT v zásadě nemá právní účinky. Podle mezinárodního práva není rovnocenné podpisu, ale parafování sjednaného znění.

Komise proto navrhuje, aby členské státy na Konferenci energetické charty zaujaly postoj, který nebrání přijetí navrhovaných změn ECT.

Pokud jde o schválení navrhovaných úprav a změn příloh

Ustanovení čl. 34 odst. 3 písm. m) ECT stanoví zjednodušený postup, kterým se konference zmocňuje k přijímání úprav příloh ECT. Navrhované změny příloh ECT přinášejí zásadní změnu stávající smlouvy: prostřednictvím přílohy NI budou určité energetické materiály, produkty a činnosti vyřazeny z rozsahu ochrany investic podle části III ECT. V důsledku toho EU získává právo omezit ochranu investic v EU takto:

vyloučení ochrany všech nových investic do fosilních paliv v EU od stanoveného data po přijetí s přechodným obdobím pro plynové elektrárny a infrastrukturu připravené na vodík/nízkouhlíkový plyn, které vypouštějí méně než 380 g CO2/kWh – standardně do 31. prosince 2030, případně do 15. srpna 2033, pokud nahrazují zařízení spalující uhlí, rašelinu nebo roponosné břidlice,

vyloučení ochrany všech stávajících investic do fosilních paliv v EU s platností počínající deset let po vstupu změn ECT v platnost (nebo deset let od jejich prozatímního provádění), nejpozději přitom do 31. prosince 2040,

ochrana pouze pro obnovitelný a nízkouhlíkový vodík a syntetická paliva,

vyloučení ochrany činností v oblasti zachycování, využívání a ukládání uhlíku.

Navrhované změny rovněž uvádějí oblast působnosti ECT do souladu s novým prostředím obnovitelných a nízkouhlíkových technologií potřebných pro ekologickou transformaci energetiky. Toho bude dosaženo prostřednictvím změn přílohy EM/EMI (doplněním nových energetických materiálů a produktů, např. vodíku a odvozených paliv, jako jsou amoniak a methanol, biomasa, bioplyn a syntetická paliva) a přílohy EQ/EQ I (doplněním nového energetického vybavení, např. různých izolačních materiálů, jakož i izolačního skla s více stěnami).

Kromě toho byly vypracovány nové přílohy za účelem provádění zásady vzájemnosti, podle níž smluvní strany nemohou být nuceny chránit investice z jiných smluvních stran, pokud tyto jiné smluvní strany takové investice v vyloučily příloze NI, a to buď tím, že nepoužijí mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem podle článku 26 ECT (nová příloha IA-NI), nebo celou část III o ochraně investic (nová příloha NPT).

Komise proto navrhuje, aby členské státy na Konferenci energetické charty zaujaly postoj, který nebrání přijetí navrhovaných změn a úprav příloh ECT.

Pokud jde o schválení navrhovaných změní ujednání, prohlášení a rozhodnutí

Změny ujednání, prohlášení a rozhodnutí spočívají v opravách zastaralých ustanovení (např. nahrazení názvu „Evropská společenství“ názvem „Evropská unie“) a v dodatečném upřesnění znění ECT (např. vyjasnění, že pojem „subvence“ zahrnuje „státní podporu“, jak je definována v právních předpisech EU). Schválením těchto změn ujednání, prohlášení a rozhodnutí se znění ECT dále vyjasní a zpřesní.

Komise proto navrhuje, aby členské státy v této věci zaujaly na Konferenci energetické charty postoj, který nebrání přijetí navrhovaných změn ujednání, prohlášení a rozhodnutí.

Pokud jde o schválení rozhodnutí o vstupu změn znění ECT a změn/úprav jejích příloh v platnost a o jejich prozatímním provádění

Konference schválí rozhodnutí, které stanoví následující podmínky vstupu navrhovaných změn ECT a změn jejích příloh v platnost a jejich prozatímního provádění:

změny znění ECT vstoupí v platnost v souladu s čl. 42 odst. 4 ECT. To znamená, že změny vstoupí v platnost, jakmile je ratifikují tři čtvrtiny smluvních stran. Kromě toho rozhodnutí stanoví, že změny budou automaticky prozatímně prováděny všemi smluvními stranami, pokud smluvní strany nepředloží prohlášení, že tak nemohou učinit,

změny oddílu C přílohy NI, který obsahuje především pravidla pro desetileté přechodné období pro postupné ukončování ochrany stávajících investic do fosilních paliv v EU, a změny dalších příloh: tyto změny vstoupí v platnost, jakmile vstoupí v platnost změny ECT (viz výše). Oddíl C přílohy NI a změny jiných příloh budou všechny smluvní strany prozatímně provádět automaticky, pokud neučiní prohlášení v opačném smyslu (viz výše),

změny oddílu B přílohy NI, který obsahuje zejména pravidla pro vyloučení nových investic do fosilních paliv z ochrany v EU, vstoupí v platnost automaticky v den určený v rozhodnutí konference bez další ratifikace,

změny ujednání, prohlášení a rozhodnutí vstoupí v platnost dnem přijetí, pokud jde o opravy zastaralých odkazů. Ostatní změny vstoupí v platnost, jakmile vstoupí v platnost změny ECT. Mezitím se budou prozatímně provádět stejným způsobem jako změny ECT.

Podmínky vstupu v platnost a prozatímního provádění změn ECT a oddílu C přílohy NI, jakož i změny jiných příloh jsou v souladu s ustanoveními původního znění ECT, pokud jde o vstup v platnost a prozatímní provádění. EU dále dosáhla toho, aby oddíl B přílohy NI vstoupil v platnost automaticky v den určený v rozhodnutí konference, čímž se také zajistilo datum vstupu v platnost výjimky EU související s novými investicemi do fosilních paliv.

Komise proto navrhuje, aby členské státy v této věci zaujaly na Konferenci energetické charty postoj, který nebrání schválení rozhodnutí o vstupu změn znění ECT a změn/úprav jejích příloh v platnost a jejich prozatímním provádění.

Věcná stránka zamýšlených rozhodnutí se týká oblasti, v níž má Unie výlučnou vnější pravomoc na základě čl. 3 odst. 1 SFEU, konkrétně společné obchodní politiky. Zamýšlená rozhodnutí se týkají pravidel obchodu a ochrany přímých zahraničních investic, které spadají do této oblasti výlučné pravomoci Unie. Vzhledem k tomu, že Evropská komise předložila návrhy rozhodnutí Rady o odstoupení EU a Euratomu od ECT, očekává se, že ačkoli Evropská unie a Euratom budou v době hlasování o výše uvedených rozhodnutích Konference energetické charty stále smluvními stranami ECT, nebudou přítomny, ani nebudou hlasovat. Tento návrh proto stanoví postoj, který mají členské státy, jež zůstávají smluvními stranami ECT, zaujmout buď na zasedání Konference energetické charty, pokud se rozhodnou účastnit, nebo případně písemným postupem. Tím není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Procesněprávní základ

Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 SFEU zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale mohou „rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie 10 .

Použití na stávající případ

Konference energetické charty je orgán zřízený dohodou, konkrétně Smlouvou o energetické chartě.

Akty, které má Konference energetické charty přijmout, představují akty s právními účinky. Tyto akty budou závazné podle mezinárodního práva.

Rozhodnutí, která má Konference energetické charty přijmout za účelem schválení navrhovaných úprav a změn příloh ECT a schválení navrhovaných změn ujednání, prohlášení a rozhodnutí, představují akty se závaznými právními účinky podle mezinárodního práva. Je tomu tak proto, že ECT uděluje Konferenci energetické charty pravomoc měnit přílohy, ujednání, prohlášení a rozhodnutí k ECT bez nutnosti jakékoli následné ratifikace smluvními stranami. Podle článku 48 ECT jsou přílohy a rozhodnutí nedílnou součástí ECT.

Rozhodnutí, které má Konference energetické charty přijmout za účelem schválení rozhodnutí o vstupu změn znění ECT a změn/úprav jejích příloh v platnost a o jejich prozatímním provádění, představuje akt se závaznými právními účinky podle mezinárodního práva, neboť ukládá smluvním stranám povinnost prozatímně provádět pozměněné znění ECT a změny některých oddílů jejích příloh od schváleného data, nebude-li včas podáno prohlášení v opačném smyslu.

Rozhodnutí, které má být přijato Konferencí energetické charty za účelem přijetí navrhovaných změn znění ECT, představuje v tomto konkrétním případě akt se závaznými právními účinky podle mezinárodního práva, neboť má být přijato současně s rozhodnutím o vstupu změn znění ECT v platnost a o jejich prozatímním provádění (viz výše), které smluvním stranám ukládá povinnost prozatímně provádět tyto změny od schváleného data, nebude-li včas podáno prohlášení v opačném smyslu.

Zamýšlená rozhodnutí nedoplňují ani nepozměňují institucionální rámec ECT.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 218 odst. 9 SFEU.

Hmotněprávní základ

Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšlených rozhodnutí, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá. Sledují-li zamýšlená rozhodnutí dvojí účel nebo mají-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

Pokud jde o zamýšlená rozhodnutí, která sledují současně několik cílů nebo která mají několik složek, jež jsou nerozlučně spojeny, aniž je jeden cíl vůči druhému či jedna složka vůči druhé vedlejší, musí hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU výjimečně zahrnovat různé odpovídající právní základy.

Použití na stávající případ

Zamýšlená rozhodnutí sledují cíle a mají složky v oblasti energetiky a společné obchodní politiky. Tyto prvky zamýšlených rozhodnutí jsou nerozlučně spjaty, aniž je jeden vůči druhému vedlejší.

Hmotněprávní základ navrhovaného rozhodnutí proto tvoří následující ustanovení: čl. 194 odst. 2 a článek 207 SFEU.

Závěr 

Právním základem navrhovaného rozhodnutí Rady by měl být čl. 194 odst. 2 a článek 207 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

Zveřejnění zamýšlených aktů

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Konference energetické charty změní přílohy ECT, je vhodné je po jejich přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.



2024/0057 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na Konferenci energetické charty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 a článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Smlouva o energetické chartě (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 98/181/ES, ESUO, Euratom ze dne 23. září 1997 o uzavření Smlouvy o energetické chartě a Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích Evropskými společenstvími (Úř. věst. L 69, 9.3.1998, s. 1) a vstoupila v platnost dne 16. dubna 1998.

(2)Vzhledem k tomu, že od 90. let 20. století nedošlo k žádné podstatné aktualizaci dohody, dohoda stále více zastarává.

(3) Podle článku 34 dohody přijímá Konference energetické charty znění změn dohody a schvaluje úpravy a technické změny příloh dohody.

(4) Konference energetické charty má přijmout navrhované změny Smlouvy o energetické chartě a schválit i) navrhované úpravy a změny příloh Smlouvy o energetické chartě, ii) navrhované změny ujednání, prohlášení a rozhodnutí a iii) rozhodnutí týkající se vstupu změn Smlouvy o energetické chartě a změn/úprav jejích příloh v platnost a jejich prozatímního provádění. Očekává se, že konference znovu předloží navrhované změny k přijetí v průběhu roku 2024, a to buď na zasedání, nebo případně písemným postupem.

(5)Je vhodné stanovit postoj, který mají zaujmout členské státy, které jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě. Tím není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy.

(6)Evropská komise současně předložila návrhy rozhodnutí Rady o odstoupení EU a Euratomu od dohody, které mají být přijaty společně s tímto návrhem.

(7)Vzhledem k tomu, že oblasti, na něž se vztahuje Smlouva o energetické chartě, spadají z velké části do výlučné pravomoci Unie, nemohou členské státy zůstat smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě poté, co od ní Unie odstoupí, ledaže jim to Unie povolí. Jakmile tedy odstoupení Unie od Smlouvy o energetické chartě nabude účinku, budou muset členské státy, pokud jim Unie nepovolí zůstat smluvními stranami, v přiměřené lhůtě od Smlouvy o energetické chartě odstoupit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členské státy, které jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě, mají na Konferenci energetické charty zaujmout tento postoj:

a)nebránit přijetí navrhovaných změn Smlouvy o energetické chartě konferencí;

b)nebránit schválení navrhovaných úprav a změn příloh Smlouvy o energetické chartě;

c)nebránit schválení navrhovaných změní ujednání, prohlášení a rozhodnutí a

d)nebránit schválení rozhodnutí o vstupu změn Smlouvy o energetické chartě a změn/úprav jejích příloh v platnost a o jejich prozatímním provádění.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům, které jsou smluvními stranami Smlouvy o energetické chartě.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Rozhodnutí Rady a Komise 98/181/ES, ESUO, Euratom ze dne 23. září 1997 o uzavření Smlouvy o energetické chartě a Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích Evropskými společenstvími (Úř. věst. L 69, 9.3.1998, s. 1).
(2)    Na mimořádném zasedání Konference energetické charty dne 24. června 2022 byl Ruské federaci odňat status pozorovatele.
(3)    Na mimořádném zasedání Konference energetické charty dne 24. června 2022 byl Bělorusku odňat status pozorovatele a možnost prozatímního provádění ECT.
(4)    Věc C-741/19 Moldavská republika v. Komstroy LLC, 2. září 2021.
(5)    Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo.
(6)    Schránkové společnosti jsou společnosti, které mají obchodní adresu na území některé smluvní strany ECT, aniž by na území této smluvní strany vykonávaly skutečnou hospodářskou činnost, a pouze žádají o ochranu na základě ECT.
(7)    Takové nároky představovaly v posledním desetiletí naprostou většinu nároků vůči členským státům EU, a to navzdory stanovisku Komise potvrzenému Soudním dvorem EU, že právo EU vylučuje rozhodčí řízení ohledně investic uvnitř EU.
(8)    Věc C-284/16, Slovenská republika v. Achmea BV, 6. března 2018, a věc C-741/19, Moldavská republika v. Komstroy LLC, 2. září 2021.
(9)    Důležité je, že nové závazky týkající se přístupu třetích stran, mechanismů přidělování kapacit a sazeb se považují závazky „maximální snahy“, které „podléhají“ právním předpisům EU, a proto by musely být dodrženy pouze tehdy, pokud by nezasahovaly do právního rámce EU a mezinárodních závazků EU.
(10)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.