V Bruselu dne 24.1.2024

COM(2024) 38 final

2024/0014(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Výboru smluvních stran Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí v souvislosti se změnami jednacího řádu výboru, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru smluvních stran Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“ nebo „úmluva“) v souvislosti se zamýšleným přijetím změn jednacího řádu Výboru smluvních stran 1 , pokud jde o složení výboru (článek 2) a pravidla hlasování (články 20, 21 a 25). Změna tohoto jednacího řádu se stala nezbytnou po přistoupení Evropské unie k Istanbulské úmluvě.

2.Souvislosti návrhu

2.1.Istanbulská úmluva

Cílem Istanbulské úmluvy je vytvořit komplexní a harmonizovaný soubor pravidel pro prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí v Evropě i mimo ni. Úmluva vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014.

EU úmluvu podepsala v červnu 2017 a postup přistoupení dokončila uložením dvou listin o schválení dne 28. června 2023, což vedlo ke vstupu úmluvy v platnost pro EU dne 1. října 2023. EU k úmluvě přistoupila, pokud jde o záležitosti spadající do její výlučné pravomoci, zejména pokud jde o záležitosti týkající se orgánů a veřejné správy Unie 2 a záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení 3 . Irsko a Dánsko nejsou vázány výkonem pravomocí ze strany Unie, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení 4 . Úmluvu podepsaly všechny členské státy EU, avšak k 10. lednu 2024 ji ratifikovalo pouze 22 z nich, a mají tak právo hlasovat ve Výboru smluvních stran 5 . V současné době je smluvních stran úmluvy 39, včetně EU.

2.2.Výbor smluvních stran úmluvy

Výbor smluvních stran 6 je politickým orgánem monitorovacího mechanismu Istanbulské úmluvy a skládá se ze zástupců smluvních stran úmluvy. Úkoly svěřené Výboru smluvních stran jsou uvedeny v článku 1 jednacího řádu. Podle čl. 67 odst. 2 úmluvy je Výbor smluvních stran pověřen volbou členů expertní skupiny pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (GREVIO). V souladu s čl. 68 odst. 12 úmluvy může Výbor smluvních stran na základě zpráv a závěrů skupiny GREVIO přijmout doporučení týkající se provádění úmluvy určená smluvním státům. Dohlíží rovněž na provádění těchto doporučení po uplynutí tříletého období pro provedení 7 . Kromě toho Výbor smluvních stran zkoumá závěry zvláštních šetření, která mu skupina GREVIO předala v souladu s čl. 68 odst. 15 úmluvy. Výbor smluvních stran rovněž volí členy svého předsednictva – předsedu a dva místopředsedy.

Jednací řád Výboru smluvních stran je přizpůsoben účasti smluvních států, přičemž každá strana má jeden hlas: Článek 20 jednacího řádu, který se týká hlasování, stanoví, že „[k]aždý člen výboru má jeden hlas“ a že kvorum požadované pro rozhodnutí výboru je „dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů“. Stejné kvorum se vyžaduje i pro změnu jednacího řádu (článek 25). Článek 21 jednacího řádu stanoví zvláštní pravidla pro volbu členů skupiny GREVIO.

Přistoupení EU k úmluvě vyžaduje určité úpravy těchto pravidel, protože Unie v záležitostech, jež spadají do její pravomoci, vykonává své hlasovací právo počtem hlasů, který se rovná počtu hlasů členských států vázaných výkonem pravomoci Unie, a tento počet se bude lišit v závislosti na předmětu hlasování.

2.3.Zamýšlená změna jednacího řádu Výboru smluvních stran

Dne 28. srpna 2023 rozeslal sekretariát Výboru smluvních stran informační dokument a návrhy změn jednacího řádu. Cílem těchto změn je zohlednit důsledky přistoupení EU k Istanbulské úmluvě pro fungování Výboru smluvních stran, a zejména jeho účinky na ustanovení o hlasování. Sekretariát Výboru smluvních stran poskytl smluvním státům možnost se vyjádřit. Písemné připomínky zaslalo pouze Spojené království, které navrhlo některé formulační změny.

Sekretariát Výboru smluvních stran požádal EU, aby k navrhovaným změnám předložila své připomínky. Změny jednacího řádu budou projednány a pokud možno přijaty na 16. zasedání Výboru smluvních stran dne 6. června 2024. Pokud by delegace potřebovaly na projednání více času, mohly by být změny rovněž přijaty na následujícím zasedání Výboru smluvních stran v prosinci 2024.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Změny jednacího řádu navržené sekretariátem Výboru smluvních stran lze shrnout takto:

Současné kvorum dvou třetin odevzdaných hlasů podle obecného pravidla hlasování (článek 20) by bylo zachováno, ale doplněno o dva nové prvky. Jako první prvek navrhuje sekretariát Výboru smluvních stran doložku o zákazu adicionality, podle níž by v závislosti na rozdělení pravomocí byla oprávněna hlasovat o konkrétní otázce buď EU, nebo její členské státy. Pokud by hlasovala Unie, mělo by toto hlasování váhu odpovídající počtu členských států EU, které jsou smluvními stranami úmluvy. Jako druhý prvek navrhuje sekretariát Výboru smluvních stran „dvojí většinu“, což znamená, že aby bylo rozhodnutí platné, musela by pro něj hlasovat prostá většina smluvních států úmluvy, které nejsou členskými státy EU, a to v rámci nezbytného dvoutřetinového pravidla odevzdaných hlasů.    

Pokud jde o volbu členů skupiny GREVIO, současné kvorum „alespoň většiny odevzdaných hlasů“ (čl. 21 odst. 9 jednacího řádu) by bylo zachováno. Každý člen výboru by měl pro účely volby členů skupiny GREVIO jeden hlas. Zásada zákazu adicionality by se nepoužila, což znamená, že Unie by pro volbu členů skupiny GREVIO měla „dodatečný hlas“ nad rámec jednotlivých hlasů každého členského státu EU, který je smluvní stranou úmluvy. Pokud jde o rozhodnutí požádat o stažení jednoho nebo více kandidátů, kteří nesplňují požadavky na členství ve skupině GREVIO (čl. 21 odst. 4), současné kvorum dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů by bylo rovněž zachováno, ale doplněno o požadavek dvojí většiny.    

Pokud jde o změny jednacího řádu (článek 25), současné kvorum dvou třetin odevzdaných hlasů by bylo zachováno, avšak doplněno o požadavek dvojí většiny.

Navrhuje se, aby EU souhlasila s obecným přístupem sekretariátu Výboru smluvních stran ke změně jednacího řádu, ale aby provedla řadu úprav, jak je popsáno níže.

Zaprvé se navrhuje, aby EU přijala začlenění doložky o „zákazu adicionality“ do čl. 20 odst. 1 jednacího řádu s výhradou určitých úprav, které jsou nezbytné s ohledem na skutečnost, že Unie přistoupila k Istanbulské úmluvě, pokud jde o její vlastní orgány a veřejnou správu na jedné straně, a pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení na straně druhé, přičemž se zohlední zvláštní postavení Dánska a Irska.

Unie by proto v záležitostech, jež spadají do její pravomoci, měla vykonávat své hlasovací právo počtem hlasů, který se rovná počtu hlasů jejích členských států, které jsou smluvními stranami úmluvy a které jsou vázány výkonem pravomoci Unie. Pokud Unie vykonává své hlasovací právo, členské státy, které jsou smluvními stranami úmluvy a které jsou vázány pravomocí Unie v záležitosti, o níž se má hlasovat, nehlasují, zatímco členské státy, které pravomocí Unie vázány nejsou, mohou hlasovat odděleně. Unie naopak své hlasovací právo nevykonává v případech, kdy jsou všechny její členské státy, které jsou smluvními stranami úmluvy, oprávněny vykonávat své právo.

Zásada „zákazu adicionality“ je v souladu se zavedenou praxí, pokud jde o další úmluvy Rady Evropy, k nimž EU přistoupila 8 .

Zadruhé se navrhuje, aby EU souhlasila se začleněním požadavku „dvojí většiny“ do čl. 20 odst. 3 a 5 jednacího řádu, jak navrhuje sekretariát Výboru smluvních stran, s výhradou určitých úprav s přihlédnutím ke zvláštnímu postavení Dánska a Irska, a to pouze v situacích, kdy se hlasování účastní Unie.

Účelem požadavku „dvojí většiny“ uvedeného v článku 20 je zavést vyváženější a spravedlivější vážení všech smluvních stran úmluvy a vyvážit skutečnost, že EU již má ve Výboru smluvních stran prostou většinu, pokud jde o hlasování. Jeho cílem je poskytnout smluvním státům, které nejsou členy EU, ujištění, že i navzdory přistoupení EU budou jejich postoje ve Výboru smluvních stran i nadále důležité a že EU a její členské státy hlasující jako jeden celek nad nimi „nepřeváží“.

Požadavek dvojí většiny by znamenal, že pokud se EU účastní hlasování, obvyklé kvorum (tj. 2/3 odevzdaných hlasů) by bylo doplněno o požadavek prosté většiny hlasů odevzdaných dalšími smluvními stranami úmluvy. Mezi tyto další smluvní strany úmluvy patří smluvní státy, které nejsou členy EU, a případně členské státy EU, které nejsou vázány výkonem pravomoci Unie.

Pokud se Unie účastní hlasování počtem hlasů, který se rovná počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami úmluvy, požadavek dvojí většiny by znamenal, že k tomu, aby bylo rozhodnutí platně přijato, musí být dosaženo dvoutřetinové většiny, pokud je hlas Unie (rovnající se 22 hlasům) podpořen prostou většinou hlasů odevzdaných 16 smluvními stranami úmluvy, které nejsou členskými státy EU. Pokud se Unie účastní hlasování počtem hlasů, jenž se rovná počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami úmluvy a které jsou vázány výkonem pravomoci Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení, musí být dosaženo dvoutřetinové většiny, pokud je hlas Unie (rovnající se 20 hlasům) podpořen prostou většinou hlasů odevzdaných 16 smluvními stranami úmluvy, které nejsou členskými státy EU, plus Dánskem a Irskem.

Zatřetí, pokud jde o zvláštní pravidla pro volbu členů skupiny GREVIO, navrhuje se, aby Unie přijala doplnění v čl. 21 odst. 7 jednacího řádu ve znění vypracovaném sekretariátem Výboru smluvních stran, podle něhož má každý člen výboru jeden hlas. Vzhledem k tomu, že článek 20, a tudíž zásada zákazu adicionality se v souvislosti s článkem 21 (čl. 21 odst. 1) nepoužije, bude mít EU jeden hlas vedle jednotlivých hlasů každého členského státu EU, který je smluvní stranou úmluvy. Pokud jde o navrhovanou změnu, jíž je doplnění čl. 21 odst. 4 jednacího řádu o požadavek dvojí většiny v případě rozhodnutí požádat o stažení jednoho nebo více kandidátů do skupiny GREVIO, měla by Unie tento požadavek přijmout s přihlédnutím k výjimečné povaze těchto rozhodnutí. V takovém případě bude prostá většina, která doplňuje požadovanou dvoutřetinovou většinu, stanovena na základě hlasů zástupců jiných stran než EU a jejích členských států, jak je rovněž navrženo v písemných připomínkách Spojeného království.

Začtvrté, pokud jde o článek 25 týkající se změn jednacího řádu, je třeba poznamenat, že tato rozhodnutí mají být přijímána dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, přičemž každá smluvní strana úmluvy má jeden hlas, jak je stanoveno v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci. Z výše uvedených důvodů by Unie měla doplnění požadavku dvojí většiny přijmout, jak navrhuje sekretariát Výboru smluvních stran, s výhradou určitých úprav. Zejména je třeba vyjasnit, že zásada zákazu adicionality stanovená v čl. 20 odst. 1 v platném znění se nevztahuje na článek 25. Kromě toho musí být prostá většina, která doplňuje požadovanou dvoutřetinovou většinu, stanovena stejným způsobem jako v čl. 21 odst. 4.

Zapáté se navrhuje, aby EU navrhla zrušit odkaz na Evropskou unii ze seznamu zástupců v čl. 2 odst. 2 písm. b) jednacího řádu, kteří se mohou účastnit zasedání Výboru smluvních stran bez hlasovacího práva nebo nároku na úhradu výdajů. Ustanovení tohoto článku je zastaralé, neboť Evropská unie je nyní plnoprávným členem Výboru smluvních stran.

Navrhované změny jednacího řádu Výboru smluvních stran, které mají být předloženy sekretariátu Výboru smluvních stran, jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, jimiž se dotyčný orgán řídí. Tento pojem zahrnuje rovněž nástroje, jež podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie 9 .

4.1.2.Použití na stávající případ

Výbor smluvních stran je orgán zřízený Istanbulskou úmluvou. Změny jednacího řádu, které má Výbor smluvních stran přijmout, představují akt s právními účinky. Zamýšlený akt bude závazný podle mezinárodního práva v souladu s čl. 67 odst. 3 úmluvy. Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec úmluvy. Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

Pokud jde o zamýšlený akt, který sleduje současně několik cílů nebo který má několik složek, jež jsou nerozlučně spojeny, aniž je jedna vůči druhé vedlejší, musí hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU zahrnovat výjimečně různé odpovídající právní základy.

4.2.2.Použití na stávající případ

Hlavním cílem zamýšleného aktu je změnit jednací řád Výboru smluvních stran s cílem řešit důsledky přistoupení Unie k Istanbulské úmluvě pro fungování výboru. Pokud jde o hmotněprávní základ, EU k Istanbulské úmluvě přistoupila, pokud jde o záležitosti spadající do její výlučné pravomoci, zejména s ohledem na záležitosti týkající se orgánů a veřejné správy Unie 10 a záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení 11 . Přistoupení EU k Istanbulské úmluvě bylo rozděleno do dvou samostatných rozhodnutí Rady s cílem zohlednit zvláštní postavení Dánska a Irska, pokud jde o hlavu V Smlouvy o fungování EU. V důsledku toho má být rovněž rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru smluvních stran v souvislosti se zamýšleným aktem, rozděleno do dvou souběžných rozhodnutí.

Právní základ tohoto rozhodnutí se týká záležitostí souvisejících s justiční spoluprací v trestních věcech, azylem a zásadou nenavracení. Tento právní základ zahrnuje ustanovení v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech (čl. 82 odst. 2 a článek 84 Smlouvy o fungování EU) a azylu a zásady nenavracení (čl. 78 odst. 2 Smlouvy o fungování EU). Jsou neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z nich byl vůči druhému vedlejší. Hmotněprávní základ navrhovaného rozhodnutí proto tvoří následující ustanovení: čl. 82 odst. 2, článek 84 a čl. 78 odst. 2.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měly být čl. 82 odst. 2, článek 84 a čl. 78 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.



2024/0014 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Výboru smluvních stran Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí v souvislosti se změnami jednacího řádu výboru, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 2, článek 84 a čl. 78 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie uzavřela Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „úmluva“) rozhodnutím Rady (EU) 2023/1075 12 , pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie, a rozhodnutím Rady (EU) 2023/1076 13 , pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásadu nenavracení, a úmluva pro Unii vstoupila v platnost dne 1. října 2023. K dnešnímu dni má úmluva 39 smluvních stran, včetně Unie a 22 členských států.

(2)Výbor smluvních stran je politickým orgánem monitorovacího mechanismu Istanbulské úmluvy. Výbor smluvních stran vypracoval podle čl. 67 odst. 3 úmluvy svůj jednací řád. Tento jednací řád stanoví, že každá smluvní strana úmluvy má jeden hlas. Přistoupení Unie k úmluvě vyžaduje určité úpravy těchto pravidel, aby bylo možné stanovit způsoby, jakými může Unie jako smluvní strana úmluvy vykonávat svá hlasovací práva.

(3)V srpnu 2023 sekretariát Výboru smluvních stran navrhl některé změny jednacího řádu s cílem zohlednit dopad přistoupení Unie na fungování výboru a požádal smluvní státy a Unii, aby předložily formulační návrhy za účelem přijetí změn v roce 2024. Změny budou projednány a pokud možno přijaty na 16. zasedání Výboru smluvních stran dne 6. června 2024.

(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být ve Výboru smluvních stran jménem Unie zaujat, neboť změny jednacího řádu budou pro Unii závazné.

(5)Podle návrhů změn předložených sekretariátem Výboru smluvních stran by pravidla týkající se kvora pro přijímání rozhodnutí výboru, jak jsou stanovena v jednacím řádu, zůstala zachována, byla by však doplněna o některé nové požadavky. Unie by měla tyto změny jednacího řádu podpořit s výhradou určitých úprav odrážejících rozsah přistoupení Unie k Istanbulské úmluvě.

(6)Pokud jde o obecné pravidlo hlasování uvedené v článku 20 jednacího řádu, sekretariát Výboru smluvních stran navrhuje zahrnout doložku o zákazu adicionality, podle níž by byla oprávněna hlasovat o konkrétní otázce buď Unie, nebo její členské státy. Zásada zákazu adicionality je již začleněna do jiných úmluv Rady Evropy, k nimž Unie přistoupila, a měla by být přijata rovněž i v tomto případě. Znění doložky by však mělo být přizpůsobeno skutečnosti, že Unie vykonává své hlasovací právo počtem hlasů, který se bude lišit v závislosti na předmětu hlasování.

(7)Pokud jde o obecné pravidlo hlasování uvedené v článku 20 jednacího řádu, sekretariát Výboru smluvních stran rovněž navrhuje zahrnout požadavek dvojí většiny, což znamená, že rozhodnutí bude přijato dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů pouze tehdy, pokud je podpořeno prostou většinou hlasů odevzdaných smluvními státy úmluvy, které nejsou členskými státy EU. Tento požadavek by vyvážil skutečnost, že Unie má ve Výboru smluvních stran z hlediska hlasů prostou většinu, čímž by se vyřešily možné obavy třetích smluvních států, pokud jde o váhu hlasů Unie. Unie by měla požadavek dvojí většiny přijmout za předpokladu, že se použije pouze v případě, že se hlasování účastní Unie, a jeho znění je přizpůsobeno skutečnosti, že Unie vykonává své hlasovací právo počtem hlasů, který se bude lišit v závislosti na předmětu hlasování.

(8)Pokud jde o zvláštní pravidla pro volbu členů expertní skupiny pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (GREVIO), Unie by měla přijmout navrhovanou změnu, která stanoví jeden hlas pro Unii vedle jednotlivých hlasů každého členského státu. Pokud jde konkrétněji o rozhodnutí požádat o stažení jednoho nebo více kandidátů, kteří nesplňují požadavky na členství ve skupině GREVIO, sekretariát Výboru smluvních stran navrhuje uplatnit požadavek dvojí většiny. S ohledem na výjimečnou povahu takových rozhodnutí by Unie měla tento požadavek přijmout, což znamená, že dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů požadovaná u těchto rozhodnutí by měla zahrnovat prostou většinu hlasů zástupců jiných stran než Unie a jejích členských států.

(9)Pokud jde o změny jednacího řádu, které mají být přijaty dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, přičemž každá smluvní strana úmluvy má jeden hlas, měla by Unie přijmout doplnění požadavku dvojí většiny, jak navrhuje sekretariát Výboru smluvních stran, s výhradou vyjasnění, že zásada zákazu adicionality se zde nepoužije.

(10)Pokud jde o jednací řád uvádějící seznam účastníků, kteří nejsou členy Výboru smluvních stran, měl by být odkaz na Evropskou unii zrušen, neboť se stal zastaralým.

(11)Postoj Unie ve Výboru smluvních stran by proto měl vycházet z přiložených návrhů změn jednacího řádu výboru.

(12)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(13)V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru smluvních stran zřízeném podle článku 67 úmluvy, pokud jde o přijetí změn jednacího řádu Výboru smluvních stran, které mají být projednány a přijaty na jednom ze zasedání Výboru smluvních stran v roce 2024, vychází ze změn jednacího řádu stanovených v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Dokument IC-CP(2015)2, přijatý dne 4. května 2015.
(2)    Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1075 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I, 2.6.2023, s. 1).
(3)    Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1076 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásadu nenavracení, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I , 2.6.2023, s. 4).
(4)    V souladu s protokoly č. 21 a č. 22 připojenými ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
(5)    Stav ratifikací ke dni 10. ledna 2024: AT (2013); BE (2016); CY (2017); DE (2017); DK (2014); IE (2019); EL (2018); ES (2014); EE (2017) FI (2015); FR (2014); HR (2018); IT (2013); LU (2018); MT (2014); NL (2015); PL (2015); PT (2013); RO (2016); SI (2015); SV (2014), LV (2023).
(6)     Committee of the Parties - Istanbul Convention Action against violence against women and domestic violence (coe.int) (Výbor smluvních stran – Istanbulská úmluva – boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (coe.int))
(7)    Viz „Framework for supervising the implementation of the recommendations addressed to state parties“ (Rámec pro dohled nad prováděním doporučení určených smluvním státům), přijatý Výborem smluvních stran dne 13. dubna 2021, I C-CP/Inf(2021)2.
(8)    Viz: Evropská úmluva o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě (revidovaná) (ETS č. 193); Úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku činností nebezpečných pro životní prostředí (ETS č. 150); Evropská úmluva o přeshraniční televizi (ETS č. 132) a Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (ETS č. 104).
(9)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.
(10)    Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1075 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I, 2.6.2023, s. 1).
(11)    Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1076 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásadu nenavracení, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I , 2.6.2023, s. 4).
(12)    Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1075 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o orgány a veřejnou správu Unie, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I, 2.6.2023, s. 1).
(13)    Rozhodnutí Rady (EU) 2023/1076 ze dne 1. června 2023 o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásadu nenavracení, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 143 I , 2.6.2023, s. 4).

V Bruselu dne 24.1.2024

COM(2024) 38 final

PŘÍLOHA

EMPTY

návrhu ROZHODNUTÍ RADY


o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Výboru smluvních stran Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí v souvislosti se změnami jednacího řádu výboru, pokud jde o záležitosti týkající se justiční spolupráce v trestních věcech, azylu a zásady nenavracení









PŘÍLOHA

Článek 20 – Hlasování

Změna č. 1: doplnit na konec nový text (tučně a s podtržením)

„1. Každý člen výboru má jeden hlas. Je-li delegace smluvní strany složena z více než jednoho zástupce, je k účasti na hlasování oprávněn pouze jeden z nich.

Evropská unie v záležitostech, jež spadají do její pravomoci, vykonává své hlasovací právo počtem hlasů, který se rovná počtu hlasů jejích členských států, které jsou smluvními stranami úmluvy a které jsou vázány výkonem pravomoci Unie. Členské státy Evropské unie, které pravomocí Unie vázány nejsou, mohou hlasovat odděleně.

Pokud Evropská unie vykonává své hlasovací právo, členské státy, které jsou smluvními stranami úmluvy a které jsou vázány pravomocí Unie v záležitosti, o níž se má hlasovat, nehlasují. Evropská unie své hlasovací právo nevykonává v případech, kdy jsou všechny její členské státy, které jsou smluvními stranami úmluvy, oprávněny vykonávat své právo. 

„2. Hlasování vyžaduje kvorum.“

Změna č. 2: doplnit nový text (tučně a s podtržením)

„3. Rozhodnutí výboru se přijímají dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů. Pokud se Evropská unie účastní hlasování v souladu s odst. 1 druhým a třetím pododstavcem, zahrnuje dvoutřetinová většina prostou většinu hlasů odevzdaných ostatními smluvními stranami.

„4. O procesních otázkách se rozhoduje většinou odevzdaných hlasů.“

Změna č. 3: doplnit na konec nový text (tučně a s podtržením)

„5. Vyvstane-li jakákoli otázka, zda se jedná o procesní záležitost či nikoli, nepovažuje se záležitost za procesní, pokud tak výbor nerozhodne dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů v souladu s odstavcem 3. 

„6. Pro účely tohoto jednacího řádu se „odevzdanými hlasy“ rozumějí hlasy členů odevzdané pro nebo proti. Členové, kteří se zdrželi hlasování, se považují za členy, kteří neodevzdali hlas.“

Článek 21 – Zvláštní pravidla pro volbu členů skupiny GREVIO

„1. Články 16, 19 a 20 tohoto jednacího řádu se nevztahují na volbu členů skupiny GREVIO.“

[…]

Změna č. 4: doplnit nový text (tučně a s podtržením)

„4. Rozhodnutí výboru požádat o stažení jednoho nebo více kandidátů, kteří nesplňují požadavky na členství ve skupině GREVIO, stanovené v článcích 2 až 5 jednacího řádu o postupu pro volbu členů skupiny GREVIO, vyžaduje dvoutřetinovou většinu odevzdaných hlasů, zahrnující prostou většinu hlasů zástupců jiných smluvních stran než Unie a jejích členských států. Pro účely tohoto článku se „odevzdanými hlasy“ rozumějí hlasy členů odevzdané pro nebo proti. Členové, kteří se zdrželi hlasování, se považují za členy, kteří neodevzdali hlas.“

[…]

Změna č. 5: doplnit nový text (tučně a s podtržením)

„7. Každý člen výboru má jeden hlas. Je-li delegace smluvní strany složena z více než jednoho zástupce, je k účasti na hlasování oprávněn pouze jeden z nich.“

Článek 25 – Změny jednacího řádu

Změna č. 6: doplnit nový text (tučně a s podtržením)

„Výbor může jednací řád změnit dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, zahrnující prostou většinu hlasů zástupců jiných smluvních stran než Unie a jejích členských států. Pro účely tohoto článku se čl. 20 odst. 1 druhý a třetí pododstavec nepoužijí.

Článek 2 – Složení

Změna č. 7: odstranit text

1. Členové

a) Podle čl. 67 odst. 1 úmluvy jsou členy výboru zástupci smluvních stran úmluvy.

[…]

2. Účastníci

[…]

b) Zástupce, kteří se budou účastnit zasedání výboru bez hlasovacího práva nebo nároku na úhradu výdajů, mohou jmenovat:

i) státy, které úmluvu podepsaly, avšak dosud ji neratifikovaly;

ii) státy, které úmluvu ratifikovaly nebo k ní přistoupily, ale pro které dosud nevstoupila v platnost;

iii) státy vyzvané, aby k úmluvě přistoupily. 

iv) Evropská unie.

[…]

**