EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.11.2024

COM(2024) 959 final

ZPRÁVA KOMISE

Rakousko, Finsko

Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

ZPRÁVA KOMISE

Rakousko, Finsko

Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

1.Úvod

1 Článek 126 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví postup při nadměrném schodku. Tento postup je dále upřesněn v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, které je součástí Paktu o stabilitě a růstu. V souladu s čl. 126 odst. 3 SFEU tato zpráva hodnotí situaci členských států z hlediska kritéria schodku. Tato zpráva je vypracována tak, že stejně jako v předchozích ročnících umožňuje srovnání několika případů, nicméně případy jednotlivých členských států jsou posuzovány samostatně.

2 3 Dne 30. dubna 2024 vstoupilo v platnost nařízení (EU) 2024/1264, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97. Toto pozměňující nařízení je součástí balíčku společně s nařízením (EU) 2024/1263 a směrnicí Rady (EU) 2024/1265. Tyto tři akty společně reformují rámec správy ekonomických záležitostí Unie. Cílem reformovaného rámce je zajistit udržitelnost veřejného dluhu a prostřednictvím reforem a investic udržitelný a inkluzivní růst. Reformovaný rámec též prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržné vymáhání. Poslední změna nařízení (ES) č. 1467/97 posuzování souladu s kritériem schodku v zásadě nezměnila. Na druhou stranu bylo podstatně upraveno posuzování plnění kritéria dluhu (viz níže).

4 5 6 Předchozí zpráva podle čl. 126 odst. 3 SFEU byla přijata 19. června 2024 v rámci jarního balíčku pro evropský semestr 2024. V této zprávě Komise v závěru uvedla svůj záměr navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku pro sedm členských států: Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko, a to z důvodu nesplnění kritéria schodku. Následně Rada na doporučení Komise rozhodla o existenci nadměrných schodků v těchto členských státech. Zpráva ze dne 19. června 2024 se zabývala také případy Česka, Estonska, Španělska, Slovinska a Finska, ale Komise u těchto členských států postupy při nadměrném schodku nedoporučila. Komise však uvedla, že hodlá sledovat vývoj rozpočtů a na podzim situaci v některých členských státech znovu posoudit.

7 Tato zpráva podrobně zkoumá situaci těch členských států, u nichž vykazování úrovně schodku veřejných financí a veřejného dluhu podle nařízení Rady (EU) č. 479/2009 a prognózy Evropské komise z podzimu 2024, naznačuje příslušné změny oproti údajům, které byly k dispozici na jaře.

Kritéria schodku a dluhu

Kritérium schodku je splněno, pokud skutečný schodek veřejných financí za předchozí rok (2023) a plánovaný schodek na běžný rok (2024) nepřekročí 3 % HDP. Pokud se tak stane, Komise zkoumá, zda poměr schodku výrazně a trvale klesá a blíží se referenční hodnotě. Zkoumá také, zda je schodek přesahující referenční hodnotu výjimečný a dočasný a zda je referenční hodnotě blízko (oddíl 2). Za rozhodující faktory považuje Komise a Rada pro účely vydání rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, zda i) veřejný dluh nepřesahuje 60 % HDP, nebo ii) zda dluh přesahuje 60 % HDP, ale schodek se blíží 3 % HDP a jeho překročení je dočasné (oddíl 4).

Podle Smlouvy je kritérium dluhu splněno, nepřekročí-li hrubý veřejný dluh 60 % HDP, ledaže se tento poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem referenční hodnotě. Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 (v platném znění) se poměr dluhu k HDP považuje za dostatečně se snižující a blížící se uspokojivým tempem referenční hodnotě, pokud dotyčný členský stát dodržuje svou dráhu čistých výdajů 8 stanovenou Radou podle článku 17 nebo 19 nařízení (EU) 2024/1263. Vzhledem k tomu, že Rada dosud dráhu čistých výdajů žádnému členskému státu nestanovila, nelze v této fázi plně posoudit kritérium dluhu 9 .

Hlavní údaje, z nichž tato zpráva vychází

10 11 12 13 Při posuzování kritéria schodku se tato zpráva týká těch členských států, u nichž skutečný poměr schodku na rok 2023, který poskytl Eurostat, nebo plánovaný poměr schodku na rok 2024, jak jej členské státy oznámily Eurostatu v souvislosti s oznamováním na podzim 2024, přesahuje 3 % HDP a u nichž jsou zaznamenány příslušné změny oproti údajům dostupným na jaře. Kromě toho se při posuzování souladu s kritériem schodku zohledňuje také prognóza Evropské komise z podzimu 2024. Tato zpráva porovnává schodek veřejných financí s veřejnými investičními výdaji a přihlíží ke všem dalším rozhodujícím faktorům v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

Na základě údajů zveřejněných Eurostatem dne 22. října 2024 (viz tabulka 1) zpráva hodnotí plnění kritéria schodku v Rakousku a Finsku. Konkrétně Rakousko a Finsko plánují, že jejich schodky veřejných financí v roce 2024 překročí 3 % HDP. Tyto schodky plánované na rok 2024 jsou tudíž důkazem prima facie existence nadměrného schodku v těchto dvou členských státech.

Tato zpráva se podrobněji nezabývá členskými státy, které již byly podrobně projednány ve zprávě z 19. června 2024 podle čl. 126 odst. 3, u nichž Komise a Rada nedospěly k závěru o existenci nadměrného schodku a u nichž na podzim nedošlo ve srovnání s údaji dostupnými na jaře ke změnám, které by odůvodňovaly nové posouzení situace. Těmito členskými státy jsou Česko 14 , Estonsko 15 , Španělsko 16 a Slovinsko 17 . Podrobnější informace o těchto členských státech jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2024 18 .

Jak bylo uvedeno výše, v této fázi nelze plně posoudit kritérium dluhu podle kritérií nového rámce. Údaje o poměru hrubého veřejného dluhu k HDP jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 1 – Situace členských států v souvislosti s referenčními hodnotami schodku a dluhu

	Skutečný schodek nepřesahující () / přesahující () 3 % HDP v roce 2023	Plánovaný schodek nepřesahující () / přesahující () 3 % HDP v roce 2024	Míra zadlužení nepřesahující () / přesahující () 60 % HDP na konci roku 2023
Členské státy, které jsou v této zprávě posouzeny
Rakousko			
Finsko			
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Belgie*			
Bulharsko			
Česko***			
Dánsko			
Německo			
Estonsko***			
Irsko			
Řecko			
Španělsko***			
Francie*		-§	
Chorvatsko			
Itálie*			
Kypr			
Lotyšsko			
Litva			
Lucembursko			
Maďarsko*			
Malta*			
Nizozemsko			
Polsko*			
Portugalsko			
Rumunsko**			
Slovinsko***			
Slovensko*			
Švédsko			
Zdroj: Eurostat (tisková zpráva z 22. října 2024 a fiskální oznámení z podzimu 2024). () Od července 2024 probíhá postup při nadměrném schodku. () Od dubna 2020 probíhá postup při nadměrném schodku. (**) Není v nadměrném schodku a tato zpráva se jím nezabývá, protože oproti informacím dostupným ve vztahu ke zprávě ze dne 19. června 2024 nedošlo k žádným změnám, které by odůvodňovaly přehodnocení situace. §Francie nepředložila Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z podzimu 2024 svůj plánovaný schodek na rok 2024.

2.Saldo veřejných financí

Rakousko vykázalo v roce 2023 schodek veřejných financí ve výši 2,6 % HDP, zatímco ve Finsku činil 3,0 % HDP (viz tabulka 2).

Oba členské státy plánují na rok 2024 schodky přesahující 3 % HDP 19 . Konkrétně v případě Rakouska činí plánovaný schodek na rok 2024 3,3 % HDP, a je tedy vyšší než referenční hodnota, ale blíží se jí. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 však předpokládá schodek ve výši 3,6 % HDP, který je tudíž vyšší než referenční hodnota a ani se jí neblíží. Hlavní rozdíly mezi oběma soubory prognóz odrážejí kombinaci vyšších veřejných výdajů spojených se sociálními výdaji a nižších veřejných příjmů v prognóze Komise.

V případě Finska plánovaný schodek na rok 2024 činí 3,7 % HDP (stejná hodnota je uvedena v prognóze Evropské komise z podzimu 2024), a je tedy vyšší než referenční hodnota a ani se jí neblíží.

Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že schodek veřejných financí Rakouska bude v roce 2025 a 2026 nadále vyšší než 3 % HDP. Prognózy Komise byly jako obvykle vypracovány na základě stávajících politik. V případě Rakouska to znamená, že prognóza nezohledňuje rozpočet na rok 2025, neboť ten byl odložen kvůli rakouskému volebnímu cyklu. Jelikož se předpokládá, že v případě Rakouska bude překročení 3% referenční hodnoty pokračovat v horizontu prognózy do roku 2026, očekává se, že překročení schodku bude nikoli dočasné.

Jinak je tomu u schodků veřejných financí ve Finsku, kde se v současnosti předpokládá, že v letech 2025 a 2026 nepřekročí referenční hodnotu, a proto se očekává, že nadměrný schodek bude dočasný.

V obou členských státech byl plánovaný schodek přesahující referenční hodnotu ovlivněn nepříznivými makroekonomickými podmínkami, tj. prodlouženou a rozsáhlou recesí v letech 2023 a 2024.

V Rakousku se reálný HDP v roce 2023 snížil o 1,0 % a v roce 2024 se předpokládá jeho další pokles o 0,6 %. Kromě toho musí Rakousko nést rozpočtové dopady nedávných povodní.

Ve Finsku se reálný HDP v roce 2023 snížil o 1,2 % a v roce 2024 se předpokládá jeho další pokles o 0,3 %. 20 Kromě toho má ve Finsku zhoršující se bezpečnostní prostředí v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině vliv na ekonomiku s dopadem na veřejné finance.

Na základě výše uvedeného lze schodky přesahující referenční hodnotu považovat u obou členských států za výjimečné.

Stručně řečeno, tato analýza naznačuje, že kritérium schodku před posouzením rozhodujících faktorů tyto dva členské státy (Rakousko a Finsko) nesplňují.

Tabulka 2 – Celkové saldo veřejných financí

V % HDP					Fiskální oznámení z podzimu	Prognóza Evropské komise z podzimu 2024
	2020	2021	2022	2023	2024	2024	2025	2026
Členské státy, které jsou v této zprávě posouzeny
Rakousko	−8,2	−5,7	-3,3	−2,6	−3,3	−3,6	−3,7	−3,5
Finsko	−5,5	−2,7	−0,2	−3,0	−3,7	−3,7	−3,0	−2,5
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Belgie*	−9,0	−5,4	−3,6	−4,2	−4,5	−4,6	−4,9	−5,3
Bulharsko	−3,8	−3,9	−2,9	−2,0	−3,0	−2,6	−2,8	−2,8
Česko***	−5,6	−5,0	−3,1	−3,8	−2,8	−2,5	−2,3	−1,9
Dánsko	0,4	4,1	3,4	3,3	1,9	2,3	1,5	0,9
Německo	−4,4	−3,2	−2,1	−2,6	−2,4	−2,2	−2,0	−1,8
Estonsko***	−5,4	−2,6	−1,1	−2,8	−3,0	−3,0	−3,0	−3,0
Irsko	−4,9	−1,4	1,7	1,5	4,5	4,4	1,4	1,3
Řecko	−9,6	−6,9	−2,5	−1,3	−1,2	−0,6	−0,1	0,2
Španělsko***	−9,9	−6,7	−4,6	−3,5	−3,0	−3,0	−2,6	−2,7
Francie*	−8,9	−6,6	−4,7	−5,5	-§	−6,2	−5,3	−5,4
Chorvatsko	−7,2	−2,6	0,1	−0,9	−2,6	−2,1	−2,1	−1,9
Itálie*	−9,4	−8,9	−8,1	−7,2	−3,8	−3,8	−3,4	−2,9
Kypr	−5,6	−1,6	2,6	2,0	3,7	3,5	2,7	2,7
Lotyšsko	−4,1	−7,2	−4,9	−2,4	−2,9	−2,8	−3,2	−3,2
Litva	−6,3	−1,1	−0,7	−0,7	−2,9	−2,0	−2,4	−2,6
Lucembursko	−3,1	1,0	0,2	−0,7	−1,2	−0,6	−0,8	−0,6
Maďarsko*	−7,5	−7,1	−6,2	−6,7	−4,5	−5,4	−4,6	−4,1
Malta*	−8,7	−7,0	−5,2	−4,5	−4,0	−4,0	−3,5	−3,1
Nizozemsko	−3,6	−2,2	0,0	−0,4	−1,6	−0,2	−1,9	−2,4
Polsko*	−6,9	−1,7	−3,4	−5,3	−5,7	−5,8	−5,6	−5,3
Portugalsko	−5,8	−2,8	−0,3	1,2	0,3	0,6	0,4	0,3
Rumunsko**	−9,2	−7,1	−6,4	−6,5	−7,0	−8,0	−7,9	−7,9
Slovinsko***	−7,7	−4,6	−3,0	−2,6	−2,9	−2,4	−2,1	−2,1
Slovensko*	−5,3	−5,1	−1,7	−5,2	−5,9	−5,8	−4,7	−4,1
Švédsko	−3,2	−0,1	1,0	−0,6	−1,7	−1,9	−1,4	−0,3
Zdroj: Eurostat (údaje za roky 2020 až 2023 a fiskální oznámení z roku 2024) a prognóza Evropské komise z podzimu 2024 (údaje na roky 2024, 2025 a 2026). () Od července 2024 probíhá postup při nadměrném schodku. () Od dubna 2020 probíhá postup při nadměrném schodku. (**) Není v nadměrném schodku a tato zpráva se jím nezabývá, protože oproti informacím dostupným ve vztahu ke zprávě ze dne 19. června 2024 nedošlo k žádným podstatným změnám. §Francie nepředložila Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z podzimu 2024 svůj plánovaný schodek na rok 2024.

3.Veřejný dluh

V Rakousku i Finsku hrubý veřejný dluh na konci roku 2023 přesáhl 60 % HDP a v obou případech se poměr vládního dluhu k HDP v roce 2023 oproti předchozímu roku zvýšil. Na základě prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se navíc předpokládá, že poměr dluhu k HDP se v obou členských státech do roku 2026 zvýší.

Tabulka 3 – Veřejný dluh

V % HDP					Fiskální oznámení z podzimu	Prognóza Evropské komise z podzimu 2024
	2020	2021	2022	2023	2024	2024	2025	2026
Členské státy, které jsou v této zprávě posouzeny
Rakousko	83,2	82,4	78,4	78,6	79,3	79,5	80,8	81,8
Finsko	75,4	73,2	74,0	77,1	81,7	82,6	84,7	85,3
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Belgie	111,2	108,4	102,6	103,1	103,4	103,4	105,1	107,2
Bulharsko	24,4	23,8	22,5	22,9	24,9	24,5	23,1	24,5
Česko***	36,9	40,7	42,5	42,4	44,1	43,4	44,4	44,8
Dánsko	46,3	40,5	34,1	33,6	32,8	31,0	29,3	28,3
Německo	68,0	68,1	65,0	62,9	63,4	63,0	63,2	62,8
Estonsko***	19,1	18,4	19,1	20,2	23,3	23,2	24,2	25,5
Irsko	57,0	52,6	43,1	43,3	41,4	41,6	38,3	36,8
Řecko	209,4	197,3	177,0	163,9	153,6	153,1	146,8	142,7
Španělsko***	119,3	115,7	109,5	105,1	102,3	102,3	101,3	101,1
Francie	114,8	112,7	111,2	109,9	–	112,7	115,3	117,1
Chorvatsko	86,5	78,2	68,5	61,8	58,9	57,3	56,0	56,0
Itálie	154,3	145,7	138,3	134,8	135,8	136,6	138,2	139,3
Kypr	113,6	96,5	81,0	73,6	65,2	66,4	61,4	56,7
Lotyšsko	44,0	45,9	44,4	45,0	45,2	48,1	50,3	51,6
Litva	45,9	43,3	38,1	37,3	39,4	38,3	41,0	44,6
Lucembursko	24,5	24,4	24,6	25,5	27,5	27,5	27,6	27,5
Maďarsko	78,7	76,2	73,8	73,4	73,2	74,5	74,5	73,8
Malta	48,7	49,6	49,4	47,4	49,2	49,8	50,4	50,2
Nizozemsko	53,3	50,4	48,3	45,1	44,2	43,3	44,3	46,6
Polsko	56,6	53,0	48,8	49,7	54,6	54,7	58,9	62,4
Portugalsko	134,1	123,9	111,2	97,9	94,5	95,7	92,9	90,5
Rumunsko	46,6	48,3	47,9	48,9	51,3	52,2	56,1	59,7
Slovinsko***	80,2	74,8	72,7	68,4	67,4	67,1	64,4	63,1
Slovensko	58,4	60,2	57,7	56,1	58,6	58,9	59,8	61,8
Švédsko	40,1	36,7	33,6	31,5	33,0	32,8	32,7	31,7
Zdroj: Eurostat (údaje za roky 2020 až 2023 a fiskální oznámení z roku 2024) a prognóza Evropské komise z podzimu 2024 (údaje na roky 2024, 2025 a 2026). () Od července 2024 probíhá postup při nadměrném schodku. () Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku. (**) Není v nadměrném schodku a tato zpráva se jím nezabývá, protože oproti informacím dostupným ve vztahu ke zprávě ze dne 19. června 2024 nedošlo k žádným podstatným změnám. §Francie nepředložila Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z podzimu 2024 svůj plánovaný dluh na rok 2024.

4.Rozhodující faktory při posuzování souladu s kritériem schodku

V čl. 126 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že tato zpráva v případě každého členského státu „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Tyto faktory jsou dále upřesněny v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97, v platném znění, a zahrnují:

a) střednědobou dluhovou pozici, tj. míru problémů s veřejným dluhem, vývoj situace veřejného dluhu a jeho financování a související rizikové faktory, zejména strukturu splatnosti, měnovou denominaci dluhu a podmíněné závazky, včetně veškerých implicitních závazků souvisejících se stárnutím obyvatelstva a soukromým dluhem;

b) střednědobou rozpočtovou situaci, zejména včetně rozsahu skutečného odchýlení od dráhy čistých výdajů stanovené Radou, v ročním a kumulativním vyjádření podle stavu na kontrolním účtu;

c) střednědobou hospodářskou situaci, včetně potenciálního růstu, vývoje inflace a cyklického vývoje ve srovnání s předpoklady, z nichž vychází dráha čistých výdajů stanovená Radou;

d) provádění reforem a investic, zejména politik k prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy a politik k provádění společné strategie Unie pro růst a zaměstnanost, včetně politik podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, a celkové kvality veřejných financí, zejména účinnosti vnitrostátních rozpočtových rámců;

e) zvýšení vládních investic do obrany, v příslušných případech rovněž s ohledem na dobu zaznamenání výdajů na vojenské vybavení.

Mezi relevantní faktory bylo konkrétně zařazeno zvýšení vládních investic do obrany, a to v důsledku reformy rámce správy ekonomických záležitostí.

Tyto faktory jsou dále upřesněny v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97, který rovněž stanoví, že je třeba v této zprávě věnovat patřičnou pozornost „všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotčeného členského státu rozhodující pro celkové posouzení souladu s kritérii schodku a dluhu a které členský stát sdělil Radě a Komisi“. Kromě toho se v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 považuje za klíčový přitěžující faktor existence významných problémů s veřejným dluhem.

Pokud jde o posouzení souladu s kritériem schodku, čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 dále stanoví, že Rada a Komise mohou v rámci postupu vedoucího k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zohlednit rozhodující faktory, avšak pouze v případě, že:

a)poměr veřejného dluhu k HDP nepřekročí referenční hodnotu 60 %

nebo

b)poměr veřejného dluhu k HDP překročí referenční hodnotu 60 %, ale jsou splněny obě podmínky, tj. že schodek veřejných financí zůstává blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.

U obou členských států posuzovaných v této zprávě přesahuje poměr dluhu k HDP referenční hodnotu 60 % HDP. V Rakousku ani ve Finsku navíc obě podmínky nejsou splněny.

V případě Rakouska se plánovaný poměr schodku k HDP pro rok 2024 neblíží 3 % a překročení referenční hodnoty je nikoli dočasné. V případě Finska se plánovaný schodek pro rok 2024 neblíží 3 % HDP, ale překročení referenční hodnoty je dočasné, neboť Komise předpokládá, že schodek v horizontu prognózy od roku 2025 nepřekročí 3 % HDP.

U Rakouska a Finska tudíž Rada a Komise nemohou zohlednit rozhodující faktory v následném postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku (čl. 126 odst. 5 a 6 SFEU). V souladu se zavedenou praxí a s čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 se však v této zprávě stále projednávají příslušné faktory pro každý z obou členských států.

4.1.Rozhodující faktory společné všem zemím

Hospodářství EU čelilo v posledních letech řadě vážných otřesů. Krize COVID-19 vedla k celosvětovému narušení nabídky, jelikož během výrazného oživení po skončení pandemie došlo k prudkému nárůstu poptávky. Ruská útočná válka proti Ukrajině prudce zvýšila růst cen energií, který začal již v roce 2021, přičemž ekonomické dopady se v jednotlivých členských státech lišily v závislosti na tom, jak blízko regionu, v němž probíhala válka, se nacházely, na struktuře trhů s energií a dodavatelských trasách, jakož i na struktuře obchodních vztahů členského státu. Inflace měřená indexem HISC se v říjnu 2022 v EU dostala na dvoucifernou úroveň, nicméně inflace ve střední a východní Evropě byla výrazně vyšší. To vedlo k prudkému poklesu kupní síly domácností a ke změně nálady spotřebitelů. Tyto faktory, vedle podpory týkající se pandemie COVID-19 a mimořádných podpůrných opatření v oblasti energetiky, hrály roli ve vývoji rozpočtů členských států, např. prostřednictvím automatických mechanismů indexace a zvýšených výdajů na obranu a bezpečnost hranic.

Hospodářská aktivita v EU v roce 2023 celkově stagnovala, přičemž růst HDP v roce 2023 zpomalil na 0,4 % v důsledku slabé domácí poptávky a malé podpory z vnějšího prostředí. V prvním čtvrtletí roku 2024 ekonomika EU opět začala růst. Ve druhém a třetím čtvrtletí pokračovala expanze tlumeným, ale stabilním tempem, a to za dalšího zmírňování inflačních tlaků. Zdá se, že navzdory zvýšené nejistotě existují podmínky pro mírné zrychlení domácí poptávky. Výhled ovlivňují také rostoucí rizika spojená se změnou klimatu. Ve stále náročnějším geopolitickém kontextu konflikt na Blízkém východě zvýšil rizika nepříznivého vývoje pro EU a světovou ekonomiku. Inflace mezitím nadále klesá, a to z 9,2 % v roce 2022 na 6,4 % v roce 2023. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 předpokládá růst reálného HDP EU 0,9 % a proces dezinflace by měl být ve srovnání s rokem 2023 ještě výraznější, přičemž celková inflace by měla v roce 2024 klesnout na 2,6 %.

Snižování schodku veřejných financí EU se v roce 2023 v důsledku oslabené hospodářské aktivity zastavilo. Po výrazném snížení v letech 2021 a 2022 z velmi vysokých úrovní v roce 2020 se schodek veřejných financí v celé EU v roce 2023 mírně zvýšil na 3,5 % HDP. V roce 2024 by se měl snížit na 3,1 % HDP.

Na konci roku 2023 činil poměr veřejného dluhu k HDP v EU 82,1 % (oproti 83,9 % na konci roku 2022), což je ve srovnání s maximem ve výši 91,2 % na konci roku 2020 přibližně o devět procentních bodů méně. Zůstává však zhruba tři procentní body nad úrovní před pandemií COVID-19. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 předpokládá, že míra zadlužení v roce 2024 dosáhne 82,4 % HDP.

Po výrazné expanzi (přibližně 3 % HDP) v letech 2020–2023 se předpokládá, že v roce 2024 bude orientace fiskální politiky 21 restriktivní a dosáhne téměř ½ % HDP. Letošní restriktivní orientace je způsobena postupným ukončováním rozsáhlých dotací na podporu soukromých investic a poněkud nižšími výdaji financovanými z rozpočtu EU (rovněž v důsledku ukončení čerpání víceletého finančního rámce v období 2014–2020), zatímco veřejné investice financované z vnitrostátních rozpočtů nadále přispívají k expanzi.

4.2.Rozhodující faktory pro jednotlivé země

Tento oddíl poskytuje hodnocení rozhodujících faktorů pro jednotlivé země, a to pro každý z obou členských států, kterých se tato zpráva týká. Mezi tyto faktory patří střednědobý makroekonomický výhled, střednědobá rozpočtová pozice (včetně veřejných investic; viz tabulka 4), střednědobá dluhová pozice, celková kvalita veřejných financí, provádění reforem a investic (včetně politik k předcházení makroekonomickým nerovnováhám a k jejich nápravě a k provádění společné strategie Unie pro růst a zaměstnanost, včetně politik podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost), zvýšení vládních investic do obrany a jakékoli další rozhodující faktory předložené jednotlivými členskými státy.

Pokud jde o navýšení vládních investic do obrany, tato zpráva používá rozdělení vládních výdajů, které vychází z vymezení podle národních účtů s ohledem na klasifikaci funkcí vládních institucí (COFOG) na obranné účely. Údaje podle klasifikace COFOG jsou však k dispozici se zpožděním a v současné době jsou k dispozici pouze do roku 2022. Členské státy poskytly dodatečné informace o výdajích na obranu a/nebo investicích do obrany a jejich předběžné odhady na roky 2023 a 2024, jež jsou uvedeny v oddílech pro jednotlivé země, a to i v souvislosti s oznámeními o postupu při nadměrném schodku z října 2024.

Zatímco oddíly pro jednotlivé země se týkají klíčových informací o střednědobé makroekonomické situaci, včetně příspěvků k růstu, a o střednědobé rozpočtové a dluhové pozici, podrobnější informace o makroekonomickém a fiskálním výhledu lze najít v prognóze Evropské komise z podzimu 2024.

Tabulka 4 – Veřejné investice

V % HDP					Prognóza Evropské komise z podzimu 2024
	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026
Členské státy, které jsou v této zprávě posouzeny
Rakousko	3,3	3,6	3,5	3,7	3,7	3,8	3,8
Finsko	4,9	4,2	4,1	4,0	4,3	4,8	4,6
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Belgie	2,8	2,8	2,7	2,8	3,1	2,9	2,9
Bulharsko	3,3	2,7	2,3	3,8	3,3	3,6	3,4
Česko	4,7	4,6	4,5	4,9	4,7	4,9	4,6
Dánsko	3,6	3,2	3,0	3,1	3,2	3,3	3,3
Německo	3,0	2,9	2,8	2,8	3,0	3,0	3,0
Estonsko	5,8	5,8	5,4	6,6	7,3	8,1	8,5
Irsko	2,3	2,0	2,0	2,3	2,5	2,9	3,0
Řecko	3,1	3,6	3,7	3,9	4,9	4,5	3,9
Španělsko	2,6	2,7	2,7	3,0	3,0	3,1	3,2
Francie	4,2	4,1	4,2	4,3	4,3	4,2	4,1
Chorvatsko	5,6	4,8	4,0	5,6	5,7	5,9	5,8
Itálie	2,6	2,8	2,6	3,2	3,5	3,8	3,7
Kypr	2,9	2,7	2,4	3,1	2,9	2,9	2,7
Lotyšsko	5,9	5,6	4,5	5,6	5,3	6,2	6,1
Litva	4,5	3,2	3,2	4,2	3,9	4,1	3,7
Lucembursko	4,7	4,1	4,2	4,7	4,7	4,9	4,7
Maďarsko	6,4	6,2	5,3	5,1	4,4	4,8	5,0
Malta	3,7	3,7	3,2	3,5	4,1	3,8	3,8
Nizozemsko	3,6	3,4	3,2	3,1	3,1	3,1	3,2
Polsko	4,4	4,1	3,8	5,1	5,0	5,0	5,2
Portugalsko	2,3	2,6	2,4	2,6	3,1	3,2	3,5
Rumunsko	4,4	4,1	4,4	5,4	5,7	6,1	6,6
Slovinsko	4,1	4,7	5,5	5,2	5,2	5,1	5,1
Slovensko	3,4	3,0	3,1	3,6	3,7	4,6	4,2
Švédsko	5,4	5,0	5,1	5,2	5,4	5,4	5,6
Zdroj: Eurostat a podzimní prognóza Evropské komise z roku 2024

4.2.1.RAKOUSKO

Střednědobá makroekonomická situace. V roce 2023 rostoucí náklady na energie, vysoká inflace a zhoršující se podmínky financování zatížily soukromou spotřebu a snížily investice. V důsledku toho se reálný HDP snížil o 1 %. Pokles v roce 2024 bude způsoben především poklesem investic a vývozu. Růst navíc nadále brzdí slabá soukromá spotřeba. Stavebnictví – po mnoha letech silného růstu – zaznamenalo v letech 2023 a 2024 prudký pokles. Do budoucna se však očekává posílení soukromé spotřeby v důsledku výrazného růstu reálných mezd. Předpokládá se oživení investic a vývozu díky klesajícím úrokovým sazbám a nákladům na energie a silnější zahraniční poptávce ze sousedních zemí Rakouska.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Celkový schodek veřejných financí v roce 2023 představoval 2,6 % HDP. V prognóze Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že v roce 2024 bude činit 3,6 %, v roce 2025 3,7 % a v roce 2026 3,5 %. Vládní investice v roce 2021 činily 3,6 % HDP, v roce 2022 3,5 % a v roce 2023 mírně vzrostly na 3,7 %. Předpokládá se, že v roce 2024 zůstanou na úrovni 3,7 % HDP a v letech 2025 a 2026 se mírně zvýší na 3,8 %, přičemž budou vyšší než schodek veřejných financí od roku 2022.

Orientace fiskální politiky Rakouska byla v roce 2023 neutrální. V témže roce tvořily čisté primární běžné výdaje financované z vnitrostátních zdrojů expanzivní příspěvek k orientaci fiskální politiky o 0,4 % HDP. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že v roce 2024 bude orientace fiskální politiky expanzivní o 0,6 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude expanzivní o 0,6 % HDP, načež se v roce 2025 změní na restriktivní o 0,2 % HDP, kdy se předpokládá příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů ve výši 0,1 % HDP.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil z 83,2 % HDP na konci roku 2020 na 82,4 % na konci roku 2021 a následně dále na 78,4 % HDP na konci roku 2022. V roce 2023 se mírně zvýšil na 78,6 % HDP. Předpokládá se, že poměr veřejného dluhu k HDP se dále zvýší na 79,5 % HDP na konci roku 2024, na 80,8 % v roce 2025 a na 81,8 % HDP na konci roku 2026.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2035 postupně zvyšovat na přibližně 98 % HDP 22 . Základní dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2029 vyšší než v roce 2024. Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Faktory zvyšující riziko na jedné straně souvisejí s nedávným zvýšením úrokových sazeb a se skutečností, že přibližně 60 % dluhu je v držbě nerezidentů. Kromě toho některá rizika podmíněného závazku pocházejí ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk. I když se kapitalizace rakouských bank v posledních letech zlepšila, největší banky mají stále nižší kapitálové rezervy než jejich srovnatelné banky v eurozóně. Na druhé straně mezi faktory snižující rizika patří prodlužování splatnosti dluhu v posledních letech a vysoký podíl dluhu denominovaného v eurech. Kromě toho budou mít strukturální reformy a investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Rakouska probíhá. Včasné dokončení však vyžaduje zvýšené úsilí.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Rakousko je jedním z pěti členských států, které mají dvě nezávislé daňové instituce, WIFO a Fiskalrat. První z nich je zavedená výzkumná instituce, která poskytuje makroekonomické prognózy, na nichž je založeno vládní rozpočtové plánování. Druhá provádí především předběžnou i následnou kontrolu dodržování vnitrostátních a unijních fiskálních pravidel, o nichž podává zprávy dvakrát ročně. Její hodnocení rozpočtového výhledu probíhá až po schválení rozpočtu parlamentem. Kromě toho Fiskalrat zveřejňuje doporučení týkající se fiskální politiky a střednědobé rozpočtové orientace.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 0,6 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,1 % HDP, byly tedy na stejné úrovni jako v roce 2019. Podle informací poskytnutých rakouskými orgány se předpokládá, že celkové výdaje na obranu vzrostou v roce 2024 o 0,14 % HDP, přičemž orgány neposkytly rozdělení na investiční a ostatní výdaje.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 30. října 2024 Rakousko poskytlo další rozhodující faktor, který nebyl zmíněn výše, a sice dopad rozsáhlých povodní v září 2024. Rakousko odhaduje škody způsobené povodněmi na přibližně 0,5 % HDP, přičemž přímý fiskální dopad by měl činit přibližně 0,1 % HDP v roce 2024 (tvoří součást plánovaného schodku) a podobnou částku v roce 2025. Rakouské orgány dále uvedly, že dva po sobě jdoucí roky recese, jimiž Rakousko v současné době prochází, ospravedlňují aktivaci národní únikové doložky podle nových fiskálních pravidel EU.

4.2.2. FINSKO

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP se v roce 2023 snížil o 1,2 %, protože růst cen a úrokových sazeb zatížil spotřebu a zejména investice. V roce 2024 se předpokládá další pokles produkce (o 0,3 %) a poté opětovný nárůst v letech 2025 a 2026, kdy se předpokládá zvýšení domácí a zahraniční poptávky (o 1,5 %, resp. 1,6 %). Pokles HDP v roce 2024 bude způsoben především dlouhodobým poklesem stavebnictví a poklesem vývozu zboží.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí se po poklesu z 2,7 % HDP v roce 2021 na 0,2 % v roce 2022 zvýšil na 3,0 % v roce 2023. Očekává se, že v roce 2024 bude na 3,7 %, v roce 2025 na 3,0 % a v roce 2026 na 2,5 %. Vládní investice v roce 2021 činily 4,2 % HDP, v roce 2022 poklesly na 4,1 % a v roce 2023 dále mírně poklesly na 4,0 % HDP. V roce 2024 by se měly zvýšit na 4,3 % HDP a v roce 2025 na 4,8 % HDP, poté by měly mírně poklesnout na 4,6 % v roce 2026 a měly by být vyšší než schodek veřejných financí od roku 2021.

V roce 2023 byla fiskální politika Finska expanzivní o 1,7 % HDP. V témže roce tvořily čisté primární běžné výdaje financované z vnitrostátních zdrojů expanzivní příspěvek k orientaci fiskální politiky o 1,6 % HDP. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že v roce 2024 bude orientace fiskální politiky expanzivní o 0,7 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude expanzivní o 0,6 % HDP A konečně, se očekává, že v roce 2025 bude fiskální pozice restriktivní o 0,7 % HDP, kdy se předpokládá příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů ve výši 1,2 % HDP.

Dne 10. října 2024 předložilo Finsko svůj první střednědobý fiskálně-strukturální plán v souladu s nařízením (EU) 2024/1263. Komise tento plán posoudila a ve stejný den jako tuto zprávu přijímá doporučení pro doporučení Rady, kterým se stanoví čisté výdaje pro Finsko a schvaluje soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce 23 .

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil ze 75,4 % HDP na konci roku 2020 na 73,2 % na konci roku 2021 a poté se postupně zvyšoval, přičemž na konci roku 2022 činil 74,0 % HDP a na konci roku 2023 77,1 % HDP. Předpokládá se, že poměr veřejného dluhu k HDP se dále zvýší na 82,6 % HDP na konci roku 2024, na 84,7 % v roce 2025 a až na 85,3 % na konci roku 2026.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2035 postupně zvyšovat na přibližně 97 % HDP 24 . Základní dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2029 vyšší než v roce 2024. Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Faktory zvyšující riziko na jedné straně souvisejí s nedávným zvýšením úrokových sazeb, podílem krátkodobého veřejného dluhu a s riziky plynoucími z trhu s nemovitostmi a bydlením. Na jedné straně existují faktory snižující riziko, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a velmi vysoký podíl dluhu denominovaného v eurech. Kromě toho budou mít strukturální reformy a investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Finska probíhá, avšak včasné dokončení vyžaduje zvýšené úsilí.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Finský národní kontrolní úřad (NAOF) je vnitrostátní orgán, který zajišťuje využívání státních prostředků nákladově efektivním způsobem a v souladu s právními předpisy. Úřad NAOF se podílí na fiskálním plánu vládních institucí, který je součástí domácího střednědobého rozpočtového rámce, a dvakrát ročně podává zprávu o dodržování vnitrostátních a evropských fiskálních pravidel, ale nepodílí se na aktivaci únikových doložek. V případě odchylky musí ministerstvo financí zveřejnit přijatá nápravná opatření. Úřad NAOF rovněž posuzuje vládní makroekonomické a rozpočtové prognózy.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,3 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,3 % HDP, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v roce 2019. Podle odhadů Finska by se investice do obrany v roce 2024 měly zvýšit přibližně o 0,5 % HDP, jež by zahrnovaly značné investice do obrany a také náhradní investice do obranného materiálu v rámci pomoci Ukrajině; podle Finska je však statistické zaznamenávání těchto výdajů stále otevřené a část těchto investic, ačkoli je srovnatelná s obranou, bude pravděpodobně zahrnuta do jiného oddílu podle klasifikace COFOG (zejména „Veřejný pořádek a bezpečnost“). Podle informací poskytnutých Finskem se investice do obrany dále zvýší o 0,4 % HDP v roce 2025.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 30. října 2024 poskytlo Finsko další rozhodující faktory, které nebyly uvedeny výše, a sice další opatření fiskální konsolidace, o nichž vláda rozhodla na jaře 2024, ve výši 1 % HDP. Kromě toho úřady vysvětlily, že úroveň příspěvků na pojištění pro případ nezaměstnanosti byla od roku 2024 snížena o 1,4 miliardy EUR neboli 0,5 % HDP, protože podle prognózy by jinak cyklický rezervní fond Fondu zaměstnanosti překročil hranici stanovenou právními předpisy. V neposlední řadě finské orgány s odkazem na dopad ruské útočné války proti Ukrajině potvrdily svůj záměr požádat o aktivaci národní únikové doložky v rámci nových fiskálních pravidel EU.

5.Závěry

Rakousko mělo v roce 2023 schodek veřejných financí nepřesahující referenční hodnotu 3 % HDP, ale v rámci fiskálního oznamování z podzimu 2024 oznámilo Eurostatu plánovaný schodek na rok 2024, který je vyšší než 3 % HDP, ale této hodnotě se blíží. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že schodek v roce 2024 bude vyšší než 3 % HDP a ani se této hodnotě nebude blížit.

Finsko mělo v roce 2023 schodek veřejných financí nepřesahující referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě, nicméně v rámci fiskálního oznamování z podzimu 2024 oznámilo Eurostatu plánovaný schodek na rok 2024, který je vyšší než 3 % HDP a ani se této hodnotě neblíží; prognóza Komise rovněž předpokládá pro rok 2024 schodek, který je vyšší než 3 % HDP a ani se této hodnotě neblíží.

Podle prognózy Komise z podzimu 2024 by měl schodek veřejných financí v Rakousku v horizontu prognózy do roku 2026 znatelně překročit 3 % HDP. Prognózy Komise byly jako obvykle vypracovány na základě stávajících politik. Pokud jde o Rakousko, prognóza nezohledňuje rozpočet na rok 2025, neboť ten byl odložen kvůli rakouskému volebnímu cyklu. Na tomto základě se v případě Rakouska schodek přesahující referenční hodnotu posuzuje jako nikoli dočasný.

V případě Finska prognóza Komise naznačuje, že schodek veřejných financí v roce 2025 (a 2026) pravděpodobně nepřekročí referenční hodnotu, a proto se nadměrný schodek posuzuje jako dočasný.

U obou členských států byl plánovaný schodek přesahující referenční hodnotu ovlivněn nepříznivými makroekonomickými podmínkami: v obou případech došlo v letech 2023 a 2024 k výraznému poklesu reálného HDP, a plánovaný schodek přesahující referenční hodnotu lze proto považovat za výjimečný.

Stručně řečeno, tato analýza naznačuje, že kritérium schodku před posouzením rozhodujících faktorů nesplňují dva členské státy:

v obou členských státech veřejný dluh překračuje referenční hodnotu 60 % HDP, přičemž nejsou splněnyobě podmínky, které jsou nutné pro zohlednění rozhodujících faktorů (blízkost a dočasnost). U těchto dvou členských států proto Rada a Komise rozhodující faktory v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku (čl. 126 odst. 5 a 6 SFEU) zohlednit nemohou.

Na základě tohoto posouzení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru zřízeného podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy o fungování EU Komise zváží, že navrhne zahájit postup při nadměrném schodku v Rakousku tím, že Radě doporučí přijmout rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 o existenci nadměrného schodku. V rámci výměny názorů, která vedla k této zprávě, rakouské úřady připomněly, že v současné době probíhají jednání o sestavení vlády. Úřady vyjádřily záměr přijmout nezbytná opatření, aby se schodek v roce 2025 snížil pod 3 %, aniž by bylo nutné zahájit postup při nadměrném schodku. To by si vyžádalo balíček nápravných opatření, a to včas před zasedáním Rady ECOFIN v lednu 2025. Komise je připravena takový balíček posoudit, jakmile budou související opatření formálně schválena vládou a dostatečně podrobně popsána.

Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že schodek Finska nepřekročí referenční hodnotu již od roku 2025, a to bez dalších politických opatření. Zahájení postupu při nadměrném schodku pro Finsko by proto v této fázi nemělo smysl.

Komise bude průběžně pečlivě sledovat vývoj rozpočtů a na jaře 2025 situaci v těchto i dalších členských státech znovu posoudí.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997), naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) 2024/1264 ze dne 29. dubna 2024 (Úř. věst. L, 2024/1264, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1264/oj ).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj ).

(3) Směrnice Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L, 2024/1265, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1265/oj ).

(4) COM(2024) 598 final.

(5)

Úř. věst. L, 1.8.2024, ELI: FR: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2024/2122/oj HU: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2024/2123/oj IT: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2024/2124/oj BE: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2024/2125/oj MT: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2024/2128/oj SK: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2024/2129/oj PL: https://eur-lex.europa.eu/eli/dec/2024/2133/oj .

(6) Rumunsko se rovněž nachází v situaci nadměrného schodku (rozhodnutí Rady (EU) 2020/509 ze dne 3. dubna 2020 http://data.europa.eu/eli/dec/2020/509/oj ). V červenci Rada rozhodla, že v reakci na doporučení Rady ze dne 18. června 2021 nebyla přijata žádná účinná opatření (rozhodnutí Rady (EU) 2024/2130 ze dne 26. července 2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/2130/oj) .

(7) Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 (European Economy Institutional Paper 296, listopad 2024).

(8) Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263 se „čistými výdaji“ rozumí veřejné výdaje očištěné o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií, cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti a jednorázová a jiná dočasná opatření.

(9) Údaje o poměru veřejného dluhu k HDP jsou uvedeny v oddíle 3.

(10) Viz Eurostat Euro Indicators ze dne 22. října 2024 ( https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-euro-indicators/w/2-22102024-AP ) podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 479/2009.

(11) Úplný soubor tabulek, které členské státy vykázaly Eurostatu, je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/eurostat/web/government-finance-statistics/excessive-deficit-procedure/edp-notification-tables .

(12) Tato zpráva se netýká členských států, na které se v současné době vztahuje postup při nadměrném schodku.

(13) Není-li uvedeno jinak, je zdrojem údajů na roky 2024, 2025 a 2026 v této zprávě prognóza Evropské komise z podzimu 2024.

(14) Na základě podzimního oznamování a prognózy Evropské komise z podzimu 2024 nedošlo ve srovnání se situací na jaře k žádným změnám, které by odůvodňovaly podrobnou diskusi o Česku v této zprávě.

(15) Na základě podzimního oznamování a prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se rozpočtová situace Estonska oproti jaru zlepšila. Proto se podrobná diskuse o Estonsku v této zprávě nezdá být opodstatněná.

(16) Na základě podzimního oznamování a prognózy Evropské komise z podzimu 2024 zůstává závěr, ke kterému se dospělo na jaře v případě Španělska, v platnosti. Proto se podrobná diskuse o Španělsku v této zprávě nezdá být opodstatněná.

(17) Na základě podzimního oznamování a prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se rozpočtová situace oproti jaru zlepšila. Proto se podrobná diskuse o Slovinsku v této zprávě nezdá být opodstatněná.

(18) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropské centrální bance „Evropský semestr 2025: uvedení nového rámce správy ekonomických záležitostí do života“ (COM(2024) 705 final ze dne 26. listopadu 2024).

(19) Jak bylo oznámeno Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z podzimu 2024.

(20) Ve zprávě podle čl. 126 odst. 3 z června 2024 nebyla situace Finska považována za výjimečnou. V té době se očekávala stagnace reálné ekonomické aktivity v roce 2024; toto očekávání bylo nyní revidováno na záporné tempo růstu ve výši 0,3 % v roce 2024, resp. kumulativně -1,5 % v letech 2023–2024.

(21) Orientace fiskální politiky má za cíl posoudit hospodářský impuls vyplývající z fiskálních politik, a to jak těch, které jsou financovány z vnitrostátních zdrojů, tak těch, které jsou financovány z rozpočtu EU.

(22)

Toto vychází z předpokladu nezměněné fiskální politiky a zachování primárního strukturálního salda na úrovni roku 2025.

(23) Doporučení Komise pro doporučení Rady, kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Finska, COM(2024) 715 final ze dne 26. listopadu 2024.

(24)

Toto vychází z předpokladu nezměněné fiskální politiky a zachování primárního strukturálního salda na úrovni roku 2025.