EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 729 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Chorvatska
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 729 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Chorvatska
DOPORUČENÍ KOMISE PRO
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Chorvatska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÁ VÝCHODISKA
Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu 1 spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Cílem rámce je zajistit udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, zaměřuje se na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.
Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány by měly plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen ve střednědobém horizontu pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů 4 , jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho by měl plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
Na doporučení Komise pak Rada přijme doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
PŘIPOMÍNKY K NÁRODNÍMU STŘEDNĚDOBÉMU FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍMU PLÁNU CHORVATSKA
Dne 14. listopadu 2024 předložilo Chorvatsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí. Důvodem odloženého předložení bylo zajištění toho, aby se střednědobý fiskálně-strukturální plán a návrh rozpočtového plánu vzájemně doplňovaly a byly v souladu se státním rozpočtem na období 2025–2027, jehož přijetí bylo naplánováno na 14. listopadu 2024, a aby byly plně využity údaje zveřejněné v rámci referenční statistické revize. Dne 21. listopadu 2024 předložilo Chorvatsko dodatek, který reviduje dráhu růstu čistých výdajů v plánu s cílem uplatnit konzervativní přístup při plánování fiskální (výdajové) politiky v období korekce a zajistit, aby předpokládaný veřejný dluh věrohodně zůstal na obezřetné úrovni.
Postup před předložením plánu
Před předložením plánu požádalo Chorvatsko o technické informace 5 , které Komise poskytla dne 21. června 2024 a zveřejnila dne 14. listopadu 6 . Technické informace uvádějí, jaká úroveň primárního strukturálního salda v roce 2028 je nezbytná k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu udržel pod 3 % HDP a aby veřejný dluh ve střednědobém horizontu zůstal pod 60 % HDP, a to i za předpokladu, že po čtyřletém období korekce nebudou přijata žádná další rozpočtová opatření. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. Technické informace byly vypracovány a předány členskému státu ve dvou scénářích: ve scénáři, který zahrnuje soulad s ochranným opatřením pro odolnost schodku 7 , podle čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/126, a ve scénáři bez tohoto ochranného opatření.
Technické informace pro Chorvatsko stanoví, že s cílem dodržet v průběhu čtyřletého období korekce příslušná fiskální pravidla a na základě předpokladů Komise by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028; scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku) činit alespoň –0,4 % HDP, jak je uvedeno v následující tabulce. Pro informaci je uvedeno, že i při zohlednění ochranného opatření pro odolnost schodku by primární strukturální saldo mělo na konci období korekce (2028) činit alespoň –0,4 % HDP. Pro Chorvatsko, které je způsobilé obdržet technické informace, však ochranné opatření pro odolnost schodku není požadováno.
Tabulka 1: Technické informace, které Komise poskytla Chorvatsku
|
Poslední rok období korekce |
2028 |
|
Minimální výše primárního strukturálního salda (v % HDP), scénář bez ochranného opatření pro odolnost schodku |
–0,4 % |
|
Pouze pro informaci: Minimální výše primárního strukturálního salda (v % HDP), scénář s ochranným opatřením pro odolnost schodku |
–0,4 % |
Zdroj: výpočty Komise.
V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Chorvatsko a Komise od září do listopadu 2024 technický dialog. V rámci technického dialogu byly posouzeny technické informace poskytnuté Komisí a pozornost se zaměřila na diskusi o daňové reformě, která vstoupí v platnost v roce 2025, a na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a na společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.
V listopadu 2024 Chorvatsko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 vedlo konzultace s občanskou společností, sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán byl projednán v Hospodářské a sociální radě, jejímiž členy jsou odborové svazy, sdružení zaměstnavatelů a zástupci vlády.
Komise pro fiskální politiku vydala stanovisko k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází víceletá dráha čistých výdajů. Komise pro fiskální politiku dospěla k závěru, že předpokládané hodnoty tempa růstu reálného HDP, implicitního deflátoru HDP a národního cenového indexu jsou přiměřené a že makroekonomické projekce jsou v zásadě stejné nebo mírně pozitivnější než v současnosti dostupné projekce ostatních příslušných institucí. Komise pro fiskální politiku schválila makroekonomické projekce na období do roku 2028, které připravilo ministerstvo financí, a zdůraznila, že projekce se pohybují v přijatelném rozmezí a poskytují dobrý základ pro sestavení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.
Další související postupy
Dne 14. listopadu 2024 předložilo Chorvatsko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne [26. listopadu] 8 .
Dne 21. října 2024 vydala Rada Chorvatsku v rámci evropského semestru řadu doporučení 9 .
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: Makroekonomická a fiskální situace a výhled
Hospodářská aktivita v Chorvatsku vzrostla v roce 2023 o 3,3 %, a to díky všem složkám HDP s výjimkou zásob, přičemž největší kladný příspěvek měly investice a spotřeba domácností. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že ekonomika v roce 2024 poroste o 3,6 %, a to díky rostoucí domácí poptávce, především spotřebě domácností a investicím, přičemž čistý vývoz bude mít na růst negativní vliv. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 3,3 %, jelikož růst domácí poptávky se zpomalí. V roce 2026 se očekává růst reálného HDP o 2,9 %, neboť domácí poptávka bude nadále klesat a příspěvek čistého vývozu se stane neutrálním. V horizontu prognózy se očekává, že růst potenciálního HDP v Chorvatsku se zvýší v roce 2024 o 4,2 %, v roce 2025 o 3,6 % a v roce 2026 o 3,3 %, a to díky akumulaci kapitálu, celkové produktivitě výrobních faktorů a příspěvku práce, přičemž příspěvek práce se do roku 2026 znatelně sníží, a to v souvislosti s poklesem počtu obyvatel v produktivním věku a navzdory vyšší míře účasti na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 6,1 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 5,1 %, v roce 2025 hodnoty 4,7 % a v roce 2026 hodnoty 4,6 %. V roce 2024 se předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 11,7 % v roce 2023 na 6,6 % v roce 2024 a následně v roce 2025 dosáhne 3,2 % a v roce 2026 2,1 %.
Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Chorvatska v roce 2023 činil 0,9 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 2,1 % HDP, načež v roce 2025 zůstane na úrovni 2,1 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky klesne na 1,9 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 ještě nezahrnuje návrh rozpočtu Chorvatska na rok 2025, který vláda předložila vnitrostátnímu parlamentu v listopadu. Prognóza Komise však zahrnuje rozpočtový rámec na období 2025–2027, který vláda přijala dne 31. října. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 61,8 % HDP. Na základě prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 57,3 % HDP. Na konci roku 2025 by měl poklesnout na 56,0 % HDP a na konci roku 2026 by měl zůstat na stejné úrovni 56,0 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.
Dráha čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Chorvatska zahrnuje období 2025–2028 a představuje fiskální korekci v délce čtyř let.
Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
Plán doplněný dodatkem představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období do roku 2028 ve výši 4,8 %.
Těmto technickým informacím (za předpokladu lineárního postupu korekce) odpovídá průměrný růst čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 4,0 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši –0,2 % HDP 10 . To je nad minimální úrovní primárního strukturálního salda v roce 2028 ve výši –0,4 % HDP, kterou uvedla Komise v technických informacích dne 21. června 2024 11 .
Plán předpokládá snížení růstu potenciálního HDP na 2,5 % v roce 2028 (ze 4,5 % v roce 2024). Kromě toho se v plánu očekává, že tempo růstu deflátoru HDP se v roce 2028 sníží na 2,2 % (z 6,7 % v roce 2024).
Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Chorvatska
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2028 |
|
|
Růst čistých výdajů
|
18,6 |
6,4 |
4,9 |
4,1 |
3,7 |
4,8 |
|
Růst čistých výdajů
|
18,6 |
26,2 |
32,3 |
37,8 |
42,9 |
nepoužije se |
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
4,5 |
4,0 |
3,5 |
2,9 |
2,5 |
3,2 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
6,7 |
3,7 |
2,6 |
2,4 |
2,2 |
2,7 |
Zdroj: Střednědobý fiskálně-strukturální plán Chorvatska a výpočty Komise.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
Pokud se naplní dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh se podle plánu postupně sníží z 57,3 % HDP v roce 2024 na 53,1 % na konci období korekce v roce 2028, jak je uvedeno v následující tabulce. Ve střednědobém horizontu se očekává, že se úroveň veřejného dluhu v poměru k HDP bude postupně snižovat a v roce 2038 dosáhne 49 %. Ačkoli tyto údaje neodrážejí dodatek předložený dne 21. listopadu, jeho konzervativní přístup k dráze čistých výdajů zajišťuje, že předpokládaný veřejný dluh věrohodně zůstane na obezřetné úrovni.
Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Chorvatska
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2038 |
|
|
Veřejný dluh (v % HDP) |
61,8 |
57,3 |
55,8 |
54,9 |
54,1 |
53,1 |
49,0 |
|
Saldo veřejných financí (v % HDP) |
–0,9 |
–2,1 |
–2,3 |
–1,9 |
–1,8 |
–1,5 |
–1,4 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Chorvatska.
Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě.
Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavkem na schodek stanoveným v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu se schodek veřejných financí zvýší z 2,1 % HDP v roce 2024 na 2,3 % v roce 2025 a postupně se sníží na 1,5 % v roce 2028. Ačkoli tyto údaje neodrážejí dodatek předložený dne 21. listopadu 2024, jeho konzervativní přístup k dráze čistých výdajů zajišťuje, že předpokládaný schodek veřejných financí se ve střednědobém horizontu udrží pod 3 % HDP.
Podle plánu tedy saldo veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP.
Schodek veřejných financí kromě toho v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038) nepřekročí 3 % HDP.
Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Makroekonomické předpoklady plánu
Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Chorvatsku předány dne 21. června. Plán používá zejména různé předpoklady pro čtyři proměnné, a to pro výchozí bod (primární strukturální saldo), růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP a nominální implicitní úrokovou sazbu. Tyto rozdíly v předpokladech je třeba pečlivě posoudit, zejména vzhledem k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než hodnota vyplývající z technických informací. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže.
Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu se samostatným posouzením jednotlivých rozdílů.
Plán využívá ve srovnání s předpoklady Komise předanými dne 21. června aktuálnější údaje a předpokládá lepší výchozí pozici. V předběžných pokynech činilo primární strukturální saldo pro rok 2024 –2 % HDP, zatímco v plánu se předpokládá –1,5 % HDP, tedy stejně jako v prognóze Evropské komise z podzimu 2024. Vyšší primární strukturální saldo je způsobeno výraznou revizí údajů zveřejněných po předání předběžných pokynů. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je vyšší než podle předpokladů Komise. Tento předpoklad se jeví jako řádně odůvodněný.
V plánu se předpokládá, že růst potenciálního HDP se postupně sníží z odhadovaných 4,5 % v roce 2024 na 2,5 % do roku 2028 a dále se zmírní na 1,6 % do roku 2038, přičemž průměrná hodnota v období korekce činí 3,2 %. V předběžných pokynech Komise se předpokládá, že potenciální produkt bude ve stejném období růst v průměru o 2,6 %. Po období korekce plán předpokládá stejný potenciální růst jako v předběžných pokynech. V prognóze Evropské komise z podzimu 2024 činí průměrný potenciální růst v období korekce 2,9 %, což odráží aktualizace údajů a nové předpoklady od prognózy z jara 2024. Rozdíl mezi plánem a předběžnými pokyny během období korekce je odůvodněn revidovanými údaji a novými předpoklady pouze částečně. Zbývající rozdíl do značné míry souvisí s předpokladem vysokého růstu zaměstnanosti v plánu. Celkově to přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu vyšší než podle předpokladů Komise. Tento předpoklad se proto nejeví jako řádně odůvodněný.
V plánu se předpokládá, že deflátor HDP dosáhne v roce 2024 úrovně 6,7 %, v roce 2025 úrovně 3,7 %, v roce 2026 úrovně 2,6 %, v roce 2027 úrovně 2,4 % a v roce 2028 úrovně 2,2 %. V předběžných pokynech Komise se předpokládalo, že deflátor HDP v roce 2024 bude činit 5,5 %, v letech 2025 a 2026 se sníží na 2,2 % a v letech 2027 a 2028 se mírně zvýší na 2,3 %. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 předpokládá v letech 2024 a 2025 vyšší deflátor HDP, než se předpokládalo v předběžných pokynech, a to ve výši 6,6 % a 3,2 %, což odráží aktualizace údajů a nové předpoklady od prognózy z jara 2024. Komise předpokládá, že deflátor HDP dosáhne v roce 2026 hodnoty 2,1 %. Deflátor HDP předpokládaný v plánu je tedy vyšší než hodnota v předpokladech Komise, a to o 0,5 procentního bodu v roce 2025 i 2026, což odráží vyšší deflátory soukromé a veřejné spotřeby. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu vyšší než podle předpokladů Komise. Tento předpoklad se proto nejeví jako řádně odůvodněný.
V plánu se předpokládá, že nominální implicitní úrokové sazby dosáhnou v roce 2024 úrovně 2,9 % a postupně se sníží na 2,6 % v roce 2028. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu vyšší než podle předpokladů Komise. Předběžné pokyny Komise předpokládaly nominální implicitní úrokové sazby ve výši 2,8 % v roce 2024, které se postupně zvyšovaly na 3,1 % v roce 2028. Nižší nominální implicitní úrokové sazby v plánu odrážejí nižší tržní úrokové sazby po zvýšení úvěrového ratingu Chorvatska příslušnými ratingovými agenturami. Celkově se předpoklad plánu považuje za řádně odůvodněný použitím novějších údajů o trhu.
Celkově by všechny rozdíly v předpokladech mohly vést k tomu, že je průměrný růst čistých výdajů v plánu výrazně vyšší než průměrný růst čistých výdajů vyplývající z technických informací. Chorvatský plán, doplněný dodatkem, však obsahuje obezřetnější dráhu čistých výdajů, která vede k průměrnému růstu čistých výdajů, jenž stále převyšuje průměrný růst čistých výdajů vyplývající z technických informací, ale pouze o částku, kterou lze vysvětlit rozdíly v předpokladech, jež jsou považovány za řádně odůvodněné.
Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.
Fiskální strategie plánu
Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu jsou závazky týkající se čistých výdajů realizovány jak prostřednictvím omezování výdajů, tak i diskrečním zvyšováním příjmů. Pro dosažení fiskálních cílů plán uvádí, že některé kategorie výdajů, které jsou pod kontrolou vlády, budou mít omezený růst (např. výdaje na náhrady zaměstnancům by se měly snížit z 13,0 % HDP v roce 2025 na 12,6 % v roce 2028). Diskreční opatření na straně příjmů spojená s daňovou reformou, která vstoupí v platnost v roce 2025, mají podle plánu přinést dodatečné příjmy ve výši 0,4 % HDP za celé období korekce. Současně existují i opatření, která zvyšují vládní výdaje spojené s prováděním důchodové reformy (zdokonalení vzorce pro valorizaci důchodů) a zaváděním nových opatření sociální politiky, jako je cenově dostupné bydlení.
Specifikace politických opatření, která mají být přijata, musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech. Současně existují rizika pro provádění orientační fiskální strategie uvedené v plánu, která vyplývají z rizik makroekonomických předpokladů, z nichž plán vychází, ze zpoždění v procesu zadávání veřejných zakázek, které by mohlo zpomalit investice, a z dalších komplikací při provádění strukturálních reforem.
Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025 12 .
Reformy a investice, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority Unie
Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán obsahuje 290 plánovaných reformních a investičních opatření, z nichž 209 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 81 jsou nově určená opatření a opatření v rámci jiných programů EU, včetně politiky soudržnosti. Celkově byla opatření národního plánu pro oživení a odolnost přizpůsobena tak, aby přispívala k provádění stávajících doporučení pro danou zemi. Nová opatření přidaná do střednědobého plánu dále přispívají k provádění doporučení pro danou zemi z minulých let a nových doporučení pro danou zemi vydaných v roce 2024.
Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán soubor opatření na podporu klimatické neutrality a k řešení problémů souvisejících s přizpůsobováním se změně klimatu. V zájmu zintenzivnění úsilí o dosažení cíle pro rok 2030 a provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu bude vytvořen plánovací rámec pro provádění Strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství, včetně návrhu závazných odvětvových cílů pro snižování emisí v odvětvích, v nichž je dekarbonizace nejobtížnější, a vytvoření struktur potřebných pro zavedení sociálního klimatického fondu. K posílení odolnosti vůči změně klimatu bude přijat akční plán spolu s ukazateli, aby se urychlilo provádění Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu. Tato opatření se vztahují k doporučením pro danou zemi z roku 2023 týkajícím se efektivního čerpání fondů EU a doporučením pro danou zemi z roku 2023 týkajícím se snížení celkové závislosti na fosilních palivech. Plán obsahuje opatření plánu pro oživení a odolnost, která podporují posílení veřejné správy, soudnictví a státního majetku prostřednictvím digitalizace a zjednodušení správních a soudních procesů, posílení státní infrastruktury IKT, rozšíření sítě digitálních služeb a rozšíření širokopásmového přístupu a přístupu k sítím 5G pro domácnosti. Reformy a investice do státní infrastruktury IKT a digitálních služeb souvisejí s doporučeními pro danou zemi z roku 2020, která se týkají lepšího přístupu k digitální infrastruktuře a službám, podpory získávání dovedností a zvýšení efektivity a kapacity veřejné správy při navrhování a provádění veřejných projektů a politik na ústřední i místní úrovni. Plán zahrnuje i opatření nad rámec plánu pro oživení a odolnost zaměřená na zvýšení kybernetické bezpečnosti, další digitalizaci veřejných služeb a posílení správy dat ve veřejné správě. Tato opatření souvisejí s doporučeními pro danou zemi z let 2019 a 2020, která se týkají zlepšení elektronické komunikace na soudech, zvýšení efektivity soudnictví a zlepšení přístupu k digitální infrastruktuře a službám. Kromě toho plán zahrnuje důležité reformy, které mají zvýšit atraktivitu výzkumných profesí v oblasti informačních a komunikačních technologií v souvislosti s doporučeními pro danou zemi z let 2019 a 2020, jež se týkají lepšího přístupu k digitální infrastruktuře a službám, jakož i zaměření investic na ekologickou a digitální transformaci. Plán zahrnuje také soubor opatření plánu pro oživení a odolnost v odvětví dopravy, která mimo jiné plní doporučení pro danou zemi týkající se zlepšení přístupu k digitální infrastruktuře a službám, posílení ekologické a digitální transformace, snížení poptávky po energii a závislosti na fosilních palivech v dopravě a podpory udržitelných dopravních řešení. Plán dále zahrnuje opatření v oblasti energetiky a renovace budov po zemětřesení, rozvoje sítě seismologických dat, oběhového využití stavebního odpadu z budov se statusem kulturního statku a rozvoje strategií ekologické obnovy měst, která plní doporučení pro danou zemi týkající se energetické účinnosti, ekologické transformace, snižování závislosti na fosilních palivech a pokračování provádění Nástroje pro oživení a odolnost.
Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a ekonomická odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán zahrnuje komplexní reformu vzdělávacího systému, jejímž cílem je rozšířit přístup k předškolnímu vzdělávání a péči a k vysokoškolskému vzdělávání a zlepšit kvalitu základního a vysokoškolského vzdělávání, mimo jiné zavedením jednosměnného vyučování a přípravou přechodu na celodenní výuku v základním vzdělávání. Reforma vzdělávacího systému souvisí s doporučeními pro danou zemi z roku 2019 týkajícími se zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě, jejich kvality a významu pro trh práce, s doporučeními pro danou zemi z roku 2020 týkajícími se podpory získávání dovedností, s doporučeními pro danou zemi z roku 2024 týkajícími se snížení nedostatku dovedností posílením základních dovedností a zlepšením opatření v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace a s doporučeními pro danou zemi z let 2023 a 2024 týkajícími se pokračování v soustavném provádění plánu pro oživení a odolnost. Plán rovněž zahrnuje důležité reformy trhu práce, které mají zdokonalit právní rámec a zvýšit zaměstnanost zlepšením dostupnosti a kvality odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých, zajišťováním cílených aktivních politik trhu práce a posílením systému začleňování a monitorování zranitelných skupin. Tyto reformy souvisejí s doporučeními pro danou zemi z let 2019 a 2020, která se týkají posílení opatření a institucí trhu práce, zlepšení jejich spolupráce se sociálními službami a zlepšení přiměřenosti dávek v nezaměstnanosti a minimálních zaručených dávek. V oblasti sociální odolnosti plán zahrnuje reformu důchodového systému, jejímž cílem je zvýšit přiměřenost důchodů, jakož i komplexní reformy systému sociálního zabezpečení zaměřené na snížení rizika chudoby a sociálního vyloučení zranitelných skupin prostřednictvím integrace sociálních dávek a zlepšení kvality, přístupnosti a cenové dostupnosti deinstitucionalizovaných komunitních sociálních služeb, zejména dlouhodobé péče. Tyto reformy sociálního zabezpečení souvisejí s doporučeními pro danou zemi z roku 2019 o konsolidaci sociálních dávek a zlepšení jejich dopadu na snižování chudoby, s doporučeními pro danou zemi z roku 2020 týkajícími se zlepšení přiměřenosti dávek v nezaměstnanosti a minimálních zaručených dávek a s doporučeními pro danou zemi z roku 2024 týkajícími se snížení nedostatku pracovních sil a dovedností usnadněním přístupu k formální dlouhodobé péči doma a v komunitě. Plán rovněž obsahuje řadu opatření na ochranu dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením v rámci evropské záruky pro děti. Kromě toho plán zahrnuje opatření k dalšímu zlepšení výkonnosti a konkurenceschopnosti veřejného výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím snížení roztříštěnosti veřejných výzkumných ústavů a vysokoškolských institucí a poskytování dotací na výzkumné projekty v novém programovém rámci v souladu s doporučeními pro danou zemi z roku 2019, která se týkají zaměření hospodářské politiky související s investicemi na výzkum a inovace a zlepšení kapacit vnitrostátních orgánů při navrhování veřejných projektů a politik, s doporučeními pro danou zemi z roku 2020 týkajícími se zvýšení účinnosti a kapacity veřejné správy při navrhování a provádění veřejných projektů a s doporučeními pro danou zemi z roku 2024 týkajícími se pokračování provádění plánu pro oživení a odolnost a zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím řešení vysoké roztříštěnosti veřejných výzkumných ústavů. Kromě toho plán zahrnuje reformy ke zlepšení fungování veřejné správy prostřednictvím posílení schopností státních zaměstnanců v souladu s doporučeními pro danou zemi z roku 2020, která se týkají zvýšení efektivity a kapacity veřejné správy při navrhování a provádění veřejných projektů, s doporučeními pro danou zemi z let 2022 a 2024 týkajícími se pokračování provádění plánu pro oživení a odolnost a s doporučeními pro danou zemi z roku 2024 týkajícími se snížení nedostatku dovedností. Dále plán zahrnuje opatření plánu pro oživení a odolnost v rámci složek renovace budov, jež se zaměřují na rozvoj dovedností pro obnovu po zemětřesení a energetickou renovaci a zavádějí nové programy pro vzdělávání dospělých v oblasti stavebnictví pro pracovníky, kteří nejsou občany EU, což souvisí s doporučeními pro danou zemi týkajícími se podpory získávání dovedností pro ekologickou transformaci, zajištění účinného čerpání finančních prostředků a pokračování v provádění plánu pro oživení a odolnost.
Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán zahrnuje klíčové investice v rámci plánu pro oživení a odolnost zaměřené na modernizaci elektrických sítí, zvýšení kapacity pro zpětné zplyňování zkapalněného zemního plynu (LNG) a rozšíření přeshraniční infrastruktury pro přepravu plynu. Kromě toho obsahuje opatření na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, energetické renovace budov, energetické účinnosti v průmyslu a udržitelné dopravy s nulovými emisemi, jež zároveň řeší energetickou chudobu. Tato opatření souvisejí s doporučeními pro danou zemi z roku 2019 týkajícími se investiční politiky v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a environmentální infrastruktury, s doporučeními pro danou zemi z roku 2020 týkajícími se zaměření investic na ekologickou a digitální transformaci, zejména na environmentální infrastrukturu, čistou a účinnou výrobu a využívání energie, s doporučeními pro danou zemi z roku 2022 týkajícími se diverzifikace dovozu fosilních paliv a snížení celkové závislosti na fosilních palivech a urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, s doporučeními pro danou zemi z let 2022, 2023 a 2024 týkajícími se pokračování provádění plánu pro oživení a odolnost a doporučeními pro danou zemi z roku 2023 týkajícími se snížení závislosti na fosilních palivech urychlením zavádění obnovitelných zdrojů energie.
Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán neobsahuje podrobnosti o investicích nebo reformách, které se této společné priority týkají.
Kromě toho plán zahrnuje další politická opatření nad rámec společných priorit EU, včetně zlepšení správy státního majetku snížením počtu státních podniků, zlepšení jejich správy a řízení, včetně sladění vnitrostátních norem s mezinárodními osvědčenými postupy, a posílení lidských kapacit pro monitorování správy a řízení státních podniků. Tato opatření souvisejí s doporučeními pro danou zemi z toku 2019, jejich cílem je zlepšit správu a řízení státních podniků a zintenzivnit prodej státních podniků a neaktivních aktiv. Kromě toho plán dále zahrnuje liberalizaci trhů služeb, zmírnění administrativní a daňové zátěže a posílení podpory růstu začínajících podniků. Tato opatření souvisejí s doporučeními pro danou zemi z roku 2019 týkajícími se nadměrné regulace trhu s výrobky a službami a snížení nejvíce zatěžujících parafiskálních poplatků a s doporučeními pro danou zemi z roku 2020 týkajícími se dalšího snižování parafiskálních poplatků a regulačních omezení na trzích zboží a služeb a podpory soukromých investic na podporu hospodářského oživení. Plán zahrnuje také opatření, jako je poskytování úvěrů a úrokových dotací mikropodnikům a malým a středním podnikům, podpora projektů v podnicích se střední tržní kapitalizací a velkých podnicích a investice do kapitálových a kvazikapitálových nástrojů, která souvisejí s doporučeními pro danou zemi z roku 2020 týkajícími se zachování opatření na zajištění likvidity malých a středních podniků a doporučeními pro danou zemi z roku 2024 týkajícími se urychlení investic podporovaných z fondů EU. Zahrnuta jsou také opatření na podporu účinnějšího fungování kapitálových trhů, která jsou nejnověji v souladu s doporučeními pro danou zemi z roku 2024 týkajícími se zlepšení přístupu k různým zdrojům financování a podpory kapitálových trhů. Plán rovněž zahrnuje opatření plánu pro oživení a odolnost týkající se modernizace námořních přístavů, přizpůsobení plně autonomních a elektrických vozidel a infrastruktury potřebám zdravotně postižených cestujících, jež plní doporučení pro danou zemi z roku 2020 ohledně zlepšení přístupu k digitální infrastruktuře a službám. Kromě toho plán zahrnuje opatření plánu pro oživení a odolnost ohledně energetické renovace budov se statusem kulturního statku, začlenění seismických dat do odborných podkladů pro územní plány a přijetí pokynů pro použití modelu pro sledování spotřeby energie ve vícebytových budovách, které mimo jiné plní doporučení pro danou zemi z roku 2020 týkající se zlepšení přístupu k digitální infrastruktuře a službám. Cílem plánu je dále posílit odolnost zdravotnického systému rozšířením přístupu ke službám prostřednictvím inovativních modelů, investic do nejmodernějšího vybavení a infrastruktury, jakož i do digitalizace lékařské péče a zároveň zvýšit kvalitu péče prostřednictvím harmonizovaných klinických pokynů a odborných školení. Cílem těchto snah je řešit klíčové problémy v oblasti zdravotnictví, jako jsou onkologie a čekací listiny, a zároveň zlepšit nakládání s odpady a zdroji ve zdravotnických zařízeních, a podpořit tak doporučení pro danou zemi z roku 2020 týkající se zvýšení odolnosti zdravotnického systému a podpory vyváženého rozdělování zdravotní péče a elektronického zdravotnictví a doporučení pro danou zemi z roku 2021 týkající se fiskálních reforem pro udržitelnou zdravotní péči. Aspekty související s odbornou přípravou jsou rovněž spojeny s doporučeními pro danou zemi z roku 2020 týkajícími se podpory získávání dovedností. Mimo rámec plánu pro oživení a odolnost Chorvatsko provádí opatření zahrnující rozvoj elektronického zdravotnictví, paliativní péče a hodnocení zdravotnických technologií, jakož i podporu zdravého životního stylu a prevence nemocí.
Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Chorvatska. Investice v rámci politiky soudržnosti zaměřené na posílení výzkumných a inovačních kapacit doplňují investice a reformy v rámci plánu pro oživení a odolnost, jež jsou zaměřené na zlepšení výkonnosti veřejného výzkumného sektoru a inovačních výstupů podniků. Investice do vzdělávacích zařízení na všech stupních vzdělávání doplňují investice plánu pro oživení a odolnost a přispívají k rozšíření přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči a k vysokoškolskému vzdělávání a ke zlepšení kvality základního vzdělávání.
Plán poskytuje přehled potřeb Chorvatska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU s výjimkou čtvrté priority týkající se budování obranných schopností. Cílem plánu je přispět ke splnění potřeb Chorvatska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o první společnou prioritu týkající se spravedlivé, ekologické a digitální transformace, včetně souladu s evropským právem pro klima, plán popisuje investiční potřeby pro 79 opatření. Tato opatření se týkají mimo jiné ekologických a vodíkových investic, energetické účinnosti a podpory čisté energie, investic do udržitelné městské a železniční dopravy, digitalizace veřejné správy a soudnictví a podpory a propagace výzkumu a vývoje. Pokud jde o prioritu spojenou se sociální a ekonomickou odolností, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán popisuje investiční potřeby pro 24 opatření. Týkají se mimo jiné opatření ke zlepšení přístupu k cenově dostupnému bydlení, programů vzdělávání dospělých, poukázek na změnu kvalifikace a prohlubování dovedností, aktivních politik trhu práce, výstavby a modernizace zařízení předškolního vzdělávání a péče, základních a středních škol, včetně dokončení přechodu na jednosměnný provoz na základních školách, a opatření na demografickou revitalizaci na podporu rodin s dětmi a prevenci vylidňování. V souvislosti s prioritou spojenou s energetickou bezpečností plán popisuje investiční potřeby pro 15 opatření, která se týkají mimo jiné zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím renovace budov, podpory čisté energie prostřednictvím rozvoje kapacit na výrobu vodíku a dobíjecích stanic a modernizace elektrické přenosové soustavy.
Závěr posouzení Komise
Celkově Komise zastává názor, že plán Chorvatska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR
V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Chorvatsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,
DOPORUČUJE Chorvatsku
zajistit, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení.
Dále Rada vybízí Chorvatsko, aby zajistilo realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešících společné priority Unie.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Chorvatsko
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
|
|
Tempo růstu (%) |
roční |
6,4 |
4,9 |
4,1 |
3,7 |
|
kumulativní (*) |
26,2 |
32,3 |
37,8 |
42,9 |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2023.