EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.6.2024
COM(2024) 614 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Lotyšska
{SWD(2024) 600 final} - {SWD(2024) 614 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.6.2024
COM(2024) 614 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Lotyšska
{SWD(2024) 600 final} - {SWD(2024) 614 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Lotyšska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 1 , a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru pomáhá dosáhnout hospodářského a sociálního oživení a provést udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.
(2)Nařízení o plánu REPowerEU 3 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To by pomohlo dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v EU a vedlo by k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a k zlepšení energetické účinnosti. Lotyšsko doplnilo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.
(3)Dne 16. března 2023 Komise vydala sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 4 s cílem poskytnout podklad pro politická rozhodnutí a vytvořit rámcové podmínky pro zvýšení růstu. Podle sdělení stojí konkurenceschopnost na devíti vzájemně se posilujících stimulech. Těmito stimuly jsou mimo jiné přístup k soukromému kapitálu, výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti a jednotný trh, které představují zásadní politické priority, aby reformy a investice mohly řešit současné výzvy v oblasti produktivity a budovat dlouhodobou konkurenceschopnost EU a jejích členských států. Dne 14. února 2024 navázala Komise na toto sdělení výroční zprávou o jednotném trhu a konkurenceschopnosti 5 . Zpráva podrobně popisuje silné stránky a výzvy evropského jednotného trhu v oblasti konkurenceschopnosti a sleduje vývoj v uplynulém roce pomocí devíti faktorů konkurenceschopnosti.
(4)Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2024 6 , jež zahájila cyklus evropského semestru koordinace hospodářských politik pro rok 2024. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 22. března 2024 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2024, ve které není Lotyšsko uvedeno mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Lotyšska na rok 2024. Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 12. dubna 2024, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2024, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 11. března 2024.
(5)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost nový rámec správy ekonomických záležitostí EU. Zmiňovaný rámec zahrnuje nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97. Zahrnuje rovněž pozměněné nařízení (ES) č. 1467/97 o provádění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnici 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 7 . Cílem nového rámce je udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím postupné fiskální konsolidace a reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání. Každý členský stát by měl Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány obsahují fiskální, reformní a investiční závazky členského státu pro plánovací horizont čtyř nebo pěti let v závislosti na obvyklé délce volebního období v daném státě. Vývoj čistých výdajů 8 v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech by měl být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263, včetně požadavku na to, aby byl veřejný dluh nejpozději do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % HDP a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP a/nebo se pod touto hodnotou udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2024/1263, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. Za účelem podpory přípravy těchto plánů má Komise dne [21. června] 2024 poskytnout členským státům pokyny k obsahu plánů a následných výročních zpráv o pokroku, které budou muset předložit, a v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2024/1263 jim předá technické pokyny k fiskálním úpravám (případně referenční trajektorie a technické informace). Členské státy by měly předložit své střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 s výjimkou případů, kdy se členský stát a Komise dohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty. Členské státy by měly zajistit, aby se do přípravy těchto plánů zapojily jejich vnitrostátní parlamenty a aby byly případně konzultovány nezávislé fiskální instituce, sociální partneři a další vnitrostátní zúčastněné strany.
(6)V roce 2024 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.
(7)Dne 30. dubna 2021 předložilo Lotyšsko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Lotyšska 9 , které bylo dne 8. prosince 2023 změněno s ohledem na čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 za účelem aktualizace maximálního finančního příspěvku na nevratnou finanční podporu, jakož i za účelem začlenění kapitoly REPowerEU 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Lotyšsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(8)V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97 předložilo Lotyšsko dne 14. května 2024 svůj národní program reforem na rok 2024 a dne 30. dubna 2024 svůj program stability.
(9)Dne 19. června 2024 zveřejnila Komise zprávu o Lotyšsku pro rok 2024 11 . Posoudila pokrok, který Lotyšsko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2023, a zhodnotila, jak Lotyšsko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Lotyšsku poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Lotyšska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(10)Na základě údajů ověřených Eurostatem 12 se schodek veřejných financí Lotyšska snížil ze 4,6 % HDP v roce 2022 na 2,2 % v roce 2023, zatímco veřejný dluh vzrostl ze 41,8 % HDP na konci roku 2022 na 43,6 % na konci roku 2023.
(11)Dne 12. července 2022 doporučila Rada 13 Lotyšsku zajistit v roce 2023, aby růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky 14 , a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Lotyšsku bylo doporučeno, aby se připravilo přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Lotyšsku bylo rovněž doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. V roce 2023 bylo podle odhadů Komise nastavení fiskální politiky 15 v kontextu vysoké inflace expanzivní, a to ve výši 0,5 % HDP. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky v roce 2023 byl expanzivní povahy a činil 1,1 % HDP. Do této hodnoty jsou zahrnuty snížené (o 0,4 % HDP) náklady na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií. Tento expanzivní příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 tedy nebyl způsoben cílenou mimořádnou podporou domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy nárůstem cen energií. Expanzivní růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) byl způsoben růstem mezd ve veřejném sektoru a sociálních dávek. Celkově lze říci, že předpokládaný růst vnitrostátně financovaných primárních běžných výdajů v roce 2023 nebyl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 1,5 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů činily v roce 2023 3,3 % HDP, přičemž od roku 2022 došlo k meziročnímu poklesu o 0,1 procentního bodu. Lotyšsko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU. Financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, jako je nákup elektrických vozidel pro veřejnou dopravu, zlepšení energetické účinnosti vícebytových budov a majetku pro účely podnikání, modernizace přenosových a distribučních sítí elektřiny, centralizace digitálních správních platforem a systémů ve veřejném sektoru, rozvoj digitálních dovedností a digitalizace procesů v podnikání, rozvoj širokopásmové infrastruktury a také podpora digitalizace v sektoru vzdělávání, které jsou z velké části financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.
(12)Klíčové projekce v programu stability na rok 2024 lze shrnout následovně. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce vycházejí, předpokládá růst reálného HDP v roce 2024 o 1,4 % a v roce 2025 o 2,9 %, zatímco inflace měřená HISC by měla v roce 2024 dosáhnout 1,6 % a v roce 2025 2,5 %. Schodek veřejných financí by se měl podle současných politik 16 v programu stability na rok 2024 zvýšit na 2,9 % HDP v roce 2024 a v roce 2025 klesnout na 2,7 % HDP, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP by měl do konce roku 2024 vzrůst na 45,2 % a do konce roku 2025 na 46,3 %. Po roce 2025 se předpokládá snížení schodku veřejných financí, a to v roce 2026 na 2,2 % HDP, v roce 2027 na 2,0 % a v roce 2028 na 1,7 %. Během časového rámce programu se tedy plánuje, že saldo veřejných financí zůstane pod referenční hodnotou schodku 3 % HDP. Po roce 2025 se pak předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2026 klesne na 46,2 %, v roce 2027 se zvýší na 48,8 % a v roce 2028 se sníží na 48,2 %.
(13)Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá růst reálného HDP v roce 2024 o 1,7 % a v roce 2025 o 2,6 % a inflaci měřenou HISC v roce 2024 na úrovni 1,6 % a v roce 2025 na úrovni 2,0 %.
(14)Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá na rok 2024 schodek veřejných financí ve výši 2,8 % HDP, přičemž poměr veřejného dluhu k HDP by měl do konce roku 2024 vzrůst na 44,5 %. V roce 2024 bude dopad úplného ukončení opatření v oblasti energetiky do konce roku 2023 do značné míry kompenzován dodatečnými výdaji na zvýšení platů učitelů a administrativy ve veřejné správě, zdravotnictví a školství, jakož i na doplatky důchodcům. Rozvoj technické infrastruktury na hranicích země přispěje ke zvýšení veřejných investičních výdajů. Očekává se, že zavedení záloh na daň z příjmů právnických osob z finančního sektoru, zvýšení sazeb u některých spotřebních daní a dodatečné odvody dividend od státních podniků přinesou mírné zvýšení příjmů. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2024 expanzivní povahu a dosáhne 0,9 % HDP.
(15)Podle prognózy Komise z jara 2024 se očekává, že výdaje ve výši 1,6 % HDP budou v roce 2024 financovány nevratnou podporou („granty“) z Nástroje pro oživení a odolnost; v roce 2023 to bylo 0,4 % HDP. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost umožní vysoce kvalitní investice a reformy zaměřené na zvýšení produktivity bez přímého dopadu na saldo veřejných financí a veřejný dluh Lotyšska.
(16)Dne 14. července 2023 Rada Lotyšsku doporučila 17 zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 18 v roce 2024 na nejvýše 3,0 %. Členské státy byly vyzvány, aby při plnění rozpočtů na rok 2023 a při přípravě návrhů rozpočtových plánů na rok 2024 zohlednily skutečnost, že Komise navrhne Radě zahájení postupů při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku podle údajů o plnění rozpočtu za rok 2023. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Lotyšska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 4,9 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Toto překročení doporučeného maximálního tempa růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů odpovídá 0,7 % HDP v roce 2024. Čisté výdaje v roce 2023 však byly nižší, než se v době vydání doporučení očekávalo (o 0,9 % HDP). Protože doporučení pro rok 2024 bylo formulováno jako tempo růstu, je třeba při posuzování souladu zohlednit také srovnávací základnu z roku 2023. Pokud by čisté výdaje v roce 2023 byly stejné, jak se očekávalo v době vydání doporučení, výsledné tempo růstu čistých výdajů v roce 2024 by bylo nižší než doporučené tempo růstu o 0,2 % HDP. Celkově se čisté primární výdaje financované z národních zdrojů hodnotí jako potenciálně ne zcela v souladu s doporučením.
(17)Rada Lotyšsku rovněž doporučila, aby v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušilo platná mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky a využilo související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Upřesnila, že pokud by opětovné zvyšování cen energií vyžadovalo nová podpůrná opatření nebo pokračování těch stávajících, mělo by Lotyšsko zajistit, aby se daná opatření zaměřovala na ochranu zranitelných domácností a podniků, aby byla fiskálně přijatelná a aby zachovávala pobídky k úsporám energie. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady 19 na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky na 1,0 % HDP v roce 2023 a 0,0 % HDP v letech 2024 a 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 1,0 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 20 k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 0,5 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s doporučením Rady. Zároveň se nepředpokládá, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady.
(18)Rada Lotyšsku rovněž doporučila zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že se veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů zvýší v roce 2024 na 3,4 % HDP oproti 3,3 % HDP v roce 2023. To je v souladu s tím, co doporučila Rada.
(19)Prognóza Komise z jara 2024 předpovídá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky a na základě předpokladu nezměněné politiky schodek veřejných financí ve výši 2,9 % HDP v roce 2025. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 zvýšit na 46,3 %. Růst poměru dluhu k HDP v roce 2025 je zejména odrazem pozitivní vnitřní dynamiky dluhu a schodku veřejných financí.
(20)Daňové příjmy Lotyšska v poměru k HDP zůstávají výrazně pod průměrem EU, což omezuje financování veřejných služeb, zejména zdravotní péče a sociální ochrany. V roce 2022 se podíl daňových příjmů snížil na 30,3 % HDP (40,2 % HDP v EU), což je nejnižší úroveň za poslední tři roky. V oblastech zdanění, které méně omezují růst, zejména v oblasti kapitálu a majetku, Lotyšsko stále dosahuje nižších výsledků, než je průměr EU. Příjmy z daně z příjmů právnických osob se po prudké korekci směrem dolů po reformě z roku 2018 postupně zotavují, zatímco katastrální reforma zdanění nemovitostí, která by odrážela aktuální tržní hodnoty, dosud nebyla přijata. Relativně nízké příjmy ze zdanění práce navzdory relativně vysokým daňovým sazbám naznačují, že existuje potenciál pro zvýšení těchto příjmů. To je důvodem k trvalému úsilí o lepší dodržování daňových předpisů a o přesun hospodářské činnosti ze stínové ekonomiky do ekonomiky formální. Současně je v Lotyšsku stále vysoká chudoba a příjmová nerovnost. Mezi členskými státy EU má Lotyšsko jeden z nejvyšších podílů osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, jedno z nejvyšších rizik chudoby u starších lidí a také jedny z nejnižších důchodů v porovnání s výší mezd. Nerovnost příjmů navíc zůstává výrazně nad průměrem EU. Roztříštěnost sociální podpory na úrovni obcí, nízká kvalita a omezená dostupnost stávajícího sociálního bydlení, jakož i značné socioekonomické rozdíly mezi regiony nadále představují výzvu pro sociální začleňování a trh práce. Veřejné výdaje na zdravotní péči v Lotyšsku patří stále k nejnižším v EU, což vede k vysoké míře neuspokojených potřeb zdravotní péče a slabým výsledkům v oblasti zdraví. V posledních letech se veřejné výdaje na zdravotní péči a sociální podporu dočasně zvýšily v souvislosti s podporou při mimořádných událostech spojených s pandemií a dalšími dodatečnými rozpočtovými prostředky přidělovanými ad hoc. Rozpočet na rok 2024 však předpokládá, že výdaje vládních institucí na zdravotní péči klesnou na úroveň roku 2020 (4,7 % HDP) a výdaje na sociální ochranu se sníží pod úroveň roku 2020 (plán je 12,4 % HDP v roce 2024 oproti 13,3 % v roce 2020). Střednědobé plány počítají s dalším snižováním veřejných výdajů na zdravotní péči, které by v roce 2028 měly dosáhnout 4,1 % HDP, zatímco veřejné výdaje na sociální ochranu by se měly postupně zvyšovat až na 13,8 % HDP v roce 2028.
(21)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro Lotyšsko nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Lotyšska prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán, včetně kapitoly REPowerEU, prováděn rychle a účinně. Pro splnění závazků plánu do srpna 2026 je nezbytné, aby Lotyšsko pokračovalo v provádění reforem a investic. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(22)V rámci přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období je Lotyšsko v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060 povinno do března 2025 přezkoumat každý program, mimo jiné s přihlédnutím k problémům uvedeným v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2024 i ke svému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tento přezkum je základem pro konečné přidělení finančních prostředků EU zahrnutých do každého programu. Lotyšsko sice dosáhlo pokroku v provádění politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv, ale problémy přetrvávají a mezi hlavním městem Rigou a zbytkem Lotyšska, zejména Latgalskem na východě, přetrvávají značné regionální rozdíly. Je nezbytné urychlit provádění programů v rámci politiky soudržnosti. Priority dohodnuté v programu jsou i nadále relevantní. Je důležité podporovat schopnost podniků inovovat a digitalizovat, aby se zvýšila produktivita. Prioritou zůstává podpora energeticky účinných opatření v budovách a podnicích. Stejně tak je důležité zajistit včasný a rovný přístup ke kvalitním zdravotnickým službám a infrastruktuře, sociálním službám, včetně sociálního bydlení, a pokračovat v přechodu k samostatnému životu a komunitní péči. Prioritou zůstává aktivizace, rekvalifikace a prohlubování dovedností nezaměstnaných a zvýšení účasti nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce. Je třeba pokračovat ve zlepšování kvality a inkluzivity vzdělávání spolu s prohlubováním dovedností a rekvalifikací dospělé populace. V souvislosti s přezkumem programů politiky soudržnosti v polovině období je třeba věnovat zvláštní pozornost existujícím rozdílům mezi regiony a zajištění odpovídající úrovně investic v oblasti hmotné nouze (včetně potravinové a materiální pomoci). Lotyšsko by také mohlo využít iniciativu Platformy strategických technologií pro Evropu na podporu transformace průmyslu se zaměřením na inteligentní a obnovitelné zdroje energie (např. parky větrné energie na moři), o které mají zájem mezinárodní investoři, a také na znalostně náročnou bioekonomiku a biotechnologie.
(23)Kromě hospodářských a sociálních problémů, které řeší plán pro oživení a odolnost a další fondy EU, čelí Lotyšsko několika dalším výzvám souvisejícím s podnikatelským prostředím, nedostatkem pracovních sil a dovedností a přechodem na čistou energii a zelenou ekonomiku.
(24)Podnikatelské investice v Lotyšsku, které v roce 2022 dosáhly 14,9 % HDP, jsou o něco nižší než v Estonsku, kde činí 16,5 % HDP, a o něco vyšší než v Litvě, kde činí 13,1 % HDP. Úroveň čistých soukromých investic však zůstává jednou z nejnižších v EU: za posledních pět let dosáhla 0,5 %, přičemž průměr EU činí 3,5 %. Výsledky průzkumu EIB v oblasti investic za rok 2023 naznačují, že soukromé investice jsou ovlivněny vysokou nejistotou, nedostatečnou dostupností kvalifikovaných pracovníků a vysokými náklady na energie. V roce 2023 vnímalo 77 % lotyšských firem obchodní předpisy jako dlouhodobou překážku pro investice, což je jedno z nejvyšších procent v EU. Bankovní úvěry jsou navíc slabé, což je další překážkou pro podnikatelské investice. Pro malé a střední podniky je obzvláště obtížné získat úvěr. Důvodem je částečně jejich vyšší úvěrové riziko, ale také vysoké náklady na úvěry, přísné požadavky na kolaterál a administrativní zátěž. Bankovní sektor je koncentrovaný a vede proto k slabé konkurenci mezi bankami, což je jedním z faktorů vysokých úrokových sazeb. Ve střednědobém horizontu by úvěrovou aktivitu mohlo povzbudit přetrvávající úsilí o zvýšení konkurence v bankovním sektoru, a to i prostřednictvím vyšší transparentnosti úrokových sazeb a dalších nákladů spojených s úvěry. Účinnou konkurenci na bankovním trhu by navíc mohlo zvýšit veřejné půjčování a/nebo záruční programy pro strategicky důležité investiční oblasti, jako je zelená transformace a regionální rozvoj. Podnikatelským investicím by navíc pomohlo zvýšení dostupnosti jiných než bankovních zdrojů financování. Pro podnikatelské prostředí je dlouhodobým problémem stínová ekonomika, která brání investicím, rozvoji dovedností a s tím i dlouhodobé konkurenceschopnosti. Podle lotyšských podnikatelských organizací narušuje hospodářskou soutěž a motivuje podniky, aby zůstaly i nadále malými podniky. Podle lotyšských bank jsou navíc hlavními překážkami vyššího poskytování úvěrů podnikům rozšířenost stínové ekonomiky a slabé rozvahy podniků.
(25)V Lotyšsku je stále větší nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků. V kombinaci s demografickými problémy a úbytkem obyvatelstva v produktivním věku to představuje výzvu pro konkurenceschopnost země. V roce 2023 byl největší nedostatek pracovních sil v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), tedy v odvětvích, která jsou velmi důležitá pro zvýšení produktivity, a také v oblasti zelené a digitální transformace. Do roku 2030 se největší nedostatek pracovníků očekává v oblasti inženýrství, výroby a stavebnictví, přírodních věd, matematiky a IT. Kromě toho se Lotyšsko stále potýká s nedostatkem pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči. 91 % lotyšských podniků uvádí jako překážku investic nedostatek kvalifikované pracovní síly, což je více než průměr EU (81 %). Nízký podíl absolventů technických, inženýrských a přírodovědných oborů a z toho vyplývající nedostatek výzkumných pracovníků v těchto oblastech je jednou z hlavních překážek posílení lotyšské výzkumné a inovační kapacity, zejména v soukromém sektoru. Klíčem ke snížení nedostatku pracovních sil a dovedností a ke zlepšení konkurenceschopnosti země, jakož i k podpoře digitální a zelené transformace jsou vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobené měnícím se potřebám trhu práce a dobře cílená opatření v oblasti prohlubování dovedností a rekvalifikací. Přestože nedávné reformy zvýšily flexibilitu a atraktivitu odborného vzdělávání a přípravy, je třeba i nadále usilovat o modernizaci a zlepšení nabídky odborné přípravy. Aby se uvolnila nevyužitá nabídka pracovních sil, musí být vzdělávací opatření dostupná, a to i pro osoby s nízkou kvalifikací a v různých regionech.
(26)Lotyšsko má jeden z nejvyšších podílů energie z obnovitelných zdrojů v EU. To je dáno především výrobou elektřiny ve vodních elektrárnách a vysokým využitím biomasy, zejména v teplárenství. Ve skladbě obnovitelných zdrojů energie v zemi existuje prostor pro další diverzifikaci. V letech 2022 a 2023 došlo v Lotyšsku k nárůstu instalovaného výkonu solární a větrné energie, ale tento výkon zůstává výrazně pod úrovní instalovaného výkonu v Estonsku i Litvě. Pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie by Lotyšsku prospělo zejména využití větrné a solární energie a zvýšení výroby z těchto zdrojů. Navzdory některým omezeným opatřením plánovaným v rámci národního plánu pro oživení a odolnost je třeba vyvinout další úsilí k odstranění zbývajících překážek při udělování povolení k výstavbě nebo instalaci zařízení na výrobu větrné a solární energie. Kromě toho by Lotyšsko mohlo přijmout další opatření na podporu flexibility na straně poptávky, jako je skladování energie ve vlastnictví konečných spotřebitelů a účast na distribuovaných zdrojích energie a na vyrovnávacích službách a službách flexibility. Mohlo by také jasně vymezit úlohy některých účastníků trhu s energií, například agregátorů poptávky malého rozsahu. Samostatně žádosti o povolení k připojení k síti pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů značně převyšují dostupnou kapacitu elektrické sítě, a proto bylo vydávání nových povolení od července 2023 zastaveno. Z toho vyplývá, že existuje prostor pro další regulační opatření.
(27)Pokrok Lotyšska na cestě k oběhovému hospodářství je třeba uspíšit, aby Lotyšsko mohlo splnit cíle EU v oblasti oběhového hospodářství. Ukazatele udržitelného hospodářského růstu jsou pod průměrem EU a materiálová stopa země roste. Lotyšsko dosahuje v oblasti ekologických inovací průměrných výsledků a prospělo by mu urychlené zavádění oběhových obchodních modelů a zvýšení investic do ekologických inovací s cílem zvýšit účinnost zdrojů a konkurenceschopnost. Lotyšsko dosáhlo pokroku v systému nakládání s odpady, ale stále ukládá více než polovinu svého komunálního odpadu na skládky.
(28)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2024 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. S provedením prvního, druhého, třetího a čtvrtého doporučení pro eurozónu pomohou Lotyšsku doporučení č. 1, 2, 3 a 4,
DOPORUČUJE Lotyšsku v období 2024–2025:
1.Včas předložit střednědobý fiskálně-strukturální plán. V souladu s požadavky reformovaného Paktu o stabilitě a růstu omezit růst čistých výdajů 21 v roce 2025 na míru, která je v souladu se zachováním schodku veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, a udržet veřejný dluh ve střednědobém horizontu na obezřetné úrovni. Rozšířit zdanění, včetně zdanění kapitálu a majetku, a posílit přiměřenost zdravotní péče a sociální ochrany.
2.Pokračovat v rychlém a účinném provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, a zajistit dokončení reforem a investic do srpna 2026. Urychlit provádění programů v rámci politiky soudržnosti. V kontextu přezkumu v polovině období dále zaměřovat úsilí na dohodnuté priority, přijímat opatření k lepšímu řešení přetrvávajících regionálních rozdílů a nerovností a zároveň zvážit příležitosti pro zvýšení konkurenceschopnosti, které nabízí Platforma strategických technologií pro Evropu.
3.Zlepšit podnikatelské prostředí snížením administrativní a regulační zátěže pro podniky a zlepšit přístup malých a středních podniků k financování, a to i prostřednictvím veřejného půjčování a záručních programů, jejichž cílem je usnadnit investice strategického významu a posílit hospodářskou soutěž na finančních trzích. Řešit nedostatek pracovních sil a dovedností, zejména v oblasti STEM a dalších specializací potřebných pro zelenou a digitální transformaci, jakož i v oblasti sociální a zdravotní péče, a to i prostřednictvím cíleného prohlubování dovedností a rekvalifikací.
4.Urychlit zavádění větrné a solární energie zlepšením postupů udělování povolení a podporou flexibility na straně poptávky. Podporovat přechod na oběhové hospodářství prostřednictvím ekologických inovací a udržitelných postupů hospodaření se zdroji.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně