EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 9.10.2024
COM(2024) 404 final/2
CORRIGENDUM
This document corrects document COM(2024) 404 final of 11.09.2024
Concerns all language versions.
Modification of footnote 54.
The text shall read as follows:
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Zpráva o stavu energetické unie v roce 2024
(podle nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu)
1.ÚVOD
Energetická politika má zásadní význam pro evropskou konkurenceschopnost, bezpečnost a dekarbonizaci směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050, jakož i pro dosažení cílů nulového znečištění, ochrany biologické rozmanitosti a oběhového hospodářství. V rámci Zelené dohody pro Evropu zavedla EU stabilní a ambiciózní rámec politiky v oblasti energetiky, který odráží skutečnost, že energie se podílí na emisích skleníkových plynů přibližně 75 %.
V letech 2023 a 2024 Komise konsolidovala politický rámec potřebný k dosažení našich mezinárodních závazků a cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu. Dosažením politických dohod o všech klíčových legislativních dokumentech v rámci balíčku „Fit for 55“ si Evropská unie připravila jasnou cestu ke svým cílům do roku 2030.
Agresivní válka Ruska proti Ukrajině a jeho používání dodávek energie jako zbraně ohrožují energetickou bezpečnost Evropy a následně i její ekonomickou bezpečnost. V reakci na to EU spustila plán REPowerEU, jehož cílem je postupně odstranit závislost na ruských fosilních palivech, a přijala mimořádná opatření nezbytná k dosažení energetické bezpečnosti a stabilizace trhů.
V posledních několika letech bylo tempo zavádění energie z obnovitelných zdrojů rekordní. EU také snížila svou závislost na ruském fosilním plynu a úspory energie omezily spotřebu. Energetická bezpečnost EU však stále čelí různým výzvám, od závislosti na dovozu a bezpečnostních rizik až po rostoucí hrozby způsobené změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí. Evropský průmysl má před sebou významnou výzvu pro svou konkurenceschopnost v důsledku rostoucí konkurence ze strany Číny, vysokých rozdílů v cenách energie ve srovnání s ostatními průmyslovými konkurenty, jako jsou USA, a potenciální strategické závislosti na technologiích čisté energie. Občané se rovněž potýkají s vysokými účty za energie, což v kombinaci s rostoucími životními náklady dále snižuje jejich kupní sílu.
Kromě toho je třeba dále zvýšit tempo plnění cílů EU v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, aby bylo zajištěno jejich dosažení.
Přechod na čistou energii je klíčem k bezpečné, udržitelné, konkurenceschopné a cenově dostupné energii pro podniky a občany, aby se v EU udržel průmysl (zejména těžko dekarbonizovatelná odvětví průmyslu a dopravy a odvětví čistých technologií) a kvalitní pracovní místa, a k hospodářské bezpečnosti Evropy. Celkový geoekonomický kontext vyžaduje, aby Komise a EU dosáhly konkrétních výsledků.
Pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 si EU stanovila střednědobý cíl do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 v podobě kompletního rámce politiky v oblasti energetiky a klimatu „Fit-for-55“ a Evropská komise doporučila střednědobý klimatický cíl do roku 2040 ve výši 90 %. V rámci našeho závazku stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem pracuje Evropská unie a její členské státy na dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, a to s viditelnými pozitivními výsledky pro občany a podniky.
Výroční zpráva o stavu energetické unie hodnotí pokrok EU při plnění cílů energetické unie, plánu REPowerEU a přechodu na čistou energii v souladu s cíli v oblasti energetiky a klimatu.
Po loňské zprávě o stavu energetické unie, která se zabývá výzvami a úspěchy v letech 2020–2023, letošní zpráva aktualizuje informace o tom, jak EU úspěšně reagovala na bezprecedentní vývoj a výzvy v posledním roce mandátu této Komise. Zpráva se skládá ze dvou částí. První část popisuje, jakým způsobem vysoké ambice v oblasti energetiky a klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU poskytly základ pro strategii reakce na krizi EU. Rovněž nastiňuje kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Druhá část analyzuje současný stav provádění energetické unie ve všech jejích pěti rozměrech: dekarbonizaci; energetické účinnosti; energetické bezpečnosti, vnitřním trhu s energií, výzkumu, inovacích a konkurenceschopnosti.
|
Stav energetické unie – nejvýznamnější úspěchy
-EU přijala všechny klíčové dokumenty v oblasti energetiky a klimatu v rámci balíčku „Fit for 55“, včetně změn vyplývajících z plánu REPowerEU na rychlé ukončení našich závislostí, a revizi systému EU ETS, který se nyní vztahuje na emise z námořní dopravy, mění pravidla pro přidělování bezplatných povolenek s cílem podpořit dekarbonizaci průmyslu a zmocňuje členské státy, aby všechny příjmy vynakládaly na účely klimatu a energetiky.
-Emise skleníkových plynů v EU se ve srovnání s rokem 1990 již snížily o 32,5
%, zatímco ekonomika EU ve stejném období vzrostla přibližně o 67 %, a růst se tak oddělil od emisí.
-Pokud jde o emise, na které se vztahuje systém ETS, údaje vykázané členskými státy EU do 2. dubna 2024 ukazují, že emise v roce 2023 ve srovnání s úrovní v roce 2022 klesly o 15,5 %. Díky tomuto vývoji jsou nyní emise, na které se vztahuje systém ETS, přibližně o 47 % nižší než v roce 2005 a jsou na dobré cestě k dosažení cíle pro rok 2030, který činí –62 %.
-Opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni se vyplatila a ceny elektřiny a plynu v porovnání s nejvyššími hodnotami v roce 2022 drasticky klesly, a to jak na velkoobchodních, tak na maloobchodních trzích. Zůstaly však na vysoké úrovni.
-EU dosáhla v období od srpna 2022 do května 2024 snížení poptávky po plynu o 18 %. Tím se ušetřilo přibližně 138 miliard metrů krychlových plynu. V důsledku sankcí EU, které zakazují dovoz ruské ropy, rafinovaných ropných produktů a také ruského uhlí po moři, klesl podíl dovozu ruského plynu (potrubí a LNG) na celkovém dovozu plynu do EU ze 45 % v roce 2021 na pouhých 18 % v srpnu 2024.
-Aby EU rychle nahradila dodávky ruského plynu a zajistila energetickou bezpečnost Evropy v krátkodobém a střednědobém horizontu, oslovila další mezinárodní dodavatele. Norsko a USA se staly největšími dodavateli plynu do EU – v první polovině roku 2024 dodaly 34 % plynu přepravovaného plynovodem a 18 % plynu ve formě LNG.
-V letech 2022 až 2024 bylo uvedeno do provozu rekordních dvanáct nových terminálů LNG a šest projektů rozšíření stávajících terminálů. Celkově se očekává, že se díky nim do roku 2024 zvýší kapacita dovozu LNG do EU o 70 miliard m3 na 284 miliard m3.
-Energetická platforma EU přispěla k cílům EU v oblasti diverzifikace. Přilákala více než 180 společností, které se zúčastnily výběrových řízení, a propojila evropské odběratele s externími dodavateli, přičemž celkové množství zemního plynu činí za období 2023 a 2024 více než 75 miliard kubických metrů.
-Zásobníky plynu v EU byly k 1. dubnu 2024 naplněny na úroveň 59 % své kapacity, čímž byl dosažen nový rekord pro konec zimní sezóny; 19. srpna 2024 dosáhla EU cíle 90 % kapacity zásobníků plynu, tedy více než dva měsíce před lhůtou 1. listopadu.
-První unijní seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu přijala Komise v listopadu 2023, aby pomohla vybudovat celoevropskou infrastrukturní síť, která bude vyhovovat našim ambiciózním cílům v oblasti diverzifikace a dekarbonizace.
-Byl předložen akční plán pro sítě, který se bude zabývat klíčovými problémy při rozšiřování, digitalizaci a lepším využívání přenosových a distribučních sítí EU.
-Akt o průmyslu pro nulové čisté emise a akt o kritických surovinách, které vstoupily v platnost v roce 2024, pomohou posílit odolnost dodavatelského řetězce prostřednictvím diverzifikace zdrojů a vybudovat silnou domácí výrobní základnu pro technologie pro nulové čisté emise. Nová harmonizovaná pravidla EU pro ekodesign rovněž přispějí ke snížení nákladů na energii pro evropské podniky a občany.
-Větrná energie překonala výrobu elektřiny z plynu a stala se druhým největším zdrojem elektřiny v EU hned po jaderné energii. S novou kapacitou solární energie o objemu 56 GW instalovanou v roce 2023 dosáhla EU dalšího rekordu, když překonala 40 GW instalovaných v roce 2022. Větrná energie na pevnině i na moři v EU měla celkovou kumulativní instalovanou kapacitu 221 GW (201 GW na pevnině; 19 GW na moři), přičemž v roce 2023 bylo instalováno 16 GW.
-Byla zřízena Evropská vodíková banka, financovaná z Inovačního fondu v rámci EU ETS, která uspořádala první úspěšné kolo aukcí EU, v rámci nichž přidělila téměř 720 milionů EUR sedmi projektům v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů v Evropě.
-Začátkem února Komise zahájila činnost Evropské průmyslové aliance pro malé modulární reaktory, která urychlí vývoj, testování a zavedení prvních projektů v oblasti malých modulárních reaktorů v EU do začátku roku 2030.
-V říjnu 2023 zveřejnila Komise sdělení o revizi strategického plánu pro energetické technologie, který je hlavním nástrojem pro provádění pilíře týkajícího se výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti energetické unie.
-Pokud jde o provádění národních plánů pro oživení a odolnost, EU do poloviny června 2024 členským státům na provádění opatření v jejich plánech vyplatila více než 240 miliard EUR. Od spuštění nástroje pro oživení a odolnost vyčlenily členské státy na podporu reforem a investic v oblasti energetiky více než 184 miliard EUR.
-Programy politiky soudržnosti na období 2021–2027 nadále poskytovaly klíčovou podporu investicím v odvětví energetiky, přičemž na priority energetické unie bylo přiděleno celkem 83 miliard EUR (včetně vnitrostátního spolufinancování). Čisté technologie mohou být dále podporovány z fondů soudržnosti prostřednictvím Platformy strategických technologií pro Evropu.
-Podpůrná opatření zavedená s cílem poskytnou domácnostem a podnikům úlevu od vysokých cen energií pomohla zmírnit dopady energetické krize na životní náklady.
-Ačkoli posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v prosinci 2023 ukázalo odhodlání členských států zintenzivnit opatření na vnitrostátní a regionální úrovni, aby splnily cíle balíčku „Fit for 55“ a plánu REPowerEU, existují mezery v ambicích, včetně úzkých míst a chybějících článků pro integrované infrastruktury k dosažení cílů Unie do roku 2030 a ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Komise vydala doporučení a úzce spolupracuje s členskými státy, aby podpořila včasné splnění cílů Unie do roku 2030 v konečných aktualizovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.
-Podpora Ukrajiny, včetně jejího odvětví energetiky, je i nadále jednou z hlavních priorit Komise a všech 27 členských států. Mechanismus civilní ochrany Unie poskytl Ukrajině podporu v odhadované výši 900 milionů EUR. Fond na podporu energetiky Ukrajiny se etabloval jako klíčový nástroj na podporu pořízení energetických zařízení, jako je dodávka tisíců generátorů a transformátorů, a do srpna 2024 uvolnil více než 500 milionů EUR. Nástroj EU pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard EUR, zaštítěný plánem pro Ukrajinu, poskytne konzistentní financování na podporu obnovy Ukrajiny a posílení udržitelného hospodářského růstu do roku 2027 a samostatně financování ve výši 96 milionů EUR pro fond na podporu energetiky Ukrajiny s dodatečnými finančními prostředky na zimu 2024 s cílem poskytnout podporu ukrajinskému energetickému systému.
-EU pokračovala v diplomatickém úsilí v oblasti energetiky a klimatu s cílem diverzifikovat dovoz energie, posílit vztahy s mezinárodními partnery a podpořit své partnery v jejich transformaci a přístupu k energii. Na konferenci COP 28 EU oznámila celosvětový závazek ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu energie z energetických zdrojů a zdvojnásobit míru zvyšování energetické účinnosti, který podpořilo 132 zemí a jehož cíle byly uznány v rozhodnutí o prvním globálním hodnocení. Kromě toho se EU na konferenci COP 28 zavázala postupně zrušit neefektivní subvence na fosilní paliva a slíbila podporu pro „tým Evropa“ ve výši více než 20 miliard EUR na iniciativu EU-Afrika v oblasti zelené energie jako součást investičního balíčku Global Gateway Afrika-Evropa
. Zároveň se 25 zemí, včetně 12 členských států, zavázalo ztrojnásobit kapacitu jaderné energie do roku 2050.
-EU stojí v čele celosvětového úsilí o snížení emisí metanu z odvětví energetiky prostřednictvím Globálního metanového závazku. Její odnož, iniciativa na snížení emisí organického metanu, která se zabývá emisemi metanu z odvětví odpadů, byla spuštěna na konferenci COP29. Kromě toho EU nadále hraje klíčovou roli v Misi inovací, svém klíčovém celosvětovém fóru, jehož cílem je stimulovat opatření a investice do výzkumu, vývoje a testování, aby se čistá energie stala cenově dostupnou, atraktivní a přístupnou pro všechny.
-Podobně klíčovou roli hrála EU při přijímání celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, který se zaměřuje na úbytek biologické rozmanitosti a je zásadní pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně.
|
2.ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNÉ A KONKURENCESCHOPNÉ ENERGETICKÉ A KLIMATICKÉ TRANSFORMACE PROSTŘEDNICTVÍM ZELENÉ DOHODY PRO EVROPU A PLÁNU REPOWEREU
V květnu 2022 Komise reagovala na požadavek Evropské rady, aby Evropa co nejdříve ukončila svoji závislost na dovozu energie z Ruska, a přijala tzv.
plán REPowerEU
. Cílem bylo rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech, a to nejen úsporami energie a diverzifikací dodávek, ale zejména prací na dlouhodobém cíli urychlit přechod na čistou energii prostřednictvím urychleného zavádění energie z obnovitelných zdrojů a opatření v oblasti energetické účinnosti a spojením sil k dosažení odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie. Stejný požadavek zazněl od občanů v kontextu
Konference o budoucnosti Evropy
.
Současně EU přijala většinu dokumentů v oblasti energetiky a klimatu v rámci balíčku „Fit for 55“ a plánu REPowerEU, čímž umožnila dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, které byly posíleny plánem REPowerEU. To má zásadní význam pro udržení Evropy na cestě ke klimatické neutralitě, pro dosažení pokroku v přizpůsobování se změně klimatu v souladu s evropským právním rámcem pro klima a pro zlepšení odolnosti, konkurenceschopnosti a strategické autonomie hospodářství EU tváří v tvář globálnímu závodu v oblasti čistých technologií. Kromě toho Komise prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu byla nápomocná 17 členským státům při provádění plánu REPowerEU určením reforem a investic týkajících se ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska.
Díky již přijatým opatřením a jednotě a odhodlání, které EU prokázala při řešení krize, se jí společně podařilo dosáhnout většiny krátkodobých cílů plánu REPowerEU, jako je například drastické snížení dovozu z Ruska, a včas přijmout opatření, jež položila pevný základ pro dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů Zelené dohody pro Evropu. Navzdory zvýšeným ambicím Komise ve svém posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených v roce 2023 shledává, že je zapotřebí další úsilí, přičemž zjistila nedostatečnou míru ambicí týkajících se plnění cílů v oblasti klimatu, obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti do roku 2030. Kromě toho doposud předložilo své konečné plány pouze deset členských států, což vzbuzuje velké obavy.
2.1. Úspora energie a snížení dovozu fosilních paliv z Ruska
Okamžitá opatření zaměřená na úspory energie a zvýšení energetické účinnosti jako nejčistší a nejlevnější způsob řešení energetické krize. Opatření přijatá v rámci plánu REPowerEU umožnila jeden z nejprudších poklesů poptávky po plynu v historii.
Souběžně se sankcemi EU, které zakazují dovoz ruské ropy, rafinovaných ropných produktů a také ruského uhlí po moři, klesl dovoz ruského plynu (potrubí a LNG) ze 45% podílu na celkovém dovozu plynu do EU v roce 2021 na pouhých 18 % v první polovině roku 2024 (ze 150,2 na 25,4 miliardy m3) a roční objem dovozu se v roce 2023 oproti roku 2021 snížil o 72 %. Jedná se o významné úspěchy, díky nimž je EU na cestě k co možná nejrychlejšímu ukončení dovozu ruských fosilních paliv. To mělo velké dopady i na Rusko, jehož příjmy z prodeje plynu prostřednictvím plynovodů i LNG do EU klesly od vrcholu krize v roce 2022 o více než 70 %. Nedávno byla přijata opatření, která se konkrétněji zaměřují na ruské příjmy z LNG. V návaznosti na čtrnáctý balíček sankcí přijatý dne 24. června 2024 EU zakáže služby opětovné nakládky ruského LNG na území EU za účelem překládky do třetích zemí a zabrání novým investicím, jakož i poskytování zboží, technologií a služeb pro dokončení ruských projektů v oblasti LNG ve výstavbě, jako jsou projekty Arktida LNG 2 a Murmansk LNG.
EU překročila svůj dobrovolný cíl snížit poptávku po plynu o 15 % stanoveným v rámci nouzového režimu
Nařízení o koordinovaných opatřeních EU ke snížení poptávky po plynu
. Celkem EU od srpna 2022 do května 2024 snížila svou poptávku po plynu o 18 %, čímž ušetřila 138 miliard metrů krychlových plynu. Tyto úspory jsou společným výsledkem úsilí členských států, podniků a občanů, které pomohlo zabránit nedostatku dodávek a zajistit jejich bezpečnost. Úsilí o snížení poptávky po plynu bylo prodlouženo prostřednictvím doporučení Rady.
Obrázek 1. Snížení poptávky po zemním plynu
Zdroj: Evropská komise na základě údajů Eurostatu
EU navíc rychle přijala povinné cíle pro naplnění zásobníků plynu, aby byla připravena na zimní sezóny 2023 a 2024, což je silná záruka pro bezpečnost dodávek i pro trh. Nařízení o uskladňování plynu
požadovalo, aby podzemní zásobníky plynu v členských státech byly do 1. listopadu 2022 naplněny alespoň na 80 % své kapacity, přičemž od roku 2023 je tato hodnota zvýšena na 90 %. K 1. dubnu 2024 bylo naplnění zásobníků plynu na úrovni 59 %, což je rekordní hodnota pro konec zimní sezóny, a cíle 90 % kapacity zásobníků dosáhla EU 19. srpna, tedy více než dva měsíce před lhůtou 1. listopadu.
V průběhu let Komise v duchu jednoty a solidarity rovněž spolupracovala a silně koordinovala svou činnost s členskými státy, zejména prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky plynu a Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie, s cílem zajistit připravenost EU na zimu.
Obě opatření spolu s balíčkem „Fit for 55“ a mimořádnými legislativními iniciativami přispěla ke stabilizaci cen energií. Maloobchodní ceny plynu a elektřiny jsou sice stále nad úrovní před krizí, ale ve srovnání s nejvyššími hodnotami v roce 2022 výrazně poklesly.
Tato mimořádná opatření byla spojena s významným pokrokem směrem k dlouhodobým cílům EU, neboť došlo ke sladění klíčových právních předpisů balíčku „Fit for 55“ se zvýšenými ambicemi plánu REPowerEU.
Po přijetí přepracovaného znění směrnice o energetické účinnosti v září 2023 přijala Komise řadu doporučení s cílem zajistit její provádění a pomoci členským státům při jejím provedení ve vnitrostátním právu. Komise se také rychle zapojuje do provádění směrnice o energetické náročnosti budov, která byla přijata v dubnu 2024 a která umožní rychlou dekarbonizaci našeho fondu budov, který stále představuje přibližně 40 % celkové spotřeby energie v EU, a v konečném důsledku zvýší naši energetickou bezpečnost a sníží naši závislost na dovozu fosilních paliv. Evropská mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“ nadále významně přispívá k dosažení cílů plánu REPowerEU v oblasti úspor energie. Třiatřicet měst nyní získalo označení mise, které oceňuje jejich klimatická opatření a investiční plán na dosažení klimatické neutrality do roku 2030.
2.2. Urychlení přechodu na čistou energii
V letech 2023 a 2024 EU významně pokročila v podpoře přechodu na čistou energii, když spolunormotvůrci přijali klíčové právní předpisy v rámci balíčku „Fit for 55“ a byly stanoveny důležité milníky pro dosažení cílů plánu REPowerEU.
Ústředním bodem plánu REPowerEU, jehož cílem je vybudovat bezpečný a dekarbonizovaný energetický systém v EU, bylo zejména zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. Nejnovější údaje ukazují vynikající výsledky, kdy se v letech 2021 až 2023 zvýší instalovaná kapacita větrných a solárních elektráren o 36 %, čímž se během dvou let ušetří přibližně 35 miliard metrů krychlových plynu. S novou kapacitou solární energie o objemu 56 GW instalovanou v roce 2023, dosáhla EU dalšího rekordu, když překonala 40 GW instalovaných v roce 2022. Tato čísla představují důležité kroky správným směrem, ale je třeba dále zrychlit, aby bylo možné splnit cíle plánu REPowerEU v rámci strategie EU v oblasti solární energie a dosáhnout do roku 2030 celkové kapacity alespoň 700 GW, přičemž odhadovaný objem instalovaný na konci roku 2023 činí 263 GW. V uplynulých letech EU přijala několik iniciativ na posílení podpory evropského fotovoltaického výrobního odvětví, a to spuštěním Evropské aliance pro solární fotovoltaický průmysl, přijetím Solární charty a vytvořením společně programovaného partnerství veřejného a soukromého sektoru na podporu koordinovaného úsilí v oblasti výzkumu a inovací. Co se týče větrné energie, v roce 2023 bylo v EU instalováno 16 GW nového výkonu, čímž bylo dosaženo celkových 221 GW. To svědčí o značném pokroku, avšak odvětví energetiky musí zvýšit tempo instalace, aby byly splněny ambiciózní cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Na to Komise reagovala přijetím balíčku opatření v oblasti větrné energie, přičemž usiluje o vyvážené zavádění ve spolupráci s místními občany, aby se zabránilo tomu, že transformace energetiky bude zpochybněna kvůli obavám o krajinu, biologickou rozmanitost, kulturní dědictví a životní styl, zejména ve venkovských oblastech.
Obrázek 2. Instalovaný výkon větrné a solární energie
Zdroj: Evropská komise na základě Eurostatu, WindEurope, Solar Power Europe
Na základě ambicí a prognóz uvedených v návrzích aktualizovaných vnitrostátních plánů členských států EU v oblasti energetiky a klimatu předložených v letech 2023/24 by výroba bioplynu a biometanu mohla do roku 2030 dosáhnout 30–32 miliard m3. Ačkoli se jedná o pozitivní trend, je třeba vyvinout další úsilí, aby bylo do roku 2030 dosaženo cíle plánu REPowerEU vyrábět 35 miliard metrů krychlových ročně. Na základě dostupných údajů z průmyslu za rok 2022 činila kombinovaná výroba bioplynu a biometanu 21 miliard m3, z toho asi 4,2 miliardy m3 biometanu, který v roce 2024 dosáhl 5,2 miliardy m3
.
Trh s tepelnými čerpadly v posledních deseti letech roste, přičemž v letech 2021 a 2022 se jeho růst zrychlil v souvislosti s cenami plynu a válkou na Ukrajině: prodej vzrostl z přibližně 700 000 jednotek v roce 2015 na 1,5 milionu v roce 2020 a v roce 2022 dosáhl 2,75 milionu. V roce 2023 se prodej, který zasáhly klesající ceny plynu a útlum ve stavebnictví, udržel na podobných hodnotách (2,77 milionu jednotek). Navzdory tomuto stabilnímu růstu trhu s topnými zařízeními stále dominuje prodej kotlů na fosilní paliva.
Co se týče vodíku, který má zásadní význam pro těžko dekarbonizovatelná odvětví průmyslu a dopravy, má Evropa největší počet ohlášených vodíkových projektů na světě, nedávno aktualizovaný v rámci Evropské aliance pro čistý vodík. Do konce roku 2024 by EU mohla dosáhnout nové kapacity elektrolyzérů v objemu 0,8 GW. Kromě toho evropští průmysloví spotřebitelé vyhlásili v září 2023 nabídková řízení na dodávku přibližně 1 milionu tun vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku. Navzdory nedávnému nárůstu počtu dokončených projektů a přijatých konečných investičních rozhodnutí se stále příliš málo projektů dostává do fáze konečného investičního rozhodnutí na straně nabídky, zejména kvůli nižší než očekávané poptávce po zeleném vodíku. Zavádění rozsáhlých projektů podpoří schválení čtyř vln důležitých projektů společného evropského zájmu (tj. Hy2Tech, Hy2Use, Hy2Infra a Hy2Move), které odpovídají veřejným investicím ve výši 18,9 miliardy EUR. Aby Evropská vodíková banka podpořila poptávku i nabídku, uspořádala prostřednictvím Inovačního fondu první celoevropskou aukci vodíku z obnovitelných zdrojů, financovanou z příjmů systému EU ETS, s rozpočtem 800 milionů EUR. Aukce přilákala 132 nabídek na celkovou kapacitu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů ve výši 8,8 milionu tun a jejich předpokládané odběratele, kteří mají zahájit provoz nejpozději do roku 2029. Očekává se, že těchto sedm vítězných projektů vyprodukuje během prvních deseti let provozu 1,6 milionu tun vodíku z obnovitelných zdrojů. Komise plánuje uspořádat do konce roku druhou aukci na podporu evropského vodíkového průmyslového ekosystému s navýšeným rozpočtem ve výši 1,2 miliardy EUR. Evropská výrobní kapacita elektrolyzérů se zvýšila ze 4,2 GW v roce 2022 na 6,8 GW v roce 2023 a očekává se, že do konce roku 2024 dosáhne 12,4 GW. Kromě toho Komise pracuje na pilotním mechanismu na podporu rozvoje evropského trhu s vodíkem a na vytvoření transparentnosti trhu. Tento mechanismus bude fungovat po dobu pěti let a bude součástí Evropské vodíkové banky. Úsilí EU o vytvoření trhu s vodíkem doplňují strategické priority a opatření prováděná s cílem, aby do roku 2030 bylo v rámci EU v procesu výstavby nebo v provozu alespoň 50 vodíkových ekosystémů „Hydrogen Valleys“. Ačkoli Evropský účetní dvůr (EÚD) uznal pokrok na cestě k vytvoření evropského trhu s vodíkem, nedávno zveřejněná zpráva poukazuje na problémy v celém hodnotovém řetězci, jako je potřeba doplnit regulační rámec přijetím aktu v přenesené pravomoci o nízkouhlíkovém vodíku
.
Kromě těchto odvětvových opatření se Rada v prosinci 2023 dohodla na prodloužení některých mimořádných opatření týkajících se povolení, jejichž cílem je zkrátit a urychlit povolovací postupy pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V květnu 2024 byl přijat nový „balíček“, který zahrnuje tři cílená opatření k dalšímu urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů v EU: doporučení Komise a pokyny ke koncepci aukcí energie z obnovitelných zdrojů; aktualizované doporučení a pokyny k urychlení povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a pokyny pro vymezení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Na konci roku 2023 zahájila Komise iniciativu na podporu včasného provedení revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie ve vnitrostátním právu členských států (Accele-RES), zahrnující dvoustranná setkání s členskými státy s cílem projednat pokrok v provedení ve vnitrostátním právu a určit problematické oblasti, v nichž může Komise nabídnout podporu. V rámci pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu Komise a členské státy vyřešily přibližně 60 % procesních překážek zjištěných v rámci vnitrostátních povolovacích postupů. Tato opatření však neřeší všechny problémy. Klíčovým problémem zůstává nedostatečný počet zaměstnanců nebo nedostatečné kapacity orgánů veřejné správy pro vydávání povolení. Komise neustále vyzývá členské státy, aby tyto kapacity posilovaly.
V zájmu zvýšení přehlednosti a předvídatelnosti pro celý hodnotový řetězec byla v rámci tohoto balíčku spuštěna celoevropská platforma pro aukce obnovitelných zdrojů energie, jejímž cílem je konsolidovat informace o plánovaných aukcích energie z obnovitelných zdrojů ve všech zemích EU.
V zájmu řešení hlavních výzev při rozšiřování, digitalizaci a lepším využívání přenosových a distribučních sítí EU, včetně přeshraničních propojení, což je nezbytnou podmínkou pro dokončení energetické unie, dále Komise v listopadu zveřejnila akční plán pro elektrizační soustavy. Rada ve svých závěrech z května 2024 pak vyzvala členské státy, aby tento plán rychle provedly.
Plán určuje konkrétní opatření šitá na míru k řešení zásadní otázky zlepšení přístupu k financování projektů v oblasti elektrizačních soustav, a to větším zviditelněním možností financování z programů EU. Provozovatelé sítí, a to jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce, se potýkají s bezprecedentním nárůstem investičních potřeb, nezbytných také k dosažení cíle 15 % propojení do roku 2030, a tedy s objemem jejich kapitálových výdajů. V oblasti elektřiny je do roku 2030 třeba investovat 584 miliard EUR, z toho 375–425 miliard EUR do distribučních soustav. Očekávaný prudký nárůst investic do soustavy by mohl vystavit tlaku současný model refinancování těchto investic prostřednictvím spotřebitelských sazeb.
Revidovaná směrnice o systému obchodování s emisemi (ETS) posílila finanční podporu členským státům s nižšími příjmy na modernizaci jejich energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti prostřednictvím Modernizačního fondu. Celková podpora z tohoto fondu byla zvýšena na 750 milionů povolenek, což znamená nárůst o 110 milionů povolenek (což představuje přibližně 60 miliard EUR). Kromě toho získaly nárok na podporu z fondu další tři členské státy, čímž se celkový počet příjemců zvýšil na třináct. Celková částka podpory vyplacená z Modernizačního fondu od jeho vzniku činí přibližně 12,7 miliardy EUR.
2.3.Diverzifikace našich dodávek energie posílením partnerství
EU diverzifikovala svůj dovoz energie tím, že nahradila dodávky ruského plynu dovozem od jiných mezinárodních dodavatelů, a to díky několika nově vybudovaným terminálům plovoucích skladovacích jednotek pro znovuzplynování a posílení transevropských plynárenských soustav.
V letech 2022 až 2024 bylo uvedeno do provozu rekordních dvanáct nových terminálů LNG a šest projektů rozšíření. Celkově se očekává, že se díky nim do roku 2024 zvýší kapacita dovozu LNG do EU o 70 miliard m3. Norsko a USA se staly největšími dodavateli plynu do EU – do června 2024 dodaly 34 % plynu přepravovaného plynovodem a 18 % plynu ve formě LNG.
V roce 2024 pokračovala agregace poptávky a společný nákup zemního plynu v rámci platformy AggregateEU. Mechanismus byl celkově úspěšný, přilákal více než 180 společností a propojil evropské odběratele s externími dodavateli, přičemž celkové množství zemního plynu činí za období 2023 a 2024 více než 75 miliard m3. Na základě tohoto úspěchu se agregace poptávky a společný nákup staly součástí balíčku opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem jako trvalý dobrovolný nástroj. V červnu 2024 zahájila Komise zadávací řízení na poskytovatele IT pro stálou evropskou multiproduktovou platformu pro společný nákup strategických komodit, která bude zahrnovat budoucí dobrovolný mechanismus pro zemní plyn, samostatný pilotní projekt pro vodík a nový mechanismus pro strategické suroviny.
Komise rovněž pracovala na posílení vztahů s mezinárodními partnery s cílem řešit potřeby vyplývající z poklesu dovozu ruského plynu. EU podepsala čtrnáct memorand o porozumění se zeměmi v jejím přímém sousedství (Maroko, Egypt, Norsko, Ukrajina) i mimo ně (Ázerbájdžán, Kazachstán, Namibie, Japonsko, Argentina a Uruguay). Bylo rovněž navázáno strategické partnerství s Ukrajinou v oblasti plynů z obnovitelných zdrojů a dne 2. února 2023 bylo podepsáno memorandum o porozumění o strategickém partnerství mezi EU a Ukrajinou v oblasti biometanu, vodíku a dalších syntetických plynů.
Komise a Zásobovací agentura Euratomu pokračovaly v plnění cíle diverzifikace dodávek jaderného paliva, souvisejících služeb v oblasti jaderného palivového cyklu a náhradních dílů. V letech 2023 a 2024 byly v EU uvedeny do provozu dva nové jaderné reaktory typu EPR, které budou schopny vyrábět bezuhlíkovou elektřinu k pokrytí spotřeby šesti milionů domácností. V únoru letošního roku navíc Komise zahájila činnost Evropské průmyslové aliance pro malé modulární reaktory, která sdružuje přibližně 300 členů, jejichž cílem je usnadnit zavedení prvních projektů v oblasti malých modulárních reaktorů v Evropě do začátku roku 2030. Program Euratomu v oblasti výzkum a odborné přípravy navíc podporuje dva projekty, které přispívají k rychlému a bezpečnému vývoji a zavedení evropského palivového řešení pro tzv. vodo-vodní energetické reaktory, a to s cílem usnadnit diverzifikaci od ruských paliv a podpořit bezpečnost dodávek jaderného paliva.
Od počátku ruské rozsáhlé invaze Ruska je podpora Ukrajiny jednou z hlavních priorit Evropské unie a Komise i nadále neochvějně podporuje ukrajinské odvětví energetiky, aby zajistila jeho fungování navzdory neustálým útokům na infrastrukturu. Do 31. července 2024 bylo více než 40 % všech příspěvků členských států věnováno na odvětví energetiky. Bylo odesláno více než 8 189 generátorů elektrické energie, 3 348 transformátorů a miliony dalších kusů energetického zařízení, přičemž celkový příspěvek mechanismu civilní ochrany Unie se odhaduje na více než 900 milionů EUR.
Fond na podporu energetiky Ukrajiny, který byl zřízen pod záštitou Komise a který je spravován sekretariátem Energetického společenství, se etabloval jako klíčový podpůrný nástroj pro pořizování energetických zařízení a do srpna 2024 zmobilizoval více než 500 milionů EUR. Nástroj EU pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard EUR, který se opírá o plán pro Ukrajinu, poskytne konzistentní financování na podporu obnovy Ukrajiny a posílení udržitelného hospodářského růstu až do roku 2027. Synchronizace ukrajinské a moldavské elektrizační soustavy s kontinentální evropskou sítí v roce 2022 stabilizovala ukrajinskou elektrickou soustavu během prvních měsíců války. Dnes to usnadňuje úzkou spolupráci se sítí ENTSO-E při zajišťování a zvyšování kapacity pro výměnu elektrické energie, která je v současnosti stanovena na 1,7 GW pro komerční obchod. Díky tomu mohla také Ukrajina využít mimořádný dovoz, zejména po nedávných útocích na její energetickou infrastrukturu. Celkově probíhá úzká koordinace vývozu elektrické energie a obnovy s partnery (zejména s USA), aby byl zajištěn dostatek výroby na příští zimu. Očekává se, že kapacita ve výši 2,7 GW bude obnovena pomocí grantu EU ve výši 96 milionů EUR a příspěvků členských států a soukromých dárců prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie. Vnitrostátní plán Ukrajiny v oblasti energetiky a klimatu bude klíčovým strategickým dokumentem pro transformaci ukrajinského odvětví energetiky a hospodářských odvětví, jejich sladění se standardy EU a podporu přistoupení k EU.
V roce 2023 poskytla EU balíček na podporu energetiky v hodnotě 1 miliardy EUR také západnímu Balkánu, jehož cílem bylo tomuto regionu pomoci čelit energetické krizi.
2.4.Konkurenceschopnost a odvětví čisté energie
Přechod na čistou energii je klíčem k bezpečné, udržitelné, konkurenceschopné a cenově dostupné energii pro podniky a občany, k zachování průmyslu a pracovních míst v Evropě a k hospodářské bezpečnosti Evropy. Přestože politická opatření výrazně snížila ceny energie oproti vrcholným hodnotám v roce 2022, jsou maloobchodní ceny elektřiny pro průmysl v EU stále dvakrát až třikrát vyšší než v USA (2021 až 2023), zatímco v minulosti byly jedenapůlkrát až dvakrát vyšší než ceny v USA. Ceny plynu jsou třikrát až šestkrát vyšší než v USA, zatímco v minulosti byly dvakrát až třikrát vyšší.
Vysoké rozpětí cen energie pro průmysl v EU oproti zemím, jako jsou USA a Čína, představuje výzvu pro konkurenceschopnost Evropy, zejména v energeticky náročných odvětvích, a nebezpečí zvýšení kritické závislosti. Pro zajištění cenově dostupné energie pro naše občany a podniky je nanejvýš důležité urychlit zavádění konkurenceschopné čisté energie. EU podnikla kroky ke strukturálnímu snížení cen energie, mimo jiné prostřednictvím lepší integrace trhu, investic do přeshraničních propojení a nedávné reformy uspořádání trhu s elektřinou, která představuje zásadní krok k urychlení zavádění většího množství energie z obnovitelných zdrojů a její integrace do energetického systému a k podpoře stability, předvídatelnosti a dostupnosti cen energie, čímž přispívá ke konkurenceschopnosti průmyslu EU.
Konkurenceschopnost bude klíčovým cílem i v nadcházejících letech, kdy Evropská rada vyzvala k vytvoření nové dohody pro konkurenceschopnost Evropy. Předsedkyně Komise von der Leyenová ve svých politických pokynech uvedla novou dohodu o čistém průmyslu, jejímž cílem je propojit dekarbonizaci a konkurenceschopnost. Plně se zaměří na podporu a vytváření vhodných podmínek pro prosperitu společností v Evropě, mimo jiné zjednodušením právního prostředí, snížením nákladů na energii, investicemi do čistých technologií a zajištěním přístupu k levným, udržitelným a bezpečným dodávkám energie a surovin. Zpráva Maria Draghiho o konkurenceschopnosti a zpráva Enrica Letty nazvaná „Empowering the Single Market to deliver a sustainable future and prosperity for all EU Citizens (Posílení jednotného trhu s cílem zajistit udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU)“ mimo jiné zdůraznily potřebu posílit rozměr jednotného trhu s energií a význam investic do evropských infrastrukturních sítí, posílení přeshraničních propojení, modernizace přenosových a distribučních sítí a rozšíření možností dodávek energie pro průmysl.
Na základě prověřování povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a monitorování podle právního rámce EU pro energetiku a klima Komise v racionalizačních plánech určila několik klíčových opatření, která mají identifikovat nová opatření ke snížení zátěže spojené s podáváním zpráv, včetně zrušení povinnosti podávat zprávy o zásobách ropy, revize právních předpisů o bezpečnosti dodávek zemního plynu a terciárních právních předpisů v rámci právních předpisů o vnitřním trhu s plynem a elektřinou a nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. To je doplněno několika podpůrnými opatřeními, která usnadňují soulad. V racionalizačních plánech byla jako prostředek k dalšímu zvýšení účinnosti rovněž uvedena možná revize nařízení o správě.
Současný geopolitický kontext zvýšil důležitost odolnosti a bezpečnosti v průmyslu pro nulové čisté emise, jehož ekonomický význam rovněž prudce roste v souvislosti s tím, že se globální trh s klíčovými, masově vyráběnými technologiemi pro nulové čisté emise do roku 2030 ztrojnásobí a jeho roční hodnota dosáhne přibližně 600 miliard EUR. Evropští výrobci čelí na těchto rostoucích světových trzích intenzivní konkurenci. Energetické technologie jsou jednou z deseti kritických technologických oblastí pro hospodářskou bezpečnost EU
.
EU přijala opatření k posílení konkurenceschopnosti a odolnosti dodavatelských řetězců svých výrobců technologií pro čistou energii v podobě aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a aktu o kritických surovinách. Odolnost budoucích energetických systémů se bude měřit bezpečným přístupem k technologiím, které budou tyto systémy pohánět – větrným turbínám, elektrolyzérům, akumulátorům, fotovoltaice, tepelným čerpadlům, technologiím pro elektrizační soustavy a dalším. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise pomůže EU diverzifikovat zdroje dodávek čistých technologií a vybudovat silnou domácí výrobní kapacitu čistých technologií, čímž se zvýší konkurenceschopnost, přičemž naší snahou je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Od roku 2022 podporuje Inovační fond zavádění výroby čistých technologií prostřednictvím vyhrazeného rozpočtu v rámci svých každoročních výzev. Technologie čisté energie, které již byly podpořeny z Inovačního fondu, mají přinést výrazné zvýšení kapacity v oblasti výroby solární energie a akumulátorů, jakož i elektrolyzérů. Platforma strategických technologií pro Evropu přispívá k vývoji a výrobě vyspělých čistých technologií v EU, snižuje strategickou závislost a posiluje evropské inovace v oblasti těchto kritických technologií.
S tím, jak EU postupuje směrem k budoucnosti s nulovými čistými emisemi, bude důležité řešit vznikající závislosti na kritických materiálech a jaderných palivech s cílem umožnit energetickou transformaci a zajistit hospodářskou bezpečnost EU.
Strategická partnerství v oblasti hodnotových řetězců udržitelných surovin, která EU uzavírá se třetími zeměmi, jsou nedílnou součástí vnějšího rozměru aktu o kritických surovinách a jejich cílem je zabezpečit a diverzifikovat dodávky kritických surovin do EU a zároveň zajistit přidanou hodnotu na místní úrovni v partnerských zemích. EU dosud podepsala čtrnáct strategických partnerství
. V uplynulém roce diverzifikace globálních dodavatelských řetězců kritických surovin dále pokročila díky sedmi nově uzavřeným, vzájemně výhodným partnerstvím, včetně partnerství s důležitými partnerskými zeměmi v oblasti energetiky, jako je Norsko, Austrálie nebo Srbsko
. Panel pro kritické nerostné suroviny potřebné pro energetickou transformaci, který svolala OSN, jehož činnost byla zahájena v dubnu 2024 a spolupředsedají mu útvary Komise, bude sdružovat vlády a další zúčastněné strany působící v těžebním průmyslu s cílem řešit otázky týkající se lidských práv, spravedlnosti, transparentnosti, investic, udržitelnosti a lidských práv v dodavatelských řetězcích kritických nerostných surovin, aby se zajistilo, že rostoucí poptávka po kritických nerostných surovinách nebude zhoršovat geopolitické napětí, ale naopak podpoří spravedlivou a vyváženou energetickou transformaci.
Při přechodu na zelenější hospodářství jsou důležitým faktorem pro konkurenceschopnost a inovace Evropy dovednosti, neboť přechod na technologie čisté energie vyžaduje ve srovnání s tradičními odvětvími energeticky pracovní sílu s dalšími dovednostmi. V rámci aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi již byly zahájeny nebo se připravují evropské akademie pro průmysl s nulovými čistými emisemi, které se touto problematikou zabývají a rozvíjejí vzdělávací obsah v členských státech v odvětvích, jako je solární energie, vodík a akumulátory, přičemž v budoucnu budou následovat další akademie v oblasti surovin a větrné energie. Akademie navazují na iniciativy, jako jsou plány pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností a pakt EU pro dovednosti, včetně jeho tří rozsáhlých partnerství pro dovednosti v oblasti v ekosystému energie z obnovitelných zdrojů. Zajištění toho, že pracovníci získají potřebné dovednosti, by umožnilo plně využít potenciálu cílů plánu REPowerEU v oblasti zaměstnanosti, které podle odhadů vytvoří do roku 2030 více než 3,5 milionu pracovních míst.
3.SHRNUTÍ POKROKU PŘI PLNĚNÍ CÍLŮ A AMBICÍ POLITIKY V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU DO ROKU 2030
3.1.Dekarbonizace
V roce 2022 se čisté domácí emise skleníkových plynů, včetně emisí z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)a s vyloučením emisí z mezinárodní dopravy, oproti roku 2021 snížily o 2,5 %. To se projevilo snížením čistých emisí skleníkových plynů o 32,5 % ve srovnání s výchozím rokem 1990. Za stejné období došlo v porovnání s rokem 2021 k mírnému poklesu vykazovaného čistého pohlcení skleníkových plynů z LULUC, a to o 4 miliony tun ekvivalentu CO2.
Pokud jde o emise, na které se vztahuje systém ETS, údaje vykázané členskými státy EU do 2. dubna 2024 ukazují, že emise v roce 2023 ve srovnání s úrovní v roce 2022 klesly o 15,5 %. Díky tomuto vývoji jsou nyní emise, na které se vztahuje systém ETS, přibližně o 47 % nižší než v roce 2005 a jsou na dobré cestě k dosažení cíle pro rok 2030, který činí –62 %.
Očekává se však, že prognózy emisí skleníkových plynů pro celé hospodářství, které nedávno předložily členské státy, budou vykazovat určitý rozdíl oproti klimatickým ambicím EU. Aby EU zůstala na správné cestě k cíli snížit emise do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, musí zvýšit tempo změn a zaměřit se na oblasti, kde je potřeba výrazně snížit emise (např. budovy a doprava), a zvrátit klesající trend čistého pohlcování v odvětví LULUCF. Zásadní význam pro zajištění dosažení cílů v odvětví LULUCF, které jsou nezbytné pro odstranění nevyhnutelných emisí z těžko dekarbonizovatelných odvětví a pro lepší přizpůsobení, má právní rámec pro obnovu přírody a jeho provádění.
Z posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v prosinci 2023 vyplývá, že členské státy učinily krok správným směrem, který však zatím nestačí ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %. Návrhy aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu vedou ke snížení emisí skleníkových plynů o 51 %, což představuje rozdíl 4 procentních bodů. To se odráží i v nedostatcích při plnění cílů v oblasti sdílení úsilí a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví do roku 2030, což ukazuje na potřebu důraznějších opatření a jejich provedení v konečných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, abychom i nadále směřovali k cíli pro rok 2030. Navíc pouze několik členských států zahrnulo do svých návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podrobné plány na zohlednění přizpůsobení se změně klimatu v souvislosti se svými energetickými systémy.
V roce 2022 dosáhla EU podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 23,0 %, což představuje oproti roku 2021 nárůst o 1,1 procentního bodu (21,9 %). V kontextu cesty k dosažení cílů pro rok 2030 je podíl v roce 2022 je mírně vyšší než závazný předběžný plán týkající se podílu ve výši 22,2 % pro rok 2022 založený na předchozím cíli pro rok 2030 ve výši 32 %.
Za poslední deset let se celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů každoročně zvyšuje v průměru o 0,7 procentního bodu. Výrazný pokrok byl zaznamenán v odvětví elektřiny, kde se podíl obnovitelných zdrojů zvýšil z 25,1 % v roce 2012 na 41,2 % v roce 2022. Pokrok v oblasti vytápění a chlazení (ze 18,6 % na 24,9 %) a dopravy (z 5,8 % na 9,6 %) byl o něco menší. Nový cíl EU pro rok 2030 ve výši 42,5 % (a ještě více ambiciózní cíl ve výši 45 %) bude v nadcházejících letech vyžadovat mnohem rychlejší růst. Komise v posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistila nedostatečnou míru ambicí v oblasti spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, kdy jsou příspěvky o 3–4 procentní body nižší než revidovaný závazný cíl EU ve výši 42,5 %.
Podíly energie z obnovitelných zdrojů v roce 2022 se v jednotlivých členských státech nadále značně liší, což odráží rozdílné výchozí pozice a vnitrostátní cíle stanovené pro jednotlivé členské státy v původní směrnici o obnovitelných zdrojích energie a vnitrostátní příspěvky stanovené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Nejvyššího podílu obnovitelné energie v roce 2022 dosáhlo Švédsko (66 %), následované Finskem (47,9 %), Lotyšskem (43,3 %) a Dánskem (41,6 %). Nejnižší podíly nedosahující ani 14 % měly Belgie, Irsko, Lucembursko a Malta.
S ohledem na vnitrostátní spotřebu a aktuálně oznámené statistické převody měly v roce 2022 podíl stále nižší než jejich závazný cíl pro rok 2020 podle původní směrnice o obnovitelných zdrojích energie tři členské státy: Francie (o 2,7 procentního bodu nižší než cíl pro rok 2020), Irsko (2 procentní body) a Rakousko (0,2 procentního bodu). V důsledku toho budou muset tyto členské státy přijmout do jednoho roku dodatečná opatření, aby pokryly tento rozdíl v příštím roce. Kromě toho několik členských států nesplnilo svůj referenční bod pro rok 2022. Očekává se, že tyto členské státy ve své příští integrované zprávě o pokroku vysvětlí, jak hodlají tento rozdíl dorovnat.
Komise v současné době organizuje druhou výzvu k předkládání návrhů v rámci mechanismu EU pro financování energie z obnovitelných zdrojů. Lucembursko se opět zapojí jako přispívající země, přičemž reinvestuje nevyplacených 12,5 milionu EUR ze svého předchozího závazku a přidá do mechanismu dalších 40 milionů EUR. Hostitelskými zeměmi jsou Finsko, které bude hostit projekty fotovoltaických elektráren, a Estonsko, jež bude hostit projekty v oblasti větrné energie na pevnině.
Od roku 2021 je v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti energetiky vyčleněno okno pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (CB-RES). V roce 2023 Komise uspořádala dvě výzvy k předkládání návrhů s cílem aktualizovat seznam okna pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a spolufinancovat práce a studie. Hodnocení těchto výzev k předkládání návrhů stále probíhá, ale rostoucí počet žádostí svědčí o stále větším zájmu o tento program.
V odvětví dopravy bylo koncem roku 2023 přijato nařízení o leteckých palivech a nařízení o námořních palivech, na základě kterých se fosilní paliva nahradí palivy z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými palivy a dekarbonizují se tato dvě těžko dekarbonizovatelná odvětví dopravy. V roce 2022 Komise rovněž zahájila činnost Průmyslové aliance pro hodnotový řetězec obnovitelných a nízkouhlíkových paliv, což je nová iniciativa zaměřená na podporu výroby a dodávek těch paliv, jejichž trhy jsou v rané fázi zralosti a vyžadují značné investice, aby bylo možné dosáhnout cílů od roku 2030.
Schválená revize směrnice o čištění městských odpadních vod obsahuje právně závazný cíl dosáhnout do roku 2045 energetické neutrality tohoto odvětví s průběžnými cíli.
V květnu 2024 bylo přijato nové nařízení o metanu, které zavádí nové požadavky na měření, vykazování a ověřování emisí metanu v odvětví energetiky.
Energetická účinnost
EU splnila cíle týkající se energetické účinnosti pro rok 2020, a to jak z hlediska spotřeby primární energie, tak z hlediska konečné spotřeby energie. Po výrazném oživení v roce 2021, kdy se evropská ekonomika dostávala z omezení volného pohybu osob, se EU v roce 2022 podařilo vykázat systémový pokles spotřeby energie v souladu s klesajícím trendem posledních patnácti let, což odráží i kolektivní úsilí EU o snížení poptávky po energii po agresivní válce Ruska proti Ukrajině.
V roce 2022 dosáhla spotřeba primární energie v EU 1 257 milionů tun ropného ekvivalentu, což je o 4,1 % méně než v roce 2021, a přiblížila se tak novému cíli pro rok 2030 ve výši 992,5 milionu tun ropného ekvivalentu, přičemž rozdíl oproti cíli pro rok 2030 se snížil na 26,7 %.
Konečná spotřeba energie v roce 2022 dosáhla 940 milionů tun ropného ekvivalentu, což je o 2,8 % méně než v roce 2021. V roce 2022 byla konečná spotřeba energie vzdálena od nového cíle pro rok 2030 (763 milionů tun ropného ekvivalentu) v rozsahu 23,3 %. K dosažení cíle snížení konečné spotřeby energie o 11,7 % do roku 2030 bude třeba dále zvýšit úsilí v oblasti energetické účinnosti, neboť podle posouzení návrhů aktualizovaných vnitrostátních programů v oblasti energetiky a klimatu, které provedla Komise v roce 2023 v celé EU, by mělo dojít ke snížení pouze o 5,8 % ve srovnání s prognózami pro rok 2030. Ve srovnání s úrovní v roce 2021 klesla v roce 2022 konečná spotřeba energie v odvětví obytných budov v EU o 19,6 milionu tun ropného ekvivalentu (–7,5 %) a v odvětví služeb o 8,7 milionu tun ropného ekvivalentu (–6,7 %). Pokles je však z velké části způsoben mírnější zimou a snížením spotřeby, nikoliv snížením samotné energetické náročnosti budov, což naznačuje, že v oblasti provádění vnitrostátních dlouhodobých strategií renovací existuje prostor pro zlepšení. V praxi zůstává míra renovace a elektrifikace topných zařízení ve všech oblastech příliš nízká a vnitrostátní opatření jsou nedostatečná, aby se dosáhlo dekarbonizace fondu budov do roku 2050, přičemž pro tento cíl bude naprosto rozhodující rychlé provedení revidované směrnice o energetické náročnosti budov.
Pokud jde o úspory energie dosažené v roce 2021 zavedením režimů povinného zvyšování energetické účinnosti, alternativních politických opatření nebo obojího, různé členské státy vykázaly úspory o 60 % nižší než potřebné úspory, což bude třeba kompenzovat ve zbývajících letech do roku 2030.
Dalšími klíčovými politickými nástroji podporujícími energetickou účinnost v EU jsou ekodesign a označování energetickými štítky. Odhaduje se, že zhruba 50 právních předpisů pokrývajících 30 skupin výrobků ušetří v roce 2030 ročně 1 418 TWh primární energie a 139 milionů tun ekvivalentu CO2a zákazníkům pak 157 miliard EUR. To zhruba odpovídá spotřebě energie ve Španělsku za rok 2022. Nové nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (nařízení (EU) 2024/1781) rozšiřuje možnou oblast působnosti nad rámec výrobků spojených se spotřebou energie a umožňuje zavést nové požadavky zaměřené na účinné využívání zdrojů, oběhový charakter a udržitelnost.
Objevily se však obavy ohledně souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky. Pro zajištění energetických, environmentálních a finančních přínosů této politiky, zaručení rovných podmínek pro hospodářské subjekty a ochranu spotřebitelů bude zásadní pokračovat v úsilí o lepší dodržování předpisů a toto úsilí ještě zintenzivnit, a to jak v případě výrobků spojených se spotřebou energie vyrobených v EU, tak i v případě dovozu, a to ve spolupráci s členskými státy a v souladu s výzvou Lettovy zprávy k posílení prosazování s cílem zachovat integritu jednotného trhu.
Schválená revize směrnice EU o průmyslových emisích lépe podporuje průmyslová zařízení EU, aby se mimo jiné stala energeticky účinnějšími, a přispěla tak k řešení trojí planetární krize.
Energetická bezpečnost
Po dvou velmi náročných letech 2022 a 2023 je rok 2024 pro energetický systém EU rokem stabilizace. Bezpečnost dodávek v plynárenském odvětví se výrazně zvýšila a základy trhu jsou nyní mnohem stabilnější. Je to zejména díky snížení poptávky a dalšímu provádění plánu REPowerEU, který umožnil EU snížit závislost na ruských fosilních palivech. EU přečkala poslední zimu bez většího přerušení dodávek, a to i přes výpadek Baltského spojení mezi Finskem a Estonskem a geopolitické nepokoje na Středním východě.
Zlepšení bezpečnosti dodávek plynu v EU se projevilo také v rozhodnutí několika členských států (Estonsko, Finsko, Švédsko a Dánsko) snížit krizové úrovně. V současné době je stále osm členských států na úrovni včasného varování a jeden na úrovni výstrahy. Na základě získaných zkušeností a posíleného rámce bezpečnosti dodávek je EU dobře připravena na příští zimu a ukončení dohody o tranzitu plynu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Komise úzce spolupracuje na mezinárodním zabezpečení dodávek plynu se svými strategickými partnery, zejména členy Mezinárodní energetické agentury. Na podzim roku 2023 byl v rámci skupiny zahájen pilotní projekt pro zlepšení komunikace v oblasti plynové bezpečnosti, jehož cílem je dosáhnout společného porozumění problémům a jejich dopadům na partnery. Komise aktivně sleduje chování různých aktérů na trhu s LNG v EU a na světových trzích a diskutuje o něm.
Sdělení Komise z března 2024 o řízení klimatických rizik upozorňuje na zvýšená rizika pro energetickou bezpečnost, zejména na zvýšené riziko přerušení dodávek elektřiny v důsledku horka, lesních požárů, sucha a povodní, která ovlivňují špičkovou poptávku a mají dopad na výrobu, skladování, přepravu a distribuci
. V rámci odvětví energetiky je třeba posílit plánování klimatických rizik.
Přestože některé lokální události způsobené extrémními povětrnostními podmínkami (např. zimní bouře) nebo selhání některých prvků infrastruktury vedly v některých regionech k narušením, nebyly v uplynulém roce na úrovni EU zaznamenány žádné závažné incidenty týkající se dodávek elektřiny ani problémy s dostatečností ohrožující bezpečnost dodávek elektřiny. Díky dobré spolupráci a koordinaci mezi všemi zúčastněnými stranami v celé EU se tyto místní události nerozšířily. Zvyšování kapacit obnovitelných zdrojů pomáhá zajistit místní výrobu energie a bezpečnost dodávek tím, že snižuje dovoz fosilních paliv do EU. Současně je zatím dobrá dostupnost jaderné výroby a totéž lze říci o vodní energii. Provádí se posuzování rizik pro zimní období.
V odvětví energetiky zůstal objem kybernetických bezpečnostních incidentů stabilní a v uplynulém roce nebyly zaznamenány žádné pozoruhodné události nebo incidenty s významným dopadem. Pokud jde o infrastrukturu, 26. ledna bylo kvůli poruše odpojeno od sítě kabelové spojení pro přenos elektřiny Estlink 2 mezi Finskem a Estonskem. Očekává se, že kabel bude opraven do poloviny září. Ke zvýšení odolnosti energetické infrastruktury přispěje nedávno přijatá směrnice NIS 2 a směrnice o odolnosti kritických subjektů. Kromě toho Komise analyzovala zprávy o zátěžových testech v odvětví energetiky, které provedly členské státy, a navrhla členským státům následná opatření, na jejichž základě rozhodnou o dalším postupu.
S cílem posílit odolnost a ochranu kritické námořní infrastruktury, mimo jiné včetně podmořských plynovodů, proti hybridním a kybernetickým hrozbám Komise v říjnu 2023 revidovala strategii EU pro námořní bezpečnost a její akční plán.
Vzhledem k významnému společenskému a hospodářskému významu energetické bezpečnosti je energetika výslovně upřednostňována i v kontextu společné Evropské strategie hospodářské bezpečnosti Komise a vysokého představitele. Od června 2023 je v uvedené strategii upřednostňována jak odolnost dodavatelských řetězců, tak fyzická a kybernetická bezpečnost kritické infrastruktury.
3.4. Trh s energií, včetně energetické chudoby
V posledních několika letech vedla Komise významné a dalekosáhlé reformy organizace evropského trhu s energií v podobě nedávné reformy uspořádání trhu s elektřinou (EMD), balíčku opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem a reformy nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT). Všechny nedávné legislativní balíčky budou vyžadovat rozsáhlé revize terciárních právních předpisů, aby se spustily nezbytné změny v praxi. V případě plynu se jedná o oblast přidělování kapacity, řízení překročení kapacity a stanovení sazeb. V oblasti elektřiny se připravují nové terciární právní předpisy týkající se odezvy na straně poptávky na velkoobchodních trzích s elektřinou a využívání flexibilních řešení provozovateli sítí. V zájmu dalšího posílení rozvoje flexibility v elektrizační soustavě a na trzích s elektřinou Komise úzce spolupracovala s členskými státy při sledování provádění směrnice o elektřině, zejména ustanovení týkajících se flexibility na straně poptávky.
Bylo zavedeno několik klíčových politik s cílem vytyčit a urychlit rozvoj přeshraniční a vnitrostátní infrastruktury. Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí byla vytvořena za účelem vypracování nezaujatých a cílených desetiletých plánů rozvoje vodíkových sítí EU. Byl přijat akční plán EU pro elektrizační soustavy a první seznam projektů společného zájmu a ve společném zájmu a byla zavedena ustanovení o urychleném povolování prostřednictvím nařízení o mimořádných událostech, revize požadavků nařízení REDIII a TEN-E.
Pokud jde o energetickou chudobu, v roce 2023 10,6 % obyvatel EU uvedlo, že není schopno dostatečně vytápět svůj domov. Ve srovnání s rokem 2022 se tento podíl zvýšil o 1,3 procentního bodu
, a to v kontextu energetické krize a inflace. Situace se v jednotlivých zemích EU, které podporují opatření na ochranu domácností, lišila. Nové právní předpisy o trhu s energií lépe ochrání zranitelné domácnosti a osoby postižené energetickou chudobou před odpojením. V případě krize cen zemního plynu mohou mimořádná opatření na úrovni EU pomoci chránit spotřebitele prostřednictvím zásahů do stropů maloobchodních cen. Členské státy mohou rovněž jednat tak, aby zajistily přístup k základním službám a ochránily zranitelné spotřebitele před nadměrnými náklady, a tím přímo řešit energetickou chudobu.
Sociální klimatický fond, který začal fungovat v roce 2024, bude v období 2026–2032 mobilizovat nejméně 86,7 miliardy eur z výnosů systému EU ETS, včetně 25 % spolufinancování členskými státy, aby přispěl k sociálně spravedlivému přechod ke klimatické neutralitě. Fond bude financovat opatření a investice, které členské státy zahrnou do svých sociálních klimatických plánů do června 2025, a měl by pomoci kompenzovat očekávané zvýšení účtů za energii v důsledku zavádění mechanismů pro stanovování cen uhlíku za vytápění a dopravu. Komise zřídila skupinu odborníků, v níž si Komise a členské státy vyměňují osvědčené postupy a názory na přípravu fondu. Od června 2024 poskytuje Komise podporu deseti členským státům při přípravě jejich sociálních klimatických plánů prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu.
Výzkum, inovace a konkurenceschopnost
Výrobci v EU čelí rostoucí konkurenci v oblasti technologií pro nulové čisté emise na světových i domácích trzích. V porovnání s rokem 2022 se v roce 2023 v EU nejvíce zvýšila hodnota výroby lithium-iontových akumulátorů a tepelných čerpadel (přibližně 30 %), následovaných palivovými články (18 %), technologiemi v oblasti energie z oceánů, biopalivy (etanol) a zachycováním, využitím a ukládáním uhlíku (téměř 10 %). I když výroba lithium-iontových akumulátorů dosáhla v roce 2023 v EU nejvyšší hodnoty (21 miliard EUR), EU u této technologie zároveň vykázala svůj největší obchodní deficit (téměř 19 miliard EUR). Fotovoltaika vykázala podobný deficit, avšak při mnohem menší hodnotě výroby v EU (2,1 miliardy EUR). V případě akumulátorů se obchodní deficit oproti roku 2022 zvýšil o 21 %, zatímco v případě fotovoltaiky se snížil o 13 %. Z technologií pro nulové čisté emise s obchodním přebytkem v roce 2023 byla nejúspěšnější větrná energie (1,7 miliardy EUR), jejíž dovoz se oproti předchozímu roku snížil o 65 % a vývoz vzrostl o 50 %. Druhý největší přebytek (1,3 miliardy EUR) vykázaly sítě pro vytápění a chlazení, následované vodní energií (0,2 miliardy EUR). V letech 2021–2023 měly největší podíl na celosvětovém vývozu technologií z EU větrné rotory (67 %), následované solárními termálními technologiemi a technologiemi v oblasti hydroelektrické energie s přibližně 40 %.
Komise v roce 2023 revidovala strategický plán pro energetické technologie a začlenila jej do aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, čímž posílila jeho úlohu při provádění pilíře výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti energetické unie a uznala jeho přínos k výrobní kapacitě EU v oblasti strategických technologií pro nulové čisté emise.
Pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti společností EU v oblasti špičkových technologií pro průmysl s nulovými čistými emisemi jsou i nadále klíčové výzkum a inovace. V této souvislosti přispělo k podpoře digitálních inovací v EU pokračující provádění akčního plánu EU pro digitalizaci energetického systému z roku 2022, například vytvořením digitálního dvojčete elektrizační soustavy EU a definováním ukazatelů inteligentních sítí s cílem podpořit rychlejší zavádění inteligentních a inovativních technologií pro elektrizační soustavy.
S cílem překlenout mezeru mezi výzkumem a inovacemi a jejich uváděním na trh v nových nebo začínajících odvětvích čistých technologií bude Komise i nadále podporovat výzkum a inovace v úzkém partnerství s členskými státy prostřednictvím strategického plánu pro energetické technologie a pracovních skupin pro jeho provádění s cílem definovat společné výzkumné a inovační programy ve strategických odvětvích, jako je nedávno zveřejněný program pro solární technologie. Pro urychlení vývoje technologií pro nulové čisté emise, rychlejší uvádění výsledků výzkumu a inovací na trh a posílení výrobní základny EU je rovněž zásadní podpora partnerství s odvětvím průmyslu a dopravy, například rozvíjením silných vazeb mezi evropskými platformami pro technologie a inovace a průmyslovými aliancemi (Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro čistý vodík a Evropská aliance pro solární fotovoltaický průmysl) s cílem podpořit rozvoj životaschopných investičních projektů a výrobních kapacit v oblasti technologií čisté energie v EU a odstranit tržní, regulační, infrastrukturní a technologické překážky bránící jejich rozsáhlému zavádění. Zásadní roli v tomto ohledu hraje Inovační fond, jehož rozpočet se do roku 2030 odhaduje na přibližně 40 miliard EUR z prodeje emisních povolenek EU ETS. Dialogy o čisté transformaci2 s průmyslem a sociálními partnery pomohly posílit a podpořit provádění Zelené dohody pro Evropu a přispěly k posílení průmyslového přístupu.
Vedlejší přínosy transformace energetiky
Kromě dekarbonizace pomáhá zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování snižovat znečištění v souladu s cíli stanovenými v akčním plánu pro nulové znečištění, např. řešením znečištění ovzduší a snižováním souvisejících předčasných úmrtí a dopadů na ekosystémy. Ambiciózní opatření tak pomohou členským státům splnit cíle spojené s čistým ovzduším, včetně ambicióznějších norem kvality ovzduší podle revidované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. (Probíhající) hodnocení nařízení o správě a směrnice 2016/2284 o národních závazcích ke snížení emisí jsou příležitostí k dalšímu zefektivnění vazeb mezi politikou v oblasti energetiky a klimatu a čistoty ovzduší.
4.ZÁVĚRY
V uplynulých letech EU prokázala, že dostála svým závazkům, a přijala rozhodná opatření k zajištění své bezpečnosti, pokroku v oblasti přechodu na čistou energii a neochvějné solidarity s Ukrajinou. Jednala jednotně, aby dosáhla cílů plánu REPowerEU vybudovat bezpečnější a dekarbonizovaný energetický systém pro všechny Evropany.
Takový cíl není zdaleka jednoduchý, zejména s ohledem na rychle se vyvíjející geopolitický kontext a bezprecedentní krize, kterým EU čelí. Nicméně, jak ukazují údaje uvedené v této zprávě, včasná a koordinovaná opatření na úrovni členských států, EU a občanů zabránila nejhorším dopadům energetické krize tím, že se podařilo ušetřit energii, diverzifikovat naše dodávky a přijmout opatření k řešení příčin strukturálních nedostatků EU posílením opatření směřujících ke klimatické neutralitě a ke skutečné energetické unii, která se soustředí na zvýšení podílu čisté energie.
Ve stále více geopoliticky rozděleném světě vystupuje do popředí význam otázek bezpečnosti dodávek, energetické bezpečnosti, udržitelnosti a odolnosti v kombinaci s rostoucími dopady změny klimatu na připravenost v odvětví energetiky, jako je například výzva pro konkurenceschopnost průmyslu, dopravy a dodávek kritických surovin v EU. V této oblasti EU rychle zareagovala posílením svých mezinárodních partnerství a přijetím aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a aktu o kritických surovinách, ale také strategickými úvahami Maria Draghiho a Enrica Letty.
Díky pevným základům vytvořeným na základě neúnavné spolupráce a solidarity je EU lépe připravena na hluboké změny a výzvy, které ji čekají,
Nové a vznikající výzvy, jako je nedostatečná míra ambicí v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, nárůst energetické chudoby, rozdíl v cenách energie ve srovnání s ostatními světovými konkurenty a riziko nových strategických kritických závislostí, však vyžadují v příštích letech rozhodnou politickou reakci a zásadní změnu úsilí na úrovni EU i členských států, a to prostřednictvím větší koordinace, integrace trhu a společného postupu.
Předložení konečných aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu členskými státy představuje v tomto ohledu zásadní milník, protože budou muset dostát ambicím cílů EU pro rok 2030 a dále zrychlit jejich provádění. Tyto plány jsou tedy v centru strategie EU a členských států pro dosažení cílů energetické unie. V souvislosti s rostoucím důrazem na provádění právních předpisů EU v oblasti klimatu a energetiky musí všechny členské státy zvýšit úsilí, aby zajistily dostatečnou úroveň ambicí a zajistily, že Evropská unie bude na cestě ke svým společným cílům v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Komise naléhavě vyzývá zbývající členské státy, aby neprodleně předložily své plány a umožnily tak rychlé a komplexní posouzení na úrovni EU, které bude zároveň solidním odrazovým můstkem pro řešení překážek, diskusi o osvědčených postupech a zlepšení regionální koordinace a umožní rychlé a pružné plnění našich cílů do roku 2030.