EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 11.7.2024
COM(2024) 293 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o stavu příprav na provedení nařízení o interoperabilitě v plném rozsahu v souladu s čl. 78 odst. 5 nařízení (EU) 2019/817 a čl. 74 odst. 5 nařízení (EU) 2019/818
1.Úvod
Nařízení 1 , kterými se zřizuje rámec pro interoperabilitu, vstoupila v platnost 11. června 2019 a zavedla ustanovení týkající se vývoje, zpracování údajů a monitorování Evropského vyhledávacího portálu (ESP), sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společného úložiště údajů o totožnosti (CIR), detektoru vícenásobné totožnosti (MID) a centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky (CRRS). Interoperabilita přináší do architektury informačních technologií EU v oblasti migrace, hranic a bezpečnosti výhody z hlediska úspor z rozsahu a efektivity a díky propojení databází zavádí nové funkce, aniž je nutné shromažďovat další údaje. Mezi tyto funkce patří lepší odhalování podvodného zneužívání totožnosti, nové prostředky pro identifikaci státních příslušníků třetích zemí bez řádných dokladů totožnosti a rychlý a účinný způsob křížové kontroly systémů pro prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristických nebo jiných závažných trestných činů. Interoperabilita informačních systémů EU rovněž zavádí mechanismy kontroly kvality údajů, které umožňují předcházet problémům s kvalitou údajů, odhalovat je a zabývat se jimi, a usnadňují tak Unii plnění její pozitivní povinnosti, která vyplývá z právních předpisů o ochraně údajů a spočívá v zajištění toho, aby údaje vložené do systémů byly přesné a aktuální.
Nařízení pověřují Komisi, aby ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) sledovala a hodnotila stav provádění. Tato nařízení vyžadují, aby Komise podávala Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o aktuálním stavu příprav na provedení těchto nařízení v plném rozsahu. Tato čtvrtá zpráva se týká období od října 2022 do listopadu 2023.
Provádění nařízení závisí na správném zavedení základních systémů, které jsou součástí rámce interoperability. Ačkoli zpožděné dodání Systému vstupu/výstupu (EES) na centrální úrovni dodavatelem agentury eu-LISA zůstává rizikovým faktorem pro řádné provádění nařízení, nápravná opatření agentury eu-LISA jsou účinná. Díky činnosti agentury je možné pokračovat v práci se stávajícím dodavatelem a podařilo se odstranit problémy s realizací projektu. Úspěšné vydání minimálního životaschopného produktu EES 2 je rozhodujícím krokem k uvedení systému EES do ostrého provozu. Kromě toho Rada pro spravedlnost a vnitřní věci v říjnu 2023 schválila plán nového vlnového přístupu, který umožňuje, aby informační systémy EU a složky interoperability byly uvedeny do provozu ve čtyřech po sobě jdoucích vlnách (první vlna ve druhé polovině roku 2024, druhá vlna v první polovině roku 2025, třetí vlna v polovině roku 2025 a čtvrtá vlna na konci roku 2026). Vlnový přístup přináší všem zúčastněným stranám tolik potřebné vyjasnění ohledně dalšího postupu v nadcházejících letech.
Mezitím pokračují práce na provedení nařízení v členských státech, zemích přidružených k schengenskému prostoru a agenturách EU. Vzhledem k tomu, že projekt interoperability vyžaduje, aby všechny zúčastněné strany pracovaly koordinovaně, takže nedojde v žádném členském státě ke zpoždění, které by ovlivnilo všechny, Komise pečlivě sleduje a podporuje připravenost jednotlivých členských států na okamžik, kdy budou složky interoperability spuštěny.
2.Současný stav systémů rámce interoperability
V rámci interoperability budou nové rozsáhlé informační systémy EU, Systém vstupu/výstupu 3 , Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 4 , Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN) 5 , již existující, ale revidované informační systémy EU – Schengenský informační systém (SIS) 6 a Vízový informační systém (VIS) 7 , jakož i systém Eurodac – vzájemně spolupracovat prostřednictvím nově vytvořených složek interoperability a nástroje pro statistické vykazování. Ve výše popsaném časovém plánu je nyní patrný stálý pokrok v postupném uvádění nových a revidovaných informačních systémů EU do provozu.
Dne 7. března 2023 bylo dosaženo důležitého milníku: byl uveden do provozu obnovený SIS jako první prvek rámce interoperability. Novinky v podobě nových typů záznamů, více kategorií údajů a rozšířených funkcí spolupráce zlepšují bezpečnost a správu hranic schengenského prostoru. Systém totiž poskytuje další nástroje pro boj proti trestné činnosti a terorismu, pátrání po pohřešovaných osobách a ochranu zranitelných osob. Umožňuje také předcházet nelegální migraci a odrazovat od ní a chránit práva občanů. Dne 25. července 2023 začal SIS provozovat Kypr, který se tak stal 31. členskou zemí, která tento systém používá.
V rámci příprav na zahájení provozu systému EES bylo přijato 15 prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci 8 . Přestože projekt nabral značná zpoždění, zavádění systému nyní vstupuje do závěrečné fáze, a to jak na centrální, tak na vnitrostátní úrovni. Strategie řešení, kterou vypracovala agentura eu-LISA s cílem překonat zpoždění projektu, přináší užitek. Úspěšné vydání minimálního životaschopného produktu EES je důležitým prvním krokem, který umožní, aby byl systém technicky a provozně testován. Aby se zmírnil dopad spuštění systému EES na hraničních přechodech, jednala Komise s agenturou eu-LISA a členskými státy o preventivních opatřeních, přičemž agentura Frontex mezitím vyvíjí mobilní aplikaci, která umožňuje předběžnou registraci údajů o státních příslušnících třetích zemí. Praktická příručka EES již byla poskytnuta členským státům a bude využita při školení vnitrostátních orgánů. K pochopení nových postupů na vnějších hranicích dále přispěje spuštění internetových stránek EES s informacemi pro cestující a příprava informační kampaně EES, která bude doprovázet zahájení provozu. Systém EES a sdílená BMS jsou nyní součástí první vlny zavádění rámce interoperability a jejich uvedení do provozu se předpokládá v druhé polovině roku 2024.
Pokud jde o systém ETIAS, probíhají činnosti spojené se zaváděním. Z 31 prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, které je třeba přijmout, zbývá přijmout pět aktů; tři akty se v současné době dokončují, aby mohly být přijaty. Dva ze zbývajících aktů v přenesené pravomoci (o délce přechodného a odkladného období) lze přijmout až po zahájení systému ETIAS. Připravuje se globální komunikační kampaň i specializované internetové stránky ETIAS, aby osoby cestující do Evropy byly o nových cestovních požadavcích včas a náležitě informovány. Systém ETIAS je spolu se systémy ESP a CIR součástí druhé vlny, která by měla být uvedena do provozu v první polovině roku 2025.
Vývoj systému ECRIS-TCN dále pokračuje. Byl přijat prováděcí akt, kterým se stanoví opatření pro technický rozvoj a zavádění centralizovaného systému pro identifikaci členských států, které mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti; agentura eu-LISA v současné době tento systém zavádí. Systém ECRIS-TCN, jakož i ESP, CIR a sdílená BMS pro ECRIS-TCN budou uvedeny do provozu ve třetí vlně, která by měla proběhnout v polovině roku 2025.
Práce na revizi VIS probíhají již od přijetí pozměňujícího nařízení (EU) 2021/1134. V současné době je důraz kladen na přípravu sekundárních právních předpisů nezbytných pro rozvoj revidovaného VIS. Již bylo přijato šest z dvanácti aktů. Revidovaný VIS bude spolu s MID poslední složkou interoperability, uvedení do provozu proběhne ve čtvrté vlně (druhá polovina roku 2026). Po dodání MID začne přechodné období pro MID 9 .
Nařízení se budou vztahovat i na revidovaný systém Eurodac 10 .
3.Stav provádění interoperability Komisí
Nařízení svěřují Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty k doplnění a provedení některých technických podrobností nařízení. Některé z těchto aktů jsou nezbytné k tomu, aby agentura eu-LISA mohla v plném rozsahu začít s navrhováním a vývojem složek v rámci celkové architektury systému, k čemuž je potřeba vymezit technické specifikace a připravit zadávací řízení pro spolupráci s dodavateli. Další akty jsou nutné ke stanovení technických pravidel, která příslušným orgánům usnadní provoz daných složek v praxi, například díky používání standardních formulářů a zavedení postupů spolupráce při řešení bezpečnostních incidentů.
Tyto akty jsou přijímány v úzké spolupráci s členskými státy a příslušnými agenturami, jakož i s Evropským parlamentem a Radou EU a jsou projednávány ve výborech a skupinách odborníků, které byly za tímto účelem zřízeny. Všechny akty potřebné pro rozvoj interoperability byly přijaty (tři akty v přenesené pravomoci a deset prováděcích aktů). V důsledku přijetí revidovaného nařízení o VIS 11 , nařízení o následných změnách VIS 12 a nařízení o následných změnách ETIAS 13 dne 7. července 2021 bylo nutné revidovat tři akty 14 . Nová znění jsou nyní považována za ustálená a blíží se jejich konečné přijetí. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je na základě nařízení svěřena Komisi na dobu pěti let. Vzhledem ke zpoždění způsobenému projektem EES a jeho vlivu na uvedení složek interoperability do provozu požádala Komise o prodloužení platnosti přenesených pravomocí. Jen tak lze zajistit, že přechodné období stanovené pro Evropský vyhledávací portál 15 a přechodné období pro detekci vícenásobné totožnosti 16 bude možné v případě potřeby prodloužit.
Podle článku 77 nařízení (EU) 2019/817 a článku 73 nařízení (EU) 2019/818 je Komise rovněž pověřena zpřístupněním praktické příručky pro provádění a řízení složek interoperability. Příručka má zásadní význam pro podporu uživatelů informačních systémů EU (např. pohraničních, vízových, imigračních a donucovacích orgánů) a představuje připravené a uživatelsky přívětivé pokyny pro používání funkcí zpřístupněných prostřednictvím interoperability. Příručku vypracovala Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou eu-LISA, Europolem, agenturou Frontex a Agenturou pro základní práva. V průběhu sledovaného období bylo uspořádáno sedm zasedání skupin odborníků a tři zasedání společných skupin odborníků s cílem podpořit společné porozumění a vypracovat standardní postupy a doporučení, které budou vloženy do příručky. První verze praktické příručky pro interoperabilitu má být hotova do poloviny roku 2024.
Komise rovněž vyvíjí digitální verzi příruček, jejíž prohlížení bude snadné a která bude reagovat na stále složitější pracovní prostředí uživatelů informačních systémů EU. Vzhledem k přidání funkcí, jako jsou propojení vyžadující manuální ověření, budou uživatelé muset provádět operace, které někdy zahrnují několik informačních systémů a složek interoperability najednou. Online nástroj pro šíření informací 17 , který se v současné době vytváří, propojí všechny oddíly příručky tak, aby se v nich uživatelé mohli orientovat z pohledu systému (např. EES nebo ETIAS) nebo z pohledu koncového uživatele (např. příslušníka pohraniční stráže nebo policisty). V závislosti na roli uživatele budou informace a postupy filtrovány tak, aby byly viditelné pouze informace relevantní pro daného uživatele. Příručky pro SIS, EES, ETIAS a interoperabilitu budou zpřístupněny v nástroji pro šíření informací do druhého čtvrtletí roku 2024.
4.Stav provádění interoperability ze strany členských států a agentur Unie
Nařízeními se zřizuje rámec řízení, který tvoří rada pro řízení programu interoperability 18 a Poradní skupina pro interoperabilitu 19 , aby se zajistil odpovídající návrh a vývoj složek a nástrojů interoperability. Oba orgány jsou zastřešeny agenturou eu-LISA a Komise je členem obou orgánů. V těchto orgánech se projednává technické provádění nařízení a pokrok se sleduje pomocí měsíčního/dvouměsíčního dotazníku o technických přípravách na úrovni členských států a příslušných agentur EU.
Aby bylo možné posoudit stav zavádění nad rámec technických příprav, pořádá Komise v pravidelných intervalech fórum o implementaci nové architektury informačních systémů EU pro hranice, migraci a bezpečnost. Fóru předchází dotazník určený všem členským státům a příslušným agenturám EU, jehož cílem je zjistit úroveň provádění. Během sledovaného období Komise uspořádala dvě fóra (prosinec 2022 a listopad 2023) a spustila dva dotazníky (listopad 2022 a duben 2023).
Malou skupinu členských států lze označit za průkopníky, zatímco ostatní členské státy vykazují skromnější pokrok. To zatím nepředstavuje důvod k obavám, nicméně vývoj bude pečlivě sledován, aby byla zajištěna včasná připravenost všech členských států. Dotazník z dubna 2023 se poprvé zaměřil také na kroky přijaté na vnitrostátní úrovni s cílem připravit se na manuální ověřování propojení mezi údaji v různých informačních systémech EU, což pro zúčastněné orgány představuje největší změnu současných provozních operací. Přibližně třetina členských států a zemí přidružených k Schengenu začala pro tento účel vyvíjet vnitrostátní software. Několik členských států dává přednost tomu, aby za tímto účelem vyvinula centrální nástroj agentura eu-LISA, a ve sledovaném období byla podána žádost o jeho vývoj. Kromě toho několik členských států plánuje určitou míru centralizace, aby bylo možné manuální ověřování provádět efektivněji, což je krok, který Komise vítá.
Komise nadále sleduje pokrok členských států v provádění, aby včas identifikovala oblasti potenciálních problémů a zajistila připravenost na zahájení provozu informačních systémů EU a jejich interoperabilitu. Během sledovaného období Komise s podporou agentury eu-LISA uspořádala 56 setkání s členskými státy, zeměmi přidruženými k Schengenu, agenturami EU a dopravci.
5.Požadavky v oblasti odborné přípravy
Během sledovaného období Komise podpořila odbornou přípravu v oblasti interoperability, pořádanou agenturou CEPOL 20 . Ve sledovaném období bylo uspořádáno šest kurzů: tři webináře o využívání interoperability k usnadnění přístupu k údajům pro donucovací orgány a tři celotýdenní kurzy, dva o nařízeních o interoperabilitě obecně a jeden specifický kurz o MID a souvisejících operacích.
Zpoždění a změna harmonogramu uvedení revidovaných a nových informačních systémů EU do provozu budou mít vliv i na harmonogram odborné přípravy v oblasti interoperability. To se týká zejména přípravného školení pro uvedení MID do provozu. MID je poslední složkou interoperability, která bude uvedena do provozu, má však největší dopad na provozní operace v členských státech a agentuře Frontex. S cílem řádně připravit koncové uživatele bude CEPOL pořádat kurzy zaměřené na proces MID a správu propojení.
Komise vyvíjí výukové materiály pro interoperabilitu na podporu těchto aktivit odborné přípravy. Připravuje se podrobný program odborné přípravy zahrnující všechny aspekty interoperability a také kratší odborná příprava více přizpůsobená různým uživatelským komunitám.
6.Finanční prostředky EU
Ve sledovaném období jsou výdaje nižší než částky odhadované v legislativním finančním výkazu a doposud nebylo zjištěno žádné riziko překročení výdajů. Podle poslední zprávy agentury eu-LISA o pokroku v oblasti interoperability 21 bylo dodavatelům vyplaceno 32,5 milionu EUR a na vývojové a prováděcí činnosti bylo dosud nasmlouváno 60,6 milionu EUR.
Členské státy se vyzývají, aby plně využívaly prostředky, které mají k dispozici v rámci svých programů Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, a to před uplynutím lhůty pro způsobilost výdajů dne 30. června 2024. Členské státy se rovněž vyzývají, aby využívaly zdroje na další rozvoj a provádění interoperability informačních systémů EU, které jsou k dispozici v rámci jejich programů financovaných z opatření Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.
7.Závěr
Zavádění interoperability je nezbytnou součástí zdokonalené IT architektury nových a modernizovaných informačních systémů EU, které usnadní nejen rychlejší, účinnější a systematičtější přístup k údajům pro pohraniční, vízové, imigrační a donucovací orgány, ale umožní také hladší a bezpečnější překračování hranic milionům státních příslušníků třetích zemí, kteří každoročně navštíví Evropskou unii.
Zpráva svědčí o stabilním pokroku v období od října 2022 do listopadu 2023. Komise dokončuje proces přijímání tří pozměněných aktů v přenesené pravomoci 22 souvisejících s rámcem interoperability. Práce na praktické příručce pro provádění a řízení složek interoperability plynule pokračovaly a její první verze se očekává do poloviny roku 2024, pokročil také online nástroj pro šíření příručky interoperability a dalších příruček. Stav provádění nařízení v členských státech ukazuje, že malá skupina členských států zaujímá přední místo a velká skupina dosahuje skromnějšího pokroku. To zatím nepředstavuje důvod k obavám, je však zapotřebí pečlivé sledování.
Povinnost manuálně ověřovat propojení vytvořená MID má na provozní operace dotčených orgánů zřejmě značný dopad. První hloubkové šetření úrovně připravenosti ukázalo pozitivní výsledky, neboť v členských státech existují snahy o zohlednění těchto nových povinností, přípravné práce však ještě zdaleka nejsou u konce. Nové datum spuštění složek interoperability, zejména MID, sice poskytuje dodatečný čas na přípravu, důsledkem by však nemělo být zpomalení tempa projektu.
Komise bude i nadále pečlivě sledovat pokrok a posuzovat rizika spojená s prováděním nařízení. Bude i nadále pravidelně spolupracovat se všemi dotčenými zúčastněnými stranami s cílem koordinovat a monitorovat činnosti, identifikovat oblasti potenciálních obtíží, snížit rizika spojená se zavedením interoperability a podpořit včasné a účinné provedení všech projektů v souladu s dohodnutým harmonogramem. Komise bude rovněž o dosaženém pokroku informovat Radu a Evropský parlament prostřednictvím výročních zpráv a jednání svých výborů a expertních skupin.
Nařízení (EU) 2019/817, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV, a nařízení (EU) 2019/818, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816. V celé zprávě se na tato nařízení odkazuje jako na „nařízení“.
V květnu 2023 vyvinula agentura eu-LISA novou strategii řešení, čehož dosáhla tak, že zvýšila úroveň interakce s generálními řediteli projektového konsorcia a zajistila tak jejich angažovanost a přidělování zdrojů z jejich strany, a zavedla postupně utvářený přístup s bezpečnějším časovým harmonogramem a aktivními pracovními metodami. Cílem nového přístupu k minimálnímu životaschopnému produktu (MVP), který schválila správní rada agentury eu-LISA, je stabilizovat zavádění systému EES tím, že se zaměří na aspekty, které by koncovým uživatelům přinesly přidanou hodnotu a urychlily jejich přípravu. První vydání MVP na konci července 2023 je prvním krokem strategie řešení. Následné kroky se soustředí na obnovení zkušebních činností v členských státech a na modernizaci MVP, která zlepší kvalitu výrobku.
Nařízení (EU) 2017/2226, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
Nařízení (EU) 2018/1240, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).
Nařízení (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříku trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1).
Nařízení (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1);
nařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14);
nařízení (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 210/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).
Nařízení (EU) 2021/1134, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV, za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11).
Na úrovni Komise se připravuje prováděcí akt, kterým se stanoví pravidla pro centralizovanou správu seznamů orgánů pro Systémy vstupu/výstupu a Vízový informační systém.
Článek 69 nařízení (EU) 2019/817, článek 65 nařízení (EU) 2019/818.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1358 ze dne 14. května 2024 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 a (EU) 2024/1350 a směrnice Rady 2001/55/ES a za účelem zjištění totožnosti neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013.
Nařízení (EU) 2021/1134 za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11).
Nařízení (EU) 2021/1133, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup k jiným informačním systémům EU pro účely Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 1).
Nařízení (EU) 2021/1150, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 1);
nařízení (EU) 2021/1151, kterým se mění nařízení (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 7);
nařízení (EU) 2021/1152, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2019/817, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 15).
C(2021) 4982, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2019/817 o podrobná pravidla pro fungování centrálního úložiště pro podávání zpráv a statistiky, C(2021) 5052, kterým se stanoví technická pravidla pro uživatelské profily Evropského vyhledávacího portálu, a C(2021) 6176, kterým se stanoví technická pravidla pro vytváření propojení mezi údaji z různých informačních systémů EU.
Ustanovení čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817, čl. 63 odst. 2 nařízení (EU) 2019/818.
Ustanovení čl. 69 odst. 8 nařízení (EU) 2019/817, čl. 65 odst. 8 nařízení (EU) 2019/818.
Nástrojem pro šíření informací jsou internetové stránky, k nimž má přístup pouze komunita uživatelů systémů, na něž se příručky vztahují, a které spravuje služba Komise pro informační technologie (DIGIT).
Ustanovení čl. 54 odst. 4 nařízení (EU) 2019/817 a nařízení (EU) 2019/818.
Článek 75 nařízení (EU) 2019/817, článek 71 nařízení (EU) 2019/818.
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva.
Osmá zpráva o pokroku v rozvoji interoperability podle čl. 78 odst. 2 nařízení (EU) 2019/817 a čl. 74 odst. 2 nařízení (EU) 2019/818 (2023-215).
C(2021) 4982, C(2021) 5052 a C(2021) 6176. Celé názvy dokumentů viz pozn. pod čarou č. 14.