EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.6.2024

COM(2024) 231 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ,

Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a o monitorování programů Horizont Europe and Horizont 2020 v roce 2023

1.Souvislosti

Tato zpráva poskytuje nikoli vyčerpávající přehled klíčových činností EU v oblasti výzkumu a inovací v roce 2023 a poznatků z monitorování programů Horizont Evropa, Horizont 2020 a programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu.

Byla vypracována v souladu s článkem 190 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 7 Smlouvy o Euratomu ve spojení s článkem 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa , a článkem 12 nařízení Rady (Euratom) 2021/765, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu .

2.Politické souvislosti a vývoj politiky

Rok 2023 byl rokem mnoha globálních výzev. Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti, znečištění, digitální transformace, zdravotní hrozby a stárnutí populace vyvolaly silnou poptávku po řešeních založených na výzkumu a inovacích. Tvorbu politiky v oblasti výzkumu a inovací rovněž ovlivnila, nestabilní geopolitická situace, zejména ruská útočná válka proti Ukrajině.

2.1Ukrajina a vnitřní bezpečnost EU

Komise pokračovala v poskytování podpory Ukrajině a zaměřila se na tři klíčové cíle:

1.podporovat vědu a ukrajinské výzkumné pracovníky na Ukrajině a v útočišti;

2.urychlit úsilí Ukrajiny o integraci do EU v oblasti výzkumu a inovací;

3.podpořit úlohu výzkumu a inovací v klíčových politických a operačních rámcích na podporu obnovy Ukrajiny.

Návrh nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu , který předložila Komise, obsahuje důležité odkazy na obnovu výzkumné infrastruktury.

V prosinci byla v Kyjevě otevřena kancelář programu Horizont Evropa, která bude propagovat možnosti financování a podporovat žadatele. Akce sloužila také jako politické zahájení iniciativy s prostředky výši 20 milionů EUR na podporu ukrajinských průlomových inovátorů.

Za účelem zvýšení vnitřní bezpečnosti EU, ochrany jejího obyvatelstva a kritické infrastruktury před kybernetickými a fyzickými hrozbami a zvýšení odolnosti vůči katastrofám byla přijata následující opatření:

·EU vypracovala svou první víceletou strategickou politiku evropské integrované správy hranic na období 2023–2027, ve které výzkum a inovace představují průřezovou složku na podporu opatření, jako je provádění kontrol na hranicích;

·Evropský parlament a Rada se dohodly na mandátu pro novou Agenturu EU pro drogy , jejíž úkoly zahrnují různé činnosti v oblasti výzkumu a inovací;

·Komise zveřejnila sdělení o boji proti potenciálním hrozbám, které představují drony , v němž uvádí, jakým způsobem se výzkum financovaný EU zabývá hrozbami, které představují drony;

·Komise uspořádala výzkumnou akci v oblasti bezpečnosti , na které se sešlo více než 1 000 tvůrců politik, výzkumných pracovníků, odborníků z oblasti bezpečnosti a zástupců průmyslu, aby diskutovali o tom, jak může výzkum v oblasti bezpečnosti zvýšit odolnost EU;

·byl přijat Program Unie pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027 s cílem poskytnout EU satelitní komunikační služby ve vesmíru založené na výzkumu a inovacích;

·Rada schválila revidovanou Strategii EU pro námořní bezpečnost a její akční plán zahrnující četná opatření týkající se výzkumu a inovací, jehož cílem je řešit nové bezpečnostní hrozby.

2.2Otevřená strategická autonomie EU, hospodářská bezpečnost a mezinárodní spolupráce

Cílem Strategie hospodářské bezpečnosti EU v souladu s globálním přístupem k výzkumu a inovacím je zajistit jak hospodářskou otevřenost EU, tak bezpečnost výzkumu. Výzkum a inovace hrají klíčovou roli v každé ze tří priorit této strategie, tedy při podpoře, ochraně a partnerství. 

Podpora:

Strategie hospodářské bezpečnosti podporuje konkurenceschopnost tím, že prostřednictvím programu Horizont Evropa investuje do strategických technologií, které mají zásadní význam pro hospodářskou bezpečnost, jako jsou pokročilé polovodiče a kvantová výpočetní technika.

Platforma strategických technologií pro Evropu navrhla finanční podporu kritických technologií a zvýšení odolnosti EU. Komise rovněž navrhla akt o kritických surovinách a akt o průmyslu pro nulové čisté emise , které podporují více výzkumu a inovací v oblastech, jež zvýší odolnost EU.

Ochrana:

Zlepšení bezpečnosti výzkumu je klíčem k ochraně otevřené strategické autonomie EU, protože zajišťuje systematické prosazování stávajících nástrojů a zjišťuje a odstraňuje zbývající nedostatky. V roce 2023 platila tato opatření:

· bezpečnostní hodnocení projektů programu Horizont Evropa zahrnovalo kontrolu 118 návrhů (z toho 68 v roce 2022), z nichž 20 prošlo procesem bezpečnostní kontroly ve spolupráci s národními bezpečnostními experty;

·nařízení o programu Horizont Evropa umožnilo omezit účast za účelem ochrany strategických aktiv, zájmů, autonomie nebo bezpečnosti EU (čl. 22 odst. 5);

·v souladu se souborem nástrojů pro řešení zahraničního vměšování v oblasti výzkumu a inovací  Komise uspořádala cvičení pro vzájemné učení o zahraničním vměšování do výzkumu a inovací, kterého se zúčastnili zástupci čtrnácti členských států.

Partnerství:

Komise posílila spolupráci v oblasti výzkumu a inovací:

·se Spojenými státy, a to obnovením dvoustranné dohody o vědeckotechnické spolupráci ;

·s Latinskou Amerikou a Karibikem, kde byl na meziregionálním setkání vyšších úředníků zahájen vývoj nového strategického plánu spolupráce;

·s Africkou unií (AU) prostřednictvím Inovačního programu AU-EU , jehož cílem je přeměnit inovační kapacitu EU a AU s cílem podpořit udržitelná pracovní místa a růst;

·s Indií zřízením pracovní skupiny pro čistou a ekologickou energii v rámci Rady EU–Indie pro obchod a technologie ;

·s Transatlantickou aliancí pro oceánský výzkum a inovace , včetně Norska a Spojeného království.

V souladu se společným sdělením EU-Čína – Strategický výhled Komise pokračovala v diskusích o budoucí spolupráci mezi EU a Čínou v oblasti výzkumu a inovací.

2.3Ekologická a digitální transformace

Boj proti změně klimatu zůstal i v roce 2023 jednou z hlavních priorit, o čemž svědčí četné činnosti EU v oblasti výzkumu a inovací, které poskytují vědomostní základnu pro provádění Zelené dohody pro Evropu :

·Komise zveřejnila průmyslový plán Zelené dohody  společně s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a aktem o kritických surovinách , aby zvýšila konkurenceschopnost evropského průmyslu pro nulové čisté emise a podpořila transformaci na klimatickou neutralitu konkrétními opatřeními v oblasti výzkumu a inovací, například v oblasti zeleného vodíku;

·byly přijaty nové právní předpisy EU, jako např. Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU , Iniciativa pro námořní paliva FuelEU  a nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva ;

·v lednu Komise předložila Novou dohodu pro opylovače na podporu výzkumu opylovačů a příčin a důsledků jejich úbytku;

·v červenci Komise předložila návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy a v listopadu návrh nařízení o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů s cílem zajistit lepší znalosti o evropských lesích;

·důležitá úloha výzkumu a inovací EU při podpoře systémového přizpůsobování se změně klimatu je uznána v dokumentu Zpráva o provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu , který doprovází Zprávu o pokroku EU při provádění klimatických opatření za rok 2023 ;

·vylepšený design aukcí a necenová kritéria pro zadávání zakázek podporující inovace jako součást Evropského akčního plánu pro větrnou energii ;

· Akční plán EU pro elektrizační soustavy uvádí, že výzkum a inovace jsou klíčové pro modernizaci elektrických sítí na inteligentní sítě, které budou digitální, monitorované v reálném čase, dálkově ovládané a kyberneticky bezpečné;

· Sdělení o revizi strategického plánu pro energetické technologie podporuje rozvoj čistých, účinných a nákladově konkurenceschopných energetických technologií prostřednictvím spolupráce v oblasti výzkumu čisté energie;

·akce v rámci Nového evropského programu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií, oběhového hospodářství a digitální transformace přispěly k dosažení cílů zelené a digitální transformace;

·v prosinci Komise přijala přístup „ jedna látka, jedno posouzení “, který obsahuje tři legislativní návrhy na zlepšení znalostní základny o chemických látkách;

·EU rozšířila oblast působnosti a velikost Inovačního fondu , klíčového nástroje EU pro financování využívání výsledků výzkumu a inovací a zavádění technologií pro nulové čisté emise a inovativních technologií pro dekarbonizaci Evropy;

·návrh týkající se práva na opravu a iniciativy týkající se mikroplastů , které vycházejí z výsledků projektů EU v oblasti výzkumu a inovací zaměřených na zlepšení oběhového hospodářství výrobků a prevenci znečištění mikroplasty;

· třetí  konference AgriResearch určila budoucí výzkum a inovace v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech;

·v rámci iniciativy  Food 2030 se v prosinci konala konference a byla vydána zpráva , která nastiňuje cesty výzkumu a inovací k transformaci potravin;

·Komise přijala balíček týkající se rybolovu a oceánů , včetně akčního plánu pro mořské prostředí s částí zaměřenou na posílení výzkumu a inovací;

·v roce 2023 byly přijaty cesty transformace pro chemické látky , stavebnictví a textil , které určují konkrétní výzkumná opatření umožňující zelenou transformaci;

· Evropský akt o čipech vstoupil v platnost v září 2023 s cílem zvýšit konkurenceschopnost a odolnost Evropy prostřednictvím intenzivních výzkumných činností v oblasti polovodičových technologií a jejich uplatnění;

·Komise přijala sdělení o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU, které zdůrazňuje výzkum a inovace jako jednu z hlavních hnacích sil dlouhodobé konkurenceschopnosti. Navrhuje například daňové pobídky, partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozsáhlé projekty, zejména v klíčových oblastech čistých technologií, digitalizace a biotechnologií.

2.4Partnerství s členskými státy

Na začátku prosince bylo z 613 milníků souvisejících s výzkumem a inovacemi, kterých musí členské státy dosáhnout, aby mohly obdržet odpovídající platby z Nástroje pro oživení a odolnost , dosaženo 87 (přibližně 14 %). Členským státům bylo vyplaceno 5,98 miliardy EUR, což představuje přibližně 12,5 % celkové podpory přidělené na výzkum a inovace (48 miliard EUR).

V roce 2023 byly dvoustranné diskuse mezi Komisí a členskými státy upevněny prostřednictvím posílených dialogů , jejichž cílem je vytvořit přístupy přizpůsobené jednotlivým zemím.

EU rovněž poskytla členským státům podporu při zlepšování jejich systému výzkumu a inovací prostřednictvím koordinovaného zavádění nástroje na podporu politik . To zahrnovalo konkrétní projekty pro Chorvatsko, Řecko a Rumunsko a zahájení vzájemného učení v oblasti zapojení občanů, výzkumných misí EU, předpovídání, zhodnocování znalostí a průmyslové dekarbonizace.

V zájmu zvýšení atraktivity kariéry ve výzkumu přijala Komise v červenci návrh doporučení Rady o evropském rámci pro přilákání a udržení výzkumných, inovačních a podnikatelských talentů v Evropě .

Pro dohled nad prováděním nového Evropského výzkumného prostoru (EVP) byl zaveden systém monitorování a podávání zpráv a v listopadu byla zveřejněna první zpráva o monitorování EVP na úrovni EU .

V rámci části programu Horizont Evropa „ rozšiřování účasti “ se v méně úspěšných zemích konalo několik cílených informačních dnů.

V srpnu Komise přijala třetí zprávu o uplatňování nařízení o konsorciu evropské výzkumné infrastruktury , které se stalo právním nástrojem pro iniciativy v oblasti infrastruktury.

2.5Přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem Komise

Společné výzkumné středisko (JRC) podpořilo řadu iniciativ Komise a kromě mnoha jiných aktivit také:

·zahájilo činnost střediska EU, které se zabývá celosvětovým odlesňováním a znehodnocováním lesů a pomůže je chránit a obnovovat;

·zahájilo činnost Evropského střediska pro algoritmickou transparentnost , které bude podporovat úsilí v oblasti regulace digitálních služeb;

·přispělo ke Zprávě o strategickém výhledu z roku 2023 , která vychází ze zprávy v oblasti vědy a politiky  o  sociálních a ekonomických možnostech při přechodu k udržitelnosti ;

·spustilo Atlas migrace , který poskytuje údaje o migraci a obsahuje tematickou část o lidech vysídlených z Ukrajiny po ruské útočné válce.

3.Provádění a monitorování programu Horizont Evropa a Euratomu

3.1.Program Horizont Evropa v roce 2023 – hlavní body a nové funkce

V březnu Komise změnila „hlavní“ pracovní program programu Horizontu Evropa na období 2023–2024, aby dále podpořila výzkum a inovace na podporu občanské bezpečnosti pro společnost a obnovitelné energie, a navýšila rozpočet pracovního programu o přibližně 55 milionů EUR na celkovou částku přesahující 13,5 miliardy EUR.

Komise zavedla  nové kritérium způsobilosti pro plány rovnosti žen a mužů a vytvořila nové  ocenění EU pro šampiony v oblasti rovnosti žen a mužů (EU Award for Gender Equality Champions) .

Přidružení k programu Horizont Evropa

V roce 2023 se počet přidružených zemí zvýšil na sedmnáct. V lednu 2024 se osmnáctou přidruženou zemí stalo Spojené království.

Nový Zéland byl přidružen se zpětnou platností od 1. ledna 2023, a stal se tak první přidruženou zemí mimo zeměpisnou blízkost EU.

Vedoucí představitelé na summitu EU a Kanady oznámili ukončení věcných jednání. Očekává se, že dohoda o přidružení Kanady k programu Horizont Evropa bude podepsána v polovině roku 2024.

V listopadu Komise schválila společné ujednání vyjednané mezi EU a Švýcarskem, které umožnilo předběžné rozhovory o přidružení Švýcarska.

Zahájení formálních jednání o přidružení s Korejskou republikou bylo oznámeno na květnovém summitu mezi EU a Koreou .

Jednání s Japonskem a Singapurem o možnostech přidružení k programu Horizont Evropa pokračovala na technické úrovni.

3.2.Údaje z monitorování programu Horizont Evropa

Výzvy a témata

Zdroj: Údaje CPS získané dne 9. 1. 2024

284 výzev k předkládání návrhů vyhlášených do konce roku 2023 v rámci hlavních pracovních programů Horizontu Evropa na období 2021–2022 a 2023–2024 zahrnovalo celkem 1 581 výzkumných témat s rozpočtem 25,6 miliardy EUR. Do konce roku 2023 bylo plně vyhodnoceno 77 % těchto výzev.

Cílem navrhovaných témat bylo přilákat projekty v oblasti výzkumu a inovací, které pomohou řešit priority Komise na období 2019–2024 . Přibližně 28 % témat podporovalo nebo vyžadovalo mezinárodní spolupráci.

Obr. č. 1: Procento témat, která se zabývají politickými prioritami Komise

Pracovní program Evropské rady pro výzkum vyhlásil čtyři výzvy ke grantům v oblasti hraničního výzkumu s celkovým rozpočtem 2,12 miliardy EUR. Výzvy byly vyhlášeny a plně vyhodnoceny.

Evropská rada pro inovace otevřela možnosti financování průlomových inovátorů ve výši přibližně 1,6 miliardy EUR prostřednictvím tří hlavních režimů financování: nástroje EIC Pathfinder (343 milionů EUR), nástroje EIC Transition (128 milionů EUR) a nástroje EIC Accelerator (1,13 miliardy EUR).

Návrhy projektů a míra úspěšnosti

Zdroj: Přehled návrhů programu Horizont ze dne 2. 1. 2024

O program byl i nadále velký zájem a v období 2021–2023 bylo podáno 1 přibližně 64 000 způsobilých návrhů. Celková kvalita návrhů zůstala stabilní, přičemž polovina způsobilých návrhů (33 637, 52,6 %) dosáhla prahové hodnoty pro hodnocení a externí odborníci je vyhodnotili jako vysoce kvalitní.

Míra úspěšnosti návrhů se zvýšila na 17,3 % (z 15,9 % na konci roku 2022 a 11,9 % v rámci programu Horizont 2020). K financování bylo vybráno více než 11 000 návrhů v celkové výši 32,6 miliardy EUR.

Dvě třetiny (67,2 %) všech vysoce kvalitních návrhů však stále postrádají finanční prostředky. K financování všech vysoce kvalitních návrhů, které byly předloženy v letech 2021–2023, by byla zapotřebí dodatečná částka ve výši přibližně 54,4 miliardy EUR.

Podepsané granty

Zdroj: Přehled projektů programu Horizont ze dne 2. 1. 2024

Po vyhodnocení návrhů již bylo prostřednictvím 10 674 grantů přiděleno 30,8 miliardy EUR. Některé granty byly na konci roku 2023 stále v procesu přípravy. Průměrná částka grantu je 2,9 milionu EUR, což je více než v programu Horizont 2020 (1,8 milionu EUR). Průměrná výše finančních prostředků EU přidělených na granty s jedním příjemcem (44 % grantů) činí přibližně 1,2 milionu EUR, zatímco u kolaborativních grantů (56 % grantů) je to přibližně 4,2 milionu EUR. Průměrně se na kolaborativních grantech podílí jedenáct účastníků.

Část programu	Způsobilé návrhy	Vybrané návrhy	Úspěšnost návrhů (% způsobilých)	Příspěvek EU požadovaný ve vybraných návrzích (v milionech EUR)	Podepsané granty	Příspěvek EU v podepsaných grantech (v milionech EUR)	Průměrná velikost projektu (počet účastníků)	Průměrná velikost grantu (v milionech EUR)
Pilíř 1 – Excelentní věda
Evropská rada pro výzkum	22 856	3 235	14,2 %	5 621	2 903	4 990	1,2	1,7
Akce „Marie Curie-Skłodowska“	17 914	2 947	16,5 %	1 684	3 090	1 719	4	0,6
Výzkumné infrastruktury	233	130	55,8 %	870	132	873	22,5	6,6
Pilíř II – Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu
Klastr 1 – Zdraví	2 012	438	21,8 %	3 469	439	3 408	15,5	7,8
Klastr 2 – Kultura, kreativita a inkluzivní společnost	1 591	246	15,5 %	815	225	667	11,8	3,0
Klastr 3 – Civilní bezpečnost pro společnost	650	94	14,5 %	424	100	428	16,7	4,3
Klastr 4 – Digitální oblast, průmysl a vesmír	4 419	906	20,5 %	5 568	891	5 223	14,2	5,9
Klastr 5 – Klima, energetika a mobilita	3 834	852	22,2 %	6 704	837	6 228	16,7	7,4
Klastr 6 – Potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí	2 221	582	26,2 %	3 637	540	3 002	18	5,6
Pilíř III – Inovativní Evropa
Evropská rada pro inovace*	5 631	843	15,0 %	1 356	830	2 165	3,2	2,6
Evropské inovační ekosystémy	1 148	247	21,5 %	232	250	224	3	0,9
Evropský inovační a technologický institut**	21	18	85,7 %	1 173	17	913	9,7	není relevantní
Rozšiřování účasti a posílení Evropského výzkumného prostoru
Rozšiřování účasti a šíření excelence	1 135	404	35,6 %	807	344	796	4,1	2,3
Reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací	233	84	36,1 %	251	76	166	12,2	2,2
Celkem pro Horizont Evropa	63 898	11 026	17,3 %	32 610	10 674	30 802	6,8	2,9

Tabulka 1: Návrhy a podepsané granty podle pilířů a částí programu (Zdroj: návrhy na výzkum a inovace a přehledy projektů v oblasti výzkumu a inovací, ke dni 2. 1. 2024)    
* Údaje pro nástroj EIC Accelerator jsou neúplné (počet návrhů) nebo chybí (ponechaný příspěvek EU, výzvy na období 2021–2022)
** Číselné údaje se vztahují pouze na „obálkové“ granty pro znalostní a inovační společenství Evropského inovačního technologického institutu

Řešení politických priorit EU

Zdroj: Programové prohlášení programu Horizont Evropa

Výzkum a inovace hrají významnou roli při urychlování ekologické transformace. Předběžné údaje z monitorování v kombinaci s odhadovanými údaji pro rok 2023 zatím ukazují, že příspěvek programu Horizont Evropa v oblasti klimatu se do konce roku 2023 bude blížit 35 %. Předběžné odhady ex post ukazují, že výdaje na biologickou rozmanitost vzrostly ze 7,9 % v roce 2021 na 8,7 % v roce 2023.

Investice programu Horizont Evropa do digitální transformace na období 2021–2023 se odhadují až na 14 053,2 milionu EUR, což představuje 40 % rozpočtu programu Horizont Evropa na tyto roky.

V roce 2023 bylo přiděleno 50 milionů EUR na projekty, jejichž hlavním cílem je zlepšení rovnosti žen a mužů, a přibližně 1,7 miliardy EUR na projekty, které k ní nějakým způsobem přispívají.

Žadatelé a příjemci

Zdroj: Přehled projektů programu Horizont ze dne 2. 1. 2024

Do projektů podepsaných v prvních třech letech programu se zapojilo přibližně 21 894 různých účastníků ze 163 různých zemí, z toho 34,1 % tvořily malé a střední podniky.

Přibližně 82,3 % podaných způsobilých žádostí pochází z členských států a téměř 25 % těchto žádostí pochází ze zemí rozšiřování účasti .

Subjekty se sídlem v přidružených zemích podaly 6,1 % žádostí a subjekty se sídlem ve třetích zemích, z nichž polovinu tvořily organizace se sídlem ve Spojeném království, podaly 11,7 % všech žádostí.

Skupina zemí	Žádosti ve způsobilých návrzích	% z celkového počtu žádostí	Úspěšnost využití	Účast na podepsaných grantech	% všech účastí	Příspěvek EU v podepsaných grantech (v milionech EUR)	% celkového příspěvku EU v podepsaných grantech
Členské státy	268 153	82,3 %	22,1 %	61 008	84,3 %	28 334	92 %
Země, které nepatří do rozšiřování účasti	205 413	63,0 %	22,8 %	48 378	66,9 %	24 141	78,4 %
Země rozšiřování účasti	62 740	19,3 %	19,8 %	12 630	17,5 %	4 193	13,6 %
Přidružené země	19 761	6,1 %	19,6 %	3 929	5,4 %	2 024	6,6 %
Třetí země	37 999	11,7 %	21,6 %	7 392	10,2 %	444	1,4 %
CELKEM	325 913	100 %	21,9 %	72 329	100 %	30 802	100 %

Tabulka 2: původ žadatelů

Nejvyšší podíl účastníků pochází z vysokoškolských institucí (33,5 %), subjektů soukromého sektoru (30,5 %) a výzkumných organizací (22,5 %).

Počet nových účastníků programu se zvýšil z 36 % v roce 2022 na 47 %.

Celkově bylo subjektům sídlícím v členských státech přiděleno 28,3 miliardy EUR (92 % prostředků). Subjektům ze zemí rozšiřování účasti bylo poskytnuto 13,6 % prostředků. Subjektům sídlícím v přidružených zemích bylo přiznáno více než 2 miliardy EUR (6,6 %) a nepřidruženým třetím zemím 444 milionů EUR (1,4 %).

Malé a střední podniky získaly 20,6 % přiděleného rozpočtu programu Horizont Evropa (6,6 miliardy EUR), z toho 5,34 miliardy EUR v grantech (17 % přiděleného rozpočtu programu Horizont Evropa na granty) a 1,26 miliardy EUR v přímých investicích prostřednictvím fondu Evropské rady pro inovace.

První výsledky

Zdroj údajů: Přehled klíčových způsobů dosahování dopadu ze dne 2. 1. 2024

V rámci programu Horizont Evropa získalo podporu na zvyšování kvalifikace více než 59 000 výzkumných pracovníků, z nichž 45 % tvořily ženy. Tři roky po zahájení programu začaly financované projekty (489 projektů, tj. 4,5 % všech probíhajících projektů) přinášet výsledky. Projekty dosud přinesly 2 843 recenzovaných publikací a 1 804 inovativních výsledků . V době této analýzy bylo uzavřeno pouze 174 projektů (1,6 %).

Zaměření na evropská partnerství

Zdroj údajů: Přehled projektů programu Horizont ze dne 2. 1. 2024

Do konce roku 2023 bylo vytvořeno 44 ze 49 partnerství uvedených v prvním strategickém plánu programu Horizont Evropa na období 2021–2024.

V rámci deseti aktivních společných podniků (institucionalizovaných partnerství na základě článku 187 Smlouvy o fungování EU ) bylo podepsáno 345 grantů v celkové výši 2,9 miliardy EUR (9,5 % prostředků programu Horizont Evropa poskytnutých v období 2021–2023). Do partnerství je zapojeno přibližně 3 000 různých organizací, z nichž dvě třetiny tvoří soukromé společnosti a 40 % malé a střední podniky. Dalších 2,75 miliardy EUR přinesli příjemci, což představuje 50 % investic v rámci projektu. V listopadu se osamostatnilo Partnerství pro klinické zkoušky v evropských a rozvojových zemích v oblasti globálního zdraví (Global Health European and Development Countries Clinical Trials Partnership) , které je určeno ke studiu onemocnění souvisejících s chudobou a zanedbávaných infekčních onemocnění.

Pokud jde o spolufinancovaná partnerství, v rámci pilíře II byly podepsány grantové dohody s osmi konsorcii příjemců a v rámci pilíře III s jedním konsorciem v celkové výši 680 milionů EUR. Dalších osm partnerství se připravovalo. Partneři přispěli na výzkum a inovace 50 až 70 % prostředků (dalších 1,65 miliardy EUR).

Z programu Horizont Evropa byla částkou 3,1 miliardy EUR (přibližně 10 %) podpořena spoluprogramovaná partnerství a partneři projektu přinesli další 0,5 miliardy EUR. V letech 2021–2023 bylo financováno 460 projektů, do nichž se zapojilo 3 879 různých organizací, z nichž třetinu tvořily malé a střední podniky.

Zaměření na Evropský inovační a technologický institut (EIT)

Výsledky dosažené v roce 2023 zahrnovaly:

·magisterské a doktorské programy pod značkou EIT absolvovalo 1 576 osob;

·72 začínajících podniků založili studenti programů EIT a 97 začínajících podniků vzniklo v rámci inovačních projektů EIT;

·945 začínajících podniků získalo podporu znalostních a inovačních společenství EIT ;

·znalostní a inovační společenství EIT uvedla na trh 301 inovativních produktů nebo služeb.

Zaměření na mise EU

Zdroj: Návrhy programu Horizont a přehledy projektů ze dne 2. 1. 2024

Bylo dokončeno hodnocení misí EU, které bylo uvedeno v prvním sdělení a které analyzovalo proces výběru, řízení, rozpočet, zaměření a dosavadní pokrok.

Do konce roku 2023 bylo vyhlášeno, uzavřeno a plně vyhodnoceno 36 výzev. Výzvy k předkládání návrhů přilákaly 856 způsobilých návrhů, z nichž 215 bylo vybráno k financování v celkové výši 1,7 miliardy EUR.

Bylo již podepsáno 173 grantů programu Horizont Evropa pro 2 386 účastníků v celkové výši 1,43 miliardy EUR, které byly rozděleny 2 mezi pět misí takto:

Obr. 2: Granty na mise v %

Přestože je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné plně vyhodnotit dopad pěti cílených misí, lze již nyní konstatovat některé vybrané úspěchy:

· Mise pro přizpůsobení se změně klimatu  zahájila činnost své prováděcí platformy, která poskytuje služby 311 regionům a místním orgánům. Prvních 21 projektů bylo zahájeno a zabývalo se otázkami, jako je testování a demonstrace řešení pro odolnost vůči změně klimatu.

·Do začátku prosince se více než 2 000 jednotlivců a 370 organizací zavázalo k podpoře mise „Dohoda o půdě pro Evropu “. K financování bylo vybráno dalších dvacet návrhů, včetně prvních živých laboratoří.

· Mise „Obnova našich oceánů a vod“ zahájila projekt Portál služeb mise (Mission Service Portal) . Téměř 600 akcí podepsalo listinu úkolů, práv a povinností .

· Mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“ dosáhla významného milníku, když prvních deset zúčastněných měst získalo značku mise .

3.3. Hloubková analýza: program Horizont Evropa – předběžné zprávy o monitorování a další studie

Komise zveřejnila zprávu a informativní přehled o účasti nových účastníků v rámcových programech EU pro výzkum a inovace a informativní přehled o klíčových údajích o provádění programu Horizont Evropa na období 2021–2022. Zveřejnila také zprávy o tom, jak programy výzkumu a inovací přispěly k Mezivládní vědecko-politické platformě pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby a k Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu .

3.4Šíření a využívání

Program nadále využíval zavedené nástroje pro šíření výsledků – platformu pro výsledky programu Horizont , podporu výsledků programu Horizont , službu CORDIS , přehled programu Horizont a Inovační radar EU , aby poskytoval použitelné výsledky.

Prováděl také další činnosti v oblasti šíření výsledků:

·Komise udělila cenu za inovace v oblasti bezpečnosti za rok 2023 , která oceňuje vynikající příklady výzkumu a inovací, jež jsou přínosem pro bezpečnost občanů EU.

·V rámci dvaceti akcí na různá témata, od bioterorismu po odolnost vůči katastrofám, v rámci Společenství pro evropský výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti se sešli tvůrci politik, výzkumní pracovníci a zástupci průmyslu a občanské společnosti, aby si vyměnili názory včetně šíření výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti.

· Monitorovací a informační systém pro výzkum a inovace v dopravě  analyzoval výsledky evropských projektů výzkumu a inovací v oblasti mobility a dopravy.

·U příležitosti  Evropského roku dovedností zveřejnila Komise balíček výsledků služby Cordis , který představuje práci třinácti výzkumných projektů financovaných v rámci programu Horizont 2020 v oblasti odborné přípravy, změny kvalifikace a prohlubování dovedností.

·V březnu se v rámci iniciativy Science is Wonderful! setkalo 4 000 žáků z celé Evropy s předními vědci.

·V září se ve 26 zemích konala Evropská noc výzkumníků , která přilákala více než 1,5 milionu návštěvníků a ukázala dopad vědy na každodenní život lidí.

·V květnu byl akcí na vysoké úrovni završen projekt Hlasy občanů pro přechod EU ke změně klimatu (Citizen Voices for the EU Climate Transition) , jehož výsledkem jsou vnitrostátní a evropské cestovní mapy určující konkrétní opatření, která mají být přijata za aktivní účasti občanů.

3.5Provádění a monitorování programu Euratom na období 2021–2025

a)Přímé jaderné akce prováděné střediskem JRC

Středisko JRC podpořilo reakci Evropské komise na ruskou agresi proti Ukrajině tím, že provádělo monitorování radioaktivity v životním prostředí, jadernou bezpečnost a reakci na mimořádné události.

Středisko JRC spolupracovalo s Agenturou pro jadernou energii organizace OECD a přispělo ke zprávám a případovým studiím o malých jaderných reaktorech a jejich potenciální budoucí úloze při dekarbonizaci.

V oblasti alfa terapie pro léčbu rakoviny spoluorganizovalo středisko JRC s univerzitou v Pretorii mezinárodní sympozium o cílené alfa terapii TAT12 .

V rámci své prognostické činnosti provedlo středisko JRC mapování terénu pro jadernou bezpečnost a zabezpečení, které bylo zveřejněno ve výroční zprávě .

Středisko JRC publikovalo 111 recenzovaných článků z oblastí jaderného výzkumu, jako je bezpečnost vyhořelého jaderného paliva, materiálů, nakládání s radioaktivním odpadem, lékařské aplikace nebo měření radiace v životním prostředí. V rámci programu Vzdělávacího střediska EU pro jadernou bezpečnost poskytlo členským státům třináct vzdělávacích kurzů.

b)Nepřímé akce programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu (granty)

V březnu přijala Komise pracovní program Euratomu na období 2023–2025 , v němž uvolnila 132 milionů EUR na výzkum pro zabezpečení dodávek energie do EU při zajištění nejvyšších bezpečnostních standardů. Na zahajovací akci Komise podepsala prohlášení EU SMR 2030 : Výzkum a inovace, vzdělávání a odborná příprava , které se zaměřilo na klíčovou roli výzkumu a inovací, vzdělávání a odborné přípravy pro rozvoj malých modulárních reaktorů.

V srpnu byl v rámci projektu EURAMED Rocc-n-Roll financovaného Euratomem představen strategický plán výzkumu lékařských aplikací ionizujícího záření pro lepší a individualizovanou zdravotní péči. Tento plán je jedním ze základních kamenů Evropského plánu boje proti rakovině  a Mise proti rakovině .

Partnerství EUROfusion spolufinancované Euratomem dosáhlo výzkumných cílů své třetí experimentální kampaně s deuteriem a tritiem na společném evropském zařízení Torus . Experimenty zkoumaly procesy fúze a řídicí techniky v rámci příprav na budoucí fúzní elektrárny.

V září Komise vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na ocenění SOFT Innovation Prize pro rok 2024, které je uznáním a prezentací inovací ve výzkumu jaderné fúze a oceněním vynikajícího výzkumu.

4.Výhled na rok 2024

V roce 2024 přijme Komise další strategický plán programu Horizont Evropa na období 2025–2027, v němž určí priority výzkumu a inovací pro druhou polovinu programu Horizont Evropa. Na jeho základě bude vypracován pracovní program programu Horizont Evropa na rok 2025.

V roce 2024 bude Komise nadále podporovat mise a partnerství EU a činnosti programu Horizont Evropa v oblasti výzkumu a inovací. Například během Evropských dnů pro výzkum a inovace si připomene 40 let rámcových programů EU pro výzkum a inovace a jejich úlohu při vytváření lepší budoucnosti.

(1)  Pouze v rámci uzavřených a plně vyhodnocených výzev.

(2)  Výdaje na horizontální projekty nebo společné projekty mezi misemi jsou rozděleny rovným dílem mezi mise, ke kterým projekty přispívají.