EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.6.2024
COM(2024) 228 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o obchodních označeních a klasifikaci jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.6.2024
COM(2024) 228 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o obchodních označeních a klasifikaci jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa
Obsah
1 Úvod
2 Přístup a nástroje
3 Analýza právního rámce
3.1 Klasifikace jatečně upravených těl
3.1.1 Historie
3.1.2 Současná situace
3.2 Obchodní označení
3.3 Informace o trhu
4 Názory členských států a zúčastněných stran
4.1 Hodnocení respondentů ohledně klasifikace jatečně upravených těl
4.2 Hodnocení respondentů týkající se obchodních označení
4.3 Další připomínky respondentů
5 Závěry
1Úvod
Podle čl. 225 písm. dd) nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o společné organizaci trhů) 1 je Komise povinna do 30. června 2024 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o obchodních označeních a klasifikaci jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa.
Cílem této zprávy je:
–přezkoumat stávající pravidla pro klasifikaci a obchodní označení jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa a
–zjistit, zda je či není nutná další regulace v této oblasti.
2Přístup a nástroje
S cílem shromáždit názory odborníků na provádění klasifikace a používání obchodních označení jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa připravila Komise v únoru 2023 dva průzkumy. Jeden byl určen členským státům prostřednictvím skupiny odborníků pro společnou organizaci zemědělských trhů a druhý zúčastněným stranám skupiny pro občanský dialog o živočišné výrobě.
Komise informovala členské státy a zúčastněné strany o účelu i harmonogramu konzultace před jejím zahájením a následně jim připomněla nutnost jejich účasti na průzkumu. Komise obdržela podněty od 26 členských států (všech kromě Francie) a pouze od čtyř zúčastněných stran, které patřily k organizacím ze Španělska, Rakouska a Portugalska.
Tato zpráva je navíc podložena:
–analýzou současných a předchozích právních předpisů, které se vztahují k oblasti pokryté touto zprávou,
–zjištěními ze zpráv, hodnocení a auditů provedených Komisí,
–dostupnými statistickými údaji o zemědělských produktech a
–příspěvky odborníků ze skupiny odborníků pro klasifikaci jatečně upravených těl a zúčastněných stran ze skupiny pro občanský dialog o trhu s ovcemi a kozami.
3Analýza právního rámce
3.1Klasifikace jatečně upravených těl
3.1.1Historie
Co se týče ovcí, od svého zavedení v roce 1992 2 byly klasifikace i oznamování cen podle klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dobrovolné. To je rozdíl oproti odvětví hovězího a vepřového masa, kde je klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla povinná, přičemž pro malá jatka platí odchylky v závislosti na uplatňování ze strany členských států.
Další podrobná pravidla, včetně konkrétnějších popisů kategorií a tříd protučnělosti, byla stanovena v roce 1993 3 . Stupnice Společenství vstoupila v platnost dne 6. března 1993 a ustanovení o oznamování cen na základě klasifikace byla účinná poprvé nejpozději dne 8. dubna 1993. Na základě těchto ustanovení vydal Úřad pro úřední tisky Evropských společenství počátkem roku 1995 brožury ve většině jazyků Unie, které připravila Evropská komise a vysvětlila v nich síťovou stupnici pro klasifikaci jatečně upravených těl ovcí.
Jedním z dlouhodobých cílů klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla bylo původně poskytnout základ pro novou definici standardní jakosti jatečně upravených těl ovcí na základě unijní stupnice pro stanovení cen a výpočet prémie. Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla se měla stát kontrolou jakosti pro obchodní transakce mezi producenty ovcí a zpracovateli masa. U lehčích jatečně upravených těl jehňat bylo shledáno, že hodnocení zmasilosti by nebylo spravedlivé. Důvodem bylo, že by šlo o systematické znevýhodňování jejich přirozeně nevhodné morfologie (dlouhonohá plemena) a sníženého poměru podkožního a vnitřního tuku spolu s nízkou hmotností. Proto byl pro klasifikaci jatečně upravených těl jehňat o hmotnosti nižší než 13 kg vyvinut jiný systém.
Článek 9 nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ukládá Komisi povinnost předložit Radě zprávu, která vyhodnotí možnost zavedení závazného používání klasifikace jatečně upravených těl ovcí. Ve své zprávě zveřejněné v roce 1997 4 Komise konstatovala, že hospodářské subjekty využívají klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla ve velmi omezené míře, a dospěla k závěru, že klasifikace jatečně upravených těl ovcí by měla být i nadále uplatňována členskými státy na dobrovolném základě.
Reforma zavedená nařízením Rady (ES) č. 2529/2001 5 o společné organizaci trhů se skopovým a kozím masem změnila způsob výpočtu roční prémie na bahnice. Komise proto v roce 2002 vydala druhou zprávu Radě 6 , aby znovu analyzovala možnost povinného používání unijní stupnice v případě ovcí. V této druhé zprávě Komise nadále doporučovala, aby používání stupnice bylo nepovinné, protože v mnoha členských státech nedošlo při zavádění klasifikace jatečně upravených těl k pokroku.
Bývalá skupina Společenství pro kontrolu používání klasifikační stupnice pro jatečně upravená těla ovcí podle nařízení (EHS) č. 2137/92 provedla v období 1993–2000 kontrolní návštěvy v několika členských státech, jejichž cílem bylo nejprve sladit normy pro klasifikaci mezi vnitrostátními odborníky a zajistit, aby tyto normy byly na navštívených jatkách dodržovány.
Skupina zjistila, že většina zúčastněných stran není přesvědčena o tom, že by měla uplatňovat na skopové maso a jeho ceny klasifikační stupnici; pouze ve Francii, Finsku a Švédsku byla stupnice Unie výrazně rozvinuta. Většina chovatelů prodávala ovce v živé hmotnosti přímo na jatka, a pokud se klasifikace prováděla, bylo to hlavně proto, aby se vyhovělo požadavkům jatek nebo zákazníků.
Existence různých úprav jatečně upravených těl byla navíc překážkou pro transparentnost, k níž měla stupnice přispívat, a jehňata byla prodávána za stejnou základní cenu bez ohledu na složení jatečně upraveného těla nebo třídu. Srovnání cen uváděných na základě hmotnosti jatečně upraveného těla bylo z pohledu producenta matoucí a zavádějící.
3.1.2Současná situace
Současná ustanovení pro klasifikaci jatečně upravených těl ovcí jsou stanovena v příloze IV části C bodu III nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o společné organizaci trhů), v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 7 a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/1184 8 .
Pro dobrovolnou klasifikaci jatečně upravených těl ovcí existují dva různé systémy.
–První z nich, obecně známý jako „stupnice SEUROP“, se týká jatečně upravených těl ovcí o hmotnosti alespoň 13 kg, přičemž jatečně upravená těla jsou zde vizuálně klasifikována na základě jejich zmasilosti a stupně protučnělosti. Pokud jde o skot, třídy zmasilosti (S, E, U, R, O a P) popisují vývoj profilu jatečně upraveného těla, zejména hodnotných částí (zadní čtvrť, hřbet, plec), a udávají součet svalů a tuku ve vztahu ke kostem. Třída tučnosti (od 1 do 5) popisuje množství viditelného tuku na vnější straně jatečně upraveného těla.
–Druhá stupnice, známá jako „stupnice A“, je určena pro jatečně upravená těla jehňat o hmotnosti nižší než 13 kg a popisuje hmotnost, barvu masa a protučnělost. Zohledňuje tedy pouze hmotnost (tři kategorie: < 7,0 kg hmotnosti jatečně upraveného těla; 7.1–10 kg hmotnosti jatečně upraveného těla a 10,1–13 kg hmotnosti jatečně upraveného těla), barvu masa a třídu protučnělosti.
Pokud jde o klasifikaci jatečně upravených těl koz, neexistují žádné právní předpisy.
Klasifikace jatečně upravených těl ovcí a koz má v současné době v Unii vzhledem k nižšímu objemu produkce stále druhořadou roli ve srovnání s klasifikací jatečně upravených těl skotu a prasat. Na zasedání skupiny odborníků pro klasifikaci jatečně upravených těl, které se konalo 11. října 2023, potvrdily používání unijní klasifikační stupnice pro ovce na svém území pouze Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Finsko a Švédsko. V těchto členských státech bylo během roku 2022 na 277 jatkách klasifikováno 4 420 782 jatečně upravených těl ovcí, z toho 602 018 dospělých (tj. ovcí starších 12 měsíců) a 3 818 764 jehňat (tj. ovcí mladších 12 měsíců). To však představovalo méně než 12 % celkového objemu ovcí v Unii jako celku. Klasifikace byla významnější v kategorii těžkých jehňat než v kategorii lehkých jehňat, kde bylo klasifikováno pouze 111 130 jatečně upravených těl z produkce Unie v roce 2022, která činila více než 13,8 milionu jatečně upravených těl. V současné době nejsou v EU povoleny žádné automatické metody třídění.
Kromě toho ve většině členských států nehraje klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla významnou roli při oznamování cen jehněčího masa. V roce 2022 pouze 103 ovčích jatek uplatňujících stupnici Unie oznámilo svým příslušným orgánům nabídkové ceny založené na výsledcích klasifikace. V Chorvatsku činily ceny oznámené z klasifikační stupnice celkem 40,8 % ročních vnitrostátních porážek. Záznamy o cenách z hlavních producentských členských států – Řecka, Španělska, Itálie, Portugalska a Rumunska – pocházejí ve velké míře z přímého prodeje jehněčího masa na živých trzích nebo v aukcích. Naproti tomu v Belgii, Irsku, Francii, Lotyšsku, na Slovensku, ve Finsku a Švédsku převažuje nákup na jatkách. Většina nabídkových cen jehňat oznamovaných úřadům se vypočítává ze šarží jehňat prodávaných na základě hmotnosti kusů, živé hmotnosti nebo hmotnosti jatečně upraveného těla.
Zdá se, že rozšíření používání unijní stupnice na jatečně upravená těla koz není proveditelné. Na základě unijních stupnic pro jatečně upravená těla ovcí by bylo těžké stanovit standardní jakost, protože definice založené na kritériích stáří, hmotnosti a tuku a typu produkce se značně liší. Ve srovnání s jatečně upravenými těly ovcí stejného stáří a pohlaví jsou jatečně upravená těla koz menší a mají menší protučnělost. Výtěžnost jatečně upraveného těla bývá nižší, zejména v důsledku nižšího obsahu tuku, protože k výkrmu dochází během růstu mnohem později, přičemž ztráty vlhkosti a množství vody uvolněné odkapáváním mohou být někdy poměrně vysoké (až 8 %).
Kromě toho je významným rysem jatečně upravených těl koz skutečnost, že v některých zemích se konzumují téměř všechny části jatečně upraveného těla, a protože se v mnoha případech neodstraňuje hlava, je obtížné stanovit praktické využití referenční prezentace.
3.2Obchodní označení
Na ovčí a kozí produkty se nevztahují ustanovení o obchodních normách nařízení o společné organizaci trhů.
Zatímco kozí maso se nerozlišuje do různých kategorií, u ovcí je rozlišování kategorií zavedeno. V příloze I nařízení o společné organizaci trhů se část XVIII vztahuje na skopové a kozí maso a živé ovce a kozy, přičemž jehňata jsou definována jako ovce do stáří jednoho roku. Naproti tomu příloha IV část C definuje kategorie klasifikovaných jatečně upravených těl ovcí pomocí písmene A pro jehňata mladší dvanácti měsíců a písmene B pro ostatní ovce. Výraz „jehně“ je zmíněn i v souvislosti s přenesenou pravomocí stanovenou v čl. 19 odst. 6 písm. c) nařízení o společné organizaci trhů pro klasifikaci lehkých jehňat, zatímco podle článku 21 nařízení o společné organizaci trhů, týkajícím se dalších prováděcích pravomocí, by Komise měla přijmout prováděcí akty, na jejichž základě budou členské státy oprávněny k používání stanovených kritérií pro klasifikaci jehňat o hmotnosti jatečně upraveného těla nižší než 13 kg.
Pojem „jehně“ se navíc objevuje v 6. bodě odůvodnění, v čl. 3 odst. 2, článku 21 a v příloze III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182. Podle čl. 13 písm. a) bodu iv) mají členské státy povinnost oznamovat tržní ceny jatečně upravených těl ovcí mladších než 12 měsíců. Podle článku 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1184 se tržní ceny zaznamenávají u jatečně upravených těl ovcí ve dvou hmotnostních kategoriích definovaných jako „lehká jehňata“ (hmotnost jatečně upraveného těla do 13 kg) a „těžká jehňata“ (hmotnost jatečně upraveného těla nejméně 13 kg). Žádné jiné právní předpisy Unie týkající se zaznamenávání tržních cen ostatních jatečně upravených těl ovcí a koz neexistují.
Kromě nařízení o společné organizaci trhů jsou termíny pro jehněčí a kůzlečí maso výslovně odlišeny od ostatních kategorií skopového a kozího masa v kombinované nomenklatuře Unie z roku 2022 9 . V uvedeném prováděcím nařízení Komise jsou jehňata definována jako zvířata do stáří jednoho roku v kapitolách 1, 2, 4, 15, 16, 41, 43 a 51, zatímco výraz „kůzle“ je uveden v poznámce 1 c) ke kapitole 41 (kůže a kožky), v čísle 4106 a v položce 4113 10 00. Pojem „kůzle“ je definován také v čl. 31 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1988, které se týká celních kvót podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ 10 , a to jako koza do stáří jednoho roku.
V příloze I nařízení (ES) č. 1165/2008 11 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa v bodě 2, který se týká definic kategorií ovcí, označuje pojem „jehně“ samce nebo samici ovce mladší než 12 měsíců.
3.3Informace o trhu
V případě skopového masa Komise přijala ustanovení pro oznamování cen jatečně upravených těl jehňat, protože poptávka po mase ze zvířat poražených v raném stáří je pro účely transparentnosti trhu reprezentativnější.
Podle čl. 25 odst. 2 písm. c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 musí členské státy každoročně oznámit Komisi celkový počet ovcí poražených v předchozím kalendářním roce na základě hmotnostních kategorií.
V případě kozího masa Komise dvakrát ročně shromažďuje informace o průměrných cenách na základě průzkumu zasílaného odborníkům ze skupiny pro občanský dialog o živočišné výrobě.
Komise uspořádala fórum o skopovém mase, na němž se sešli zástupci členských států s významnou produkcí, jakož i producenti, zpracovatelé a obchodníci, aby prozkoumali současné a budoucí výzvy v odvětví skopového masa v Unii. V návaznosti na to Komise v říjnu 2016 představila informační panel týkající se ovcí a koz, který má poskytovat týdenní informace o tržních cenách, produkci a obchodu v Unii a v zemích mimo EU.
4Názory členských států a zúčastněných stran
4.1Hodnocení respondentů ohledně klasifikace jatečně upravených těl
Pět členských států potvrdilo, že používají klasifikační stupnici EU pro jatečně upravená těla jehňat, přičemž čtyři z nich ji používají i pro dospělé ovce (tj. ovce starší 12 měsíců). Pouze ve dvou členských státech je klasifikace povinná pro všechny provozovatele, zatímco v ostatních dvou státech ji dobrovolně provádí pouze malý počet jatek. Chorvatsko bylo jediným členským státem, který potvrdil, že uplatňuje povinnou klasifikaci jatečně upravených těl koz, a to jak u mladých, tak u dospělých zvířat.
Přestože většina respondentů uznává význam klasifikace jatečně upravených těl pro zlepšení transparentnosti trhu, zvýšení tržní hodnoty produktů a zlepšení reakce dodavatelů na požadavky trhu, byly jako jedna z hlavních překážek pro zavedení povinného používání klasifikace uvedeny dodatečné náklady na ni. Pouze čtyři členské státy odpověděly kladně na zavedení povinné klasifikace pro ovce na úrovni Unie. Velká většina členských států navíc potvrdila, že domácí hospodářské subjekty nepožadují změnu stávajícího dobrovolného charakteru unijní stupnice. Za největší překážky zavedení povinné aplikace označili respondenti roztříštěnost a/nebo malou velikost svých domácích trhů.
Kromě toho si pouze čtyři členské státy přály, aby byly přijaty zvláštní právní předpisy týkající se klasifikace jatečně upravených těl koz. Mnoho respondentů také uvedlo, že zavedení klasifikace jatečně upravených těl koz by nemělo přidanou hodnotu, protože jejich produkce je okrajová a ve většině případů je podproduktem výroby mléka. Respondenti tedy došli k tomu, že veškerý přínos zavedení jakéhokoli druhu třídění jatečně upravených těl by byl neúměrný ve srovnání s dodatečnými náklady na jeho zavedení.
Pokud jde o informace o trhu, většina respondentů potvrdila, že klasifikace jatečně upraveného těla hraje při nákupu skopového/kozího masa menší roli. Pouze čtyři respondenti z členských států a jeden respondent z řad zúčastněných stran vyjádřili zájem o rozšíření oznamování cen na další kategorie jatečně upravených těl ovcí. Stejně tak si pouze dva respondenti z členských států a jeden respondent z řad zúčastněných stran přáli, aby se ceny oznamovaly u jatečně upravených těl koz. Odpovědi potvrdily, že na většině trhů EU se nákup ovcí a koz sjednává buď na základě stanovených sazeb, nebo na kus, na kg živé hmotnosti či hmotnosti jatečně upraveného těla, nebo dokonce na základě velikosti zvířat.
Kromě toho respondenti uvedli relativní význam ovcí obchodovaných v Bulharsku, Estonsku, Řecku, Španělsku, Maďarsku, Rumunsku a Švédsku. Respondenti však uvedli, že ani při obchodu s živými zvířaty napříč členskými státy nemají nákupy na základě klasifikace jatečně upravených těl velký význam.
4.2Hodnocení respondentů týkající se obchodních označení
Velká většina respondentů neprojevila zájem o zavedení dalších nových právních předpisů na úrovni EU týkajících se obchodních označení, a to proto, aby se zabránilo zvyšování finanční a administrativní zátěže hospodářských subjektů a orgánů. Přijetí konkrétnějších právních předpisů pro obchodní označení na úrovni EU v případě ovcí podpořilo pouze pět členských států a v případě koz pouze dva členské státy.
Pouze jeden členský stát uvedl, že jeho domácí zúčastněné strany požadují, aby na úrovni EU existovaly konkrétnější právní předpisy týkající se obchodního označení v případě ovcí, přičemž tento postoj podpořil i jeden respondent z řad zúčastněných stran. Pouze jeden členský stát v průzkumu zdůraznil potřebu rozlišovat více kategorií jehněčího masa a jeden respondent z řad zúčastněných stran upozornil na nedostatečné informace o trhu s kozím masem.
4.3Další připomínky respondentů
Z odpovědí respondentů vyplývá, že bourání skopového a kozího masa a jeho uvádění na trh se většinou provádí podle specifikací kupujícího a vyžaduje nižší stupeň zpracování než v případě jiných druhů masa. Někteří respondenti uznali význam malých jatek a porážek na farmách v jejich členských státech pro zásobování zpracovatelského průmyslu skopovým a kozím masem. V maloobchodě se maso prodává převážně podle požadavků zákazníků nebo v baleních.
Kromě toho respondenti uvedli, že v případě skopového masa se v Belgii, Dánsku, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Chorvatsku, Itálii, Portugalsku, Slovinsku a na Slovensku a v případě kozího masa v Řecku, Španělsku, Chorvatsku, Portugalsku a Slovinsku rozlišují různé značky jakosti. Jejich podíly na trhu jsou však ve srovnání s celkovým domácím objemem spíše malé.
Odhad podílu na trhu pro jednotlivé komodity nebyl ve většině dotazníků k dispozici.
5Závěry
Účast zúčastněných stran v průzkumu byla velmi nízká, což je v souladu s přesvědčením, že další právní předpisy týkající se klasifikace jatečně upravených těl a obchodních označení nejsou pro odvětví prioritou. Kromě toho byl mezi členskými státy nebo zúčastněnými stranami malý zájem o zavedení povinné klasifikace jatečně upravených těl ovcí, jakož i o zavedení systému klasifikace jatečně upravených těl koz nebo o přijetí dalších právních předpisů týkajících se výrobků ze skopového a kozího masa. Ani usnesení Evropského parlamentu z roku 2018 o současné situaci a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii 12 nenavrhovalo přijetí konkrétních právních předpisů týkajících se klasifikace jatečně upravených těl či obchodních označení.
Klasifikace jatečně upravených těl ovcí by proto měla zůstat dobrovolným nástrojem na úrovni Unie, který by se měl používat v případech, kdy přináší skutečnou přidanou hodnotu, jež odůvodňuje případné zvýšení nákladů a zátěže. Hodnocení potvrdilo, že neexistují závažné důvody pro zavedení povinné klasifikace jatečně upravených těl ovcí na úrovni Unie. Používání klasifikační stupnice mezi klíčovými výrobci v Unii se výrazně nerozšířilo. Náklady a administrativní zátěž spojené s povinnou klasifikací by proto nebyly opodstatněné. Jatka by musela organizovat a provádět klasifikaci jatečně upravených těl, mít vyškolený specializovaný personál a zaznamenávat a vykazovat výsledky a ceny. Příslušný orgán by musel provádět kontroly na místě v souladu s pravidly Unie, k čemuž by byly potřeba další zdroje.
Klasifikace jatečně upravených těl může být pro dodavatelské řetězce ovcí nástrojem pro zlepšení efektivity, cenové transparentnosti a lepšího uvádění na trh. Ačkoli by však povinná klasifikace jatečně upravených těl ovcí mohla usnadnit přenos informací v dodavatelském řetězci a v zásadě by mohla vést ke spravedlivějším a ekonomicky efektivnějším transakcím, mnoho hospodářských subjektů v ní nadále nevidí zásadní přínos a podle většiny dodavatelů obchodujících s ovcemi není klasifikace jatečně upravených těl nutná.
Rozšíření klasifikační stupnice Unie na jatečně upravená těla koz není nutné, a to vzhledem k velmi omezené produkci tohoto masa v mnoha členských státech a ke specifickým vlastnostem jatečně upravených těl a kusů kozího masa.
Pokud jde o obchodní označení, v dotaznících nebylo poukázáno na žádné systematické potíže nebo problémy s prováděním stávajících právních předpisů týkajících se uvádění skopového a kozího masa na trh a z průzkumu vyplývá, že k ukládání dalších legislativních povinností v této oblasti se většina hospodářských subjektů a příslušných orgánů staví odmítavě; spíše upřednostňují zjednodušený přístup založený na subsidiaritě a menší administrativní zátěži. Kromě toho, ač pro skopové a kozí maso existují různé obchodní klasifikace v závislosti na stáří zvířete při porážce, jsou tato odvětví díky velké rozmanitosti výrobních systémů a autochtonních plemen velmi různorodá a preference spotřebitelů jsou spojeny s kulturním prostředím. Pokud by tedy normotvůrci zavedli specifické obchodní označení, mohlo by dojít k napětí nebo konfliktu mezi různými dimenzemi jakosti masa.
Celkově lze shrnout, že žádné nové legislativní návrhy týkající se obchodního označení nebo klasifikace jatečně upravených těl v odvětví skopového a kozího masa nejsou potřeba.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj ).
Nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství a o prodloužení platnosti nařízení (EHS) č. 338/91 (Úř. věst. L 214, 30.7.1992, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1992/2137/oj ).
Nařízení Komise (EHS) č. 461/93 ze dne 26. února 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí (Úř. věst. L 49, 27.2.1993, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1993/461/oj ).
Zpráva Komise o provádění nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství a o prodloužení platnosti nařízení (EHS) č. 338/91, COM(1997) 250 v konečném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/2529/oj ).
Zpráva Komise Radě o provádění nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, COM(2002) 295 v konečném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 74, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2017/1182/oj ).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 103, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2017/1184/oj ).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1832 ze dne 12. října 2021, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
(Úř. věst. L 385, 29.10.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/1832/oj ).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1988 ze dne 11. listopadu 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 510/2014, pokud jde o režim správy celních kvót podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ (Úř. věst. L 422, 14.12.2020, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2020/1988/oj ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1165/oj ).
Zpráva A8-0064/2018.