V Bruselu dne 27.2.2024

COM(2024) 88 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

Přezkum fungování nařízení (EU) 2022/1369 o koordinovaném snížení poptávky po plynu, pozměněného nařízením (EU) 2023/706


I.Úvod

Od začátku nevyprovokované a neoprávněné vojenské agrese Ruska proti Ukrajině jsou dodávky ruského plynu do EU neustále přerušovány. V reakci na pokus Ruska využít energii jako politickou zbraň přijala Komise plán REPowerEU, jehož cílem je šetřit energii, urychlit přechod na čistou energii a diverzifikovat dodávky energie, aby EU co nejdříve ukončila svou závislost na ruských fosilních palivech. Zatímco v roce 2021 se při dodávkách plynu spoléhala EU na Rusko ze 45 %, od února 2022 dodávky ruského plynu neustále klesají a v roce 2023 představovaly 15 % celkového dovozu plynu do EU.

S cílem zmírnit vážná rizika pro bezpečnost dodávek, která se v roce 2022 projevila v důsledku dalšího omezení dodávek z Ruska, přijala EU v srpnu 2022 nařízení (EU) 2022/1369 (dále jen „nařízení o snížení poptávky“), aby byla poptávka po plynu dobrovolně a koordinovaně snížena o 15 %. Tento cíl se stává povinným snížením v případě, že by byla vyhlášena výstraha na úrovni Unie. Vzhledem k přetrvávajícím rizikům a potřebě pokračovat v koordinovaném snižování poptávky po plynu prodloužila EU prostřednictvím nařízení (EU) 2023/706 v březnu 2023 platnost nařízení o snížení poptávky o jeden rok.

Článek 9 nadále platného nařízení o snížení poptávky stanoví, že do 1. března 2024 provede Komise přezkum tohoto nařízení s ohledem na všeobecnou situaci v oblasti dodávek plynu do Unie a předloží Radě zprávu o hlavních závěrech vyplývajících z tohoto přezkumu. Na základě uvedené zprávy může Komise navrhnout prodloužení doby použitelnosti tohoto nařízení.

II.Současná situace v oblasti bezpečnosti dodávek

Od ruské invaze na Ukrajinu se dovoz ruskými plynovody výrazně snížil, a to ze 150 miliard m3 před krizí na 25 miliard m3 v roce 2023. Tento pokles byl kompenzován především snížením poptávky o přibližně 65 miliard m3. K postupnému ukončování dodávek ruského plynu rovněž přispělo zvýšení dovozu prostřednictvím LNG (cca 50 mld. m3) a dovoz alternativními plynovody (cca 10 mld. m3).

Graf 1 – Pokrok v postupném ukončování dodávek ruskými plynovody v roce 2023 oproti období před krizí

Zdroj: ENER B4 a Společné výzkumné středisko, na základě údajů Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav.

Situace na světových trzích s plynem zůstává napjatá a očekává se, že tato situace ještě určitou dobu potrvá, protože do roku 2026 se celosvětově plánuje zprovoznit pouze omezenou novou kapacitu pro zkapalnění zemního plynu na LNG 1 . Otřesy v dodávkách v důsledku ruské invaze na Ukrajinu vedly v letech 2022 a 2023 k vysokým a volatilním cenám plynu a elektřiny s vrcholem v létě 2022, kdy se ceny vyšplhaly nad 300 EUR/MWh. V létě a na podzim 2023 došlo k několika případům značných výkyvů, kdy ceny během několika týdnů vzrostly o více než 50 % 2 . Ceny plynu jsou i nadále náchylné k výkyvům a vyšší než před krizí, což má nevyhnutelné důsledky pro občany a konkurenceschopnost průmyslových odvětví.

Existují i další rizika s různou mírou pravděpodobnosti, která mohou v případě jejich naplnění přispět ke zhoršení dosažené křehké rovnováhy nabídky a poptávky. Mezi tato rizika patří: oživení poptávky po zkapalněném zemním plynu v Asii, které by snížilo dostupnost plynu na světovém trhu s plynem, chladné období ve zbývající části zimy, které by mohlo vést ke zvýšení poptávky po plynu, extrémní povětrnostní podmínky, které by mohly ovlivnit skladování vodní energie, nebo nízká dostupnost jaderné výroby, což by vyžadovalo větší využití výroby energie z plynu, a dále možné přerušení dodávek plynu, včetně úplného zastavení dovozu plynu z Ruska nebo narušení stávající kritické infrastruktury v plynárenském odvětví.

Pravděpodobnost takového narušení stávající kritické infrastruktury je obtížné posoudit, ale situaci lze ilustrovat na dvou nedávných příkladech, k nimž došlo po přijetí prvního nařízení o snížení poptávky (EU) 2022/1369. V září 2022 byl plynovod NordStream 1 sabotován do té míry, že v dohledné době nebude moci přepravovat žádný plyn. V říjnu 2023 byl přerušen provoz plynovodu Balticconnector, důležitého plynovodu spojujícího Finsko s Estonskem s kapacitou cca 7 mil. m3/den. Probíhající vyšetřování prověřuje, zda šlo o vnější poškození způsobené kotvou plavidla. V důsledku toho Finsko stále není schopno splnit kritérium N – 1 jako součást standardu infrastruktury definovaného v článku 5 nařízení (EU) 2017/1938 a podle článku 11 nařízení (EU) 2017/1938 vyhlásilo druhou nejvyšší krizovou úroveň. Finsko se v současné době spoléhá při dodávkách plynu výhradně na svou kapacitu dovozu LNG, převážně prostřednictvím terminálu LNG Inkoo s kapacitou cca 13 mil. m3/den, přičemž denní poptávková špička činí cca 9–12 mil. m3/den. Očekává se, že plynovod Balticconnector bude uveden znovu do provozu až po zimě 2023/2024.

Od přijetí předchozí zprávy o přezkumu nařízení o snížení poptávky 3 se navíc geopolitická situace dále zhoršila. Kromě agresivní války Ruska proti Ukrajině zasáhly několik dodavatelských a tranzitních regionů, jako je Blízký východ a Rudé moře, velmi intenzivní ozbrojené konflikty.

Na ohrožení bezpečnosti dodávek plynu do EU upozornila také Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve zprávě z prosince 2022 4 , v níž varovala, abychom s ohledem na zlepšení situace ve srovnání s vrcholem krize v létě 2022 ve svém úsilí nepolevili. Následovala zpráva Mezinárodní energetické agentury o trhu s plynem za 1. čtvrtletí 2024 5 , v níž IEA uvádí, že celosvětové dodávky plynu zůstávají omezené, protože zvýšení globální kapacity zkapalňování (+13 mld. m3) nestačí na pokrytí poklesu množství plynu dodávaného do EU ruskými plynovody o 38 mld. m3. I přes vysoké úrovně zásob v EU přetrvává podle IEA riziko, že koncem zimy přijdou chladná období, a riziko neočekávaných omezení dodávek na napjatém trhu. Kromě toho Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav zveřejnila svůj zimní výhled dodávek na období 2023/2024 s letním přehledem 6 , v němž poukázala na význam snížení poptávky pro naplnění zásobníků a bezpečnost dodávek v EU, byť se celková situace v oblasti bezpečnosti dodávek v EU výrazně zlepšila.

V této souvislosti bylo pro zachování křehké rovnováhy v oblasti plynu v EU zásadní výrazné snížení poptávky po zemním plynu (–18 % v období od srpna 2022 do prosince 2023). Zejména neustálé snižování poptávky po plynu v průběhu vtláčecího období 2023 bylo hlavním faktorem dosažení rekordně vysokého naplnění zásobníků k 1. listopadu 2023 (99 %). Toto snížení poptávky také významně přispělo k rozumnému hospodaření se zásobami během první části zimní sezóny 2023/2024, kdy jsou zásobníky k 1. únoru stále naplněny zhruba ze 70 %.



III.Opatření k dobrovolnému snížení poptávky prováděná členskými státy

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení o snížení poptávky, jehož platnost byla prodloužena nařízením (EU) 2023/706 ze dne 30. března 2023, byly členské státy povinny aktualizovat své národní plány pro stav nouze vypracované dle článku 8 nařízení (EU) 2017/1938 tak, aby zohlednily opatření k dobrovolnému snížení poptávky, jež zavedly. V předchozí zprávě o nařízení o snížení poptávky 7 již Komise nastínila opatření přijatá členskými státy, o nichž byly v době psaní této zprávy podány informace. K opatřením patřily mimo jiné:

1.informační kampaně pro zvýšení informovanosti spotřebitelů,

2.omezení vytápění a chlazení např. ve veřejných budovách,

3.přechod na jiná paliva a urychlení opatření v oblasti energetické účinnosti.

Od vydání zprávy o snižování poptávky v roce 2023 obsahuje několik nově předložených národních plánů pro stav nouze z velké části podobná opatření, jaká byla uvedena v již dříve předložených národních plánech pro stav nouze a zdůrazněna ve zprávě COM(2023) 173, a sice: 

·kampaň pro zvýšení povědomí s cílem podpořit snížení spotřeby plynu mezi spotřebiteli; 

·další financování energeticky účinných opatření pro průmysl, dálkové vytápění i domácnosti; 

·rozšíření financování a aukcí pro obnovitelné zdroje energie, jakož i zvýšení finanční podpory pro zavádění tepelných čerpadel; 

·slevu na účtech za plyn a elektřinu v případě snížení spotřeby a/nebo vyšší sazbu pro ty, kteří spotřebu výrazně zvýšili; 

·usnadnění návratu do provozu nebo prodloužení životnosti elektráren s cílem snížit a nahradit spotřebu plynu v plynových elektrárnách, ať už se jedná o elektrárny vracející se z rezervy na trh, nebo o elektrárny určené k odstavení do rezervy;  

·dočasné využití vyšší kapacity sítí ultravysokého napětí, aby se usnadnilo zapojení některých elektráren do rezervy sítě;  

·zmírnění ekologických norem s cílem usnadnit přechod na jiná paliva; 

·povinné snížení spotřeby elektřiny ve veřejných budovách;  

·příplatky za dodávku biometanu do sítě, aby se nahradil zemní plyn. 



IV.Snížení poptávky – rozbor dle odvětví

V období od srpna 2022 do prosince 2023 (17 měsíců) členské státy EU snížily celkovou spotřebu plynu o 18 % (cca 101 mld. m3). Graf 2 ukazuje změnu spotřeby zemního plynu po zavedení nařízení Rady (EU) 2022/1369 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu. Dobrovolného cíle snížení o 15 % dosáhlo 21 členských států.

Graf 2 – Změna poptávky po zemním plynu mezi srpnem 2022 a prosincem 2023 (17 měsíců) ve srovnání se stejným obdobím pětiletého průměru podle členských států

Zdroj: Hlavní ekonom ENER, na základě údajů Eurostatu (řada nrg_cb_gasm).

Podle energetické bilance z roku 2022 se 36 % zemního plynu spotřebovalo v domácnostech a ve službách, 32 % na výrobu elektřiny a tepla a 23 % v průmyslu (pouze energetické využití). Rozdělení poptávky po plynu mezi odvětví průmyslu, bydlení a energetiky je nezbytné pro pochopení dopadu opatření ke snižování poptávky na socioekonomický blahobyt EU. Umožňuje členským státům a Evropské komisi lépe pochopit povahu snižování a případně identifikovat možné problémy. Vzhledem k tomu, že pro účely tohoto rozboru nebyly Eurostatu předloženy dostatečné a často uváděné oficiální statistické údaje, odhadlo Společné výzkumné středisko rozdělení snížení poptávky po plynu podle odvětví v období 2022–2023 na základě údajů devíti členských států EU, resp. 80 % spotřeby zemního plynu v EU 8 . Podle těchto odhadů k celkovému snížení poptávky přispělo odvětví bydlení 43 % a odvětví průmyslu 47 %, zatímco odvětví energetiky 10 % (viz graf 3).

Graf 3 – Příspěvek jednotlivých odvětví ke snížení poptávky po plynu (EU-9) v období od srpna 2022 do září 2023

Pozn.: Rozbor zahrnuje 9 členských států, tj. 80 % poptávky po plynu v EU. Členskými státy jsou BE, DE, EL, ES, FR, HR, IT, HU a NL.

Zdroj: Společné výzkumné středisko, na základě databáze Eurostatu a ENaGaD.

Bydlení / teplota 

Spotřeba plynu v odvětví bydlení je silně závislá na venkovní teplotě. Podle údajů poskytnutých Společným výzkumným střediskem došlo v zimní sezóně 2022/2023 ke snížení počtu vytápěcích denostupňů (HDD) o 7 % ve srovnání s pětiletým průměrem, což naznačuje lehce mírnější zimu 9 . V prvních dvou měsících zimní sezóny 2023 byl počet vytápěcích denostupňů rovněž o 9 % nižší než pětiletý průměr. Současně došlo ke snížení poptávky po plynu o 19 % (zima 2022/2023) a 22 % (první dva zimní měsíce 2023/2024), což naznačuje, že snížení poptávky po plynu bylo výraznější než výkyvy počasí, částečně v důsledku výše uvedených opatření.

Odvětví energetiky 

V průběhu roku 2022 zůstalo nasazení plynových elektráren relativně stabilní, což svědčí o stabilní výrobě navzdory rostoucím cenám plynu. Výzvy týkající se omezení výroby elektřiny z plynu narostly v důsledku omezené dostupnosti jaderné kapacity a kvůli menšímu přispění vodních elektráren. Dodatečná větrná a solární kapacita přidaná v roce 2022 měla opačný účinek a přispěla k dodatečné výrobě 65 TWh (na základě údajů ENTSO-E), což zejména zabránilo dalšímu nárůstu spotřeby plynu. 

Skladba zdrojů elektřiny v roce 2023 se oproti předchozímu roku změnila v důsledku postupného návratu jaderné kapacity, vysoké úrovně vodní energie a dalšího využívání obnovitelných zdrojů. Graf 4 ukazuje změnu výroby elektřiny podle druhu výroby v roce 2023 ve srovnání s pětiletým průměrem a rokem 2022. Ve srovnání s rokem 2022 došlo v EU k nárůstu výroby jaderné energie o 7 TWh, přičemž francouzské jaderné elektrárny dosáhly v září 2023 nasazení, jež se blíží pětiletému průměru. Výroba energie z vodních elektráren se zvýšila o 41 TWh díky zvýšené hladině vodních nádrží ve srovnání s rokem 2022. Výroba elektřiny ze slunečního záření se zvýšila o 28 TWh a výroba elektřiny z větrné energie o 35 TWh. Již v roce 2022 byly instalovány solární a větrné elektrárny o kapacitě 41,5 GW, resp. 15,5 GW. V roce 2023 došlo k dalšímu rozšíření, kdy do elektrizační soustavy EU přibyly další kapacity 53,5 GW, resp. 16,0 GW.

Graf 4 – Změna ve výrobě elektřiny podle druhu výroby v roce 2023 (leden až listopad)

Pozn.: Údaje o výrobě elektřiny za prosinec zatím nejsou k dispozici.

Pozn. 2: Výroba elektřiny ze slunečního záření nezohledňuje výrobu elektřiny za měřidlem.

Zdroj: Hlavní ekonom ENER, na základě platformy pro transparentnost ENTSO-E.

Postupný návrat výroby jaderné a vodní energie v roce 2023 spolu s pokračujícím zaváděním obnovitelných zdrojů energie v průběhu celého období tlačil na snižování spotřeby zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla. Kromě toho se ve stejném období snížila poptávka po elektřině o 6 %, což vedlo ke snížení požadavků na spotřebu plynu v energetice.

V důsledku toho došlo od srpna 2022 k poklesu poptávky po plynu na výrobu elektřiny a tepla o přibližně 9 % (9 mld. m3) 10 ve srovnání s pětiletým referenčním obdobím.  

Průmysl 

77 % roční průmyslové spotřeby plynu připadlo na pět energeticky náročných dílčích odvětví 11 : chemické látky, nekovové nerosty, potravinářské výrobky, základní kovy a papírenské výrobky. Spotřeba plynu úzce souvisí s úrovní průmyslové výroby. Graf 5 ukazuje změnu průmyslové výroby v celkovém výrobním odvětví a energeticky náročných dílčích odvětvích od srpna 2022 do září 2023 ve srovnání s pětiletým průměrem.

Graf 5 – Změna průmyslové výroby v celkovém výrobním odvětví a energeticky náročných dílčích odvětvích od srpna 2022 do září 2023 ve srovnání s pětiletým průměrem

Zdroj: Hlavní ekonom ENER, na základě údajů Eurostatu (řada sts_inpr_m).

Pokles energeticky náročné průmyslové výroby vedl ke snížení spotřeby plynu, a to především v pěti energeticky náročných dílčích odvětvích. Graf 6 ukazuje měsíční spotřebu plynu v pěti energeticky náročných dílčích odvětvích indexovanou ve vztahu k pětiletému referenčnímu období. Lze pozorovat, že spotřeba plynu se v dílčích odvětvích chemických látek a základních kovů snížila již na počátku krize a teprve v posledních měsících se pak snížila v dílčích odvětvích papírenských výrobků a nekovových nerostů. Pokles poptávky po zemním plynu se v posledních měsících projevil ve většině energeticky náročných průmyslových dílčích odvětví, což pravděpodobně svědčí o strukturálnějším poklesu průmyslové činnosti v odvětví chemických látek, nekovových nerostů, základních kovů a papírenských výrobků. Vzhledem k tomu, že celkové dobrovolné snížení poptávky přesahuje 15 %, byl zde prostor pro obnovení průmyslové poptávky v rámci dobrovolného cíle, což se zatím nepodařilo.

Je důležité poznamenat, že snížení spotřeby plynu v důsledku omezení průmyslové činnosti bylo dále doplněno urychlenými opatřeními v oblasti energetické účinnosti a/nebo přechodem na jiná paliva v důsledku energetické krize. Vzhledem k nižší ceně plynu se však očekává, že se průmyslová odvětví schopná využívat obě paliva, která v roce 2022 nebo 2023 přešla na jiné palivo, vrátí zpět k plynu kvůli jeho nižší ceně.

Graf 6 – Odhadovaná měsíční spotřeba plynu v energeticky náročných dílčích odvětvích v EU-27

Zdroj: Hlavní ekonom ENER, na základě údajů Eurostatu.

V.Výhled bezpečnosti dodávek na období 2024–2025

V období mezi vstupem nařízení o snížení poptávky po plynu v platnost v srpnu 2022 a prosincem 2023 klesla poptávka po plynu v EU o 18 % (cca 101 mld. m3) ve srovnání s úrovní před krizí. Snížení poptávky po plynu, jak je dále uvedeno v oddílech 2 a 4, nahradilo dodávky ruského plynu ze všech přispívajících faktorů nejvíce (viz graf 1).

Důležitým scénářem, který je třeba analyzovat, jde-li o bezpečnost dodávek plynu do EU, je další snížení nebo úplné zastavení dovozu z Ruska v rámci snahy EU o postupné odstranění závislosti na Rusku nebo možné jednostranné omezení dodávek z Ruska, k jakému došlo v letech 2022–2023. Zejména přerušení dodávek z Ruska je relevantním scénářem, který je třeba vzít v úvahu (viz simulace v grafu 7), a to v důsledku ukončení platnosti stávající dohody o tranzitu přes Ukrajinu ke dni 31. prosince 2024 (jeden ze dvou zbývajících ruských dodavatelských koridorů – cca 15 mld. m3/rok). Eskalace geopolitického napětí může následně vyvolat ještě větší riziko dalšího omezení dodávek z Ruska. Ačkoli tedy mohou nastat i jiné scénáře, např. narušení samotné tranzitní trasy přes Ukrajinu, pravděpodobnost scénáře úplného přerušení dodávek z Ruska se bez ohledu na příčinu přerušení oproti loňskému roku výrazně zvýšila a je nezbytné ji v souvislosti s bezpečností dodávek do EU vzít v úvahu.

Z tohoto důvodu je nezbytné zohlednit citlivost poptávky po plynu při přípravě na budoucí zimy. Letošní výhled Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav o dodávkách na zimní období 2023–2024 12 byl doplněn o letní přehled a dochází k závěru, že v případě úplného přerušení dodávek ruskými plynovody by bylo třeba, aby byly zásobníky na začátku vtláčecího období naplněny ze 46 % a zároveň se o 15 % snížila poptávka, docházelo k velkým dodávkám LNG a zvýšily se kapacity, a tím bylo dosaženo požadovaných 90 % na začátku topné sezony na konci září 2024. Graf 7 ukazuje prognózy naplnění zásobníků podle různých scénářů pokračujícího snižování poptávky, aniž by byly dotčeny tržní nebo politické prostředky, které mohou být použity k dosažení tohoto snížení, na základě nejnovějších dostupných údajů o trhu a za předpokladu úplného přerušení dodávek z ruských plynovodů 13 . Z těchto scénářů vyplývá, že na konci zimy (31. března 2024) budou zásobníky naplněny ze 49 %, a to s ohledem na vysokou úroveň zásob hlášenou dne 16. prosince 2022 a na základě zkušeností z roku 2023 (průměr EU činil 1. dubna 2023 56 %). Průměrná úroveň naplnění zásobníků k 1. dubnu referenčního období 14 však činila 33 %. Je třeba také poznamenat, že podle několika publikací 15  se celosvětová těžba plynu a kapacity na zkapalňování plynu do roku 2026 výrazně nezvýší, což znamená, že dostupnost zemního plynu bude pravděpodobně až do zimy 2026–2027 omezená.

Graf 7: Měsíční úrovně naplnění zásobníků v závislosti na pokračování snížení poptávky

 

Pozn.: Graf znázorňuje úroveň naplnění zásobníků na konci každého měsíce.

Zdroj: Hlavní ekonom ENER, na základě údajů Eurostatu, AGSI a průzkumu trhu o tocích plynu.

Graf 7 zkoumá tři scénáře:

·Scénář „bez dalšího snižování poptávky“: Dovozy ruskými plynovody jsou přerušeny a snížení poptávky po plynu po 31. březnu 2024 nepokračuje. To by vedlo k poklesu úrovně naplnění zásobníků na 64 %, což je výrazně méně, než je cíl 90 % k 1. listopadu 2024, a k jejich úplnému vyčerpání do února 2025.

·Scénář „pokračující snižování poptávky do listopadu 2024“: Dovozy ruskými plynovody jsou přerušeny a při pokračujícím snižování poptávky po plynu až do listopadu 2024 bude dosaženo listopadového cíle naplnění zásobníků, ale poté se rychle vyčerpají a do konce března 2025 bude dosaženo pouze asi 10% úrovně naplnění. Tím by byla ohrožena bezpečnost dodávek plynu do EU pro následující zimu 2025–2026.

·Scénář „pokračující snižování poptávky do března 2025“: Ve scénáři, ve kterém dojde k přerušení dovozu ruskými plynovody a pokračuje 15% snížení poptávky, bude dosaženo listopadového cíle naplnění zásobníků. Dále by ke konci března 2025 mohly být zásobníky naplněny asi ze 36 %. To lze považovat za přiměřenou úroveň před vtláčecím obdobím 2025.

Tyto scénáře zohledňují klíčové prvky bezpečnosti dodávek plynu, jako je vývoj úrovně zásob během zimy a vývoj ruských a světových dodávek plynu. Kromě toho je s ohledem na bezpečnost dodávek do EU třeba vzít v úvahu další kulminaci rizik nepříznivého vývoje, který by mohl nastat vedle výše uvedených scénářů, jako např. potenciálně zvýšená celosvětová poptávka po LNG a určité oživení průmyslové poptávky po plynu. Zvláště významnou nejistotu představuje počasí: bezpečnost dodávek plynu do EU by výrazně ovlivnilo, pokud by zima v letech 2023/2024 nebo 2024/2025 byla chladnější než průměrně. Za předpokladu 15% snížení a nejvyšší poptávky, jaká byla v jednotlivých měsících v období od roku 2014 do roku 2021, by se roční poptávka mohla zvýšit o 28 miliard m3. Zimní výhled dodávek Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav potvrzuje, že v případě chladné zimy je nutné 15% snížení poptávky, aby byla plynárenská síť schopna uspokojit poptávku a dosáhnout alespoň 30% naplnění zásobníků.

Ačkoli má tedy EU omezené nástroje na zvýšení globálních dodávek plynu, hospodaření se zásobami (podporované změnami v nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, provedenými nařízením o uskladňování 16 , a trajektoriemi uskladňování) a snižování poptávky se od začátku krize ukázaly při zajišťování bezpečnosti dodávek plynu do EU jako účinné. Zůstávají důležitým nástrojem, pokud by úroveň zásob nedosáhla ve zbývající části zimy 2023–2024 dostatečné úrovně nebo pokud by se naplnila rizika nepříznivého vývoje. Trhy nicméně reagují na zvýšení cen, což může podnítit dostatečné snížení poptávky v případě, že se naplní rizika nepříznivého vývoje.

Kromě toho Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ve svém stanovisku 17 trvá na výhledu dodávek v zimním období 2023–2024 vypracovaném Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav: „Naplnění [...] rizikových faktorů může vést k nedostatku dodávek [...]. Následujícím krokem by bylo nucené snížení odběru plynu a krajním nouzovým opatřením by pak bylo nedobrovolné omezení odběru u nevýznamných odběratelů.“ Agentura ACER rovněž vyzývá k „trvalé ostražitosti, pokud jde o situaci v oblasti dodávek plynu, a ke sledování provádění nařízení EU o snížení poptávky po plynu“. 



VI.Závěr

Ke zmírnění vážných rizik v oblasti bezpečnosti dodávek v roce 2022 přijala EU v rámci plánu REPowerEU nařízení (EU) 2022/1369 s cílem snížit poptávku po plynu o 15 %. V březnu 2023 se EU rozhodla toto snížení prodloužit prostřednictvím nařízení (EU) 2023/706, mimo jiné s ohledem na naléhavou potřebu doplnit zásobníky a přetrvávající napjatou situaci na trhu způsobenou např. nízkou dostupností vodní a jaderné energie. 

Z této zprávy vyplývá, že ačkoli se situace v oblasti bezpečnosti dodávek zlepšila díky cíleným investicím a řadě opatření, včetně cíle snížení poptávky stanoveného v nařízení o snížení poptávky, který členské státy překročily, stále není stabilní. To je částečně způsobeno přetrvávajícím napětím na světových trzích s plynem, přičemž tento stav bude nejspíše trvat až do roku 2026, kdy budou uvedeny do provozu nové zkapalňovací kapacity. Jsou zde i další rizika, která by v případě, že se naplní, mohla přispět k dalšímu zhoršení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou: těmito riziky je možné přerušení dodávek plynu, včetně zastavení dovozu ruského plynu nebo narušení stávající kritické infrastruktury v plynárenském odvětví, oživení poptávky po zkapalněném zemním plynu v Asii, chladná zima a nízká zásoba vodní energie. Kromě toho se dále zhoršila širší geopolitická situace, protože velmi intenzivní ozbrojené konflikty zasáhly několik dalších dodavatelských a tranzitních regionů, jako je Blízký východ a Rudé moře.

Snížení poptávky významně přispělo k postupnému vyřazení 65 miliard m3 ruského plynu v roce 2023, čehož bylo dosaženo především v domácnostech a v odvětví průmyslu. Má-li být zajištěno spolehlivé zabezpečení na zimu a mají-li členské státy splnit cíl naplnění zásobníků k 1. listopadu 2024 z 90 %, musí zásobníky EU zůstat na dostatečně vysoké úrovni i během zimy. Stejně jako v roce 2022, i v roce 2023 bylo snížení poptávky stěžejním faktorem, díky němuž byla i na konci zimy dostatečná úroveň zásob a byla zajištěna potřebná flexibilita v létě, a bylo tak možné splnit cíl 90% naplnění zásobníků a zároveň udržet ceny na nižších úrovních a omezit volatilitu. Snížení poptávky rovněž pomohlo dosáhnout cíle naplnění zásobníků v srpnu, tedy s velkým předstihem před listopadem. To také vedlo k tomu, že účastníci trhu EU uskladňovali plyn na konci léta 2023 na Ukrajině, čímž se oboustranně zvýšila bezpečnost dodávek plynu pro EU a Ukrajinu.

Kromě toho je nutné přistupovat k nařízení o snížení poptávky i s ohledem na účinky nařízení o uskladňování. Oba předpisy jsou součástí systému bezpečnosti dodávek v EU a vzájemně se účinně doplňují. Snížení poptávky po plynu přineslo členským státům a účastníkům trhu potřebnou flexibilitu pro splnění cílů naplnění zásobníků a zároveň ochránilo již tak napjatý globální trh s plynem před dalším tlakem.

Pokud by situace v oblasti dodávek zůstala napjatá nebo se dále zhoršila a ohrozila dosažení 90% cíle naplnění zásobníků v listopadu 2024, bude snížení poptávky hrát zásadní roli pro stabilizaci trhu s plynem i v roce 2024 a v budoucnu. 

(1)

Světový energetický výhled Mezinárodní energetické agentury z roku 2023 uvádí, že do roku 2030 se očekává zprovoznění 250 miliard m3/rok kapacity pro zkapalnění, přičemž naprostá většina až v letech 2025–2027.

(2)

K výrazným výkyvům došlo např. po oznámení stávek v australských zařízeních na zkapalněný zemní plyn v září a po přerušení provozu plynovodu Balticconnector a útoku Hamásu v říjnu.

(3)

Zpráva COM(2023) 173 a SWD(2023) 63, přezkum nařízení (EU) 2022/1369.

(4)

  Jak se vyhnout nedostatku plynu v Evropské unii v roce 2023 – Rozbor – IEA .

(5)

  https://iea.blob.core.windows.net/assets/601bff14-5d9b-4fef-8ecc-d7b2e8e7449a/GasMarketReportQ12024.pdf

(6)

  https://www.entsog.eu/outlooks-reviews#winter-outlooks-and-reviews

(7)

Zpráva COM(2023) 173.

(8)

Těchto devět členských států EU představuje Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko a Nizozemsko. Rozbor je založen na veřejných údajích, které oznamují pouze jejich vnitrostátní provozovatelé přepravních soustav a které umožňují činit odhad týkající se průmyslových a domácích spotřebitelů plynu. Rozbor je doplněn údaji Eurostatu o spotřebě plynu na výrobu elektřiny.

(9)

Výpočty ENER/CET na základě řady Eurostatu NRC_CHDD_M. Je třeba zmínit, že Eurostat počítá celkový údaj za EU jako prostorově vážený (geografický) průměr údajů za jednotlivé členské státy. V kontextu tohoto rozboru je takovéto vážení nevhodné. Proto jsme přepočítali celkový údaj za EU jako průměr jednotlivých členských států vážený počtem jejich obyvatel (demo_gind).

(10)

Vykazování spotřeby plynu v odvětví energetiky zaostává za celkovým vykazováním spotřeby plynu. Časový rámec proto zahrnuje pouze období od srpna 2022 do října 2023.

(11)

Energetická bilance 2021.

(12)

  https://www.entsog.eu/outlooks-reviews#winter-outlooks-and-reviews  

(13)

Předpoklady:

·Úroveň naplnění zásobníků ke dni 8. prosince 2023 (91,3 %).

·Dodávky plynovody (kromě Ruska) jsou průměrem mezi lednem 2022 a říjnem 2023.

·Žádné dodávky z ruského plynovodu na začátku simulace.

·Dodávky LNG se rovnají maximálním dodávkám LNG v roce 2023.

·Průměrná poptávka po plynu v EU-27 v referenčním období s použitím uvedených procentních snížení.

·Vývoz do Švýcarska, na Ukrajinu a do Moldavska na základě toků 2022/2023.

(14)

Referenční období je 2016–2021.

(15)

  Publikace IEA , Publikace GIIGNL .

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu.

(17)

  ACER_Opinion_11-2023_on_ENTSOG_Winter_Supply_Outlook_2023-2024.pdf (europa.eu)