EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 6.2.2024
COM(2024) 54 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Zpráva za období 2017–2022 o finanční situaci systému pojištění pro případ nezaměstnanosti pro bývalé dočasné nebo smluvní zaměstnance a parlamentní asistenty, kteří se po ukončení služebního poměru u některého z orgánů Evropské unie ocitnou v nezaměstnanosti
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Zpráva za období 2017–2022 o finanční situaci systému pojištění pro případ nezaměstnanosti pro bývalé dočasné nebo smluvní zaměstnance a parlamentní asistenty, kteří se po ukončení služebního poměru u některého z orgánů Evropské unie ocitnou v nezaměstnanosti
Shrnutí
V souladu s pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie je příspěvek EU v nezaměstnanosti určen bývalým dočasným zaměstnancům (DZ), smluvním zaměstnancům (SZ) nebo akreditovaným parlamentním asistentům (APA), kteří se proti své vůli ocitnou bez zaměstnání (nejedná se tedy například o ty, kteří podali výpověď) v důsledku ukončení služebního poměru u některého z orgánů Evropské unie, ve smyslu článku 1 služebního řádu úředníků Evropské unie 1 . Tento příspěvek doplňuje případnou vnitrostátní dávku v nezaměstnanosti, kterou bývalý zaměstnanec pobírá.
Příspěvky v nezaměstnanosti jsou financovány z fondu nezaměstnanosti („fond“), jenž je financován jednak příspěvky zaměstnanců, na něž se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (kteří jsou potenciálními příjemci), jednak příspěvky jejich zaměstnavatele.
Podmínky pro udělení příspěvku v nezaměstnanosti, kategorie příjemců a sazby příspěvků se podstatně změnily v důsledku posledních reforem služebního řádu, přičemž tyto změny ovlivnily zejména peněžní zůstatek fondu.
Reforma služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, která vstoupila v platnost dne 1. května 2004, zavedla do pracovního řádu novou kategorii zaměstnanců zaměstnaných na základě smlouvy (smluvních zaměstnanců) a nová pravidla pro příspěvky do fondu nezaměstnanosti.
V souladu s nařízením Rady č. 160/2009 ze dne 23. února 2009, kterým se mění pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie 2 , se nyní fond nezaměstnanosti vztahuje také na akreditované parlamentní asistenty.
Reforma služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014, prodloužila maximální dobu trvání pracovních smluv smluvních zaměstnanců zaměstnaných podle článku 3b pracovního řádu ze tří na šest let.
V čl. 28a odst. 11 a čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie je vymezena povinnost Komise předkládat každé dva roky zprávu o finanční situaci systému pojištění pro případ nezaměstnanosti. Komise může navíc nezávisle na této zprávě prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112 služebního řádu upravit příspěvky do systému stanovené v čl. 28a odst. 7 a čl. 96 odst. 7 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, je-li to nezbytné v zájmu rovnováhy systému.
S cílem umožnit lepší sledování vývoje fondu Komise tuto dvouletou zprávu vždy vypracovává s pětiletým referenčním obdobím. Předchozí zpráva se týkala období 2015–2020 3 a referenční období této zprávy je prosinec 2017 až prosinec 2022.
Vývoj fondu
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že od roku 2017 se provozní výsledek neustále zvyšuje, s výjimkou roku 2020, kdy byl zaznamenán provozní schodek ve výši 0,5 milionu EUR. Kladný provozní výsledek se v průběhu posledních šesti let kumuloval a na konci roku 2022 tak kumulovaný zůstatek činil 60,5 milionu EUR.
Změna počtu vyplacených příspěvků v nezaměstnanosti
Během referenčního období se počet vyplacených měsíčních příspěvků v nezaměstnanosti zvýšil o 37 % – z 8 183 v roce 2017 na 11 230 v roce 2022. Celkem bylo dočasným zaměstnancům, smluvním zaměstnancům a akreditovaným parlamentním asistentům během referenčního období vyplaceno více než 65 000 dávek. Trendy týkající se příjemců příspěvků z fondu souvisejí s těmito cyklickými faktory:
–ukončení smluv akreditovaných parlamentních asistentů v důsledku konce volebního období v roce 2019, což mělo dopad na počet příspěvků vyplacených v letech 2019 a 2020,
–zvýšení počtu příspěvků pro dočasné zaměstnance v roce 2020, což odpovídá odchodu dočasných zaměstnanců zaměstnaných v kabinetech (březen 2020).
Nejvyšší počet dávek se vyplácí smluvním zaměstnancům. Nejvyšší počet měsíčních příspěvků byl vyplacen v roce 2018 (6 191).
Změna průměrného měsíčního příspěvku v nezaměstnanosti (v EUR)
Průměrný měsíční příspěvek pro dočasné zaměstnance se mírně snížil. Průměrný příděl pro smluvní zaměstnance zůstal v období 2017–2022 stabilní, zatímco příděl pro akreditované parlamentní asistenty se snížil, zejména v důsledku klesající výše přidělených prostředků vyplácených od konce volebního období.
Regulační rámec
1.1Popis systému
Reforma služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, která vstoupila v platnost dne 1. května 2004, změnila právní předpisy, jimiž se od roku 1985 řídila způsobilost pro pobírání příspěvků z fondu nezaměstnanosti i pravidla přispívání do tohoto fondu. Tyto změny lze shrnout následovně:
|
Před květnem 2004 |
Po květnu 2004 |
|
Pojištění pro případ nezaměstnanosti pouze pro dočasné zaměstnance ukončující služební poměr. |
Pojištění pro případ nezaměstnanosti se vztahuje i na novou kategorii zaměstnanců zaměstnaných na základě smlouvy (tj. smluvní zaměstnance). |
|
Příspěvek zaměstnance ve výši 0,4 % a příspěvek zaměstnavatele ve výši 0,8 %. |
Nová pravidla pro placení příspěvků do fondu nezaměstnanosti (tj. příspěvek zaměstnance se zvyšuje na 0,81 % a příspěvek zaměstnavatele na 1,62 %). |
|
Nárok na příspěvek v nezaměstnanosti je omezen na období nepřesahující 24 měsíců. |
Nárok na příspěvek v nezaměstnanosti je omezen na třetinu doby, kterou dočasný zaměstnanec, smluvní zaměstnanec nebo akreditovaný parlamentní asistent skutečně odpracoval, a na období nepřesahující 36 měsíců. Od sedmého měsíce nezaměstnanosti je výše příspěvku zastropována; minimální výše příspěvku se zvýšila. |
Následující tabulka uvádí maximální a minimální výši příspěvku podle různých kategorií zaměstnanců:
v EUR od ledna 2023:
|
|
DZ |
SZ |
APA |
|
Maximální výše (od sedmého měsíce) |
3 352,86 |
2 514,60 |
2 602,75 |
|
Minimální výše |
1 676,42 |
1 257,32 |
1 106,15 |
Standardní příspěvek a maximální a minimální částky, které je třeba vyplatit, se každoročně aktualizují stejně jako odměny, a to v souladu s článkem 65 služebního řádu.
Případné rodinné přídavky se přičítají k příspěvkům v nezaměstnanosti. Příspěvky do Společného systému zdravotního pojištění (JSIS) Evropské unie (5,1 % referenčního základního platu nezaměstnané osoby) hradí fond nezaměstnanosti.
1.2Právní rámec
–Článek 28a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013.
–Článek 96 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie a článek 5 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013.
–Články 135 a 136 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie ve znění nařízení Rady č. 1239/2010 ze dne 20. prosince 2010 (Úř. věst. L 338, 22.12.2010) 4 .
–Ustanovení čl. 65 odst. 1 služebního řádu týkající se aktualizace odměn a jiných částek.
–Nařízení Komise č. 91/88 ze dne 13. ledna 1988, kterým se provádí čl. 28a odst. 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 11, 15.1.1989) 5 .
–Pravidla Komise ze dne 14. července 1988, přijatá po vzájemné dohodě předsedou Soudního dvora Evropských společenství dne 4. července 1989, kterými se stanoví podmínky uplatňování ustanovení o poskytování podpory v nezaměstnanosti dočasným zaměstnancům ve smyslu čl. 28a odst. 10 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.
2 Finanční situace a peněžní zůstatek fondu nezaměstnanosti za období 2017–2022
Tento oddíl popisuje vývoj finanční situace fondu nezaměstnanosti, zejména jeho příjmů a výdajů.
Částky uvedené pod položkou „Příspěvky v nezaměstnanosti“ systematicky zahrnují základní příspěvek v nezaměstnanosti, příspěvky do systému JSIS 6 a veškeré rodinné přídavky. Od těchto částek se odečítají dávky sociálního pojištění poskytnuté na vnitrostátní úrovni (dávky v nezaměstnanosti, rodinné přídavky, dávky v nemoci, příspěvky při narození dítěte atd.).
Jak je uvedeno výše (1.1), příspěvky do systému JSIS jsou financovány z fondu nezaměstnanosti (5,1 % referenčního základního platu nezaměstnané osoby).
Fond nezaměstnanosti používá pro správu svých příjmů a výdajů dva nástroje:
·běžný účet pro výběr příjmů a vyplácení dávek,
·termínované účty pro investování kumulovaných přebytků.
2.1 Peněžní zůstatek: provozní výsledky a kumulované zůstatky za období 2017–2022
V hotovostním účetnictví se transakce zaznamenávají pouze v případě, kdy dochází k přílivu nebo odlivu finančních prostředků.
V tabulce 1 je uveden přehled příjmů a výdajů podle toho, jak byly zapsány do účetní evidence, a běžný zůstatek, který z toho vyplývá.
Tabulka 2 ukazuje vývoj finančních aktiv fondu nezaměstnanosti jak na běžném účtu začleněném do účetního systému Evropské komise (část I), tak na investičních účtech spravovaných GŘ BUDG (do roku 2019 GŘ ECFIN) (část II). V letech 2017–2022 zůstaly investované částky stabilní, avšak mezi odpovědnými stranami byly zahájeny diskuse o případných možnostech zvýšení investičního portfolia. Část III uvádí celkové kumulované přebytky obou těchto účtů. Mezi lety 2017 a 2022 se kumulovaný přebytek zvýšil o 209 % – z 19,6 milionu EUR v roce 2017 na 60,5 milionu EUR v roce 2022.
Tabulka 3 uvádí kumulovaný zůstatek fondu. Příjmy z příspěvků od různých orgánů a agentur se v daném období zvýšily o téměř 41 milionů EUR.
2.2. Finanční situace: provozní výsledky za období 2017–2022
V akruálním účetnictví se transakce zaúčtovávají v době splatnosti příspěvku do fondu nezaměstnanosti nebo výplaty příspěvku v nezaměstnanosti. Znamená to, že:
·některé příspěvky do fondu obdržené na začátku roku N pokrývají období činnosti na konci roku N–1,
·některé částky vyplacené na začátku roku N pokrývají období nezaměstnanosti na konci roku N–1.
V souladu s platnými účetními standardy jsou tyto transakce zaúčtovány v rozpočtovém roce N–1.
Tabulka 4 uvádí příjmy a výdaje podle této zásady, a poskytuje proto přehled roční finanční situace fondu nezaměstnanosti s ohledem na příjmy a výdaje.
Mezi lety 2017 a 2020 se výdaje výrazně zvýšily, což bylo způsobeno zejména zahájením nového volebního období Evropského parlamentu a vyplácením příspěvku v nezaměstnanosti oprávněným akreditovaným parlamentním asistentům. Od roku 2020 do konce roku 2022 se výdaje snížily z 32 milionů EUR na 20 milionů EUR.
Pokud jde o provozní výsledek fondu, v letech 2017 a 2018 činil 10 milionů EUR. Po menším přebytku v roce 2019 (4,2 milionu EUR) zaznamenal fond v roce 2020 schodek ve výši 0,5 milionu EUR, a to v důsledku konce volebního období Evropského parlamentu a konce funkčního období Komise. V roce 2021 zaznamenal fond přebytek ve výši 11,2 milionu EUR a v roce 2022 přebytek ve výši 19,9 milionu EUR.
Provozní výsledky za období 2017–-2022
2
2.1
2.2
2.3Finanční situace: rozpis výdajů a příjmů jednotlivých orgánů a všech agentur za období 2017–2022
V tabulce 5 jsou rozepsány příjmy a výdaje jednotlivých orgánů a příjmy a výdaje všech agentur dohromady. V první části tabulky jsou uvedeny absolutní částky a ve druhé poměrné vyjádření jako procentuální podíl na celkové výši výdajů a příjmů.
Cyklický účinek na konci volebního období Evropského parlamentu se odráží ve zvýšených výdajích souvisejících s Evropským parlamentem, které činily 10,4 milionu EUR v roce 2019 a 13,1 milionu EUR v roce 2020. Výdaje související s Evropským parlamentem se snížily na 6,6 milionu EUR v roce 2021 a 4,6 milionu EUR v roce 2022.
Je třeba poznamenat, že příspěvek agentur se zvýšil z 13 milionů EUR v roce 2017 na 21 milionů EUR v roce 2022.
3.Analýza pojištěnců, příjemců a vyplacených příspěvků
3
3.1Počet pojištěnců a průměrný příspěvek do systému
V tabulce 6 je uveden počet dočasných zaměstnanců (DZ), smluvních zaměstnanců (SZ) a akreditovaných parlamentních asistentů (APA), kteří v aktivní službě přispívali do fondu nezaměstnanosti k 31. prosinci každého roku.
3.2Počet příjemců příspěvku v nezaměstnanosti v absolutním vyjádření a jako procento počtu pojištěnců: „míra nezaměstnanosti“ k 31. prosinci daného roku
V tabulce 7 je pro každý rok uveden počet nezaměstnaných, kteří v prosinci daného roku obdrželi plný příspěvek v nezaměstnanosti nebo doplňkový příspěvek k dávce z vnitrostátního systému.
Je třeba poznamenat, že výše uvedená tabulka uvádí výsledky za měsíc prosinec každého roku.
Na základě kombinace údajů o dočasných zaměstnancích, smluvních zaměstnancích a akreditovaných parlamentních asistentech ve služebním poměru ke dni 31. prosince, které jsou uvedeny v tabulce 6, a počtu příjemců, kteří obdrželi příspěvek v nezaměstnanosti, podle tabulky 7 lze vypočítat poměr mezi počtem příjemců příspěvků z fondu nezaměstnanosti a počtem pojištěnců tohoto fondu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 8.
V případě dočasných zaměstnanců se počet příjemců příspěvku v nezaměstnanosti v poměru k počtu členů systému pohyboval v rozmezí od 1 % do 3 %. Během referenčního období byl nejvyšší poměr zaznamenán v roce 2020 (3,04 %); v roce 2021 se pak snížil na 1,26 % a v roce 2022 na 1,01 %. Pokud jde o smluvní zaměstnance, poměr klesl z 3,53 % v roce 2017 na 1,47 % v roce 2022.
V letech 2019 a 2020 čerpal příspěvek v nezaměstnanosti vysoký počet bývalých akreditovaných parlamentních asistentů (400 v roce 2019 a 291 v roce 2020), což bylo způsobeno koncem volebního období. Od roku 2021 se tento počet výrazně snížil – na 68 osob v roce 2021 a 51 osob v roce 2022.
Tento trend se odráží i v poměru příjemců příspěvku v nezaměstnanosti v případě akreditovaných parlamentních asistentů. Zatímco v roce 2019 tento poměr činil 22 % a v roce 2020 činil 15 %, v roce 2021 klesl na 3,38 % a v roce 2022 na 2,52 %.
3.3Počet vyplacených měsíčních příspěvků v nezaměstnanosti, jejich průměrná výše, příjemci a země jejich pobytu
Podle čl. 28a odst. 4 a čl. 96 odst. 4 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie se příspěvek v nezaměstnanosti vyplácí po dobu odpovídající jedné třetině doby služebního poměru, nejvýše však po dobu 36 měsíců. Tabulka 9 uvádí počet měsíčních příspěvků v nezaměstnanosti vyplacených všem příjemcům každý rok. V tabulce je zaznamenán dopad změny volebního období na akreditované parlamentní asistenty a dopad změny Komise na dočasné zaměstnance (dopad v roce 2020).
Tabulka 10 uvádí průměrnou výši příspěvku v nezaměstnanosti podle kategorie příjemců. Tato částka odpovídá celkovým ročním výdajům podle typu příjemce (DZ, SZ a APA), které jsou vyděleny počtem vyplacených měsíčních příspěvků. Je nutno poznamenat, že příspěvek vyplacený v daném měsíci může být úplný nebo poměrný podle počtu dní, kdy byla daná osoba skutečně oprávněna příspěvek v nezaměstnanosti pobírat.
Tabulka 11.1 uvádí průměrný počet měsíců pobírání příspěvku v nezaměstnanosti během jednoho roku, včetně případných příspěvků dlužných z předchozího období. Tato doba odpovídá celkovému počtu placených dnů do 31. prosince daného roku, který je vydělen počtem příjemců příspěvku v nezaměstnanosti. Výsledek je vydělen 30, aby se získal průměrný počet měsíců pobírání příspěvku v nezaměstnanosti 8 .
Průměrná délka pobírání příspěvku v nezaměstnanosti v měsících je v posledních šesti letech stabilní (mezi osmi a deseti měsíci).
V následujících tabulkách je doba pobírání příspěvku v nezaměstnanosti uvedena v závislosti na kategorii zaměstnanců (DZ, SZ a APA).
Akreditovaní parlamentní asistenti:
Průměrná délka pobírání příspěvku v nezaměstnanosti v měsících je v případě smluvních a dočasných zaměstnanců v posledních šesti letech stabilní (mezi osmi a deseti měsíci).
Pokud jde o akreditované parlamentní asistenty, průměrná délka pobírání příspěvku v nezaměstnanosti v měsících se v referenčním období pohybovala mezi pěti a deseti měsíci. Nejkratší délka pobírání příspěvku byla zaznamenána v roce 2019 (pět měsíců), nejdelší v roce 2020 (deset měsíců). V roce 2022 činila průměrná délka pobírání příspěvku v nezaměstnanosti devět měsíců.
Vzhledem k zásadě doplňkovosti systému pojištění pro případ nezaměstnanosti hraje svou úlohu také to, ve které zemi příjemce příspěvku v nezaměstnanosti pobývá, zejména proto, že kritéria způsobilosti pro přiznání vnitrostátní dávky v nezaměstnanosti se v jednotlivých členských státech liší.
Tabulka 12 uvádí přehled zemí, v nichž pobývali příjemci, kteří v průběhu daného roku obdrželi alespoň jeden měsíční příspěvek.
Je třeba poznamenat, že do konce přechodného období dne 31. prosince 2020 bylo Spojené království považováno za členský stát 9 , což bývalým zaměstnancům umožňovalo pobírat příspěvek v nezaměstnanosti, zatímco žili ve Spojeném království. Kromě toho se po skončení přechodného období podle článku 115 dohody o vystoupení použijí články 28a, 96 a 136 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie ve vztahu k ostatním zaměstnancům Unie jakékoli státní příslušnosti, včetně bývalých zaměstnanců, kteří před koncem přechodného období přispívali do systému EU pro podporu v nezaměstnanosti, pokud mají bydliště ve Spojeném království a jsou registrováni u orgánu služeb v nezaměstnanosti Spojeného království.
4.ZÁVĚRY
4
4.1Období 2017–2022
Celkově fond v období 2017–2022 zaznamenal kladnou provozní výkonnost. Příspěvky do fondu se v posledních dvou letech výrazně zvýšily a v roce 2022 dosáhly téměř 20 milionů EUR.
Provozní výkonnost fondu měla dopad na kumulovaný zůstatek. Ke konci roku 2022 fond nashromáždil rezervu ve výši více než 60 milionů EUR.
Komise se na konci roku 2022 rozhodla chránit rostoucí rezervu před negativním dopadem inflace a investovala 50 milionů EUR v souladu s investičním mandátem fondu. Transakce byla provedena v roce 2023.
4.2Pravděpodobný další vývoj fondu nezaměstnanosti z krátkodobého a střednědobého hlediska
Na základě zjištění uvedených ve zprávě lze očekávat, že kumulovaná rezerva bude nadále růst. Očekává se, že kumulovaný zůstatek bude postačovat k pokrytí provozních potřeb fondu během několika let, včetně pravidelných výkyvů souvisejících s koncem stávajícího volebního období Parlamentu a novým funkčním obdobím sboru komisařů v letech 2024–2025.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti a s cílem zajistit finanční rovnováhu fondu Komise zváží navržení úpravy příspěvků do systému pojištění pro případ nezaměstnanosti prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s čl. 28a odst. 11 a čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie.
COM(2022) 388 final.
