Zveřejnění schválené standardní změny specifikace produktu s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením v odvětvích zemědělských a potravinářských produktů podle čl. 6b odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014

(2023/C 185/17)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 6b odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (1).

Sdělení o schválení standardní změny specifikace produktu s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, který pochází z členského státu

[Nařízení (EU) č. 1151/2012]

„Prés-salés du Mont-Saint-Michel“

EU č.: PDO-FR-0813-AM01 - 27.2.2023

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název produktu

„Prés-salés du Mont-Saint-Michel“

2.   Členský stát, ke kterému zeměpisná oblast patří

Francie

3.   Orgán členského státu sdělující standardní změnu

Ministerstvo zemědělství a potravinové soběstačnosti

4.   Popis schválené změny (schválených změn)

1.   Zeměpisná oblast

Popis

Dochází ke změně ve vymezení zeměpisné oblasti. Zeměpisná oblast CHOP „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“ se rozkládá na území 4 obcí departementu Manche, konkrétně na území těchto obcí: Montsenelle, Baupte, Auvers a Méautis.

Seznam obcí v zeměpisné oblasti specifikace byl aktualizován tak, aby odpovídal oficiálnímu zeměpisnému kodexu z roku 2021 v souladu s vnitrostátními požadavky.

Změna má vliv na jednotný dokument.

2.   Údaje o kontrolním orgánu

Popis

V souladu s požadavky francouzských orgánů se mění oddíl „Údaje o kontrolním orgánu“.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Prés-salés du Mont-Saint-Michel“

EU č.: PDO-FR-0813-AM01 - 27.2.2023

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

„Prés-salés du Mont-Saint-Michel“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu (podle přílohy XI)

Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Maso s chráněným označením původu „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“ se produkuje z jehňat mladších než 12 měsíců, jejichž typické vlastnosti jsou dány pastvou na slaniscích v přímořské oblasti. K chovu jehňat se používají berani těchto plemen: „Suffolk“, „Roussin“, „Rouge de l’Ouest“, „Vendéen“, „Cotentin“, „Avranchin“, „Charollais“ nebo berani, jejichž matky pocházejí z hospodářství, která jsou oprávněna k užívání slanisek k pastvě. Plemenné samice jsou potomky ovcí chovaných ve vymezené zeměpisné oblasti v hospodářstvích, jež se specializují na chov ovcí na slaniscích.

Jatečně upravená těla mají tyto vlastnosti:

—	mají minimální váhu 14 kg,

—	mají štíhlý profil: – „zarovnaný až mírně prohloubený profil“ a „středně až vysoce vyvinutou svalovinu“ (třídy zmasilosti U, R, O podle klasifikační stupnice EUROP),

—	protučnělost je „mírně tučná až protučnělá“ (třídy 2 nebo 3 klasifikační stupnice EUROP),

—	povrchový i vnitřní pevný tuk bílé až krémové barvy je rovnoměrně rozložen.

Maso se na trh uvádí chlazené. Prodej chlazeného rozmraženého masa je zakázán.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Jehňata a ovce se živí zejména pastvou na slaniscích. Chov jehňat probíhá v několika po sobě jdoucích obdobích, jimiž jsou období po narození, období pastvy na slaniscích a případně období vykrmování.

Období pastvy na slaniscích, včetně pastvy dále ve vnitrozemí, když jsou slaniska zalitá přílivem, musí v každém případě činit alespoň polovinu života jehněte.

Zelené krmivo pro zvířata v různých fázích chovu pochází z vymezené zeměpisné oblasti a skládá se z čerstvé trávy, spásané nebo uskladněné jako seno nebo zavadlá píce v balíku, s obsahem sušiny přesahujícím 50 %, dále z kořenů a z hlíz zeleniny.

Od 1. června 2013 se zakazuje podávat kukuřičnou siláž.

Z vymezené zeměpisné oblasti pochází 100 % píce a 50 % krmných směsí.

Ovce chované v hospodářských podnicích se mohou krmit pouze rostlinami, vedlejšími produkty a krmivy, která nepocházejí z geneticky upravených produktů. Krmiva používaná při chovu jehňat ze slanisek nesmí, s výjimkou mléčných výrobků, obsahovat žádný produkt živočišného původu.

—	Během období po narození, které trvá minimálně 45 a maximálně 105 dní po narození, jsou jehňata krmena hlavně mateřským mlékem, jež lze doplňovat sušeným mlékem, pící nebo krmnou směsí.

—	V období pastvy na slaniscích, které trvá alespoň 70 dní, pobývají jehňata na slaných marších ve stanovených částech pastvin a v případě jejich zaplavení na pozemcích dále ve vnitrozemí. Živí se zejména nebo výlučně trávou (kromě pastvy se povoluje nejvýše 400 g krmné směsi na den podávané večer).

—	Během volitelného období vykrmování (u jehňat, která se v období pastvy na slaniscích živí výhradně trávou), jež trvá maximálně 30 nebo 40 dní podle ročního období, dostávají jehňata krmnou směs a na slaniscích se již nepasou.

Krmnou směs, kterou ovce a jehňata případně dostávají v různých fázích chovu, tvoří tyto složky:

—	obilná zrna, produkty a vedlejší produkty z nich: ječmen, kukuřice, pšenice, tritikale a oves,

—	olejnatá semena, produkty a vedlejší produkty z nich: sójové, slunečnicové, řepkové a lněné pokrutiny, sójová zrna a sójové slupky,

—	bílkovinné plodiny: hrách, vlčí bob a bob polní,

—	hlízy a kořeny, produkty a vedlejší produkty z nich: cukrovkové řízky,

—	pícniny: vojtěška a sláma,

—	melasa: třtinová melasa,

—	doplňkové látky,

—	minerály, vitamíny.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Narození, chov a porážka.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Označení a štítkování masa s chráněným označením „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“ se provádí po vychlazení jatečně upraveného těla, a to neporušitelným označením s nesmazatelným inkoustovým nápisem „Prés-salés MSM“ na jeho hlavních částech, tedy na pleci, žebrech a kýtách.

K jatečně upravenému tělu a jeho jednotlivým naporcovaným kusům je po celou dobu až ke konečnému prodejci připevněn identifikační štítek, který uvádí alespoň:

—	název označení,

—	nápis „AOP“ (CHOP) nebo „appellation d’origine protégée“ (chráněné označení původu),

—	logo CHOP Evropské unie,

—	jméno/název chovatele,

—	číslo chovu,

—	vnitrostátní identifikační číslo jehněte,

—	datum porážky,

—	místo a číslo porážky,

—	nápis „le temps de maturation sur os entre les dates d'abattage des agneaux et de la vente au détail au consommateur final est de 4 jours pleins au minimum“ (doba zrání masa na kosti od porážky jehňat do maloobchodního prodeje konečnému spotřebiteli činí alespoň čtyři celé dny).

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisnou oblast, v níž dochází k narození a probíhá chov a porážka jehňat, tvoří následujících 26 kantonů, z nichž 14 je součástí departementů la Manche a Ille et Vilaine:

Departement la Manche:

Všechny obce v kantonech Bréhal, Bricquebec-en-Cotentin, Cherbourg-en-Cotentin (1, 2, 3, 4, 5), Granville, La Hague, Les Pieux, Pontorson.

V kantonu Agon-Coutainville obce Agon-Coutainville, Blainville-sur-Mer, Geffosses, Gouville-sur-Mer, Muneville-le-Bingard, Saint-Malo-de-la-Lande, Saint-Sauveur-Villages (pouze území pověřených obcí Ancteville a La Ronde-Haye).

V kantonu Carentan-les-Marais obce Auvers, Baupte, Méautis, Picauville (pouze území delegované obce Les Moitiers-en-Bauptois).

V kantonu Isigny-le-Buat pouze obce Avranches, La Godefroy, Saint-Brice, Saint-Loup, Saint-Senier-sous-Avranches, Isigny-le-Buat, Tirepied-sur-Sée (pouze území obce La Gohannière).

V kantonu Quettreville-sur-Sienne obce Annoville, Hauteville-sur-Mer, Lingreville, Montmartin-sur-Mer, Quettreville-sur-Sienne (pouze území pověřených obcí Contrières, Hérenguerville, Hyenville, Quettreville-sur-Sienne a Trelly).

V kantonu Valognes obce Brix, Huberville, Lieusaint, Montaigu-la-Brisette, Saint-Joseph, Saussemesnil, Tamerville, Valognes a Yvetot-Bocage.

V kantonu Villedieu-les-Poêles-Rouffigny pouze obec Le Tanu.

Obce kantonu Avranches s výjimkou delegované obce Braffais v obci Le Parc.

Obce kantonu Coutances s výjimkou obcí Camprond a Monthuchon.

V kantonu Créances s výjimkou obce Le Plessis-Lastelle.

Obce kantonu Saint-Hilaire-du-Harcouët s výjimkou obcí Savigny-le-Vieux a Buais-Les-Monts.

Departement Ille et Vilaine:

Všechny obce v kantonech Fougères-2.

V kantonu Vitré obce Balazé, Châtillon-en-Vendelais, Montautour, Princé, Saint-M’Hervé a Vitré.

Obce kantonu Dol-de-Bretagne s výjimkou obcí Châteauneuf-d'Ille-et-Vilaine, Lillemer, Miniac-Morvan, Plerguer, Saint-Guinoux, Saint-Père-Marc-en-Poulet, Saint-Suliac, Le Tronchet a La Ville-ès-Nonais.

Obce kantonu Fougères-1 kromě Livré-sur-Changeon.

Obce kantonu Val-Couesnon kromě obcí Aubigné, Feins, Mouazé a Montreuil-sur-Ille.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Zeměpisná oblast se nachází na obvodu normansko-bretaňského zálivu a rozprostírá se na pobřeží departementů la Manche a Ille-et-Vilaine. Vyznačuje se rozsáhlým pobřežím a silným vlivem mořského a oceánského podnebí. V srdci této zeměpisné oblasti se nacházejí louky pravidelně zaplavované mořem, nazývané slaniska nebo slané marše, které nabízejí podstatnou část výživy zvířat. Tato slaniska tvoří horní část přílivové zóny. Vznikla lokálně na dně zálivu Mont-Saint-Michel a ústí řek v západní části poloostrova Cotentin, kde mimo dosah mořských vln a silných proudů dochází k jemné sedimentaci. Substrátem slanisek je sediment nazývaný „tangue“, složený z velmi jemného bahna a písku bohatého na vápenec. Tyto oblasti jsou zbrázděny hlubokými kanály, které se rozvětvují do dalších kanálů, a tvoří tak velmi hustou síť rozdělující slaniska na několik funkčních jednotek, které zároveň slouží jako zábrany ohraničující pohyb ovcí.

Vegetace, která se přizpůsobila slanosti půdy a zaplavování, se skládá z tzv. halofilních rostlin. Mnohé z nich, jako zblochanec přímořský (Puccinellia maritima), bařička přímořská (Triglochin maritima) nebo lebeda šruchovitá (Halimione portulacoïdes) – zejména poté, co zmrzne – jehňatům s označením původu „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“ velmi chutnají, a tvoří tak základ jejich výživy.

Produkce jehňat v zálivu Mont-Saint-Michel je doložena již od desátého století, kdy mniši z Mont-Saint-Michel získali právo k chovu ovcí, tzv. „brebiage“. O produkci ovcí v přístavních oblastech poloostrova Cotentin v téže době se dovídáme ze zakládací listiny opatství v Lessay. Ta obsahuje zmínku o darování dvou ovčínů opatství. Později v roce 1181 již ovčí vlna tvořila dvě třetiny desátku tohoto opatství (charta Jindřicha II. Plantageneta).

Až do první poloviny 20. století se s výjimkou poldrů u Mont-Saint-Michel, kde se na slaniska pod dohledem pastýřů vodila poměrně velká stáda, se ovce svazovaly k sobě a vodily ve skupinách po dvou až čtyřech. Od druhé poloviny 20. století vznikaly specializované chovy s ovčíny.

Vzhledem k fyzickým překážkám dané oblasti vybírají chovatelé odedávna plemenná zvířata zvláštním způsobem, s důrazem na mateřské vlastnosti samic, schopnost zvířat pohybovat se v nestabilním terénu a růst jehňat přizpůsobený vegetačnímu cyklu rostlin žijících na slaniscích. Samice pocházejí z vlastního stáda a berani, kteří jsou zakoupeni externě, patří k plemenům, která se dobře přizpůsobují životním podmínkám na slaniscích a jejichž svalový růst je relativně pomalý.

Chov jehňat na slaniscích se rozvinul i díky zřizování ovčínů a obhospodařování luk nacházejících se na pevnině v blízkosti slaných marší. Jsou nepostradatelné, neboť zvířatům poskytují útočiště pro vrh mláďat a při zaplavení slanisek přílivem.

Kvůli velkým rozdílům v růstu jednotlivých zvířat ve stádě a nevypočitatelnosti klimatických podmínek vyvinuli chovatelé metodu přikrmování přizpůsobenou místním specifickým podmínkám. Vzhledem k tomu, že se ovčíny nacházejí v blízkosti pobřeží, mohou se doplňková krmiva podávat večer po pastvě. Pokud jsou ovčíny dále ve vnitrozemí, chovatelé mohou přistoupit k vykrmování až před porážkou. Většina těchto krmiv se pěstuje v dané oblasti, avšak část z nich, zejména krmiva s obsahem dusíku, může pocházet odjinud.

Pokud jde o místní vztahy mezi chovateli, řezníky a pracovníky jatek, vedl tento zvláštní typ chovu k trvalému výběru jatek, která se nacházejí poblíž chovu a na kterých se udržují tradiční prostředky a dovednosti pro porážku ovcí. Zvláštní dovednosti týkající se porážky se projevují zejména krátkým časem čekání v pohodlných podmínkách mezi přivezením zvířat na jatka a samotnou porážkou a obzvláštní pečlivostí při porážce, bourání a vykolení, při nichž se dbá na to, aby se zachoval podkožní tuk a zabránilo se jakémukoliv znečištění jatečně upraveného těla. Vymezené jsou i podmínky zchlazování a zrání. Až po ukončení těchto činností se hodnotí, zda jatečně upravená těla mají předepsané vlastnosti, a to zejména na základě kvality tuku a jejich vzhledu.

Jatečně upravená těla se vyznačují bílým a pevným tukem, který je rovnoměrně rozložen. Jsou mírně tučná až protučnělá, mají štíhlý profil a poměrně podlouhlé kýty. Maso se vyznačuje sytě růžovou barvou, délkou vláken a mramorovanou „kresbou“ (mezisvalový tuk). Po pečení je velmi šťavnaté a zvýšenou šťavnatost i intenzivní a přetrvávající vůni bez pachuti ovčího loje si v ústech udržuje i při žvýkání.

Specifičnost tohoto masa je již delší dobu uznávána, jak o tom svědčí výrok Pierra Thomase du Fosse, vědce a spisovatele z Rouenu, který po příjezdu do Pontorsonu v létě roku 1691 prohlásil: „Tráva na mořském pobřeží je jako mateřídouška. Skopovému masu propůjčuje tak vybranou chuť, že byste pro něj mohli z jídelníčku vypustit koroptve i bažanty. Tak lahodné to maso je.“

Nejnovější potvrzení tohoto dlouhodobého věhlasu přinesl odvolací soud v Caen, který ve svém rozsudku ze dne 24. ledna 1986 konstatoval, že pro ovce, které se pravidelně vyhání na pastvu do oblasti periodicky zaplavované mořem, se ustálil název ovce ze slanisek („moutons de prés-salés“) a že maso takto chovaných zvířat má zvláštní jakost.

Souvislost mezi masem s chráněným označením původu „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“ a místem, kde se produkuje, je dána vegetací charakteristickou pro slaniska, kterou ovce spásají, a fyzickým úsilím, které musí vynaložit, aby si ji obstaraly. Podíl fyzické námahy ve spojení s územím hraje významnou roli na slaniscích v zálivu Mont-Saint-Michel, kde musí ovce zdolávat rozsáhlé plochy, ale i na slaniscích v přístavních oblastech poloostrova Cotentin, přesto že jejich rozloha je menší. Krmná hodnota slanisek je totiž poměrně nízká a nedostatek vhodných trav, kterými se ovce živí, je nutí k dlouhým přesunům, aby si opatřily dostatek krmiva. Jatečně upravená těla mají proto štíhlý profil a sytou barvu masa.

Tyto vlastnosti masa jsou kvůli omezením v důsledku nestabilního terénu, protkaného sítí hlubokých kanálů a vystaveného drsnému podnebí, ještě výraznější. Kvůli tvrdým podmínkám nemohou být na slaniska vypouštěna zvířata v příliš nízkém věku a zároveň tam musí pobývat dostatečně dlouhou dobu, aby měla speciální výživa na maso patřičný vliv.

Z těchto chovných podmínek pocházejí zvířata, jež mají nejen štíhlý profil zmasilosti, ale i slabou vrstvu pevného tuku, a jejichž maso má specifickou chuť bez pachuti ovčího loje.

Tyto typické vlastnosti se zachovávají porážkou zvířat v blízkosti jejich chovu. Díky této blízkosti se zkracuje čas potřebný k přepravě, takže zvířata jsou ušetřena stresu, který může negativně ovlivnit kvalitu jejich masa, a organoleptické vlastnosti, které se vyvinuly během chovu, zůstanou zachovány. Tento chov ovcí navíc umožnil vyvinout a udržet na jatkách uvedené zeměpisné oblasti zvláštní know-how, které respektuje kvalitu této suroviny (například tím, že se tuková vrstva udržuje nedotčená a sprchování jatečně upraveného těla je zakázáno) a zároveň usnadňuje kontrolu předepsaných vlastností jatečně upravených těl.

Velmi dobrou pověst jehněčího masa ze slanisek, uznávaného odborníky na gastronomii pro svou šťavnatost, dosvědčují již více než sto let prodejní ceny, které jsou o 50 až 100 % vyšší než u obyčejných jehňat.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://www.legifrance.gouv.fr/download/pdf?id=yUNSnznfq_FUS9VY3CTgn4PCIFRafx3LLgujSD-i24w=

---

(1)  Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.