13.3.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/2


OZNÁMENÍ KOMISE

Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2023

(2023/C 93/02)

Podle článku 8 nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci (1) musí Komise přijmout „roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace“.

V tomto oznámení Komise jsou vymezeny evropské normy a produkty evropské normalizace, které má Komise v úmyslu požadovat pro rok 2023 spolu s konkrétními cíli a politikami pro tyto normy a produkty (viz příloha).

Toto opatření v oblasti evropské normalizace je začleněno do politik EU a přispívá k posílení vedoucí úlohy EU při stanovování globálních norem s cílem zajistit odolný, zelený a digitální jednotný trh. Podporuje provádění politických priorit mimo jiné v těchto oblastech:

Zelená dohoda pro Evropu,

evropská digitální dekáda,

nová průmyslová strategie Komise a

silnější Evropa ve světě.

Cílem norem podporujících tyto politiky je zajistit, aby výrobky a služby z EU byly konkurenceschopné v celosvětovém měřítku a zohledňovaly nejnovější vývoj v oblasti bezpečnosti, ochrany a zdraví, jakož i v sociální a environmentální oblasti a přispívaly k plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Vzhledem k rostoucí asertivitě některých aktérů v mezinárodních normalizačních procesech a rostoucí politizaci norem se roční pracovní program EU pro oblast evropské normalizace na rok 2023 při stanovování norem i nadále řídí strategičtějším přístupem, čímž posiluje vedoucí postavení EU v oblasti celosvětové normalizace.

Příloha tohoto oznámení obsahuje opatření pro vypracování a revizi evropských norem nebo produktů evropské normalizace, které jsou potřebné a vhodné na podporu právních předpisů a politik Unie, a tím posilují vedoucí úlohu EU při stanovování globálních norem. V souladu se strategií pro normalizaci (2) ze dne 2. února 2022 Komise od uvedeného roku stanovuje ve svém ročním pracovním programu EU pro oblast evropské normalizace seznam priorit na podporu kritických politik, jež si zasluhují zvláštní pozornost evropského normalizačního systému. V letošním roce Komise jako politické priority vymezila normalizační opatření týkající se vodíku, solární elektřiny pro energetické systémy, digitálního pasu výrobku, kritických surovin, kybernetické bezpečnosti, kvantových technologií a uplatňování aktu o digitálních službách.

Na mezinárodní úrovni bude Komise v oblasti normalizace i nadále spolupracovat s mezinárodními partnery, přičemž dobrým příkladem jsou digitální partnerství s Japonskem, Jižní Koreou a Singapurem, Rada EU–USA pro obchod a technologie a skupina G7. Komise bude dále podporovat mezinárodní normalizační procesy v souladu se zásadami Světové obchodní organizace, mezi něž patří otevřenost, transparentnost, nestrannost a konsensus. Pro podporu vedoucí úlohy EU při stanovování globálních norem je stejně důležitá mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, jak je uvedeno v Globálním přístupu k výzkumu a inovacím (3).

Komise bude při sjednávání všech dohod o volném obchodu podporovat normalizaci jakožto nezbytnou součást kapitoly týkající se technických překážek obchodu a osvědčených regulačních postupů. Kromě toho bude Komise pokračovat v dialogu s ostatními zeměmi, aby prozkoumala možné oblasti spolupráce při řešení globálních výzev.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(2)  COM(2022) 31.

(3)  COM(2021) 252.


PŘÍLOHA

Přehled

Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2023 obsahuje 84 opatření rozdělených do čtyř hlavních kategorií:

Zelená transformace

Digitální transformace

Odolnost evropského průmyslu

Vnitřní trh s výrobky a službami

Mezi strategické priority pro rok 2023 patří:

1.

Vodíková infrastruktura, podpora vodíku a jeho skladování (opatření 1, 2)

2.

Začlenění solární elektřiny do energetického systému – fotovoltaika (opatření 3)

3.

Průzkum, těžba, rafinace, recyklace kritických surovin (opatření 4)

4.

Požadavky na kybernetickou bezpečnost a přístupnost (opatření 5–6)

5.

Zavedení digitálního pasu výrobku (opatření 7)

6.

Technologie pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a evropskou kvantovou komunikační infrastrukturu (opatření 8)

7.

Uplatňování aktu o digitálních službách technologickými prostředky (opatření 9)

8.

Spolehlivá výměna údajů (opatření 10–13)

9.

Bezpečnost tepelných čerpadel (opatření 14)

Cílem opatření týkajících se zelené transformace je podporovat tyto oblasti:

Transformace energetiky a snížení spotřeby energie

Přeshraniční obchod s biometanem a jeho spotřeba (opatření 15)

Požadavky na ekodesign a označování energetickými štítky s cílem snížit spotřebu energie (opatření 16–42)

Zlepšení ekologičnosti budov a stavebních materiálů a jejich odolnosti vůči změně klimatu (opatření 43–46)

Usnadnění využívání elektrických dobíjecích stanic osobami se zdravotním postižením (opatření 47)

Společné bezdrátové nabíječky pro mobilní telefony (opatření 48)

Kvalita životního prostředí

Vliv baterií na životní prostředí a omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (opatření 49–50)

Oběhový návrh, výroba, opětovné použití a recyklace vozidel a jejich součástí (opatření 51)

Kvalita vnějšího ovzduší (opatření 52–54)

Snížení emisí metanu (opatření 55)

Kvalita vody, čištění odpadních vod a snížení množství mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí (opatření 56–58)

Cílem opatření týkajících se digitální transformace je podporovat následující oblasti (1):

Zabezpečení, bezpečnost a přístupnost

Bezpečnost a důvěryhodnost umělé inteligence (opatření 59)

Ověřování věku online (opatření 60)

Zavádění nových technologií IKT

Interoperabilita internetu věcí s technologiemi edge computing a swarm computing (opatření 61)

Zavedení elektronických účetních knih a evropské infrastruktury blockchainových služeb (opatření 62–63)

Interoperabilita datových prostorů používaných v inteligentních městech EU – digitální dvojčata (opatření 64)

Cílem opatření týkajících se odolnosti je podporovat následující oblasti:

Kritické materiály

Nové multimateriály a funkce pro aditivní výrobu (opatření 65)

Kritické suroviny pro baterie (opatření 66)

Dostupnost materiálů potřebných pro výrobu očkovacích látek (opatření 67)

Evropský družicový systém a kosmická infrastruktura

Zřízení bezpečného družicového evropského komunikačního systému (opatření 68)

Ochrana evropské kosmické infrastruktury a zvýšení využívání kosmických dat a služeb trhem (opatření 69)

Opatření týkající se vnitřního trhu s výrobky a službami podporují následující oblasti:

Kvalita, bezpečnost a přístup pro malé a střední podniky

Kvalita a bezpečnost zdravotnických prostředků (opatření 70)

Bezpečnost hraček (opatření 71)

Zlepšení bezpečnosti tlakových zařízení a usnadnění přístupu malých a středních podniků k nim (opatření 72)

Zlepšení přístupu malých a středních podniků na trh s jednoduchými tlakovými nádobami (opatření 73)

Bezpečnost strojních zařízení (opatření 74)

Bezpečnost výtahů (opatření 75)

Bezpečnost lanových drah (opatření 76)

Bezpečnost spotřebičů plynných paliv (opatření 77)

Bezpečnost spotřebních výrobků (opatření 78)

Úprava bezpečnostních požadavků na rádiová zařízení po aktualizaci softwaru (opatření 79)

Zařízení určená k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (opatření 80)

Osobní ochranné prostředky (opatření 81)

Tvorba harmonizovaných norem zohledňujících inkluzivnost a genderové hledisko (opatření 82)

Interoperabilita a důvěryhodnost

Přesné a sledovatelné měřicí systémy na ochranu veřejnosti před nesprávným měřením (opatření 83)

Interoperabilita železničního systému (opatření 84)

Datový slovník pro finanční služby (opatření 85)

Přeshraniční služby a obchod

Zrušení dodatečných zkoušek pro prefabrikované betonové výrobky a konstrukční kovové výrobky (opatření 86–87)

Trh se službami v oblasti zařízení pro kanceláře (opatření 88)

Opatření pro vypracování a revizi evropských norem nebo produktů evropské normalizace na podporu strategických priorit

Ref. č.

Název

Odkaz

Evropské normy či produkty evropské normalizace

Konkrétní cíle a politiky týkající se evropských norem či produktů evropské normalizace

1

Vodíkové technologie a komponenty

COM(2021) 804 final – návrh nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem

COM(2021) 557 final – návrh směrnice, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů

Vypracovat evropské normy pro kvalitu, technologie a bezpečnost v oblasti výroby a používání vodíku.

Zlepšení rozvoje a údržby vodíkové infrastruktury a technologických komponentů na jednotném trhu.

2

Přeprava a skladování vodíku

Nařízení (EU) 2022/869, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě

COM(2021) 803 final – návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem

Revidovat stávající normy a vypracovat nové evropské normy pro kvalitu a bezpečnost vodíku – relevantní pro vtláčení do vodíkové soustavy a pro konečná užití, včetně paliv na bázi vodíku.

Umožnění a podpora rozšíření přepravních a skladovacích metod pro vodík, což usnadní nahrazení fosilních paliv a vstupních surovin v odvětvích, která lze obtížně dekarbonizovat.

3

Nízkonapěťové technologie založené na stejnosměrném proudu

COM(2022) 221 final – Strategie EU pro solární energii

Vypracovat evropské normy a produkty evropské normalizace na podporu začlenění solární elektřiny do energetického systému.

Přispívat k rychlému zavádění solární fotovoltaiky a solárních termálních technologií.

4

Kritické suroviny

PLAN/2022/1733 Evropský akt o kritických surovinách

Vypracování evropských norem a produktů evropské normalizace na podporu průzkumu, těžby, rafinace a recyklace kritických surovin.

Cílem tohoto opatření je posílit hodnotový řetězec EU v oblasti kritických surovin s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci a zvýšit odolnost EU.

5

Požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky

COM(2022) 454 final – návrh nařízení o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) 2019/1020 (akt o kybernetické odolnosti)

Vypracovat evropské normy a produkty evropské normalizace odpovídající základním specifikacím kybernetické bezpečnosti stanoveným aktem o kybernetické odolnosti, zejména pokud jde o:

i)

bezpečnostní specifikace týkající se vlastností produktů s digitálními prvky a specifikace pro řešení zranitelných míst;

ii)

metodiky týkající se úrovní záruky u výše uvedených produktů s digitálními prvky;

iii)

metodiky pro vyhodnocení kybernetických rizik spojených s produkty s digitálními prvky.

Hlavním cílem je vytvořit podmínky pro vývoj bezpečných produktů s digitálními prvky tím, že bude zajištěno, aby hardwarové a softwarové produkty byly uváděny na trh s méně zranitelnostmi a aby výrobci brali vážně bezpečnost v průběhu celého životního cyklu produktu.

6

Požadavky na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací

Směrnice (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb

Směrnice (EU) 2016/2102 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru

Revidovat normy EN 301 549 , EN 17210, EN 17161 a technické zprávy CEN/CLC/ETSI TR 101551 a CEN/CLC/ETSI TR 101552. Kromě toho vypracovat tři nové harmonizované normy na podporu M/587 – C(2022)6456. Je třeba zohlednit nejnovější vývoj v příslušných oblastech.

Zvýšení přístupnosti IKT, včetně internetových stránek a mobilních aplikací, služeb příjmu tísňových volání (112) a jiných než digitálních informačních a podpůrných služeb pro osoby se zdravotním postižením.

7

Digitální pas výrobku

COM(2022) 142 final – návrh nařízení o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků

Vypracovat nebo revidovat normy pro zavedení digitálního pasu výrobku. Tyto soubory norem a protokolů se budou týkat těchto oblastí:

datové nosiče a jedinečné identifikátory,

správa přístupových práv,

interoperabilita (technická, sémantická, organizační), včetně protokolů a formátů pro výměnu údajů,

ukládání údajů,

zpracování údajů (vložení, změna, aktualizace),

ověření, spolehlivost a integrita údajů,

bezpečnost údajů a soukromí.

Cílem tohoto opatření je zpřístupněním informací o výrobku subjektům v celém hodnotovém řetězci pomoci spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí, umožnit jiným subjektům, jako jsou opravny nebo subjekty provádějící recyklaci, přístup k příslušným informacím a umožnit příslušným vnitrostátním orgánům plnit své povinnosti.

8

Kvantové technologie

COM(2021) 118 final/2 - 2030 Digital Compass: the European way for the Digital Decade

Vypracování evropských norem pro dodavatelské řetězce v oblasti modulárních kvantových počítačů a komunikačních architektur a jejich základních technologií pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a pro evropskou kvantovou komunikační infrastrukturu.

Vypracování nových evropských norem nebo revize stávajících norem týkajících se bezpečnosti, soukromí a kybernetické bezpečnosti kvantové výpočetní techniky a kvantových komunikačních technologií.

Vypracování evropských norem pro dodavatelské řetězce spolehlivých kvantových zdrojů, senzorových a metrologických zařízení.

Mezi hlavní cíle patří:

i)

zajistit systematické shromažďování potřeb průmyslu (začínající podniky, malé a střední podniky, velká průmyslová odvětví atd.) v oblasti normalizace a v zájmu podpory normalizačních činností propagovat normalizační činnosti u odborníků z odvětví;

ii)

zajistit kvalitu, bezpečnost a zabezpečení produktů a služeb založených na kvantových technologiích a jejich interoperabilitu, což je nezbytné pro (obchodní) rozvoj kvantových technologií a zavádění celoevropských infrastruktur, a budovat důvěru mezi prodejci, zákazníky a poskytovateli služeb;

iii)

podporovat normalizaci v souladu s politikou EU.

9

Digitální služby

COM(2020) 825 final – návrh nařízení o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách)

Revidovat stávající evropské normy a vypracovat nové normy podporující témata uvedená v článku 34 aktu o digitálních službách.

Cílem tohoto opatření je usnadnit účinné a jednotné uplatňování povinností vyplývajících z aktu o digitálních službách, které mohou vyžadovat technologické provedení.

10

Inteligentní smlouvy

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech), COM(2022) 68 final

Vypracovat evropské normy a produkty evropské normalizace splňující určité základní specifikace inteligentních smluv, jak je stanoveno v připravovaném aktu o datech.

Hlavním cílem je zajistit, aby inteligentní smlouvy používané pro sdílení dat byly důvěryhodné a interoperabilní, a mohly se tak využívat k podpoře výměny a sdružování dat.

Kromě toho tyto normy usnadní zadávání veřejných zakázek na blockchainové aplikace založené na technologii distribuovaného registru v obchodní a předobchodní fázi.

11

Zadávání veřejných zakázek

Směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek

Vypracovat evropské normy pro kompletní životní cyklus elektronického zadávání zakázek, aby byla zajištěna nebo posílena interoperabilita mezi rozdílnými technickými formáty nebo procesy a zasíláním zpráv.

Cílem opatření je odstranit překážky interoperability elektronického zadávání zakázek, a to nejen v rámci každého členského státu, ale také a zejména mezi členskými státy.

12

Sdílení údajů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech), COM(2022) 68 final

Vypracovat normy, specifikace a pokyny pro interoperabilitu v oblasti dat a sdílení dat v souladu s cíli aktu o datech, který stanoví základní specifikace pro interoperabilitu, jakož i v souladu s kapitolou o ekonomice založené na datech v rámci průběžného plánu pro normalizaci IKT. Tento pracovní postup by měl být založen na stanovení priorit pro normy, které provádí Evropský sbor pro datové inovace, jak je stanoveno v aktu o správě dat. Měl by rovněž zohlednit práci vykonávanou při zavádění společných evropských datových prostorů, včetně jejich odvětvových datových prostorů.

Hlavním cílem je zajistit, aby interoperabilita týkající se různých aspektů dat fungovala tak, aby byly přístup k datům, jejich sdílení a sdružování bezproblémové.

Specifické cíle v případech, kdy stávající normy neumožňují odpovídající interoperabilitu, zahrnují vypracování norem, specifikací a pokynů pro interoperabilitu dat, propojení datových platforem pomocí technologií cloud-to-edge, pro služby zpracování dat a pro datové prostory.

13

Evropská služba elektronického mýtného

Směrnice (EU) 2019/520 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii

Aktualizace stávajících evropských norem pro elektronická rozhraní určená k použití poskytovateli evropské služby elektronického mýtného a subjekty pro výběr mýtného, včetně technologie automatického rozpoznávání registračních značek v rámci technologií používaných pro provádění transakcí elektronického mýtného.

Hlavním cílem je zajistit uživatelům v celé EU vysokou interoperabilitu elektronických systémů pro výběr mýtného a spravedlivou hospodářskou soutěž příslušným hospodářským subjektům, které se zabývají výběrem silničních poplatků a elektronického mýtného, zejména malým a středním podnikům.

14

Bezpečnost tepelných čerpadel

Směrnice 2014/35/EU týkající se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh

Vypracování evropských norem s cílem zlepšit bezpečnost tepelných čerpadel na základě nejnovějšího zveřejněného vydání mezinárodní normy IEC 60335-2-40.

Cílem opatření je urychlit zveřejnění aktualizované harmonizované normy týkající se bezpečného používání tepelných čerpadel v rámci směrnice 2014/35/EU, aby se podpořilo zvýšené používání tepelných čerpadel.

Opatření pro vypracování a revizi evropských norem nebo produktů evropské normalizace na podporu zelené transformace

Ref. č.

Název

Odkaz

Evropské normy či produkty evropské normalizace

Konkrétní cíle a politiky týkající se evropských norem či produktů evropské normalizace

15

Normy kvality týkající se biometanu

COM(2022) 230 – plán RePowerEU ,

SWD(2022) 230 – investiční potřeby, vodíkový akcelerátor a dosažení cílů pro biometan

COM(2021) 804 final – návrh nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem

Revidovat normy EN 16726 a EN 16723 s cílem zajistit, aby rozdíly v toleranci kyslíku mezi členskými státy nevytvářely překážku pro přeshraniční obchod s biometanem a pro jeho toky. Sousední přepravní soustavy by měly mít i nadále možnost dohodnout se na vyšších úrovních obsahu kyslíku pro přeshraniční propojovací body.

Usnadnění přeshraničního obchodu s biometanem, protože podíl biometanu v plynárenských soustavách v nadcházejících letech výrazně poroste, zejména v menších zemích, ve kterých domácí výroba již dosáhla nebo do roku 2030 dosáhne významného podílu v plynárenských soustavách.

Podpora spotřeby rostoucího objemu biometanu, neboť členské státy EU společně sledují cíl 35 miliard metrů krychlových domácí výroby biometanu do roku 2030, jak je navrženo ve sdělení REPowerEU (COM(2022) 108 final) a v akčním plánu (COM(2022) 230 final).

16

Ekodesign vodních čerpadel

Nařízení (EU) č. 547/2012, pokud jde o požadavky na ekodesign vodních čerpadel

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu vodních čerpadel.

Hlavním cílem je snížit spotřebu energie u vodních čerpadel, a to s ohledem na rozšířený přístup k výrobkům, případně s ohledem na další aspekty, např. související s oběhovým hospodářstvím.

17

Ekodesign myček nádobí pro domácnost a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2019/2022 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign myček nádobí pro domácnost

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2017 ze dne 11. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích myček nádobí pro domácnost

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu myček nádobí pro domácnost a jejich označování energetickými štítky.

Hlavním cílem je snížit spotřebu u energie myček nádobí a zlepšit u nich účinnost využívání zdrojů.

18

Ekodesign profesionálních chladicích spotřebičů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2015/1095, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích profesionálních chladicích boxů

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu profesionálních chladicích spotřebičů a jejich označování energetickými štítky.

Hlavním cílem je snížit spotřebu energie u profesionálních chladicích spotřebičů.

19

Ekodesign větracích jednotek a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) č. 1253/2014, pokud jde o požadavky na ekodesign větracích jednotek

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1254/2014, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích větracích jednotek pro obytné budovy

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu větracích jednotek a jejich označování energetickými štítky.

Hlavním cílem je snížit spotřebu energie u větracích jednotek.

20

Ekodesign praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2019/2023, kterým se stanoví požadavky na ekodesign praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2014, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a jejich označování energetickými štítky.

Hlavním cílem je snížit spotřebu energie u praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a zlepšit u nich účinnost využívání zdrojů.

21

Ekodesign počítačů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) č. 617/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign počítačů a počítačových serverů

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro počítače a servery prostřednictvím spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávaný současný stav techniky.

Snížení spotřeby energie u počítačů a počítačových serverů.

22

Ekodesign kuchyňských spotřebičů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) č. 66/2014 ze dne 14. ledna 2014, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign trub, varných desek a sporákových odsavačů par pro domácnost

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro kuchyňské spotřebiče.

Snížení spotřeby energie u kuchyňských spotřebičů.

23

Ekodesign elektronických displejů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2019/2021, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektronických displejů a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o označování elektronických displejů energetickými štítky

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro elektronické displeje obsahující funkci kódování s vysoce dynamickým rozsahem (HDR) a dosahující úrovně rozlišení vyšší než 4K (nebo HD), v nichž se stanoví zvláštní metoda zkoušení automatického řízení subjektivního jasu (ABC) a upraví metody ověřování obsahu přísad do umělých hmot.

Snížení spotřeby energie u elektronických displejů (televizních přijímačů, monitorů), které obsahují funkci HDR a dosahují úrovně rozlišení vyšší než 4K (nebo HD), stanovením zvláštní metody zkoušení ABC a upravením metod ověřování obsahu přísad do umělých hmot.

24

Ekodesign světelných zdrojů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2019/2020 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign světelných zdrojů a samostatných předřadných přístrojů podle směrnice 2009/125/ES,

a

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2015 ze dne 11. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích světelných zdrojů

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro postupy a metody měření požadovaných parametrů u:

zářivek a vysoce intenzivních výbojek,

předřadníků, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek,

svítidel, jež mohou sloužit k provozu těchto zářivek a výbojek,

svítidel pro kancelářské osvětlení,

svítidel pro pouliční osvětlení.

Snížení spotřeby energie u světelných zdrojů, které v roce 2030 přinese roční úspory v konečné spotřebě energie v odhadované výši 41,9 TWh.

25

Ekodesign lokálních topidel a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2015/1188 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel,

a

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1186 ze dne 24. dubna 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích lokálních topidel

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro lokální topidla.

Snížení spotřeby energie a další omezení dopadu lokálních topidel na životní prostředí.

26

Ekodesign lokálních topidel a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2015/1185 ze dne 24. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro lokální topidla na tuhá paliva.

Snížení spotřeby energie a další omezení dopadu lokálních topidel na tuhá paliva na životní prostředí.

27

Ekodesign fotovoltaických výrobků (modulů, invertorů a systémů) a jejich označování energetickými štítky

Návrh nařízení Komise PLAN/2020/7002, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign fotovoltaických výrobků (modulů, invertorů a systémů),

a

návrh nařízení Komise v přenesené pravomoci PLAN/2020/7007, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích fotovoltaických výrobků (modulů, invertorů a systémů)

Vypracovat nové normy pro fotovoltaické výrobky (moduly, invertory a systémy) s cílem podpořit měření a výpočet příslušných parametrů výrobků – pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření.

Snížení dopadů na životní prostředí spojených s fotovoltaickými výrobky (moduly, invertory a systémy).

28

Ekodesign chladicích spotřebičů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2019/2019 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 643/2009

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro chladicí spotřebiče s cílem podpořit měření příslušných parametrů výrobku pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření.

Snížení spotřeby energie u chladicích spotřebičů, které v roce 2030 přinese roční úspory v konečné spotřebě energie v odhadované výši 10 TWh.

29

Ekodesign chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2019/2024 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí podle směrnice 2009/125/ES, a

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2018 ze dne 11. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí, které se týkají metod a výpočtů pro měření požadovaných parametrů.

Snížení spotřeby energie u chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí, které v roce 2030 přinese roční úspory v konečné spotřebě energie v odhadované výši 48 TWh.

30

Ekodesign chytrých telefonů a tabletů a jejich označování energetickými štítky

Návrh nařízení Komise PLAN/2020/9213, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign chytrých telefonů a tabletů, a

návrh nařízení Komise v přenesené pravomoci PLAN/2020/9217, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chytrých telefonů a tabletů

Vypracovat nové normy pro chytré telefony a tablety s cílem podpořit měření a výpočet příslušných parametrů výrobků pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření.

Snížení dopadů na životní prostředí spojených s chytrými telefony a tablety.

31

Ekodesign kotlů na tuhá paliva a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1187, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu kotlů na tuhá paliva a jejich označování energetickými štítky.

Hlavním cílem je snížit spotřebu energie u kotlů na tuhá paliva.

32

Ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů,

a

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení.

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a kombinované ohřívače s cílem podpořit měření příslušných parametrů výrobku pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření.

Normalizace specifikací týkajících se spotřeby energie, hladiny akustického výkonu a emisí oxidů dusíku u ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů v celé EU. To by mělo přispět k lepšímu fungování jednotného trhu a ke zlepšení vlivu těchto výrobků na životní prostředí.

33

Ekodesign bubnových sušiček a jejich označování energetickými štítky

Nařízení (EU) č. 932/2012, pokud jde o požadavky na ekodesign bubnových sušiček pro domácnost

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu bubnových sušiček a jejich označování energetickými štítky.

Hlavním cílem je snížit spotřebu energie u bubnových sušiček.

34

Ekodesign vysavačů a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) č. 666/2013 ze dne 8. července 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign vysavačů

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro vysavače s cílem podpořit měření příslušných parametrů výrobku za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření.

Snížení spotřeby energie u vysavačů v průběhu jejich používání.

35

Ekodesign ohřívačů vody a jejich označování energetickými štítky

Nařízení Komise (EU) č. 814/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vody a zásobníků teplé vody, ve znění nařízení Komise (EU) 2016/2282 ze dne 30. listopadu 2016

a

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení.

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro ohřívače vody a zásobníky teplé vody s cílem podpořit měření příslušných parametrů výrobku pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují nejmodernější metody měření.

Normalizace specifikací týkajících se spotřeby energie, hladiny akustického výkonu a emisí oxidů dusíku u ohřívačů vody a specifikací pro statické ztráty u zásobníků teplé vody v celé EU. To by mělo přispět k lepšímu fungování jednotného trhu a ke zlepšení vlivu těchto výrobků na životní prostředí.

36

Ekodesign malých, středních a velkých výkonových transformátorů

Nařízení Komise (EU) 2019/1783, pokud jde o malé, střední a velké výkonové transformátory

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro metody měření a výpočtu specifikací ekodesignu malých, středních a velkých výkonových transformátorů.

Hlavním cílem je snížit spotřebu energie u transformátorů.

37

Ekodesign vzduchem chlazených klimatizátorů vzduchu a tepelných čerpadel vzduch-vzduch

Nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ze dne 6. března 2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů, ve znění nařízení Komise (EU) 2016/2282

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro vzduchem chlazené klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla vzduch-vzduch pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření.

Snížení spotřeby energie u vzduchem chlazených klimatizátorů vzduchu a tepelných čerpadel vzduch-vzduch v průběhu jejich používání, jakož i jejich hladiny akustického výkonu.

38

Ekodesign elektromotorů

Nařízení Komise (EU) 2019/1781 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení (ES) č. 641/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 640/2009

Revidovat stávající normy s přihlédnutím k těmto prvkům:

1)

stanovení specifikací pro účinné využívání zdrojů, včetně identifikace a opětovného využívání vzácných zemin v motorech s permanentními magnety;

2)

stanovení úrovně tolerancí pro ověřování;

3)

stanovení metody a tříd energetické účinnosti pro motory se jmenovitým napětím nad 1 000 V;

4)

zavedení kombinací motorů a pohonů s proměnnými otáčkami prodávaných společně, jakož i integrovaných pohonů s proměnnými otáčkami (kompaktní pohony);

5)

rozšíření oblasti působnosti na další typy motorů, včetně motorů s permanentními magnety.

Poskytování opakovatelných, reprodukovatelných, nákladově efektivních a v praxi použitelných zkušebních metod pro měření spotřeby energie u elektromotorů s cílem snížit míru jejich energetických ztrát, a tím přispět k fungování jednotného trhu a k úsporám energie.

39

Ekodesign elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře

Návrh NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) …/…, kterým se stanoví požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 – PLAN/2016/444

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro elektrická a elektronická zařízení určená pro domácnosti a kanceláře.

Snížení spotřeby energie u elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu při připojení na síť.

40

Ekodesign vnějších napájecích zdrojů

Nařízení Komise (EU) 2019/1782 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign vnějších napájecích zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 278/2009

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy pro vnější napájecí zdroje s cílem podpořit měření příslušných parametrů výrobku pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření.

Hlavním cílem je normalizovat spotřebu energie u vnějších napájecích zdrojů, a tím přispět k fungování jednotného trhu a k úsporám energie.

41

Ekodesign průmyslových ventilátorů

Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW

Revidovat stávající normy a vypracovat nové normy, které umožní rozšířený přístup k výrobkům, zejména určením dostatečného počtu provozních bodů a stanovením metody interpolace/výpočtu a/nebo charakteristické křivky. Doplnit metody přímého měření vhodnými metodami výpočtu/interpolace a kvantifikovat jejich platnost. Zavést metody pro oběhové ventilátory a velké komfortní ventilátory a pro velké ventilátory, např. extrapolací z modelů vyhotovených v určitém měřítku.

Poskytování opakovatelných, reprodukovatelných, nákladově efektivních a v praxi použitelných zkušebních metod pro měření spotřeby energie u průmyslových ventilátorů s cílem snížit míru jejich energetických ztrát, a tím přispět k fungování jednotného trhu a k úsporám energie.

42

Ekodesign pohonů s proměnnými otáčkami

Nařízení Komise (EU) 2019/1781 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení (ES) č. 641/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 640/2009

Revidovat stávající normy tak, aby byly:

1)

řešeny systémové ztráty přímo spojené s pohony s proměnnými otáčkami, zejména ztráty, k nimž dochází ještě v síti, když vstupní proud není sinusový, a harmonické ztráty, k nimž dochází dále v motoru;

2)

stanoveny úrovně tolerancí pro ověřování;

3)

případně přidány třídy energetické účinnosti za účelem podpory účinnějších pohonů;

4)

stanoveny specifikace pro kombinace motorů a pohonů s proměnnými otáčkami prodávaných společně, jakož i pro integrované pohony s proměnnými otáčkami (kompaktní pohony);

5)

rozšířeny oblasti působnosti na další typy pohonů s proměnnými otáčkami.

Poskytování opakovatelných, reprodukovatelných, nákladově efektivních a v praxi použitelných zkušebních metod pro měření spotřeby energie / ztrát pohonů s proměnnými otáčkami s cílem snížit míry energetických ztrát, a tím přispět k fungování jednotného trhu a k úsporám energie.

43

Pohlcování uhlíku ve stavebních výrobcích

COM(2021) 572 final – nová Lesní strategie EU do roku 2030

COM(2021) 800 final – Udržitelné uhlíkové cykly

Vypracovat normalizovaný rámec pro posuzování dynamického životního cyklu, aby se přesněji započítávalo pohlcování uhlíku spojené s ukládáním uhlíku ve stavebních výrobcích.

Hlavním cílem je vzít v potaz pokrok dosažený v posuzování dynamického životního cyklu a tím lépe zohlednit ukládání uhlíku v normách pro stavební výrobky, zejména při použití časově závislých charakterizačních faktorů, které se vztahují k dynamické inventarizaci životního cyklu.

44

Odolnost infrastruktury vůči změně klimatu

COM(2021) 82 – Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu – bod 2.3.2

Revidovat – v souladu s nejnovějšími poznatky – širší škálu norem pro aktiva (včetně těch, jež nejsou součástí infrastruktury), která jsou zranitelná vůči dopadům změny klimatu, s cílem zlepšit jejich odolnost vůči změně klimatu.

Zlepšení odolnosti stávající infrastruktury a nových velkých infrastrukturních projektů vůči změně klimatu.

45

Stavební výrobky

Nařízení (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

COM(2020) 662 final – Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň

Vypracovat nové evropské normy pro metody a kritéria posuzování stavebních výrobků, zejména pro účely renovace budov, které mají být použity jako normalizované technické specifikace podle nařízení (EU) č. 305/2011.

Zajištění bezproblémového fungování jednotného trhu stavebních výrobků a zajištění ekologických budov.

46

Environmentální udržitelnost stavebních výrobků

Nařízení (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

Vypracování evropských norem pro posouzení environmentálních vlastností stavebních výrobků a pro prohlášení o těchto vlastnostech, včetně pravidel pro zvláštní kategorie výrobků, která se vztahují na určité skupiny výrobků.

Hlavním cílem je harmonizovat evropská pravidla pro posouzení environmentálních vlastností stavebních výrobků a pro prohlášení o těchto vlastnostech na evropské úrovni, odstranit překážky obchodu v této oblasti a zabránit jejich vzniku a poskytnout spolehlivé informace pro posuzování staveb a jiných stavebních prací, zejména vypracování posouzení životního cyklu včetně potenciálu globálního oteplování.

47

Elektrická dobíjecí infrastruktura

COM(2021) 559 final – návrh nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva

Vypracování evropských norem pro dobíjecí stanice s cílem zajistit přístup uživatelům se zdravotním postižením.

Hlavním cílem těchto norem je zvýšit interoperabilitu a usnadnit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

48

Bezdrátové nabíjení mobilních telefonů a podobných rádiových zařízení

Směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh

Vypracovat nebo aktualizovat evropské normy k zajištění interoperability a účinnosti mezi rádiovými zařízeními s výkonem do 240 W a „bezdrátovými nabíječkami“:

harmonizované „bezdrátové“ nabíjecí rozhraní (hardware/podložka)

komunikační protokol pro harmonizované „bezdrátové“ nabíjení

interoperabilita s harmonizovanými vnějšími napájecími zdroji

energetická účinnost harmonizovaného řešení

výkonnost nabíjení harmonizovaného řešení

Hlavním cílem je zavést společné harmonizované řešení pro „bezdrátové“ nabíjení s cílem dále zlepšit pohodlí spotřebitelů a přínosy pro životní prostředí, které vyplývají z harmonizovaných řešení nabíjení.

49

Baterie a odpadní baterie

COM(2020) 798 final – návrh nařízení o bateriích a odpadních bateriích

Vypracování harmonizovaných evropských norem pro:

aspekty výkonnosti a trvanlivosti přenosných baterií,

aspekty výkonnosti a trvanlivosti (nepřenosných) nabíjitelných baterií,

opětovné použití a nové využití (nepřenosných) nabíjitelných baterií,

aspekty bezpečnosti stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie,

další specifikace nebo metody měření.

Hlavním cílem je zajistit vysokou úroveň environmentální výkonnosti baterií v celé EU a zajistit bezpečnost stacionárních bateriových systémů pro ukládání energie, a přispět tak k volnému pohybu baterií v Unii.

50

Nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních

Směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

Revidovat normu EN IEC 63000:2018 a vypracovat nové normy na podporu omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Hlavním cílem opatření je vytvořit harmonizovaná technická řešení mezi členskými státy, pokud jde o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

51

Recyklace a opětovné použití materiálů ve vozidlech s ukončenou životností

PLAN/2020/8644 Vozidla s ukončenou životností – revize předpisů EU

Vypracovat evropské normy, které zlepší postupy pro oběhový design, výrobu, opětovné použití a recyklaci vozidel a jejich součástí. Tyto normy zahrnou zlepšení designu pro recyklovatelnost plastových dílů, jakož i z hlediska zpracování vozidel s ukončenou životností, s cílem zvýšit opětovné získání kritických surovin a kvalitu ocelového a hliníkového šrotu, jakož i metody výpočtu a měření kvality tříděných, recyklovaných a opětovně získaných automobilových materiálů.

Cílem opatření je zlepšit recyklaci a opětovné použití materiálů a snížit vznik odpadů z vozidel s ukončenou životností.

52

Kvalita vnějšího ovzduší – metody měření při sledování polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší

Ustanovení čl. 4 odst. 1, 8 a 13 a příloha V směrnice 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší

Vypracovat normy pro měření koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší.

Zajištění toho, aby analýza polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší byla dostatečně přesná, spolehlivá a srovnatelná v celé EU.

53

Kvalita vnějšího ovzduší – posuzování založená na modelování

Články 6, 7, 9 a 10 a příloha I směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

Vypracovat normy zajišťující, že posuzování kvality ovzduší založená na modelování jsou objektivní, spolehlivá a srovnatelná a mají dostatečnou kvalitu pro poskytování spolehlivých informací o koncentracích znečišťujících látek ve vnějším ovzduší.

Zajistit, aby shromažďované informace o znečištění ovzduší byly v celé EU dostatečně reprezentativní a srovnatelné.

54

Kvalita vnějšího ovzduší – funkčnost senzorových systémů měřících znečištění ovzduší

Články 6, 7, 9 a 10 a příloha I směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

Vypracovat validovanou zkušební normu (validované zkušební normy) pro hodnocení funkčnosti senzorových systémů měřících znečištění ovzduší.

Norma vyhodnotí, zda senzorové systémy splňují cíle týkající se kvality údajů stanovené ve směrnici 2008/50/ES.

Zlepšení posuzování kvality vnějšího ovzduší hodnocením rozsahu, v jakém senzorové systémy splňují cíle týkající se kvality údajů stanovené ve směrnici 2008/50/ES.

Norma (normy) rovněž umožní rozsáhlejší používání této metody monitorování a lepší posuzování kvality ovzduší.

55

Emise metanu v odvětví energetiky

COM(2021) 805 final

návrh nařízení o snižování emisí metanu v odvětví energetiky

Vypracovat nové a revidovat stávající evropské normy pro kvantifikaci emisí metanu při činnostech souvisejících s ropou, plynem a uhlím, včetně neaktivních, zakonzervovaných, uzavřených a opuštěných zařízení.

Vypracovat nové a revidovat stávající evropské normy pro kontroly za účelem zjišťování úniků metanu a opravy netěsností při činnostech souvisejících s ropou a plynem.

Vypracování nových evropských norem pro zařízení, která svou konstrukcí brání odvětrávání.

Cílem je podpořit plnění povinností provozovatelů v odvětví energetiky, pokud jde o měření a snižování emisí metanu, a to srovnatelným způsobem v celé Unii. To zajistí rovné podmínky pro provozovatele, přístup ke srovnatelným informacím a harmonizovanou úroveň účinnosti při snižování emisí metanu.

56

Materiály přicházející do kontaktu s pitnou vodou

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění)

Vypracovat nové evropské normy, pokud jde o metody rozboru pro stanovení látek migrujících z materiálů a metody pro zkoušky konečných materiálů přicházejících do kontaktu s pitnou vodou.

Ochrana kvality pitné vody a veřejného zdraví. Materiály přicházející do kontaktu s pitnou vodou mohou mít vliv na její kvalitu (např. uvolňováním látek). Je třeba vyvinout metody rozboru a zkoušek zajišťující, že konečné materiály přicházející do kontaktu s pitnou vodou jsou bezpečné.

57

Čištění odpadních vod

Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod

Revize stávající normy EN 12566: Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel (rozděleno do sedmi částí).

Zlepšení ochrany životního prostředí a snížení zdravotních rizik.

58

Mikroplasty

PLAN/2020/8355 Opatření ke snížení přítomnosti nezáměrně uvolňovaných mikroplastů z pneumatik, textilu a plastových pelet v životním prostředí

Vypracovat evropské normy, které podporují opatření pro řešení znečištění způsobeného mikroplasty (plastové částice o průměru menším než 5 mm), detergenty, barvami a látkami, které jsou neúmyslně uvolňovány do životního prostředí (např. z pneumatik a syntetických textilií).

Cílem opatření je omezit uvolňování mikroplastů do životního prostředí, a snížit tak znečištění životního prostředí a potenciální rizika pro lidské zdraví.

Opatření pro vypracování a revizi evropských norem nebo produktů evropské normalizace na podporu digitální transformace

Ref. č.

Název

Odkaz

Evropské normy či produkty evropské normalizace

Konkrétní cíle a politiky týkající se evropských norem či produktů evropské normalizace

59

Bezpečné a důvěryhodné systémy umělé inteligence

Návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité právní akty Unie

COM(2021) 206 final

Stanovení technických specifikací pro uvedení na trh, zprovoznění a využívání systémů umělé inteligence v EU, která budou řešit specifikace související s bezpečností a důvěryhodností těchto systémů, mimo jiné v oblastech řízení rizik, kvality údajů, transparentnosti, lidského dohledu, přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti.

Zajištění toho, aby systémy umělé inteligence mohly být bezpečné a důvěryhodné, byly náležitě sledovány po celou dobu jejich životního cyklu, respektovaly základní hodnoty a lidská práva uznávané v EU a posilovaly konkurenceschopnost Evropy.

60

Ověřování věku online

COM(2022) 212 final – Digitální dekáda pro děti a mládež:

nová Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+)

COM(2021) 281 final – návrh nařízení o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu

Vypracování nových evropských norem pro ujištění o věku / ověřování věku online v souvislosti s návrhem rámce pro evropskou identitu (eID).

Hlavním cílem je zlepšit bezpečnost dětí online prostřednictvím zabezpečeného, certifikovaného a interoperabilního ověřování věku (systémy pro přístup k on-line službám v celé EU).

Cílem je vybudovat důvěru v mechanismy ověřování věku a zejména minimalizovat riziko, že děti získají přístup k obsahu nevhodnému pro jejich věk.

61

Internet věcí

COM(2020) 66 final – Evropská strategie pro data

Vypracovat produkty evropské normalizace, které budou řešit potřeby technologií edge computing a swarm computing, včetně interoperability a přístupu k údajům.

Cílem je zlepšit interoperabilitu internetu věcí v novém paradigmatu edge-cloud a nově vznikajících koncepcích, jako je swarm computing u klastrů zařízení, a umožnit společný postup pro přístup k údajům a aplikacím, jakož i pro výměnu procesů mezi zařízeními.

62

Infrastruktura blockchainových služeb

COM(2018) 109 final – Akční plán pro finanční technologie: Za konkurenceschopnější a inovativnější evropský finanční sektor

Návrh nařízení o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu – COM(2021) 281 final

Vypracovat evropské normy a produkty normalizace, které podporují zavádění přeshraničních digitálních služeb veřejného sektoru prostřednictvím společné evropské infrastruktury blockchainových služeb s modelem sdílené správy.

Hlavním cílem je zlepšit evropskou blockchainovou přeshraniční infrastrukturu a klíčové služby, které podporují veřejné služby pro výměnu ověřitelných pověření v případech použití digitálních certifikátů akreditací vzdělávacího programu a sociálního zabezpečení.

63

Elektronické účetní knihy

Návrh nařízení o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu – COM(2021) 281 final

Vypracovat evropské normy a produkty evropské normalizace pro postupy provádění a registrace souboru údajů a vytváření kvalifikované elektronické účetní knihy, které umožní přeshraniční právní uznávání pověřovacích údajů k identitě, jako jsou lékařská osvědčení, dokumenty sociálního zabezpečení, akademické atestace nebo osvědčení o odborných kvalifikacích v elektronické podobě.

Hlavním cílem je zajistit kvalifikaci elektronických účetních knih v souladu s právními předpisy.

Tyto normy podpoří stanovení specifikací pro poskytování služeb a technických a provozních aspektů pro provozovatele uzlů a zajistí, aby kvalifikované elektronické účetní knihy byly důvěryhodné, neboť evropským občanům dávají kontrolu nad jejich soukromými údaji.

64

Místní digitální dvojčata pro inteligentní komunity

Směrnice 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)

Vypracování nových norem EU, které rozvíjejí minimální, ale dostatečné kapacity pro sdílení, využívání a opětovné využití údajů v různých systémech a řeší kritické problémy při zřizování místního datového ekosystému pomocí průřezových datových modelů a různých architektonických rámců:

výměna znalostí a kontextových informací,

používání konzistentních a interoperabilních společných datových modelů,

pravidla pro přístup k údajům a službám a jejich používání,

pravidla a nástroje pro zadávání spravedlivých a transparentních služeb a algoritmů řízených umělou inteligencí.

Hlavním cílem je zajistit dohodu o společné interoperabilitě pro datové prostory používané v inteligentních městech EU a ekosystému komunity.

Opatření pro vypracování a revizi evropských norem nebo produktů evropské normalizace na podporu odolnosti evropského průmyslu

Ref. č.

Název

Odkaz

Evropské normy či produkty evropské normalizace

Konkrétní cíle a politiky týkající se evropských norem či produktů evropské normalizace

65

Techniky aditivní výroby

COM(2020) 98 final – Nový akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu

Vypracovat evropské normy na podporu aditivní výroby, včetně 3D/4D tisku, pokrývající kov, polymery, keramiku, biologické materiály a jiné výrobní systémy založené na materiálech.

Cílem opatření je přispět k energetické účinnosti a zvýšit konkurenceschopnost nových multimateriálových předmětů a multifunkčních materiálů a produktů pro různá využití, včetně biomedicíny, při aditivní výrobě.

66

Kritické suroviny pro baterie elektrických vozidel

Návrh nařízení o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020

COM(2020) 798 final

Vypracování evropských norem pro těžbu, rafinaci, zpracování a recyklaci nerostů a materiálů používaných pro výrobu baterií.

Cílem je přizpůsobit hodnotový řetězec nerostů a materiálů používaných pro výrobu baterií postupům udržitelného získávání surovin a podpořit účinné fungování recyklačních trhů, aby se zvýšila dostupnost kvalitních druhotných surovin.

67

Vstupní materiály na jedno použití nezbytné pro výrobu očkovacích látek proti COVID-19

COM(2021) 35 final – Jednotně proti COVID-19

Vypracovat evropské normy pro předměty na jedno použití, které jsou nezbytné pro výrobu očkovacích látek a terapeutik, s cílem posílit interoperabilitu klíčových výrobních složek a minimalizovat riziko přerušení výroby v případě nedostatku těchto materiálů.

Hlavním cílem je zajistit dostupnost materiálů potřebných pro výrobu očkovacích látek ve výrobních lokalitách a v dostatečném množství a interoperabilitu některých složek.

68

Bezpečné družicové komunikační systémy

COM(2022) 57 final, 2022/0039 (COD): návrh nařízení, kterým se zavádí Program Unie pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027

Vypracovat normy na podporu využívání a rozvoj složek Kosmického programu EU, mimo jiné včetně evropských norem pro družicové komunikační služby.

Podporovat zřízení zabezpečeného družicového komunikačního systému Unie, který poskytuje Unii a vládním subjektům členských států celosvětově bezpečné, flexibilní a odolné družicové komunikační služby.

69

Řízení kosmického provozu a využívání dat z kosmických systémů trhem

Nařízení (EU) 2021/696, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program

Vypracovat evropské normy pro řízení kosmického provozu. Vypracovat evropské normy na podporu využívání kosmických dat a služeb, jež poskytuje Kosmický program EU (Galileo, EGNOS, Copernicus, SSA, GOVSATCOM), ze strany uživatelů a trhu.

S cílem:

1)

snížit současná i budoucí provozní rizika a chránit evropskou kosmickou infrastrukturu;

2)

zvýšit využívání kosmických dat a služeb uživateli a trhem usnadněním jejich integrace do různých odvětví. Patří sem autonomní a propojené automobily, železnice, letectví, bezpilotní vzdušné prostředky a specializovaná uživatelská zařízení.

Opatření pro vypracování a revizi evropských norem nebo produktů evropské normalizace na podporu vnitřního trhu se službami a výrobky

Ref. č.

Název

Odkaz

Evropské normy či produkty evropské normalizace

Konkrétní cíle a politiky týkající se evropských norem či produktů evropské normalizace

70

Zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro

Nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích

Nařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro

Revidovat stávající normy a vypracovat nové evropské normy pro navrhování a výrobu:

zdravotnických prostředků, na které se vztahuje nařízení (EU) 2017/745

diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, na které se vztahuje nařízení (EU) 2017/746.

Normy se budou vztahovat na navrhování a výrobu, řízení rizik a povinnosti hospodářských subjektů a zadavatelů, včetně povinností týkajících se:

systémů řízení kvality

řízení rizik

klinických zkoušek a studií funkční způsobilosti

klinického hodnocení.

Zajištění bezproblémového fungování jednotného trhu, pokud jde o zdravotnické prostředky, a to stanovením vysokých standardů kvality a bezpečnosti zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Ty by měly vyřešit obecné otázky bezpečnosti související s těmito výrobky, a tím zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pacientů, uživatelů a dalších osob.

71

Bezpečnost hraček

Směrnice 2009/48/ES o bezpečnosti hraček

Vypracovat nové normy nebo revidovat stávající evropské normy s cílem podpořit nejmodernější technologie v oblasti bezpečnosti hraček a chemických látek v hračkách.

Řešení technologického rozvoje na trhu s hračkami, v jehož důsledku vyvstaly problémy v oblasti bezpečnosti, které jsou zdrojem vzrůstajících obav spotřebitelů.

72

Tlaková zařízení

Směrnice 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh

Revidovat stávající normy a vytvořit nové normy pro tlaková zařízení nebo sestavy.

Zlepšení bezpečnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků na trh. Díky tomu budou společnosti z EU na globálním trhu konkurenceschopnější.

73

Jednoduché tlakové nádoby

Směrnice 2014/29/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh

Revidovat stávající normy řady EN 286 a vypracovat nové normy.

Zlepšení bezpečnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků na trh. Díky tomu budou společnosti z EU na globálním trhu konkurenceschopnější.

74

Strojní výrobky

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o strojních výrobcích COM(2021) 202 final

Vypracovat nebo revidovat evropské normy pro strojní výrobky tak, aby odpovídaly novým základním specifikacím pro bezpečnost a ochranu zdraví navrhovaného nařízení.

Hlavním cílem je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví tím, že budou harmonizované evropské normy upraveny tak, aby odrážely obecně uznávaný nejnovější vývoj. Dostupnost harmonizovaných evropských norem usnadní přístup na trh, zejména pro malé a střední podniky. Pro uživatele a vlastníky strojních výrobků bude výhodou zvýšená bezpečnost a mohou těžit z vedlejších účinků, jako je účinné využívání energie a snazší přístup k inovativním technologiím. Pro hospodářské subjekty bude výhodou právní jistota.

75

Výtahy a bezpečnostní komponenty ve výtazích

Směrnice 2014/33/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy,

prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/76

a

prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1220

Vypracovat nové evropské normy a aktualizovat stávající produkty normalizace za účelem vydání aktuálních a nejmodernějších norem.

Zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti a případně bezpečnosti majetku a zaručení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu EU.

76

Lanové dráhy

Nařízení (EU) 2016/424 o lanových dráhách

Vypracovat nebo revidovat normy s cílem poskytnout podrobné technické specifikace pro

i)

navrhování a výstavbu lanových drah, jejich infrastruktury, dílčích systémů a bezpečnostních komponent a

ii)

provoz lanových drah.

Zlepšení bezpečnosti lanových drah.

77

Plynové spotřebiče

Nařízení (EU) 2016/426 o spotřebičích plynných paliv

Vypracovat nové nebo revidovat stávající evropské normy na podporu nejmodernější technologie v oblasti spotřebičů plynných paliv.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, jakož i racionálního využívání energie (energetické účinnosti) u spotřebičů plynných paliv.

78

Bezpečnost spotřebních výrobků

Směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků

Vypracování a aktualizace evropských norem pro bezpečnost některých spotřebních výrobků, na které se nevztahují harmonizační právní předpisy Unie (včetně výrobků pro děti, které nejsou hračkami).

Zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele posílením bezpečnosti výrobků pro děti a jiných spotřebních výrobků, na které se nevztahují harmonizační právní předpisy Unie, s ohledem na nejnovější vědecký a technologický vývoj a specifikace vyplývající z právních předpisů.

79

Správa nahraného softwaru pro rádiová zařízení

PLAN/2018/4283

Nařízení Komise v přenesené pravomoci o použití čl. 3 odst. 3 písm. i) a článku 4 směrnice 2014/53/EU týkajících se rekonfigurovatelných rádiových systémů

Vypracovat harmonizované normy pro zajištění kontroly softwaru nahraného do rádiových zařízení tak, aby nebyly ohroženy základní požadavky stanovené ve směrnici o rádiových zařízeních.

Cílem tohoto opatření je zachovat bezpečnostní specifikace během životního cyklu výrobku s cílem zabránit změnám, které by ovlivnily tyto specifikace prostřednictvím aktualizace softwaru. Toto opatření navíc chrání uživatele a rádiové spektrum před škodlivou interferencí.

80

Zařízení určená k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Směrnice 2014/34/EU o zařízeních a ochranných systémech určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Vypracovat nové nebo revidovat stávající evropské normy na podporu nejmodernějších technologií v oblasti zařízení určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti zařízení určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

81

Osobní ochranné prostředky

Nařízení (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích

Vypracovat nové nebo revidovat stávající evropské normy na podporu nejmodernějších technologií v oblasti osobních ochranných prostředků.

Hlavním cílem je zajistit ochranu zdraví a bezpečnost uživatelů a volný pohyb osobních ochranných prostředků na vnitřním trhu. Dostupnost harmonizovaných evropských norem navíc usnadní přístup na trh, zejména pro malé a střední podniky.

82

Tvorba harmonizovaných norem zohledňujících inkluzivnost a genderové hledisko

Směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh

Vypracování a revize norem týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví, aby všechny antropometrické referenční údaje

1)

byly založeny na údajích, které jsou reprezentativní pro celou evropskou populaci, a

2)

zohledňovaly všechny relevantní antropometrické rozměry.

Normy by měly brát v úvahu více tělesných rozměrů, tj. nejen výšku, ale také tvary páteře a kyčelních kostí. Normy by měly být vypracovány tak, aby zohledňovaly rozdíly mezi ženami a muži, ale také obecněji rozdíly mezi lidmi.

Hlavním cílem je odklonit se od práce s antropometrickými průměry a začít pracovat s rozsahy, aby výrobky byly bezpečné pro lidi se všemi tělesnými rozměry. Vypracování norem, které by rovněž prováděly prohlášení EHK OSN o normách zohledňujících genderové hledisko, by vedlo ke spravedlivější bezpečnosti výrobků.

83

Váhy a měřidla

Směrnice 2014/31/EU o vahách s neautomatickou činností

Směrnice 2014/32/EU o dodávání měřidel na trh

Vypracovat nové nebo revidovat stávající evropské normy na podporu nejmodernější technologie v oblasti vah a měřidel.

i)

ochrana veřejnosti před nesprávnými výsledky vážících operací prováděných v určitých oblastech na vahách s neautomatickou činností;

ii)

podpora přesných a sledovatelných měřidel, která lze používat pro různá měření, jež různým způsobem, přímo či nepřímo, ovlivňují každodenní život občanů. Tato měření se provádějí z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti a pořádku, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitele, vybírání daní a poplatků a poctivého obchodování. Mohou vyžadovat použití stanovených měřidel.

84

Interoperabilita železničního systému

Směrnice (EU) 2016/797 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii

Vypracovat nové nebo revidovat stávající evropské normy a produkty normalizace na podporu uplatňování směrnice (EU) 2016/797.

Hlavním cílem je zajistit vysokou úroveň interoperability železničního systému při zohlednění technologického (digitálního) vývoje a ekologických (zelených) omezení.

85

Datový slovník pro podávání zpráv orgánům dohledu nad finančním sektorem

COM(2021) 798 final – Strategie pro údaje v oblasti dohledu ve finančních službách EU

Nařízení (EU) 2019/876, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012

Vypracování nové evropské normy pro popis obsahu a formátu údajů oznamovaných subjekty působícími ve finančním sektoru příslušným orgánům za účelem finančního dohledu a zpřístupnění údajů veřejnosti podle různých právních rámců.

Tato norma by měla zajistit, aby byly údaje popsány strukturovaným, přehledným, jednotným a jednoznačným způsobem za použití pojmů zakotvených v právních předpisech s cílem vytvořit jasnou souvislost mezi shromážděnými a/nebo zveřejněnými datovými položkami a specifikacemi příslušných právních předpisů.

Dlouhodobým cílem je modernizovat podávání zpráv pro účely dohledu v EU a zavést systém, který bude orgánům dohledu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni poskytovat přesné, konzistentní a včasné údaje a zároveň minimalizovat celkovou zátěž spojenou s podáváním zpráv pro všechny příslušné strany.

Standardizace údajů a společné chápání údajů shromážděných a zveřejněných podle různých právních rámců usnadní používání digitálních technologií a zjednoduší přenos, validaci a analýzu těchto údajů.

86

Prefabrikované betonové výrobky

Nařízení (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích

Vypracování a aktualizace evropských norem pro posuzování vlastností stavebních výrobků.

Hlavním cílem je zlepšení vnitřního trhu poskytnutím společného „prohlášení o vlastnostech“ pro stavební výrobky, čímž se odstraní potřeba dalších zkoušek v jednotlivých členských státech.

87

Konstrukční kovové výrobky

Nařízení (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích

Vypracování a aktualizace evropských norem pro posuzování vlastností stavebních výrobků – konstrukčních kovových výrobků.

Hlavním cílem je zlepšení vnitřního trhu poskytnutím společného „prohlášení o vlastnostech“ pro stavební výrobky, čímž se odstraní potřeba dalších zkoušek v jednotlivých členských státech.

88

Služby správy budov pro nábytek

COM(2020) 98 final – Nový akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu

Vypracování evropských norem a produktů normalizace, které stanoví úroveň služeb a specifikace kvality poskytovatelů služeb v oblasti leasingu nábytku pro podniky a instituce.

Cílem opatření je vytvořit trh se službami v oblasti kancelářského nábytku, což v konečném důsledku povede k opětovnému používání a opravám nábytkových materiálů ze strany výrobců.


(1)  Informace o normalizačních činnostech projednávaných v souvislosti s Evropskou platformou pro normalizaci v oblasti IKT složenou z mnoha zúčastněných stran je možné najít pod tímto odkazem: https://joinup.ec.europa.eu/collection/rolling-plan-ict-standardisation/rolling-plan-2022