|
9.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 49/35 |
Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33
(2023/C 49/13)
Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).
OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY
„Anjou“
PDO-FR-A0820-AM03
Datum oznámení: 11. 11. 2022
POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY
1. Úřední zeměpisný kodex
Obce v zeměpisné oblasti a v oblasti v bezprostřední blízkosti byly aktualizovány v souladu s úředním zeměpisným kodexem.
Obvod vymezené zeměpisné oblasti tím není dotčen.
Jednotný dokument se mění v bodech 6 a 9.
2. Vymezená pozemková oblast
Doplnila se data, kdy příslušný vnitrostátní orgán schválil změnu vymezené pozemkové oblasti v rámci zeměpisné oblasti produkce. Vymezení zemědělských pozemků spočívá v tom, že se v zeměpisné oblasti výroby určí pozemky vhodné k produkci příslušného chráněného označení původu.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
3. Scelování vín
Pravidla pro scelování červených vín na vedlejších odrůdách Grolleau a Pineau d’Aunis se mění tak, aby upřednostňovala odrůdu Grolleau, která má zejména v souvislosti se změnou klimatu zajímavé vlastnosti.
Jednotný dokument zůstává nezměněn.
4. Spon výsadby mezi keři
Minimální spon výsadby mezi keři ve stejné řadě se snižuje z 1 m na 0,90 m.
Cílem této změny je umožnit zvýšení hustoty výsadby na vinicích, aniž by se měnil spon mezi řadami.
Doplnilo se rovněž zvláštní ustanovení pro vinice nacházející se na svazích se sklonem vyšším než 10 %, u nichž je povolen minimální spon mezi keři 0,80 m.
Tímto doplněním se zohledňuje konkrétní případ, kdy jsou vinice osázeny na výrazných svazích, což si žádá zvláštní uspořádání výsadby (výsadba rovnoběžná se sklonem, nikoli kolmo k ní).
Jednotný dokument se mění v bodě 5.
5. Řez
Pravidla řezu byla harmonizována v rámci označení oblasti Anjou Saumur v regionu Val de Loire (údolí řeky Loire).
Cílem této harmonizace je zlepšit znalosti hospodářských subjektů a zjednodušit kontrolu. Tato změna poskytuje pěstitelům révy schopnost přizpůsobit se obdobím mrazu, která přicházejí stále později.
Jednotný dokument se mění v bodě 5.
6. Aktivní uhlí
U šumivých růžových vín se zrušuje zákaz používání enologického aktivního uhlí.
U šumivých bílých a růžových vín se zrušuje zákaz používání kousků dřeva v průběhu vinifikace.
Tato změna umožní v případě potřeby ošetření určitých kontaminací a zlepšení struktury základních vín určených k druhotnému kvašení v lahvích.
Jednotný dokument se mění v bodě 5.
7. Souvislost
Souvislost se mění tak, že odkaz na rok 2018 se mění odkazem na rok 2021 a upřesňuje se počet obcí v důsledku sloučení obcí.
Jednotný dokument se mění v bodě 8.
8. Přechodná opatření
Byla zrušena přechodná opatření z důvodu vypršení jejich platnosti.
Po novém vymezení pozemků v některých obcích bylo doplněno jedno přechodné opatření.
Jednotný dokument se nemění.
9. Označování
Pravidla označovaná byla upřesněna a harmonizována v rámci označení oblasti Anjou Saumur v regionu Val de Loire (údolí řeky Loire). Jedná se o změnu pouze redakční.
Jednotný dokument se mění v bodě 9.
10. Údaje o kontrolním orgánu
Znění odkazu na kontrolní orgán bylo revidováno, aby bylo v souladu se zněním použitým v jiných specifikacích. Jedná se o změnu pouze redakční.
Touto změnou se nemění jednotný dokument.
11. Redakční změny
V zadávací dokumentaci byla provedena řada redakčních úprav.
Těmito změnami se nemění jednotný dokument.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
1. Název (názvy)
„Anjou“
2. Typ zeměpisného označení
CHOP – chráněné označení původu
3. Druhy výrobků z révy vinné
|
1. |
Víno |
|
5. |
Jakostní šumivé víno |
4. Popis vína
1. Tichá bílá vína
STRUČNÝ POPIS
Vykazují: – minimální přirozený obsah alkoholu 11 % objemových, – u suchých vín obsah zkvasitelných cukrů po kvašení nejvýše 3 g/l, který může být vyšší až do maximální hodnoty 8 g/l, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr není nižší o více než 2 g/l než obsah zkvasitelných cukrů. Po úpravě koncentrace nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 12,5 % objemových. Ofbsah těkavých kyselin, celková kyselost a celkový obsah oxidu siřičitého odpovídají hodnotám, které stanoví unijní předpisy. Tichá bílá vína bývají obecně suchá, ale někdy mohou obsahovat zkvasitelné cukry a být klasifikována jako vína „demi-sec“, „moelleux“ nebo „doux“. Jejich aromatický výraz je obvykle intenzivní, s květinovými vůněmi (hloh, šeřík, lípa, sporýš, heřmánek aj.) a s tóny připomínajícími ovoce (např. citrusy, švestky, hrušky nebo suché plody). Chuť je kulatá a plná se svěžím a jemným závěrem.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
9,5 |
|
Minimální celková kyselost |
|
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
2. Tichá červená vína
STRUČNÝ POPIS
Tato vína mají: – minimální přirozený obsah alkoholu 10,5 % objemových, – obsah zkvasitelných cukrů po kvašení nejvýše 3 g/l, – v případě označení výrazem „Gamay“ doplněným o slovo „primeur“ nebo „nouveau“ obsah zkvasitelných cukrů po kvašení nejvýše 2 g/l. U červených vín musí být dokončeno jablečno-mléčné kvašení. Obsah kyseliny jablečné v červených vínech, která jsou připravena k uvedení na trh bez stočení nebo která se nacházejí ve fázi stáčení, činí nejvýše 0,4 g/l. Po úpravě koncentrace nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 12,5 % objemových. Obsah těkavých kyselin, celková kyselost a celkový obsah oxidu siřičitého odpovídají hodnotám stanoveným v unijních předpisech, nicméně všechny šarže mladého nebaleného vína, které je způsobilé pro označení „primeur“ nebo „nouveau“, musejí vykazovat obsah těkavých kyselin nejvýše 10,2 miliekvivalentu na litr. Červená vína zrají nejméně do 15. ledna roku následujícího po roku sklizně. Tichá červená vína se vyznačují dobrou tříslovinnou strukturou. Jejich aromatický výraz je dosti intenzivní a projevují se v něm zejména tóny červeného ovoce. Struktura je přítomna, ale dominantní musí zůstat lehkost. Jedná se o lahodná vína, která nejlépe chutnají v průběhu tří let po sklizni. Červená vína s označením „Gamay“ jsou svěží, živá a lehká. Rozvíjí se v nich charakteristická aromata, nejčastěji ovocná. Většinou platí, že nejlépe chutnají, když jsou mladá.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální celková kyselost |
|
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
3. Šumivá vína
STRUČNÝ POPIS
Šumivá vína jsou bílá nebo růžová. Základní vína určená k výrobě bílých a růžových šumivých vín vykazují minimální přirozený obsah alkoholu 10,5 % objemových. Základní vína, která jsou určena pro výrobu šumivých vín a u kterých se neprovádí úprava koncentrace, musí mít skutečný obsah alkoholu nejvýše 12 % objemových. Základní vína bez úpravy koncentrace vykazují po kvašení obsah zkvasitelných cukrů (glukóza + fruktóza) nejvýše 24 gramů na litr. Základní vína, u kterých se provádí úprava koncentrace, vykazují po kvašení obsah zkvasitelných cukrů (glukóza + fruktóza) nejvýše 5 gramů na litr. Základní vína, která jsou určena pro výrobu bílých a růžových šumivých vín a u kterých se provádí úprava koncentrace, musí vykazovat celkový obsah alkoholu nejvýše 11,6 % objemových. Celkový obsah alkoholu ve vínech po druhotném kvašení a před přidáním expedičního likéru nesmí po úpravě koncentrace přesáhnout 13 % objemových. Obsah těkavých kyselin, celková kyselost a celkový obsah oxidu siřičitého odpovídají hodnotám, které stanoví unijní předpisy. Šumivá vína jsou bílá nebo růžová. Typická je pro ně jemnost, která se projevuje nejen v perlení, ale také v aromatickém výrazu a chuťové struktuře.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální celková kyselost |
|
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
5. Enologické postupy
5.1. Zvláštní enologické postupy
1. Hustota výsadby – rozestupy mezi kořeny
Pěstební postup
Vinice mají minimální hustotu výsadby 4 000 keřů na hektar. Na těchto vinicích nesmí být spon mezi řadami větší než 2,50 metru a spon mezi keři v téže řadě musí být alespoň 0,90 metru.
Nárok na chráněné označení původu má i úroda na pozemcích vinic se sponem mezi keři v téže řadě menším než 0,90 metru, avšak nejméně 0,80 metru, a se sklonem vyšším než 10 %.
Produkce vinic, jejichž hustota výsadby nedosahuje 4 000 keřů na hektar, ale činí alespoň 3 300 keřů na hektar, je způsobilá pro chráněné označení původu za předpokladu, že jsou dodržena pravidla pro vyvazování a výšku listové stěny stanovená v této specifikaci. Spon mezi řadami u této révy může být nejvýše 3 metry a spon výsadby mezi keři v téže řadě musí být přinejmenším 1 metr.
2. Pravidla řezu
Pěstební postup
Používá se krátký řez, řez na tažně nebo smíšený řez:
|
— |
tichá bílá vína (všechny odrůdy), tichá červená vína (odrůdy Cabernet Franc N, Cabernet-Sauvignon N, Gamay N, Pineau d’Aunis N): řez révy se provádí s nejvýše 12 očky na keř. Řez révy se provádí se 2 dalšími očky na keř za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům (samostatné květní pupeny) je počet plodných výhonů za rok na keř menší nebo roven 12, |
|
— |
tichá červená vína (odrůda Grolleau N): řez révy se provádí s nejvýše 10 očky na keř. Řez révy se provádí se 2 dalšími očky na keř za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům (samostatné květní pupeny) je počet plodných výhonů za rok na keř menší nebo roven 12, |
|
— |
šumivá bílá a růžová vína (odrůdy Chenin B, Gamay N, Grolleau G, Grolleau N, Pineau d’Aunis N): řez révy se provádí s nejvýše 12 očky na keř. |
Řez révy se provádí se 4 dalšími očky na keř za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům (samostatné květní pupeny) je počet plodných výhonů za rok na keř menší nebo roven 12.
3. Pravidla řezu
Pěstební postup
Používá se krátký řez, řez na tažně nebo smíšený řez:
|
— |
šumivá bílá a růžová vína (odrůdy Cabernet Franc N, Cabernet-Sauvignon N, Chardonnay B, Sauvignon B): řez révy se provádí s nejvýše 14 očky na keř. |
Řez révy se provádí se 4 dalšími očky na keř za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům (samostatné květní pupeny) je počet plodných výhonů za rok na keř menší nebo roven 14.
4. Zavlažování
Pěstební postup
Zavlažování je zakázáno.
5. Úprava koncentrace
Zvláštní enologický postup
U červených vín je možné upravovat koncentraci odstraňováním vody, přičemž maximální hodnota částečné koncentrace ve vztahu k použitému objemu činí 10 %.
Po úpravě koncentrace nepřekračuje celkový obsah alkoholu v tichých vínech 12,5 % objemových.
Základní vína, která jsou určena pro výrobu bílých a růžových šumivých vín a u kterých se provádí úprava koncentrace, vykazují obsah zkvasitelných cukrů ≤ 5 g/l a celkový obsah alkoholu ≤ 11,6 % objemových.
6. Používání kousků dřeva
Zvláštní enologický postup
U tichých bílých vín je zakázáno používání kousků dřeva.
U červených vín a šumivých vín je používání kousků dřeva zakázáno s výjimkou fáze vinifikace.
Základní vína určená k výrobě růžových šumivých vín mohou být získána macerací nebo krvácením.
Kromě uvedených ustanovení musí víno z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.
7. Výška listoví a opěrné konstrukce
Pěstební postup
Výška, kam dosahují listy při upevnění, činí minimálně 0,6násobek sponu mezi řadami, přičemž tato výška se měří mezi spodní hranicí listoví, nejméně 0,40 metru nad zemí, a horní hranicí ořezu listů nejméně 0,20 metru nad horním vodicím drátem.
Pozemky vinic s hustotou výsadby méně než 4 000 rostlin na hektar, ale nejméně 3 300 rostlin na hektar musí navíc splňovat následující pravidla opěrných konstrukcí: minimální výška opěrných sloupků nad zemí je 1,90 metru, opěrné konstrukce tvoří 4 úrovně drátů, minimální výška horního drátu je 1,85 metru nad zemí.
5.2. Maximální výnosy
1. Tichá bílá vína
65 hektolitrů na hektar
2. Tichá červená vína
65 hektolitrů na hektar
3. Bílá a růžová šumivá vína
76 hektolitrů na hektar
4. Označení „Gamay“
72 hektolitrů na hektar
6. Vymezená zeměpisná oblast
|
a) |
Všechny fáze výroby vín, na něž se vztahují zapsaná označení původu „Anjou“, „Cabernet d’Anjou“ a „Rosé d’Anjou“, se uskutečňují v zeměpisné oblasti, jejíž pásmo zahrnuje území následujících obcí, a to na základě úředního zeměpisného kodexu z roku 2021:
Mapy znázorňující zeměpisnou oblast jsou k dispozici na internetových stránkách ústavu Institut national de l’origine et de la qualité (Národní ústav pro kontrolu původu a jakosti). |
|
b) |
Všechny fáze výroby vín, která jsou způsobilá pro označení „Gamay“, se uskutečňují v zeměpisné oblasti, jež zahrnuje území následujících obcí (na základě úředního zeměpisného kodexu z roku 2021):
Mapy znázorňující zeměpisnou oblast jsou k dispozici na internetových stránkách ústavu Institut national de l’origine et de la qualité (Národní ústav pro kontrolu původu a jakosti). |
7. Moštová odrůda (moštové odrůdy)
Cabernet franc N
Cabernet-Sauvignon N
Chenin B
Gamay N
Grolleau N
Grolleau gris G
Pineau d'Aunis N
8. Popis souvislostí
8.1. Tichá vína
Zeměpisná oblast zahrnuje dva velké geologické celky, v nichž se vinice nacházejí hlavně na svazích podél řek a na některých plošinách: na západě je prekambriová a prvohorní plošina připojena k Armorickému masivu; na východě pokryl staré podloží mezozoický a kenozoický substrát Pařížské pánve. Těmito geologickými vlastnostmi se odlišuje západní část zeměpisné oblasti, vyznačující se přítomností břidlic a místně nazývaná „Anjou noir“, od východní části zeměpisné oblasti, vyznačující se vápencem Tuffeau (Saumur) a místně nazývané „Anjou blanc“.
Vymezená zeměpisná oblast, historicky spojovaná s někdejší provincií Anjou, se k roku 2021 rozkládala v jižní polovině departementu Maine-et-Loire (68 obcí) a v severních okrajích departementů Deux-Sèvres (11 obcí) a Vienne (9 obcí). Několik ostrůvků se dochovalo i na severu departementu Maine-et-Loire, což svědčí o tom, že byla doba, kdy bylo révou osázeno celé území departementu.
Pozemky vymezené pro sklizeň hroznů mají půdu z různých geologických útvarů. Přestože jsou tyto půdy velmi odlišné, jsou obecně chudé a mají skromné zásoby vody. Vykazují rovněž příznivé tepelné chování.
Zeměpisná oblast se vyznačuje mírným oceánským podnebím s poměrně malými teplotními rozdíly, s ohledem na relativní blízkost Atlantského oceánu a na druhé straně na roli tepelného regulátoru, kterou sehrává řeka Loira a její přítoky, a konečně je pro ni typická výsadba vinic na svazích. Známý je výraz „douceur angevine“ (anjouská mírnost), který platí zejména v zimě, během dlouhého jara a na podzim, zatímco v létě panují často vysoké teploty. Zvlněný terén orientovaný severozápadně / jihovýchodně hraje ochrannou roli proti západním, často vlhkým větrům. Srážky v zeměpisné oblasti jsou díky efektu větru Föhn mírné, před oceánskou vlhkostí ji chrání vyšší terén regionů Choletais a Mauges. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 585 milimetrů, zatímco v Choletais je to téměř 800 milimetrů.
O existenci vinic v Anjou jsou zmínky již od 1. století našeho letopočtu a od té doby zde přetrvaly až dodnes. Vinné révě se tam daří, o čemž svědčí i několik řádků z básně od Apollonia (6. století): „Nedaleko Bretaně leží město na skále, které se těší přízni bohyně Ceres a boha Bakcha a jež odvozuje svůj název z řeckého jména Andegava (Angers).“ I když vinice v Anjou zažívají, pod záštitou klášterů na březích Loiry a v okolí města Angers, rozmach po celý středověk, věhlas získávají především od 12. a 13. století. Díky vlivu královského dvora Jindřicha II. a Eleanory Akvitánské se „anjouské víno“ dostalo na ty nejvybranější tabule.
Produkce zaznamenala významný rozvoj od 16. století díky příchodu nizozemských obchodníků, kteří hledali vína pro svou zemi a své kolonie. Holanďané ho ve velkém nakupovali a obchod byl v 18. století natolik vzkvétající, že v zájmu podpory dopravy byla splavněna řeka Layon, která zeměpisnou oblastí protéká. Skvělá pověst „anjouského vína“ však vzbuzovala chamtivost a bylo uloženo mnoho daní (daň na přepažení, ze sudu, na opevnění, osminková daň, daň z přejezdu, ...), které měly škodlivý dopad na obchod. Vinice nakonec zničily války ve Vendée. V 19. století začaly opět prosperovat. V roce 1881 se vinice rozprostíraly na ploše 45 000 hektarů, po nákaze mšičkou révokazem z nich v roce 1893 zůstalo 10 000.
„Anjou“ vděčí za svou proslulost zejména produkci bílých vín z odrůdy Chenin B. Po krizi způsobené nákazou mšičkou révokazem se však rozšířila odrůda Cabernet Franc N, o něco později odrůda Cabernet-Sauvignon N. Vinifikace se hlavně na počátku 20. století zaměřila na vývoj „rouget“, což je místní název pro lehké víno konzumované v kavárnách, a šlo o první fázi přeměny anjouských vinic. Druhá fáze této přeměny se opírala o zkušenosti, které výrobci získali při práci s těmito odrůdami.
8.2. Tichá vína
Pozorování a analýza nejlepšího souladu mezi odrůdou hroznů a místy její výsadby, zhodnocení potenciálu sklizně a zvládnutí vinařských technik vedly v 60. letech k rozvoji výroby červeného vína.
Výroba tichých vín způsobilých pro chráněné označení původu „Anjou“ zahrnuje výrobu vín bílých, růžových a červených.
Bílá vína bývají obecně suchá, ale někdy mohou obsahovat zkvasitelné cukry a být klasifikována jako vína „demi-sec“, „moelleux“ nebo „doux“. Jejich aromatický výraz je obvykle intenzivní, s květinovými vůněmi (hloh, šeřík, lípa, sporýš, heřmánek aj.) a s tóny připomínajícími ovoce (např. citrusy, švestky, hrušky nebo suché plody). Chuť je kulatá a plná se svěžím a jemným závěrem.
Červená vína se vyznačují dobrou tříslovinnou strukturou. Jejich aromatický výraz je dosti intenzivní a projevují se v něm zejména tóny červeného ovoce. Struktura je přítomna, ale dominantní musí zůstat lehkost. Jedná se o lahodná vína, která nejlépe chutnají v průběhu tří let po sklizni.
Červená vína s označením „Gamay“ jsou svěží, živá a lehká. Rozvíjí se v nich charakteristická aromata, nejčastěji ovocná. Většinou platí, že nejlépe chutnají, když jsou mladá.
Kombinace typické krajiny severních vinic, mírného klimatu a jedinečných geologických a půdních vlastností dodává vínu chuťovou identitu, která se projevuje čerstvostí vín.
Různorodost vinařských oblastí představujících různé zeměpisné a pedologické stanoviště umožnila producentům nalézt pro každou z odrůd, které tu vznikly, podmínky optimálního vyjádření. Vinaři jsou tak na základě pozorování a analýzy chování svých vinic schopni určit to nejlepší místo pro výsadbu révy. Celkové podmínky anjouské oblasti jsou předpokladem pro to, aby se hlavní vlastnosti odrůdy Chenin B promítaly v suchých bílých vínech. Díky proslunění a jižní orientaci svahů ale mohou vína nabývat na větší komplexnosti a vyzrálosti, a pokud jsou klimatické poměry pozdě na podzim příznivé, mohou z tohoto kultivaru vznikat vína označovaná jako „moelleux“ nebo „doux“.
Odrůdami Grolleau N, Grolleau gris G nebo Pineau d'Aunis N jsou osázeny písčito-štěrkové pahorky a roviny a vyrábějí se z nich růžová vína, jež vynikají ovocností. Kultivarům Cabernet franc N a Cabernet-Sauvignon N se pak dobře daří na mělkých či hnědých půdách s usměrněným přívodem vody a vznikají z nich kulatá růžová vína s příjemně dlouhým aromatickým výrazem nebo červená vína, jejichž lehká rustikálnost je zjemňována krátkým školením, jak je popsáno ve specifikaci.
V oblasti se prosadila také odrůda Gamay N, která se pěstuje na půdách s prekambrickým podložím v srdci „černého Anjou“, zatímco v „bílém Anjou“ se nevyskytuje. Pro červená vína označovaná výrazem „Gamay“ je tak ve specifikaci v rámci vymezené zeměpisné oblasti stanoveno konkrétní území.
Vědomosti a um místních vinařů, kteří staví na zkušenostech mnoha dřívějších generací, se odrážejí ve výběru výrobních technik a v kombinování odrůd v závislosti na cíli produkce a ročníku. Rozmanitost produkce je obrovskou výhodou při dobývání různých trhů. Vína jdou na odbyt nejen v rámci Francie, kde je mají v oblibě především obyvatelé města Angers a jeho okolí, jakož i obyvatelé Bretaně a Normandie, ale také za hranicemi země. Vína s označeními „Anjou“, „Cabernet d'Anjou“ a „Rosé d'Anjou“ mají nezanedbatelný podíl na exportu – region „Val de Loire“ je sedmým největším francouzským vývozcem.
8.3. Šumivá vína
Výroba šumivých vín se opírá o historickou produkci tichých bílých vín. Již v 15. století si vinaři všímali, že když víno během zimy stočí do lahví, nápoj po druhém kvašení, k němuž dojde ve spojitosti s prvním oteplením, perlí a zároveň si zachovává svou aromatickou ušlechtilost. Nejdříve tedy vznikla „perlivá“ vína a počátkem 19. století se pak po zvládnutí druhotného kvašení v lahvích (buď s pomocí zkvasitelných cukrů v částečně zkvašeném moštu, nebo s přidáním tirážního likéru) začíná rozvíjet výroba šumivých vín. Ta těžila z velkých sklepů vyhloubených do křídových skal, ve kterých bylo možné vína uschovávat a školit při nízké a stálé teplotě.
Šumivá vína se vyznačují jemností, která se projevuje nejen v perlení, ale také v aromatickém výrazu a chuťové struktuře.
Výroba šumivých vín vznikla za týchž okolností. Výrobci konstatovali, že stočená vína uchovávaná ve sklepích mohla na konci zimy projít dalším kvašením. Empirické zvládnutí tohoto „spontánního druhého kvašení“ vedlo nejprve k produkci „perlivých“ vín, zejména z odrůdy Chenin B. Tento pozdní kultivar se pro výrobu šumivých vín obzvláště hodí, s ohledem na jeho vlastnosti, svěžest a nenápadná aromata. Těchto předností se využívalo od počátku 19. století, především z podnětu Jeana-Baptista Ackermana, kdy se vinaři naučili vyrábět „druhým kvašením v lahvi“ šumivá vína.
Zvláštní pozornost je věnována vinobraní. Při sklízení hroznů musí být zajištěna optimální zralost a vyváženost mezi obsahem cukru a kyselin. Jedná se o nezbytné předpoklady pro svěží charakter, kvalitní druhotné kvašení a pro dobrý potenciál co do uchování. Příznivým faktorem pro výrobu předmětných vín je také přítomnost podzemních sklepů, zejména v srdci „bílého Anjou“, neboť tato produkce si žádá rozsáhlé prostory pro skladování a manipulaci za ideálních světelných, teplotních a vlhkostních podmínek. Výše zmiňované podmínky a postupy byly uplatňovány u modrých odrůd, a za větší tajnosti tak vznikala šumivá vína růžové barvy.
S ohledem na více než stoleté zkušenosti mají místní výrobci šumivých vín silné postavení a disponují dokonale zvládnutými technikami, pokud jde o složení vyráběných cuvée. Zrání na kalech po dobu nejméně 9 měsíců pomáhá ve vínech rozvíjet jejich komplexnost.
9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)
Oblast v bezprostřední blízkosti
Právní rámec:
Právní předpisy EU
Typ dalších podmínek:
Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti
Popis podmínek:
Oblast v bezprostřední blízkosti, ve které může v rámci výjimky probíhat vinifikace a výroba vín způsobilých pro chráněná označení původu „Cabernet d'Anjou“ a „Rosé d'Anjou“, vinifikace, výroba a zrání tichých vín způsobilých pro chráněné označení původu „Anjou“ a vinifikace, výroba, zrání a stáčení šumivých vín způsobilých pro chráněné označení původu „Anjou“, zahrnuje území níže uvedených obcí (na základě úředního zeměpisného kodexu z roku 2021):
|
— |
departement Indre-et-Loire: Saint-Nicolas-de-Bourgueil, |
|
— |
departement Loire-Atlantique: Ancenis-Saint-Géréon (pouze pro území bývalé obce Ancenis), Le Loroux-Bottereau, Le Pallet, La Remaudière, Vair-sur-Loire (pouze pro území delegované obce Anetz), Vallet, |
|
— |
departement Maine-et-Loire: Orée d'Anjou (pouze pro území delegované obce Saint-Laurent-des-Autels), Saint-Martin-du-Fouilloux. |
Oblast v bezprostřední blízkosti u označení Gamay
Právní rámec:
Právní předpisy EU
Typ dalších podmínek:
Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti
Popis podmínek:
Oblast v bezprostřední blízkosti, ve které může v rámci výjimky probíhat vinifikace a výroba vín způsobilých pro označení „Gamay“, zahrnuje území níže uvedených obcí (na základě úředního zeměpisného kodexu z roku 2021):
|
— |
departement Deux-Sèvres: Saint-Martin-de-Mâcon, Tourtenay, |
|
— |
departement Indre-et-Loire: Saint-Nicolas-de-Bourgueil, |
|
— |
departement Loire-Atlantique: Ancenis-Saint-Géréon (pouze pro území bývalé obce Ancenis), Le Loroux-Bottereau, Le Pallet, La Remaudière, Vair-sur-Loire (pouze pro území delegované obce Anetz), Vallet, |
|
— |
departement Maine-et-Loire: Antoigné, Artannes-sur-Thouet, Bellevigne-les-Châteaux, Brossay, Cizay-la-Madeleine, Le Coudray-Macouard, Courchamps, Distré, Doué-en-Anjou (pouze pro území delegované obce Meigné), Épieds, Fontevraud-l’Abbaye, Montreuil-Bellay, Montsoreau, Orée d'Anjou (pouze pro území delegované obce Saint-Laurent-des-Autels), Parnay, Le Puy-Notre-Dame, Rou-Marson, Saint-Just-sur-Dive, Saint-Martin-du-Fouilloux, Saumur, Souzay-Champigny, Turquant, Les Ulmes, Varrains, Vaudelnay, |
|
— |
departement Vienne: Berrie, Curçay-sur-Dive, Glénouze, Pouançay, Ranton, Saint-Léger-de-Montbrillais, Saix, Ternay, Les Trois-Moutiers. |
Balení
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Stáčení ve vymezené zeměpisné oblasti
Popis podmínek:
Šumivá vína se vyrábějí výhradně druhotným kvašením v lahvích.
Vína musí být ponechána v lahvích na kalech po dobu nejméně 9 měsíců.
Šumivá vína se vyrábějí a uvádějí na trh v lahvích, ve kterých probíhalo druhotné kvašení, s výjimkou vín, která se prodávají v lahvích o objemu do 37,5 cl nebo o objemu přesahujícím 150 cl.
Označování
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Další ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
Nepovinné údaje, jejichž použití může být v souladu s předpisy Společenství upraveno členskými státy, se na etiketách uvádí písmem, které nesmí být co do výšky, šířky ani tloušťky větší než dvojnásobek velikosti písmen tvořících název chráněného označení původu.
Název chráněného označení původu může být doplněn zeměpisným označením „Val de Loire“ podle pravidel stanovených ve specifikaci výrobku.
Velikost písma použitého pro zeměpisné označení „Val de Loire“ nesmí být ani na výšku, ani na šířku větší než dvě třetiny velikosti písmen tvořících název chráněného označení původu.
Označení „Gamay“
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Další ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
U vín, která naplňují zvláštní podmínky stanovené ve specifikaci pro označení „Gamay“, se za název chráněného označení původu uvádí toto označení.
Označení „Gamay“ musí být na etiketách umístěno za názvem chráněného označení původu a tiskne se písmem stejné barvy, jehož výškové ani šířkové rozměry nesmí přesáhnout dvě třetiny velikosti písma, které je použito pro název chráněného označení původu.
Označení „Gamay“ může být doplněno výrazem „primeur“ nebo „nouveau“, jedná-li se o vína, která splňují zvláštní podmínky, jež jsou pro tyto výrazy stanoveny ve specifikaci.
U vín s označením „primeur“ nebo „nouveau“ se povinně uvádí ročník.
Tichá bílá vína
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Další ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
U tichých bílých vín se v obchodních dokladech, přepravních povoleních a na etiketách povinně uvádějí výrazy „demi-sec“, „moelleux nebo „doux“ v závislosti na množství zkvasitelných cukrů (glukózy a fruktózy), které jsou v nich obsaženy, jak je definováno v unijních předpisech. Na etiketách figurují tyto výrazy ve stejném zorném poli jako název chráněného označení původu.
Menší zeměpisná jednotka
Právní rámec:
Vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
Další ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
Na etiketách vín způsobilých pro chráněné označení původu může být uveden název menší zeměpisné jednotky, a to za podmínky, že se jedná o pomístní název zanesený v katastru a daný pomístní název je uveden v prohlášení o sklizni. Název místa uvedeného v katastru je vytištěn písmem, jehož rozměry nejsou na výšku ani na šířku větší, než je polovina velikosti písmen tvořících název chráněného označení původu.
Odkaz na specifikaci výrobku
https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-cea1d3f7-577f-445e-9e58-b708a8d13eb8