EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.11.2023

COM(2023) 754 final

2023/0438(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o posílení policejní spolupráce v souvislosti s předcházením, odhalováním a vyšetřováním převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a o zvýšení podpory Europolu při předcházení těmto trestným činům a boji proti nim a o změně nařízení (EU) 2016/794

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle návrhu

Převaděčství migrantů je trestná činnost, která nerespektuje lidský život a zbavuje člověka důstojnosti v honbě za ziskem, porušuje základní lidská práva a podkopává cíle EU v oblasti řízení migrace.

Boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a jejich prevence je jednou z priorit Evropské unie a má zásadní význam pro komplexní řešení nelegální migrace. Zločinecké sítě zneužívají zoufalství lidí a používají pozemní, námořní a letecké trasy k napomáhání nelegální migraci, ohrožují životy osob a snaží se všemi způsoby maximalizovat svůj zisk.

Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie dne 13. září 2023 vyzvala k posílení všech nástrojů, které má Unie k dispozici pro účinný boj proti převaděčství migrantů, a to prostřednictvím aktualizace stávajícího, více než dvacet let starého legislativního rámce, posílení správy v oblasti převaděčství a úlohy agentur EU, zejména Europolu, a zintenzivnění spolupráce mezi agenturami pro spravedlnost a vnitřní věci, členskými státy i partnerskými zeměmi při řešení tohoto problému v celosvětovém měřítku. Zdůraznila také, že na řešení tohoto celosvětového problému je třeba spolupracovat s partnery, proto Komise pořádá mezinárodní konferenci, na níž vytvoří globální alianci s výzvou k přijetí opatření pro boj proti převaděčství osob.

Převaděčství migrantů do EU a v rámci EU dosahuje nových rozměrů, k čemuž přispívá rostoucí poptávka v důsledku vznikajících a prohlubujících se krizí, zejména hospodářských recesí, mimořádných událostí v oblasti životního prostředí způsobených změnou klimatu, jakož i konfliktů a demografického tlaku v mnoha třetích zemích. Převaděčství migrantů je hnací silou nárůstu počtu nelegálních vstupů do EU: v roce 2022 bylo na vnějších hranicích EU zjištěno přibližně 331 000 nelegálních vstupů, což je nejvyšší počet od roku 2016 a představuje 66% nárůst oproti předchozímu roku 1 . Do konce září roku 2023 bylo na vnějších hranicích EU zjištěno přibližně 281 000 nedovolených překročení hranice, což představuje 18% nárůst oproti stejnému období v roce 2022. Je to ve shodě s nárůstem převaděčských aktivit, o čemž svědčí nový rekord, kdy členské státy v roce 2022 nahlásily Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) více než 15 000 převaděčů migrantů 2 . S ohledem na nárůst počtu nelegálních vstupů a různé celosvětové krize v řadě zemí původu a tranzitu lze očekávat trvale vysoké a potenciálně rostoucí migrační toky do Evropy a související trestnou činnost v oblasti převaděčství.

Odhaduje se, že více než 90 % nelegálních migrantů, kteří se dostanou do EU, využívá převaděčů, většinou organizovaných ve zločineckých skupinách. Převaděčské sítě navíc dosahují trestnou činností značných zisků, které se celosvětově pohybují v rozmezí 4,7 až 6 miliard EUR ročně 3 . Pro omezení nelegální migrace má proto prvořadý význam zajištění důrazné a rozhodné reakce na činnost převaděčů. Odhaduje se, že činnost bezohledných převaděčů migrantů, zejména na moři, má od roku 2014 za následek ohromující počet obětí – více než 28 000 lidí 4 .

Přibližně polovina sítí převaděčů migrantů je zapojena i do dalších trestných činů 5 , jako je obchodování s lidmi, pašování drog a palných zbraní, a zároveň napomáhá nepovolenému pohybu v rámci EU. Donucovací a justiční orgány čelí mnoha neustále se vyvíjejícím výzvám: rychle se měnící a přizpůsobující způsoby práce převaděčů; zvýšené používání výhrůžek a násilí vůči migrantům i donucovacím orgánům 6 ; potíže s vyhledáváním a zatýkáním převaděčů, kteří se skrývají v zemích mimo EU; používání široké škály dopravních prostředků, včetně plavidel nezpůsobilých k plavbě na moři, hůře odhalitelných plavidel (např. rybářských člunů a provizorních kovových člunů), silničních vozidel, v nichž jsou migranti nebezpečným způsobem ukryti, jakož i komerčních a charterových letů, které se stále častěji používají k dopravě migrantů do zemí v blízkosti EU nebo v jejím sousedství, odkud se migranti následně snaží neoprávněně vstoupit na území EU 7 ; využívání digitálních nástrojů ve všech fázích procesu, a to jak při online reklamě na převaděčské služby, trasy a ceny, tak při padělání dokladů; používání kryptoměn, digitálních peněz nebo jiných neoficiálních forem plateb (např. hawala) 8 .

Boj proti převaděčství migrantů má zásadní význam pro rozbití sítí organizované trestné činnosti, které způsobují porušování lidských práv a smrt, a pro boj proti nárůstu nelegální migrace do EU. Komplexní a udržitelný přístup k migraci vyžaduje kombinaci důrazných a účinných opatření, která doplní vzájemně přínosná partnerství se zeměmi původu a tranzitu, řeší základní příčiny migrace, zejména nelegální migrace, a zároveň bojují proti organizované trestné činnosti, včetně převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Nový pakt o migraci a azylu1 staví do středu svého komplexního přístupu k migraci předcházení převaděčství migrantů a boj proti němu.

Tento návrh nařízení je součástí balíčku opatření, jejichž cílem je modernizovat a posílit stávající právní rámec a poskytnout Unii pravidla, která jsou vhodná k danému účelu. K němu je připojen návrh směrnice o předcházení napomáhání k nedovolenému vstupu, tranzitu a pobytu a boji proti němu. Tento návrh zavádí moderní nástroj trestního práva EU, který jasně definuje a účinně postihuje sítě organizované trestné činnosti odpovědné za převaděčství migrantů, harmonizuje sankce se zohledněním závažnosti trestného činu, zlepšuje dosah soudní pravomoci, posiluje zdroje členských států pro řešení převaděčství migrantů a jeho prevenci a zlepšuje sběr údajů a podávání zpráv.

Tento balíček je předkládán v den konání mezinárodní konference, kterou se zahajuje „globální aliance pro boj proti převaděčství migrantů“. Touto konferencí Komise vytváří rámec pro silnou politickou spolupráci s mezinárodními partnery, neboť vyzývá ke společným závazkům a opatřením s cílem společně bojovat proti převaděčství migrantů na celém světě.

Tyto tři iniciativy doplňují stávající iniciativy v oblasti boje proti převaděčství migrantů, provádění obnoveného akčního plánu EU proti převaděčství (2021–2025) aktualizací stávajícího právního rámce EU pro postihování převaděčů migrantů působících na migračních trasách a stanovením nového moderního právního a operativního rámce a rámce mezinárodní spolupráce proti převaděčství migrantů pro nadcházející roky.

Tento návrh nařízení je součástí uceleného balíčku, který zahrnuje také výše uvedený návrh směrnice o předcházení napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu a boji proti němu. Tyto návrhy společně usilují o modernizaci právního rámce pro boj proti převaděčství migrantů, abychom získali nezbytné právní a operativní nástroje, které nám umožní reagovat na nový způsob práce převaděčů, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2024, který byl oznámen dne 17. října 2023.

Cíl návrhu

Celkovým cílem tohoto návrhu je posílit úlohu Europolu v boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a zejména úlohu Evropského střediska pro boj proti převaděčství.

V zájmu posílení předcházení, odhalování a vyšetřování převaděčství migrantů a obchodování s lidmi sleduje tento návrh následující konkrétní cíle.

(1)Posílení spolupráce mezi agenturami v oblasti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi

S cílem usnadnit účinnější, včasnější a systematičtější koordinaci a výměnu informací v boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi mezi agenturami Unie bude Evropské středisko pro boj proti převaděčství při Europolu složeno z pracovníků Europolu a vyslaných národních odborníků a bude zahrnovat styčné úředníky členských států, Eurojustu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, kteří by měli být trvale vysláni k Europolu, aby byla zajištěna pravidelná výměna informací a operativní spolupráce a koordinace. Agentury pro spravedlnost a vnitřní věci mají mezitím příležitost prohloubit spolupráci na základě svých mandátů a optimalizovat výměnu informací v boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Eurojust je klíčovým aktérem při zlepšování justiční reakce na převaděčství migrantů, podporuje složité případy zahrnující přeshraniční justiční koordinaci a společné vyšetřovací týmy v souvislosti s trestním vyšetřováním případů převaděčství migrantů.

(2)Posílení řízení a koordinace boje proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi na úrovni EU

S cílem řešit nedostatečnou strategickou analýzu, koordinaci a řízení na úrovni EU stanoví návrh konkrétní strategické úkoly Evropského střediska pro boj proti převaděčství s cílem poskytnout rámec pro provádění strategických a operativních priorit Unie, a to sledováním trendů v oblasti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, poskytováním výročních zpráv, strategických analýz, hodnocení hrozeb a aktuálních informací o situaci na migračních trasách, jakož i vyšetřovacími a operativními opatřeními. Pokud jde o strategické úkoly, bude se Evropské středisko pro boj proti převaděčství setkávat nejméně dvakrát ročně se zástupci každého členského státu, Eurojustu, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) a Komise s cílem zajistit účinné řízení a koordinaci. Kromě toho bude Evropské středisko pro boj proti převaděčství podporovat výkonného ředitele Europolu při podávání žádostí o zahájení vyšetřování trestných činů.

(3)Zlepšení sdílení informací v oblasti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi

Navrhované nařízení posiluje povinnosti členských států sdílet s Europolem informace o převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, včetně biometrických údajů, a to mimo jiné tím, že požaduje, aby jejich příslušné orgány a styční úředníci pro přistěhovalectví byli přímo napojeni na aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA). Komise rovněž navrhuje pověřit Evropské středisko pro boj proti převaděčství, aby určilo případy převaděčství migrantů nebo obchodování s lidmi, kde může být potřebná spolupráce se třetími zeměmi, včetně výměny osobních údajů; cílem je podpořit výkonného ředitele při rozhodování o předávání osobních údajů do třetích zemí v jednotlivých případech v souladu s čl. 25 odst. 5 nařízení o Europolu.

(4)Posílení zdrojů členských států pro předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim

S cílem pomoci členským státům účinně bojovat proti převaděčství migrantů a vyměňovat si příslušné informace s Europolem se navrhuje, aby státy určily specializované útvary pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, zajistily těmto útvarům odpovídající zdroje, propojily je se sítí SIENA a pověřily Evropské středisko pro boj proti převaděčství, aby působilo jako síť specializovaných útvarů.

(5)Posílení podpory Europolu v oblasti předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim prostřednictvím operativních pracovních skupin a nasazení Europolu za účelem operativní podpory

Navrhuje se kodifikovat a dále rozvíjet koncepci operativních pracovních skupin a stanovit nový nástroj v podobě nasazení Europolu za účelem operativní podpory jako pokročilého nástroje pro koordinaci a analytickou, operativní, technickou a forenzní podporu, a to na žádost členských států nebo na návrh výkonného ředitele Europolu. Návrh zahrnuje vytvoření skupiny odborníků působících ve svých členských státech, kteří mohou být okamžitě k dispozici Europolu pro nasazení, a ukládá členským státům povinnost zajistit účinné provádění těchto nástrojů. Operativních pracovních skupin se mohou rovněž účastnit třetí země a Europol může na jejich území nasazovat personál za účelem operativní podpory.

V zájmu splnění těchto cílů Komise rovněž navrhuje navýšit finanční a lidské zdroje Europolu, aby bylo možné reagovat na operativní potřeby a řešit zjištěné nedostatky.

•    Soulad se stávajícími předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je v souladu se stávajícími a připravovanými ustanoveními politiky ve sféře spolupráce při prosazování práva, včetně Europolu. Spolupráce při prosazování práva je oblastí sdílené pravomoci mezi EU a členskými státy. V posledních letech se zlepšila výměna informací a spolupráce s členskými státy a dařilo se co nejvíce zužovat prostor, v němž teroristé a pachatelé závažné trestné činnosti operují. V návaznosti na migrační krizi v roce 2015 byla přepracována obecná architektura informačních systémů a databází v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se zaměřením na interoperabilitu. Po teroristických útocích v Evropě byl v roce 2017 posílen legislativní rámec pro boj proti terorismu a výměnu informací. V reakci na naléhavé operativní potřeby čelit měnícímu se bezpečnostnímu prostředí a na výzvy spolunormotvůrců k větší podpoře ze strany Europolu bylo v roce 2022 posíleno nařízení o Europolu. V červnu 2022 vstoupil v platnost nový mandát Europolu, jenž posílil odborné znalosti a operativní schopnosti Europolu, díky čemuž může lépe podporovat členské státy v boji proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu. Mandát rovněž posiluje rámec Europolu pro ochranu údajů a dohled evropského inspektora ochrany údajů.

Návrh je rovněž v souladu se stávajícím legislativním rámcem EU pro boj proti převaděčství migrantů, známým také jako balíček proti převaděčství, který se skládá ze směrnice 2002/90/ES, kterou se stanoví společná definice trestného činu napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu2 a rámcového rozhodnutí 2002/946/SVV o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu3. Je rovněž v souladu s obnoveným akčním plánem EU proti převaděčství (2021–2025), který vyzývá k posílení operativní spolupráce mezi donucovacími orgány členských států EU, příslušnými agenturami EU, zejména Europolem, a partnerskými zeměmi při rozbíjení zločineckých sítí převaděčů migrantů, jakož i se souborem nástrojů zaměřeným na využívání komerčních dopravních prostředků pro napomáhání k nelegální migraci do EU. Operativní partnerství proti převaděčství s klíčovými zeměmi původu a tranzitu tvoří nedílnou součást komplexních migračních partnerství, která EU s partnerskými zeměmi rozvíjí. Posílení boje proti převaděčství migrantů je společným zájmem, neboť země původu, tranzitu i cílové země sdílejí společný cíl, kterým je boj proti zločineckým sítím a ochrana osob před možným zneužíváním a vykořisťováním. Převaděčství migrantů je i nadále vážným problémem, který je třeba dále průběžně, koordinovaně a kolektivně řešit.

Předcházení převaděčství migrantů a boj proti němu je klíčovým cílem strategie bezpečnostní unie EU, Strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti a nového paktu o migraci a azylu.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Pokud jde o podporu Europolu členským státům, tato legislativní iniciativa zohledňuje politiky Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, zejména úlohu Eurojustu 9 při podpoře a posilování koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti a při justiční spolupráci prostřednictvím společných vyšetřovacích týmů 10 . Tato legislativní iniciativa rovněž zohledňuje vnější politiky Unie, zejména práci delegací a bezpečnostních odborníků EU ve třetích zemích a mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky.

Tento legislativní podnět plně zohledňuje příslušné právní předpisy EU o ochraně údajů (viz oddíl 3 níže o základních právech).

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Právním základem této legislativní iniciativy jsou články 85, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Podle čl. 85 odst. 1 SFEU je posláním Eurojustu podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států a Europolem. Na základě čl. 87 odst. 1 „Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování“. V ustanovení čl. 88 odst. 2 SFEU se uvádí, že Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat: a) shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu informací předávaných zejména orgány členských států nebo třetích zemí či subjektů; a b) koordinaci, organizaci a provádění vyšetřování a operativních akcí, vedených společně s příslušnými orgány členských států nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spojení s Eurojustem.

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 SFEU by měla být opatření na úrovni EU přijata pouze v případě, že plánovaných cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států, a proto z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření jich lze lépe dosáhnout na úrovni EU.

Členské státy jsou odpovědné za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti 11 , přičemž Unie respektuje základní funkce členských států, včetně udržování veřejného pořádku a ochrany národní bezpečnosti 12 . Vzhledem k tomu, že závažná trestná činnost a terorismus mají často nadnárodní povahu, nelze jim účinně čelit pouze opatřením na vnitrostátní úrovni. Zejména zločinecké sítě zapojené do převaděčství migrantů se vyznačují celosvětovou, kooperativní a pružnou povahou 13 . Z tohoto důvodu se členské státy rozhodly úzce spolupracovat v rámci EU. Usilují o koordinaci svých kroků v oblasti prosazování práva a spolupracují při řešení sdílených bezpečnostních výzev. Rozhodly se spojit zdroje na úrovni EU a sdílet odborné znalosti. Europol jako agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva je výrazným vyjádřením této snahy členských států udržet bezpečnost svých občanů prostřednictvím spolupráce.

Europol poskytuje členským státům spolehlivý rámec a sofistikovaný soubor nástrojů k boji proti trestné činnosti, které jim umožňují koordinovat činnost v oblasti prosazování práva. Europol slouží zejména jako informační centrum EU pro informace o trestné činnosti, které minimalizuje nedostatky ve zpravodajských informacích o trestné činnosti a zaměřuje se na údaje z živých a komplexních vyšetřování. Europol poskytuje pružnou operativní podporu v reálném čase, od operativní analýzy až po operativní koordinaci, a sdružuje příslušné partnery pro společnou akci. Členské státy používají své styčné důstojníky při Europolu a kanál pro výměnu informací, který agentura poskytuje, k výměně informací a spolupráci při vyšetřování trestné činnosti. Pověřením Europolu, aby zpracovával informace členských států ve svých databázích a prováděl společné analýzy, členské státy sdružují zdroje. Europol se tak stal jádrem evropské bezpečnostní architektury.

Vyvíjející se bezpečnostní hrozby, zejména převaděčství migrantů, vyžadují účinnou podporu práce vnitrostátních donucovacích orgánů na úrovni EU. I když existují rozdíly ve způsobu, jakým členské státy bojují proti konkrétním druhům trestné činnosti, jejich donucovací orgány si mohou zvolit, kde požádají Europol o podporu na úrovni EU a jakých společných iniciativ se zúčastní. Kromě toho čelí donucovací orgány ve všech členských státech stejným vyvíjejícím se bezpečnostním hrozbám. Je tedy nutné opatření EU k posílení podpory členských států, aby boj proti závažným trestným činům a terorismu s těmito hrozbami držel krok.

Samotné členské státy by se proto nemohly účinně vypořádat se všemi výzvami, které řeší tento návrh.

•    Proporcionalita

Podle zásady proporcionality stanovené v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU je třeba přizpůsobit povahu a intenzitu daného opatření zjištěnému problému. Všechny problémy, které tento legislativní podnět řeší, tak či onak vyžadují podporu na úrovni EU, aby se členské státy mohly těmito problémy účinně zabývat.

Je třeba posílit a zintenzivnit meziagenturní spolupráci a koordinaci v oblasti boje proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi na úrovni EU: posílením spolupráce a koordinace mezi Europolem, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Eurojustem, přičemž zřízením Evropského střediska pro boj proti převaděčství a stanovením jeho úkolů a složení získají agentury EU lepší předpoklady k tomu, aby bylo možné problematiku převaděčství migrantů a obchodování s lidmi účinněji a účelněji řešit na úrovni EU, spíše než na úrovni jednotlivých států.

U těchto trestných činů je třeba posílit strategické řízení a koordinaci na úrovni EU, aby bylo možné provádět cílené strategické analýzy, řídit a koordinovat vyšetřovací a operativní akce na úrovni EU a mezi členskými státy. Zřízení Evropského střediska pro boj proti převaděčství a stanovení jeho úkolů a složení rovněž přispěje k tomu, že proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi bude možné účinněji a účelněji postupovat na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni.

Sdílení informací o převaděčství migrantů a obchodování s lidmi mezi členskými státy a s Europolem, ale také se třetími zeměmi musí být intenzivnější a systematičtější, aby se zajistilo, že převaděčství migrantů bude účinněji a účelněji potíráno zejména na úrovni EU, zejména výslovným odkazem na tyto dva trestné činy, pokud jde o obecnou povinnost členských států týkající se sdílení informací tím, že Europol bude pověřen účinným a účelným zpracováním biometrických údajů na podporu členských států v souladu se stávajícími zárukami pro zpracování biometrických údajů, a zřízením aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA).

Pokud jde o vnitrostátní struktury pro boj proti převaděčství migrantů, jak již bylo zdůrazněno v obnoveném akčním plánu EU proti převaděčství (2021–2025), ne všechny členské státy mají na vnitrostátní úrovni potřebné struktury k boji proti převaděčství migrantů a pro účinnou spolupráci s Europolem. Tento nedostatek lze řešit účinněji a účelněji na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni tím, že členské státy určí specializované útvary pro boj proti převaděčství migrantů, propojí tyto útvary se sítí SIENA a pověří Evropské středisko pro boj proti převaděčství, aby fungovalo jako síť specializovaných útvarů.

Je třeba posílit podporu Europolu členským státům v boji proti převaděčství migrantů v terénu. Tuto potřebu lze řešit účinněji a účelněji na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni, a to zřízením operativních pracovních skupin a nasazením Europolu za účelem operativní podpory.

Europol jako agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva má dobrou pozici k poskytování této podpory na úrovni EU. Europol se totiž skutečně ukázal jako velmi účinný při podpoře vnitrostátních donucovacích orgánů v boji proti závažným trestným činům a terorismu a zejména proti převaděčství migrantů. Členské státy využívají jednoznačné synergie a úspory z rozsahu vyplývající například z využití rezervního týmu a specializované podpory poskytované Europolem nebo z odborných znalostí, které může členským státům nabídnout specializované středisko, například Evropské středisko pro boj proti převaděčství. Členské státy očekávají a z operativního hlediska potřebují stejnou úroveň podpory ze strany Europolu i v oblasti vyvíjejících se bezpečnostních hrozeb, jako je například převaděčství migrantů.

Spolupráce v oblasti prosazování práva na úrovni EU prostřednictvím Europolu nenahrazuje různé vnitrostátní politiky vnitřní bezpečnosti ani práci vnitrostátních donucovacích orgánů. Rozdíly v právních systémech a tradicích členských států, potvrzené ve Smlouvách 14 , nejsou touto podporou na úrovni EU dotčeny.

•    Volba nástroje

Podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a vzhledem k tomu, že mandát Europolu je stanoven v nařízení (EU) 2016/794, musí mít posílení mandátu Europolu, které je součástí tohoto návrhu, formu nařízení. 

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Převaděčství migrantů představuje výzvy pro prosazování práva, zejména kvůli pružnosti a složitosti zapojených zločineckých sítí a jejich schopnosti přizpůsobit se změnám v dynamice nelegální migrace a reakci donucovacích orgánů. Europol a členské státy tyto výzvy správně určily a jednaly o nich na zasedáních Rady pro spravedlnost a vnitřní věci a Evropské rady. Úloha Europolu v boji proti převaděčství migrantů byla projednávána jak v Radě, tak v Europolu, včetně jeho správní rady. Kromě toho zvláštní zpráva Evropského účetního dvora z roku 2021 o podpoře Europolu v boji proti převaděčství migrantů zjistila potřebu posílit úlohu Europolu v boji proti převaděčství migrantů, zejména umožnit Europolu využívat všechny relevantní externí zdroje informací, včetně biometrických údajů, a posílit výměnu údajů s jeho partnery 15 .

Útvary Komise dále shromáždily potřebné informace a názory na relevantnost, účinnost, účelnost, soudržnost a přidanou hodnotu této legislativní iniciativy pro EU prostřednictvím dotazníku rozeslaného členským státům s cílem zjistit operativní potřeby a nedostatky, pokud jde o podporu Europolu v problematice převaděčství migrantů, jakož i další potřeby a možnosti, pokud jde o posílení mandátu Europolu. V návaznosti na jednání v Pracovní skupině pro vymáhání práva navíc útvary Komise konzultovaly členské státy na odborné úrovni prostřednictvím specializovaného virtuálního semináře, který se konal dne 14. listopadu 2023. Členské státy obecně podpořily posílení právního mandátu Europolu v oblasti předcházení převaděčství a obchodování s lidmi a boje proti nim.

Z průběhu konzultací se zúčastněnými stranami vyplynulo, že na úrovni EU je třeba přijmout opatření v pěti oblastech, a to konkrétně: a) spolupráce mezi agenturami v oblasti převaděčství migrantů; b) strategické řízení a koordinace boje proti převaděčství migrantů; c) sdílení informací; d) vnitrostátní struktury specializované na boj proti převaděčství migrantů a e) operativní podpora Europolu v terénu.

Výsledky těchto konzultací byly začleněny do přípravy legislativního podnětu.

•    Posouzení dopadů

Tento legislativní návrh se neopírá o posouzení dopadů, neboť Komise měla jen malou nebo žádnou možnost volby, zejména vzhledem k naléhavým operativním potřebám zlepšit podporu Europolu členským státům v boji proti převaděčství migrantů. Tento návrh nicméně vychází z faktických poznatků shromážděných ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora z roku 2021 o podpoře Europolu v boji proti převaděčství migrantů a ze zpětné vazby získané během konzultací se zúčastněnými stranami.

•    Základní práva

Zpracování osobních údajů pro účely prosazování práva obecně, a zejména pro podporu poskytovanou Europolem, vyžaduje zajištění plného souladu se základními právy zakotvenými v Listině základních práv, zejména s právem na ochranu osobních údajů 16 a na respektování soukromého života 17 . Tento návrh tyto právní požadavky plně zohledňuje.

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento legislativní podnět bude mít dopad na rozpočet a personální potřeby Europolu. Podle odhadů 18 bude na celkové období víceletého finančního rámce 2021–2027 zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 50 milionů EUR a přibližně 50 dalších pracovních míst. Tím se Europolu zajistí zdroje nezbytné k úplnému a účinnému plnění nových úkolů popsaných v článcích 5 a 6 tohoto nařízení, jakož i jeho revidovaného mandátu. Nové úkoly Europolu v tomto legislativním návrhu by si proto vyžádaly dodatečné finanční a personální posílení ve srovnání se zdroji vyčleněnými ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027, který předpokládal navýšení počtu dočasných zaměstnanců o 160 osob, přičemž související náklady činily 114 milionů EUR a celkový dodatečný příspěvek EU do rozpočtu Europolu činil 178 milionů EUR. Legislativní podnět rovněž otevírá členským státům možnost přímo přispívat do rozpočtu Europolu, pokud je to nezbytné a vyžadují-li to stávající nebo nové úkoly.

5.    DALŠÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Monitorování a hodnocení posíleného mandátu Europolu by se z velké části provádělo pomocí příslušných mechanismů podle stávajícího nařízení o Europolu. Článek 68 stanoví hodnocení, které posuzuje zejména dopad, účinnost a účelnost Europolu a jeho pracovních postupů a může řešit i to, zda je třeba upravit strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu a finanční dopady těchto úprav. V návaznosti na toto hodnocení bude Komise shromažďovat údaje prostřednictvím svého zastoupení na zasedáních správní rady Europolu a prostřednictvím dohledu nad prací Europolu společně s členskými státy (článek 11).    

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tato legislativní iniciativa navrhuje následující:

·Zřízení Evropského střediska pro boj proti převaděčství v rámci Europolu a vytvoření rámce správy pro regulaci a podporu jeho činnosti: legislativní iniciativou se zřizuje Evropské středisko pro boj proti převaděčství jako specializované centrum Unie pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Evropské středisko pro boj proti převaděčství by mělo být kontaktním místem pro podporu členských států při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim, přičemž by v této souvislosti mělo plnit konkrétní strategické a operativní úkoly. [Článek 3]

·Stanovení složení Evropského střediska pro boj proti převaděčství: legislativní iniciativa stanoví složení Evropského střediska pro boj proti převaděčství a konkrétní subjekty, které by se měly podílet na plnění jeho úkolů, a to jak pro účely strategické analýzy, tak pro účely operativní a technické podpory při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim. Evropské středisko pro boj proti převaděčství by mělo být podporováno všemi ostatními příslušnými vnitřními strukturami Europolu. [Článek 4]

·Vymezení strategických a operativních úkolů Evropského střediska pro boj proti převaděčství: legislativní iniciativa stanoví podrobné úkoly střediska pro účely strategické analýzy, jakož i operativní a technickou podporu při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim. Na strategické úrovni tyto úkoly zahrnují poskytování strategických analýz a posouzení hrozeb, poskytování podpory při operativním provádění strategických a operativních priorit, podporu koordinace, spolupráce a výměny informací, monitorování převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a přípravu výroční zprávy. V této souvislosti bude Evropské středisko pro boj proti převaděčství rovněž pořádat nejméně dvakrát ročně setkání v něm zastoupených subjektů, aby bylo zajištěno účinné řízení a koordinace na úrovni Unie. Na operativní úrovni patří mezi úkoly Evropského střediska pro boj proti převaděčství koordinace, organizace a provádění vyšetřovacích a operativních akcí na podporu a posílení opatření příslušných orgánů členských států, podpora činností členských států v oblasti přeshraniční výměny informací, operací a vyšetřování, jakož i společných vyšetřovacích týmů a operativních pracovních skupin, a zjišťování případů převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, které mohou vyžadovat pokročilou operativní podporu. [Článek 5, 6]

·Určení specializovaných útvarů v rámci příslušných orgánů členských států pro předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim: legislativní iniciativa stanoví, že každý členský stát by měl určit jeden nebo více specializovaných útvarů pro předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim, a to i prostřednictvím vyšetřování trestných činů, a zajistit, aby tyto útvary shromažďovaly a co nejdříve sdílely všechny relevantní informace prostřednictvím aplikace SIENA s Europolem a ostatními členskými státy. [Článek 8]

·Poskytnutí nezbytných moderních nástrojů Europolu na podporu členských států při předcházení převaděčství migrantů a dalších trestných činů spadajících do oblasti působnosti Europolu a boji proti nim: legislativní iniciativa zřizuje operativní pracovní skupiny jako koordinační mechanismy vytvořené členskými státy s podporou Europolu za účelem provádění společných, koordinovaných a prioritních operativně pátracích činností a vyšetřování trestné činnosti, zejména v souvislosti se zločineckými sítěmi a skupinami i jednotlivými pachateli trestné činnosti. Legislativní iniciativa stanoví minimální požadavky týkající se aktivního a včasného zapojení členských států, jako je poskytování všech relevantních informací Europolu, a toho, aby Europol poskytl těmto členským státům svou pokročilou analytickou, operativní, technickou, forenzní a finanční podporu. Do operativních pracovních skupin se mohou zapojit i třetí země. [Článek 9]

·Ustanovení o tom, že Europol by měl být schopen nasadit na žádost členského státu na jeho území své příslušníky, aby poskytovali analytickou, operativní, technickou a forenzní podporu v součinnosti s příslušnými orgány tohoto členského státu a po dohodě s nimi: hostitelský členský stát by měl být schopen zajistit minimální soubor požadavků, například poskytnout Europolu všechny relevantní informace. Europol by měl být schopen rychlého nasazení, zejména ve výjimečných a naléhavých případech. Zaměstnanci a odborníci nasazení Europolem by měli být schopni provádět vyšetřování, které nemá charakter donucovacích opatření v souvislosti se zpracováním údajů, a to ve spolupráci a po dohodě s příslušnými orgány dotčeného členského státu v souladu s nařízením o Europolu a vnitrostátními právními předpisy daného členského státu. Kromě toho by měl Europol vytvořit rezervní tým vysoce kvalifikovaných odborníků členských států v oblasti prosazování práva se specializovanými profily, kteří by mohli být Europolu okamžitě k dispozici pro operativní nasazení za účelem poskytování specializované podpory. Europol by měl mít rovněž možnost nasadit zaměstnance a vyslané národní odborníky ve třetích zemích, s nimiž spolupracuje, a to na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně a mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a touto třetí zemí podle článku 218 SFEU nebo dohody o spolupráci mezi Europolem a touto třetí zemí uzavřené před 1. květnem 2017. [Článek 9]

·Vyjasnění povahy operativní podpory, kterou mohou pracovníci Europolu poskytovat donucovacím orgánům členských států v terénu při operacích a vyšetřováních: legislativní iniciativa objasňuje, že pracovníci Europolu mohou poskytovat operativní podporu příslušným orgánům členských států při provádění vyšetřovacích opatření, a to na jejich žádost a v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy, i v souvislosti se zaváděním operativních pracovních skupin a nasazením Europolu za účelem operativní podpory. Zaměstnanci Europolu by měli mít možnost provádět vyšetřování, které nemá charakter donucovacích opatření ve spolupráci a po dohodě s příslušnými orgány dotčeného členského státu a v souladu s nařízením o Europolu a vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu, pokud o to členský stát požádá v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a pokud to schválí výkonný ředitel Europolu. [Článek 9]

·Posílení spolupráce mezi Europolem a třetími zeměmi: legislativní iniciativa stanoví pravidla pro lepší zapojení styčných úředníků členských států pro migraci působících ve třetích zemích do lepšího sdílení informací ze strany třetích zemí za účelem boje proti převaděčství migrantů a poskytování těchto informací Europolu, a to přímo nebo prostřednictvím národní jednotky Europolu, s využitím aplikace SIENA. [Článek 8]

·Zjišťování případů převaděčství migrantů vyžadujících spolupráci se třetími zeměmi, kdy může být v jednotlivých případech nutné předávání osobních údajů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů nebo výkonu trestních sankcí: legislativní iniciativa pověřuje Evropské středisko pro boj proti převaděčství, aby zjišťovalo tyto případy. Předávání osobních údajů Europolem do třetích zemí lze v těchto případech provádět, pokud nebylo přijato rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo v případě odpovídajících či vhodných záruk ochrany údajů v souladu s čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794. [Článek 6]

·Posílení úlohy Europolu v boji proti trestným činům souvisejícím s porušováním omezujících opatření Unie: legislativní iniciativa řadí tyto trestné činy mezi formy trestné činnosti uvedené v příloze I nařízení (EU) 2016/794. V souvislosti s převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi rozšiřuje navrhované nařízení seznam trestných činů, které spadají do pravomoci Europolu, a to tím, že do přílohy I nařízení o Europolu zařazuje „porušení omezujících opatření Unie“. Reaguje tak na žádosti členských států, aby měl Europol možnost je podporovat v boji proti porušování omezujících opatření Unie, což je v současné době možné pouze v případě, že toto porušení představuje také jinou formu trestného činu uvedeného v příloze I nařízení o Europolu, například praní peněz. Nikoliv všechna porušení omezujících opatření Unie by však spadala mezi trestné činy, které jsou v současnosti uvedeny v příloze I nařízení o Europolu. Zařazení porušení omezujících opatření Unie do přílohy I nařízení o Europolu by doplnilo navrhovanou směrnici o definici trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie 19 . [Článek 9]

2023/0438 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o posílení policejní spolupráce v souvislosti s předcházením, odhalováním a vyšetřováním převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a o zvýšení podpory Europolu při předcházení těmto trestným činům a boji proti nim a o změně nařízení (EU) 2016/794

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 a čl. 88 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 20 na podporu a posílení činnosti příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, jež mají dopad na společný zájem, na nějž se vztahuje politika Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

(2)Převaděčství migrantů je trestná činnost, která v honbě za ziskem nerespektuje lidský život a důstojnost, čímž ohrožuje základní práva dotčených osob i cíle Unie v oblasti řízení migrace. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 9. února 2023 znovu potvrdila význam boje proti převaděčům a potvrdila ochotu zintenzivnit svou činnost s cílem zabránit nelegálním vstupům a ztrátám na životech, a to i zintenzivněním spolupráce se zeměmi původu a tranzitu. Za tímto účelem je rovněž důležité posílit reakci donucovacích orgánů na převaděčství migrantů a obchodování s lidmi posílením kapacit Europolu, a zejména jeho unijního specializovaného centra pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

(3)„Evropské středisko pro boj proti převaděčství“ bylo zřízeno v roce 2016 správní radou Europolu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. s) nařízení (EU) 2016/794 jako specializované centrum. Od svého založení se neustále vyvíjí a rozšiřuje okruh svých činností s cílem poskytovat členským státům co nejlepší podporu jakožto dynamická platforma pro operativní spolupráci, výměnu informací a koordinaci mezi členskými státy a partnery zapojenými do boje proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Nárůst počtu nelegálních vstupů do Unie a nelegálního pohybu v rámci Unie, rychlá přizpůsobivost organizovaných zločineckých skupin, vývoj nových způsobů práce a sofistikovaných metod naléhavě vyžadují výrazné posílení úlohy unijního specializovaného centra Europolu pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a to jeho zřízením jako stálé struktury v rámci Europolu a posílením úrovně jeho zapojení do podpory členských států při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim. Jeho název by měl být „Evropské středisko pro boj proti převaděčství“.

(4)Evropské středisko pro boj proti převaděčství by mělo členským státům poskytovat strategickou, operativní a technickou podporu při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim. V rámci svých strategických úkolů by mělo poskytovat rámec pro provádění strategických a operativních priorit Unie sledováním trendů v oblasti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Za tímto účelem by mělo poskytovat výroční zprávy, strategické analýzy, hodnocení hrozeb a aktuální informace o migračních trasách a způsobech práce, včetně informací o tom, že k převádění migrantů a obchodování s lidmi mohou být využívány soukromé subjekty. V souvislosti s plněním svých strategických a operativních úkolů by Evropské středisko pro boj proti převaděčství mělo spolupracovat s misemi a operacemi Evropské služby pro vnější činnost a společné bezpečnostní a obranné politiky, pokud je to vhodné a relevantní, v souladu s jejich příslušnými mandáty a pravomocemi, jakož i v souladu s mandátem Europolu.

(5)V zájmu posílení spolupráce mezi agenturami v oblasti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi by Evropské středisko pro boj proti převaděčství mělo poskytnout prostředky pro posílení spolupráce a koordinace mezi Europolem a dalšími agenturami Unie, zejména s Eurojustem a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, v souladu s jejich příslušnými právními rámci, a to i prostřednictvím pracovních ujednání mezi agenturami Unie.

(6)Na podporu strategické analýzy v oblasti předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boje proti nim by Evropské středisko pro boj proti převaděčství mělo být v oblasti strategických úkolů podporováno rámcem pro spolupráci složeným z pracovníků Europolu a mělo by zahrnovat zástupce Komise, specializovaných útvarů členských států, Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti trestního soudnictví (Eurojust) a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Evropské středisko pro boj proti převaděčství by mělo pořádat nejméně dvakrát ročně setkání v něm zastoupených subjektů, aby bylo zajištěno účinné řízení a koordinace na úrovni Unie. Aby středisko mohlo plnit své úkoly, měly by mu ostatní příslušné vnitřní struktury Europolu poskytovat veškerou potřebnou podporu. V zájmu maximalizace účinnosti Evropského střediska pro boj proti převaděčství by měl mít Europol možnost přizvat zejména hlavní aktéry evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) a v případě potřeby i další příslušné orgány nebo agentury Unie.

(7)V rámci operativní a technické podpory členským státům by Evropské středisko pro boj proti převaděčství mělo zajistit koordinaci vyšetřovacích a operativních činností členských států, a to i prostřednictvím podpory přeshraniční výměny informací, operací a vyšetřování členských států, zejména v rámci platformy EMPACT, včetně poskytování operativní, technické, forenzní a finanční podpory. Kromě toho by měl Europol poskytovat členským státům podporu při zjišťování případů převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, u nichž by bylo třeba zahájit vyšetřování, v případě potřeby ve spolupráci s Eurojustem, a to v případech, které vyžadují zřízení operativních pracovních skupin nebo nasazení Europolu za účelem operativní podpory, a v případech, které mohou vyžadovat spolupráci se třetími zeměmi, včetně výměny osobních údajů.

(8)Pokud nebylo přijato rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo chybí-li odpovídající či vhodné záruky ochrany údajů, může předávání osobních údajů Europolem do třetích zemí probíhat v souladu s čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794. Zejména v případech převaděčství migrantů zjištěných Evropským střediskem pro boj proti převaděčství, které vyžadují spolupráci se třetími zeměmi, by mohlo být v jednotlivých případech nutné předávání osobních údajů za účelem prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů nebo výkonu trestních sankcí.

(9)Za účelem posílení operativní a technické podpory při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim by Evropské středisko pro boj proti převaděčství mělo do operativních úkolů zapojit styčné úředníky z členských států, Eurojustu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž s cílem zajistit účinnou, včasnou a systematickou koordinaci a výměnu informací o boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi na úrovni Unie a zajistit intenzívnější spolupráci mezi agenturami v rámci jejich příslušných pravomocí a s členskými státy. Veškerou potřebnou podporu by měly poskytnout i další příslušné vnitřní struktury Europolu. Styční důstojníci Eurojustu a styční úředníci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by měli být za tímto účelem vysláni jako stálí zástupci Europolu. Europol by měl mít možnost zapojit další příslušné orgány nebo agentury Unie, aby v případě potřeby využil odborné znalosti spadající do jejich působnosti.

(10)Platforma EMPACT sdružuje široký okruh příslušných orgánů v rámci partnerského přístupu a představuje jak rámec pro koordinovanou reakci na organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost, tak i katalyzátor provádění bezpečnostních politik a strategií Unie. S cílem zvýšit multidisciplinární, komplexní a důslednou reakci na předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim, jakož i proti souvisejícím trestným činům a podpůrným faktorům, měly by Europol a všechny klíčové zúčastněné strany posílit své vazby v rámci platformy EMPACT a operativní podporu činností vyvíjených touto platformou.

(11)Aby bylo zajištěno náležité zapojení justičních orgánů do vyšetřování trestných činů souvisejících s převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi, měla by být v rámci hodnocení podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1727 vyhodnocena potřeba posílit mandát Eurojustu v souvislosti s převaděčstvím migrantů a v souvislosti se změnami mandátu Europolu.

(12)Europol by měl být informačním centrem Unie pro informace o trestné činnosti a měl by působit jako poskytovatel služeb, zejména poskytováním zabezpečené sítě pro výměnu údajů, jako je aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), jejímž cílem je usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy, Europolem, dalšími institucemi Unie, třetími státy a mezinárodními organizacemi. Aplikace SIENA by měla umožnit rychlou, bezpečnou a uživatelsky vstřícnou komunikaci a výměnu operativních a strategických informací i zpravodajských informací o trestné činnosti a měla by se výrazně zaměřit na interoperabilitu s ostatními systémy Europolu a dalších spolupracujících států a organizací.

(13)Aktivní zapojení členských států a sdílení informací s Europolem je klíčem k zajištění komplexního a koordinovaného přístupu Unie k boji proti převaděčství migrantů. S cílem posílit kapacity členských států by členské státy měly určit specializované útvary pro boj proti převaděčství migrantů a zajistit, aby měly dostatečné zdroje pro předcházení převaděčství migrantů a boj proti němu a mohly účinně a účelně sdílet informace o vyšetřování trestné činnosti s Europolem. V zájmu harmonizace sdílení informací o převaděčství migrantů mezi členskými státy a Europolem by členské státy měly zajistit, aby jejich určené útvary pro boj proti převaděčství migrantů byly přímo napojeny na aplikaci SIENA, a usnadnily tak sdílení informací. Je to v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV. Styční úředníci členských států pro přistěhovalectví vyslaní do třetích zemí by měli rovněž sdílet informace s Europolem; za tímto účelem by rovněž měli být napojeni na aplikaci SIENA, aby bylo zajištěno, že budou moci účinně a účelně sdílet informace uvedené v odstavci 1.

(14)S cílem zajistit účinné sdílení informací o převaděčství migrantů mezi členskými státy a s Europolem, zejména v případě rozsáhlých zločineckých sítí zahrnujících řadu podezřelých osob, měly by členské státy využívat nejvhodnější podpůrné nástroje poskytované Europolem, například specializované nástroje pro získávání údajů. Naopak v zájmu přístupu ke všem informacím a zpravodajským údajům o příslušných případech, které jsou k dispozici na úrovni Unie, a jejich co nejlepšího využití a při plném respektování příslušných záruk ochrany údajů by členské státy a agentury Unie měly v průběhu probíhajících vyšetřování souvisejících s převaděčstvím migrantů systematicky vyhledávat informace od Europolu, a to i s využitím nástrojů výskytu shody / bez výskytu shody, které Europol poskytuje, například technické rozhraní svých vyhledávacích systémů QUEST+.

(15)Pro předcházení, odhalování a vyšetřování závažné organizované přeshraniční trestné činnosti a terorismu je nezbytná koordinace a společný postup. Kromě toho, že mohou zřídit společný vyšetřovací tým v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady ze dne 13. června 2002, by členské státy měly mít možnost zřídit operativní pracovní skupinu s podporou Europolu k posílení spolupráce při prosazování práva. Tento koordinační mechanismus mezi policejními orgány členských států a dalšími donucovacími orgány by jim měl s podporou Europolu umožnit provádět společnou, koordinovanou a prioritní operativně pátrací činnost a vyšetřování trestné činnosti, zejména zločineckých sítí a skupin, jakož i jednotlivých pachatelů trestné činnosti, včetně osob, jejichž trestná činnost patří mezi formy trestné činnosti v působnosti Europolu a představují vysoké bezpečnostní riziko. V zájmu zajištění řádného fungování a účinnosti tohoto mechanismu by členské státy, které zřizují operativní pracovní skupinu, účastní se jí nebo ji podporují, měly být schopny zajistit minimální soubor požadavků na své aktivní a včasné zapojení, například poskytování všech relevantních informací Europolu, přičemž Europol by měl být schopen poskytnout těmto členským státům svou pokročilou analytickou, operativní, technickou, forenzní a finanční podporu. Třetí země by měly mít možnost účastnit se operativní pracovní skupiny nebo ji podporovat.

(16)V případech, kdy operativně pátrací činnost v rámci operativní pracovní skupiny vede k zahájení vyšetřování trestné činnosti v jednom nebo více členských státech, pro které může být přínosem zřízení společného vyšetřovacího týmu, nebo v případech, kdy může být přínosné zřízení společného vyšetřovacího týmu pro vyšetřování trestné činnosti podporované operativní pracovní skupinou, by měl Europol navrhnout dotčeným členským státům zřízení společného vyšetřovacího týmu a přijmout opatření na jejich podporu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2016/794. V těchto případech by měl Europol případně úzce spolupracovat s Eurojustem.

(17)Europol by měl mít možnost nasadit na území členského státu na jeho žádost své zaměstnance, včetně vyslaných národních odborníků v souladu s nařízením (EU) 2016/794, aby poskytovali analytickou, operativní, technickou a forenzní podporu v součinnosti a po dohodě s příslušnými orgány tohoto členského státu. Takové nasazení by se mělo uskutečnit zejména v souvislosti se složitými, rozsáhlými a významnými vyšetřováními, včetně nasazení v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci s Eurojustem nebo operativními pracovními skupinami. Zmíněné nasazení by mělo rovněž podpořit další bezpečnostní kontroly v databázích Europolu nebo členských států s cílem usnadnit rychlou výměnu informací za účelem posílení kontrol na vnějších hranicích Unie (sekundární bezpečnostní kontroly) nebo posílit podpůrné týmy pro řízení migrace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 21 . Europol by měl tento druh nasazení využívat také k podpoře členských států v souvislosti s významnými mezinárodními událostmi. Europol by měl mít rovněž možnost nasadit zaměstnance a vyslané národní odborníky ve třetích zemích, s nimiž spolupracuje, a to na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně, mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU nebo dohody o spolupráci mezi Europolem a danou třetí zemí uzavřené před 1. květnem 2017.

(18)Aby mohl Europol poskytovat účinnou podporu nasazením personálu, měl by hostitelský členský stát splnit minimální soubor požadavků, například poskytnout Europolu všechny relevantní informace. Europol by měl být schopen rychle nasadit zaměstnance a vyslané národní odborníky, a to i ve výjimečných a naléhavých případech. Nasazení zaměstnanci Europolu a vyslaní národní odborníci by měli být v souvislosti se zpracováním údajů schopni provádět vyšetřování, které nemá charakter donucovacích opatření, a to ve spolupráci a po dohodě s příslušnými orgány dotčeného členského státu v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a vnitrostátními právními předpisy daného členského státu.

(19)Kromě toho by měl Europol v souvislosti s nasazením svého personálu za účelem operativní podpory vytvořit rezervní tým vysoce kvalifikovaných odborníků členských států v oblasti prosazování práva se specializovanými profily, kteří by mohli být Europolu okamžitě k dispozici pro operativní nasazení za účelem poskytování specializované podpory. Rezervní tým odborníků by měl zahrnovat odborníky na trestní analýzu, forenzní vědu, vyšetřování, jazyky a koordinaci. Členské státy by měly zajistit, aby jejich odborníci byli na žádost Europolu k dispozici pro účast na nasazení Europolem jako vyslaní národní odborníci za účelem operativní podpory. Tato povinnost by se neměla vztahovat na třetí země, do nichž Europol nasazuje své zaměstnance a vyslané národní odborníky za účelem operativní podpory.

(20)Posílení právního rámce Europolu je příležitostí k objasnění toho, že cíle Europolu by se měly výslovně vztahovat i na porušování omezujících opatření Unie. Omezující opatření Unie jsou základním nástrojem ochrany hodnot, bezpečnosti, nezávislosti a celistvosti Unie, upevňování a podpory demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva a zachovávání mezinárodního míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů. Porušení omezujících opatření Unie proto představuje formu trestné činnosti, která se dotýká společného zájmu, na nějž se vztahuje politika Unie, a v souvislosti s nímž by měl mít Europol pravomoc jednat, aby podpořil a posílil činnost členských států.

(21)[V souladu s článkem 3 protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení.] NEBO

(22)[V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]

(23)V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(24)[V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 22 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne […] 23 ].

(25)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení předcházení, odhalování a vyšetřování převaděčství a obchodování s lidmi, nemůže být vzhledem k přeshraniční povaze těchto trestných činů dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu účinků spolupráce a sdílení informací, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(26)Toto nařízení plně respektuje základní práva a záruky a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), především právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů stanovené v článcích 7 a 8 Listiny, jakož i v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(27)Nařízení (EU) 2016/794 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro posílení policejní spolupráce a podpory ze strany Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim tím, že:

a)    zřídí Evropské středisko pro boj proti převaděčství v rámci Europolu a vytvoří rámec správy pro regulaci a podporu jeho činnosti;

b)    posílí spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, Europolem a dalšími agenturami Unie;

c)    posílí výměnu informací mezi členskými státy a s Europolem;

d)    poskytne Europolu nástroje nezbytné k podpoře a posílení činností příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení trestným činům spadajícím do cílů Europolu a při boji proti nim;

e)    posílí spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)    „převaděčstvím migrantů“ jakákoli z činností uvedených v článcích 3, 4 a 5 směrnice [XXX] [kterou se stanoví minimální pravidla pro předcházení napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu v Unii a boj proti němu a kterou se nahrazuje směrnice Rady 2002/90/ES a rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV] 24 ;

(2)    „obchodováním s lidmi“ jakákoli z činností uvedených v článcích 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU 25 ;    

(4)    „příslušnými orgány“ příslušné orgány členských států definované v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) 2016/794;

(5)    „styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník nasazený do třetí země příslušnými orgány členského státu v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, aby se zabýval otázkami souvisejícími s přistěhovalectvím, a to i v případě, že tyto otázky tvoří pouze část povinností styčného úředníka.    

Kapitola II

RÁMEC ŘÍZENÍ EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO BOJ PROTI PŘEVADĚČSTVÍ

Článek 3

Evropské středisko pro boj proti převaděčství

Evropské středisko pro boj proti převaděčství je zřízeno v rámci Europolu jako specializované centrum Unie podle čl. 4 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) 2016/794. Podporuje členské státy při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim a plní úkoly stanovené v článcích 5 a 6.

Článek 4

Složení Evropského střediska pro boj proti převaděčství

1.    Evropské středisko pro boj proti převaděčství se skládá ze zaměstnanců Europolu a při plnění strategických úkolů uvedených v článku 5 zapojuje zástupce těchto subjektů:

a)zástupce každého členského státu ze specializovaného vnitrostátního útvaru uvedeného v článku 7;

b)zástupce Eurojustu;

c)zástupce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž;

d)podle uvážení Europolu a po konzultaci s členskými státy jednoho nebo více zástupců zapojených do operativního provádění strategických a operativních priorit Unie v oblasti boje proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, zejména v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT).

Evropské středisko pro boj proti převaděčství pořádá nejméně dvakrát ročně setkání subjektů uvedených v písmenech a) až d), přičemž Komise se tohoto setkání účastní.

Europol může k účasti na provádění činností uvedených v článku 5 přizvat další subjekty, včetně jiných příslušných orgánů nebo agentur Unie.

2.    Evropské středisko pro boj proti převaděčství se skládá ze zaměstnanců Europolu a při plnění operativních úkolů uvedených v článku 6 zapojuje zástupce těchto subjektů:

a)    za každý členský stát styčného důstojníka uvedeného v článku 8 nařízení (EU) 2016/794, který je konkrétně určen k řešení převaděčství migrantů;

b)    styčného úředníka Eurojustu jako stálého zástupce v Europolu;

c)    styčného důstojníka Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž jako stálého zástupce Europolu.

   Europol může k účasti na provádění činností uvedených v článku 6 přizvat další subjekty, včetně jiných příslušných orgánů nebo agentur Unie.

3.    Pro účely odstavce 2 tohoto článku a v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 26 přidělí Eurojust k Evropskému středisku pro boj proti převaděčství styčného úředníka, který jedná v souladu s uvedeným nařízením.

4.    Pro účely odstavce 2 tohoto článku, jakož i čl. 68 odst. 1 písm. b), čl. 87 odst. 1 písm. d) a článku 90 nařízení (EU) 2019/1896 a v souladu s čl. 68 odst. 2 a 5 uvedeného nařízení přidělí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž k Evropskému středisku pro boj proti převaděčství styčného důstojníka, který jedná v souladu s uvedeným nařízením.

5.    Pro účely odstavců 1 a 2 a k usnadnění plnění strategických a operativních úkolů stanovených v článcích 5 a 6 tohoto nařízení poskytují Evropskému středisku pro boj proti převaděčství nezbytnou podporu všechny ostatní příslušné složky vnitřních struktur Europolu.

Článek 5

Strategické úkoly Evropského střediska pro boj proti převaděčství

Evropské středisko pro boj proti převaděčství plní tyto strategické úkoly:

a)poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovení strategických a operativních priorit Unie v oblasti předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boje proti nim v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2016/794;

b)poskytuje rámec na podporu operativního provádění strategických a operativních priorit Unie v oblasti předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boje proti nim, zejména v rámci platformy EMPACT, v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2016/794;

c)podporuje koordinaci, spolupráci a výměnu informací o převaděčství migrantů a obchodování s lidmi mezi agenturami Unie, zejména s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Eurojustem a případně dalšími příslušnými orgány nebo agenturami Unie, v souladu s jejich příslušným právním rámcem, a to i prostřednictvím vzájemných pracovních ujednání v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. j) nařízení (EU) 2016/794;

d)v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/794 sleduje převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, k němuž dochází v Unii a ve třetích zemích, ve spolupráci s členskými státy, příslušnými orgány nebo agenturami Unie a případně třetími zeměmi a pravidelně poskytuje informace členským státům a Komisi, včetně souhrnných statistických údajů a aktuálních situačních informací odvozených z informací sdílených členskými státy;

e)v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/794 poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb na podporu zavádění operativních pracovních skupin uvedených v článku 5a nařízení (EU) 2016/794 a nasazení Europolu za účelem operativní podpory podle článku 5b nařízení (EU) 2016/794;

f)v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/794 poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb na podporu provádění čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/794 v souvislosti s žádostmi o zahájení vyšetřování trestných činů převaděčství migrantů a obchodování s lidmi;

g)v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/794 poskytuje členským státům a Komisi, případně příslušným agenturám nebo subjektům Unie, strategické analýzy a posouzení hrozeb, pokud jde o trasy a způsoby fungování při převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, včetně poznatků, že k převaděčství migrantů a obchodování s lidmi mohou být využívány soukromé subjekty;

h)v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/794 poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb v oblasti předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boje proti nim členským státům a Komisi, případně příslušným agenturám nebo subjektům Unie;

i)v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2016/794 připravuje výroční zprávu o převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, v níž určí hlavní operativní priority a případná související opatření na úrovni Unie.

Článek 6

Operativní úkoly Evropského střediska pro boj proti převaděčství

Evropské středisko pro boj proti převaděčství plní tyto operativní úkoly:

a)    koordinuje, organizuje a provádí vyšetřovací a operativní postupy s cílem podporovat a posilovat činnosti příslušných orgánů členských států při předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim, včetně případů, které jsou usnadňovány, propagovány nebo páchány za použití internetu, včetně sociálních médií, a to i v souvislosti s nasazením Europolu na operativní podporu v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) a m) nařízení (EU) 2016/794;

b)    podporuje členské státy v oblasti přeshraniční výměny informací, přeshraničních operací a přeshraničních vyšetřování, jakož i společné vyšetřovací týmy a operativní pracovní skupiny v oblasti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a to i poskytováním analytické, operativní, technické, forenzní a finanční podpory v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2016/794;

c)    poskytuje administrativní, logistickou, finanční a provozní podporu operativním činnostem vedeným členskými státy, zejména v rámci platformy EMPACT, v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2016/794;

d)    podporuje výkonného ředitele Europolu při hodnocení žádostí členských států o nasazení Europolu za účelem operativní podpory v souvislosti s převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi v souladu s čl. 5b odst. 3 nařízení (EU) 2016/794, včetně stanovení priorit těchto žádostí na základě operativních potřeb;

e)    zjišťuje případy převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, které mohou vyžadovat zřízení operativní pracovní skupiny v souladu s článkem 5a nařízení (EU) 2016/794, a informuje výkonného ředitele Europolu o těchto případech;

f)    zjišťuje případy převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, kdy může být nutné nasazení Europolu za účelem poskytnutí operativní podpory v souladu s článkem 5b nařízení (EU) 2016/794, a informuje výkonného ředitele Europolu o těchto případech;

g)    zjišťuje případy převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, kdy může být nutné uplatnění článku 6 nařízení (EU) 2016/794 o žádostech Europolu o zahájení trestního vyšetřování, a informuje výkonného ředitele Europolu o takových případech;

h)    zjišťuje případy převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, kdy může být nutná spolupráce se třetími zeměmi, včetně výměny osobních údajů.

Kapitola III

SPOLUPRÁCE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A EUROPOLEM V OBLASTI PŘEDCHÁZENÍ PŘEVADĚČSTVÍ MIGRANTŮ A OBCHODOVÁNÍ S LIDMI A BOJE PROTI NIM

Článek 7

Specializované vnitrostátní útvary pro předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim

1.    Každý členský stát nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost určí v rámci svých příslušných orgánů v souladu s vnitrostátními právními předpisy jeden nebo více specializovaných útvarů pro předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim, a to i prostřednictvím trestního vyšetřování. Neprodleně po tomto určení o něm každý členský stát informuje Komisi.

2.    Každý členský stát zajistí, aby jeho specializované útvary určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku shromažďovaly veškeré relevantní informace týkající se vyšetřování trestných činů převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a vyplývající z těchto vyšetřování a aby tyto informace co nejdříve sdílely s Europolem a ostatními členskými státy v souladu s článkem 8.

3.    Každý členský stát připojí nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost své specializované útvary určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku přímo k síťové aplikaci Europolu pro bezpečnou výměnu informací (SIENA) uvedené v čl. 2 písm. w) nařízení (EU) 2016/794. Neprodleně po tomto připojení o něm každý členský stát informuje Komisi.

4.    Každý členský stát poskytne svým specializovaným útvarům určeným v souladu s odstavcem 1 odpovídající zdroje, aby zajistil, že tyto specializované útvary budou vybaveny k účinnému předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim a k účinnému a účelnému shromažďování a sdílení informací v souladu s odstavcem 2.

5.    Každý členský stát dá k dispozici odpovídající počet zaměstnanců specializovaných útvarů určených v souladu s odstavcem 1 tohoto článku pro rezervní tým uvedený v čl. 5b odst. 6 nařízení (EU) 2016/794, aby se tito zaměstnanci mohli účastnit nasazení Europolem za účelem operativní podpory jako vyslaní národní odborníci.

Článek 8

Poskytování informací Europolu a členským státům o trestných činech týkajících se převaděčství migrantů a obchodování s lidmi

1.    Každý členský stát poskytne Europolu v souladu s nařízením (EU) 2016/794 informace, jimiž disponují jeho příslušné orgány a které se týkají trestných činů převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

2.    Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku členské státy poskytují Europolu včas.

3.    Každý členský stát poskytne jiným členským státům a současně Europolu informace, jimiž disponují jeho příslušné orgány a které se týkají trestných činů převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, pokud existují objektivní důvody se domnívat, že by tyto informace mohly být pro tyto členské státy důležité pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování těchto trestných činů v těchto členských státech.

4.    K poskytování informací uvedených v odstavci 3 tohoto článku jiným členským státům a Europolu v souladu s čl. 8 odst. 4 a čl. 18 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/794 používají členské státy aplikaci SIENA.

5.    Každý členský stát připojí své styčné úředníky pro přistěhovalectví k aplikaci SIENA. Nelze-li styčného úředníka pro přistěhovalectví připojit k aplikací SIENA z naléhavých technických důvodů souvisejících se situací ve třetí zemi nasazení, předá tento styčný úředník pro přistěhovalectví informace uvedené v odstavci 1 příslušnému vnitrostátnímu orgánu jinými bezpečnými kanály. Tento příslušný orgán poskytne informace Europolu přímo nebo prostřednictvím národní jednotky Europolu s využitím aplikace SIENA.

Kapitola IV

ZVÝŠENÍ PODPORY ZE STRANY EUROPOLU V BOJI PROTI PŘEVADĚČSTVÍ MIGRANTŮ A OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

Článek 9

Změny nařízení (EU) 2016/794

Nařízení (EU) 2016/794 se mění takto:

1)    V článku 2 se doplňují nová písmena w), x) a y), která znějí:

„w)    „aplikací SIENA“ síťová aplikace pro bezpečnou výměnu informací spravovaná Europolem, jejímž cílem je usnadnit výměnu informací;

x)    „operativní pracovní skupinou“ koordinační mechanismus vytvořený příslušnými orgány členských států s podporou Europolu za účelem provádění společných, koordinovaných a prioritních operativně pátracích činností a vyšetřování trestné činnosti spadající do cílů Europolu, která vyžaduje koordinovaný a společný postup;

y)    „nasazením Europolu za účelem operativní podpory“ se rozumí nasazení pracovníků Europolu nebo vyslaných národních odborníků na území členského státu na žádost tohoto členského státu, aby poskytovali analytickou, operativní, technickou a forenzní podporu v součinnosti a po dohodě s příslušnými orgány tohoto členského státu.“

2)    Článek 4 se mění takto:

   a) odstavec 1 se mění takto:

   i) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)    koordinovat, organizovat a provádět vyšetřovací a operativní postupy s cílem podporovat a posilovat činnosti příslušných orgánů členských států, které jsou vykonávány:

i) společně s příslušnými orgány členských států;

ii) v rámci společných vyšetřovacích týmů podle článku 5, a to případně ve spojení s Eurojustem;

iii) v rámci operativních pracovních skupin v souladu s článkem 5a;

iv) v souvislosti s nasazením Europolu za účelem operativní podpory v souladu s článkem 5b;“

   ii) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)    podporovat činnosti členských států v oblasti přeshraniční výměny informací, přeshraničních operací a přeshraničních vyšetřování, jakož i společné vyšetřovací týmy a operativní pracovní skupiny, mimo jiné poskytováním analytické, operativní, technické, forenzní a finanční podpory;“

   iii) písmeno l) se nahrazuje tímto:

„l)    budovat specializovaná centra Unie pro boj proti určitým typům trestné činnosti, které spadají do působnosti Europolu, včetně Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě a, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [nařízení o boji proti převaděčství migrantů], Evropského střediska pro boj proti převaděčství;

_________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... ze dne ... o posílení policejní spolupráce v souvislosti s předcházením, odhalováním a vyšetřováním převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a o zvýšení podpory Europolu při předcházení těmto trestným činům a boji proti nim a o změně nařízení (EU) 2016/794 (Úř. věst. L ..., ELI: …)“;

   iv) písmeno s) se nahrazuje tímto:

„s) usnadnit společné, koordinované a prioritní operativně pátrací činnosti a vyšetřování trestné činnosti, a to rovněž ohledně osob uvedených v písmenu r), mimo jiné prostřednictvím operativních pracovních skupin a nasazení Europolu za účelem operativní podpory;“

   v) doplňuje se nové písmeno za), které zní:

„za)    podporovat členské státy při účinném a účelném zpracování biometrických údajů.“;

   b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Europol při plnění svých úkolů nevyužívá donucovací opatření.

Zaměstnanci Europolu mohou poskytovat operativní podporu příslušným orgánům členských států při provádění vyšetřovacích úkonů těmito orgány, na jejich žádost a v souladu s jejich vnitrostátním právem, a to i v souvislosti se zaváděním operativních pracovních skupin a nasazením Europolu za účelem operativní podpory, zejména usnadněním přeshraniční výměny informací, poskytováním analytické, operativní, technické a forenzní podpory a přítomností při provádění těchto úkonů.

Zaměstnanci Europolu jsou oprávněni provádět vyšetřovací úkony, které nemají donucovací charakter, pokud o to byl Europol požádán členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem a výkonný ředitel pověřil zaměstnance Europolu provedením požadovaných vyšetřovacích úkonů, které nemají donucovací charakter.

Tyto úkony, které nemají donucovací charakter, provádějí zaměstnanci Europolu v součinnosti a po dohodě s příslušnými orgány dotčeného členského státu a v souladu s tímto nařízením a vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu.“

3)    Vkládají se nové články 5a a 5b, které znějí:

„Článek 5a

Operativní pracovní skupiny

1.    Členské státy mohou zřídit operativní pracovní skupinu na dobu trvání určitých specializovaných operativně pátracích činností nebo vyšetřování trestné činnosti. Europol usnadní zřízení a podpoří zavedení operativní pracovní skupiny.

2.    Členské státy, které zřizují operativní pracovní skupinu, se dohodnou s Europolem na plánování, koordinaci a provádění operativně pátrací činnosti a vyšetřování prováděných operativní pracovní skupinou.

3.    Členské státy, které zřizují operativní pracovní skupinu, zajistí soudržnost a synergie s rámcem evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT).

4.    Členské státy, které zřizují operativní pracovní skupinu, se mohou rozhodnout přizvat další členské státy, třetí země a jiné partnery uvedené v článku 23 k účasti v této operativní pracovní skupině nebo k její podpoře. Účast třetích zemí a dalších partnerů v operativní pracovní skupině probíhá v souladu s tímto nařízením.

5.    Na podporu zavedení operativní pracovní skupiny poskytne Europol analytickou, operativní, technickou, forenzní a finanční podporu stanovenou tímto nařízením v souladu s odstavcem 2.

6.    Každý členský stát, který zřizuje operativní pracovní skupinu, účastní se jí nebo ji podporuje, v souladu s plánováním, koordinací a prováděním podle odstavce 2:

a)    neprodleně poskytne všechny příslušné informace Europolu a ostatním členským státům, které zřizují operativní pracovní skupinu, účastní se jí nebo ji podporují, a to prostřednictvím aplikace SIENA, a případně zpřístupní informace přímo v souladu s čl. 20 odst. 2a;

b)    využije analytickou, operativní, technickou, forenzní a finanční podporu poskytovanou Europolem;

c)    zahájí určité specializované operativně pátrací činnosti a vyšetřování v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud je to nutné k řešení trestné činnosti, které se operativní skupina věnuje;

d)    zahájí souběžné finanční vyšetřování v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie s cílem zjistit a zabavit majetek pocházející z trestné činnosti;

e)    zapojí své styčné důstojníky nasazené ve třetích zemích, kde se vyšetřuje trestná činnost v rámci operativní skupiny, aby posílili spolupráci a sdílení informací a poskytli Europolu získané informace v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.

7.    Výkonný ředitel může příslušným orgánům dotčených členských států prostřednictvím jejich národních jednotek navrhnout zřízení operativní pracovní skupiny, pokud se domnívá, že by to přispělo k boji proti trestné činnosti spadající do oblasti působnosti Europolu.

8.    Správní rada přijme prováděcí pravidla pro zřízení a zavádění operativních pracovních skupin.

Článek 5b

Nasazení Europolu za účelem operativní podpory

1.    Členský stát může v souladu se svým vnitrostátním právem požádat Europol o nasazení operativní podpory na své území, aby mohl využít analytickou, operativní, technickou, forenzní a finanční podporu od Europolu za účelem předcházení trestné činnosti spadající do cílů Europolu a boje proti ní.

2.    K nasazení Europolu za účelem operativní podpory dochází v souvislosti se složitými a rozsáhlými vyšetřováními, která vyžadují podporu Europolu, a to i v rámci společných vyšetřovacích týmů nebo operativních pracovních skupin, nebo za účelem podpory ověřování v příslušných databázích s cílem posílit kontroly na vnějších hranicích Unie, nebo podpůrných týmů pro řízení migrace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 nebo za účelem poskytování podpory členským státům při významných mezinárodních událostech.

3.    Výkonný ředitel posoudí žádost členského státu podle odstavce 1 a může schválit nasazení Europolu za účelem operativní podpory po omezenou dobu, která může být prodloužena s ohledem na operativní potřeby a dostupné zdroje Europolu. Rozhodnutí výkonného ředitele vychází z posouzení rizik.

4.    Jakmile výkonný ředitel schválí žádost členského státu podle odstavce 1, dohodnou se tento členský stát a Europol společně na způsobu nasazení Europolu za účelem operativní podpory. Zaměstnanci Europolu a vyslaní národní odborníci nasazení v členském státě pracují v souladu s tímto nařízením, zejména s čl. 4 odst. 5, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, na jehož území jsou nasazeni.

5.    Ve výjimečných naléhavých případech, které vyžadují okamžité nasazení Europolu za účelem operativní podpory na území členského státu, zajistí tento členský stát a výkonný ředitel, aby kroky uvedené v odstavcích 1, 3 a 4 proběhly do 72 hodin.

6.    Europol vytvoří rezervní tým odborníků z členských států pro nasazení Europolu za účelem operativní podpory. Rezervní tým tvoří odborníci působící ve svých členských státech, kteří mohou být Europolu pro tento účel okamžitě k dispozici. Členské státy zajistí, aby jejich odborníci byli na žádost Europolu k dispozici k účasti na nasazení Europolem jako vyslaní národní odborníci za účelem operativní podpory.

7.    Členský stát, na jehož území je Europol nasazen za účelem poskytnutí operativní podpory, v souladu s dohodnutými podmínkami uvedenými v odstavci 4:

a)    neprodleně poskytne Europolu všechny relevantní informace, pokud možno tak, že v souladu se svým vnitrostátním právem zpřístupní informace z vnitrostátních databází přímo pracovníkům Europolu a vyslaným národním odborníkům nasazeným na jeho území;

b)    využije analytickou, operativní, technickou a forenzní podporu poskytovanou pracovníky Europolu nasazenými na jeho území;

c)    umožní pracovníkům Europolu a vyslaným národním odborníkům nasazeným na jeho území, aby byli přítomni při provádění vyšetřovacích úkonů.

8.    Výkonný ředitel může příslušným orgánům členského státu prostřednictvím národní jednotky navrhnout nasazení Europolu na území členského státu za účelem poskytnutí operativní podpory, pokud se domnívá, že by to přispělo k prevenci trestné činnosti a boji proti ní v oblasti působnosti cílů Europolu.

9.    Správní rada přijme prováděcí pravidla pro přípravu a provádění nasazení Europolu za účelem operativní podpory, včetně počtu a profilů odborníků, kteří mají být zařazeni do rezervního týmu, a jejich následných změn.

10.    Tento článek se použije obdobně, pokud je Europol nasazen za účelem operativní podpory do třetí země podle čl. 25 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj ).“

5)    V čl. 18 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)    usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty, a to i prostřednictvím aplikace SIENA;“.

6)    Příloha I se mění takto:

   a) šestá odrážka („převaděčství přistěhovalců“) se nahrazuje tímto:

„– převaděčství migrantů“;

   b) doplňuje se nová odrážka, která zní:

„– porušení omezujících opatření Unie.“

Kapitola V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky Europolu

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje Europolu

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká: 

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 27  

prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–    finanční dopad od RRRR do RRRR

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2025 do roku 2027,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 36

 Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–    výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

 EIB a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky Europolu 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

                                   částky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje Europolu 

3.2.3.1.Shrnutí

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

Požadavky na zaměstnance (FTE): 44

Podrobnosti o zvýšení počtu zaměstnanců:

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro mateřské GŘ

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 46 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích osob.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

– uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky 

(1)    Frontex, Analýza rizik pro roky 2023/2024.

(2)    Frontex, Analýza rizik pro roky 2023/2024.

(3)    Global Study on smuggling of migrants (Globální studie o převaděčství migrantů) (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2018).

(4)    Projekt Pohřešovaní migranti, IOM (https://missingmigrants.iom.int/region/mediterranean).

(5)    Odhady Europolu.

(6)    Europol Spotlight (2023), Zločinecké sítě v oblasti převaděčství migrantů.

(7)    Frontex, Analýza rizik na roky 2023/2024.

(8)    Europol Spotlight (2023), Zločinecké sítě v oblasti převaděčství migrantů.

(9)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, PE/37/2018/REV/1 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(10)    Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech (Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1). 

(11)    Článek 72 SFEU.

(12)    Ustanovení čl. 4 odst. 2 SFEU.

(13)

   Europol (2023), Zločinecké sítě v oblasti převaděčství migrantů, řada zpráv Europolu Spotlight, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(14)    Ustanovení čl. 67 odst. 1 SFEU.

(15)    Podpora poskytovaná Europolem v boji proti převaděčství migrantů: ceněný partner, ale málo se využívají zdroje údajů a měření výsledků, Evropský účetní dvůr, 2021.

(16)    Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

(17)    Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie.

(18)    Na základě plánu pracovních míst Europolu na rok 2023 a přidělení zdrojů na jednotlivé činnosti v programovém dokumentu Europolu na období 2023–2025.

(19)    COM(2022) 684 final ze dne 22. dubna 2022.

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/794/oj .

(21)        Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj ).

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj ).

(23)    Úř. věst. C ...

(24)    [uveďte název a odkaz na zveřejnění]

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2011/36/oj ).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1727/oj ).

(27)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(28)    Článek 88 Smlouvy o fungování EU.

(29)    Článek 87 Smlouvy o fungování EU.

(30)    V roce 2022 Europol podpořil celkem 195 prioritních vyšetřování převaděčství migrantů, včetně devíti operativních pracovních skupin. Související služby poskytovalo hlavně 34 zaměstnanců Evropského střediska pro boj proti převaděčství, kteří pracovali především v ústředí agentury. Je zapotřebí dalších zdrojů, aby bylo možné zvýšit počet podporovaných vyšetřování převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, včetně regionálních operativních pracovních skupin. Z celkového pohledu jsou operativní pracovní skupiny flexibilním nástrojem a doba jejich existence a velikost se značně liší. Operativní pracovní skupiny jsou dlouhodobé a náročné na zdroje (zapojení od 4 do 150 pracovníků, které závisí na konkrétních podmínkách a ohrožení (např. reakce na situace ohrožení života)).

(31)    -    V současné době se v EU zabaví méně než 2 % výnosů z trestné činnosti, přičemž převaděčství migrantů se stává pro skupiny organizovaného zločinu jednou z nejlukrativnějších nezákonných činností. Při vyšetřování organizovaného zločinu by se souběžné finanční vyšetřování mělo stát pravidlem, nikoli výjimkou. Europol by proto měl být schopen podpořit orgány členských států útvary v oblasti vysledování majetku a finančního vyšetřování při provádění vyšetřovacích opatření.

(32)    Úkoly národních odborníků závisí na operativních potřebách a jsou definovány v operativních plánech. Mohou k nim však patřit odborné znalosti příslušných jazyků, strategické a operativní analýzy, sledování zpravodajských informací z otevřených zdrojů, vysledování majetku / finanční vyšetřování, kyberkriminalita, forenzní analýza pomocí IT, sledování a tajné operace, podvody s dokumenty a další konkrétní oblasti, které jsou považovány za důležité pro národní vyšetřovací týmy a na podporu orgánů členských států při provádění vyšetřovacích úkonů na místě nebo v ústředí Europolu.

(33)    Díky specializovaným jednotkám pro boj proti převaděčství v každém členském státě a přímému napojení na aplikaci SIENA se očekává, že objem příspěvků by se mohl více než zdvojnásobit, stejně jako počet operací a operativních pracovních skupin.

(34)    V zájmu zvýšení flexibility pomoci členským státům v rámci platformy EMPACT zavedl Europol systém financování založený na dvou typech grantů. i) granty vysoké hodnoty se přidělují na základě tradiční výzvy k předkládání návrhů s pevně stanovenou lhůtou pro podání žádostí na financování cílených činností stanovených v operativních akčních plánech, a ii) granty nízké hodnoty s otevřeným řízením, které poskytují krátkodobější financování činností operativních akčních plánů, jež mají výrazně operativní charakter. V uplynulých letech se granty pro platformu EMPACT staly velmi oblíbenými a členské státy se k nim stále častěji uchylovaly, přičemž oceňovaly užitečnost pro podporu boje proti organizovanému zločinu a dosahování výsledků. V loňském roce bylo finanční krytí grantů nízké hodnoty vyčerpáno v listopadu 2022 a v letošním roce již v září 2023, což v obou případech vedlo k eliminaci a poškození schopnosti Europolu podporovat členské státy a jejich schopnost provádět vyšetřování.

(35)     https://www.europol.europa.eu/crime-areas-and-statistics/empact  

(36)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(37)    Nařízení (EU) 2016/794.

(38)     https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/decision_of_the_europol_management_board_on_the_adoption_of_the_financial_regulation_applicable_to_europol_.pdf .

(39)     https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf

(40)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(41)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(42)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(43)    Počty zaměstnanců vypočtené na základě průměrných jednotkových nákladů na zaměstnance, které se mají použít v legislativním finančním výkazu, indexované podle korekčního koeficientu pro Nizozemsko (111,8%).

(44)    Navýšení počtu zaměstnanců Europolu uvedené v návrhu bude kompenzováno snížením budoucího počtu zaměstnanců agentury FRONTEX. Obě agentury se dohodnou na konkrétních podmínkách převodu, přičemž budou dodržovat kritéria a časový plán stanovený spolunormotvůrci.

(45)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(46)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.