EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.10.2023
COM(2023) 586 final
2023/0357(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v rámci Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří („Barcelonská úmluva“) v souvislosti s přijetím regionálního plánu pro řízení zemědělství, regionálního plánu pro řízení akvakultury a regionálního plánu pro řízení městských srážkových vod v rámci článku 15 Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů a v souvislosti s přijetím změn příloh II a III Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat na 23. zasedání smluvních stran Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (dále jen „Barcelonská úmluva“) a jejích protokolů v souvislosti se zamýšleným přijetím tří nových regionálních plánů (regionální plán pro řízení zemědělství, regionální plán pro řízení akvakultury a regionální plán pro řízení městských srážkových vod) v rámci článku 15 Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů, a v souvislosti s přijetím změn příloh II a III Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti.
2.Souvislosti návrhu
2.1.Úmluva o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří a její protokoly
Barcelonská úmluva a jejích sedm protokolů přijatých v rámci akčního plánu pro Středomoří představují hlavní právně závaznou mnohostrannou environmentální dohodu pro Středozemní moře a jejich cílem je chránit mořské a pobřežní prostředí Středozemního moře. Barcelonská úmluva vstoupila v platnost v roce 1978 a v roce 1995 byla pozměněna. Změny Barcelonské úmluvy vstoupily v platnost v roce 2004.
Cílem Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů (dále jen „protokol o pozemních zdrojích“) je předcházet znečišťování Středozemního moře shazováním odpadů či jiných látek, snižovat toto znečištění a pokud možno je zcela odstranit.
Cílem Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti (dále jen „protokol o ZCHO a biologické rozmanitosti“) je chránit biologickou rozmanitost ve Středomoří zřízením a řízením zvláště chráněných oblastí a ochranou a zachováním druhů.
Evropská unie je jednou ze smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů, včetně protokolu o pozemních zdrojích a protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti. Smluvními stranami úmluvy a jejích protokolů jsou rovněž Itálie, Řecko, Španělsko, Francie, Slovinsko, Malta, Kypr a Chorvatsko, jakož i dalších třináct středomořských zemí, které nejsou členy EU.
2.2.Zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů
Na zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů (dále též jen „zasedání smluvních stran“) se sejdou ministři a vyšší úředníci zastupující smluvní strany Barcelonské úmluvy a jejích protokolů. Smluvní strany se sejdou ve dnech 4. až 8. prosince 2023 ve slovinské Portoroži.
Zasedání smluvních stran, které se koná jednou za dva roky, je nejvyšším rozhodovacím orgánem úmluvy. Smluvní strany zastupované příslušnými ministerstvy rozhodují na těchto zasedáních o příslušných politikách, strategiích, rozpočtu a pracovním programu.
Podle článku 25 Barcelonské úmluvy uplatňuje EU své hlasovací právo počtem hlasů rovnajícím se počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami úmluvy a jednoho nebo více jejích protokolů. EU své hlasovací právo neuplatní v případě, že je uplatněno jejími členskými státy, a naopak.
Podle čl. 15 odst. 1 protokolu o pozemních zdrojích se rozhodnutí o přijetí akčních plánů, programů a opatření přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran.
Podle čl. 23 odst. 2 Barcelonské úmluvy se změny příloh úmluvy nebo kteréhokoli jejího protokolu přijímají na zasedání smluvních stran tříčtvrtinovou většinou hlasů smluvních stran příslušného nástroje.
2.3.Zamýšlené akty 23. zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů
Na 23. zasedání ministrů, které se uskuteční ve dnech 4. až 8. prosince 2023, mají smluvní strany Barcelonské úmluvy a jejích protokolů přijmout tyto akty (dále jen „zamýšlené akty“):
–návrhy na přijetí tří regionálních plánů v rámci článku 15 protokolu o pozemních zdrojích: 1) regionální plán pro řízení zemědělství, 2) regionální plán pro řízení akvakultury a 3) regionální plán pro řízení městských srážkových vod,
–návrh na změnu příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti.
Účelem zamýšlených regionálních plánů je snížit a předcházet znečištění Středozemního moře neudržitelným hospodařením v oblasti zemědělství, akvakultury a srážkových vod. V protokolu o pozemních zdrojích se stanoví, že se v rámci úmluvy přijmou regionální akční plány k odstranění znečištění z pozemních zdrojů a činností. Opatření a harmonogramy obsažené v těchto plánech nabývají právní závaznosti po přijetí těchto plánů v souladu s čl. 15 odst. 3 protokolu o pozemních zdrojích.
Účelem změny příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti je zařazení devíti druhů paryb: pěti druhů do přílohy II (seznam ohrožených nebo bezprostředně ohrožených druhů) a čtyř druhů do přílohy III (seznam druhů, jejichž využívání je regulováno). Změny příloh protokolu nabývají účinnosti pro všechny smluvní strany protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti po uplynutí lhůty stanovené smluvními stranami při přijetí těchto změn v souladu s článkem 23 Barcelonské úmluvy a čl. 14 odst. 1 protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti.
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
1)Pokud jde o regionální akční plán pro řízení zemědělství:
v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, zejména s cíli č. 2, 6 a 14, Úmluvou OSN o boji proti desertifikaci a Stockholmskou úmluvou o ochraně před perzistentními organickými znečišťujícími látkami, vyžaduje zamýšlený regionální plán vytvoření regulačního rámce (do roku 2028), jakož i realizaci opatření (do roku 2030) pro snížení vstupů znečišťujících látek a jiných odpadů a jako příspěvek k udržitelnému zemědělství.
Zamýšlený regionální plán je plně v souladu s ambicemi Unie v rámci Zelené dohody, zejména se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti, jejichž cílem je snížení znečištění a podpora zemědělství s nízkými vstupy. Navrhovaný postoj by byl rovněž v souladu s širšími politikami EU v oblasti ochrany kvality vodních útvarů EU a mořského a pobřežního prostředí před znečištěním z pozemních zdrojů, jakož i udržitelného používání pesticidů a snižování ztrát živin.
Navrhuje se proto, aby Unie přijetí zamýšleného regionálního plánu pro řízení zemědělství podpořila.
2)Pokud jde o regionální akční plán pro řízení akvakultury:
v souladu s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 14, jakož i s globálními a regionálními pokyny a iniciativami týkajícími se udržitelného rozvoje akvakultury vyžaduje zamýšlený regionální plán vytvoření regulačního rámce (do roku 2027), kterým budou stanoveny provozní podmínky pro zařízení akvakultury, a realizaci opatření k minimalizaci znečištění z činností v oblasti akvakultury (do roku 2028/2030), k podpoře environmentálně udržitelné akvakultury (do roku 2027) a k regulaci vzniku plastového odpadu z akvakultury (do roku 2028).
Vzhledem k tomu, že zamýšlený regionální plán je plně v souladu s ambicemi Unie v rámci Zelené dohody a se souvisejícími strategiemi a pokyny, zejména se strategickými zásadami Komise pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030, jejichž cílem je zlepšit environmentální výkonnost akvakultury a snížit znečištění plasty, jakož i s politikou v oblasti životního prostředí zaměřenou na zajištění dobré kvality pobřežních a mořských vod EU, navrhuje se, aby Unie přijetí zamýšleného aktu podpořila.
Navrhuje se tedy, aby Unie přijetí zamýšleného regionálního plánu pro řízení akvakultury podpořila.
3)Pokud jde o regionální akční plán pro řízení městských srážkových vod:
v souladu s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 14 vyžaduje zamýšlený regionální plán vytvoření regulačního rámce (do roku 2028) s cílem snížit objem odtoku srážkových vod a jejich špičkové průtoky a řešit aspekty související se znečištěním v rámci řízení městských srážkových vod. V tomto plánu se rovněž stanoví realizace plánů pro řízení srážkových vod (do roku 2030) na základě výběru použitelných kontrolních opatření, jakož i realizace sezónní údržby systémů odvádění srážkových vod (do roku 2028), aby bylo zajištěno jejich účinné fungování.
Navrhovaný regionální plán je plně v souladu s politikami Unie v oblasti ochrany kvality vodních útvarů a pobřežního a mořského prostředí EU před znečištěním z pozemních zdrojů znečištění, jakož i v oblasti řádného nakládání s městskými odpadními vodami.
Navrhuje se proto, aby Unie přijetí zamýšleného regionálního plánu pro řízení městských srážkových vod podpořila.
4)Pokud jde o změny příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti:
na základě posouzení podle Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jsou druhy paryb navržené k zařazení do příloh II („ohrožené nebo bezprostředně ohrožené druhy“) a III (druhy, jejichž využívání je regulováno) buď (kriticky) ohrožené, zranitelné, nebo téměř ohrožené. Navrhované zahrnutí druhů a související odůvodnění je samo osobě v souladu s rozhodnutím IG.17/14 o společných kritériích pro navrhování změn příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti.
Navrhované změny jsou plně v souladu s ambicemi Unie v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i s jejími mezinárodními závazky chránit a obnovovat biologickou rozmanitost v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. Jsou rovněž konzistentní s přístupem k ochraně rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů prostřednictvím technických opatření, který Unie přijala v rámci rybářské politiky EU a který vychází z doporučení regionálních orgánů.
Navrhuje se proto, aby Unie změnu příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti podpořila.
Vzhledem k právně závazným účinkům zamýšlených aktů je k jejich přijetí zapotřebí postoj Unie.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se týká rozhodnutí, jimiž se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody.“
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, jimiž se dotyčný orgán řídí. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“.
4.1.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Zasedání smluvních stran je orgán zřízený dohodou, konkrétně Barcelonskou úmluvou.
Akty, které mají být na zasedání smluvních stran přijaty, představují akty s právními účinky. Zamýšlené akty budou závazné podle mezinárodního práva v souladu s čl. 15 odst. 3 protokolu o pozemních zdrojích, pokud jde o zamýšlené regionální plány, a s článkem 29 Barcelonské úmluvy, pokud jde o zamýšlené změny příloh protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti.
Zamýšlené akty nedoplňují ani nepozměňují institucionální rámec dohody.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí především na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základě, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.
4.2.2.Uplatnění v tomto konkrétním případě
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají ochrany životního prostředí.
Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 192 odst. 1 SFEU.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 192 odst. 1 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.
2023/0357 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v rámci Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří („Barcelonská úmluva“) v souvislosti s přijetím regionálního plánu pro řízení zemědělství, regionálního plánu pro řízení akvakultury a regionálního plánu pro řízení městských srážkových vod v rámci článku 15 Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů a v souvislosti s přijetím změn příloh II a III Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Unie je jednou ze smluvních stran Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (dále jen „Barcelonská úmluva“).
(2)Protokol o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů (dále jen „protokol o pozemních zdrojích“) byl Unií uzavřen rozhodnutím Rady 1999/801/ES a vstoupil v platnost dne 11. května 2008.
(3)Protokol o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří (dále jen „protokol o ZCHO a biologické rozmanitosti“) byl Unií uzavřen rozhodnutím Rady 1999/800/ES a vstoupil v platnost dne 12. prosince 1999.
(4)Podle článku 15 protokolu o pozemních zdrojích může zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů přijmout regionální akční plány obsahující opatření a harmonogramy pro jejich realizaci.
(5)Podle článku 18 Barcelonské úmluvy může zasedání smluvních stran přijmout změny protokolů k Barcelonské úmluvě. Podle článku 23 Barcelonské úmluvy ve spojení s čl. 14 odst. 1 protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti nabývá změna příloh protokolu účinnosti pro všechny jeho smluvní strany po uplynutí lhůty stanovené smluvními stranami při přijetí této změny, s výjimkou těch smluvních stran, které depozitáři písemně oznámily, že danou změnu nemohou schválit.
(6)Zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů má na svém 23. zasedání, které se uskuteční ve dnech 4. až 8. prosince 2023, přijmout tři nové regionální plány v rámci protokolu o pozemních zdrojích (regionální plán pro řízení zemědělství, regionální plán pro řízení akvakultury a regionální plán pro řízení městských srážkových vod) a návrh na změnu příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti s cílem zařadit do nich devět druhů paryb: pět druhů do přílohy II (seznam ohrožených nebo bezprostředně ohrožených druhů) a čtyři druhy do přílohy III (seznam druhů, jejichž využívání je regulováno).
(7)Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie na zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů k přijetí těchto návrhů zaujat, neboť regionální plány budou pro Unii závazné podle čl. 15 odst. 3 protokolu o pozemních zdrojích a změny příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti budou pro Unii závazné v souladu s článkem 29 Barcelonské úmluvy.
(8)Vzhledem k tomu, že zamýšlené regionální plány jsou v souladu s ambicemi a politikami Unie, pokud jde o snížení znečištění ze zemědělství, akvakultury a městských srážkových vod a zlepšení ochrany pobřežního a mořského prostředí, navrhuje se, aby Unie přijetí navrhovaných regionálních plánů podpořila.
(9)Vzhledem k tomu, že zamýšlené změny příloh II a III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti jsou v souladu s ambicemi Unie v rámci Zelené dohody, zejména se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i s právními předpisy Unie o ochraně rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů, navrhuje se, aby Unie přijetí navrhovaných změn podpořila.
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postojem, který má být jménem Unie zaujat na 23. zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů, je podpořit v rámci článku 15 protokolu o pozemních zdrojích tato rozhodnutí:
a)přijetí regionálního plánu pro řízení zemědělství;
b)přijetí regionálního plánu pro řízení akvakultury;
c)přijetí regionálního plánu pro řízení městských srážkových vod.
Článek 2
Postojem, který má být jménem Unie zaujat na 23. zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů, je podpořit:
a)zařazení těchto druhů paryb do přílohy II protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti:
–Aetomylaeus bovinus (Geoffroy St. Hilaire, 1817),
–Alopias superciliosus (Lowe, 1841),
–Bathytoshia lata (Garman, 1880),
–Dasyatis pastinaca (Linnaeus, 1758),
–Rhinoptera marginata (Geoffroy St. Hilaire, 1817) a
b)zařazení těchto druhů paryb do přílohy III protokolu o ZCHO a biologické rozmanitosti:
–Dasyatis marmorata (Steindachner, 1892),
–Hexanchus griseus (Bonnaterre, 1788),
–Pteroplatytrygon violacea (Bonaparte, 1832),
–Myliobatis aquila (Linnaeus, 1758).
Článek 3
Menší změny těchto postojů mohou být dohodnuty prostřednictvím koordinace na místě a před přijetím rozhodnutí na 23. zasedání smluvních stran Barcelonské úmluvy a jejích protokolů.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
předseda nebo předsedkyně