Ve svém sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 1 Komise zdůraznila, že je důležité zavést regulační systém, který zajišťuje dosažení cílů s minimálními náklady. Zavázala se proto k novému úsilí o racionalizaci a zjednodušení požadavků na podávání zpráv s konečným cílem snížit tuto zátěž o 25 %, aniž by byly ohroženy související cíle politiky.

Požadavky na podávání zpráv hrají klíčovou úlohu při zajišťování správného prosazování a řádného sledování právních předpisů. Náklady na ně jsou celkově z velké části kompenzovány přínosem, který přinášejí, zejména při sledování a zajišťování souladu s klíčovými politickými opatřeními. Požadavky na podávání zpráv však mohou rovněž představovat nepřiměřenou zátěž pro zúčastněné strany, zejména malé a střední podniky a mikropodniky, a to i vzhledem k organizačnímu a technologickému vývoji, který vyžaduje úpravu původních požadavků na podávání zpráv. Jejich kumulace v průběhu času může vést k nadbytečným, duplicitním nebo zastaralým povinnostem, neefektivní četnosti a načasování nebo nevhodným metodám sběru údajů.

Prioritou je proto zefektivnění povinností podávání zpráv a snížení administrativní zátěže. V této souvislosti je cílem tohoto návrhu zjednodušit iniciativu zahrnutou do hlavního cíle „hospodářství ve prospěch lidí“ v oblasti politiky hospodářské a měnové unie.

Návrh zracionalizuje povinnosti podávání zpráv tím, že zruší zprávy, které již nejsou nutné.

Požadavky na podávání zpráv se týkají orgánů veřejné správy. Tento návrh by zrušil povinnost příslušných orgánů členských států poskytovat Komisi statistické údaje o počtu trestných činů padělání a o počtu osob za tyto trestné činy stíhaných a odsouzených, jak je stanoveno v článku 11 směrnice 2014/62/EU 2 . Orgány členských států mají obtíže se shromažďováním a předáváním spolehlivých údajů za účelem dosažení souladu s tímto konkrétním ustanovením, a přitom nehrají při účinném provádění tohoto konkrétního právního aktu stěžejní úlohu.

Návrh je součástí prvního balíčku opatření k racionalizaci požadavků na podávání zpráv. Jedná se o krok v rámci procesu, který se komplexním způsobem zaměřuje na stávající požadavky na podávání zpráv s cílem posoudit jejich trvalý význam a zvýšit jejich účinnost.

Racionalizace zavedená těmito opatřeními nebude mít dopad na dosažení cílů v dané oblasti politiky, a to z těchto důvodů:

Primárním cílem směrnice 2014/62/EU je trestněprávní ochrana eura a jiných měn proti padělání.

Stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti padělání eura a jiných měn a také společná ustanovení k posílení boje proti těmto trestným činům a zlepšení jejich vyšetřování a k zajištění lepší spolupráce v boji proti padělání.

Mezi hlavní prvky směrnice patří kriminalizace „výroby“ padělaných peněz a jejich „uvádění do oběhu“, jakož i činů „přípravy k trestnému činu“ (např. výroby bezpečnostních prvků), dále ustanovení o sankcích a zásada teritoriality a extrateritoriální jurisdikce. Směrnice zahrnuje rovněž ustanovení o používání některých vyšetřovacích nástrojů a ustanovení, které zajišťuje, aby národní analytická střediska a národní mincovní analytická střediska mohla během probíhajících soudních řízení analyzovat padělky eura. Účinné provedení těchto prvků ve vnitrostátních právních předpisech má zásadní význam pro dosažení cílů směrnice.

Kromě toho směrnice vyžaduje, aby členské státy předávaly Komisi příslušné statistické údaje o počtu trestných činů týkajících se padělaných bankovek a mincí a počtu stíhaných a odsouzených osob.

Tyto údaje by v zásadě pomohly získat ucelenější představu o problému padělání na úrovni Unie, a tím přispět k účinnější reakci.

Zkušenosti však ukázaly, že statistické údaje o trestních řízeních týkajících se padělání eura, které členské státy předkládají podle uvedeného ustanovení, nejsou srovnatelné a často jsou nesystematické, neúplné a nepřesné. V praxi tedy tato povinnost účinně nepřispívá ke sledování a hodnocení toho, zda směrnice dosáhla svého cíle.

Neplnění povinností poskytování statistických údajů nemůže být obecně důvodem k osvobození členských států od těchto povinností. Mělo by naopak vést k úsilí o zajištění jejich dodržování, například testováním různých přístupů a/nebo tím, že Komise usnadní zavedení společných standardů a formátů pro podávání zpráv jako základu pro tuto povinnost členských států.

Konkrétně v souvislosti s paděláním eura však již existují povinnosti podávat zprávy o počtu zabavených padělaných mincí a bankovek. Vnitrostátní orgány v zemích EU musí zasílat padělané bankovky a mince svým národním analytickým střediskům k analýze a identifikaci. Banky a jiné úvěrové instituce musí všechny eurobankovky a euromince, u nichž existuje podezření, že jsou padělané, stáhnout z oběhu a předat je příslušným vnitrostátním orgánům.

Rozsah a tendence vývoje tohoto jevu jako takového jsou tedy dobře zdokumentovány a příslušným vnitrostátním orgánům známy 3 . Proto pro tuto konkrétní oblast trestné činnosti není povinnost oznamovat statistické údaje o trestním řízení k zajištění dosažení a monitorování cílů směrnice nezbytná.

V rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) Komise zajišťuje, aby její právní předpisy plnily svůj účel, zaměřovaly se na potřeby zúčastněných stran a minimalizovaly zátěž při dosahování svých cílů. Tento návrh je proto součástí programu REFIT, jelikož snižuje složitost zátěže spojené s podáváním zpráv vyplývající z právního prostředí EU.

Některé požadavky na podávání zpráv jsou sice nezbytné, ale musí být co nejúčinnější, aby se zabránilo jejich překrývání, odstranila se zbytečná zátěž a v co nejvyšší míře se využívala digitální a interoperabilní řešení.

Stávající návrh racionalizuje požadavky na podávání zpráv, čímž se dosažení cílů právních předpisů stává účinnějším a pro veřejné orgány méně zatěžujícím.

Právním základem tohoto návrhu je čl. 83 odst. 1 o justiční spolupráci v trestních věcech, což je v souladu se směrnicí 2014/62/EU.

Příslušné požadavky na podávání zpráv ukládají právní předpisy EU. Jejich racionalizaci je proto nejlepší provést na úrovni EU, aby byla zajištěna právní jistota a jednotnost podávání zpráv. Tím se zajistí rovné podmínky pro orgány veřejné správy v celé EU, které budou mít prospěch z racionalizace požadavků na podávání zpráv vyplývající z tohoto návrhu.

Racionalizace požadavků na podávání zpráv zjednodušuje právní rámec tím, že zavádí minimální změny stávajících požadavků, které nemají vliv na podstatu širšího politického cíle. Návrh se proto omezuje na změny, které jsou nezbytné k zajištění účinného podávání zpráv, aniž by se měnil některý z podstatných prvků dotčených právních předpisů.

Tento návrh byl určen v návaznosti na postup vnitřní kontroly stávajících povinností podávání zpráv a na základě zkušeností s prováděním souvisejících právních předpisů. Vzhledem k tomu, že se jedná o krok v procesu průběžného posuzování požadavků na podávání zpráv vyplývajících z právních předpisů EU, bude kontrola této zátěže a jejího dopadu na zúčastněné strany pokračovat.

Návrh se týká omezených a cílených změn právních předpisů s cílem racionalizovat požadavky na podávání zpráv. Vychází ze zkušeností s prováděním právních předpisů. Změny nemají významný dopad na politiku, nýbrž zajišťují účinnější a účelnější provádění. Kvůli cílené povaze návrhu a nedostatku jiných vhodných možností politiky není posouzení dopadů nutné.

Jedná se o návrh v rámci programu REFIT, jehož cílem je zjednodušit právní předpisy a snížit zátěž zúčastněných stran.

Návrh sníží administrativní zátěž příslušných orgánů tím, že se odstraní nadbytečný požadavek na oznamování statistických údajů.

Nevztahuje se na tento návrh.

Nevztahuje se na tento návrh.

Nevztahuje se na tento návrh.